Btrana 10
rOKKOK )NK 17 liftKZNA 1'Jlft
ROTORA
V té chvílí byl by au vyiitil jih
obé ale že byl mezí lidmi ve
vznešené apolcéností jenom zuby
utiskl a jakoby mí zúmyslnó chtěl
jcšté vélší bolest spusnbít opako
vul ní v duchu :
— i)obh tí tak hlupáku ! Dobře
V té chvíli zvuky kapely umlkly
opít u místo li í cii zaaleehl blan
hctmanůví
— 1'ojif za innoul
Kmiticovi bylo jakoby imj byl
c Mim probudil
K tiíc sešel m povýšeného uíÍHla
u vmísil tu nici hosty Na tváři
míl vlídný dobrotivý umuč v kte
rý se zdál ještě zvyšovali niajcHtút
jeho ponluvy Hyl to týž krásný
pán kterýž svého času přijímají
královnu Marii Ludviku v Niepo
rentě obdivem naplnil překvapo
val a zastiňoval dvořany francouz
ské netoliko přepychem ale i dvor
ností obyéejii svých týž o liímŽ
s tukovým velebením pnul Jan La
boureur v relaci o své cesté Nyní
zastavoval se každou chvíli u váž
nějších matron u vzácnější Šlech
ty u plukovníku májo pro kaž
dého hosti nějaké laskavé slo
vo naplňuje přítomné obdivem
pamětí svou a zjednávají: si v o
kamžení všechna Nrdcc Oéi pří
tomných těkaly za ním kamkoli
se hnul on puk zvolna sc blížil k
panu mecníku roxcňskému liillc
viéovi a řekl :
— Děkuji ti starý příteli žc jsi
přijel ac bych h měl právo hně
vat Není sto mil z Billeviée do
Kejdan a ty jsi rara avis pod mou
st řechou
— Vaše knížecí milosti — od
pověděl mocník hluboce se klaně
— křivdu vlasti ěiní kdo vaší
knížecí milosti času ubírá!
— A já už jsem se hodlal po
mstít a učiniti nájezd na IJillevié
myslím že bys byl vděčně přijal
starého soudruha z tábora
Slyše ta slova začervenal se pan
útočník štěstím — a kníže pokra
čoval :
— Jen času času stále se nedo
stává! Ala až příbuznou vnu
čku nebožtíka pana Heruklia pro
vdá vati budeš pak konečně přece
přijedu Jsemť vám tím oběma
povinen
— Dejž to Bože dívce co nej
dříve! zvolal pan mocník
— Představuji ti pana Kmiti
ce praporeěníka oršaňského s
těch Ktnitieů kteří s rodem Kiš-
kův a prostřednictvím Kiškňv
s Itadzivilly příbuzní jsou Zaji
sté jsi jméno to od Ileraklia sly
šel neboť on Kmitice jako bratry
miloval
— dolem čolem! opakoval pan
mocník jemuž imponovala veli
kost rodu mladého šlechtice sa
mým Kadzivilletii dotvrzená
— 1'ozdravuji pana mečníka a
do služeb jeho se poroučím — řekl
směle a nikoli bez pýchy pan On
dřej l'ak plukovník lleraklius
byl mi otcem a dobrodincem
jakkoli se nozději ztratila jeho
práce přece nepřestal jsem milo
vali všechny Billeviée jakoby
vlastní krev má v nich plynula
— Zvláště řekl kníže klada
důvěrné ruku na rámě mladíko
vo nepřestal milovati jednu lbl
levicovuu f) ělmí se mi dávno své
řil — A každému do oci to opaku
jí! řekl Kiuitie ohniví
— Zvolna xvolnat odpovědět
k níio Tu vidu panu uu-ěníku
šlechtic au siry a ohně tím také
rozbroje apůsohil j alu i je mladý
4 Pm) mou eeU ívlášttd protek
cl prutu tuštiu io budemedt spo
tu prosit doaáblieute odvoláni
klatby přd lim vd'k úplným tri
btiuáUui
— Vaše kníieei mihwť tivioí eu
jt libo!" !vťdél pan meéntk
Nešťastna dUk evuLtt muai jako
t-tt ktu'ik jmhaiuka VŮét Alek
aalidtuvi "Kdii ti oduU?"
A Uty jaku uttrtt Maoeduó
pf vat altem ti A ! VH0 i tkl
kidim ! jo sr Ale dil tbo
WhJ lút leif k piibtuntt ne
bť i ji ji ri t mtdim SiH-hř c
h4't 4i ím t u iná Mvrakltt j
% klri h hl !
slisUim dU kidiH i oi wi!
Mí !♦ ihdi ttUk pifct m b r
inu l u i Vt'i!'v iiit pt i
buítu J n rnsim n pKiiimítjlí
jetU h%S'U Iií?hÍ tu-uií!
HjrH
IVvdl M iu-t hkvtStikoVtt b-
U lpřllilli N íítí MOVtdr!
I MtlskA p l'llJ I l4
rStti„ kdy frl tai pi
Vi lk hUtorlck roman
kli liclíuiinové mohla se trochu
vzpumutovati jiřece však div žo
nepozbyla vědomi Zbledla jako
stěna nohy c pod ní zachvěly u
tuk hleděla na mladého rytíře ja
koby se dívala na ducha jenž by
se jí z onoho Květa byl zjevil —
Dlouho očím nechtěla vířit Vždyř
si představovala že tm ten nešťast
ník buď toulá nikde po lesích
bez přístřeší mul hlavou opuštěný
ede všech stíhaný spravedlností
jako divoké zvíře a nebo že je
zamknut ve věži a zoufalým zra
kem že pohlíží mřížemi na veselý
toží svít Iifih sám ví jak straš
ný žal ji hlodal na srdci i na o
čícb pro toho ztracenec 1'úb sám
jediný mohl spočítati slzy jež o
samotě nad jeho osudem tak u
kiutnýni ac zaslouženým — pro
iila — a zatím byl v Kcjdanech
svoboden po boku hetmanově hr
dý a vystrojený kožešinami a ak
samitem s plukovnickým odzna
kem za pasem se vztýčeným če
lem s rozkazující hrdou tváří ju
náckou a sám velký hetman sáni
Iťadzivill kladl mu důvěrně ruku
na rannno Divné a navzájem
[ řičící se pocity střetly se v srdci
dívčině jakás veliká úleva jako
by jí někdo veliké břímě s ramen
sejmul a zároveň i žal že tolik lí
tostí a trápení marně ji hnětlo i
sklamáni jež doznává každá po
dívá duše při pohledu na úplnou
beztrestnost těžkých hříchu a pro
vinění ale také radost t pocit
vlastní slabosti a uslrašenosli po
cit obdivu vůči tomuto junákovi
kterýž dovedl z takové tůně vy
ptá vati
Kníže mečník i Kmitie do
mluvili a blížili se k ní Dívka
sklopila oči n zvedla ramena jako
pták zvedá křídla cheo-li hlavu
pod nimi ukryti Hyla zcela ji
sta že jdou k ní Nehledíc vide
la je cítila že se blíží že už do
cházejí že se zastavili Tak tím
byla jista že aniž viček pozvedla
náhle vstala a hluboce se knížeti
poklonila
On skutečně již stál před ní
řekl s
t— rri ranacn lané: syni si:
mladému nedivím neboť zázračné
to kvítko rozkvetlo Vítám tě má
panenko vítám z celého srdce i z
duše milovanou vnučku mého
Hilleviče 1'oznáváš mne?
— 1'oznávám vaše knižeci mi
losti! odpověděla dívčina
— Ale já bych tě nepoznal m
oof posledně viděl jsem te jestt
maličkou íierozkvětlou nikoliv
té zdobě ve které nyní chodíš
Pozvedni jen ty záclony s očí Pro
íioba! šťastný lotápěč jenž tako
vou perlu vyloví nešťastný jenž
ji mel a ztratil lile stojí tu před
tebou takový zoufalec v osobě to
noto kavalíra Poznáváš ho ta
ké?
— Poznávám — zašeptala Olen
ka aniž očí pozvedla
- - Jo to velký hříšník a přivedl
jsem ti ho ke zpovědi Plož mu
pokání jaké chceš ale rozhřešeni
mu neixlpírej ty ho zoufalství ne
přivedlo jtšté do těžších břichu
Tu se obrátil kníže k panu meč
nikovi a k pani Vojuitlovičové
— Zůstavme mladé vzácné pan-
ř-tvo — neboť nesluší ho lr Zpo
vědi asistovat a mně to i víra za
kazuje po chvíli Uitali pan On
ilťej t Oienka o samotě Nitce jl
prsou tlouklo jako holouběti
nad nimi jestřáb kroiúl a také on
byl vmíšen Opustila ho obvyklá
měiot sebedůvěra i viuétlivost
Dloubu mlčeli oba
Konečné se ozvat ou hlubokým
utlumeným hluM-iii:
— Nenadála jsi e ie mnu lnu
vidlí Olenkof
naJeptU divěum
lru i'Ah! kdyby tu Tatar
ktát u tťbi itehyU b) nu ni bo
jácná Níboj ! Itlťtf en lu je
idt údiiA křivd fce to stane
V kdybyebum setmi by ti tieméta
y erbu se bál n'btť Jsem m
tisabat Je i budu tfitl Mj
iUveru V miu
ťbviU ptKVld'4 Mť( pobb-
IKikud iu4m it itnU íi ry
prauU bí š l j itis alt n ul
luK A In l u l" VÍ- v f( tkVtt
ti Isuyl jiu pa lotám muitj
b)y-jfVkVlU l'UK itt (4
! 4i b i- tikt Jot i nťHidvé
e tt ! tt itÁndňU ttii í4v!t
et U viHVtui i: uy i
Ií%mU4 t)'ii(éi i jdiU
Vid( Sak' HuJ i ď" kti'l'
sjnr ti u ucf t ti4{ rnl
a odpustí Písáhl jsem ní ze nu
napravím a i-řísazo dostojím
ilned mí také lifih požehnal ne
boť přijel Volodyjovukl a přivez
mi list jimž mí uloženo aby cl
pluk sestavil Nemusil mi ho dá
ll ale dal vzácný ju to člověk
Proto jsem se jíž nemusit k soudu
dostavili neboť jsem pod hetman
skou ink visící přešel Vyzpovídá
jsem w! knížeti ze všech nvýc
híchů jako otci a ou nejen že mí
odpustil ale slíbil vše usmířili a
bránit i mne před nepřízni lid
skou Kéž mu liúh za to požc
hnál Nebudu zločincem Obnko
b lidmi si' smířím slávy nabudu
o vlast' si zásluhu získám křivdy
napravím Olenko! — Co tomu
říkáš? Neřekneš mi ani jediného
dobrého slova?
Pohlížel na ni tak a ruce sepjal
jakoby se modlil
— Mohu liž vířili? odpověděla
dívku
-- Můžeš jako že mí je Púl
milý musíš! odpověděl Kmitie
Hleď uvěřili i kníže — hetman i
pan Volodyjovski Všecka má
provinění jsou jim známa a přeci
uvěřili Jlloď! Proč bys ty jedí
ná nedůvěřovala?
— Proto že jsem viděla slzy
lidské proviněním viisíni proléva
ié protože jsem hroby viděla tra
vou ještě neporostlc
— Ony zarostou a slzy sám se
tru
— Především to učiňte
— Jen mi naději dej že tí os't
získám učiním-Ii tuk Dobře sí
ti řekne: především to učiň Nuž
ja tak ucinlm a ty za juiono se
provdáš Može chraň! llože chraň
mne toho neboť bych zšílel Pro
jméno boží tě prosím ( Meliko dej
mí jistotu že té neztratím prve
než s tou vaší šlechtou se dohod
nu Pamatuješ? samu jsi mi to
psala a já jsem si list schoval a
ctu si ho když mi na duši lehne
tíž Ničeho více nechci jen mi
ještě opakuj žc budeš čekat a že
se za jiného neprovdáš
— Vy víte pane žc podle testa
mentu tak učiniti nesmím Jenom
v klášteře mohu hledati útulek
— Ob ty bys mi posloužila!
Pro živého Boha dej si pokoj s
klášterem neboť mne urazí pouhé
vzpomenutí Dej pokoj Olenko a
uedáš-li pak ti zde přede všemi
k nohoum padnu a prošiti té bu
du abys toho nečinila Pana Vo
lodyjovskébo jsi odmítla vím to
neboť sám mi to řekl On mne po
vzbuzoval abych si té dobrými či
ny získal A k čemu by bylo abys
do řádu vstupovala? Hekneš mi:
cnost k vůli cnosti třeba živiti
a já ti odpovím že tě miluji jako
zoufalec a že o ničem víc věděli
nechci Když jsi z Vodoktit od
jela — sotva že jsem z lože po
vstal — už jsem té hledati počal
Zřizoval jsem prapor každou
chvíli míl jsem tím zaujatu neměl
jsem ěasu abych se najedl abych
se vypsal a přece jsem hledání ne
zanechal Tak daleko to se mnou
došlo že pro mne bez tebe není
ani života ani klidu! Jen" vzdy
cháním jsem žil Dověděl jsem se
konečně že jsi u pana iiicénika v
Millevičíoh Pravím ti že jsem
zápasil jako medvědem s my
šlénkami — jet či nejet? Ale ne
mohl jsem jeti ~ abych žluči ne
byl najiojen — nejel jsem fítekl
jsem si konečné neučinil jsem je
šlí nic dobr ho nepojedu
Až kníže uteo můj milovaný ali
toval se nade mnou a do Kejdan
vát pozval abych oči své láskou
svoji mohl nasytiti prve než ilo
boje půjdeme Nežádám aby
íued zítra za unie se provdala
te jeli kttyj dobré slovu od tebe
uslyšila bmhl beZJfěeii a bude"ltii
rhěejl Ty lllá jedtuá duse
Nechej labytiout ale v bitvě v to
každému stáli může vžity ť se pře
ce iu jme st-iiovavatl nemetu —
mušli mi ledy odpustil jako se ul
mušli uitiirajielinu
~- KéJ vás Duh etuáni a pro
váli utjHivčdéU divk uek
kýlit h!tvm t tirtioi pnu Omítej
wuual i fcluva j-h lielliiliu!
Účittkrtii
— Ty in ílato upiiittnú! Dťkuji
tl I 44 tok A lopUjdi tbi kUte
taí
~ J tS nepůjdu
- ťub t( Ul Jrblicj!
A jílku 114 jt v siiíliy Ujut Uk
hh'! wt tunu táli ld ivM t l
tiU u Js M íi'iit iv pt4
bvi i V rd4 Jun by!i b l i ji a
V tfc íeU Jua f#juiuU j i
e# Mtt tiU h Hta!ii tU utví iUk
tvMUHHt i tmWbi bud tidat
y ríttU l v tn v i tv
mvslasi ttt iv i t it i ' i k n
'itvn( k r 4 Uk t( i imu''
štiíVlb tt J bil ll 1 ilOti4 lupu
bvbwvU ul ani i vkviii Wť
lo nebyl ílovík kterýí by něco
předslíriill dovedl L'ú bíavn
příčina pro kterou znovu ho ne
odmilla pro kterou mu naděj
zůstavila-byla tu ítt v hlubinách
Milce Kvélio junáka toho ještě lni
lovala
Lásku jcjl zasula hora trpkostí
►klamáni a bolestí ale onu lásku
přeee jeslí žíla hotovu jsouc Klá
le vířit a odpouštěli bez konce
— Je lepší než jeho činy — my
slíbí Olinku a není už těch kteři
ho k zločinům popuzovali moli
by se amid ze zoufalství ničeho do-
puslit - - nuže ať ni nezoufá ni
kdy
A poctivé srdce její zaradovalo
mj vlastním odpuštěním Na licích
Olenčinýcli vykvetly rňmínee sví
ží jako růže pod ranní rosou očí
zářily sbnlkým jasem a řekl bys
ze jasnost i nich po celé dvoraně
se rozlévulu Přicházeli lidé a di
vili se té čarovné krásné dvojici
neboť věru těžko bylo nalézt po
(íobné dvojice — - a přece byl v
Ivoriině sliromážděn výkvět šlceh
I u šlechtičen Oba jako by
byli umluvili měli šaty téže
barvy i ona míla sukni z vlny
ji ž si leskla jako stříbro a kontu
šík modrý z benátského uksamitu
spjatý safírem "Snad bratr a
sestru" HkHli tí kdož je neznali
ale jiní hned poznamenali: to ne
ní možno neboť mu příliš oči pln
nou !
Zatím dal maršálek znamení ži
jo čas sedali ke stolu i nastal i-
ined neobyčejný ruch Hrabě
oeveiihanpt všecek v krajkách
sel napřed veda se s kněžnou je
jíž vlečku nesla dvě přesliěná pá-
iita za ním baron Shitte vedl pa
d lllebovióovoii biskup Pnrčov
ki šel s knězem Itialozoreui oha
byli čímsi rozmezeni a zamručeni
Kníže Jim:: Kterýž v průvodu
istupoval hostům ale za stolem
edic kněžny na místo nejvyšsí
usedl vedl linul Koňovou voivod-
kyni vondďÍKkou jež už celý tý-
den meškala v Kejdancch A tak
sunula se celá řada dvojic juko
stoburevuý had vinula i mínila se
Kmitie vedl Oletiku kteráž zleh-
ka ruku opírala o jeho rámé a on
se struny pohlížel na jemnou její
tvář šťasten jako pochodeň pla
noucí iicjvětší muKiiát mezi těmi
magnáty neboť byl nejvétšímu
pokladu blízký
Tak jdouce zvolna za zvuku
hudby vešli do jídelny Stoly se-
staveny byly v podobí pinlkovy
okryty pro tři sta osob skvěly se
zlatem a stříbrem Kníže Januš
v němž byla část majestát u krá
lovského bylť s tolika králi spříz
něný — usedl na místí nejvyšším
a všichni jdouce kolem něho biu
boce se mu ukláuéli a sedali ke
stolu podle liodncwti
Leč — jak se přítomným zdálo
— míl hetman patrné na mysli
že uspořádána nyní poslední ho
stina před strašnou vojnou ve
kteréž se osudy velikých státu roz
hodnou neboť neměl klidu v tvá
ři Předstíral úsměvy a veselost
ale takové měl vzezření jakoby
byl zmítán horečkou Časem zře
telný mrak usedal mu na čelo a
ti kdo blíže sedili mohli vidéti
že čelu to bylo hustými knuéje
mi potu pokryto časem jeho zrak
těkal rychle po tvářích shroináž-
děných a zůstavoval su pátraví na
lících plukovníku a opět svrašťo
val své lvi obočí jakoby ho bolesti
svíraly A podivno že hodnostů-
ři vedle knížete sedící jako vy
(binci biskup Purčevski knéí Dia
lozor pan Koiiiorovski pan Měře
jevski pan llhbovič pan vojvo
la vondeímký a jud rovněž hyb
loztruti a iiijHikojiti Ob ráme
na velké podkovy jvučeht jiŽ Ve
selím roz mluvami tt tibvyktýiit pří
hustinách šumotetu ule vrchol ml
čel tamraceiiě tubu šeptal po lid
ku jen jednotlivá slova nebo vy
luéňiivttt roztržité jakoby bojácné
pohledy
AI ttrhvhi to nio divného nebul
idi sedítt plukovníci a rytin jimi
htik 4 vojna nanejvýš smrti hro
iU Snadní ji jiti na voj tm tni
uéslt na bedrech gudpovédtest
id NV#iik4 dáš vojákova kdyi
vykopvi krvt biU hy s& m pole
k tiebt l-ll( jeti pu eh)tuje lííkou
bUvit len htiptavi v došt vé
Itotu ni a se ivťdoitdot kb V ptvd
wívf lo-sbisluju íbu dne leU j
kí jK4r ultra Utt U k vy
put
TA Uk' ' pO iiiKi li mivt li
4luíkt '4tltV4 klďb
Vídyikv pd I "t vj
j lkv vUstid d i lbi i
ti ř kl Mry plukovník Nttkh'-
stt4 Jíiťbibttst Mm ]- #
iwtiteiiťjd Um b a % pru lupOíi
tťbř V llill bVV budí !
liiljut
i
Let tne end you FREE PERFUME
Wtltš toJay for a tuílng boílU of
ED
t(fll í t i 1 1 II ilifl 1 1 i íl 11 II I ItitlMtltftl
Cl
f vlsstoi jímá a hojné ciuba
1 ť ) řoznický
S C V 6'lBLE 220
f l K IloliSl výhír e
9 3 'a ceny UfJlKvnfij!
% lf m t onJlapM j
biti tflnfonam:
i ! li iiiíii it mt i li i
I I ! _'! I
— — k iťT jmuu ujuineiii vrej —
odpověděl pan Zátfloba aby v sobě
líni větší zlobu nroti nenříteli
vzbudil A co se tkne velikých
mjovníku každý má svůj obyčej
lanibal kostky vrhal Kcipio Afri-
kaniiH verše recitoval pan Koněc-
mlski otec vždy o ženách roz-
mlouval a já před bitvou snu uži-
ju nu nějakou hodinku ač se ta
ké nestraním číše mezi dohrvmi
dáte ty
— Hleďte pánové že i biskup
'arčevski je bledý jako list piípí
ru ! — rekl Stanislav Nkretuski
— Protože za kalvínským sto
( in seilí a snailno neco nečistého :
jídlem spolknout! muže -- vy-
svčtloval Záglohu po tichu K ná-
oji říkají staří lidé — nemá cert
iřístupu — všude můžeš pít ale
jídla a zvlášť polévky třeba se va
rovat Tak bylo i na Krymu za
iisíi kdy jsem tam v zajetí seděl
tatarští muttové — knéži — u-
meli beraninu a česnekem tak při-
ravit že každý kdo ochutnal —
med hotov hyl od víry odstoupit i
jejich šelmovského pioroka při
jati
Tu Zá Klobá snížil ještě více
las :
— Nechci mluviti na úkor kní
žete pána ale radím vám pánové
abyste jídlo požehnali neboť opa
trného pán liúh opatruje
— Co to pravíte panef Kdo se
před jídlem Ilohu poroučí tomu
se nic nestane u nás ve Velko
polaee je luteránů a kalvínft bez
počet alo neslyšel jsem že by jí
dla očarovali
— U vás ve Velkopolwe je lute
lánú bezjiočet proto také se fivé
dy hned se spřátelili — odpověděl
Zátfloba a teď pospolu chodí Já
být i knížetem dal bych tam ty
vyslance psy vyitvati a iienadíval
bych jim kapsy zvláštnostmi —
Hleďte jen na toho loevenhaupta
Tak žere jako by ho měli za mě-
sice hnáti na trh za nohu na pro
vaze uvázaného Tešte pro ženu
a pro děti si kapsy nacpe Zupo
mněl jsem jak ne ten druhý spra
tek jmenuje ltudojž tí
— Zeptejte se otče Michala - -íekl
lan Skřetuski
(Pokračováni)
Dr J J Warta
ěeský upeeialista v léěeut chorob!
oci it-i nosu hrdla a přisposo
bovánj brejli
1124 W O W B!dtf Omaha Neb
Kotliny ml 9 do ft
Telefon Red 2839
etCJITAMt A KULBfál MUTO l10 KCllOCKV
ed oniaenA
v ul Dua rafaaat uliv
Pu4 tMiwtaki (Ol m i ťuctat uartutitt f
t Hm t tVkia lli(iusk Um% Im l"a A
PIDAUDS LILAC
drop iwerl t Ido Ijviíik hUmim
Vof lisndkrftbw-f ěUmitrt nd
bulit l infl íílff ibavúig AU
llio vulii u in llifl liiurne — you
don'i l'y rxtra for a Umy IxAÚe
Difl qnitliiy w vořidcrful 'b fixti ©iily
75c (6 ci) ív-nd 4c Vir lbo Ijiii
Lutlie— ciuiuiJt lot 50 IiiiiiJktrJikíl
PARFUMERIE ED PINAUD
Drpartmanl M
tD PINAUD UUIUMNG NCW VORK
A M TV T T TvT É
a uzonářstý obchod
00 Jit 10 UL OMAHA
lurttvélio msM ojlii jakoiti
íjAL Vtikeré rfruhky uMDáfUé
jakosti Ohjadnávkjr moino uli
DotiflM 8422
mt t i im in i iii ioi í i
S ) Nejmodernéjil
nsir
1 llialtlrtné mřkU
Ly ňsznický a Uze-
: nářský závod
vlaatnl v t
1401 jižní 16 ol
CYRILtLl
HRomBK
(Vriv4 Hitio ]i4 l vOMrn 11rn1 Afk
vjrulky 11 vii-Hliá drtilx-I tm 1uál
i
Muilnrnř ruHrvnf a njvňU(
řernliký a uianUnký távod f
vlHittrif nijstnrSÍ řexnik I
{4
i'
X V F KUNCLí
% l 1244 So 13th St Omaha {
M4 na skla16 vtdy velké řá-
A nohy řprtv'ho rfirnAho tnssa
uofi&fnkýb výrobků Ony lov
í niíl nrill kdokoliv JimJo Zlo- á
'V li mulino objoilnati telofonnin T
Z DoiikIim 1108
TALXOP
JOHN J OSTRONIČ
praktický plumbař
llctuMvtný pro Omhu a Bntb
Onuha
S vykunivi vlily ]rLd irrol třtdy
t oboru pluinbttukém Mvidiul
H)diilbo tojient plynovodo vo-
dovodí a iol ()rTy jsou mM
U ivliltnoitl a vykonivám j k
jj úplnému uHikojenl Velkcré
S rál vínuja a ta onjvétM jiis
Vpoíty itlarma ZnvoUjU uá
1 tflnfonta TyUr 129
Ji Dluta: 1414 JUul 13 tule
A Omaha Nb
WfJsUril žeakrj tu) v Omete
DR E H0L0YTCHINER
UiÍ )( Ul(ltHU
(l )0 e lk Mířit y
loll lftuBt itltttllttt
r!rH llli laH 14 IS
tll„ ol)llt ts
ťtrbl (i(liu uťvilll B l t'%ttIU
ul h tul!l ul
X tt) 'iul
imiOIu]h- lrNk Hrily - '!
JCT
A
mm 0 MB
I ""1 K
Vaolav Kosak
ll':::::: foxelchý o uiondfshý
ét4ft mA )! t fktiltl )r%kji
Wt k ! t Jl-tt t i %u
tlt u JU~ iek la aifvke litími
t % - ! a pH Ital Jtt t 4m~ k
- tj t4 v M U)tai t-diálaa
4h
1
i
J
