Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 19, 1913, Page 8, Image 8
Stranu 8 POKROK HXK 1! LISTOPADU 1913 POKROK PUBLISHING CO vydári 1'OKUOS ZÁPADU s wltul vydául r Crttt ro Bnlíiu okrm Nab ▼ 8cbuy lar Cliirkaon pro ColUi okre Nub ve Wí Umí Kaui pro atát Ksuaoa v Codur Kupiil lu ru atuťlowu v St Paul a Mimioupoli Miun pro atat Mlnnmmtu a v Tyrulall 8 D pro státy Huni h a Nurtli Dakotu rfadplatué: 1'ru Hiioltinú Btitr Í160 Pro Kšandu 200 Do Kvrupy 1250 rotné líuílky puuóiiií dijlai a pomoci p dAžiiícu auuktUak (Money Ordara) as promoilcu jioukftisuk (Kxpri Monajr Ordur) bitnkovpicb poukiiwk (liunk I)mřt) srního rp(jitrovnéin doptva Oznamuji' ta li sví phnttěbovaiit udej ta alsrou i uovou adrumu Dopliy i krutia étanářatvs ocbotuů uvařsjnfrna Mnut býti aluíiié pmnié bn& úmyslu uíikolio OHoliiié polkoditi n podp4ny plným jmánam ať ji roa bjtl v rmlukci utsjnno snebo I ilopl mm uvefcjuíno 'tm Onehdy zemřel objevitel nemo ci zánětu slepého střeva Jr Me Hurney ale tím mní míněno žc lidstvo bylo by jí ušetřeno ne- býti onoho objevu Nevíme jnk to na konce do pudím h Victoríano lluertou diktátorem mexické republiky a jest rniilo na něm co by si zaslou žilo obdivu alo žc jest to kurážný chlapík nikdo mu neupře # laineH K Tunier pťf e jenom tur) pravdu když psal o "bulhar ském Mexiku" uvážíme li h' jak 1'ederalinlé lak kousl itueioiui listě Curranzovi povstalci střílí zajatce aspoň důstojníky mezi liinii kdykoli vítězství dosáhnou Od odsouzení vrahu Speiieera vymizelo z českých denníků v Chicagu hodně "vzdělávací čet ly" alo ono nikdy není tak zle Oby zas nebylo dobře a snad osud dá že brzy vyskytne se zas jiná událost podobného " kuli urnílio Významu" a Kvangclislu JJorálrk může si prutulovati k té pozornosti jak' dostalo ae mu sc struny svobodo myslného linku v Chicagu který tniirioebodem řeéeno zaslouží ní Uznání i za to bi ne nebál o svo bodomyslnost svých čtenářů a na přednášky líorálkovy upozornil a Pevnost a zásadnost našeho se nátora Iíitchcocka jest celkem pěknou vlažností a! nikoli mu stanoviska "praktických politi kářťl" v Nebrané kteří h okem asaroseným pozorují jak z tui ných žlabů u nichž oni mři i by le itytiti pojídají dosud republí káni a Jest v tom trochu zajímavosti že kdykoli nalezen junt nějaký chudý řlovťk n hlavou prostře- 1 a é % t t jenou Kiavnc urany zjisii ze jedná ho o sebevraždu a kdykoli ca tčchže okolaoRtí nalezen jest nřjaký bohatý prominentní muž tytéž slavné úřady zjiHtí žť n jedná o nešťastnou náhodu a "Spojené Státy jaou strat'tí ekým loderu v bitvž mezi kře fanhkýrn náboiciutvím a tím i Bcobráeuýini" jirohlaHÍl onehdy jeden vynikající duchovní a po kraéoval: "Já vřřím že Hůh ikryl tuto emi před objevením ti připravil lid ktrý by neván felisoval vřt" Oneti duchovni má totik práva a ivobody k pro jevu ivého pftavřdíVní jako kdo koli jiný a koad a uřktrrým li dem jrha výrok líbí al na ná řiní dojvm jako aataiuki pychá ktrr4 řat přeU'Uií pád NaS alati " Pulojapotncntitý tu i itupami" vyvnUly iuý lijnu t kruílch íek aitícrickř ha Ho hářtva a jo( uíktfryrh t% piarrh tukv4y a v jmýrh fi továuv a lak! kritiku kdt m ivala Tyl uti tiju tydi inv i la lim ly itrhtly i)ja ta itvwtopuy bdí l"kl pUnu a Wťma p4ti )ait ani knUíkýuti tmUxry j# jiík prie jn a tudoi Id p Mjvi jrtiotu famtHiacrrx1 hk iMtxby hiiMÍl jam )u ř při Aobi!i K 4iiU j v ra-Uk tl k k anr luilvt V t)iti' V hiivtubw iivotl tí"t Hx kr)wlka litt ia'l ttU'kI tt 1 demo psát i vsimin-iiK' si pouze do tó míry pokud má vztah k živo tu veřejnC-mu a ovicm že osobní charakteristiku v takových remi niscencích jako jsou naše statí ' Póloupomenutými stopami' jest první podmínkou To měli by vě děli aspoň lidé kteří hc vydávají za iiitcllijjentiií a kteří snad věci toho druhu četli v české a jiných literaturách světových lindcme psáti postupem ěasu o Škubnulo vi Zdrubkovi Paldovi Kosickém o Pavle Cechové a mnohých ji ných o takových událostech ja ko bylo zvolení prvního éeského radního v ''hienffu a jako byl "soud lidu" v síni Těl Jednotě Sokol před 22 b'y n jiných a ji ných a budeme psát i o lidech i událostech způsobem aby podán byl věrný a pravdivý obraz ěc sko -amerického života za posled ní ětvrlstoletí Nejsou tyto stali psány abychom se někomu za vděčili a nejsou a nebudou psá rry abychom se s někým vyrov nali ale psány jsou a budou nu zřeteli h tím Lincolnovým nesmr telným "with charity toward all wil h malice for none ' ' ŽIDOVSKÁ OTÁZKA Ve Spojených Silitech není žádné židovské otázky není jí konečné ani v zemích západo evropských ale jeM židovská o tázka a to bodně akutní v Pu sku a jest také v Rumunsku Ne bude sporu o tom že Židé v ze mích těch jsou zkracováni na svvch oheajisK ven právech ale ono zakořeněné mínění v Ameri ce Ze ( ee mi Io lenom k Vil I 10 Jleh v)rel polfelillje lioillle revise Otázku židovská jest v Rusku o- tázkou hoHpodářskiiu a ať již kroky podniknuté lam na obme zení idu byly moudré nebo iic- iiioudié ony byly podniknuty na ochranu oslatního obyvatelstvu Nu to se v Americe zapomíná a také se zapomíná že v Rusku st více Zidíi nežli na celém o- statním svété u jionévadž oni sa mi počínají si a vystupují jako rassu odlišná mající pramálo sympalbií m domiácím obyvatel stvem slovansktdio riiivodu vy vstala v luiskii židovská otázka Myla by vyvstala také jinde za vtejnýeh poměru u okolností Co do pronásledování Židu pro jejich víru pro to není a nemů že být i omluvy neboť oni mají totéž právo věřili a uelívuti své ho líoha jako křesťané a jejich náboženství jest slarftí nežli ná boženství křesťanské avíak co io ohcansK ven oomezorn Která patrně v Rusku uznávána jsou zn nutná do toho jiní národové ne měli by sc plésti a nejméně Spo jené Státy Vždyť zde na pří klad zvláštními dodatky k fede rální ústavě dostalo se řerno ehúin plných občanských práv a přece jsou státy nu Jihu které totéž právo pod tou či onou před stírkou jim prostě vzaly A my upoň hodné dlouho bychom ae rozmýšleli nežli bychom nějak přísně odsoudili ony jižní státy které měly na vybranou : Puď se podrobili nudvládé řernoehů eoí by znamenalo v celkové civilisaci nesmírný krok nazpét nebo ob- meziti obéanské právo řernoehů Jižní státy volily to pOHlednéjší žrovna juko lidé na severu byli by učinili kdyby e byli ocitli tváři v tvář takovým problé mem Na Rusko v iouvUIokIÍ židov skou otázkou upjaty byly traky celého ivřta během procesu Mendelern Itejliwm pro lavruldi ní třináctiletého chlapce Juin akého při řfml vlastní aouzen byl ruký nlrcxl a líroveft židov ská nábojenatvi a nimi uvidčna bývá v aouvuKwiiUk ivaná riturl ni vražda H obou atran {hkUiio vjdetvl (tialeft llkařft thřola Ií4 u'raeii a výaledek tyl I po rota po&távajb( a proatch ru ských lidi uioala oblalovanha iitiunýt Nat thnta rvaaudkrut iinaUidU v AturU- takuvl ra dMt jak dU (KWkivati tV iMt jakw díta tuku hjU ptán a jutu pnu T tuol iu vvivítbti lim 1 tiťkt fi rsUktařt t)U uk juti laU lortLu iWjliavtu I tual (uilt jti řiravaa4 lliakjr (raaýNjt t trbrki Uu%U" k)H i( ata4 nalat' kvlyt atukt jUk wpi(řlti Tkl +ě pwukMuj I ruiiUk jtk prvk!41#i kvl ntM iabMl vvta tázka riluelní vraždy jest prý na 'příklad tato theorie byla nejradi tomtež at tuliu jako dříve — aé-jkálněji ujtlutněna když byli o koli jest velmi pochybno že po věry u předsudky zakořeněné v ruském lidu staletími výchovy byly by dožnuly rázem změny kdyby ona porota v Kijevě pozů stávající z prostých lidí byla prohlásila že riluelní vražila jest Minyšlénkou a že židovské náboženství nikdy ničeho podob něho neschvalovalo u neschva luje Jest dosti možno že židovská otázka v Rusku jest na tomtéž sladin jako byla před procesem h Mcndilciu Ptejlisem a po jeho osvobození zároveň vsak není potřeba tiby se židovská otázka pěstovala ve Spojených Státech Má li zde vzniknoiiti netřeba ! nspišovat i a přivezení Ucjlise do Spojených Státu a vožení jej z městu do uiěstit a ukazování m j'É višté bylo by zrovna krokem v tom směru Kdyby byl Mcjlis mužem vysokého vzdělání ko iicčně dalo by se lo omluvili tím že by lidu séinu mohl prospěli mohl mu něco užitečného říci a poradili avšak llcjlis jest pro stým nádeiitiíkem jenž k celé lé slávě ii proslulosti jaké se mu do stalo přisel zcela nevinně Kdyby sc jednalo pouze o to aby v A melice zajištěna byla lepší obži vu pro něho a rodinu jeho proti tomu sotva mohl by hýli nějaký protest a Šlo by pouze o to zdali Pejlis byl by žádoucím přišlého válcem ve smyslu stávajících zá konu ale jeho cirkusové ukazo vání nikomu by neprospělo 1ře ba ani Židům zdejším ne neboť jest došli fiionn že by to vyvo lalo řevnivosti a nenávisti kte ré všichni přistěhovalci um l i by nechali za sebou Podle nušebo mínění Moubd líejlis přivezený do Spojených Státu za úěelcn cirkusového ukazování u rozdmý chávaní pleinenných zášlí n ne návistí byl by ve smyslu stávají cích zákonu nežádoucím přistěho válcem VLASTNICKÉ PRÁVO K MA JETKU Vlastnické právo k majetku jest jedním základu na nichž zbudována byla moderní civilisa cc Lidé se Kiiažili když měli zá ruku že to co prací svojí vytvoří a vybudují bude jejich vlastní žc budou v tom vlastnictví chrá jiěni Ochranu tuto poskytl zá kon který zároveň uznal vlastni cké právo majetkové Nikdo ne může býti připraven o majetek bez náležitého procesu zákona praví e v ústavě Spojených Stá tu Tohoto vlastnického práva ma jetkového dotkl se sekretář práce Wilson ve avé řeči před sjezdem Americké federace práce v Seatt ue Pravil tam mezi jiným "Korporace' říkají že jejich majetek jest jejich vlastní a že mají právo naložili h ním dle li bosti Možná že mají ale ti kdož zaujímají toto stanovisko mají falešné pojmy o vlastnickém právu k majetku" Dále pravil sekretář Wilson že každé vluatmeki právo bylo zákonem vytvořeno a zákonem chráněno a že jednou zbaven ta kové právní ochrany majetek vydáu by byl na pospat prvnímu silnému a vychytralému muži jenž by ai jej přál a pokračoval: "Zákon vytvořil tato vlastni cká práva nikoli původně pru blaho toho na koho je přenáší nýbrž pro blaho obce Spoleínont přijala záaadu ať právem nebo neprávem Že nejlrpái incthodou dosaženi blaha Kpolcjnoiti jeat přetiťati vUntnioké právo tia jed notlivce v poirmkovém a osob udu majetku Tu jihl v Jak niko li pru tlaku jednotlivce íiýlri I ro blahu vthké iuam lidu a kdy i tií ktrrý jeduotlivee nrbu korporacB latgen atanovUko i utajrtrk jkt Jtha vImUiI i tul privu ntlulíti ttt?a d! lttuati on ij'omlui víiti v ůvabu ku tř?Bot i vlMtoicki právu tyla tuu ivířtivu jvuom jkka dAvírnt ku pru tlaku aj dVuati i HtuV b4 %)tuf iti atav trj přunij ai-olaiiKat U(půbtti atk I tu jut tt vtatlaicki právo k tuajatku k írmul tni éplnl rita k iik li %ilm ika-idku Uliti ta ia uutni pri bUku adi'outi " S křttiř !! tsr[ uM l ftÍ4 ttovlktt tMa J# tkurt# tu d m ili'1 al rvíoli l l lvtuj na svobozeni řenií otroci na něž jejii h jiánové měli tak dobré vlastnické právo jako na každý jiný majetek oť pozemkový nebo osobní u právo toto uznáno bylo a potvrzeno Ncjvysšíin soudem Spojených Státu Avšak společ nost jako celek íiznulu zménu v tomto vlastnickém právu za nut nou a provedla ji Rovněž od tržením sc amerických kolonií ml Anglie provedenu byla změnu v uznaném vlastnickém právu Ovšem že by civilisacc společ nost lidská utrpěla kdyby její příslušníci nebyli bezpečni v ta kovém majetku jako jest domov farma obchod vybudovaný mno haletým úsilím Takový majetek bude vždycky bezpečným nebol nejenom že není nu úkor celku ale sloužíc ku blahu jednotlivých složek společnosti rodin slouží zároveň ku blahu celku Takový majetek neměl sekretář Wilson na mysli Jsou však majetky jichž jest používáno nu úkor celku a o tom podal řečník pozoruhodný do klad něco z historii! korporaci' která vlastní měděná ložiska v severním Michiganu a u níž po více měsíci! trvá stávka Společ nost tato byla sorganisována v r 170 pod zákony stálu Michigan se základním kapitálem $2000- 000 u akcie vydány byly po f2ó ale poněvadž rozprodány byly po + 1200 skutečný původní iuvest ment jest 1200000 Od té do by až do minulého roku tedy za dvaačtyřicet let společnost vy platila na dividendách $121000 000 na investmcntii ti 200000 a mimo to ze svých výdělku znova investovala $75100000 To jest téměř $200000000 skutečných výdělku a korporace tato pla tt svému délniftvu lak bídnou mzdu že ani li Chorvati Poláci a Italové které většinou zamést- nává nemohli za ni býti živi tak že konečně vvšli na stávku a zá- roven korporace rok od roku zvy šovala cenu svých produktů Toto ji-st obzvlášť křiklavá u kázka používání soukromého ma jetku na úkor veřejnosti ale oě jest lépe v uhelném průmyslu a vůbec v každém průmyslu který byl úplné neb do značnější míry zmoiiopolisován f A nejenom h společnost lidská toto používání majetku na úkor celku trpí ona spěchá na pomoc se svými soudy u šerify a milicí kdykoli korpo race na ně zavolají To dělá spo lečnost lidská nyní ale třeba ne budí' to dělati za padesát roků a možná že ještě dříve dospěje k přesvědčení že pro obecné dobro nutná jest změna ve vlastnictví některých majetků A ta změna jist nejvíce naléhavou vzhledem k přírodnímu bohatství jež ni kdy nemělo upndnouti do rukou soukromých Jak již minule jsme se zmínili jediné upravením poměrů mezi u loženým kapitálem a výdělky korporací a placenými mzdami dal by se rozřeíiti problém dra hoty živobytí který není je nom americkým nýbrž všesvřto vým neboť tendence- používat! velikých majetků na úkor celku jeví se po celém světě Naše vlád ní odbory obchodu a práce mo hly by k upravení těchto poměrů hodně vykonali důkladným vy šetřováním tak aby se jasně uká zalo kdo jest zodpovědným za drahotu živobytí Vyburcované veřejné mínění jistě potom dove dlo by ai zjednati odpomoc riNANČNt PŘEDLOHA Jak vřci nyni maji finatiénl předloha o které přeU nedávnem na této atrince jame ae imíuili tva atatiio a lákourm v tiyaíj 4im mimořádném iadiií koti frru jak ai prtaideitt Wilaoti přál Hud prý pot lina tfittu tý dní a pak konyrva odročí na ctrnift daá ř láhAjniltu krit krku aitaidku laaedittl klávbl k vůli lomu aly páni poUu-i a a itituřt thli tkulrktotati od Strýčka Sama tUxtil Tu inauiriii i byli by Urtii jrti dt4 a lpít a! kdyby V llard-t ti aiiltU pKativka nJU bf j'i tákumtjř ttirvk tt fcatuval átra ty Mtmorktxlvtu ř'ftt tftiU !in tt Mtáiulwuti prtaidratu WAUfhavL jrl aj 141 trn mui "ftafl" liuii1!! ř l!ka naraid ukU MRithlu výlom a VI hovou měnu a bankovnictví Vět šině výboru nezamlouvá #e navr hovaný poěet obvodových bank dvanáct a pak způsob jakým by byl upsán a uložen jejich kapitál Týž dle předlohy jak nyní jeat byl by upsán bankami kdežto ho nátor llitchcock usiluje n v tom jest podporován republikánský mi členy výboru nby kapitál u psán byl veřejností Zajímavo jest že velké finan ční zájmy země ěili jak se král ku říká Wall Street stavěly Ht skoro šmalieni proti předloze íílasH Ovvcnsově jde nyní usilují o její přijetí Se svého stanovi ska volí menší ze dvou zel nebol! plán llitchcockfiv teprve se jim nezamlouvá Velmi vážné námitky proti předloze v její přítomné form" tlumočil před senátním výborem Alfred O (Vozier ze ('ineiiiiifiti jenž uznáván jct za autoritu v oboru bankovnictví J)lc jeho mí nění předloha jest zrovna tím "co Wall Street a velké banky chtěly po pětadvacet rok Tt — soukromou koni rolu oběhové mé ny" ' Adminíst ruční předlohu zrov na jako Aldricbovu předloha po věřuje banky výhradně nebez pečnou nioeí udělali peníze mezí nimi vzácnými nebo hojnými" pravil Vozier " Adminisf raéní preillolm rozptyluje tuto moc me zi dvanáct obvodových bank kdcžlo Aldricbovu předloha sou středila ji v jedné bance" (Vozier vykládal že dle pří lomného plánu obvodové reser- vní radě skládající se z dirckto rú členských bank dána jest pl ná moc rozhodnout i jaké mnu siví oběhové měny bude vydáno lidu kontrolováním množstvím obchodních papíru jichž disloui tování povolí "Jinými slovy" pravil "nesmírná moc i'luMÍěn Mi veřejné oběhoví' leronásobný objem měny a 'lo i líinkov iiilin i'i věru neb pujéek zbudovaných " takové oběhové méně jci vý hradně v rukou téi-hto ú lícil nich korporací v laslněnýi-h han kami To jesl moc života a smr ti nade všemi místními bankami i obchodem 1'éiněníin peněz u měle vzácných ona může zvýšili úrokové sazby o i'elé zemi a zvý šiti bankovní daň a zdražili živo bytí" Federální reservní rada uštu novená presidiuitem byla by prý "úilné bezrnoenoii" jak předlohu zní nyní Ona může tisknouti papírové peníze a zaru eiti uvit vládni za billion ilolln rit avšak moc rozdělili tyto po níze jist v rukou obvodových re servních bank Tyto banky pru vil mohly by zdrželi každý dol lar od cirkulaci- nebo vrhnout i viWky peníze na trh "Tato předloha" dodal "u inožňuje sobeckým soukromým zájmům používati všecku oběho vou měnu k poškozování nebo vykořisťování všeho lidu přen hlavy federální reservní rady neb všiteku moc republiky" (Vozier navrhoval aby od ob vodových reservních bank bylo upuštěno a aby moc federální re servní rady byla zvětšena tak aby měla naprostou kontrolu nad vydáváním papírových peněz Rovněž financování bank jak k to navrhuje neschvaluje "Žádného základního kapitálu není třeba" prohlásil "Za tou to oběhovou měnou kterou vlá da by vydala byla by důvěra a úvěr a taxovní moc federální vlády" Nájuilky (YoiiiTovy jtou vel mi vážné ačkoli nezdá ae nám to býti ani možným aby takový ra dikál jako jest p Hryan jeui byl jedním a autoru předlohy od poruěoval lákon který by vydal nárotl na popa Wall Streetu MEZINÁRODNÍ KONQRKB AMERIKÁNI8T0 V Mjnu přUtlha ruku kun in buda v Waakinfton I ( M# linirodni ktmgrra Amrrikaniata který a hiil kal U dva Mky a paieln4 trl aa liodřoí 8ta vy jha přijaty byly a ijeidu IVUí f ř l")U Meíitiirtidnt konyrt Amerika uuti mi i tt 4j ůt1! kiatorUki a vfleki tludta bl itaffi k vk p#tía a J'fk obyvaU a kU-U aa oaoK kUrl a věei tafc dru ku lajbuajt la ll#ay m péikUai a blt puvinný pwpUtfk Koagrrva t přUlu kuda j devatenáctým a současně konána budou dvé zasedání jedno vo Washington I C a druhé v lili Puz v Polivii Zasedání vo Wasliingtoně ko náno bude pod uuspicieini Smitli sonianského Institutu za sjmlu působení Ocorgc Washington u nivcrsíly (ieorgetovvn universi ty Katolické university Staro žitnické společností Washingto nu a Washingtonské spolcénosti sturožitnického Institutu Ame riky Jlěhcm zasedání podniknut bu de výlet do vysoce zajímavého kamenného lomu a dílny pra bydíilelů aiu'rickýidi v Píney Hrurich Oistríct of Columbia a po ukončení kongresu chystány jsou dva výlely jeden do Ohia za účelem prozkoumání staroby lých mohyl druhý do Nového Mexiku ke studiu trosek staroby lých "pueblos" u jeskynních o bydlí jakož i přítomných Indiu tiů kmene Pudilo v jejich domo rodém ovzduší u okolí Schůze konány budou v nové budovó Národního musea Spojených Stá tů Zasedání tohoto kongresu jsou vysoce zajímavá a příští zasedá ní má pro nás dodatečnou zají mavost z loho důvodu žc tajem níkem organisiičiíího výboru jest sluvný náš rodák )r Aleš Hrdli čka učenec jenž získal si v kru zích vědeckých světového věhla- 1 sil laKo vždycky i nu provola ní k devalciiácléuiii Mezinárod nímu kongresu Amcrikniiislů je ho jméno jest vylišléno důsledné po česku" totiž s kličkami nu a e Členství v Mezinárodním kon gresu Mni-risanisiii se zisua za pliiceiiím éáslky pěti ilollarú ('lenové mají nrávo hlasovali mohou sc podíleli nu všech funk cích kongresu a obdrží bezplatné všecky publikace jím vydané Pro přispívající členy určen jest poplatek na dva dollary a pade sát ccijlů Ti'o nemají práva lila kovacího a nedostávají publikaci bezplatné avšak mohou bvli nřf omni ve schůzích kongresu ČESKÁ AMEItrKA PŘED TŘI CETI LETY Skoro v tentýž čas juko letos před třiceti léty zuřila strašná bouře nu velikých jezerech Toto ovsem nemá zailnclio vztahu j "českou Amerikou" ale uvádí- jni' to jako pozoruhodnou zajíma vost a Ze (Vdar Rapids nejmenovaný oběan sděloval Pokroku Západu že "v úterý šli jsme do postele jako v b'tě ulc ráno jsme vstá vali s očima zamrzlýma" Mráz byl tak silný že za jedinou noe řeka zamrzla a a a Patronát ('csko-Angl svobod školy v Ohieugu uveřejnil "od vetu" nu veškeré urážky u veřej něné v chicagské "Svornosti" Pokrok Západu nepřináší bližší ho vysvětlení o těchto urážkách a a a V "Patriotu" uveřejňovala pí F A Skardová životopis "první ho Kutnohorana v Americe" snad prvního (''echa v Americe vůbec dle jeho vlastního úpisu který vydal v r 1M'0 v San An tonio Texas o stránkách Nazýval se Anton Michael lig ttovity a vystěhoval se do Ameri ky v letech třicátých im revoluci polské když byl a Poláky o avo- bodu marně bojoval v slavném ětrtém poUkém tíntu a a a Pokrok Západu léluje ii NV mel v nově ivoleném kongre su měli osm átuHQ a táže ie "jestli pak také někdy ťVh ta sedne v láktmodárstvl nirtv! nlmt" Vialo tu hodni !rt neili s tu tuk utrt tulu Ifltomtil Uou v ktoufreau dva til p Habath i tltieatra ěaký lralita a p Ku tup a Wnctuuinu CT HOUítKÚM K rOVllMNUTtl iNitMujfUli déhdka u tri ri na far4 uímlla tta jlép kdyl jítJ dstea tiapUrl S4 loabiit iitiinku a phh'i-iýui tbittit ái ji k tiitt4 v "MAUU4 OXNAMOVATKU" latina W ul iimH ťřit-Viil k ait Silul idraif mla ltt i d Uair i ) U itloa a bljtkl r4#i tt farwl VSknk Nki Cu UlTUtl U 11 Ctr OmaK Ntkr