Stranu 8
POKROK HXK 1! LISTOPADU 1913
POKROK
PUBLISHING CO
vydári
1'OKUOS ZÁPADU
s wltul vydául
r Crttt ro Bnlíiu okrm Nab ▼ 8cbuy
lar Cliirkaon pro ColUi okre Nub
ve Wí Umí Kaui pro atát Ksuaoa v
Codur Kupiil lu ru atuťlowu v St
Paul a Mimioupoli Miun pro atat
Mlnnmmtu a v Tyrulall 8 D pro státy
Huni h a Nurtli Dakotu
rfadplatué:
1'ru Hiioltinú Btitr Í160 Pro Kšandu
200 Do Kvrupy 1250 rotné
líuílky puuóiiií dijlai a pomoci p
dAžiiícu auuktUak (Money Ordara) as
promoilcu jioukftisuk (Kxpri Monajr
Ordur) bitnkovpicb poukiiwk (liunk
I)mřt) srního rp(jitrovnéin doptva
Oznamuji' ta li sví phnttěbovaiit udej
ta alsrou i uovou adrumu
Dopliy i krutia étanářatvs ocbotuů
uvařsjnfrna Mnut býti aluíiié pmnié
bn& úmyslu uíikolio OHoliiié polkoditi n
podp4ny plným jmánam ať ji roa
bjtl v rmlukci utsjnno snebo I ilopl
mm uvefcjuíno
'tm
Onehdy zemřel objevitel nemo
ci zánětu slepého střeva Jr Me
Hurney ale tím mní míněno žc
lidstvo bylo by jí ušetřeno ne-
býti onoho objevu
Nevíme jnk to na konce do
pudím h Victoríano lluertou
diktátorem mexické republiky a
jest rniilo na něm co by si zaslou
žilo obdivu alo žc jest to kurážný
chlapík nikdo mu neupře
#
laineH K Tunier pťf e jenom
tur) pravdu když psal o "bulhar
ském Mexiku" uvážíme li h'
jak 1'ederalinlé lak kousl itueioiui
listě Curranzovi povstalci střílí
zajatce aspoň důstojníky mezi
liinii kdykoli vítězství dosáhnou
Od odsouzení vrahu Speiieera
vymizelo z českých denníků v
Chicagu hodně "vzdělávací čet
ly" alo ono nikdy není tak zle
Oby zas nebylo dobře a snad osud
dá že brzy vyskytne se zas jiná
událost podobného " kuli urnílio
Významu"
a
Kvangclislu JJorálrk může si
prutulovati k té pozornosti jak'
dostalo ae mu sc struny svobodo
myslného linku v Chicagu který
tniirioebodem řeéeno zaslouží ní
Uznání i za to bi ne nebál o svo
bodomyslnost svých čtenářů a na
přednášky líorálkovy upozornil
a
Pevnost a zásadnost našeho se
nátora Iíitchcocka jest celkem
pěknou vlažností a! nikoli mu
stanoviska "praktických politi
kářťl" v Nebrané kteří h okem
asaroseným pozorují jak z tui
ných žlabů u nichž oni mři i by
le itytiti pojídají dosud republí
káni a
Jest v tom trochu zajímavosti
že kdykoli nalezen junt nějaký
chudý řlovťk n hlavou prostře-
1 a é % t t
jenou Kiavnc urany zjisii ze
jedná ho o sebevraždu a kdykoli
ca tčchže okolaoRtí nalezen jest
nřjaký bohatý prominentní muž
tytéž slavné úřady zjiHtí žť n
jedná o nešťastnou náhodu
a
"Spojené Státy jaou strat'tí
ekým loderu v bitvž mezi kře
fanhkýrn náboiciutvím a tím i
Bcobráeuýini" jirohlaHÍl onehdy
jeden vynikající duchovní a po
kraéoval: "Já vřřím že Hůh
ikryl tuto emi před objevením
ti připravil lid ktrý by neván
felisoval vřt" Oneti duchovni
má totik práva a ivobody k pro
jevu ivého pftavřdíVní jako kdo
koli jiný a koad a uřktrrým li
dem jrha výrok líbí al na ná
řiní dojvm jako aataiuki pychá
ktrr4 řat přeU'Uií pád
NaS alati " Pulojapotncntitý
tu i itupami" vyvnUly iuý lijnu
t kruílch íek aitícrickř ha Ho
hářtva a jo( uíktfryrh t%
piarrh tukv4y a v jmýrh fi
továuv a lak! kritiku kdt m
ivala Tyl uti tiju tydi
inv i la lim ly itrhtly
i)ja ta itvwtopuy bdí
l"kl pUnu a Wťma p4ti
)ait ani knUíkýuti tmUxry j#
jiík prie jn a tudoi Id p
Mjvi jrtiotu famtHiacrrx1 hk
iMtxby hiiMÍl jam )u ř při
Aobi!i K 4iiU j v ra-Uk
tl k k anr luilvt V t)iti'
V hiivtubw iivotl tí"t Hx
kr)wlka litt ia'l ttU'kI tt 1
demo psát i vsimin-iiK' si pouze do
tó míry pokud má vztah k živo
tu veřejnC-mu a ovicm že osobní
charakteristiku v takových remi
niscencích jako jsou naše statí
' Póloupomenutými stopami' jest
první podmínkou To měli by vě
děli aspoň lidé kteří hc vydávají
za iiitcllijjentiií a kteří snad věci
toho druhu četli v české a jiných
literaturách světových lindcme
psáti postupem ěasu o Škubnulo
vi Zdrubkovi Paldovi Kosickém
o Pavle Cechové a mnohých ji
ných o takových událostech ja
ko bylo zvolení prvního éeského
radního v ''hienffu a jako byl
"soud lidu" v síni Těl Jednotě
Sokol před 22 b'y n jiných a ji
ných a budeme psát i o lidech i
událostech způsobem aby podán
byl věrný a pravdivý obraz ěc
sko -amerického života za posled
ní ětvrlstoletí Nejsou tyto stali
psány abychom se někomu za
vděčili a nejsou a nebudou psá
rry abychom se s někým vyrov
nali ale psány jsou a budou nu
zřeteli h tím Lincolnovým nesmr
telným "with charity toward
all wil h malice for none ' '
ŽIDOVSKÁ OTÁZKA
Ve Spojených Silitech není
žádné židovské otázky není jí
konečné ani v zemích západo
evropských ale jeM židovská o
tázka a to bodně akutní v Pu
sku a jest také v Rumunsku Ne
bude sporu o tom že Židé v ze
mích těch jsou zkracováni na
svvch oheajisK ven právech ale
ono zakořeněné mínění v Ameri
ce Ze ( ee mi Io lenom k Vil I 10
Jleh v)rel polfelillje lioillle revise
Otázku židovská jest v Rusku o-
tázkou hoHpodářskiiu a ať již
kroky podniknuté lam na obme
zení idu byly moudré nebo iic-
iiioudié ony byly podniknuty na
ochranu oslatního obyvatelstvu
Nu to se v Americe zapomíná a
také se zapomíná že v Rusku
st více Zidíi nežli na celém o-
statním svété u jionévadž oni sa
mi počínají si a vystupují jako
rassu odlišná mající pramálo
sympalbií m domiácím obyvatel
stvem slovansktdio riiivodu vy
vstala v luiskii židovská otázka
Myla by vyvstala také jinde za
vtejnýeh poměru u okolností
Co do pronásledování Židu pro
jejich víru pro to není a nemů
že být i omluvy neboť oni mají
totéž právo věřili a uelívuti své
ho líoha jako křesťané a jejich
náboženství jest slarftí nežli ná
boženství křesťanské avíak co
io ohcansK ven oomezorn Která
patrně v Rusku uznávána jsou zn
nutná do toho jiní národové ne
měli by sc plésti a nejméně Spo
jené Státy Vždyť zde na pří
klad zvláštními dodatky k fede
rální ústavě dostalo se řerno
ehúin plných občanských práv a
přece jsou státy nu Jihu které
totéž právo pod tou či onou před
stírkou jim prostě vzaly A my
upoň hodné dlouho bychom ae
rozmýšleli nežli bychom nějak
přísně odsoudili ony jižní státy
které měly na vybranou : Puď se
podrobili nudvládé řernoehů eoí
by znamenalo v celkové civilisaci
nesmírný krok nazpét nebo ob-
meziti obéanské právo řernoehů
Jižní státy volily to pOHlednéjší
žrovna juko lidé na severu byli
by učinili kdyby e byli ocitli
tváři v tvář takovým problé
mem Na Rusko v iouvUIokIÍ židov
skou otázkou upjaty byly traky
celého ivřta během procesu
Mendelern Itejliwm pro lavruldi
ní třináctiletého chlapce Juin
akého při řfml vlastní aouzen
byl ruký nlrcxl a líroveft židov
ská nábojenatvi a nimi uvidčna
bývá v aouvuKwiiUk ivaná riturl
ni vražda H obou atran {hkUiio
vjdetvl (tialeft llkařft thřola
Ií4 u'raeii a výaledek tyl I po
rota po&távajb( a proatch ru
ských lidi uioala oblalovanha
iitiunýt Nat thnta rvaaudkrut
iinaUidU v AturU- takuvl ra
dMt jak dU (KWkivati tV
iMt jakw díta tuku hjU
ptán a jutu pnu T tuol
iu vvivítbti lim 1 tiťkt
fi rsUktařt t)U uk juti laU
lortLu iWjliavtu I tual (uilt
jti řiravaa4 lliakjr (raaýNjt
t trbrki Uu%U" k)H
i( ata4 nalat' kvlyt atukt jUk
wpi(řlti Tkl +ě pwukMuj
I ruiiUk jtk prvk!41#i kvl
ntM iabMl vvta
tázka riluelní vraždy jest prý na 'příklad tato theorie byla nejradi
tomtež at tuliu jako dříve — aé-jkálněji ujtlutněna když byli o
koli jest velmi pochybno že po
věry u předsudky zakořeněné v
ruském lidu staletími výchovy
byly by dožnuly rázem změny
kdyby ona porota v Kijevě pozů
stávající z prostých lidí byla
prohlásila že riluelní vražila
jest Minyšlénkou a že židovské
náboženství nikdy ničeho podob
něho neschvalovalo u neschva
luje
Jest dosti možno že židovská
otázka v Rusku jest na tomtéž
sladin jako byla před procesem
h Mcndilciu Ptejlisem a po jeho
osvobození zároveň vsak není
potřeba tiby se židovská otázka
pěstovala ve Spojených Státech
Má li zde vzniknoiiti netřeba !
nspišovat i a přivezení Ucjlise do
Spojených Státu a vožení jej z
městu do uiěstit a ukazování m j'É
višté bylo by zrovna krokem v
tom směru Kdyby byl Mcjlis
mužem vysokého vzdělání ko
iicčně dalo by se lo omluvili tím
že by lidu séinu mohl prospěli
mohl mu něco užitečného říci a
poradili avšak llcjlis jest pro
stým nádeiitiíkem jenž k celé lé
slávě ii proslulosti jaké se mu do
stalo přisel zcela nevinně Kdyby
sc jednalo pouze o to aby v A
melice zajištěna byla lepší obži
vu pro něho a rodinu jeho proti
tomu sotva mohl by hýli nějaký
protest a Šlo by pouze o to zdali
Pejlis byl by žádoucím přišlého
válcem ve smyslu stávajících zá
konu ale jeho cirkusové ukazo
vání nikomu by neprospělo 1ře
ba ani Židům zdejším ne neboť
jest došli fiionn že by to vyvo
lalo řevnivosti a nenávisti kte
ré všichni přistěhovalci um l i by
nechali za sebou Podle nušebo
mínění Moubd líejlis přivezený
do Spojených Státu za úěelcn
cirkusového ukazování u rozdmý
chávaní pleinenných zášlí n ne
návistí byl by ve smyslu stávají
cích zákonu nežádoucím přistěho
válcem
VLASTNICKÉ PRÁVO K MA
JETKU Vlastnické právo k majetku
jest jedním základu na nichž
zbudována byla moderní civilisa
cc Lidé se Kiiažili když měli zá
ruku že to co prací svojí vytvoří
a vybudují bude jejich vlastní
žc budou v tom vlastnictví chrá
jiěni Ochranu tuto poskytl zá
kon který zároveň uznal vlastni
cké právo majetkové Nikdo ne
může býti připraven o majetek
bez náležitého procesu zákona
praví e v ústavě Spojených Stá
tu Tohoto vlastnického práva ma
jetkového dotkl se sekretář práce
Wilson ve avé řeči před sjezdem
Americké federace práce v Seatt
ue Pravil tam mezi jiným
"Korporace' říkají že jejich
majetek jest jejich vlastní a že
mají právo naložili h ním dle li
bosti Možná že mají ale ti
kdož zaujímají toto stanovisko
mají falešné pojmy o vlastnickém
právu k majetku"
Dále pravil sekretář Wilson
že každé vluatmeki právo bylo
zákonem vytvořeno a zákonem
chráněno a že jednou zbaven ta
kové právní ochrany majetek
vydáu by byl na pospat prvnímu
silnému a vychytralému muži
jenž by ai jej přál a pokračoval:
"Zákon vytvořil tato vlastni
cká práva nikoli původně pru
blaho toho na koho je přenáší
nýbrž pro blaho obce Spoleínont
přijala záaadu ať právem nebo
neprávem Že nejlrpái incthodou
dosaženi blaha Kpolcjnoiti jeat
přetiťati vUntnioké právo tia jed
notlivce v poirmkovém a osob
udu majetku Tu jihl v Jak niko
li pru tlaku jednotlivce íiýlri
I ro blahu vthké iuam lidu a
kdy i tií ktrrý jeduotlivee nrbu
korporacB latgen atanovUko i
utajrtrk jkt Jtha vImUiI i tul
privu ntlulíti ttt?a d! lttuati
on ij'omlui víiti v ůvabu ku
tř?Bot i vlMtoicki právu tyla
tuu ivířtivu jvuom jkka dAvírnt
ku pru tlaku aj dVuati i HtuV
b4 %)tuf iti atav trj přunij
ai-olaiiKat U(půbtti atk I tu jut
tt vtatlaicki právo k tuajatku
k írmul tni éplnl rita k iik
li %ilm ika-idku Uliti ta ia
uutni pri bUku adi'outi "
S křttiř !! tsr[ uM l ftÍ4
ttovlktt tMa J# tkurt# tu
d m ili'1 al rvíoli l l lvtuj
na
svobozeni řenií otroci na něž
jejii h jiánové měli tak dobré
vlastnické právo jako na každý
jiný majetek oť pozemkový nebo
osobní u právo toto uznáno bylo
a potvrzeno Ncjvysšíin soudem
Spojených Státu Avšak společ
nost jako celek íiznulu zménu v
tomto vlastnickém právu za nut
nou a provedla ji Rovněž od
tržením sc amerických kolonií ml
Anglie provedenu byla změnu v
uznaném vlastnickém právu
Ovšem že by civilisacc společ
nost lidská utrpěla kdyby její
příslušníci nebyli bezpečni v ta
kovém majetku jako jest domov
farma obchod vybudovaný mno
haletým úsilím Takový majetek
bude vždycky bezpečným nebol
nejenom že není nu úkor celku
ale sloužíc ku blahu jednotlivých
složek společnosti rodin slouží
zároveň ku blahu celku Takový
majetek neměl sekretář Wilson
na mysli
Jsou však majetky jichž jest
používáno nu úkor celku a o tom
podal řečník pozoruhodný do
klad něco z historii! korporaci'
která vlastní měděná ložiska v
severním Michiganu a u níž po
více měsíci! trvá stávka Společ
nost tato byla sorganisována v r
170 pod zákony stálu Michigan
se základním kapitálem $2000-
000 u akcie vydány byly po f2ó
ale poněvadž rozprodány byly po
+ 1200 skutečný původní iuvest
ment jest 1200000 Od té do
by až do minulého roku tedy za
dvaačtyřicet let společnost vy
platila na dividendách $121000
000 na investmcntii ti 200000 a
mimo to ze svých výdělku znova
investovala $75100000 To jest
téměř $200000000 skutečných
výdělku a korporace tato pla
tt svému délniftvu lak bídnou
mzdu že ani li Chorvati Poláci
a Italové které většinou zamést-
nává nemohli za ni býti živi tak
že konečně vvšli na stávku a zá-
roven korporace rok od roku zvy
šovala cenu svých produktů
Toto ji-st obzvlášť křiklavá u
kázka používání soukromého ma
jetku na úkor veřejnosti ale oě
jest lépe v uhelném průmyslu a
vůbec v každém průmyslu který
byl úplné neb do značnější míry
zmoiiopolisován f A nejenom h
společnost lidská toto používání
majetku na úkor celku trpí ona
spěchá na pomoc se svými soudy
u šerify a milicí kdykoli korpo
race na ně zavolají To dělá spo
lečnost lidská nyní ale třeba ne
budí' to dělati za padesát roků a
možná že ještě dříve dospěje k
přesvědčení že pro obecné dobro
nutná jest změna ve vlastnictví
některých majetků A ta změna
jist nejvíce naléhavou vzhledem
k přírodnímu bohatství jež ni
kdy nemělo upndnouti do rukou
soukromých
Jak již minule jsme se zmínili
jediné upravením poměrů mezi u
loženým kapitálem a výdělky
korporací a placenými mzdami
dal by se rozřeíiti problém dra
hoty živobytí který není je
nom americkým nýbrž všesvřto
vým neboť tendence- používat!
velikých majetků na úkor celku
jeví se po celém světě Naše vlád
ní odbory obchodu a práce mo
hly by k upravení těchto poměrů
hodně vykonali důkladným vy
šetřováním tak aby se jasně uká
zalo kdo jest zodpovědným za
drahotu živobytí Vyburcované
veřejné mínění jistě potom dove
dlo by ai zjednati odpomoc
riNANČNt PŘEDLOHA
Jak vřci nyni maji finatiénl
předloha o které přeU nedávnem
na této atrince jame ae imíuili
tva atatiio a lákourm v tiyaíj
4im mimořádném iadiií koti
frru jak ai prtaideitt Wilaoti
přál Hud prý pot lina tfittu tý
dní a pak konyrva odročí na
ctrnift daá ř láhAjniltu krit
krku aitaidku laaedittl klávbl k
vůli lomu aly páni poUu-i a a
itituřt thli tkulrktotati od
Strýčka Sama tUxtil Tu
inauiriii i byli by Urtii jrti
dt4 a lpít a! kdyby V llard-t
ti aiiltU pKativka nJU bf j'i
tákumtjř ttirvk tt fcatuval átra
ty Mtmorktxlvtu ř'ftt tftiU
!in tt Mtáiulwuti prtaidratu
WAUfhavL jrl aj 141 trn mui
"ftafl"
liuii1!! ř l!ka naraid
ukU MRithlu výlom a VI
hovou měnu a bankovnictví Vět
šině výboru nezamlouvá #e navr
hovaný poěet obvodových bank
dvanáct a pak způsob jakým by
byl upsán a uložen jejich kapitál
Týž dle předlohy jak nyní jeat
byl by upsán bankami kdežto ho
nátor llitchcock usiluje n v tom
jest podporován republikánský
mi členy výboru nby kapitál u
psán byl veřejností
Zajímavo jest že velké finan
ční zájmy země ěili jak se král
ku říká Wall Street stavěly Ht
skoro šmalieni proti předloze
íílasH Ovvcnsově jde nyní usilují
o její přijetí Se svého stanovi
ska volí menší ze dvou zel nebol!
plán llitchcockfiv teprve se jim
nezamlouvá
Velmi vážné námitky proti
předloze v její přítomné form"
tlumočil před senátním výborem
Alfred O (Vozier ze ('ineiiiiifiti
jenž uznáván jct za autoritu v
oboru bankovnictví J)lc jeho mí
nění předloha jest zrovna tím
"co Wall Street a velké banky
chtěly po pětadvacet rok Tt —
soukromou koni rolu oběhové mé
ny"
' Adminíst ruční předlohu zrov
na jako Aldricbovu předloha po
věřuje banky výhradně nebez
pečnou nioeí udělali peníze mezí
nimi vzácnými nebo hojnými"
pravil Vozier " Adminisf raéní
preillolm rozptyluje tuto moc me
zi dvanáct obvodových bank
kdcžlo Aldricbovu předloha sou
středila ji v jedné bance"
(Vozier vykládal že dle pří
lomného plánu obvodové reser-
vní radě skládající se z dirckto
rú členských bank dána jest pl
ná moc rozhodnout i jaké mnu
siví oběhové měny bude vydáno
lidu kontrolováním množstvím
obchodních papíru jichž disloui
tování povolí "Jinými slovy"
pravil "nesmírná moc i'luMÍěn
Mi veřejné oběhoví'
leronásobný objem
měny a 'lo i
líinkov iiilin i'i
věru neb pujéek zbudovaných
" takové oběhové méně jci vý
hradně v rukou téi-hto ú lícil
nich korporací v laslněnýi-h han
kami To jesl moc života a smr
ti nade všemi místními bankami i
obchodem 1'éiněníin peněz u
měle vzácných ona může zvýšili
úrokové sazby o i'elé zemi a zvý
šiti bankovní daň a zdražili živo
bytí"
Federální reservní rada uštu
novená presidiuitem byla by
prý "úilné bezrnoenoii" jak
předlohu zní nyní Ona může
tisknouti papírové peníze a zaru
eiti uvit vládni za billion ilolln
rit avšak moc rozdělili tyto po
níze jist v rukou obvodových re
servních bank Tyto banky pru
vil mohly by zdrželi každý dol
lar od cirkulaci- nebo vrhnout i
viWky peníze na trh
"Tato předloha" dodal "u
inožňuje sobeckým soukromým
zájmům používati všecku oběho
vou měnu k poškozování nebo
vykořisťování všeho lidu přen
hlavy federální reservní rady neb
všiteku moc republiky"
(Vozier navrhoval aby od ob
vodových reservních bank bylo
upuštěno a aby moc federální re
servní rady byla zvětšena tak
aby měla naprostou kontrolu nad
vydáváním papírových peněz
Rovněž financování bank jak k
to navrhuje neschvaluje
"Žádného základního kapitálu
není třeba" prohlásil "Za tou
to oběhovou měnou kterou vlá
da by vydala byla by důvěra a
úvěr a taxovní moc federální
vlády"
Nájuilky (YoiiiTovy jtou vel
mi vážné ačkoli nezdá ae nám to
býti ani možným aby takový ra
dikál jako jest p Hryan jeui
byl jedním a autoru předlohy od
poruěoval lákon který by vydal
nárotl na popa Wall Streetu
MEZINÁRODNÍ KONQRKB
AMERIKÁNI8T0
V Mjnu přUtlha ruku kun in
buda v Waakinfton I ( M#
linirodni ktmgrra Amrrikaniata
který a hiil kal U dva Mky a
paieln4 trl aa liodřoí 8ta
vy jha přijaty byly a ijeidu
IVUí f ř l")U
Meíitiirtidnt konyrt Amerika
uuti mi i tt 4j ůt1! kiatorUki
a vfleki tludta bl itaffi
k vk p#tía a J'fk obyvaU a
kU-U aa oaoK kUrl a věei
tafc dru ku lajbuajt la ll#ay m
péikUai a blt puvinný pwpUtfk
Koagrrva t přUlu kuda j
devatenáctým a současně konána
budou dvé zasedání jedno vo
Washington I C a druhé v
lili Puz v Polivii
Zasedání vo Wasliingtoně ko
náno bude pod uuspicieini Smitli
sonianského Institutu za sjmlu
působení Ocorgc Washington u
nivcrsíly (ieorgetovvn universi
ty Katolické university Staro
žitnické společností Washingto
nu a Washingtonské spolcénosti
sturožitnického Institutu Ame
riky Jlěhcm zasedání podniknut bu
de výlet do vysoce zajímavého
kamenného lomu a dílny pra
bydíilelů aiu'rickýidi v Píney
Hrurich Oistríct of Columbia a
po ukončení kongresu chystány
jsou dva výlely jeden do Ohia
za účelem prozkoumání staroby
lých mohyl druhý do Nového
Mexiku ke studiu trosek staroby
lých "pueblos" u jeskynních o
bydlí jakož i přítomných Indiu
tiů kmene Pudilo v jejich domo
rodém ovzduší u okolí Schůze
konány budou v nové budovó
Národního musea Spojených Stá
tů Zasedání tohoto kongresu jsou
vysoce zajímavá a příští zasedá
ní má pro nás dodatečnou zají
mavost z loho důvodu žc tajem
níkem organisiičiíího výboru jest
sluvný náš rodák )r Aleš Hrdli
čka učenec jenž získal si v kru
zích vědeckých světového věhla-
1
sil laKo vždycky i nu provola
ní k devalciiácléuiii Mezinárod
nímu kongresu Amcrikniiislů je
ho jméno jest vylišléno důsledné
po česku" totiž s kličkami nu
a e
Členství v Mezinárodním kon
gresu Mni-risanisiii se zisua za
pliiceiiím éáslky pěti ilollarú
('lenové mají nrávo hlasovali
mohou sc podíleli nu všech funk
cích kongresu a obdrží bezplatné
všecky publikace jím vydané
Pro přispívající členy určen jest
poplatek na dva dollary a pade
sát ccijlů Ti'o nemají práva lila
kovacího a nedostávají publikaci
bezplatné avšak mohou bvli nřf
omni ve schůzích kongresu
ČESKÁ AMEItrKA PŘED TŘI
CETI LETY
Skoro v tentýž čas juko letos
před třiceti léty zuřila strašná
bouře nu velikých jezerech Toto
ovsem nemá zailnclio vztahu j
"českou Amerikou" ale uvádí-
jni' to jako pozoruhodnou zajíma
vost
a
Ze (Vdar Rapids nejmenovaný
oběan sděloval Pokroku Západu
že "v úterý šli jsme do postele
jako v b'tě ulc ráno jsme vstá
vali s očima zamrzlýma"
Mráz byl tak silný že za jedinou
noe řeka zamrzla
a a a
Patronát ('csko-Angl svobod
školy v Ohieugu uveřejnil "od
vetu" nu veškeré urážky u veřej
něné v chicagské "Svornosti"
Pokrok Západu nepřináší bližší
ho vysvětlení o těchto urážkách
a a a
V "Patriotu" uveřejňovala pí
F A Skardová životopis "první
ho Kutnohorana v Americe"
snad prvního (''echa v Americe
vůbec dle jeho vlastního úpisu
který vydal v r 1M'0 v San An
tonio Texas o stránkách
Nazýval se Anton Michael lig
ttovity a vystěhoval se do Ameri
ky v letech třicátých im revoluci
polské když byl a Poláky o avo-
bodu marně bojoval v slavném
ětrtém poUkém tíntu
a a a
Pokrok Západu léluje ii
NV mel v nově ivoleném kongre
su měli osm átuHQ a táže ie
"jestli pak také někdy ťVh ta
sedne v láktmodárstvl nirtv!
nlmt" Vialo tu hodni !rt neili
s tu tuk utrt tulu Ifltomtil Uou
v ktoufreau dva til p Habath i
tltieatra ěaký lralita a p Ku
tup a Wnctuuinu
CT HOUítKÚM
K rOVllMNUTtl
iNitMujfUli déhdka u tri
ri na far4 uímlla tta jlép kdyl
jítJ dstea tiapUrl S4 loabiit
iitiinku a phh'i-iýui tbittit
ái ji k tiitt4 v "MAUU4
OXNAMOVATKU" latina W
ul iimH ťřit-Viil k ait Silul
idraif mla ltt i d Uair i ) U
itloa a bljtkl r4#i tt farwl
VSknk Nki Cu UlTUtl U
11 Ctr OmaK Ntkr