Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Jan. 29, 1913)
Strana 8 POKROK DNK 29 VKUNÁ 10J3 POKROK PUBLISHINO CO vodivá rOKKOX ZAtADV a utíatni vy áíul V CreU pro Halloe otře Nb v 8buy- Ur a Clarkeoa pro Cdfex okres Neb ve Wilsvs Km pro atat KanM v Cadar Itapid Ja jry etat lowu v ttt Paul Miaiwapoua Mino pro stát Minnesotu a v Tyndall 8 D pre ataty Boutb a North Dakotu Předplatní: Tro Hpoaé 8tty $160 Pro Koa4u $200 Do Evropy $200 roťnl Z&Milky yullul dijtei m powttcl p' nťiuich poukázek (Money Order) prenioích poukázek (Eipreea Muuey Ordere) bankovních poukázek (Bank Draft) anebo v regintrovaiiem dopWe Oznamujete -11 v4 přeetěbovani udej te ttarou i novou adreeeu DopUy % kruhu žtenářatva ochotní uveřejníme Muitl býti aluSné pianě bez úmyilu nikoho oobn4 poikodítl a podepsány plným jménem af jit má býti v redakci utajeno anebo a dopl aem uveřejněno 48 O korporacích se říká že nema jí duži ale ony jsou některé jež nemají nejenom duSi ale ani hla vu V St Louisů jeden člověk za pomněl 2e se měl přihlásit! o dě dictví v pěkné íástce $02000 a nebyl to žádný professor nýbrž zcela obyčejný klerk v železniční kanceláři Nemáme nejmenSích pochybno stí o tom že nově zvolený presi dent jcHt velmi moudrým mužem ale jsme jisti že bude moudřejším při odchodu z Bílého Domu nežli při příchodu tamtéž V Chicagu bylo onehdy najed nou uváděno 1200 nových členu do jistého bratrského spolku — nikoli českého — což je další do klad že v Chicafru jde všecko ve velkém dobré i Spatné Někteří lidé mamě se namáha jí získati někde půjčku a čínská republika poněvadž si nechce ne chat vnutili půjčku od evrop ských velmocí a Spojených Států zůstává stále bez úředního uznání On konečně to p "Wilson myslel dobře s tím pokažením inaugurač ního bálu ale co nyní s těmi vel kolepými dámskými toaletami které si americké páví panstvo schválně pro tu příležitost objed nalo? Demokraté nebudou prý spu chati s uznáním neodvinlosti Fili pín a my jim to nijak nezazlívá me — oni budou iníti jiných "tru hlu" dosti aniž by pro nějaký do datečný museli jiti až na druhý konec zeměkoule Nevíme co tím ty metropolitní anglické žurnály myslí když ně které % nich mají až čtyři experty vlastně expertky které raH že nám jak zvyšovat! svoji krásu — jako by už nyul něžné pohlaví ne bylo k zbláznění hezké! Jest v tom roihodnS kus humo ru kdyi vytkne vám "proradné přátelství" někdo komu po celou řadu let prokazovali jste ty nej nezištnějšl alužby přátelství a ko mu byli jat mnohokrát dobři kdy! kde kdo srdce i kapsu proti němu uzavřel Ai! 125000 vydíli Frank Chám manažer newyorského roiěovéhu klubu ta tři roky při Irm ttátu napadl ie jame vlaatnJ udělali velkou chybu kdyl v mla dých letech li luUtd ba ballu' který hodné lajímal (Hhy tili jatu a -V( aiurrtv-kvho l viuáMtl i%Ui jema tmlama v Jrnakl stali jdtiwh lpUu ptri Uué JUtoa mladou dámou kdi ekea bjtl iřatiiýiM wul uiutt tapoaduall" r ol ju nvjrttoin moudři al irorn krtina fcl- iitut jt u hJktervK bdi l křliaV ala v ku kreaným akut 'talká eea Marné vU ra ? HU#y lrýlk J Ctrrrji t-' ictei svoji f!~ cit f Cca ml by vlaatné poděkovat! svým voli čum že no čtyřiceti letech úmor iUs pr& poslali jej na zasloužený odpočinek trýěek Joe měl wy přece pochopili Že to tylo Jenom ze Šetrnosti k jeho stéří že bře meno těžkých povinnosti složeno na mladší bedra Kev John W Níctly z Chicaga iio dlouhém vyktřováni zjistil že Í4Íeálním víkem pro muže oženit se jest 25 rok fit a pro ženu pod 23 O- těch 25 letech mohli bychom vydati spolehlivé svědectví poně vadž zrovna v tom věku rozloučili jm se se stavem svobodným ale o té druhé částí objevu Kev Ní- cely-ho museli bychom nechat rnluviti někoho jiného kdo byl tehdy "pod 23" Slečna Kate Barnardova státní komisař nad dobročinnými ústavy v Oklahomě navrhuje svobodným dívkám i vdovám aby zůstaly srd ci kamennými a odmítaly všecka sebe lákavéjíí nabídnutí k sňatku pokud dětská práce nebude úplně potlačena Jak my mužskou po vahu známe tento "strajk" mohl by trvati třeba dosti dlouho ale jistě skončil by vítězstvím stávká- řek na celé čáře Pan Milton Keed z Bostonu "jurista cestovatel a přednáSeč" konečně přišel na to kdo kazí mužskou mládež Jsou prý to rozkošná poupata debutantky které stojí na tom aby při jich uvedení do společnosti Šampaňské teklo proudem a večeře předklá dána byla ve 4 hodiny ráno Mla dí muži kteří přijdou dotnťk z ta kové afřéry musí prý býti nevy hnutelně v nešťastném stavu trp ce si stěžuje p Keed Jak jest dfbutantkám o tom neříká nic ale ty ratrně "fýlují" — "just fine!" TEMNÉ PROROCTVÍ Před City klubem v Bostone měl onehdy přednášku Charles W Eliot čestný předseda Harvard ské university během níž pravil: "Trvání bílého plemene závisí od rozřešení této otázky společenské ho zla My je musíme odstraniti nebo tato země nebude ovládána plemenem které je zde nyní Ro dinný život bílého plemene jest v sázce ve své čistotě zdravosti a plodnoNti My zkusili jsme pro středek mlčení a prostředek odlu čování ale není léku leč zacho vávání na straně mužů těehže vzorů ctnosti jako skoro všecka plemena požadují od svých žen" Jest to opravdu temné proro ctví iíia temnější poněvadž ten problém společenského zla jest tuk starým jako lidstvo samo a přes všecko řešení skrze staletí zůstává nerozřešen Snad lidstvo nenašlo dosud tu pravou cestu snad někdy přece ji najde ale prozatím jUto jest že Amerika v řešení toho problému společenské ho zla sleduje tu nejnepravější ee stu Mohla by se ledačemu při učili od Kvropy & ještě více od Japonska kde společenské zlo jest nejlépe % nejrozumněji kon trolováno — kdyby Amerika chtě la avšak zdejší lid jest příliž ctnostný on za nio na světě se nepřiná že zde vůbec něco tako vého jest jako prostituce těmi oddilenými distrikty on zdejší lid jest toho talnřul U se dá spo lečenaké zlo rázem vykořmiti ta kovým zákonem jako jest Alber tův zákon v Nebrasee A zatím takovým (ibmiovánlui akorumpu je km jHlkie a jinak nio ae ne dm-fli l'rutitute jcat blUinkou ehtt dohy a pokud taU nebude odtra liMt tu ! Ueehřii tm boj proti pdiHiifkfitui ilu marným a be vý!dviB t% třehta ckolmat tpadi Vrlik4 povinno! ihIo- dti vt na rdiÍ0 ix!puvMntit ktrré faleitUho studu vf tilu ji h t vjkýl4 !- mladí Jlll b'jhaj v jinivty dhky a ni k ! j HřpniM jak! fll nilcdky můlí Hilll tM jt unii JrdiiiA p- mrri kťh r hřil4ck kteří l t % iVf!rti ia k'l(id pferbá loji tKtab M jim tka poule ni d dtan % jim fc itkb U jt la jř#UJjt tm wliifutin na14lt tu{ mtatatl taj dttroký tr eo kuNeťnl ffM rJkk ilitM t iIpK ni ledkft at ikda ipUt tlrtlbiott pokutu Dnes stále blail!jl vy slovován jest fžadavek aby v školách aspoň v těch vyiílcb mládež učena byla péči o tělo pohlavní hygieně a pokud toho nebude spadá ta povinnost na ro diče varovati dospívající dílky před následky jaké často mívá v zápětí zblouděnl s dráhy ctnosti VZHŮRU NA WAftHINOTONt Čtenáři tohoto listu zajisté vl kdo jest to slečna Itoaalie Gard ner Jonesová že jest to ona jene rálka která v čele armády sufra žistek podnikla tažení z New Yor ku do Albany aby nově zvolené mu guvernéru Bulzcrovi doručila petici v zájmu ženského volebního práva Její posláni potkalo se i úplným zdarem p Bulzer dal se s ní fotografovat a když po svém nastolení přednesl řeč sescbodi- tě kapitolu slečna Jonesová nad Seně tleskala a zvolala "ať žije náš guvernér!" A nám aspoň pů sobí to obzvláštní potěšení Žo slečna Jonesová po tomto úspěchu neulehla na vavříny a neusnula na nich — naopak ona chystá se k větším věcem Po kapitolu císař ského státu národní kapitol ve Washington D C jest cílem je jího útoku Jak jsme se již ve zprávách zmínili v onen den před nastole ním presidenta uspořádán bude ve Washingtoně velkolepý průvod sufražistek a v tom zajisté slečně Rosalii a její armádě vykázáno bude místo vynikající K tomu ta žení na Washington slečna Jones ová vydala onehdy "generální rozkaz čís 1" a naším míněním jest žo i sám Lconard Wood nej- vyšší oficír generálního štábu mohl by se od slečny jenerálky ledačemus přiučili Tažení vypo čteno jest na jedenadvacet dní vyjde se z New Yorku v 9 hodin ráno 12 února a potáhne se skrze Klizabeth New Brunswick Treu- ton Bristol Burlington N J Philadelphii a Chester Paj Wil mington a Newark Del North east Iíavre de Orace Abbington Chase Baltimore a Laurel Md Do Washingtonu se dorazí 1 břez na Kromě stanovení této "marš rúty" slečna jenerálka ve svém generálním rozkaze čís 1" vy počítává co si její vojsko má vži ti s sebou a jak se vypravit? Mají to býti velké střevíce vlněné pun čochy náplasti gáz a vaseline na odřeniny Plesových šatů není třeba ježto žádné společenské funkce nejsou na programu Ona paráda ve "Washingtoně bude případným vyvrcholením ta žení slečny Jonesové a nebude li nám možno se tam podívatí bude nás to hodně trápit Vclkomaršú lem toho průvodu bude pí Ri chard Coke Burlesonová žena vel koleji antické krásy a slečna Incz Milhollandova z New Yorku jiný typ krásy a Čarovnýma zrov na démonickýma očima a s pletí jako alabastr půjde po 1'ennsyl vania ave ustrojena jako středo věký herold v čele ženské kapely za níž pojede oddělení "osukuěné jízdy" Slečna Milhollandova jnt opravdu božským zjevem kdyi jde zdá ae jako by" se vznášela a když při nedávné sufražistské parádé v New Yorku jela na nád herném koni rozkročmo muži mohli na ni oči nechal Nám jrat tím sypipathičtější poněvadž při náleží také trochu do našeho re- ehu totii novinářského Jej! oteo býval p WBitelaw lteidovl tím nejmocnéjšJiu mulem u "New York Tribune" a zda H jet do tul na živu jisti dávno jil postou pil n vrehidho redaktora Slr n A zpěvačka IiUUu Nordit-a bud předlavovatl bohyni Svobody a bud tam etU řada jinývh a jl níi-h eprrnf'h křid budu tam tolik krsey budt tt v&bro iiíco co v Americe a nud nik le jiud na světí ditii vidino Metyle Jtl le ht% divčatům ttruapa dbt (přidali tu paři lu tjuý hlt Ii4tul oIh preaidrtita My tt4iiue i ttikda aul itritl by p(liat na p Wil(ita a jrSi itiauuracl ~- vl'kt by ae ta hrnuta ra )artvaiiU attnue dat i'a t(t ufraiittký prA N#iti tta famiek at -mlmtr míli by #U "f A Vra kiM j#i I lul jiř Krt dnk v AifH# kt -)U(s4 nntZZ KOOKÉfELLEXOVY V těchto dnech přijata hyl národní sněmovní poslanecké předloha kterou se inkorporujo Nadace Kockefellcrovt s základ ním kapitálem 100000000 To lík hotov Jest olejný král vlnová- tl pro dobro člověčenstva Hocke řeller jest jíž stařec a třeba U jo ho osobni lékař tvrdí žo jej do chová až do 100 let Život pro íi4 bohatšího muže na svété nemá asi mnoho kouzla když nemůže si do přáti ani takového požitku jako jest s chutí a do syta se najíst] a možná že John D povolán bude dosti brzy aby skládal závěrečné účty zda-li něco takového © v záhrobí dělá Možná že Rocke- řelier ovládán jest asi takovými pocity jako ten starý vlk který mírumilovně chodil kolem oveček poněvadž zubů již neměl možná že p Roekcfeller skutečně poctiví o sobě věří že on prokázal zna menité služby světu žo jest vel kým lídumilern a Že ta stomillío- nová Nadace má býti jeho případ ným pomníkem Než přece jenom našli se lidé kteří nemají mnoho chutí věřili v upřímnost p Hockefellerovu Hlavní boj ve sněmovně proti předloze vedli kongresnH Fowler z Illinoisu a Hhacklcford l Mís- souri kteří poukazovali že jo to pouze pokufí kapitalistické třídy působili vlivem na veřejné míně ní ve svůj prospěch takovými vel kolepými dary jako jest obmýšle ná Nadace Ž v tom jest něco pravdy nikdo nebude popírali Pan Rockeřeller ty peníze nesloží hotově nýbrž v dluhopisech neb jiných cenných papírech a kdyby někdy v budoucností učiněn byl opravdový pokus o svržení prů myslového jařma ohromných mo nopolistických korporací v nichž olejný král má zájem jistě by ho poukazovalo žo byla by tím po škozena Nadace která zasvěcena byla službě všeho lidu a jiné lidu milné podniky amerických mílii onářů Zároveň však bude pouze spra vedlivo když vyslechneme tnké druhou stranu Mluvčím páně Rockcfellerovým před kongresem byl Jcrome D Oreene jeden z dů věrníků obmýšlené Nadace jenž tutéž funkci zaujímá v jiných pod nicíeh olejného krále Týž pra vil onehdy: "Zdali tato předloha budo schválena v kongresu Washing ton se stane důležitým střediskem pro mnohá hnutí jež směřují k zvelebení podmínek životu pro člověčenstvo Dlo znění předlohy v přítomné formě používání daru jest podrobeno naprosté kontrolo kongresu ve všech podrobnostech Pan Rockefeller si přeje federál ní inkorporaci pro svoji Nadaci částečně jako věc sentimentu ne boť on nadělal své peníze provozo váním obchodu v národních roz měrech a on chce aby tento jeho největšl dar lidu měl rovněž ná rodní ráz On dále věří Žo kon trola lidem celé země jest lepši a bezpečnější utf kontrola v zá jmech kterékoli jedné části Cílem Nadace jest prospívat! vše mu lidstvu a napomáhat! k rozvoji eivilisaee získáváním a šířením vědomosti zamezováním a úúvuu -''7 utrpení a Konáním uuiimime prajřftUwe aainy americky pcuěznl král ve všech živlech lidhkélu JíVíVm ku za takových ohmexeni která by kongres ias od času určil "íVé ponechána jeat aútuyslně neurčitou tak aby Nadace mohla odpovídat! imnhlui poiadav kůru uřcjuoKti tak dloubu nikud v eiUteitci fttaue Dárce vyatl buje U inoo rohho Altl o uláit- nbh ťhMcrh jimi fkud in! by býli vfiiováu uhU by být! ůU f pro všecky čay iium lm i drui ktrfl M)ťVy budnl luucl lépe poiiumatl břiuí potřeby ui kdokoli af ab vbe proilravý by tmdd jcnl Uui fvd tlut i mřrl TwdU ildMÍ"nrti4 ruka" nebude iUl lli'kMlrtMi li dai "Dle ihd přdUhy eelkavý sjirk v rukou Na la e v ktrrý kd Uy af abuittuS nl jVi lřvtllk4 fond ru nikdy t pAu~lo dar Ibuttuiiiíiim yjttt ivjíkht v hmlnil htJt ku M Dle p Orn e db-l Nadace a k lM%% bude ai uiu' řhí„( a Uk ride !U d!e ih1 elU kf muai bili v)Mabay v i milné práci správní výbor mk pozůstávali t presMMitaV Hpojď oýcb Htálfi přsdswly nejvytóího soudu spolkového pMswly ená tu a předsedy sněmovny poslán cké a rektor!) universit Harvard Vale Columbia John Jíopklrw a university Chicagské To prý m mn o sobí jest důkazem U se Jed ná p Rockefelleroví o to aby da ru jeho hyb) používáno r nejlep ším zájmu veřejnosti A jako další bezpečnostní opatření aby Nadac nemohlo býti nijakým způsobem zneužito Jest jeden od stavte předlohy dle něhož char ter muže býti zmčiěn neb úplní zrušen dlo libosti kongresu To Jest vysvětleni se strany p Iloekeřellerovy a jistou v&cí jest že jeho obmýšlená Nadace mohla by vykonali mnoho dobra a kdyi už jednou Rockeřeller ty rnlllio ny má bude Jépe když jich pou žito bude takovým způsobem než aby jo odkázal všecky svým příbuzným SBOH NESMRTELNÝCH V těchto dnech Spojené Hiáty vstoupily formální v kruh kul turních národů Čtenář snad na mítne že Amerika v tom kruhu kulturních národů byla již dávno ba mnohý řekne žo jest v čelo všech oslatních a my nehodláme v těchto věcech začínali s nikým spor a pouze upozorňujeme ze jsme napsali "formálně vstoupí ly" — žo Amerika jest tou nejví ee civíIÍMovnnou zemi na světě to my konečně víme také Ano těchto dnech inkorporovány byly v kongresu Národní institut umě ní a literatury a Americká aka- demic umění a literatury a nyní konečně máme to co mají Fran coiizové Němci (VSj ve vlastí a vůbec li ostatní kulturní národo vé Členství prvního tělesa ohme- zeno jctít nu 250 členství tělesa Iruhého na padesát Nyní američtí literáti mnjí proií zíti a proč pracovali! dvořen byl sbor neumrtelnýcli věnci va vřínový mi ozdobil skrá'ii své a vysoko nh tak vysoko na mneri- cay viymn tiovzucsi se iunl na obyčejné smrtelníky I Hiát i se členem Akademie — to bude ži volní ctižádosti amerických uměl- cň a literátů po tmu budou touži li jnko stárnoucí dívka jmi ženi chovi jako Taliján po makaró nech jako Hindu po Nirváně My už v duchu vidíme nesmírný roz mach americké literatury neboť toho- sboru nesmrtelných stanou se lidé jenom pro uchop nosti jenom pro zásluhy — zrov na jako je tomu v Cechách a ve Francii — a tudíž každý literát i literátka sríflžiti se budou nby dali světu to nejlcpšl co jest v nich Jest pravda žc utvořena byla americká aristokracie ale když tento svobodný demokrati cký národ dovolil nby vyvstala v něm nristokraclo peněžní snese snad 1 tuto aristokracii duševní Jak ani nepotřebujeme vysvět lovatl hlavním účelem a poslá ním oněch dvou nových ameri ckých instituci jcHt "pěstovati a povzbuzovat! zájmy literatury a krásných uměni" a jedním a úče lů podružných j-st "přijímat! da rv odkaiv a nadace k tomu cíli" :'ol'i! uviiu! sl myšeti ie sl může místo v Akademii koupit do toho a merlckřho Hlavími jeho potřísně né penle snad připuštěny budou ale jeho potřísněni osoba nikdy nikdy nikdy Tam budou mít i přistup pouie tl jich! skráni při naroieul Mua dotkla se jemnou rukou avou pouie spisovatelé báid' aorhaři bltdebul sklftdute é jk svrchu pravíme jenom ar! tekratl ducha iindiou se stati čli ny Akademie A tak nám najťdiiuii ičiH napa dla (VI aby to taloJuU taková (Vku amrrh ki akademie umnl a lilrraturyt Nřk lo tM frkne le je Id bláhový ttipad J IopI nimi ta Akadtuile by ani iid li la l kdjby ae nad kaudilUy při mhouřilo jedu tub d4 uM ale ta jr k ! l'lojie ihvilko r iUduvte m kolem ib a uJaioe le et niulA Milidiin 'iík i leícu jrt Utr4rnl řuitifsk My mám# lu i bot4 rnaiipla -Ují plece ( rctpí e mlwa hi-iI rbn řUnklře kmuklře ( ( itlťkiN Hlne me# atbu bin( ky ♦MsMře wkře — lftbr# ttti Mfil aekn tolik dvtievrd ar) siokracie U by postačila na v' plněni a obsazeni všech Akademií na svété a jeití by zbyla sila kandidátů a kandidátek kteří by nejenom na dvéřu klepali ale ko pal! ůo nich o vstup žádajíce A junt tu jtí něco jiného Vždyť jak nyní vid jsou naši česko američtí boháči předčasní íedivf u samého přemýšleni jak mohli by svoji štědrost osvědčili a jak by so zaradovali kdyby zde byla taková Akademie hotova přijí mat! "dary odkazy a nadace" A jak by se zušlechti! celý nál na rodní život kdyby chodil! mezi nám! koryeoyí ae služkami v knoflíkové dírce členovi A kadě míe my již v duchu si představu jeme kollegy a kollegyní od časo pisů — neboť novináři by ae tam museli pustit všichni jinak by to nedělalo dobrotu — důstojní si vykračující dávající si pozor na každí slovo promluvení i napsaní hotoví vzory ušlechtilosti na něí maminky dětem by ukazovaly a H kalys "Vidíš Pepíku (nebo Pep čo) budeš-lí hodný a budeš-lí se dobře učit také to tak vysoko mů že přivést jako tam ten (nebo tam ta)" Tedy z příčin výše uvedených a těch dalo by so uvésti ještí deset kráte tolik založme Česko ameri ckou Akademii umění a literátu ry založme Hbor nesmrtelných I Louis Berka právník a spolebllvý rádce ve vlacb právaiok íAIpřítodterb a eáatupcc při toudeeb — Obraťte # na nho dfléroii 48 tř Úfadoynai 904 Omaha Naťl Bank 17 a rarnam Tel Dooglaa 7497 Adolf A Tenopír č'iký právník Úřadovna tl 1325 rob 14 a WU- llara ulice Omaha Neb Tel Doug 8397 Veřejný otiř C H Kubát privnlk a veřejní" notář V oboru svém zkušený Spolehlivý zástupce u všech soudů 403 Darker Moek 1!5 a Yvnhn Tel Doug 8H07 Omaba Neb i tm tat tiiit ( 1 1 in mm t f e I Julius J Zitnik I : právník a a upolithllvý ridee ve vlec! £ prárateh iáleiitoeteb 71S Braadela Tbaater Bldg ? Tel Douglaa 1879 VI SJ £ Zaatupce o yleeb toada 7tf g 1 1S T VOTAVA PRÁVNÍK Úřadovna: č pokoje B00 Bee Building Telefon! Douglaa Cil Omaha — Nebraska rojlltlal pretl abat araaa a aeJlepMeb avel4aee(I ebetaiA Váai joa t XAlraja varajal aaiaf 14M ta 19 K Oaaaka Webe 1'feilaval Metby IJky ire dej a roaaJtwiat atajetka Tet e4 IM4 tf #1 e w %e tmm I Johu Yirtík b Oraitovaa S 1341 Jtl 10 l - Ouuha řVVWVAVVVAHWVÍi itMUkli4 jil4ti iivti itkei nkiui % 4Mf I attlk kl etWaUt ffaiJt kti4 4k 4 4 ei twke l Ltii4 Mf m ea JC22P OTCICSn lat fw laiat ewM lili WU1UM V 4ia a)k rktt W h