Strana 8
POKROK DNK 29 VKUNÁ 10J3
POKROK
PUBLISHINO CO
vodivá
rOKKOX ZAtADV
a utíatni vy áíul
V CreU pro Halloe otře Nb v 8buy-
Ur a Clarkeoa pro Cdfex okres Neb
ve Wilsvs Km pro atat KanM v
Cadar Itapid Ja jry etat lowu v ttt
Paul Miaiwapoua Mino pro stát
Minnesotu a v Tyndall 8 D pre ataty
Boutb a North Dakotu
Předplatní:
Tro Hpoaé 8tty $160 Pro Koa4u
$200 Do Evropy $200 roťnl
Z&Milky yullul dijtei m powttcl p'
nťiuich poukázek (Money Order)
prenioích poukázek (Eipreea Muuey
Ordere) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v regintrovaiiem dopWe
Oznamujete -11 v4 přeetěbovani udej
te ttarou i novou adreeeu
DopUy % kruhu žtenářatva ochotní
uveřejníme Muitl býti aluSné pianě
bez úmyilu nikoho oobn4 poikodítl a
podepsány plným jménem af jit má
býti v redakci utajeno anebo a dopl
aem uveřejněno
48
O korporacích se říká že nema
jí duži ale ony jsou některé jež
nemají nejenom duSi ale ani hla
vu V St Louisů jeden člověk za
pomněl 2e se měl přihlásit! o dě
dictví v pěkné íástce $02000 a
nebyl to žádný professor nýbrž
zcela obyčejný klerk v železniční
kanceláři
Nemáme nejmenSích pochybno
stí o tom že nově zvolený presi
dent jcHt velmi moudrým mužem
ale jsme jisti že bude moudřejším
při odchodu z Bílého Domu nežli
při příchodu tamtéž
V Chicagu bylo onehdy najed
nou uváděno 1200 nových členu
do jistého bratrského spolku —
nikoli českého — což je další do
klad že v Chicafru jde všecko ve
velkém dobré i Spatné
Někteří lidé mamě se namáha
jí získati někde půjčku a čínská
republika poněvadž si nechce ne
chat vnutili půjčku od evrop
ských velmocí a Spojených Států
zůstává stále bez úředního uznání
On konečně to p "Wilson myslel
dobře s tím pokažením inaugurač
ního bálu ale co nyní s těmi vel
kolepými dámskými toaletami
které si americké páví panstvo
schválně pro tu příležitost objed
nalo? Demokraté nebudou prý spu
chati s uznáním neodvinlosti Fili
pín a my jim to nijak nezazlívá
me — oni budou iníti jiných "tru
hlu" dosti aniž by pro nějaký do
datečný museli jiti až na druhý
konec zeměkoule
Nevíme co tím ty metropolitní
anglické žurnály myslí když ně
které % nich mají až čtyři experty
vlastně expertky které raH že
nám jak zvyšovat! svoji krásu —
jako by už nyul něžné pohlaví ne
bylo k zbláznění hezké!
Jest v tom roihodnS kus humo
ru kdyi vytkne vám "proradné
přátelství" někdo komu po celou
řadu let prokazovali jste ty nej
nezištnějšl alužby přátelství a ko
mu byli jat mnohokrát dobři
kdy! kde kdo srdce i kapsu proti
němu uzavřel
Ai! 125000 vydíli Frank
Chám manažer newyorského
roiěovéhu klubu ta tři roky při
Irm ttátu napadl ie jame vlaatnJ
udělali velkou chybu kdyl v mla
dých letech li luUtd ba ballu'
který hodné lajímal (Hhy
tili jatu a -V( aiurrtv-kvho l
viuáMtl
i%Ui jema tmlama v Jrnakl
stali jdtiwh lpUu ptri Uué
JUtoa mladou dámou kdi
ekea bjtl iřatiiýiM wul uiutt
tapoaduall" r ol ju nvjrttoin
moudři al irorn krtina fcl-
iitut jt u hJktervK bdi l
křliaV ala v ku kreaným akut
'talká eea Marné vU
ra ? HU#y lrýlk J
Ctrrrji t-' ictei svoji
f!~ cit f Cca ml
by vlaatné poděkovat! svým voli
čum že no čtyřiceti letech úmor
iUs pr& poslali jej na zasloužený
odpočinek trýěek Joe měl wy
přece pochopili Že to tylo Jenom
ze Šetrnosti k jeho stéří že bře
meno těžkých povinnosti složeno
na mladší bedra
Kev John W Níctly z Chicaga
iio dlouhém vyktřováni zjistil že
Í4Íeálním víkem pro muže oženit
se jest 25 rok fit a pro ženu pod 23
O- těch 25 letech mohli bychom
vydati spolehlivé svědectví poně
vadž zrovna v tom věku rozloučili
jm se se stavem svobodným ale
o té druhé částí objevu Kev Ní-
cely-ho museli bychom nechat
rnluviti někoho jiného kdo byl
tehdy "pod 23"
Slečna Kate Barnardova státní
komisař nad dobročinnými ústavy
v Oklahomě navrhuje svobodným
dívkám i vdovám aby zůstaly srd
ci kamennými a odmítaly všecka
sebe lákavéjíí nabídnutí k sňatku
pokud dětská práce nebude úplně
potlačena Jak my mužskou po
vahu známe tento "strajk" mohl
by trvati třeba dosti dlouho ale
jistě skončil by vítězstvím stávká-
řek na celé čáře
Pan Milton Keed z Bostonu
"jurista cestovatel a přednáSeč"
konečně přišel na to kdo kazí
mužskou mládež Jsou prý to
rozkošná poupata debutantky
které stojí na tom aby při jich
uvedení do společnosti Šampaňské
teklo proudem a večeře předklá
dána byla ve 4 hodiny ráno Mla
dí muži kteří přijdou dotnťk z ta
kové afřéry musí prý býti nevy
hnutelně v nešťastném stavu trp
ce si stěžuje p Keed Jak jest
dfbutantkám o tom neříká nic
ale ty ratrně "fýlují" — "just
fine!"
TEMNÉ PROROCTVÍ
Před City klubem v Bostone
měl onehdy přednášku Charles W
Eliot čestný předseda Harvard
ské university během níž pravil:
"Trvání bílého plemene závisí od
rozřešení této otázky společenské
ho zla My je musíme odstraniti
nebo tato země nebude ovládána
plemenem které je zde nyní Ro
dinný život bílého plemene jest v
sázce ve své čistotě zdravosti a
plodnoNti My zkusili jsme pro
středek mlčení a prostředek odlu
čování ale není léku leč zacho
vávání na straně mužů těehže
vzorů ctnosti jako skoro všecka
plemena požadují od svých žen"
Jest to opravdu temné proro
ctví iíia temnější poněvadž ten
problém společenského zla jest
tuk starým jako lidstvo samo a
přes všecko řešení skrze staletí
zůstává nerozřešen Snad lidstvo
nenašlo dosud tu pravou cestu
snad někdy přece ji najde ale
prozatím jUto jest že Amerika v
řešení toho problému společenské
ho zla sleduje tu nejnepravější ee
stu Mohla by se ledačemu při
učili od Kvropy & ještě více od
Japonska kde společenské zlo
jest nejlépe % nejrozumněji kon
trolováno — kdyby Amerika chtě
la avšak zdejší lid jest příliž
ctnostný on za nio na světě se
nepřiná že zde vůbec něco tako
vého jest jako prostituce těmi
oddilenými distrikty on zdejší
lid jest toho talnřul U se dá spo
lečenaké zlo rázem vykořmiti ta
kovým zákonem jako jest Alber
tův zákon v Nebrasee A zatím
takovým (ibmiovánlui akorumpu
je km jHlkie a jinak nio ae ne
dm-fli
l'rutitute jcat blUinkou ehtt
dohy a pokud taU nebude odtra
liMt tu ! Ueehřii tm boj proti
pdiHiifkfitui ilu marným a be
vý!dviB t% třehta ckolmat
tpadi Vrlik4 povinno! ihIo-
dti vt na rdiÍ0 ix!puvMntit
ktrré faleitUho studu vf tilu
ji h t vjkýl4 !- mladí Jlll
b'jhaj v jinivty dhky a ni
k ! j HřpniM jak! fll nilcdky
můlí Hilll tM jt unii JrdiiiA p-
mrri kťh r hřil4ck kteří l
t % iVf!rti ia k'l(id pferbá
loji tKtab M jim tka poule
ni d dtan % jim fc
itkb U jt la jř#UJjt tm
wliifutin na14lt tu{ mtatatl
taj dttroký tr eo kuNeťnl
ffM rJkk ilitM t iIpK ni
ledkft at ikda ipUt tlrtlbiott
pokutu Dnes stále blail!jl vy
slovován jest fžadavek aby v
školách aspoň v těch vyiílcb
mládež učena byla péči o tělo
pohlavní hygieně a pokud toho
nebude spadá ta povinnost na ro
diče varovati dospívající dílky
před následky jaké často mívá v
zápětí zblouděnl s dráhy ctnosti
VZHŮRU NA WAftHINOTONt
Čtenáři tohoto listu zajisté vl
kdo jest to slečna Itoaalie Gard
ner Jonesová že jest to ona jene
rálka která v čele armády sufra
žistek podnikla tažení z New Yor
ku do Albany aby nově zvolené
mu guvernéru Bulzcrovi doručila
petici v zájmu ženského volebního
práva Její posláni potkalo se i
úplným zdarem p Bulzer dal se
s ní fotografovat a když po svém
nastolení přednesl řeč sescbodi-
tě kapitolu slečna Jonesová nad
Seně tleskala a zvolala "ať žije
náš guvernér!" A nám aspoň pů
sobí to obzvláštní potěšení Žo
slečna Jonesová po tomto úspěchu
neulehla na vavříny a neusnula
na nich — naopak ona chystá se k
větším věcem Po kapitolu císař
ského státu národní kapitol ve
Washington D C jest cílem je
jího útoku
Jak jsme se již ve zprávách
zmínili v onen den před nastole
ním presidenta uspořádán bude ve
Washingtoně velkolepý průvod
sufražistek a v tom zajisté slečně
Rosalii a její armádě vykázáno
bude místo vynikající K tomu ta
žení na Washington slečna Jones
ová vydala onehdy "generální
rozkaz čís 1" a naším míněním
jest žo i sám Lconard Wood nej-
vyšší oficír generálního štábu
mohl by se od slečny jenerálky
ledačemus přiučili Tažení vypo
čteno jest na jedenadvacet dní
vyjde se z New Yorku v 9 hodin
ráno 12 února a potáhne se skrze
Klizabeth New Brunswick Treu-
ton Bristol Burlington N J
Philadelphii a Chester Paj Wil
mington a Newark Del North
east Iíavre de Orace Abbington
Chase Baltimore a Laurel Md
Do Washingtonu se dorazí 1 břez
na Kromě stanovení této "marš
rúty" slečna jenerálka ve svém
generálním rozkaze čís 1" vy
počítává co si její vojsko má vži
ti s sebou a jak se vypravit? Mají
to býti velké střevíce vlněné pun
čochy náplasti gáz a vaseline na
odřeniny Plesových šatů není
třeba ježto žádné společenské
funkce nejsou na programu
Ona paráda ve "Washingtoně
bude případným vyvrcholením ta
žení slečny Jonesové a nebude li
nám možno se tam podívatí bude
nás to hodně trápit Vclkomaršú
lem toho průvodu bude pí Ri
chard Coke Burlesonová žena vel
koleji antické krásy a slečna
Incz Milhollandova z New Yorku
jiný typ krásy a Čarovnýma zrov
na démonickýma očima a s pletí
jako alabastr půjde po 1'ennsyl
vania ave ustrojena jako středo
věký herold v čele ženské kapely
za níž pojede oddělení "osukuěné
jízdy" Slečna Milhollandova jnt
opravdu božským zjevem kdyi
jde zdá ae jako by" se vznášela a
když při nedávné sufražistské
parádé v New Yorku jela na nád
herném koni rozkročmo muži
mohli na ni oči nechal Nám jrat
tím sypipathičtější poněvadž při
náleží také trochu do našeho re-
ehu totii novinářského Jej! oteo
býval p WBitelaw lteidovl tím
nejmocnéjšJiu mulem u "New
York Tribune" a zda H jet do
tul na živu jisti dávno jil postou
pil n vrehidho redaktora Slr
n A zpěvačka IiUUu Nordit-a bud
předlavovatl bohyni Svobody a
bud tam etU řada jinývh a jl
níi-h eprrnf'h křid budu tam
tolik krsey budt tt v&bro iiíco
co v Americe a nud nik le jiud
na světí ditii vidino Metyle
Jtl le ht% divčatům ttruapa
dbt (přidali tu paři lu tjuý
hlt Ii4tul oIh preaidrtita My
tt4iiue i ttikda aul itritl by
p(liat na p Wil(ita a jrSi
itiauuracl ~- vl'kt by ae ta
hrnuta ra )artvaiiU attnue
dat i'a t(t ufraiittký prA
N#iti tta famiek at -mlmtr
míli by #U "f A Vra
kiM j#i I lul jiř
Krt dnk v AifH# kt -)U(s4
nntZZ KOOKÉfELLEXOVY
V těchto dnech přijata hyl
národní sněmovní poslanecké
předloha kterou se inkorporujo
Nadace Kockefellcrovt s základ
ním kapitálem 100000000 To
lík hotov Jest olejný král vlnová-
tl pro dobro člověčenstva Hocke
řeller jest jíž stařec a třeba U jo
ho osobni lékař tvrdí žo jej do
chová až do 100 let Život pro íi4
bohatšího muže na svété nemá asi
mnoho kouzla když nemůže si do
přáti ani takového požitku jako
jest s chutí a do syta se najíst] a
možná že John D povolán bude
dosti brzy aby skládal závěrečné
účty zda-li něco takového © v
záhrobí dělá Možná že Rocke-
řelier ovládán jest asi takovými
pocity jako ten starý vlk který
mírumilovně chodil kolem oveček
poněvadž zubů již neměl možná
že p Roekcfeller skutečně poctiví
o sobě věří že on prokázal zna
menité služby světu žo jest vel
kým lídumilern a Že ta stomillío-
nová Nadace má býti jeho případ
ným pomníkem
Než přece jenom našli se lidé
kteří nemají mnoho chutí věřili v
upřímnost p Hockefellerovu
Hlavní boj ve sněmovně proti
předloze vedli kongresnH Fowler
z Illinoisu a Hhacklcford l Mís-
souri kteří poukazovali že jo to
pouze pokufí kapitalistické třídy
působili vlivem na veřejné míně
ní ve svůj prospěch takovými vel
kolepými dary jako jest obmýšle
ná Nadace Ž v tom jest něco
pravdy nikdo nebude popírali
Pan Rockeřeller ty peníze nesloží
hotově nýbrž v dluhopisech neb
jiných cenných papírech a kdyby
někdy v budoucností učiněn byl
opravdový pokus o svržení prů
myslového jařma ohromných mo
nopolistických korporací v nichž
olejný král má zájem jistě by ho
poukazovalo žo byla by tím po
škozena Nadace která zasvěcena
byla službě všeho lidu a jiné lidu
milné podniky amerických mílii
onářů Zároveň však bude pouze spra
vedlivo když vyslechneme tnké
druhou stranu Mluvčím páně
Rockcfellerovým před kongresem
byl Jcrome D Oreene jeden z dů
věrníků obmýšlené Nadace jenž
tutéž funkci zaujímá v jiných pod
nicíeh olejného krále Týž pra
vil onehdy:
"Zdali tato předloha budo
schválena v kongresu Washing
ton se stane důležitým střediskem
pro mnohá hnutí jež směřují k
zvelebení podmínek životu pro
člověčenstvo Dlo znění předlohy
v přítomné formě používání daru
jest podrobeno naprosté kontrolo
kongresu ve všech podrobnostech
Pan Rockefeller si přeje federál
ní inkorporaci pro svoji Nadaci
částečně jako věc sentimentu ne
boť on nadělal své peníze provozo
váním obchodu v národních roz
měrech a on chce aby tento jeho
největšl dar lidu měl rovněž ná
rodní ráz On dále věří Žo kon
trola lidem celé země jest lepši a
bezpečnější utf kontrola v zá
jmech kterékoli jedné části
Cílem Nadace jest prospívat! vše
mu lidstvu a napomáhat! k rozvoji
eivilisaee získáváním a šířením
vědomosti zamezováním a úúvuu
-''7
utrpení a Konáním uuiimime prajřftUwe aainy americky pcuěznl král
ve všech živlech lidhkélu JíVíVm
ku za takových ohmexeni která
by kongres ias od času určil
"íVé ponechána jeat aútuyslně
neurčitou tak aby Nadace mohla
odpovídat! imnhlui poiadav
kůru uřcjuoKti tak dloubu nikud
v eiUteitci fttaue Dárce vyatl
buje U inoo rohho Altl o uláit-
nbh ťhMcrh jimi fkud in! by
býli vfiiováu uhU by být! ůU
f pro všecky čay iium lm i
drui ktrfl M)ťVy budnl luucl
lépe poiiumatl břiuí potřeby ui
kdokoli af ab vbe proilravý
by tmdd jcnl Uui fvd tlut i
mřrl TwdU ildMÍ"nrti4 ruka"
nebude iUl lli'kMlrtMi li
dai
"Dle ihd přdUhy eelkavý
sjirk v rukou Na la e v ktrrý
kd Uy af abuittuS nl jVi
lřvtllk4 fond ru nikdy t
pAu~lo dar Ibuttuiiiíiim
yjttt ivjíkht v hmlnil htJt
ku M
Dle p Orn e
db-l Nadace a k lM%%
bude ai uiu' řhí„( a
Uk ride !U d!e ih1 elU
kf muai bili v)Mabay v i
milné práci správní výbor mk
pozůstávali t presMMitaV Hpojď
oýcb Htálfi přsdswly nejvytóího
soudu spolkového pMswly ená
tu a předsedy sněmovny poslán
cké a rektor!) universit Harvard
Vale Columbia John Jíopklrw a
university Chicagské To prý m
mn o sobí jest důkazem U se Jed
ná p Rockefelleroví o to aby da
ru jeho hyb) používáno r nejlep
ším zájmu veřejnosti A jako
další bezpečnostní opatření aby
Nadac nemohlo býti nijakým
způsobem zneužito Jest jeden od
stavte předlohy dle něhož char
ter muže býti zmčiěn neb úplní
zrušen dlo libosti kongresu
To Jest vysvětleni se strany p
Iloekeřellerovy a jistou v&cí jest
že jeho obmýšlená Nadace mohla
by vykonali mnoho dobra a kdyi
už jednou Rockeřeller ty rnlllio
ny má bude Jépe když jich pou
žito bude takovým způsobem než
aby jo odkázal všecky svým příbuzným
SBOH NESMRTELNÝCH
V těchto dnech Spojené Hiáty
vstoupily formální v kruh kul
turních národů Čtenář snad na
mítne že Amerika v tom kruhu
kulturních národů byla již dávno
ba mnohý řekne žo jest v čelo
všech oslatních a my nehodláme
v těchto věcech začínali s nikým
spor a pouze upozorňujeme ze
jsme napsali "formálně vstoupí
ly" — žo Amerika jest tou nejví
ee civíIÍMovnnou zemi na světě to
my konečně víme také Ano
těchto dnech inkorporovány byly
v kongresu Národní institut umě
ní a literatury a Americká aka-
demic umění a literatury a nyní
konečně máme to co mají Fran
coiizové Němci (VSj ve vlastí a
vůbec li ostatní kulturní národo
vé Členství prvního tělesa ohme-
zeno jctít nu 250 členství tělesa
Iruhého na padesát
Nyní američtí literáti mnjí proií
zíti a proč pracovali! dvořen
byl sbor neumrtelnýcli věnci va
vřínový mi ozdobil skrá'ii své a
vysoko nh tak vysoko na mneri-
cay viymn tiovzucsi se iunl na
obyčejné smrtelníky I Hiát i se
členem Akademie — to bude ži
volní ctižádosti amerických uměl-
cň a literátů po tmu budou touži
li jnko stárnoucí dívka jmi ženi
chovi jako Taliján po makaró
nech jako Hindu po Nirváně My
už v duchu vidíme nesmírný roz
mach americké literatury neboť
toho- sboru nesmrtelných
stanou se lidé jenom pro uchop
nosti jenom pro zásluhy — zrov
na jako je tomu v Cechách a ve
Francii — a tudíž každý literát i
literátka sríflžiti se budou nby
dali světu to nejlcpšl co jest v
nich Jest pravda žc utvořena
byla americká aristokracie ale
když tento svobodný demokrati
cký národ dovolil nby vyvstala v
něm nristokraclo peněžní snese
snad 1 tuto aristokracii duševní
Jak ani nepotřebujeme vysvět
lovatl hlavním účelem a poslá
ním oněch dvou nových ameri
ckých instituci jcHt "pěstovati a
povzbuzovat! zájmy literatury a
krásných uměni" a jedním a úče
lů podružných j-st "přijímat! da
rv odkaiv a nadace k tomu cíli"
:'ol'i!
uviiu! sl myšeti ie sl může místo
v Akademii koupit do toho a
merlckřho Hlavími jeho potřísně
né penle snad připuštěny budou
ale jeho potřísněni osoba nikdy
nikdy nikdy Tam budou mít i
přistup pouie tl jich! skráni při
naroieul Mua dotkla se jemnou
rukou avou pouie spisovatelé
báid' aorhaři bltdebul sklftdute
é jk svrchu pravíme jenom ar!
tekratl ducha iindiou se stati čli
ny Akademie
A tak nám najťdiiuii ičiH napa
dla (VI aby to taloJuU taková
(Vku amrrh ki akademie umnl a
lilrraturyt Nřk lo tM frkne le
je Id bláhový ttipad J IopI nimi
ta Akadtuile by ani iid li
la l kdjby ae nad kaudilUy při
mhouřilo jedu tub d4 uM ale ta
jr k ! l'lojie ihvilko r
iUduvte m kolem ib a uJaioe
le et niulA Milidiin 'iík i
leícu jrt Utr4rnl řuitifsk My
mám# lu i bot4 rnaiipla
-Ují plece ( rctpí e mlwa hi-iI
rbn řUnklře kmuklře ( (
itlťkiN Hlne me# atbu bin(
ky ♦MsMře wkře — lftbr# ttti
Mfil aekn tolik dvtievrd ar)
siokracie U by postačila na v'
plněni a obsazeni všech Akademií
na svété a jeití by zbyla sila
kandidátů a kandidátek kteří by
nejenom na dvéřu klepali ale ko
pal! ůo nich o vstup žádajíce A
junt tu jtí něco jiného Vždyť
jak nyní vid jsou naši česko
američtí boháči předčasní íedivf
u samého přemýšleni jak mohli
by svoji štědrost osvědčili a jak
by so zaradovali kdyby zde byla
taková Akademie hotova přijí
mat! "dary odkazy a nadace" A
jak by se zušlechti! celý nál na
rodní život kdyby chodil! mezi
nám! koryeoyí ae služkami v
knoflíkové dírce členovi A kadě
míe my již v duchu si představu
jeme kollegy a kollegyní od časo
pisů — neboť novináři by ae tam
museli pustit všichni jinak by to
nedělalo dobrotu — důstojní si
vykračující dávající si pozor na
každí slovo promluvení i napsaní
hotoví vzory ušlechtilosti na něí
maminky dětem by ukazovaly a H
kalys "Vidíš Pepíku (nebo Pep
čo) budeš-lí hodný a budeš-lí se
dobře učit také to tak vysoko mů
že přivést jako tam ten (nebo
tam ta)"
Tedy z příčin výše uvedených a
těch dalo by so uvésti ještí deset
kráte tolik založme Česko ameri
ckou Akademii umění a literátu
ry založme Hbor nesmrtelných I
Louis Berka
právník
a spolebllvý rádce ve vlacb právaiok
íAIpřítodterb a eáatupcc při toudeeb —
Obraťte # na nho dfléroii 48 tř
Úfadoynai 904 Omaha Naťl Bank
17 a rarnam Tel Dooglaa 7497
Adolf A Tenopír
č'iký právník
Úřadovna tl 1325 rob 14 a WU-
llara ulice
Omaha Neb Tel Doug 8397
Veřejný otiř
C H Kubát
privnlk a veřejní" notář
V oboru svém zkušený Spolehlivý
zástupce u všech soudů
403 Darker Moek 1!5 a Yvnhn
Tel Doug 8H07 Omaba Neb
i tm tat tiiit (
1 1 in mm t f e
I Julius J Zitnik I
: právník
a a upolithllvý ridee ve vlec!
£ prárateh iáleiitoeteb
71S Braadela Tbaater Bldg
? Tel Douglaa 1879
VI SJ
£ Zaatupce o yleeb toada 7tf g
1 1S T VOTAVA
PRÁVNÍK
Úřadovna: č pokoje B00
Bee Building
Telefon! Douglaa Cil
Omaha — Nebraska
rojlltlal pretl abat araaa a
aeJlepMeb avel4aee(I ebetaiA
Váai
joa t XAlraja
varajal aaiaf 14M ta 19 K
Oaaaka Webe
1'feilaval Metby IJky ire
dej a roaaJtwiat atajetka Tet
e4 IM4 tf
#1 e w %e tmm
I Johu Yirtík
b Oraitovaa
S 1341 Jtl 10 l - Ouuha
řVVWVAVVVAHWVÍi
itMUkli4 jil4ti iivti itkei
nkiui % 4Mf I attlk
kl etWaUt ffaiJt
kti4 4k 4 4 ei twke
l Ltii4 Mf m ea
JC22P OTCICSn
lat fw laiat ewM
lili WU1UM
V 4ia a)k rktt W h
