Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 7, 1911)
Strana 10 POKROK DNE 7 ČliHVNA 1911 F LVBK Obraz i dob našeho nárjinilit) prjbucnl NAPSAL ALOIS JIRÁSEK Mluvíc hleděla před se na stul lak upřevši zrak na Včka xcplala tet "H Thamem jste nemluvili" 'Nemluvil Hledal jsem ho v divadle — " "Sotva bysto ho byl tam našel Je dnes operu" Zamlčela ne na o kamžik pak dodala t "Co jo teď v Praze já ho málo mám" A povzdechla "Praha mu jo teď vzácná a ml tolik známostí" mírnil Vřk "Pravda ty známosti l A sami vlastenci!" To slovo řekla trpee skoro s íi uměškem tak žo Vřk překvapen uchou bezděky trhl až si toho Pau la povšimla Ale iifíarazila se ný brž s tím pochmurným skoro přís ným výrazem v líci pokračovala! "Divíte so Ale po takové ranč jako já teď a v takovém postavení jako jsme hýli" jala so nehtem rý li čárky do tabule a ubíral na né íivé oči "a jako dosud jsme člověk prohlédne a jinak na všecko hlo 1Í" "Ale přítel Thntn so k vám jisté nezměnil Když pro vás tolik "O vím že udčlal dost tri noho ale teď to těžce nese teď ho to mr ú a dává to znát Do svatby bylo jinak ale pak se to jnčiilo A teď ještě ta smrt — A ke všemu je nás kolik a je mu to příliš Je prav Ja vidím to ale vyhnat je ma minku — JMtína j ovšem někdy prostořeká ale s maminkou by se riemiiiil vadit Však ji znáte ja ká je dobračka — " "Je-li možná T" Že Hetlina kazí a podporuje mne to není ovsem jedno a snáším tu f tam Teď mne" maminka i Pet- ty vyčítají že ho nemám k tomu ntčhování — " Jala se vypravova ti že Lot ty jmabi a je zvala aby se přestěhovali za ní do Vídní že ona ne vda a že I Jel ty bude moe na její místo u divadla a Tham že by měl také místo tak dobré jako v Praze a jisté také ona Paula Ale Tham že nechce ani o tom slyšet Aby ona vystupovala na jevišti a z Prahy že také nechce třeba že hy ni mohl jinde polepšit a třeba f(t by také maminka mčla z toho 'náramnou radost kdyby byli zase 9 Lot ty vííchni pohromadé "AJe to vlastenectví I" dodala a trpkým (ísmčvem a pobílila hla vou "Nemá na lom dost co mu již občtoval { nechal takového pčk něho postavení on doktor a teď xasc na novo a jen aby tu mohl ifistat mezi vlastenci třeba v nou zi a my s ním" F Věk žasl Nččebo takového 'byl by e od Pauly nenadál Ně mči však té chvíle dost odvahy by jf to řekl a jen vyslovil své podi vení že ona tak tuze z Prahy po-' i Bpfchá "Ano protože by jinde byl jírn 'můj!" vybuchla V očích jí za blesklo a přes ubledlou tvář jí rprelétřl nádech ruměnce Než v :tom e zarazila jako by byla ře Iria eo ncmčla Včka v ten oka mžik bodla bezděky žárlivost Ale vzpamatoval se jenže m tak aby Paula nebyla postřehla že tato je jí slova se ho živé dotkla Zrak její utkvél na jeho tváři zkoumavé ale zárovcř vroueníji Pak jKijediioti podala mu přes ta liuli svou hubenou bílou pěknou ruku a řekla vroucnějším tónem i "Vy budete SřHstuťjil Sentimentálně se usmál ale než n'ii odvětil otevřely a dvéře liřmhiíbo pokoje zarachotily tam talíře ti jii %t hrnula pani Hutte nuov á mi plní rucif nádob v íeři i lUbáu piva Stavěla i i4 tul všecka udýchána al# rijs Kna mluvila hovorné lo to je 41 "tři divých" l ti iieid %U- jako i dmiá'{ kuchyně ale t ul j lef t4 s!rjri( p"dé V sak l hiií Vík ji iu imiiU m tu l IftU ItksJf i j-itA ltflMiulirl4 vařit a aby tMtputit l# ud4vi ni ubru h by tu latUn vjflydb by J-dll tak — PsuU byl fVtl pfvkvaprtia PixiíaU i tuatkit (watítaU Mi Vlka jaktt y tuida aU trn Íakwby jjM iko(iiiiařbi -hv a MiÚI ttdutil id HtiUiu vux ?f Uprv ai slm jký t nuzný ly a juk je stará yitní dout dobí každý kousek íí jiné vsi Vy ' mtoti vhIií to jak mohla ale mys jí to nikterak nekulilo 'usedla mladými a chutě jím krájela a po dávala Vek uč mu nebylo do jí dla ze Setrnohtl k matce i dceří jedl jako opravdový host Htará jimJ nutila upřímné pobí zela jako jindy dělávala Tcíilo jí žo mohla puna Věka pohostit (Na to pohoštční jeho byla by si kdyby bylo možná penízu jístfi jinde vypůjčila alo když jinde ne mohla) Při plném stole a nč liož vsak sama sobě iiejménč hra' la zapomněla na vSeelmo Myla dobré míry n proto ani hned nepo střehla že její host je změněn že nějak zvážněl I začala o minulo sti kdy jeňtč bydlili v ftezníeké u líci K Věk si všiml že Paulu na lo nie neřekla a že pří těch matči nýcli vzpomínkách hleděla víca do slolu on sám se nepřiznal že tam už dnes byl i u jejjeh bývalého by tu Htará paní mluvila pobízela nalévala divíc se upřímně že tak málo jedí a zase o 1'ettíiié íko da ž tu není ta Že by sí pochut nala to Že jí musí kousek seho vnt beztoho že přijde z divadla juko vlk Hned zase na Dotty došlo ta že teď UŽ asi telceí p činku ne ta že něeo lepšího — a škoda že její zvoní nepřišlu dřív nežli Tham dostal zde v Praze za se místo že by z venkova spíš byl sei no Vlilnc vek tuše ím teď snad dojde nu stížnosti a na stě hování odbočil v hovoru a měl se za chvilku k odchodu Htará paní nechtěla o tom aid slyšet a to žc musí počkat na Uettynu a i haní že snad také přijde a kap ku punče Ž by JcRtě mohli — — Mettyny a punče so Věk lekl Thamem se teď setkali si nepřál Mylo mu tu vube nějak lízko — 'aula se bo ptala když vstal kdy zase prude a nrzo af nhide Hlíbíl "A to na celé odpoledne' do- ložila paní Uuttcauová "víte u- léláme sí zase svačinu jak býva o" A odešla rozsvítit do před- ního pokojíku lampičku A to vás pak zase přivedeme na vlastenskou víru" řekl Vřk v ten okamžik Paule stoje proti ní kloboukem v ruce "Jste jí ne věrna Víte ještě pamatujete ne jak tenkrát Tham u vás ještě řel se s pannou Lotínkou o Če ské divadlo a o českou řeč a jak jste při něm bylaf Vidím vás ještě jak vám v očích a na tvá ři bylo vidět jak jste s Thamem jakou máte z něho radost" i 'ani Thamová m trpee usmá- a "O to bylo všecko jinak" od větila "Tenkrát jsem všecko jinak viděla" Pomlčela pak jakoby se rozhodla dodala: "A eecos se pak také jinak ukáza- Když on Tham — ale ne ne mluvme o tom lo řekla živěji hmuříc čelo když Věk chtěl slo- vo její vyvracet i 1 inikl zařa zen tou rozhodnoMti v tom se pani Itiitteauová vrátila a on dá val rychleji Paulo dobrou noe — Vyprovodila jej s matkou jež Slupičkou svítila až ke schodům Zvaly ho ještě jednou aby tedy brzo přisej Jak na zatáčce neho du ae ohlédl aby pozdravil j ilč jfdmni mu kmitla nahoře mladá paní v ěpi-ěku uhhullá řapadlýeh krásných oči jel za hlín váJué yamyilriié hleděly V ten okamžik um připadla všecka jiná jako vul Zeď mu ji jtMhii U é j'tt jt-i té hla pnní KutteaU mé slvítl starost titi 14 níui Vola JÍ I aby dal jMUOf í ty aeho- iy V IrttiV Věk V) Šel kvapné t tlumil vlak oiilriiil krok Zahnul d' ulie lo-hlmlé li eestil Al a ! a no tudy kudy ťřu I itv- brl kulem dMiiÍnikáltliřhn kli ťr k IVritrjmi § odtud d" No é alťj# MfU' leaíld a ith(Mal hmotami byla liak řijiia' Pre %i UÍMiat Vék 1'rahv kaldin krokrm Teď i I ltiiVkt 4 ttiknhu tieba}rtt a t# li IhiiotM wítrl prtHklřvl ulici v alf ji Vrtl m a lit U Ihu my !l TVkl# ai ti rrti f ituv ním voze nemaloval jak se u Pau lou a s Thamem sejde Myslil po řád nu nč A více na Paulu jak se změnila Nebyl jí spokojen V mysli jeho tkvěl hluboko její sympatický obraz kdy byla ně mou sličnou dívkou nešťastnou poetickou kdy na ni nad to hle děl očima mladíka po prvé zami lovaného Pak s ní po prvé mlu vil nedlouho po 'tom co řeči na byla v okamžiku kily byla tím a prvorozeným děckem přeblaže ná A dnes s ní rozmlouval po Iruhé To nebyla ta Pnula I Ne měl jejích trpkých zkušeností v tom jí nerozuměl a byl stejného ideálního snaženi jako Tham — Myslíval Paula že mu bude roz umět že dovede i oběť přinést A dnes jak so vyjádřila o vla stencích I — Jen ona theo být první je v moci své matky a ta v moci jejích sester A Tham mezi nimi! V vit lépo rozuměl tomu jak tenkráte v Králíkách byl rozhá rán "Jsem řpatný učitel" ta ké mu tenkráte řekl že jeho Vč ka učil a k vlastenectví nabádal on Tham h sám teď s nčme kýml herci se světem potlouká a svou silu utrácí i avěho rliielin h umí — _ se zabil To hv O všecko k vň 'aule že ieií rodiv nechtěl „'Jakoby — Hnad nemyslíte h s ustith a teď kdvž kiuia bvll ř # „ - - # - 'rázu kdvž i Tham se mohl nr1!T'k " '" tětel" tii v!! i„ „„ „rl ! oijí pryč ho táhnou aby onyÍiflJflní' f J známo" oznamo stará a Uettina a tou letkou bv nohromndč A PmiU nřl nich i k vfilí nim I k vfili bč - „- rotože žárlí na jeho vlastenectví''"' m '"K'ní! Hví'nu P- jakých to je Tham jioměrechl aká ta jeho domácnosti Pracuje vznešenou věc pomáhá zvele-j 10 vat vlastenecké divadlo on nejvíc mateřskou řeč a doma ty boje k vůli takovým herečkám 1 VŠak také k vftli nim se jeho Vě-i ku prve skoro ani nezeptali jak1 11 něho I _ „ 1 IMI B"J Ulil II IICIIIIIMMIDI Ul Y BIJ IMI' doma eo matka co onJ ' ' ft slušně ohlásila Je to přec jen do A nač stará -'( 1 í _- n i l iiiiiiii 1 iuí in niti iiiiiienuvn 1 i 1 To jej mrzelo Tak došel do sta-!H? "f ? im linout i vse ré aleje a když stanul opodál 1 V™? rt 1 i Ale Matoušek ustal v žertovném Prašné brány na okamžik se roz-'4 mýřlel Než rozhodl ae do uyé ' ' 'r f"rř W"}™ hospody ač nebylo pozdě Ukh- ' "virH[ !m Třj uB ii 1 i ai 1 až se pak ozval ti známých se mu za té nálady 1 ' wt-l # ' myslíte Matoušku že oby čejným lidem se smrt nehlásí!" Ve svém pokojí chvíli ještě pře "N„( Blvs( jHem také ale kdo cházel pak ti okna stanul Illc vf rý j yffi ]mim dél přes pavlač nn dvůr kde tou'1 f)Km třikrát šlehne — " dobou bylo jíž ticho mezi forman- "Tak tak" vpadl mu farář do skými vozy trčícími vysoko do rřj „ Soimj Hl mnfí ]l(t ]if(Hni m temna v mlhavé nevalné záři shrbeně chvilku mlčky až pak nádvorní svítilny Věk ještě uva- Hl (rvn va?M' nějak měkce žovnl o své návštěvě též na mat-j "j Matoušku bude-li se ku vzpomněl na domov na svou VHIn přece stýskat až tu nebu tichou čistou sedničku A zase (ja na Paulu řeč a také myslil Uvažoval jejíf mu jí bylo zase líto s mu mima na mysu iaa fiřepadlá ubledlá když se mu I ! I ! il kmitl pohled jejích zapadlých o čí VII Poslední po přeslici Když Jícld a Věkem odešli z by tu starých knězi nastalo tam ti cho Farář seděl r lenošce a ěe- kal že Matoušek začne nějaký hovor Než Matoušek jakoby za- pomněl šukal swn tam nemluvě! nějak zamyšlený až poslěze tio hlédiiuv úkosem na faráře zasedl ku svému stolu a jal se tam v pa-j pírech přehrabovali Pak se lal včera a — a tu rychle pokud do maní O tom co s bylo přei'i"hl farář vstal a rovněž tak s chvílí přihodilo n tím vojákem a-'bral k oknu "Tak jak jak tamhle ni slovem se nezmínil Nyní pali jesmtň sv luiiáe má tu zář do ale kradí psaní a to MibMekémii bře mhu nemá! pořád se o to rychtáři Vavákovl s nímž se před pěti roky tak trochu seznámil a i to o dražbě v kostele Pavlánu od - bývané na všeliké klášterní a ko stelní zboiJ Oba tenkráte bylo v prokioei před samými svátky vá nočními setkali se v dotčeném kostele 11 velkého ohně který si v presbyteriu iUU v kluhmielch juko v f'li tiékdi zatopili a 11 lo ho se hlaoiié brebentíce ohříva li Knéa p iixUta i jmbolný ryeh tář neutajili tu h'!ii riuhorbni S tiiu se diMtaii dt feé a sezná mili se O-t l tliiby ae pk Orko- Ukrátí v npliel Křairri'výi h iKitin vi b lt Nyid pl P Vrba ryrlitiii jádaje ho aby starou HltkuVioi téehto duu tijak ilmiia (dril kdvby 1 1 I d Praky itavitUtt W-toi vimka A t p a al obitrné a lotajd ho lolkollehl př črioi ihmi iiuv lia faráře Hkru'ial livl lilaviui a taká ai arot lam r a le islriukl Alo pojednou so vytrhl Ozva lot se za ním "Co to píšete Matoušku J" Jak so kaplan ohlédl viděl že pan furář vstal u že se k němu blíží Co píše říci nesměl neboř všecky ty příhody mladým vo já k cm zamlčel A že se bál že se mu farář nahne nad stolek a bu do se mu dívali do péra jak ču sto dčlávul rychle odstrčil rozo psaný list a hmátl do ruky listů opodál na níž opisoval z runýi () raníc nft a knih i listinjak nač přišel svá mísccllanea razné zprávy historické vcrSe staré ná pisy a rfizné paměti hodné i ne hodné věci "Tak coí" ptal se farář už u samého stolku j a nahýbaje se na něj pravili "Kroutíte sebou" "I to jen tok Tuhlo" "No tak čtěte" Htarý kaplan nahlédl do listu maně vytaženého a zorozíl se "Tak eo Matoušku Jako byste nechtěl — " "I níe to není o znameních" "O jakých znameních?" "Id znameních smrtí jak je mívaly některé rody" Ah alt to je pěkné A níe jste ' it f i í 1 1 n 4 „ tft I A 4 a ' " !' „ibojíin té s kosou Nie se nebojím h ze mavaium se uaazovaia Jv"' Vl" 110 at 00 ru 1 " J""kovicov siycnajl zvuk ™'"™ niiicriw zjevuje se v dne erb Černínové slýchají na ( 'biiděníckém zámku šust jako když písek padá — " "A eo se zjevuje obyčejným farářům!" ptal se staroeh a jeho zapadlá bezzubá ňsta se usmívá la "A těm nie Když nejsou 'fon 4 o 1 ft i "ni vee nyi kavaurem veni jo 1 1 I VJ VL III ll(MII INIlli: H I1HM 4l_ i 1 i r41 1 „ 1 f ininfíuM ~ " " "" fCařj AíM-k k t ' a ty oni musejí pře- "A tof ale ti tu dlouho nebu dou a já pak po nich už teprva ne Jen netěšte No nechť Ale já k vftlí vám Matoušku Víte li já na vás myslím" "Ale pane faráři—" "No bude bude se vám Ma toušku stýskat" obracel farář žertovně "vždyť už nebudete mít k'dio týrat a zlobit" "dá se jich nazlobím' odvětil kaplan tonem který šel do fárá- řovy noty "A ještě málo tak ne Jako přete Jen Mjric pojďte" Vrba musil k oknu a podívat " "" rem kam ukazovala kont tiutu stufoiitu roLu 111 av Itfuáee nad kost iliiiiu štítem ko- lem nu suttla a třpytila se vy xlaeeiiá svatozář nohám od hlavy ai k "A pane farář bráně jí ai jezo vily jk ehlějl tohle vyvedli p trea ItUiiif mmbI tu je chyba proto l ta ář j mámeni i-ttltua 1 1 jr perduhae ta palřl j-lmiu panen te Marií a dt a ž Ad o' mu jiné mu a dust ividáiu( a av I gnáe — " I iillkl Spsltllf lireo eo jeho poziriHMt lajibi 0mUI přs jejich okny jely dva tvř# mink vozy tki a k"lrttMud V prudm sedilo ikdik mulskýrh v klbui h i v beranicích Va tét) byli i spřajrbl dva koné a a bluii bel f eiwol t lei d-l poh4zitýiitÍ iJímy Šli dl HUk vuln ptitázul řtyři Farma na prodej! 640-alcrovA fara r západní Nebrasc ia prodá Obytaé itavani it&j ulepíéník sýpka jiou t kam n Kovárna g koupelna pro dobytek Dva nové vétráky 250 akrft vzděláno 1 tleb 100 akrů letos zdUkováno Ikola 2 míl a nádražní itanic tři milo vzdálená Oina $2000 za akr Adreuu idélí administraci tohoto listu 38tf Čoské mlýny vo Wilbor Uobr Vrubllelé aejleplf plooh!n4 pravé fltné mouky juko! i lik kruiiAV y Mouka nsia jut k ďxtiof o v"i h Aofkýcb ([tímthtt f Omntě t MiiiUb OinftJia Zild llt jn']nkráto řk unito mniku Wllbiirkou ktsrá )l ts 0jlpll t třtni pirílvo bu-la a na ái jflB mukl Tri mima ukloly v Mnfloln Nihr ('uhr Riiplila la Cbtcngo 111 Oklihomu City Okla Msrsballtnwn a Ht 1iuli Mu 4611 ZV0NÍÚZX 4c AKSAMIT maj pak hnčdáci také tak volni krá čeli uvázáni za vozem plní uschlé- 10 bláta Za tím povozem patr- né koňských handléřCi jel druhý mdobný a v tom za kočím seděl nějaký muž a ženská To vše ne- ylo nie neobyčejného ale to pře kvapilo V Vrbu a také fatfiře lejnu že oba povozy před Jejích lomem zastavily že z toho druhé- 10 vybv sedlák ve dlouhém tma vozeleném kohate a v t-icranícl s mušlička ma za ním Že pak hbité jako veveříce sestoupila ta jeho společnice patrné mladé a ta při stoupivší k prvnímu povozu podá- a tam nějakému pantátovi ruku už jí jak se podobalo něco Ifitlivč říkal pak odstoupila ta ké ten sedlák těm v předním po voze n Jloheii pokynul Povoz je jích se hnul a jel dále a za ním se pustil také druhý vňz když se- lák byl pacholkovi něco nařídil A nyní se obrátil k své společnici ež se zatím zvědavé kolem rozhlí žela Hyla v červených vlněných uičoehácb v slušném městském ožíšku a měla na hlavě čapku rul n I mo vanou Kožešinou s trs pecin s ýnkit visícím "Jdou k námi" zvolal P Vrba "K nám! Co 11 nás!" "A je to na mou tě žo to oni Milčh ký rychtář Vavák vědí ten ísmák také vlastence co umí měřit jako tfcometr a také spisuje o novin A ta — i sofiente — " "To je jeho dcera!" "Pěkná dcera 1 To je — Že 11Ž jí vczel" a plesknul dlaní o dlaň Tušil že je to Maternové dce ra po onom myslivci Šlechtického rodu jehož bratra majora ve vý- užbé si vzal tenkráte za úkol lyž mu Kramerius vypověděl o- sud té dívčiny i jejího rodu jak je znal' z Vavákova listu vyhle- lati O tom děvčeti čí o té sle- cincc jak jí také pro šlechtický pňvod říkal jiověděl už také pa nu faráři o Milčickém však se dlákovi jenž to psaní přinesl Ne tu slovem nezmínil udav jen Žo to má všecko od pana Kramería dlo Vavákovy zprávy A pro tu sle činku také obnovil P Vrba zná most s Milěiekým rychtářem Psal mu dvakráte Po prvé má li ta Maternové listiny o svém šlechti ckém rodu Na lo Vavák odensal že po nebožtíku myslivci jejím otci něco takového zftstalo al že si to vzal pau farář v Městci po té za nějaký čas psal Vavák sám naléhaje aby páni v Praze pan Krameriiu 1 velebný pán a jejich Sdružení českých lékařů v Omttztj 11 South Oitinro I DR CHALOUPKA tDTT 411 sev 21 uL S OaaaU Trleťia Huutb T7S DR KÁLAL F J 'HKÍ Karback IU Omaká DÍ KOUTSXÝ JOHN W~ v 21 ul Ho Omaha TWfu en! a 113 d£ HettsocÍAi7j7 ~ 1316 WlliUiti ul Omaki Mjr kr -l Mkali lt fitiJ4 MkaUké ik a41rta4it }) 4tU aUW4 Mi4kllv WSU k v klrf % k-éh' NiiHk %fm Uljr iMMikr t J kMkl ikltwUa l ► Ul ki M-fcaUa tni známí té pínny Maternové se uja li že stará kuchařka po nebožtí ku faráři Městcckéii nemůže jí U sebe nechat (Pokračování) Pohoríeni a zlý jazyk oba jsou špatní ve svém způsobu 'Aý ja zyk často zavinil zlo a také těles né utrpení Jest to znamením Žo žaludek jest v nepořádku a játra a střeva nepracují jak by měla !ra Petra Jíoboko jest uznaným lékem pro žaludek Posiluje zaží vací rtstroje čistí střeva čístí a posiluje soustavu těla sesíluje ži votní sílu a přivádí zdraví a sílu Pří kupování láhve Dra Petra líoboka od svého místního jedna tele všimněte sí aby na vrchu o halu bylo pravidelné zanesené ří- slo Na prodej n místních jedna- telň Nelze ho dostat! V lékár náeh O podrobnosti pište na lír Peter Fahrney & řons ífo 19— 25 Ho líoyne ave Chicago Ul Za dob nitnulýeli bylo vafanl piva práni (lokusuou dnna vAsk jo víilwkou prací a tt na nóuii 4 utvhVA] 42 tře liijiiiiífiiu1' dk rsTR r j 1107 Jíi R ul Dmaka TvUtwa IkiukUí 1339 DR ilttANSX O tH Um jil 11 ul OKaka TurM ih$t i ir DR IRAUSX JTUU 1611 jil H ul Oiuaka DK IWOsbbA L0UI3 m Patlou Klk Omaká TtUfa sii tif 11 J Itr 11 " m