Strana 10
POKROK DNE 7 ČliHVNA 1911
F LVBK
Obraz i dob našeho nárjinilit) prjbucnl
NAPSAL ALOIS JIRÁSEK
Mluvíc hleděla před se na stul
lak upřevši zrak na Včka xcplala
tet
"H Thamem jste nemluvili"
'Nemluvil Hledal jsem ho v
divadle — "
"Sotva bysto ho byl tam našel
Je dnes operu" Zamlčela ne na o
kamžik pak dodala t
"Co jo teď v Praze já ho málo
mám" A povzdechla
"Praha mu jo teď vzácná a ml
tolik známostí" mírnil Vřk
"Pravda ty známosti l A sami
vlastenci!"
To slovo řekla trpee skoro s íi
uměškem tak žo Vřk překvapen
uchou bezděky trhl až si toho Pau
la povšimla Ale iifíarazila se ný
brž s tím pochmurným skoro přís
ným výrazem v líci pokračovala!
"Divíte so Ale po takové ranč
jako já teď a v takovém postavení
jako jsme hýli" jala so nehtem rý
li čárky do tabule a ubíral na né
íivé oči "a jako dosud jsme člověk
prohlédne a jinak na všecko hlo
1Í"
"Ale přítel Thntn so k vám jisté
nezměnil Když pro vás tolik
"O vím že udčlal dost tri noho
ale teď to těžce nese teď ho to mr
ú a dává to znát Do svatby bylo
jinak ale pak se to jnčiilo A teď
ještě ta smrt — A ke všemu je nás
kolik a je mu to příliš Je prav
Ja vidím to ale vyhnat je ma
minku — JMtína j ovšem někdy
prostořeká ale s maminkou by se
riemiiiil vadit Však ji znáte ja
ká je dobračka — "
"Je-li možná T"
Že Hetlina kazí a podporuje
mne to není ovsem jedno a snáším
tu f tam Teď mne" maminka i Pet-
ty vyčítají že ho nemám k tomu
ntčhování — " Jala se vypravova
ti že Lot ty jmabi a je zvala aby se
přestěhovali za ní do Vídní že ona
ne vda a že I Jel ty bude moe na
její místo u divadla a Tham že by
měl také místo tak dobré jako v
Praze a jisté také ona Paula Ale
Tham že nechce ani o tom slyšet
Aby ona vystupovala na jevišti a
z Prahy že také nechce třeba že
hy ni mohl jinde polepšit a třeba
f(t by také maminka mčla z toho
'náramnou radost kdyby byli zase
9 Lot ty vííchni pohromadé
"AJe to vlastenectví I" dodala a
trpkým (ísmčvem a pobílila hla
vou "Nemá na lom dost co mu
již občtoval { nechal takového pčk
něho postavení on doktor a teď
xasc na novo a jen aby tu mohl
ifistat mezi vlastenci třeba v nou
zi a my s ním"
F Věk žasl Nččebo takového
'byl by e od Pauly nenadál Ně
mči však té chvíle dost odvahy by
jf to řekl a jen vyslovil své podi
vení že ona tak tuze z Prahy po-'
i Bpfchá
"Ano protože by jinde byl jírn
'můj!" vybuchla V očích jí za
blesklo a přes ubledlou tvář jí
rprelétřl nádech ruměnce Než v
:tom e zarazila jako by byla ře
Iria eo ncmčla Včka v ten oka
mžik bodla bezděky žárlivost Ale
vzpamatoval se jenže m tak aby
Paula nebyla postřehla že tato je
jí slova se ho živé dotkla
Zrak její utkvél na jeho tváři
zkoumavé ale zárovcř vroueníji
Pak jKijediioti podala mu přes ta
liuli svou hubenou bílou pěknou
ruku a řekla vroucnějším tónem i
"Vy budete SřHstuťjil
Sentimentálně se usmál ale než
n'ii odvětil otevřely a dvéře
liřmhiíbo pokoje zarachotily tam
talíře ti jii %t hrnula pani Hutte
nuov á mi plní rucif nádob v
íeři i lUbáu piva Stavěla i i4
tul všecka udýchána al# rijs
Kna mluvila hovorné lo to je
41 "tři divých" l ti iieid %U-
jako i dmiá'{ kuchyně ale t ul
j lef t4 s!rjri( p"dé V sak l
hiií Vík ji iu imiiU m tu l
IftU ItksJf i j-itA ltflMiulirl4
vařit a aby tMtputit l# ud4vi
ni ubru h by tu latUn vjflydb
by J-dll tak —
PsuU byl fVtl pfvkvaprtia
PixiíaU i tuatkit (watítaU
Mi Vlka jaktt y tuida aU trn
Íakwby jjM iko(iiiiařbi -hv
a MiÚI ttdutil id HtiUiu
vux ?f Uprv ai slm jký t
nuzný ly a juk je stará yitní dout
dobí každý kousek íí jiné vsi Vy
' mtoti vhIií to jak mohla ale mys
jí to nikterak nekulilo 'usedla
mladými a chutě jím krájela a po
dávala Vek uč mu nebylo do jí
dla ze Setrnohtl k matce i dceří
jedl jako opravdový host
Htará jimJ nutila upřímné pobí
zela jako jindy dělávala Tcíilo
jí žo mohla puna Věka pohostit
(Na to pohoštční jeho byla by si
kdyby bylo možná penízu jístfi
jinde vypůjčila alo když jinde ne
mohla) Při plném stole a nč
liož vsak sama sobě iiejménč hra'
la zapomněla na vSeelmo Myla
dobré míry n proto ani hned nepo
střehla že její host je změněn že
nějak zvážněl I začala o minulo
sti kdy jeňtč bydlili v ftezníeké u
líci K Věk si všiml že Paulu na
lo nie neřekla a že pří těch matči
nýcli vzpomínkách hleděla víca do
slolu on sám se nepřiznal že tam
už dnes byl i u jejjeh bývalého by
tu
Htará paní mluvila pobízela
nalévala divíc se upřímně že tak
málo jedí a zase o 1'ettíiié íko
da ž tu není ta Že by sí pochut
nala to Že jí musí kousek seho
vnt beztoho že přijde z divadla
juko vlk Hned zase na Dotty
došlo ta že teď UŽ asi telceí p
činku ne ta že něeo lepšího — a
škoda že její zvoní nepřišlu dřív
nežli Tham dostal zde v Praze za
se místo že by z venkova spíš byl
sei no Vlilnc vek tuše ím teď
snad dojde nu stížnosti a na stě
hování odbočil v hovoru a měl
se za chvilku k odchodu Htará
paní nechtěla o tom aid slyšet a
to žc musí počkat na Uettynu a
i haní že snad také přijde a kap
ku punče Ž by JcRtě mohli — —
Mettyny a punče so Věk lekl
Thamem se teď setkali si nepřál
Mylo mu tu vube nějak lízko —
'aula se bo ptala když vstal kdy
zase prude a nrzo af nhide
Hlíbíl
"A to na celé odpoledne' do-
ložila paní Uuttcauová "víte u-
léláme sí zase svačinu jak býva
o" A odešla rozsvítit do před-
ního pokojíku lampičku
A to vás pak zase přivedeme
na vlastenskou víru" řekl Vřk v
ten okamžik Paule stoje proti ní
kloboukem v ruce "Jste jí ne
věrna Víte ještě pamatujete ne
jak tenkrát Tham u vás ještě
řel se s pannou Lotínkou o Če
ské divadlo a o českou řeč a jak
jste při něm bylaf Vidím vás
ještě jak vám v očích a na tvá
ři bylo vidět jak jste s Thamem
jakou máte z něho radost"
i 'ani Thamová m trpee usmá-
a
"O to bylo všecko jinak" od
větila "Tenkrát jsem všecko
jinak viděla" Pomlčela pak
jakoby se rozhodla dodala: "A
eecos se pak také jinak ukáza-
Když on Tham — ale ne ne
mluvme o tom lo řekla živěji
hmuříc čelo když Věk chtěl slo-
vo její vyvracet i 1 inikl zařa
zen tou rozhodnoMti v tom se
pani Itiitteauová vrátila a on dá
val rychleji Paulo dobrou noe —
Vyprovodila jej s matkou jež
Slupičkou svítila až ke schodům
Zvaly ho ještě jednou aby tedy
brzo přisej Jak na zatáčce neho
du ae ohlédl aby pozdravil j
ilč jfdmni mu kmitla nahoře
mladá paní v ěpi-ěku uhhullá
řapadlýeh krásných oči jel za
hlín váJué yamyilriié hleděly V
ten okamžik um připadla všecka
jiná jako vul Zeď mu ji jtMhii
U é j'tt jt-i té hla pnní KutteaU
mé slvítl starost titi 14 níui Vola
JÍ I aby dal jMUOf í ty aeho-
iy
V
IrttiV
Věk V) Šel kvapné t tlumil
vlak oiilriiil krok Zahnul
d' ulie lo-hlmlé li eestil Al
a ! a no tudy kudy ťřu I itv-
brl kulem dMiiÍnikáltliřhn kli
ťr k IVritrjmi § odtud d" No
é alťj# MfU' leaíld a
ith(Mal hmotami byla liak
řijiia' Pre %i UÍMiat Vék
1'rahv kaldin krokrm Teď i I
ltiiVkt 4 ttiknhu tieba}rtt a t#
li IhiiotM wítrl prtHklřvl ulici
v alf ji Vrtl m a lit U Ihu my
!l TVkl# ai ti rrti f ituv
ním voze nemaloval jak se u Pau
lou a s Thamem sejde Myslil po
řád nu nč A více na Paulu jak
se změnila Nebyl jí spokojen V
mysli jeho tkvěl hluboko její
sympatický obraz kdy byla ně
mou sličnou dívkou nešťastnou
poetickou kdy na ni nad to hle
děl očima mladíka po prvé zami
lovaného Pak s ní po prvé mlu
vil nedlouho po 'tom co řeči na
byla v okamžiku kily byla tím a
prvorozeným děckem přeblaže
ná A dnes s ní rozmlouval po
Iruhé To nebyla ta Pnula I Ne
měl jejích trpkých zkušeností v
tom jí nerozuměl a byl stejného
ideálního snaženi jako Tham —
Myslíval Paula že mu bude roz
umět že dovede i oběť přinést
A dnes jak so vyjádřila o vla
stencích I — Jen ona theo být
první je v moci své matky a ta
v moci jejích sester A Tham
mezi nimi!
V vit lépo rozuměl tomu jak
tenkráte v Králíkách byl rozhá
rán "Jsem řpatný učitel" ta
ké mu tenkráte řekl že jeho Vč
ka učil a k vlastenectví nabádal
on Tham h sám teď s nčme
kýml herci se světem potlouká a
svou silu utrácí i avěho rliielin h
umí — _
se zabil To hv O všecko k vň
'aule že ieií rodiv nechtěl „'Jakoby — Hnad nemyslíte h s
ustith a teď kdvž kiuia bvll
ř # „ - - # -
'rázu kdvž i Tham se mohl nr1!T'k " '" tětel"
tii v!! i„ „„ „rl !
oijí pryč ho táhnou aby onyÍiflJflní' f J známo" oznamo
stará a Uettina a tou letkou bv
nohromndč A PmiU nřl
nich i k vfilí nim I k vfili bč
- „-
rotože žárlí na jeho vlastenectví''"' m '"K'ní! Hví'nu P-
jakých to je Tham jioměrechl
aká ta jeho domácnosti Pracuje
vznešenou věc pomáhá zvele-j
10 vat vlastenecké divadlo on
nejvíc mateřskou řeč a doma
ty boje k vůli takovým herečkám 1
VŠak také k vftli nim se jeho Vě-i
ku prve skoro ani nezeptali jak1
11 něho
I _ „ 1 IMI B"J Ulil II IICIIIIIMMIDI Ul Y BIJ IMI'
doma eo matka co onJ ' '
ft slušně ohlásila Je to přec jen do
A nač stará
-'( 1 í _- n i l
iiiiiiii 1 iuí in niti iiiiiienuvn 1 i 1
To jej mrzelo Tak došel do sta-!H? "f ? im linout i vse
ré aleje a když stanul opodál 1 V™? rt 1
i Ale Matoušek ustal v žertovném
Prašné brány na okamžik se roz-'4
mýřlel Než rozhodl ae do uyé ' ' 'r f"rř W"}™
hospody ač nebylo pozdě Ukh- ' "virH[ !m Třj uB
ii 1 i ai 1 až se pak ozval
ti známých se mu za té nálady 1 '
wt-l # ' myslíte Matoušku že oby
čejným lidem se smrt nehlásí!"
Ve svém pokojí chvíli ještě pře "N„( Blvs( jHem také ale kdo
cházel pak ti okna stanul Illc vf rý j yffi ]mim
dél přes pavlač nn dvůr kde tou'1 f)Km třikrát šlehne — "
dobou bylo jíž ticho mezi forman- "Tak tak" vpadl mu farář do
skými vozy trčícími vysoko do rřj „ Soimj Hl mnfí ]l(t ]if(Hni m
temna v mlhavé nevalné záři shrbeně chvilku mlčky až pak
nádvorní svítilny Věk ještě uva- Hl (rvn va?M' nějak měkce
žovnl o své návštěvě též na mat-j "j Matoušku bude-li se
ku vzpomněl na domov na svou VHIn přece stýskat až tu nebu
tichou čistou sedničku A zase (ja
na Paulu
řeč a také
myslil Uvažoval jejíf
mu jí bylo zase líto
s mu mima na mysu iaa
fiřepadlá ubledlá když se mu
I ! I ! il
kmitl pohled jejích zapadlých o
čí
VII
Poslední po přeslici
Když Jícld a Věkem odešli z by
tu starých knězi nastalo tam ti
cho Farář seděl r lenošce a ěe-
kal že Matoušek začne nějaký
hovor Než Matoušek jakoby za-
pomněl šukal swn tam nemluvě!
nějak zamyšlený až poslěze tio
hlédiiuv úkosem na faráře zasedl
ku svému stolu a jal se tam v pa-j
pírech přehrabovali Pak se lal včera a — a tu rychle pokud
do maní O tom co s bylo přei'i"hl farář vstal a rovněž tak s
chvílí přihodilo n tím vojákem a-'bral k oknu "Tak jak jak tamhle
ni slovem se nezmínil Nyní pali jesmtň sv luiiáe má tu zář do
ale kradí psaní a to MibMekémii bře mhu nemá! pořád se o to
rychtáři Vavákovl s nímž se před
pěti roky tak trochu seznámil a i
to o dražbě v kostele Pavlánu od -
bývané na všeliké klášterní a ko
stelní zboiJ Oba tenkráte bylo
v prokioei před samými svátky vá
nočními setkali se v dotčeném
kostele 11 velkého ohně který si
v presbyteriu iUU v kluhmielch
juko v f'li tiékdi zatopili a 11
lo ho se hlaoiié brebentíce ohříva
li Knéa p iixUta i jmbolný ryeh
tář neutajili tu h'!ii riuhorbni
S tiiu se diMtaii dt feé a sezná
mili se O-t l tliiby ae pk Orko-
Ukrátí v npliel Křairri'výi h
iKitin vi b lt Nyid pl P Vrba
ryrlitiii jádaje ho aby starou
HltkuVioi téehto duu tijak ilmiia
(dril kdvby 1 1 I d Praky
itavitUtt W-toi vimka A t
p a al obitrné a lotajd
ho lolkollehl př črioi ihmi
iiuv lia faráře Hkru'ial livl
lilaviui a taká ai arot lam r a
le islriukl
Alo pojednou so vytrhl Ozva
lot se za ním
"Co to píšete Matoušku J"
Jak so kaplan ohlédl viděl že
pan furář vstal u že se k němu
blíží Co píše říci nesměl neboř
všecky ty příhody mladým vo
já k cm zamlčel A že se bál že se
mu farář nahne nad stolek a bu
do se mu dívali do péra jak ču
sto dčlávul rychle odstrčil rozo
psaný list a hmátl do ruky listů
opodál na níž opisoval z runýi
() raníc nft a knih i listinjak nač
přišel svá mísccllanea razné
zprávy historické vcrSe staré ná
pisy a rfizné paměti hodné i ne
hodné věci
"Tak coí" ptal se farář už u
samého stolku j a nahýbaje se na
něj pravili
"Kroutíte sebou"
"I to jen tok Tuhlo"
"No tak čtěte"
Htarý kaplan nahlédl do listu
maně vytaženého a zorozíl se
"Tak eo Matoušku Jako byste
nechtěl — "
"I níe to není o znameních"
"O jakých znameních?"
"Id znameních smrtí jak je
mívaly některé rody"
Ah alt to je pěkné A níe jste
' it f i í 1 1 n 4 „ tft I A 4 a
' " !'
„ibojíin té s kosou Nie se nebojím
h ze mavaium se uaazovaia
Jv"' Vl" 110 at 00 ru
1 " J""kovicov siycnajl zvuk
™'"™ niiicriw zjevuje se v
dne erb Černínové slýchají na
( 'biiděníckém zámku šust jako
když písek padá — "
"A eo se zjevuje obyčejným
farářům!" ptal se staroeh a jeho
zapadlá bezzubá ňsta se usmívá
la
"A těm nie Když nejsou 'fon
4 o 1 ft i
"ni vee nyi kavaurem veni jo
1 1 I VJ VL III ll(MII INIlli: H I1HM
4l_ i 1 i r41 1 „ 1
f ininfíuM
~ " " ""
fCařj AíM-k
k t '
a ty oni musejí pře-
"A tof ale ti tu dlouho nebu
dou a já pak po nich už teprva
ne Jen netěšte No nechť Ale
já k vftlí vám Matoušku Víte
li já na vás myslím"
"Ale pane faráři—"
"No bude bude se vám Ma
toušku stýskat" obracel farář
žertovně "vždyť už nebudete mít
k'dio týrat a zlobit"
"dá se jich nazlobím' odvětil
kaplan tonem který šel do fárá-
řovy noty
"A ještě málo tak ne Jako
přete Jen Mjric pojďte"
Vrba musil k oknu a podívat
" "" rem kam ukazovala kont
tiutu stufoiitu roLu 111
av
Itfuáee nad kost
iliiiiu štítem ko-
lem nu suttla
a třpytila se vy
xlaeeiiá svatozář
nohám
od
hlavy ai k
"A pane farář bráně jí ai jezo
vily jk ehlějl tohle vyvedli p
trea ItUiiif mmbI tu je chyba proto
l ta ář j mámeni i-ttltua 1 1 jr
perduhae ta palřl j-lmiu panen
te Marií a dt a ž Ad o' mu jiné
mu a dust ividáiu( a av I
gnáe — "
I iillkl Spsltllf lireo eo jeho
poziriHMt lajibi 0mUI přs
jejich okny jely dva tvř#
mink vozy tki a k"lrttMud V
prudm sedilo ikdik mulskýrh
v klbui h i v beranicích Va
tét) byli i spřajrbl dva koné a
a bluii bel f eiwol t lei
d-l poh4zitýiitÍ iJímy Šli
dl HUk vuln ptitázul řtyři
Farma na prodej!
640-alcrovA fara r západní Nebrasc ia prodá
Obytaé itavani it&j ulepíéník sýpka jiou t kam
n Kovárna g koupelna pro dobytek Dva nové
vétráky 250 akrft vzděláno 1 tleb 100 akrů letos
zdUkováno Ikola 2 míl a nádražní itanic tři
milo vzdálená Oina $2000 za akr Adreuu idélí
administraci tohoto listu 38tf
Čoské mlýny vo Wilbor Uobr
Vrubllelé aejleplf plooh!n4 pravé fltné mouky juko! i lik
kruiiAV y
Mouka nsia jut k ďxtiof o v"i h Aofkýcb ([tímthtt f Omntě t
MiiiUb OinftJia
Zild llt jn']nkráto řk unito mniku Wllbiirkou ktsrá )l ts 0jlpll
t třtni pirílvo bu-la a na ái jflB mukl
Tri mima ukloly v Mnfloln Nihr ('uhr Riiplila la Cbtcngo 111
Oklihomu City Okla Msrsballtnwn a Ht 1iuli Mu 4611
ZV0NÍÚZX 4c AKSAMIT maj
pak hnčdáci také tak volni krá
čeli uvázáni za vozem plní uschlé-
10
bláta Za tím povozem patr-
né koňských handléřCi jel druhý
mdobný a v tom za kočím seděl
nějaký muž a ženská To vše ne-
ylo nie neobyčejného ale to pře
kvapilo V Vrbu a také fatfiře
lejnu že oba povozy před Jejích
lomem zastavily že z toho druhé-
10 vybv sedlák ve dlouhém tma
vozeleném kohate a v t-icranícl s
mušlička ma za ním Že pak hbité
jako veveříce sestoupila ta jeho
společnice patrné mladé a ta při
stoupivší k prvnímu povozu podá-
a tam nějakému pantátovi ruku
už jí jak se podobalo něco
Ifitlivč říkal pak odstoupila ta
ké ten sedlák těm v předním po
voze n Jloheii pokynul Povoz je
jích se hnul a jel dále a za ním
se pustil také druhý vňz když se-
lák byl pacholkovi něco nařídil
A nyní se obrátil k své společnici
ež se zatím zvědavé kolem rozhlí
žela Hyla v červených vlněných
uičoehácb v slušném městském
ožíšku a měla na hlavě čapku
rul n I
mo vanou Kožešinou s trs pecin s
ýnkit visícím
"Jdou k námi" zvolal P Vrba
"K nám! Co 11 nás!"
"A je to na mou tě žo to oni
Milčh ký rychtář Vavák vědí ten
ísmák také vlastence co umí
měřit jako tfcometr a také spisuje
o novin A ta — i sofiente — "
"To je jeho dcera!"
"Pěkná dcera 1 To je — Že 11Ž jí
vczel" a plesknul dlaní o dlaň
Tušil že je to Maternové dce
ra po onom myslivci Šlechtického
rodu jehož bratra majora ve vý-
užbé si vzal tenkráte za úkol
lyž mu Kramerius vypověděl o-
sud té dívčiny i jejího rodu jak
je znal' z Vavákova listu vyhle-
lati O tom děvčeti čí o té sle-
cincc jak jí také pro šlechtický
pňvod říkal jiověděl už také pa
nu faráři o Milčickém však se
dlákovi jenž to psaní přinesl Ne
tu slovem nezmínil udav jen Žo to
má všecko od pana Kramería dlo
Vavákovy zprávy A pro tu sle
činku také obnovil P Vrba zná
most s Milěiekým rychtářem Psal
mu dvakráte Po prvé má li ta
Maternové listiny o svém šlechti
ckém rodu Na lo Vavák odensal
že po nebožtíku myslivci jejím
otci něco takového zftstalo al že
si to vzal pau farář v Městci po
té za nějaký čas psal Vavák sám
naléhaje aby páni v Praze pan
Krameriiu 1 velebný pán a jejich
Sdružení českých lékařů
v Omttztj 11 South Oitinro I
DR CHALOUPKA tDTT
411 sev 21 uL S OaaaU
Trleťia Huutb T7S
DR KÁLAL F J
'HKÍ Karback IU Omaká
DÍ KOUTSXÝ JOHN W~
v 21 ul Ho Omaha
TWfu en! a 113
d£ HettsocÍAi7j7 ~
1316 WlliUiti ul Omaki
Mjr kr -l Mkali lt fitiJ4 MkaUké ik a41rta4it
}) 4tU aUW4 Mi4kllv WSU k v klrf %
k-éh' NiiHk %fm Uljr iMMikr t J kMkl ikltwUa l
► Ul ki M-fcaUa tni
známí té pínny Maternové se uja
li že stará kuchařka po nebožtí
ku faráři Městcckéii nemůže jí U
sebe nechat
(Pokračování)
Pohoríeni a zlý jazyk oba jsou
špatní ve svém způsobu 'Aý ja
zyk často zavinil zlo a také těles
né utrpení Jest to znamením Žo
žaludek jest v nepořádku a játra
a střeva nepracují jak by měla
!ra Petra Jíoboko jest uznaným
lékem pro žaludek Posiluje zaží
vací rtstroje čistí střeva čístí a
posiluje soustavu těla sesíluje ži
votní sílu a přivádí zdraví a sílu
Pří kupování láhve Dra Petra
líoboka od svého místního jedna
tele všimněte sí aby na vrchu o
halu bylo pravidelné zanesené ří-
slo Na prodej n místních jedna-
telň Nelze ho dostat! V lékár
náeh O podrobnosti pište na lír
Peter Fahrney & řons ífo 19—
25 Ho líoyne ave Chicago Ul
Za dob nitnulýeli bylo vafanl
piva práni (lokusuou dnna vAsk
jo víilwkou prací a tt na
nóuii 4 utvhVA] 42 tře
liijiiiiífiiu1'
dk rsTR r j
1107 Jíi R ul Dmaka
TvUtwa IkiukUí 1339
DR ilttANSX O tH
Um jil 11 ul OKaka
TurM ih$t i ir
DR IRAUSX JTUU
1611 jil H ul Oiuaka
DK IWOsbbA L0UI3
m Patlou Klk Omaká
TtUfa sii tif
11 J Itr
11 "
m
