Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, March 07, 1906, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    t
7 '
ti
MN KltCAKDA t
POD TÍHOU PRÁCE
Hodí A ii
A stirý p4rt i tím větší chul
puslil ae zase do avé práce vlJ
2 o nebude so muiit zdrlovat! jiný
mi starostmi
Zatím přiblížil le den sňtlku
Hermínioa jenž vykonán o v šum
veškerou nádherou a okázalosti
jakouž mohla li dovolili rodina
niilíonéf ovát
1') celé dny bylo v domi jako
ve munici litrmlna tonul v
záplavě darů i blahopřání nád
herných šslft i drahocenného bílé
ho prádla výbavy modíitky ao
Švadlenami a různými dodavatrli
Dodáv&ll li dvéřs a pani Laura
byla pfŠťtus vidouc že cvlý
svit tOCf ao kol lé JJio myllen
ky aby jo)l dera byla i domu vy
pravena lak jak sluší se na dceru
milionáře a nevěrni baronovu
Jediné co jl kalilo ridott bylo (o
že druhou dceru její jsko mládě
ucc povede k oltáři Vávra i m
jak ona toužebně i přála nikdo
ta Šlechtického příbuzenství
Leč i tak avitba Šťastně a ná
ležitou ilávou odbyta i ncjlťest
ncjftím byl tttrý Šlechti když po
avalebof ho-tÍa6 novomanželé ie
zvedli k odjezdu ni ivitebnl co
atui t oo mohl ic vrátili ku tvé
práci
''Tu itaroif bychom tedy měli a
krku" broukl šlechta tpokojeně
trochu dojat loučením i dcerou
'Zdálo ie mi pícce že ten náš
baron je opravdu zimilováo"
obrátil a tázavě k Vávrovi jenž
ipolu i nim vrátil te od hostiny
'Musil by víru oemíll oči"
odvětil inženýr galantní "Her
minka byla dnes okouzlující A
baron aám pitroě zářil blaže
ností" "lili inad tedy přece jsem mu
trochu křivdil" tišil se Šlechta
Také onatnf ivttebčaoé roz
jíždějíce te ujiSťovali at navzá
jem Že viděli doca vlaitníma od i
ma ejŠťHoějšl párek lidí a
nevěfili-Ií lomu oni nmi věřila
tomu paní Laura
"Mé ubohé dlié" vrhla ie do
náručí Liduše když ni byla
osaměla po odjezdu poaledolch
ktolovnlků "bkoai ze ttue na
čeká také takové štěstí jako tvoji
acitrul"
Novomanželé pfímo od atolu
odebrali sa oa nádraží ahy jak to
společenský mrav boháčů vyžadu
je nastoupili avou manžtlikou
pouť životem přes několik lázefi
tkých míst a ivřtových měst
Dobití lidé nedovedou ei aut
manželské líbánky jinak předita
viti než v železničním kupé první
třídy obo v hotelích velkoměst
ských Méol bohatí rádi uzavf
rsjí ae ae tvým mladým štěstím
mezi Čtyři stěny útulné domácoo
ati nebo utíkají ae někam do letni
aamotyt aby aspoň několik dnů
manželství mohli žiti výhradně
aob& aamýnii aby vzdáleni byli
rudu všedního Života a ušetřeni
zůstali všettčných pohledu a do
tiroých otártk liohatí a vznešení
obětuj klid a pohodlí i ty krásné
upomínky jimiž uim aoitává
oavldy drahým oao místo kdo
june první dny tvého manželství
strávili aby jen vyhovili modó
jel velí potlojkati ae po celtách
zlobili ke a konduktéry a sklepní
ky a dáti ae černými zvědavci
vtipkáti H uhle ďooio obdíva
vali 1 vyimlvati
Uaron i:Jiíf i ihrmíoa na
utoMi ovtem 1 1 n 4 k utt dfteti a
mody vilkéliu méiia a iam§ pani
Lura ět ItliU jil ttt tvé nl
vitivy v barouuvic paláci uaaala
h méM MiůUlů ttiiiíl aipdft na
ttHolik tiedíl Jo avéta
Ilyta li 1 ti 11 ipokojeua llermb
ar byl jelit více baron Edgar
neboť tak te nejlépe na nijaký
caa zbavil návitév oněch pijavic
JtŽ byly by te jlitft hned po ivatbS
ahlukly v jeho dome aby — jak
aám ti v duchu fikal — dílíly le
nim o koriir vlak j'i(6 v po
aledních dnech vytloukl kde ae
co dalo a byl nemálo pottleo že
nacházel vludo iiojné kreditu
Že mohl vypravili ae do avéta opa
(fen iioinfi penCzi Také svatební
dar paua Šlechty jenž nechlfl te
dáti zahanbili a nešetřil ve alavný
ten den bankovkami a zlatem
velice ptíspíl k povznesené nála
d( v níž JC Jgar odjíždt-i do av£ta
nestaraje le co bude se díti v
jeho nepřítomnosti
Jiylť baron Edgar z onfch lidí
již nepamatujíce na pHití dny
nemajíce atarosti o nic jiného než
jak by ti dnelck zpříjemnili
Mohl li li ntkd opatritl peníze
neopomenul té příležitosti byť by
pro okamžik lán ncvtdtl jak je
použiti A ocjménfi pomýálcl oa
lo že přijde den kdy vtfitcl 1
ťipiscm v ruce zaklepe na jeho
dveře J'roto také nepripouáttl li
atarosti co asi řeknou jeho vtrite
lé až v den aplatnosti dozvídíie
Že je na cestách Vždyť oejhorlí
co ho mohlo itihoouii bylo že
obrátí se ae imtnkami na jeho
trhins 1 lato mytleoka barona
I! Jgara ikorj rozesmála Že atarý
pán zaplatí aby Clena tvé rodiny
vyvaroval ostudě o tom ani dost
málo nepochyboval A uamái ae
(kodotibé pl i pomytlení že ae tak
továrníku trochu pomstí ca jeho
losácké 1 ním jednání
IJsron Edgar ač 10 aám iob£
pliznatl ncchtďl pociťoval ži
prostý ten £lov£k vysoko nad ním
stál a jeite více že si tím asi
šlechta aám byl vldom Koztrpčo
valo ho to na tchána mrzelo ho
že nedovede mu imponovali svým
oiavem ale zároveO cítS jeho pfe
vahu ostýchal ae pfed ním Za
nic na svíli byl by nedovedl pli
znali se ke své tísni otevřeným
mužným způsobem lec" myšlenka
jaké asi mínlní utvoří ai tchán o
jeho povaze al budou ai velitelé
podávat! dvéře byla mu úplni
lhostejnou
1'utoval tedy bezstarostní amla
don choti svou t jednoho av£to
vého mlsu do druhého t totva že
jednou nebo dvakrát týdně nikoli
ka řádky vzpomenul na rodiče ivé
ženy aby jim oznámil jak nevý
slovně jsou Iťastoi
Manželé šlechtovic byli skuteč
ně nijaký čas velice upokojeni te
stavem věcí Kdykoliv ptilel do
pit od Edgara a Hermíny jež
zejména psala nadšeně o tvém
mladém itistí paní Laura vítězo
slavně vypínala se nad avým mužem-
Vlak byla vlastně ona tvor
kyof toho Štěstí jež potkalo jejich
dceru A továrník jenž vůči to
lika dokazam nemohl neuznat! Že
Hermína nrá asi dost pfíčin ku
spokojenosti byl tik spravedliv
žo zásluhu paní Laury oepodcefiO'
val "Dobře jii to matko tatí
dila' fekl uzualr Male doufám
le aoi jl jsiem ve volbě naSeho
dtuhéha zetě nechybil"
"Když 1 tlm Lydie bude spoko
jena a nemá tolik ctižádosti aby
so chtťla povsnésti nad avo) ttav
dá Ihh Že toho nikdy nebude li
tovat! protože se zdá že tvůj
společník je také dobrý člověk"
"Kli nic te nezdá" durdil se
šlechta j#i den ode dne Vávru
více si obliboval "To je ryg(
ilsto 1 bude jistě srovná tak dob
rým nuQŽrtrm jtko je anameoi
tým obchodnikríii A kdyl ji
uinátám tvou láiluhu O Ittill
lltriiiluino tiratřU by a?i ty
iuoji podctRovatl" 1
Leč uplynulo totva čtrnácte
doft od tvatby a radostná nálada
manželů škeblových počínala te
povážlivě kalili Směnky barono
vy jež byly veimět vyttaveny aa
krátkou lhůtu jak bývá u lidí
jejichž úvir je přetížen počaly
dospívali Kdyt pak baronův
iprávce odbýval hlásící te Mani
chejce významným krčením rame
ny 1 odkazováním 01 milostpána
jehož adresu nemohl nebo nechtěl
udali obraceli 10 tedy lichváři na
šťastného tchána baronova Pan
Šlechta přijímal je též 1 význam
oým krčením rameny leč snimky
vyplácel aspoň a počátku bez od
mluv bet naříkání
Dokud vyplacené tumy penčz
nedosahovaly tak značné výle oe
znepokojoval te přilil Vlak byl
tulil že k lomu dojiti musí Ana
bylo mu skoro zadostiučiněním
že mohl vyplscené amínky jako
němé výčitky ukazovali tvé ženě
Paní Laura pořád jeitě opojena
itěatlrn tvé tlarll dcery myslila
že ly nepatrné papírky nestojí ani
za feč a ie jimi blaho licrmínino
není přilil draze zaplaceno iiaron
přece nezapíral žo má různé zá
vazky a kdož by mu mohl zazlíti
že maje hlavu popletenou láskou
k mladé ženulce zapomenul před
odjezdem do ivíta urovoati tako
vé malichernosti
"Vlak on až ae vrátí 1 ceit
vlečko li vyrovná' ujišťovala ač
tomu anad sama aa tlovo nevěři
la "Poznala jsem ho a vím že
jako kavalír te ouzahodl"
"O vžjyť já ti ty papírky (aké
dobřo achovám abych až te mladí
manželé vrátí ze avěta přihlásil
se o tvé Ale lak úplně bez sta
rosti jako ty přece oejsem Tvůj
bsroo je právě z oněcb kavalírů
kteří ti myslí žo tlibovat je
pansky — —
"Ty nedovede! než podezříva
li" bájila psní Laura zetě "AŽ
užijí trochu tvita a vybouřf te
bude baron dobrým hotpodářem"
"Nu umoudřili te již mohl
dávno neboť ta bouřlivá léta má
přece již zt tebou Myslím že
měl bych mu přece irocivj připo
menouti co na něho při návratu
čeká aby trocbu Šetřili" nadhodil
Šlechti tpllc žertem oeŽ vážně
"Ah to by přece oebylo útlo
citné!" zděiila ae paní Laura —
"Chtěl byt svému dítěti iksliti
těch několik nejkráméjlfcn dnů
Života jež uplynou mu jako pří
jemný" ten a nikdy 10 nevrátí?"
"Chtěl bych je jeo probudili ze
sna k skutečnému Životu čím
dříve ae tak ttane tím méně ne
příjemné bude ono probuzení "
"Ne ne za nic na tvětěl Musíš
mi slíbili Václave že tak neuči
nili" Továrník poznával 2e jeho paní
je nemálo dojata poněvadž jme
novela ho křestným jménem
Usmál ae tedy shovívavě a řekl:
"Nu dobře tedy I Počkám plných
lest neděl ode dne tvatby tle
pakli te do té doby nevrátí tu při
hlásím ae nelítostně Je nutno
abych Hermíně otevřel oči by
poznala pravý ttav v jakém se
nschásl jejich jmění Musíš pová
žili že nejsem takovým boháčem
abych mohl klidně k tomu přihlí
žet! když Edgsr a Oskar mrhají
jakobyclt měl zlatou studnici v
domě To by všecka práce má i
Vávrova přicházela nazmar"
Nestalo ae bea úmyslu Že
Šlechta jmenoval Vávru aby pří
mil paní Lauru k porovnáni obou
zeťů Poznav že rána jeho dobře
dopadla byl spokojen i vrátil te
lase ke své práci Leč za několik
dnů přišel od mladých manželů
dopis v nimi kromě Učení jejich
blaženosti byla lél Žádost aby
"rotlomilý paploek' poslal trochu
ptoii k prodloužení toho bisha—
Došly jim ilioby penis jet vtali
na ettu a mladí manželi samý
tleli jelit adrtsti te v liabylool
nad S@inou aby tu užili trochu života
Otec šlechta byl nemálo roz
hořčej obaahem dopisu leč jeltě
více rozčilila ho forma kterou
jeho Šlechtický zeť a dcera psali o
peníze
Strhla te o to mezi manžely
prudká hádka neboť panf Laura
nemohla ani pochopili že by její
milované dceři Žádost tak zcela
přirozená a pochopitelná mohla
býii odmítnuta
"Pomysli přece fe jsou to naše
děti a že bya jim ty první zkalil
jejich štěstí domlouvala citu
plně manželu
"Ano pěkné to Štěstí jen
kdyby k jeho udržení byla bezedná
pokladna ' bránil se Šlechta
"Již a) ní padla oa zspravení nej
naléhsvějšfch dluhů Edgarových
značná Část věna Ilermínioa a
bude li to hospodářství déle trva
li budou brzy hotovi ae vším
neboť tolik je jisto že baron se
avým jměním jett hotov již dávno
A pak je také kooec manželskému
štěstí"
"Ah ty pohlíží! na vše přilil
černě Col není tu Edgarovo
panství?"
"Statky nepochybně do posled
ní tašky prodlužené' trpce usmál
se továrník "Již to co je v kni
hách zbavuje je vlastně veškeré
ceny a coz az ae primasi ostatní
věřitelé kteří dnes ještě ae zdržu
jí tntd z ohledu na mne aoad
proto že úpiay a směnky jejich
dosud nejsou tplatny Ostatně již
z tohoto dopiau múžei poaoudití
jeho povahu — "
"Právě z toho dopisu je viděti
jak te mají rádi a jak velice jaou
iťastoi'
"Poctivý muž ani při oejvěť
Ším Itistí nezapomíná na avé zá
vazky Je vidět Že baron je
avrchovsoě lehkovážný Člověk
jenž nemá ani etudu poněvadž je
mu lhostejno i to jak my o něm
aoudíme Mutíi přece vědět že
věřitelé když jeho nenašli zakle
pali u náa íia tnad je k tomu
přímo navedl '
Paní Laura přece jen ztrácela
již odvahu hájiti avébo zetě Jen
ještě k poslední námitce ie vzcho
pila "Považ že baron je tobě a
avému postavení též něčím poví
nen Je to zvyken lidí velikéhu
tvěta ztrávíti první doy po avatbě
oa cestách — '
"Ano ale velíce hříšný to zvyk
vyžaduje li místo úroků hned část
celého jmění nebe docela vše čím
měly býli dluhy uplaceny Myalím
že zábavy ve avětě užili již dott a
že je nyní již svrchovaný čas aby
se vrátili a pomýšleli vážně na
urovnání poměrů v nichž jim
bude'ŽJtÍ"
"Ty tedy nepošleš? ' maloraysl-
oě ptala se paní Laura
"len tolik co potřebují na ce
stu domů" odvětil Šlechta hla
sem z něhož paní Lauře vyznělo
že úmysl jeho je nezvratný a že
by dále již marně se pokoušela
přemluvili ho k větší Štědrosti
"Nech mi zde to psaní" žádala
manžela jenž odcházel po své
práci
"Ob psaní ano chceš li ae jím
potišiti ale adresu jejich ti nene
chám' trpce ae usmát Šlechta a
schoval obálku dopisu na níž
byla Hrma hotelu do kapsy
"Což rot chceš brániti abych
dopsala svému dlíitiř" zvolala
paní Laura tragicky jakoby se na
ni dopouštěl hrozné křivdy
"Dobře víš že jsem ti v plněuf
mateřských povinností nikdy ne
překážel odtušil továrník "Na
piš co sama za dobré uináš a já
tas napíši avé Oba dopisy pošle
me beztoho společní"
"Ahl Skoro se ml idá le chceš
kontrolovali moakorespoodenci?''
bojovní oivaia se paní Laura
postrašena myšlenkou l nezdaří
ae jí ca tamýllcta
"Nikdy jsem nekontroloval tvé
jednání ač anad jsem v tom chy
boval Také dnes může! býti
ji sis že nepůjde mi o to bych četl
sosd tvůj dopis ale tolik řeknu ti
nepokrytě: Chci zabránit! abya
jim inad ze svýqh úsp?r posílala
peníze'
"A kdyby? Co by oa tom bylo?
Což nesmím jeJosti ae svými pe
nězi jak tama chci? Chceš mne
sosd již i v tom obmezovali?"
Šlechta usmát ae těm slovům
trpce Vždyť vyčítala mu nejinak
než jakoby se na ní dopouštěl
bůhví jaké křivdy Již již měl oa
rtech ráznou odpověď leč rozpo
menul ae že na něho čeká v pí
sárně telik práce a kdyby ne
skončil ten hovor že by se k ní
ještě nedostal Mávl ledy ode
vzdaně či spíše omrzele rukou a
liodiv na stůl obálku kterou dříve
schoval řekl: "Nu jednej ti jak
si sama myilíš ale všecka odpo
vědnost padniž jednou 'na tvou
hlavu"
A nemýlil sel Paní Laura vzala
ooravdu vše co ze avé Dokladní-
Čky mohla obětovat! a přiložila k
dopisu oplývajícímu projevy ma
teřské lásky a něžnosti několik
bankovek Nějakou chvilku byla
přece jen na rozpacích neměla li
by mladým manželům uštědřit! též
několik mravných ponaučení ale
neučinila tak Vždvť věděla Že
její muž ten prozaický iprostý
člověk učiní tak tám a měrou
větší než ona by kdy dovedla —
Leč zmýlila te v tom nebo továr
ník zabrán liž zaae nadobro do
tvých obchodních ttarostí oa za-
mýliene kazsnicko zapomenut a
konečně kdvž iiž bvl svrchovaný
čas na odetláoí dopitu tpokojil te
pouhými několika slovy jimiž
provázel tvou zásilku a radu aby
se mlaJi manžele brzy vratní
domů
Leč uplynul den za dnem a ba-
ronovic te nevraceli
"Matka jim patrné poslala více
než já" usmál te Šlechta když ti
Časem na ně vzpomněl- "Nu ko
nečně — to nás tak neožebračf
přijdou li o nějaký den později
A na více te asi Laura nezmohla
"Minulo však Čtrnácte dnů i tři
neděle a bsronovic posud nepřije
li li a ani nepsali
"Trestají nás' amál se zase
šlechta potutelně "Nu já si to
konečně zasloužil ale že i na tebe
se rozhněvali to je od nich černý
nevdik"
Paní Laura měla však ihned vy
světlení po ruce Jsou mladí—uží
vají radosti světa a kdož by jim
tu mohl zazlívali když zapomínají
na domov kde je Čekají jeo staro
sti a ?ýčitky —
Zatím baron Edgar a Hermína
opravdu nedělali nic jiného než
že užívali radosti tvěta při čemž
se trochu hoěvali na své staré v
Praze ktelí jim oba dohromady
poslali příliš málo peněz než aby
se za ně dalo pořídili těch radostí
tolik kolik oni si jich přáli
Když pak za nedlouho byli zase s
penězi u konce napadlo barono
vi jenž v opatřování peníz byl
dosti vynalézavým že mohli by
prodali dům jejž Hermina dosta
la věnem Náhoda jež bývá vždy
příznivější šibalům a lehkomyslní-
kům než lidem rozšafným a roz
umným plála i jim Setkali se v
Paříži s Pražanem jenž znal nejes
jejich poměry ale i Hermínin
dům v Krakovské ulicí a ten —
vynutiv ovšem notnou slevu -odkoupil
dům pevně jsa o tom pře
svidčen že ho tase a náležitým
výdělkem prodá panu Šlechtovi
Hermína oevxplrata se prodeji
poněvadž uznávala že jinak ne
možno Nenaučila se nikdy vážiti
si penis neuměla se odpírali
VUy ť vyrostia ve víře v otcovy
miliony a v domněnce že U na
tviiě je jen k tomu aby jí život
ipHjtmRoalo A v Pařili li
ve všech ostatních místech kde
ji mužíček její vodit dalo te tak
příjemní liti
IVkuťuVlMt tuttvttui