Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Jan. 31, 1906)
JAN KLECANDA f POD TÍHOU PRÁCE I tom A iti 'Chcete tudy opravdu od Jati boepodářatvlí'' rozjařil ae šlech ta "Oh# to io mí velicí líbí mnohem více než úřednická ka riéra Myallm ! vál atatek roz laíně spravován atačí k alulnému živobytí — " "Jeltě vlčel Ku panakému li votu atačí" řekl baron důrazné aby dal oa jcvo la pouhé elulné živobytí jeho atavu neodpovídá "Slečna Hermína nebude al musil ničeho odpírat!" "Tím lépe pro ni'' zaamál se továroík "Jeť myslím mamin' kou lak rozbýčkána Že budo aul rnožoo Jen zamilovanému manželu vyhovili v Irm Jejím choutkám" "Křivdil mně i svému dítěti" bránila paní šicehtová dceru — "Hermína jo doat rozumně vycho vána aby nežádala více než má právo žádatl" "Oh ohl Vždyť já přece ne chtěl pomlouvat! avé vlaitní dítě'' tiimál 10 Šlechta "Ale také pre chválit! ncamíme Oststné pan baron zsjiité )i již zná do té rníry Že ae nebojí Dito je dítě a v manželství teprve muž musí do plnit! jeho vychování Vlak leď abychom ae dohodl! v pllíině vřni " "O té vici netřeba vůbec ae dohodovat!" bránil a baron na oko ač byl rád Že konečně rozho voř dal io tímto emČrem "Ne ne o této vřel dlužno i! pořádně pohovořit! poněvadž ne chci abyate byl zklamán ve avém očekávání-" Uaron učinil rukou odmítavý pohyb leč továrník nedávaje le jím mýlitl klidni pokračoval: "Je to skutečně věc velmi důležitá pane barone poněvadž vBeobtctió jacm pokládán za mule velice bo hatého Ano lidé jaou tak IU dietní le mi přisuzují celý milion a anad i více — a křivdí rn i ' ' IJaron přestal ae bránit! po elouchal ae zatajeným dechem Dylo dobře la dovedl znamenití ovládat! tahy svého obličeje neboť jinak byl by na něm otec Šlechta jistě poznal le I jemu jest otázka tato velice důležitou "Je pravda" pokračoval továr ník hrdě leč bez chlubnosti pový lenců "dodělal jsem to vlastním přičiněním velice sluiného jmění a anad kdybych vio co mám vý hodně prodal nescházelo by přilil do milionu Leč nechcí-Ii polko diti závod který právě teď násled kem nezřízené konkurence prodě lává jakousi krisi nesmím vzlti z obchodu mnoho peněz Doftaoe tedy má dcera prozatím jen dam který jsem jí již jako dítěti dal při pastí a prozatím úroky z podílu kterýž by na ni připadl kdybych dnea náhle zavřel oči Dá li mi Uoh ve zdraví přečkali Jeltě něko lik let a překonám-li konkurenci pak si mé děti jeltě trochu počkají na výplatu ale jsem jist že se jejich podíly nejméně zdvojná sobí" "Oh vila děti budou ai jistě bez ohledu na ty podíly přátl abyste jim byt jeltě dlouhá léta zachován1' roioínil se baron jcnl pit výkladu továrníkově zase na byt dechu Zoalť přibližně cenu llermlnova domu a věděl že pro nějakou dobu stáčí mu pouhé nu jitelitvl domu aby avé věřitele udržel v dobré a Hadi išloť mu ptedevlím o okamžik — — Přilil vUleko myiletl a se slanit to ptl čilo as jeho povaie atejuě jako smlouváni ii věno ''Nemluvní )il o věuu I lerml iy pane Slech to" tekl tedy hlasem i něhož vy snívala % f rtoat a opravdovost jl ctkouatil pml Lauru i učinila I na továrníka dobrý dojem "Ne sháním s po peiitikh a uahUdal jsem bohaté nevědy Pouze apa nilost uilechtilá povaha slečny Hermíny obrátila k ní mou pozor nost dříve Jcítř než jsem o mili onech alylel1' dodal ukloniv ae a úsměvem "Jiylo by dobře kdyby slečna nedostala žádného věna dostanoll tím lépe Dudu moci pomýfcleli na dúkladnějáí opravy a uhraleoí dluhů jež na mých statcích váznou" Tímto Jen mimochodem prone seným přiznáním nebyl továrník nikterak překvapen Naopak lí bila ae mu upřímnost baronova "Dovolte pane barone zmínil jste ae o Jakýchs! dluzích -— — " "Smutná to památka po hospo dářských nezdarech mého otce jenž přilil důvěřoval" Nkl baron vážně a lehce dodali "A trochu též památka mladické mé neroz vážnosti" "Tu památku musíme zahladi li" fekl Šlechta chvatně "Dovolte prosím abych o to sám pečoval' ursžeoě bránil ae baron afi ho poněkud lělílo Že tak snadným způsobem převeden byl hovor k tomuto choulostivému předmětu'' "Dovolte i vy pane barone abych ae staral o blaho svého dí létcl Dluhy — odpusťte že to jmenuj! pravým jménem — bývají počátkem různic v každé domác nosti Ostatně — k čemu byste plstil cizím lidem úroky t anad dosti značné když má dcera má uložený kapitál v mém závodě?'' "Nemluvme jíž tatínku o těch to věcech" vmísila se do hovoru paní Laura jejíž útlocltu příčilo se rozpfádánl teči o předmětu jenž patrně vyvolával rozpaky na' stávajícího zetě "Pan baron ae neptá po věnu a tím přece můžei ty Jako skrblivý otec být! docela spokojen" doložila žertem Leč Šlechta nechtěl tuto záleži tost odbýt! Žertem "Nejsem žád ným akrblíkem jsem toliko sta rostlivým a opatrným otcem Chci dětem avýrn zanechat! hodně mnoho poněvadž znám cenu pe něz Protože vlak soudím že pe níze v mém závodě jsou lépe ulo ženy než kdekoliv jinde rád bych je podržel pod svou správou Jak mile vlak mne pan baron přesvěd čí že by oa dovedl peněz těch lépe vyulitkovati odevzdám nu celé věno avé dcery Ale rovněž nemohu připustit! aby peníze le žely v mém závodě aa niŽIÍ úrok než jaký by anad baron musil pta titi různým pijavícím — " "S lichvářikými pijavicemi bo budík nejsem v žádném spojení" odmítal baron aniž by ae nad svou IŽÍzarděl "Upravím své po měry snadno aniž by bylo třeba hýbatl věnem slečny Hermíny leč bych ae anad odhodlal k jakémusi podniku" "Ah — to rád slyííml" zvolal šlechta Živě — "Směl bych anad věděti?" liaroo ocitl ae v nemalých roz pacích poněvadž ten "jakýsi pod nik" se právě v tom okamžiku byl zrodil v Jeho hlavě ala kromě titulu jeltě jasněji ve tvých obry sech nevystoupil "Davoltepro slm — pane šlechtol Al bude věc rrall neopomenu vyžádat! si vall viácné rady Prozatím jeltě — " "Dobrá dobrá! Tomu já ros umím' radostně odmítat továr ník jťul byl se dal oklamali vážným a přesvědčivým tonem Jtčl baronovy "Vlak sám také nerad chodím na trh se svými my Henkami pokud nejsou uitalél -Nechrne tahu tedy Vlak je Jil na čaf abychom promluvili a hlavni osobou jd nim na konec jttl male u dělali lluiluu čáiu přes Bale toipotiy'' tatmát se šlechta "Zavolej maminko — Hermínu ť' Stydlivě se zardívajíc jak ae ilulelo ns nevěstu vrlla po chvil ce Hermína Věděla dobře o Čem až daaud bylo zde jednáno leč přes to nejevila velkého rozčílení Parou Kdgar ae jí dost líbil ale Jeltě více se jí na něm líbilo že byl baronem a že měl oa kočáře koruuku I promovaného lokaje Ženich chvatně k ní přiskočil a políbil jí dvorně ruku Paní Šlcchtová netajenou roz kolí pohlížela oa mladý párek a i sám továrník a polélením spočinul zrakem na obou mladých lidech jejichž vysoké ztepilé postavy pěkně se k sobě hodily "Nejnou-liž pro sebe Jako stvo fcnl?" zaleptala paní Laura roz plývajíc se blahem Šlechta jcož byl tak prudkým hnutím mysli méně přístupen pokrčil rameny "Milé dítě" chopil se slova vážně- "Nemusíme ti zajisté ani vysvětlovat) proč nás zde vřtecky nachází! v tsk ilavném shromáž dění l'an baron Žádá nás o tvou ruku a my oba jsme a tím sroz uměni pakli mu rukou můžcí dátl I své srdce' Nyní ovlem bylo aa Hermíně aby projevila překvapení I rozpa ky a mlčela jak dobrý mrav před pisuje a jak ji k tomu malinka byla naučila Daron Edgar ne moha se dočkali vytoužené odpo vědi pokročil k ní blíže a chopil so její ruky "v této ruce alečno spočívá rozhodnutí o celé mé budoucnosti Nabízím vám sebe sama avé jmé no i své jmění a slibuji Že chci vás učinit! tťastnou a váženou psul" Hermína pohlédla nyní na ba rona chtéjíc odpovéiěti t Leč vážnost okamžiku přece jen přilil mocně na ni působila takže úplně zapomněla těchto několik nauče ných slov "Mluvte slečno!" naléhal ba ron "Hleďte my vlichni očeká váme vaSe rozhodnutí a já zmírám úzkostí budc-li má láska odmítnu ta říeknítc chcete byli mou?" 'Ano' zaleptala Hermína Jedva slylitclně ale sotva že slovo tfi pronesla chopil ji baron tmelen dobrým provedením svého úkolu do náručí Hermína ae jen alabé bránila a tak mohl baron na její čelo vtisknout! první avé polí itial "Nu my jame zde teď akoro zbyteční' zasmál ae Šlechta na svou v slzách mateřské rozkol! tonoucí choť a chopiv ae klobou ku měl se k odchodu "Vipomíuál li pak? Před lety když ty jsi žádal o mou ruku?" v návalu něžnouti ptala se paní Laura vlečka Vzruficna pohnuti! vou scénou kteréž byli svědky "Jak pak by ne? Takového něco se nezapomene" bodře odvě til továrník "Zrovna jako dnes to bylo jen že já jsem tak pěkně nemluvil" odvětil Šlechta a při trpklým úsměvem a odciel IV V rodinné poradě jíž vedle snoubenců zúčastnila ae jen paní Laura ustanoveno aby svatba byla ustanovena co nejdříve Horkokrevný milenec nemoha ae již dočkali chvíle kdy roztomi lou ženulku uvede do sídla avých předků naléhal na urychleni při prav a poněvadž Hermína měla o v lem dávno jil uchystánu celou velkolepou výbavu nebylo pfeká lek Pani Laura jel byla jltě iťast nějtl a pylnijll skvělou partií nel její dcera byla by ráda jeltl na nějaký čas odložila svatbu uiUťujle t t jí ncmolno lak rychta a neočekávaně roiloučitl ae se svým dítětem V pravdě vlik Ho jl o io aby protáhla tu kila nou dobu kdy denot přijíždět do vral továrny kočár a promovaným lokajem phválejUt pana barona nebo aspofl lokaj přinálející kytici a libé páchnoucí růžový lístek Ah jak to vlečko krásné a ro maotícké myslela ai paní Laura vzpomínajíc a trpkoatí že ona od svého nynějiího mule nedostávala Žádných kytícanl růžových lístků ač byla ra mladých let zajinié stejně krásnou a milování hodnou jako dnes její dcera Leč zamile váný baron naléhal a také otec Šlechta soudil Že ml-li býti svat ba bude lépe když ae odbude co nejdříve aby baron mohl zanechat "hloupého posílání kytic" a pustit se do rozumného způsobu Života V společenských kruzích praž ských ovlem vyvolala zpráva o zasnoubení zadluženého barona a dcerou prostého občanakého milí onářo pochopitelnou sensaci IJa ron sám přičinil se o to aby zají' mává novinka dostsla ae v nejlirll známost poněvadž někteří z jeho věřitelů stávali se mu již velice nepohodlnými a vyhrožovali žalo bami ba i konkursem Leč jakmi le ae rozletěly po Praze anubní lílky zmizeli bsrooovi Manichej ci i obzoru a atřežili ae aby vyio korodého dlužníka svého pouhým zjevem svým obtěžovali 'a znepo kojovali Jen někteří z nich — ti nejpodnikavěji — hleděli použít! jefitě poslední příležitoati kdy se pan baron nacházel v nedostatku nadbytku peněz a právě jako dříve svými upomínkami ho zne pokojovali dotírali nyní nabíze ním nových půjček A baron Kdgar byl t lidí již naskytla II se jim příležitost k snadnému opa tření půjčky nikdy jí nezanedbá vali byť by pro vypůjčené peníze teprve musili hledat! vhodného použití Proto také ochotně při jal co ze mu nabízelo jaa rád že může jeltě před svatbou nejen svému budoucímu tchánu ale i celému avětu zaslepit! oči Zahr noval avoii nevěstu něžnými i skvostnými dárky vozil Hermínu i paní Lauru ve avé nádnerné ekypáž! a kočím i lokajem v no vých livrejích jež evítily zlatem častoval Oskara v předních zábav ních místnostech zkrátka Činil vle možné aby rodině své nevěsty a ostatnímu světu dokázal že jest důstojným zetěm milionáře Ovlem nedůvěrou zkažený svět nedal aa lak snadno přesvědčili lako leakem zlata zněmené dámy Šlechtovy V kruzích v nichž byly poměry baronovy dostatečně známy smáli ae jeho přepychu a zlomyslní lidé leptali ai že to bude zasloužený trest na Šlechtu jenž vtírá ae do apolečenské vrstv) kam nepatří až bude mu sit vlečku tu nádheru dodatečně platit! z vlastní kapsy Nalli se ovlem i tací již pokládali za avou povinnou továrníkovi trochu ote vřít! oči Nadhodili pří nahodilém setkání tu a tam dvojsmyslné slovo nebo vtip na zadlužené ka valíry - K přímé a otevřené vý straze 90 ovlem nikdo neodvážil poněvadž něco podobného příčí se společenakému mravu a může ča sem vynéati i žalobu pro utrhání na cti Přes to vlak Šlechta po čínat tulili Že není vle jak mělo by býti a hleděl zjednali ai trochu světla "Zdá ao mi že nás roztomilý ženich přece jen dělá trochu více nsž mu jeho poměry dovolují" nadhodil jednoho dne avé choti kdy! zase hotovala o Kdgarově kavalírakéltědroell "Snad nemyslil že bude poČI tni krejcary když má před svou svatbou?" rozhořčila so paní Lau ra jel byla do avéfco zetě více zamilována nel sama Hermína 'Je na něm vidět jak je Iťastea a obětoval by vle pro nalc dítě — Vlak au člověk lení jen jejoou v lívotěť "Inu ovlem a sejméua dcery milionátů akuučných nebo bu douddt naviti Uo tak na hřabl čku" odvětil Šlechta i kyselým ťUměvf ut "Kb íujl Jaké to gproaié vý razyl" pohněvala ae pml Laura "A jak jelo nespravedlivé tako vého muže podezřívat! z Uk níz kého amýlleoí Tya viru jako vlichni zbohatlí lidé! Mysllě že celý svět ao točí jen kolem tvého mamonu!" "JJohužel je lomu lak Ale my zbohatlí lidé vážíme si peněz po něvadž je to ovoce naíl pláce chceme je udrželi ale ti jíž koleni náa ae točí nemají na myslí než jak by tynaletiuíce zas roztoč íii Mluv ni co mluv nemohl jsem přilil nahlédnout! do baronových poměrů poněvadž směnečné 'dlu hy jeho v knihách nelze zjiutít — ty přijdou asi na světlo až po svatbě — ale to je jisto Že plýtvání tvého pana barona jo apfle přiměřeno ženichu nrU Hermíny nuž majiteli několika zadlužených dvorců" "Myslím Že přilil dbál tia lid fiké pomluvy'' trochu méně roz hodné ozvala ae paní Laura — "Není nic přirozeoějllho než že lidé závidí jemu Hermínu nebo Hermíně jeho Jakž by to ne píchalo závistivce do očí když vidí že lesk llcchtického jména pojí s a leskem ryzího zlata — "Kb to je velicí krásně řeče no" usmál se trpce továrník "A věru bych si z toho konečně nic nedělal kdyby na drahé atraně kromě toho pozlátka nebylo niče ho jiného jen kdybych se nemusit báti o to avé ryzí zlato — " "Ale vždyť jsi přece alylel co baron mluvili" "Slyšel jem ale přes lo mám tulení že tu alávu po svatbě za platíme" "Nu — kdybya hned íjiiííí při nésti nějaké oběti Vždyť jo to pro děti Považ že i Lydíi otevře se cesta do světa A když již jedna dcera provdá ao do tlechtických kruhů " 'Pro boha jon vy se mi o Li důlku nestarejte!" upřímně ae zděsil továrník "To by mi tak scházelo aby mi pan baron při vedl na krk druhého íloutka —-" Paní Laura uražena touto ne vážnoUf odvrátila te pohněváoa a továrník byl rád Že je konce hovoru Leč ač ae vrátil hned zase ku práci nemohl zhoatiti se strachu Že již i jeho miláčku hrozí "panské nebezpečí" "Ne ne Lidulku vám nedo volím zalaotročiti za to pozlátko vé Itěstí" bručel ai znepokojeně "Ta se do toho avěta po jakém vy toužíte nehodí a nikdy by tam nenalla spokojenosti Té již já sm vyhledám ženicha ač jestli mna již nepředčila" Továrník rozpomenul se na svého inženýra Vávru a na Liduš Činy rozpaky když i al o něm mluvil Radostí mu až zazářily oči při myšlence že by z těch dvou mladých lidí mohl býti pá rek "Eh věru" řekl si spokojeně "dlužno kovati železo pokud je horké a nenMi horké nutno při vést ho do ohně! Ten Vávra jaký je 'nesmělý ze strachu aby ne vzbudil podezření že honí ae za mými penězi nikdy by ae neodvá žil a Liduškou rozumně promluvi li A zatím by ee mi děvče mohlo zadívat! do nějakého kavalír Ženská je Ženská a na parádu jsou vlečky jako posedlé Musím se do věd vložili sám a Vávru nějak pjvibuditi" Továrník srdečně ao rozesmál při myllence jaký kousek zahraje avé choti jež zajisté již vyhlížela Lidulce ženicha mezi vysokoro dými přáteli svého výtečného ze tě A le nebyl ivyktým odkláda li co ai jednou umínil vikázal Ihned do krellrto aby inženýr Vávra datiil ae k němu IVkřuřufáiif tmdinuuS Krlaý tra "Mll Jn Um m 1 mml 'hn lícili udá v KtxluU ví" tU4tuf tU teul& jfct imtiU k pukful" i