JAN KLECANDA f
POD TÍHOU PRÁCE
I tom A iti
'Chcete tudy opravdu od Jati
boepodářatvlí'' rozjařil ae šlech
ta "Oh# to io mí velicí líbí
mnohem více než úřednická ka
riéra Myallm ! vál atatek roz
laíně spravován atačí k alulnému
živobytí — "
"Jeltě vlčel Ku panakému li
votu atačí" řekl baron důrazné
aby dal oa jcvo la pouhé elulné
živobytí jeho atavu neodpovídá
"Slečna Hermína nebude al musil
ničeho odpírat!"
"Tím lépe pro ni'' zaamál se
továroík "Jeť myslím mamin'
kou lak rozbýčkána Že budo aul
rnožoo Jen zamilovanému manželu
vyhovili v Irm Jejím choutkám"
"Křivdil mně i svému dítěti"
bránila paní šicehtová dceru —
"Hermína jo doat rozumně vycho
vána aby nežádala více než má
právo žádatl"
"Oh ohl Vždyť já přece ne
chtěl pomlouvat! avé vlaitní dítě''
tiimál 10 Šlechta "Ale také pre
chválit! ncamíme Oststné pan
baron zsjiité )i již zná do té rníry
Že ae nebojí Dito je dítě a v
manželství teprve muž musí do
plnit! jeho vychování Vlak leď
abychom ae dohodl! v pllíině
vřni "
"O té vici netřeba vůbec ae
dohodovat!" bránil a baron na
oko ač byl rád Že konečně rozho
voř dal io tímto emČrem
"Ne ne o této vřel dlužno i!
pořádně pohovořit! poněvadž ne
chci abyate byl zklamán ve avém
očekávání-"
Uaron učinil rukou odmítavý
pohyb leč továrník nedávaje le
jím mýlitl klidni pokračoval: "Je
to skutečně věc velmi důležitá
pane barone poněvadž vBeobtctió
jacm pokládán za mule velice bo
hatého Ano lidé jaou tak IU
dietní le mi přisuzují celý milion
a anad i více — a křivdí rn i ' '
IJaron přestal ae bránit! po
elouchal ae zatajeným dechem
Dylo dobře la dovedl znamenití
ovládat! tahy svého obličeje neboť
jinak byl by na něm otec Šlechta
jistě poznal le I jemu jest otázka
tato velice důležitou
"Je pravda" pokračoval továr
ník hrdě leč bez chlubnosti pový
lenců "dodělal jsem to vlastním
přičiněním velice sluiného jmění
a anad kdybych vio co mám vý
hodně prodal nescházelo by přilil
do milionu Leč nechcí-Ii polko
diti závod který právě teď násled
kem nezřízené konkurence prodě
lává jakousi krisi nesmím vzlti z
obchodu mnoho peněz Doftaoe
tedy má dcera prozatím jen dam
který jsem jí již jako dítěti dal při
pastí a prozatím úroky z podílu
kterýž by na ni připadl kdybych
dnea náhle zavřel oči Dá li mi
Uoh ve zdraví přečkali Jeltě něko
lik let a překonám-li konkurenci
pak si mé děti jeltě trochu počkají
na výplatu ale jsem jist že se
jejich podíly nejméně zdvojná
sobí" "Oh vila děti budou ai jistě
bez ohledu na ty podíly přátl
abyste jim byt jeltě dlouhá léta
zachován1' roioínil se baron jcnl
pit výkladu továrníkově zase na
byt dechu Zoalť přibližně cenu
llermlnova domu a věděl že pro
nějakou dobu stáčí mu pouhé nu
jitelitvl domu aby avé věřitele
udržel v dobré a Hadi išloť mu
ptedevlím o okamžik — — Přilil
vUleko myiletl a se slanit to ptl
čilo as jeho povaie atejuě jako
smlouváni ii věno ''Nemluvní
)il o věuu I lerml iy pane Slech
to" tekl tedy hlasem i něhož vy
snívala % f rtoat a opravdovost jl
ctkouatil pml Lauru i učinila I
na továrníka dobrý dojem "Ne
sháním s po peiitikh a uahUdal
jsem bohaté nevědy Pouze apa
nilost uilechtilá povaha slečny
Hermíny obrátila k ní mou pozor
nost dříve Jcítř než jsem o mili
onech alylel1' dodal ukloniv ae a
úsměvem "Jiylo by dobře kdyby
slečna nedostala žádného věna
dostanoll tím lépe Dudu moci
pomýfcleli na dúkladnějáí opravy
a uhraleoí dluhů jež na mých
statcích váznou"
Tímto Jen mimochodem prone
seným přiznáním nebyl továrník
nikterak překvapen Naopak lí
bila ae mu upřímnost baronova
"Dovolte pane barone zmínil
jste ae o Jakýchs! dluzích -— — "
"Smutná to památka po hospo
dářských nezdarech mého otce
jenž přilil důvěřoval" Nkl baron
vážně a lehce dodali "A trochu
též památka mladické mé neroz
vážnosti"
"Tu památku musíme zahladi
li" fekl Šlechta chvatně
"Dovolte prosím abych o to
sám pečoval' ursžeoě bránil ae
baron afi ho poněkud lělílo Že
tak snadným způsobem převeden
byl hovor k tomuto choulostivému
předmětu''
"Dovolte i vy pane barone
abych ae staral o blaho svého dí
létcl Dluhy — odpusťte že to
jmenuj! pravým jménem — bývají
počátkem různic v každé domác
nosti Ostatně — k čemu byste
plstil cizím lidem úroky t anad
dosti značné když má dcera má
uložený kapitál v mém závodě?''
"Nemluvme jíž tatínku o těch
to věcech" vmísila se do hovoru
paní Laura jejíž útlocltu příčilo
se rozpfádánl teči o předmětu
jenž patrně vyvolával rozpaky na'
stávajícího zetě "Pan baron ae
neptá po věnu a tím přece můžei
ty Jako skrblivý otec být! docela
spokojen" doložila žertem
Leč Šlechta nechtěl tuto záleži
tost odbýt! Žertem "Nejsem žád
ným akrblíkem jsem toliko sta
rostlivým a opatrným otcem
Chci dětem avýrn zanechat! hodně
mnoho poněvadž znám cenu pe
něz Protože vlak soudím že pe
níze v mém závodě jsou lépe ulo
ženy než kdekoliv jinde rád bych
je podržel pod svou správou Jak
mile vlak mne pan baron přesvěd
čí že by oa dovedl peněz těch
lépe vyulitkovati odevzdám nu
celé věno avé dcery Ale rovněž
nemohu připustit! aby peníze le
žely v mém závodě aa niŽIÍ úrok
než jaký by anad baron musil pta
titi různým pijavícím — "
"S lichvářikými pijavicemi bo
budík nejsem v žádném spojení"
odmítal baron aniž by ae nad
svou IŽÍzarděl "Upravím své po
měry snadno aniž by bylo třeba
hýbatl věnem slečny Hermíny leč
bych ae anad odhodlal k jakémusi
podniku"
"Ah — to rád slyííml" zvolal
šlechta Živě — "Směl bych anad
věděti?"
liaroo ocitl ae v nemalých roz
pacích poněvadž ten "jakýsi pod
nik" se právě v tom okamžiku byl
zrodil v Jeho hlavě ala kromě
titulu jeltě jasněji ve tvých obry
sech nevystoupil "Davoltepro
slm — pane šlechtol Al bude věc
rrall neopomenu vyžádat! si vall
viácné rady Prozatím jeltě — "
"Dobrá dobrá! Tomu já ros
umím' radostně odmítat továr
ník jťul byl se dal oklamali
vážným a přesvědčivým tonem
Jtčl baronovy "Vlak sám také
nerad chodím na trh se svými my
Henkami pokud nejsou uitalél -Nechrne
tahu tedy Vlak je Jil
na čaf abychom promluvili a
hlavni osobou jd nim na konec
jttl male u dělali lluiluu čáiu
přes Bale toipotiy'' tatmát se
šlechta "Zavolej maminko —
Hermínu ť'
Stydlivě se zardívajíc jak ae
ilulelo ns nevěstu vrlla po chvil
ce Hermína Věděla dobře o Čem
až daaud bylo zde jednáno leč
přes to nejevila velkého rozčílení
Parou Kdgar ae jí dost líbil ale
Jeltě více se jí na něm líbilo že
byl baronem a že měl oa kočáře
koruuku I promovaného lokaje
Ženich chvatně k ní přiskočil a
políbil jí dvorně ruku
Paní Šlcchtová netajenou roz
kolí pohlížela oa mladý párek a i
sám továrník a polélením spočinul
zrakem na obou mladých lidech
jejichž vysoké ztepilé postavy
pěkně se k sobě hodily
"Nejnou-liž pro sebe Jako stvo
fcnl?" zaleptala paní Laura roz
plývajíc se blahem Šlechta jcož
byl tak prudkým hnutím mysli
méně přístupen pokrčil rameny
"Milé dítě" chopil se slova
vážně- "Nemusíme ti zajisté ani
vysvětlovat) proč nás zde vřtecky
nachází! v tsk ilavném shromáž
dění l'an baron Žádá nás o tvou
ruku a my oba jsme a tím sroz
uměni pakli mu rukou můžcí
dátl I své srdce'
Nyní ovlem bylo aa Hermíně
aby projevila překvapení I rozpa
ky a mlčela jak dobrý mrav před
pisuje a jak ji k tomu malinka
byla naučila Daron Edgar ne
moha se dočkali vytoužené odpo
vědi pokročil k ní blíže a chopil
so její ruky
"v této ruce alečno spočívá
rozhodnutí o celé mé budoucnosti
Nabízím vám sebe sama avé jmé
no i své jmění a slibuji Že chci
vás učinit! tťastnou a váženou
psul"
Hermína pohlédla nyní na ba
rona chtéjíc odpovéiěti t Leč
vážnost okamžiku přece jen přilil
mocně na ni působila takže úplně
zapomněla těchto několik nauče
ných slov
"Mluvte slečno!" naléhal ba
ron "Hleďte my vlichni očeká
váme vaSe rozhodnutí a já zmírám
úzkostí budc-li má láska odmítnu
ta říeknítc chcete byli mou?"
'Ano' zaleptala Hermína Jedva
slylitclně ale sotva že slovo tfi
pronesla chopil ji baron tmelen
dobrým provedením svého úkolu
do náručí Hermína ae jen alabé
bránila a tak mohl baron na její
čelo vtisknout! první avé polí
itial
"Nu my jame zde teď akoro
zbyteční' zasmál ae Šlechta na
svou v slzách mateřské rozkol!
tonoucí choť a chopiv ae klobou
ku měl se k odchodu
"Vipomíuál li pak? Před lety
když ty jsi žádal o mou ruku?" v
návalu něžnouti ptala se paní
Laura vlečka Vzruficna pohnuti!
vou scénou kteréž byli svědky
"Jak pak by ne? Takového
něco se nezapomene" bodře odvě
til továrník "Zrovna jako dnes
to bylo jen že já jsem tak pěkně
nemluvil" odvětil Šlechta a při
trpklým úsměvem a odciel
IV
V rodinné poradě jíž vedle
snoubenců zúčastnila ae jen paní
Laura ustanoveno aby svatba
byla ustanovena co nejdříve
Horkokrevný milenec nemoha
ae již dočkali chvíle kdy roztomi
lou ženulku uvede do sídla avých
předků naléhal na urychleni při
prav a poněvadž Hermína měla
o v lem dávno jil uchystánu celou
velkolepou výbavu nebylo pfeká
lek
Pani Laura jel byla jltě iťast
nějtl a pylnijll skvělou partií
nel její dcera byla by ráda jeltl
na nějaký čas odložila svatbu
uiUťujle t t jí ncmolno lak
rychta a neočekávaně roiloučitl ae
se svým dítětem V pravdě vlik
Ho jl o io aby protáhla tu kila
nou dobu kdy denot přijíždět do
vral továrny kočár a promovaným
lokajem phválejUt pana barona
nebo aspofl lokaj přinálející kytici
a libé páchnoucí růžový lístek
Ah jak to vlečko krásné a ro
maotícké myslela ai paní Laura
vzpomínajíc a trpkoatí že ona od
svého nynějiího mule nedostávala
Žádných kytícanl růžových lístků
ač byla ra mladých let zajinié
stejně krásnou a milování hodnou
jako dnes její dcera Leč zamile
váný baron naléhal a také otec
Šlechta soudil Že ml-li býti svat
ba bude lépe když ae odbude co
nejdříve aby baron mohl zanechat
"hloupého posílání kytic" a pustit
se do rozumného způsobu Života
V společenských kruzích praž
ských ovlem vyvolala zpráva o
zasnoubení zadluženého barona a
dcerou prostého občanakého milí
onářo pochopitelnou sensaci IJa
ron sám přičinil se o to aby zají'
mává novinka dostsla ae v nejlirll
známost poněvadž někteří z jeho
věřitelů stávali se mu již velice
nepohodlnými a vyhrožovali žalo
bami ba i konkursem Leč jakmi
le ae rozletěly po Praze anubní
lílky zmizeli bsrooovi Manichej
ci i obzoru a atřežili ae aby vyio
korodého dlužníka svého pouhým
zjevem svým obtěžovali 'a znepo
kojovali Jen někteří z nich — ti
nejpodnikavěji — hleděli použít!
jefitě poslední příležitoati kdy se
pan baron nacházel v nedostatku
nadbytku peněz a právě jako
dříve svými upomínkami ho zne
pokojovali dotírali nyní nabíze
ním nových půjček A baron
Kdgar byl t lidí již naskytla II se
jim příležitost k snadnému opa
tření půjčky nikdy jí nezanedbá
vali byť by pro vypůjčené peníze
teprve musili hledat! vhodného
použití Proto také ochotně při
jal co ze mu nabízelo jaa rád že
může jeltě před svatbou nejen
svému budoucímu tchánu ale i
celému avětu zaslepit! oči Zahr
noval avoii nevěstu něžnými i
skvostnými dárky vozil Hermínu
i paní Lauru ve avé nádnerné
ekypáž! a kočím i lokajem v no
vých livrejích jež evítily zlatem
častoval Oskara v předních zábav
ních místnostech zkrátka Činil
vle možné aby rodině své nevěsty
a ostatnímu světu dokázal že jest
důstojným zetěm milionáře
Ovlem nedůvěrou zkažený svět
nedal aa lak snadno přesvědčili
lako leakem zlata zněmené dámy
Šlechtovy V kruzích v nichž
byly poměry baronovy dostatečně
známy smáli ae jeho přepychu a
zlomyslní lidé leptali ai že to
bude zasloužený trest na Šlechtu
jenž vtírá ae do apolečenské
vrstv) kam nepatří až bude mu
sit vlečku tu nádheru dodatečně
platit! z vlastní kapsy Nalli se
ovlem i tací již pokládali za avou
povinnou továrníkovi trochu ote
vřít! oči Nadhodili pří nahodilém
setkání tu a tam dvojsmyslné
slovo nebo vtip na zadlužené ka
valíry - K přímé a otevřené vý
straze 90 ovlem nikdo neodvážil
poněvadž něco podobného příčí se
společenakému mravu a může ča
sem vynéati i žalobu pro utrhání
na cti Přes to vlak Šlechta po
čínat tulili Že není vle jak mělo
by býti a hleděl zjednali ai trochu
světla
"Zdá ao mi že nás roztomilý
ženich přece jen dělá trochu více
nsž mu jeho poměry dovolují"
nadhodil jednoho dne avé choti
kdy! zase hotovala o Kdgarově
kavalírakéltědroell
"Snad nemyslil že bude poČI
tni krejcary když má před svou
svatbou?" rozhořčila so paní Lau
ra jel byla do avéfco zetě více
zamilována nel sama Hermína
'Je na něm vidět jak je Iťastea a
obětoval by vle pro nalc dítě —
Vlak au člověk lení jen jejoou v
lívotěť
"Inu ovlem a sejméua dcery
milionátů akuučných nebo bu
douddt naviti Uo tak na hřabl
čku" odvětil Šlechta i kyselým
ťUměvf ut
"Kb íujl Jaké to gproaié vý
razyl" pohněvala ae pml Laura
"A jak jelo nespravedlivé tako
vého muže podezřívat! z Uk níz
kého amýlleoí Tya viru jako
vlichni zbohatlí lidé! Mysllě že
celý svět ao točí jen kolem tvého
mamonu!"
"JJohužel je lomu lak Ale my
zbohatlí lidé vážíme si peněz po
něvadž je to ovoce naíl pláce
chceme je udrželi ale ti jíž koleni
náa ae točí nemají na myslí než
jak by tynaletiuíce zas roztoč íii
Mluv ni co mluv nemohl jsem
přilil nahlédnout! do baronových
poměrů poněvadž směnečné 'dlu
hy jeho v knihách nelze zjiutít — ty
přijdou asi na světlo až po svatbě
— ale to je jisto Že plýtvání tvého
pana barona jo apfle přiměřeno
ženichu nrU Hermíny nuž majiteli
několika zadlužených dvorců"
"Myslím Že přilil dbál tia lid
fiké pomluvy'' trochu méně roz
hodné ozvala ae paní Laura —
"Není nic přirozeoějllho než že
lidé závidí jemu Hermínu nebo
Hermíně jeho Jakž by to ne
píchalo závistivce do očí když
vidí že lesk llcchtického jména
pojí s a leskem ryzího zlata —
"Kb to je velicí krásně řeče
no" usmál se trpce továrník "A
věru bych si z toho konečně nic
nedělal kdyby na drahé atraně
kromě toho pozlátka nebylo niče
ho jiného jen kdybych se nemusit
báti o to avé ryzí zlato — "
"Ale vždyť jsi přece alylel co
baron mluvili"
"Slyšel jem ale přes lo mám
tulení že tu alávu po svatbě za
platíme" "Nu — kdybya hned íjiiííí při
nésti nějaké oběti Vždyť jo to
pro děti Považ že i Lydíi otevře
se cesta do světa A když již jedna
dcera provdá ao do tlechtických
kruhů "
'Pro boha jon vy se mi o Li
důlku nestarejte!" upřímně ae
zděsil továrník "To by mi tak
scházelo aby mi pan baron při
vedl na krk druhého íloutka —-"
Paní Laura uražena touto ne
vážnoUf odvrátila te pohněváoa
a továrník byl rád Že je konce
hovoru Leč ač ae vrátil hned
zase ku práci nemohl zhoatiti se
strachu Že již i jeho miláčku
hrozí "panské nebezpečí"
"Ne ne Lidulku vám nedo
volím zalaotročiti za to pozlátko
vé Itěstí" bručel ai znepokojeně
"Ta se do toho avěta po jakém
vy toužíte nehodí a nikdy by tam
nenalla spokojenosti Té již já
sm vyhledám ženicha ač jestli
mna již nepředčila"
Továrník rozpomenul se na
svého inženýra Vávru a na Liduš
Činy rozpaky když i al o něm
mluvil Radostí mu až zazářily
oči při myšlence že by z těch
dvou mladých lidí mohl býti pá
rek "Eh věru" řekl si spokojeně
"dlužno kovati železo pokud je
horké a nenMi horké nutno při
vést ho do ohně! Ten Vávra jaký
je 'nesmělý ze strachu aby ne
vzbudil podezření že honí ae za
mými penězi nikdy by ae neodvá
žil a Liduškou rozumně promluvi
li A zatím by ee mi děvče mohlo
zadívat! do nějakého kavalír
Ženská je Ženská a na parádu jsou
vlečky jako posedlé Musím se do
věd vložili sám a Vávru nějak
pjvibuditi"
Továrník srdečně ao rozesmál
při myllence jaký kousek zahraje
avé choti jež zajisté již vyhlížela
Lidulce ženicha mezi vysokoro
dými přáteli svého výtečného ze
tě A le nebyl ivyktým odkláda
li co ai jednou umínil vikázal
Ihned do krellrto aby inženýr
Vávra datiil ae k němu
IVkřuřufáiif tmdinuuS
Krlaý tra "Mll Jn Um m
1 mml 'hn lícili udá v KtxluU
ví" tU4tuf tU teul& jfct imtiU k
pukful" i
