Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Jan. 24, 1906)
10 ' JAN KLCCANOA l ' ' i' " ♦ i 'i i í POD TÍHOU PRÁCE IlomAn "Ah pan baron" vítali ho paní Laura stavíc se překvapenou oodávaiíc mu na uvítanou ruku již on dvorně políbil Pak uatoupil o krok nazad pohlížeje na ni oči ma plnýma údivu t "Milostivá paní" svolal nadie ni -'nevěřím svým trakám a ikoro bych ae domníval že jiem ivůj dopia adresoval i napsal ne správně " "Nesprávně? Jak to? Zd jo vál dopil '' "Ah ovlem lei Pul jiem — proie váa o ruku ilečny dcery a teď ia mi zdi jakobych měl piáti o ruku mladil lestíičkyl" Pani Laura radostí ae ažzarděla při té lichotco "Pan baron mne uvádi v rozpakyl Dvojnáiob v rozpaky poněvadž jiem dosud neměla ani tnu — — Netěkala jsem tak brzy vali návštěvu!'' "Milostivi pani zajisté omluví můj spěch! Jsem zvyklý jednati vždy rázné a zejména doea kdy jedná ae o záležitosti mého srdce tak se dotýkající nemohl jaem odkládat! Každá minuta byla mi mořem nekonečností a proto spí chal jsem abych z valich úst vy ilechl svůj ortel" Tonouc v moři rozkole při tom to přívalu zdvořilých alov paoí Laura nabídla baronu křeslo — "Buďte nám vítán pane barone'1 řekla co nejsladčeji dovedla Ob jak ráda byla by desetkrát stokrát za sebou opakovala to krásné slo vo "Mluvíte pane barooe jako bych byla přísným aoudcem a já jsem jen milující matkou" "V okamžiku tomto milostivá paní rozsuzujete nad celým mým životem" horoval baron "Ve valí n£Žné ruce leží můj osudí buď budu nejšťaitnějlím pozem šťanem dovolíte li bych spanilou slétnu Hermínu mohl nazývati ivou nebo — — " "Nebo inad učiníte rukou i irdcem svým Iťastnou níkterou jinou" zažertovala paní Šlechto vá hrozíc baronovi "Známe vál pány jak snadno irdce zadáváte" "Tato výčitka platili umd mno hým mužům mos te netýká a proto se nebudu milostivé paní bráoiti" řekl baron tak přiivědči vč jakoby tvým slovftm věřil "Je ovíem pravda že í já — jako jiní mladí lidé dobrého vkuau — libují ai ve společnosti vzdělaoých dam ale srdce mé při tom zůstává netknuto a baronka Schlachteo lohoová nebude se jisté i nikým jioým o né idfleti než se mou" To bylo ovlem tak krásné řeče no že mateřské srdce pani Laury tonulo v moři rozkole Leč mu sela přece svému budoucímu zeti ukázali že trocha rozumí ivétu a že umí býti i shovívavou "Oh pokud se týče budoucno sti" zvolala horlivě 'nemám ani nejmenlí pochybnosti o Itěstl té kterou pan baron povede k oltáři a o minulosti nu o té nemluvme! Ta bude asi jako u vlech mladých pána vykazovat! maohé milostné dobrodružství jež vlak nyní je ukončeno a zapomenuto" Baton políbil ji dvorně ruku na znamení ivé vděčnosti "Milostivá pani ráčí býti shovívavou jako kaldý kdo zná lidskou povahu a bouře života a při tom má téi sám srdce" "Ah ty bouře jíl doboutily a nemluvme jit tedy o nich" dovr lovala pani Laura avou llechet- nosí "A o o mluvne raději o věd jel mne aera přivádí Přicházím bych proiil o vali odpověď k avčmu H a 1 1 a abych paoa maolela poli d o avolcol hroliu doulsliř" tioulail doufati?'1 opakovala pani ŠUcblová jl vuaila aa ol lílně přemáhat! aby vzácnému zeti nepadla hned kolem krku což bylo by ae přece nehodilo — "Myslím že pan baron byl ai avým vítězatvím již jist Což mů žeme my rodičové v té věci mluvi ti? Děti volí a nám nezbývá než nejvýle poradní hlas — — " "A jakou radu ráčí milostivá paoí dát! slečně dceři imím-li ie ptáti?" "Řeknu jito pejleplí co matka může dceři říci totiž aby lla za hlasem tvého irdce a rozumu což obojí ji zijisté nezklame" "A slečna Hermína?" "Myslím — a vy to ni víte sám nejlépe Že má dcera je vám velíce nakloněna Hermína je děvče prosté vlí koketerio a nedovede sni zatajíti co ai mysli a co cítí " "O pak mne tedy mé tulení ne zklamalo" zahořoval baron "a já jsem přelťasten že horoucí má láska dovedla i v ni rozoítiti po dobné city Odpusťte milostivá paoí nenacbázím-li dost alov abych vyjádřil vie co v tomto okamžiku cítím Mé srdce mi sice oaleptávalo že nejsem alečně lho stejným ale přci to Život lidský je naplněn tolika ivízely a žaly že těžko je věřiti v úplné blahot" "Nuže tedy věřte věřte" odvě tila paní Laura vlečka pohnuta horováním vzneleného nápadníka jenž ruce její zahrnoval tak vřelý mi polibky jakoby ac ucházel její ruku a ardce a ne o její dceru "A pan manžel tčž neklade od porn?" "Moj manžel bude přelťaiten Že maže dáti svou dceru muži tak dokonalému jako jste vy" To bylo přece jen více než ba ron očekával leč dovedl se opa novali aby přílilnou radosti ne projevil jak se bál pana šlechty "Muži jenž má nejleplí vůli stála se dokonalým opravil baron skromně "Přiznávám le že jsem se poněkud bál předsudků jež chová vál pan manžel -— — " "Nevím o Žádném předsudku chvatní ho přerulila paní Laura "Moj muž rozeznává na světě jen dvojí druh lidí: takové již pracují přiměřeně svému stavu s ty již neprscují vůbec nic Když vlak slylel že pan baron zanálí se sám správou svých statků byl tím ve lice potěšen Baron nemohl při těchto slo vech potlačili lehký úsměv jejž vsak pani Slechtová přehlédla "Pracovat! a pracovati v tom je veliký rozdíl milostivá paní' řekl důrazně "Nemohu ovlem pracovati jako jiný kdo je k práci zrozen: Mám své úředníky a zři žence ale vrchní správu svých statků vedu ovlem sám abych zachoval je v míře neztenčené jak jsem povinen svým předkům1' Paní Lauře ae radostí až hlava zatočila když alylela miuviti o předcích a pomyslela že dcera její účastna má býti velkeré té aláv) baronských předků "Dovolíte abych sena okamžik vzdálila" omluvila se co nejlioez nřji "Musím zavolali avého mu le a říci Hermíně co se zde při pravuje" Zatím co pani Laura zatáhla Hermínu jel jako dobře vychova né ditě poslouchalo za dveřmi al do třetího pokoje a tam ji plna nadieoi opakovala vleekt ty kráa ué řeči jel byla vyslechla oddal ae baron ivfm myllunkám šle chetný mul jenl poslouchaje hlaiu svého srdce byl stekl se vlech předsudků šlechtice proti občanské krvi byl a výsledkem své výpravy velice spokojen že u ctiUdoitivé psnlšltchtové dob ře pochodí o tom byl již předem přesvědčen za to vlak tím více ae bál odporu továrníkova jemuž vě děl Že svou modrou krví a řadou llcchetoých předků imponovat! nedovede tím méně an sám mohl jen dva Šlechtické předky své jme novati Také v příčině avých atatků měl baron Edgar jisté snadno vysvětlitelné obavy Velkeré jeho statky pozůstávaly v nádherném druhdy ale nyní velmi zpustlém zámku a v nikoli ka k němu příslulejících dvorech Děd jeho když byl druhdy za své veliké zásluhy a jeltě vétlí peníze povýleo do Šlechtického stsvu pomýilel předevlím na to jak b) novému svému jménu a Šlechtic kému erbu jenž jeltě silně páchl čerstvým lakem dodal hodně mnoho lesku a vzezření ctihodné ho stáří Proto koupil rozsáhlé panství zchudlé hraběcí rodiny Byl to jediný Ipatný obchod který tlechetoý pan Schlachter ve avém avém Životě udělal neboť převzal panství v lak bídném stavu že aspoň dvě třetiny kupni ceny mohly býti počítány na braběcí eak a slávu a teprve třetina odpo vídala skutečné hodnotě vymrska ných statků a budov jež podobaly se spíle zříceninám než panské mu sídlu Ale pan Schlachter když se stal von Schlachtenlohnem a za nedlouho baronem nepřestal býti dobrým obchodníkem a brzy si nahradi Ikodu již mu omodfe ní krve bylo způsobilo Po smrti prvního barona za kladatele rodu Scblacbtenlohnů ujal se správy panství jeho syn enž po otci nezdědil žádnou z eho obchodnických a hospodář ských ctností za to vlak velice rychle si osvojil všecky ctnosti a nectnosti vlastní onomu stavu do něhož se byl rod dobytkáře Schlachtra dostal po pčliné dláž děné stříbrDáky a zlaťáky Kdežto atarý baron až na své panské choutky do své smrti zůstal sna ží vcern a hrabivcem jenž životni úkol svůj spatřoval jen v hroma dění peněz přiČiBoval se jeho dě dic aby peníze nashromážděné co nejrychleji do světa se rozbíhaly a aby statky jež za krátké vlády otcovy počaly prospívali uvedeny byly opět do dřívějšího velkopan ského stavu a na konec dostaly se do lepších rukou Ženitbou sta vu svému přiměřenou rozmnožil sice baron své jmění poněvadž však nevyžcnil ani zlatý důl ani nevyčerpatelnou studnici bohat ství znamenalo to jen oddáleni konečného úpadku jejž v dědictví se vlemi krásnými vlastnostmi svého otce přijal baron Edgar Schlachtenlohn toho jména už třetí Kdyby byl baroa Edgar po předčasné smrti svých rodičů cho pil se rázně a rozumně sptávy statků kdyby byl odprodal co se udržeti nedalo a na zbytku s menšími dluhy hospodařil ještě by byl snad mohl je zachovati — LcČ mladý muž nebyl vychován pro vážný Život a proto sotva Že stal se samostatným pánem vrhl se střemhlav do viru rozkoši Je dinou starosti jeho bylo aby ze svého správc vynutil — vem kde vera — hodně mnoho peněz nebo aby u některého lichváře vymámil třeba na závratný úrok půjčku o niž věděl již předem že v den splatnosti nebude vyrovnána Tím způsobem padal baron Edgar atále do věill tísně a sáhy poznal že již nedovede se jinak zachránili před dokonalým úpad kem nel bohatou ženitbu Věděl sám o sobě že jeco do sevoíjlku sluloým mulem a jeho přátelé lichváři dávno jil říkali mu do oči Iv co půjčují dávají nikoliv na hypotéku jeho předlužených stát ků oýbrl na jeho "alatou svobo du' kterou dříve či potdlji obě tovali nimi Vlk pro skutečné bohaté dědičky a kruhů atisiokra cis byl mladý rodokmen Schlach teolohnů přece jen alabým lákad lem zejména když vědělo se o baronových dluzích A tak kooeč ně nezbyla než jedioá cesta spásy — baron musel ae odhodlali k mesalianci musil hledali nevěstu v kruzích aristokrscíe peněžoi Jednoho dne schnsli se na něho eho věřitelé s vysvětlili mu kril ce ale určitě Že již déle Čekali nemohou poněvadž i poaledoí předmět na nějž půjčovali totiž on sám ztrácí na ceně Téhož dne setkal se baron Edgar na nějakém plesu s Hermínou a dozvěděv se že otec její jest milionářem od hodlal se věnovati ji vlečky city svého dosud "netknutého" srdce a -— — zamiloval se do ni náruži vě — Baron Edgar dospěl ve svém uvažování až k tomuto koncitotiž k myšlence Že se mu tedy šťastně podařilo najiti bohatou dědičku jejíž jměním vyproetl se te spárů svých dotěravých věřitelů "Jaká to krásná myšlenka ' rozumoval usmívaje se spokoje ně "Za několik neděl až papá Šlechta vyklopí své ststisíce po zvu vlečky ty syny Abrahámovy vyplatím je do krejcaru a pak je dám lok í ji sházeli se schodů Ze dvora dám jo vyitvati pay a který z nich nebude doat rychle běžet aby se vzdálil na dostřel sídla mých předků tomu z okna zámku vpállm náboj broků do losů To bude sladká pomsta za to že mne ti cblapí připravili o zlatou svo bodu!" Pan baron se upřímně rozesmál svému nápadu a aby si ukrátil dloubou chvíli rozpřádal dále své blažené any Připadla mu na mysl budoucí pani baronka slečna Hermína Šlecbtova "Hra celkem ne zlá partie ta mladá milionáfkal Obličej sličný ' a jak podle matinky možno souditi zachová si svou krásu dosti dlouho Není sice z nalicb ale do nali společnosti se dosti rychle vpraví Ostatně — snad se dočkáme i toho že ten ježatý milionář zatouží jako kdyai můj dědeček slavné paměti po zmod rání krve a pak bude ta mesalian ce dodatečně napravena Jinak — zdá se mi podle pana Ivagra in spe že i zde v rodině rozumějí tomu jak užívati peněz k zpříjem ňování života a tak bude ml sta tečně pomáhat užívat! rozumně mění jež pan otec nalakotil — Hm bude nutno časem pomýšleli na rozumné hospodařeni jinak se potom octneme oba Či všichni tam kde jsem dnes já sám" Z těchto myšlenek jež braly tak neobyčejně vážný obrat vyru šen byl baron Edgar příchodem manželů Slechtových Továrník nebyl nikterak potě šen že musil opětně vstáti od práce a s těži jen nalíčil vlídnou tvář Baron proti avému velkopansky nedbalému obyčeji zvedl se velpo hbitě z křesla a pokročiv příottOzí mu Blavnostoě vstříc podával mu ruku Továrník zběžně opětoval eho stisk a vybídl ho aby se zsse posadil "Přišel jsem ve věci veledůleži té pane šlechto jak asi již milo stivá paoi vás zpravila" rozhovo řil se baron "Poznal jsem valí dceru slečnu Herminu a zahořel jsem k nt celou láskou jaké je schopno srdce mladého mule v mých letech Myslím Že se němý- im domoivám-li se Že i slečna opětuje mé city Proto přicHIsím vám žádat o ruku slečny Her míny — — " "Slylel jsem jil pant barone vlak je mi s podivením ie nejíte si dosud jist opětuje-li má dcera vale city A přece jil — " "Jednalo a mi předevlím o sa beipcčeui valcho svoleni'' "Hermina je poslulu! divče a usni ! rodičové jtjl petttpe s nt mysli1 zakročila paol šlachová "Já vlak bych nikdy ivl ddl nepřemlouval mužem jehož ai lamo nezvolilo" řekl továrník vrhnuv po atraně káravý pohled na pani Lauru- "V té věcí mám tvé náhledy pane bironel My rodičové máme právo enom radili a insd jen v krajním případě kde bych viděl Že dcera má chco se vrhnouli ve zkázu odhodlal bych se k prostému zákazu " "V tomto ohledu úplně i vární souhlasím pane Šlechto" ujišťo val baron horlivě "leč mys!ínže slečna je mi opravdu nakloněna a zdá se mi Že s mé strany neobá váte se zkázy — — " "Ale pane barone" obražuvala ae paoi Laura na avého muže "Tak přece to nebylo mmčnoi A pokud se Hermíny tfče — mluvila jsem s ní již a mohu říci fa chová pro pana barona city nejvřeleji'" "Pak ovlem nezbývá mi nic než svolit! ku sRatku" klidni řekl to várník a podávaje baronovi ruku dodal srdečněji: "Přeji vám upřímné abyste této volby nikdy nelitoval a douíím že i má dcera vždy ráda na dneloí den bude vzpomínali" "Tím buďte jist pane Slcchtol Baronka bude po mém boku šťast na a spokojena Celý můj život bude vyplněn snahou aby jejf ži vot nebyl zkalen nižádnou chmurou" "Budeli mezi vámi panovat vždy vzájemná láska a úcta pak nepochybuji Že může být! vale Itčatí úplné Vy jme mladý muž pane barone osud udělil vám tak vzácné postsveni ipolečcniké do- talo se vám skvělého vychování k tomu rodinné bohatství — — zkrátka je tu vie co můic štěstě na poakytnouti tomu koho učinila ivým miláčkem — " "Ob ste fříh! laskav pano šlechto" uveden poněkud v roz paky vypočtením" vlech tvých skvělých vlastností "Připomenul jsem vám to vše byste inad nikdy nelitoval že po dav se okamžitému nutkání svého srdce zřekl jíte ie výhod i před- udkú svého stavu — "Ob panel Nejsem jíž ve věku kdy jednáme v mladické nepřeď loženosti" "A co zamýšlíte po svatběpane barone?" otázal se Šlechta náhle "Douíám Že otci své vyvolené nezazlíte tak důvěrnou otázku!" "Uznávám otázku tu za zcela oprávněnou a pochopují ji zejmé na u vás jenž pohlížíte na nái stav s jakýmsi předsudkem — ' "Jsem prost všech předsudků vašemu stavu nepříznivých" odvě til továrník doBti chladně ale hned zase dodal vřeleji: "Vážím si stejně všech poctivých lidí ať narodili ee v chudé chaloupce neb v paláci Rod a původ—odpusťte — v mých očích nemají ceny té dodává člověku povaha Jsem mu žem práce pochopíte a omluvíte mé stanovisko je li omluvy třeba Uznáte zajisté že vkládaje do ru kou valich osud svého dítěte smím se zeptali po vašich úmy slech do budoucnosti Neznám ttavu vašeho jměof nechci ae jinde doptávali — stačí mi úplně vale odpověď'' Pant Laura pohlížela na svého chotě s upřímným obdivem Říka la si v duchu že vede ti důstojně jak se na milionáře sluší A pak ani pro tyto jeho dárky se na něho nehorlila neboť bila se vět lího výslechu "Nevěnoval jten se Žádnému úřadu' odvětil baron "neboť ae chci obírali aprávoti tvých statků To vyžaduje etlého mule a odpo vídá nejen mému prospěchu ale i náklonnoiii 11 IuKmv kl4ui k lu if ► )r l ilíi ! K I ilio iU htitt t tMv aur m V a VI vU Mlat 1o
