- i
t
li
ivrdohluvý Tu rok
Napnul Juliím Ycrue
Aut phklud 01 Vnimé
'Tedy" látal ae' Janar "10
)( vy jeož Jste opováZil vnik
nouti do pokoje léto vznelené
Kurdky?"
"Ano!" hlesl Vío Milteo
'"Nezdáte vlak biti tlodě
1 jeml"
"lá flo-Mil lál Sen!
i — - #
Jsem obchodník I Jál Ho-
íanďanl i Rotterdamu Ah
věru ne!" svolal Vao Milteo
loni nlí Inmln nhvinZnl nnlliítl
nemohl výkřik pochopitelné ne
ř' vola
f "Nuže tedy děl Janar
I "Nuže" pravila Sarabul
"nuže byla to má čest na níi
jste chtěl útočili
"Ni Cent Kurdkyt" zahřímal
urozený Janar sáhnuv na dýku
"Viru len Holanďan není
it zrovna ošklivý!" opakovala li
I trochu uprjpavě vinelená Sarabul
"Nuie vlechna vale krev ne
viačl aby zaplatila lakovou u-
tíÍHal" křičel janar
!i "Iiratře bratře!"
"Iiudcte li ip zdráhali abyste
tfvou chybu napravil"
i "Coi? svolil Ahmet
f
"Oženíte le i mou leitrou
sice "
ť "U Allihal" myslil sl Kéraban
V'toť pěkné zauzleni včel''
"Já Ženitise já ženili! "
' 1"i pakoval Van Milteo spínaje
ce k nebesům
{ "Zdráháte se?"
♦ "Zdali e zdráhárnl Zdali
S zdráhárnl'' odpověděl na
li jvýš zděleoý Van Milteo
íj im fi
jvzuyir jsem jiz $
Vao Mílten nenabyl času aby
dopověděl svou vetu Kéraban
trfar-hvtil hn rtmtt
' "Ani slovo vlčel "
I mu
pravil
"Svoliel Jest to nutoél
Zádoé zdráháni"
"Já mám svolili? á? Vždyť
jsem již Žeoat Já? Vždyť
dopustil bych se dvouŽcnstvíl
koktal Vao Mitten
"V Turecku je dvoužcnstvl
f irojženstvf mnohoženstvf úploi
y dovoleno Proto jeo fekoěte:
I anol"
V "Avšak?"
A "Ožcfite se Van Mitteoe ožefl
[ ťe ve Tím způsobem nebude
V te ani bodiou ve vězeni Poce
J' slujeme všichni společné! Jakmi-
le Duoeme ve sKuiari vezmete
Ciohy na rsmeoa a porouflm se
pitkoe aová pani Vao Mittenováť
"Žádáte ode mne vře ne
možnou příteli Kérabane'' odvé
lil II nlinTj n
ni - t - a x
řebol"
V témž okamžiku přiblížil se
Jaoar k Via Mittenovi a uchopiv
ho za pravé rámě pravil
"Musíte!"
"Musile!"' opakovala Sarabul
Svírajíc levé jeho rámé
"Jelikož musím " odtušil
Vao Maten nemaje vlce síly aby
uq udižrl oa nohou
i 'Jakže pane? I v lom se po
drobíte?" svolal liruno přiblíživ
se
"Nemohu si pomoci Uruool"
mumlal Van Milteo tak slabým
Vilasem že ho bylo lotva slylcti
í "Nuže pojďte s námi" svolal
nar k svému nastávajícímu sva-
i a 1111 11 kl 4
A ljfvnii uuiufiia wiwnu
VSwaltul lihnouc lél svého na-
f tiávijicitiomiBŽiU li stou
Van Mitttn cítil se t ýti v Uchlo
dvou palkh jko ve évicikuj vil
k vcul kllti Nsvtádal iÍJy( iio
by t)ly vymkouly
L- - 11 Mik
11 111 U 11 I 1 I
11 Iimik nlatlli
ií i Ktttdseu
'Nebojte se niCcho Uude
to sBstek jen tik na okol' po
vzbuzoval ho Kéraban
"S lakovými vécml nesmíme
nikdy Žertovali!" odpovědil Van
Mitten lak iragikomickým způso
bem že se přátelé jeho jen stéžl
zdrželi výbuchu smíchu
Nedžtb ukazujíc oa zářící obli
Cej Kurdem prohodilai
"Vaadila bych ae le tato vdova
cestovala jeo proio aby ai ulovila
nového maoŽela"
"Ubohý pan Vao Mitteofdcla
Amasie"
"Kudřji nechal bych se na sedm
mílco zavřití do vézenl" řekl
DruDO potřásaje hlavou "než
abych byl sedm dni i toulo dračicí
Ženit"
Tu obrátil sn Janar k celému
shromáždění pravě hlisítěs
"Zírra slavili budeme v Trape
zuniě slavným zposobem žasnou
beoí váženého Van Mittcna uro
zenou Sarnbulou"
Při slově "zasnoubeni" mínil
Kéraban jeho druzi a hlavně Van
Mitten Že bude toto dobrodruž'
ství méně vážné než ai zprvu
představovali
Avlak dlužno připomenout! Že
dle zvykA v Kurdistaou tvoří již
zasnoubení samotné nerozlučný
svazek manŽcliký Tato ceremo
nie mohli by býli porovnána a ď
viloím sfiatkem některých národa
evropských a sBatek církevní s
ceremonií kterouž se spojeni
obou manžela uzavírá V Kurdi
slaně po zainoubenl jest manžel
oviem jen jeitě ženichem ale že
nichem jenž jert vázán k té
již ai byl vyvolil aneb jež si ho
byla vyvolila
Tohoto zřeteloého vysvětlení
doslalo se Vsn Mittenovi od Ja
nara jenž výklad svůj kooCil
slovy!
"Tedy v Trapezuotě budete
ženichem I1'
"A v Mossulu chotěm!" dodala
něžně vzoelená Kurdka
A stranou Scarpaote opou&tije
karavanserail jehož vrata byla
zatím dokořáo otevřena vyslovil
tato výhrůžná slova:
"Leť se zmařila Nuže
oynl násilíl"
Na to zmizel aniž by byl Kéra
bantm ntb některým z jeho spo
lečníků zpozorován
"Ubohý pane Van Mitteoel''
opakoval Ahmet vida zoufalou
tvář Holanďanovu
"Láry fáry!" pravil Kérabau
"to váe jest směfioél Zcela oe
platné zainoubenl! Za nějakých
deset dni nebude o něm ani řtči
Uude úplně oeplaioé
"Zajisté strýčku ale býli de
set dni ženichem léto páoovité
Kurdky toť věru není maličkosti "
Za pět minut na to byl dvůr
karavaoierailu prázdný Všichni
hosté odetrali se do svých ložnic
k spánku Ale Vao Mitten stře
žen byl svým HMÍoým Ivakrem
jenž ho ani na okamžik cti ne
spustil Konečně tavládlo licho
najeviíti této tragikomedie je
jtni rekem stsl se nil ubohý
Holanďan
KAPITOLA 9
Zisaouttal v Trifíiuatl
Trptuul )! měklo které se
datuje i roku 47jo od stvořeni
svita kuté děkuje sa své iitoŽ
ol obyvatelům edné kolouic milé
aivoské ktftl byvli dobyla Muhri
ai i a
uiitm upiuio v noe rnoa a
Scyihft sulo s sa Kotntantiti
Velikého křikťaniké ua to pik
lida lMíha itolitt suovu pa
hanikéi míito klné t y vit emi
báicaa tiíííilm i vbvhétfuu
Justinem náleželo Comménům
jichž potomkem se Napoleon I
nazýval po lé připadla sultánu
Mshomedu 11 a to v polovici
patnáctého atolctl kdy akončilo
císsfstvf Trapczuntské po svém
dvěstětcslspadesátilelém trvání
Musíme přisvědčili že toto město
má trochu práva aby nazývalo se
historickým Laskavý Čtenář ne
bude se díviti že Van Mitten po
celou cestu se těfiil mytlenkou že
navttlvl tak slavné město
Leč tenkráte byl jettě dploě
bezstarosten Potřeboval pouze
následovat! svého přítele Kéraba
na nyní vlak byť i Jako zatímní
ženich jen na několik dni —
avftak ženich léto urozené Kurdky
jež ae ho jako kll&tě držela neměl
chuti obdivovat! so historickým
památkám Trupezuotu
Dylo to 17 záři k deváté bodl'
ně ranní dvě hodiny po odjezdu
z rissarského karavanserailu když
vjížděla celá společnost) sestává
jicf z Kérsbana jeho druhů Ja
nara a jeho sestry Sarabuly Jakož
i t obou služebníka slavným
způsobem do Trapezunlu zbudo
váného uprostřed alpské krajiny 1
vrchy údolími iumnými proudy
krajiny to jež živě připomínala
na některá místa střední Evropy
fteklo by se Že byly některé kon
činy Švýcarska nebo Tyrolaka až
em k Černému moři zaneseny
Trspezunt jest vzdálen tři sta
dvacet pit kilometrů od Krreru
mu tohoto důležitého hlavního
měnta Arménie a jest nyní v pří
mém spojeni v Persif prostřed
nictvfm silnice již dala turecká
vláda vystavěli
Toto město jest rozděleno ns
dvě čáiti rozkládající se omfítca
tráloě na návrfil Jedna t nich
jest město turecké obehnané si!
nou zdi a věžemi jež bylo driJidy
chráněno starci námořní pevnosti
a čitá nyní neméně než Čtyřicet
meSii jejichž minarety vynořuji se
z husté zeleni oranží oliv a jiných
atromů Druhá část města jent
Křesťanská obchodní kdež dalé
zá se velký bazar bohatě zásobo
ný koberci látkami Ipcrky zbra
němí starými mincemi drahoka
my atd Přistav jest dvakráte
týdně navštěvován parníky jež
obstsrávsji komuiiksci mezi Tra-p-zuntem
a nejčeloějěími městy
ftrnomořMkými
V tomto méstě pohybuje ae či
žne — dle růtných Živlů z kte
rýchž ao skládá — obyvatelstvo
čfNic( Čtyřicet ti tle duěí: Turků
Per§nů křesťanů ritu srmenské
ho i latinského orthodoxoích
Řeků Kurdů a Evropanů Atfiak
dnes bylo obyvatelstvo více než
zpstťronáobeno věřícími kteří
přiíli ic všech končin maloasij
ských aby byli přítomni skvělým
slavnostem jež měly býti pořádá
oy oa počest Mihomedovu
Proto též měla nale malá kara
vana dosti obtíži aby nalezla
vhodný hotel kde by oněch Čtyři
advacet hodin svého pobytu v
Trapezuotě ztrávila neboť Kéra
ban hodlal pHStlho dne odcesto
vati dále do Skutari Nesměl
skutečně býli ani jediný den stra
cen mělo li se přijdi do konce
měsíce na místo
llyloto ve francouzišo italském
hotelu v pravé čtvrti karavanne
railů khanů krčem přeplněných
jil cestujícími nedaleko náměnli
Cíiaour Maidan v nejživějll ob
chodnl čtvrti kdež mleti Kéra
ban se svou druiiuou přUtřtll
llottl len byl dosti iluloě aall
sen tak že vlichnl mohli naléiti
žádoucí odpočinek
Leč sailm co Kériťan 1 jťio
přáltlé doufali že jíl )ttni tkou
čeny 11 li jejich sviiele tol ale
spod dalll rttbeipsčit kul rjiih
otjdhlivnijll ntpfittl al tU uyul
ve čímu tutuké pluti nim %si
úklidy
Mylo ta v palici Stihla vytta
veném ua ti o I ttuipth( jrjil
svahy mdal lt ntuli iriiupují
kdež již asi hodinu dlel jednatel
Scarpaote
Zde jej Ssffar 1 kspitáo Jarhud
očekávali Scarpaote předevtím
jim vypravoval co 10 minulé noc!
událo jak Kéraban i Ahmet fa
chráněni byli přtd uvězněním
oběti Van Mílteoa Zde po delíf
poraifl všichni tři muži odhúdlsli
se k věcem jež přímo ohrožovaly
cestující oa cestě mezi Trapezuo
tem 1 Skutari O záměru jejich
poučí nái budoucnost leč může
se říci že již téhož dne přikročili
k jeho provedeni Ssffsr a Jarhud
opustili Trspezunt davle se na
silnici anatolskou vtdoucí až k
liosporu
Scarpantr vlak zůstsl v městě
Jsa neznám Kérabanovi Ahmeto
vl 1 oběma dívkám mohl jednali
dle libosti Jemu připadla hlavni
úloha tohoto dramata Jež po ne
zdařené lsti ae mělo sehráli ná
silim
Proto vmísil se Scarpaote do
davů lidstva na náměstí Giaour
Meidan doufaje Že bude moci
tsjně Špehovat! Kérabana a hlavně
Ahmeta
Za těchto okolností králce po
svém příchodu do Trapezunlu po
střehl Ahmeta an kroky avé řídl
bídoě udržovanými uličkami k
přístavu Zde nalézaly se na
suchu loďky bárky a různé čluny
pobřežních plavců kteří zde vě
řícími a jich zavazadly přistáli
kdežto obchodní koráby zakotve
ny byly pro mělkost vody opodál
v moři
Právě jakýsi "hummal" ukázal
Ahmetevi telegrafní úřad a Scar
pante mohl so přesvědčit! le
Amasiin ženich zasíládostidlouhou
depeši bankéři Sélimovi do Oděsy
"JI ml" pravil sám kiobě "tato
depeše nedojdo nikdy do rukou
adresátových Sélim zasažen byl
smrtelně kulí již na ně) Jarhud
vypálil tak Že náa nemůže te
legram len znepokojovali"
A skutečně nepřipouštěl si Scar
pante v příčině té nijakých sta
roští
Na to vrátil se Ahmet do hote
lu Zastihl Amasii ve společnosti
Nedžeby obé očekávaly návrat
jeho dosti netrpělivě Mladistvá
dívks mohla býti jista že v něko
lika hodinách bude jeji otec o
jejím osudu upokojen
"Dopil potřeboval by přilil
čímu než by došci do Oděsy''
pravil Ahmet "a pak obávám ae
stále "
Avlak nedořekl
"Čeho se obáváte drahý Abme
tc? Co chcete Km říci?'' táza
la se Amasie trochu překvapeně
"Nic drahá Amasie" odtušil
Ahmet "Nic! Chtěl jsem
pouze připomenout! vašemu otci
aby nás očekával ve Skutari a ob
staral vše by náš sBatek nebyl
opozděo'
V pravdě však obávaje se stále
ještě nových pokusů únosu po
dotkl Ahmet Sélimovi že není
všechno nebezpečí dosud úplně
odstraněno nechtě však znepoko
jovali Amaiil varoval se každého
slova jež by prozradilo jeho
strach — ač jen strach vzniklý z
pouhého tuŠeol
Amaiio děkovala Ahmetovi za
to že vzal si na starost aby upo
kojil otce jejího depeši byť by ae
i uvedl v nebezpečí že použitím
telegrafického drátu strýce Kéra
baua nemálo pohněvá
A co dělo ae sailm 1 Van Mit
lénem?
Van Mitten stal se valím ač
beie své vůle Šťastným ženichem
uioiené Sarabuly švikrem uro
setiého Janira
ik mohl s idiáhati? Kéra
biu domlouval mu stála le musí
luto oMť ptinéitl nechce li aby
j tmhil soudce všechny tli do
vtietii uvihuouti čliul by se ceU
Piudul ukončila TMil le
je li dvQuIřUtltl v Tuiecku dovo
Iftto bude sAiitk ten v Holand!
ta neplatný piohllten jeltkol jt
Van Mitten již Žeoat Následkem
toho mohl míti v Holandě ímu
jednu a v říší padiŠaha Ženy dvft
Avlak Van Mitten byl by nejraději
neměl ženu žádnou
Pak byli zde bratr a sestra nc
schopni aby ivou kořist opustili
Uylo tedy nsd míru prozřctelno
býti jim po vůli až ku břehům
IJosporu kdež bylo by jim zamo
zeno v datlích přiosobnéných si
právech manželky a ivakra
Proto též Van Mitten se již
nevzpínal odevzdav se zcela běhu
osudu
Ns ItěBtí dosáhl Kéraban toho
že dříve než odcestuje Janar a
Sarabul 1 Van Mittcnem do Mos
sulu kdež slaveny maji býti jejich
oddavky slíbili mu Že doprovodí
ho do Skutari aby byli přítomni
svatbě Ahmeta 1 Amasíí a Že
kurdská nevěsta odcestuje se
ivým holandským ženichem tepr
ve až pak za dva neb tři dny do
země tvých předků
Dlužno doznat! že liruno ač
minii že ae pánu jeho dostalo za
neuvěřitelnou alabost jen to co
skutečně zasloužil nepřestal ho
lilovati vida jtj an upadl do
párů této hrozné Ženy Dlužno
vlak též doznali že se dal do šíle
ného smíchu — do Šíleného smí
chu — - jejž stěží jen mohli Kéra
ban Ahmet a obě dívky potlačit!
— - když spatřili Van Mittena
před ceremonii zasnoubeni vy
Šňořeného kostýmem této pra
zvláštní země
"Jakže to jste vy?" zvolal Ké
raban "to jste vy příteli oděn
po orientálsku?"
"Jsem to já přítel! Kérabane"
"V kurdském kroji?"
"V kurdském kroji"
"Aj věru sluší vám výborně
1 jsem li jist Že jakmile nafi
uvyknete ahledáte že jet-t tento
oděv pohodlnější nežli evropský'
"Jste přilil laskav příteli Ké
rabancl"
"Hleďte Van Mittene zauech
te toho itraBtiploého vzezřeni!
Myslete si Že jest dnes maškarní
plei 1 že jest to kostým k pouhé
mu žertovnému sflatku"
"Ten kostým mne nejméně zne
pokojuje'' pravil Van Mitten
"A co tedy?"
"Ten sBatekl"
"Um! Zatímní sBatek Van
Mittene" těšil jej Kéraban "a
pani Sarabul jako vdova příliš do
světa draze zaplatí své nápady
Až oznámíte jí že toto zasnoube
ni nemá nižádné platnosti poně
vadž jste již ženat v Rotterdamu
až ji řeknete že může jiti odkud
přišla pak chci býti při tom
Vždyť nemůže býti dovoleno nu
liti lidi vši moci k ženěni!"
Po těchto všech důvodech vpra
vil ae vážný Holanďan do nemilá
situace Celkem bylo ještě nej
moudřeji pohlíželi na událost tu
ae směšné stránky jelikož byla
skutečně směšnou a přijati ji jako
uezbytoou jelikož skutečně za
chránila zjrny všech
Ostatně Van Mitten byl by měl
toho dne sotva dostatek času aby
se rozmýšlel Janar a jeho sestra
věru nemilovali vleklých záleži
tosti A přec nesmíme se domýšleli
že by byly v Kurdistaoě obvyklé
formality nějak opomenuty nebo
pouze zanedbány Ó ne bvakr
bděl uidtí všfm a dojemnou péčí
a v tomto velkém městě nechybělo
skutečně na ničem co by slavno
sti dodali mohlo zcela zvláštní
lesk
Obyvatelstvo Trapeiuntu sestá
vá částečně také 1 Kurdů mezi
nimiž Janar 1 Sarabul nUili na
kolik mírných 1 Motsutu Tito
dobil lidé pokládali la svou po
vinnost aby byli přítomni slavno
sti aaiooubcnl své vtutltaé kra
jiaky jil Čtviiému manželu tylo
lvly ae strany spiuitá itevciy
dasli hostů Uviu Mí!"
Ahmet a ostatní ioltli drulmu
Iťlftoeho Iv nic ba Poki
