CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
4
í
M Vomin oj Vilém Boroif
i
Air
Ozývalo se hlučné volání 'Eljen'
(Ar ži e) "b Bohem" t dotfí sou
sedé i vesničané it slzami v očích
li divili iik ikvílé nrAvnrl av
leboí odjíždí jak Julie Sarkadyova
opoullí vesnici v oíž jako chudá
rolnic po kolik roka pracovala
aila vzdělávala rol
Svatba kooala te v blízkém
okresním městě v Margitě
celé město icllo i v kostele a
před kostelem oa tuto nezvyklou
alavooit Malý prostor chrámový
byl p teploto Vlečky víčky v ko
stele hořely Jílavoí oltář byt
ozdoben kvítím Kot oděl ae
nejkrásnljiím obřadním rouchem
— vžciyr nebylo zde vsedni věcí
co se v kostele dělo
Julia Sarkadyova atála před ol
tářem opírajíc st o rámě btěpáoa
la duka
Ž pod dlouhého závoje nevěsti
oa ztrna bledá tvář Byla bledá a
dojata V co již více nevířila
atalo ae přece Stepán ilajduk
vedl ji ku oltáři Stala ae chotí
onoho muže jejž od dětských let
milovala kterého vlak oaud ne
úprosně jí urval
A teď znova atojí u něhol Míito
jara podzim Místo letního jaau
podzimní červánky
luliíoo srdce bvlo v tom oka
mžiku plno nevýslovné blaženosti
Ilajduk ae něžně usmíval Jeho
líce i oči mluvily co cítil on sám
v této vzoelené a dojemné chvíli
Na kůře ozval ae alavnostní
měkce sladký hlaa varhan Zvonek
u vchodu do sakristie zazvonil a
kněz v slavnostním roule vstoupil
do kostela
btanul před aooubeoci a po
zebnai aoatku julie barkadyové a
Štípána llajduka řečí ze srdce
plynoucí a povznáiející
Po dojemné řeči knězově nezo
- stalo v chrámě ani jediné oko
aucbé
Přísaha odzoila ae rtů snouben
ců Prsteny byly vyměněny —
Julie byla chotí Stepána Ua duka
Bolestí z dob minulých záplava
útrap vzdechy i alzy vie bylo v
té chvíli zapomenuto
Julie plakala jako díti radostí
a blahem ntboť ardce její bylo
velmi velmi přeplněno
Na dvoře hotelu v Margitě byly
prostřeny dlouhé řady atola ke
svačině
Svatební hosté záby pokračo
vah v cestd do Debrecíoa do
domu novomanžela Ábráfiití do
provodili je do Debrecína Zde ko
nala ae svatební slavnost a velkým
leskem a přepychem
june a cnotem zastala trvale v
Debrecíně- Žili jak se slušelo na
jejich stav se viemi vynikajícími
rodinami v městě byli v přátel
akýcb stycích a těfiili ae všestranné
Octe a vážnosti
Julie účastnila se práce v dob
ročionych spolcích a byla s ní ta
ková baronka ie by nikdo nikdy
o ní neřekl ie se narodila v pustě
a že strávila mnoho let avého Ži
vota u bravu
V panských kruzích ji milovali
byli jí nakloněni— ale ne bez př
Číny neboť Julie byla vtělenou
laskavosti a něžností
A col teprve Hejdukovi svnovél
Ti teprve milovali avého "anděla
atrllcer botva se mohli dočkat)
prásdnio aby ae mohli a voien
ských Ikol dostali doma doma
zahrnovali avou druhou matku
kvítím a vlemoineu pozornosti-
bylař jim ekuleeoěvlastolmaikou
Julie cesspomoěla také ani oa
kotlou Lukrecii Objednala u
dvorního aahrsdnlka v hlavním
mlttl nádherný vloto a postila
tto na naiv Lukreciou
Holí Hejdukovi ivprve itbali i
vděčným erdcem ruce avého an
děla srrážce
Život Hsjdukav a Juliin ozářen
byl jasem podzimním
Pozdě stali se voií — ale láska
jcf je spolu vázala zastala stejnou
az do hrobu
KAPITOLA 37
Luccheol
Péro ae mně chvěje v ruce kdy!
pekelné jméno toto Ditu
Ale musím napsali nenáviděné
jméno vrahovo protože jméno
toto na němž lpí kletba národa
jest — bohužel — životní histo
ní veliké císařovny spojeno
Kdo byl ten ničema ?
Plod hříiné lásky nalezenec
člověk beze jména bez rodičal
Varafia Maiagria v Itálii Icit
jeho domovskou obcí Obyvatel
stvo této obce při zprávě o vraždě
vyatrkovalo černé prapory a v
chrámě na kolenou ae kálo z hroz
oé té potupy a hanby že Luccbcni
v pocestné té obci má právo do
moveké
Dne i října 1874 nalezen na
ulici a odevzdán do nalezence
Když no vybalili z hadřfka v
nichž by! zamotán nalli mu na
krku medailon v němž byl umí
atěn obrázek svatého Vincence
Hřflná mstka jež za dítě ae
stydíc na ulici ho pohodila pu
stíla ho do nejisté budoucnosti a
oř-rázkem svstého Vincence
V nalezinci byl dán ošetřovatel
ce Lucii Bogiové Tatooietřova
telka prožila v Životě svém jen
aamé aklamání Odřeknuvli ie
vlech radostí avěta Žila pouze
svému povolání oietřovate kv
Nalezené dítě věrně ošetřovala
pečovala o ně učila je modlit! ae
a vychovávala e tak dlouho do
kud neilo do Ikoly
Ale nalezenec byl iž v dětských
letech zlý Ve Ikole iak praví
' w m
varanský obecní učitel nalli jed
noho dne obraz ve velké třídě po
věšený a italského krále předsta
vující roztržený rámec aklo
rozbité Vyšetřováním vyilo na
jevo ze obraz i a rámcem zničil
Luccheni
Mata dítěte na králil A proč?
rrotoíe se narodil Ipatným zlým
v krvi jeho byl zárodek zla ieiž
zdědil po rodičích neznámých
Když mu bylo deset let uprchl
svým dobrodincům zmizel z Va
rany v domovské obci alvleli o
" 0
o oéra opět jen tehdy když měl
nastoupit! službu vojenskou — a
podruhé toho dne strážného když
poznal ho avět uko anarcbiatu a
vraha císařovny Alžběty
Kde a jak Žil po celý ten čas
pokud ho povionost vojenská do
ma nevolala nelze zvěděti On
sám se tím nechlubí Mlčí
nedovede ani odoovčdé 1 na
otázku kdo byl jeho otcem nebo
matkou "Jsem nalezenec ' řekl
vysetrujicimg soudci
Když učinil zadost volenské oo
vlonosti vstoupil do služeb k ne
apolskému knížeti Arragonovi
Kníže bydlil tehdy v Parmě
Luccheni aesnámil se v Parmě a
anarchisty kteří ve větlfcb mě
stech vlašských velice se rozninn-
žili
Přepych jeli vidět v paláci kní
žete Arrsgooskéno přímo urážel
Luccheoiho Závidět pánu svému
bohatství blahobyt nezávislý ii
vot A přece ae tnu také dobře
vedlo ve slulbě knížecí Itvl ko
moroíkera Měl úplné zaopatřeni
a dobrý plat
Ale to mu nepostačovalo Chtěl
jmění ptnfie hodně proěi bo
nitstvi Nenávidět každého kdo
měl bohatství
Mladá aličná choř knížata 1 Ar-
neonu tázala se led nou tvého oá-
011 "Jsi a Luccbenim spokojen}"
"Je to nevlídný pro sebe uza
vřený hoch" odpověděl kníže
"Ale není divu I Nepoznal ani
otce ani matky Vyrostl v pale-
zincf po celý svůj Život lil z mílo-
sti oststních Takoví lidé atávají
se pak mrzutí bručlaví ba i hru
bí Jinak nemám na něho žádných
stesků Kozkazy mé Plní přesně
až posud neměl jsem příčiny bych
mu něco mohl vvtknouti
"Dobře tedy' odvětila kněžna
"jsi-li ty a ním spokojen tu nepo
znala jietn aai toho nefťastníka
dobře"
"Mál na něho stížnosti?"
'Nikoli Jen jsem ae ho vždy
bála upírá na mne avé veliké
temným žárem planoucí oči iako
by mne chtll pohledem pohltiti
Jakoby mne nenáviděl jakoby ae
na mne hněval Ale ty pravit
milý muži že to iest jíž jeho po
vahou Nebudu ae ho již tedy tak
báti"
'Tys ho považovala za nebez
pečného člověka?"
"Ano"
"fen proto Že nevlídně vv
blížlř''
"Proto též A protože se ora
ví ie člověk který má Čiaté avě
doml dívá ae lidem směle do očí
"A Luccheni?"
"Jen ho pozoruj Nikdy ae ti do
oci ani nepodívá když k němu
mluvit obrací ae pohled jeho
nervózně na vlo atrany jen na
tebe se nepodívá '
"To jest pravda"
"A pak apozorovala isem na
něm i jinou věc Budel ae amáti
oovím-li ti to"
"Cioít mne velice zvědavým
drahá paní Neboť— abych ae vy
znal upřímně — já jsem posud ni
kdy toho člověka dobře nepozoro
val na vzdor tomu že ho na
cestách svých čaato béřu a sebou
Na takové věci ani nemám čaau 1
mám za to le jsem k tomu neměl
ani důvodu Nuže co iii ieltl
— t~- # - - - -
apozorovala na Luccbenim? '
"Vyhýbá se ženám"
"Abl I to si apozorovala? ' tá
zai ae knize 1 překvapením a
usmál se
♦Vždyť jsem řekla předem že
ae budei tomu amáti Ale ženaká
povaha nese ae již k tomu že po
zoruje muže který na ni ipatně
paaobl"
"A kdo oa ni dobře působí?"
"Arci arci ty bya Ženám hned
nadrobil Ale ne si v právu ležto
to právě jest ne větfií chybou že
ny že muže který ae jí nejvíce
líbí nejméně pozoruje a charakter
jeho nejméně zkoutí protože mu
alepě davěřuje '
"Paní kněžno musím se před
tvou moudrostí sklonití Pravdu
dít Mně jsi také přilit nepozo
rovala nezkoumala ale oa první
požádání dala jsi mně svou ruku"
"Ty olklivýl" pravila kněžna a
pleskla chotě avého vějířem do
tváře
"Nuže poslytme něco o nená
visti Luc:beniho k ženám"
"Ani slova více můj drahý
Luccheni jest Talián a my neměli
posud italského sluhu který by se
a komornými nebo služksmi naltmi
nesspředt do něžnějšího poměru
Ludvík Luccheni se jim vyhýbá a
opravdu je nenávidí Ke viemu
má jen hrubosti pokud možno nei-
větlí Mé komorné Loie řekl
na příklad že kdyby měl avobodu
srdce svého obětovat! některé ie
ně musila by tato býti krásná
bohatá lidem slavená'
To není ipatný vkus ale mám
ta to te Luccheni spokojí ae a
méně Vil co? Dám it teď oa
něho i já poior Sluha hrubý a
nepřítel žeot llahahal A kdybys
míla na niho jakoukoli stížnost
propustím ho hned"
"Ne ne proč ty přicháiet o
chléb jtl li ty a ním spokojen
Data táno til kdvl Ie akrie po
koje hrozně it na mat díval
Dála jsem se ho a proto jsem a te
bou o něm mluvila"
"A teď jíž ae ho nebojli?"
"Pravil jsi že jest nelťesten A
mezi nelťastným a fpatným jest
veliký rozdíl"
Po tomto rozhovoru počal Arra
goo sluhu avého více pozorovali
ťředevfiím vypátral a kým se
stýká
Nejleptím přítelem Luccheni
ovým byl mladý kamenoík jehož
méno bylo Michiels S tím choJil
do hostinců a tím se bavili ostat
ním služebnictvem knížecím po
hrdal a jen tehdy a některým z
nich promluvil když musil
Kníže vyptá se přímo police bí
ho ředitele kdo jest onen Mi
chiels
šíleneel" odpověděl policejní
ředitel "Přiznává se k zásadám
aoarchistickým ale v Parmě bo
hudík nenalézá stoupenců Sluha
vaií výaoati Luccheni ae a ním
přátelí ale my policie pozoruje
me oba ty muže velmi ostražitě
Mám za to že v společenském
řádu světovém velikou ikodu ne
způsobí"
"Michiels jest tedy střettěnec?"
"Ano něco takového"
"Nuže nedopustím tedy aby
můj sluha ae a ním nadále atýkal
Dám si pozor vyslechnu iednou
jejich hovor a přistihnu li sluhu
mého při Čínu propustím ho
Ksm pak chodívají spolu? '
"DoGolenty"
"Což to je osterie?''
"Ano Za městem ve staré vi
nici iest hostinec Golenta leet
navštěvován většinou vlašskými
aochaří a kameoníky"
"Bylo by možno vyalechnouti
je tam?"
"Mně ano ale valí výsosti ne"
"Proč?"
"Protože byste mohl dostat! ae
mezi ně jen v přestrojení a vát
aluba není toho bodeo aby vale
výaoat pro něho ae přestrojovala
"Pravdu díte pane řediteli K
vůli aluhovi ae nepřestrojím snad
za kamenníka Ale chcete-li mně
přece prokázat! nějakou laakavoat
vyslechněte jejich rozhovor Ne
rad bych bo bezdavodně třebaa
propustil: rád bych poznal jeho
duti"
"S největif radostí výsostí"
"A pak mně oznamte co jste
slytel"
"Mohl bveb vám to říci iiž na
před výsosti"
Nuže?"
"Budou a černou nenávistí látí
na viecben společenský řád a amrt
posílatí na viecky bohaté"
MO Luccheni též?"
"Ano též"
"Slyšel jste ho již mluviti?"
"Nejednou-'
"A nepohrozil iste mu"
"Považují ho za střettěného tí
lence který není nebezpečný po
kud mluví"
"To ie klamný názor oane ře-
diteli Jednati teprve tehdy až
JLuccneni anad něco provede bude
již pozdě''
"Ten neprovede nikdy nic —
AspoS v natem městě ne Za to
vám ručím''
"A o více se nestaráte?"
"To bych ae zbláznil Nechť
ae jiná města atátv asmv starail
WWW
o svůj mír a o avé povinnosti Já
bdím jenom nad Parmou
To est Ipatná polit ka avlak
přea to jste v pravdě Každý ať
se stará o avé bolesti Nuže —
půjdete se podívat do Golenty?"
zajisté" '
"Uudu očekávat! vale zprávy
Jsem velice zvědav komu posky
tuji vlastni dobrodiní''
Policejní náčelník vědět na ho
dinu kdy se Michiels atlká v
Goteati a Luccbenim Přestrojil
se za kamenníka a vmísit ae mest
ostatní hosty v osterii
Luccheni byl jíl tady Pit čer
vené víno chroustal pražené
olllky tiskové Přílet jeho linovat
a dcerou hospodského Obiíiual
ji hladit ji tikat jt ktlsol lov
!
'i j
u
"Ale ale k čemu tol" volal l
Luccheni na avého aoudruha —
"Lidé naieho druhu nesmějí ie
nikdy ae ženami přátelit''
"Ale — vy jta choulostlvýl"
obořila se na něho sličná Víalka
"Snad se nepřipravujete na kaza
tele že jste tak nedůtklivý?"
Luccheni neodpověděl Pohlédl
jen opovržlivě na veselou r6 Solící
dívku
"El víro jdi a přinM mně vínol"
zvoisi Michiels "Neposlouch
I Éfttin Infirnm l ' i
I - ~ uo
I ntit 1 1 1 n i
vzuyr bo ani neponiouciiaw
Kdo by dbal takového tvrdéh
člověka který nemá ani ardce
pravila dívka a otočlvti se ua pod
patku odběhla
Když oba soudruzi osaměli
řekl Michiels svému pfítelii "Ty
výre což myslit že t lásky objí
mám a laškuji s dcerou hospod
ského? Nevěř takovým poietllo
stem! Vyznavači anarchismu mus
zastat! avobodúi pokud idea jejich
nedospěje k vítězství Život nát
není nikdy jistý Láska Činí zba
bělým a lehkověrným Člověka
který hraje o tvůj Život Slza
dívky nebo ženy dovede zdržet!
zamilovaného muže ! od nejroz
hodnéjtího Činu Lalkuji a Klví
rou abych ji ukonejlil upokojil
Chc! na ní ne lásku ale - peníze
Měl bych jít! do Paříže Tam isou
odvážní aoudruzi Kavachal který
připravuje pumu proti doelnímu
pořádku Caserio který a dýkou
v ruce neplněn nejdivěji! rozváž
ností chystá se na presidenta re
publiky Je tam též Vailant který
již vzkázal předsedovi francouzské
sněmovny že mu položí na stůl
ve sněanovně pumu A mez! yfidef
est tské Andolito které nfi
pravuje k torn í aby ve Španělsku
zavedl mezi hidalrfy pořádek To
jaou vesměs soudruzi od nichž
AlU tťk! _I ! M II í
uiutciiin m ubiti oimit muzeme
ideje své přivést! k vítězství Ital
aká vláda viak pronásleduje je
jako dravou zvěři Nuže a k těm
bych se rád odebral rád bych
vzal ! tebe do Paříže a sebou ale
no abychom tam atrádali nýbrž
žil! v blahobytu v pohodlí třebaa
jen kamenickou halenou ae odí
vali Rozumí! již? Vít již proč
latkuji a Elvírou?"
"Jíž vím'' odpověděl Luccheni
nadmíru vážně "Dobře činil a
já více nebudu ti vyčítali Děvče 1
peněz! Jest nám jen protobychom
Je o peníze připravili Já a! také
něco takového naleznu "
"Já nepovažuji ji za takovou
"vsak ty bya ani nemusit daleko
chodili"
Vílo někom ?-
"Luccheni— což jsi ztratil roz
um?" zvolal Michiela pobouřeně
"Nu co to?"
"Pamatuje! se co jsi mi řekl
minule?'
"Již nevím"
"Že závidí! knížeti Arragooaké-
mu svému pánovi "
"Ab takl Anol Závidím mu
vlečko jeho bohatství"
"A víc nic?"
"Nemluvme o toml Ji bych po
třeboval také takovouto dcerku
jako je Elvíra Musí mít! peníze
Takovou zničí Člověk bez výčitek
svědomí''
Michiels dat ae do smíchu
"Hromado masa hodná rány 1
dělal" vybíral Michiela slova "Ty
mluvil tské O avědomí? Tak tedy
se ujímá u tebe moje poučováni?
Měj ae na pozoru sice ti vraiin
do hlavy tuto láhev vlna al sr
svalil rázem se stolice Kolína
4 i j 1
mnoho démaota na nl lidtj lo Wi
hststvl A to moci hrubě oáin
Um al Jn kadě Arragooský vyvi
se oa sopku oeapotskou Ujilťujl
tě Ie útok přivede tě k ctil Kněl
na ráda st vykoup! peotil Jinam
odvhu smilnit roiboduoit"
Luccheol sklopit hlavu na pru
t lasmnlite pohlllcl před icts
