Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, July 12, 1905, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    ': -4
- i
i
!
' 4 í
i
' i
t
V -1
i ' K
'i
i -v
'r
"i
' ' i
i i
t
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
Koinii Ol Vltf ffll Boroil
K
"To jeMě scházelo!'' zahlučel
)í pobouřeni "Hal Mi dcera se
mol protiví? Nechce jití kraje
! oa schovávanoul Umí Mám jeli
Jo Vídně a přívésti it ji sem lim?
(Jrom a peklo to mol ještě schá
zelo!" "Komtesse ae nechce do Paří
že?" pul c Bratíísch
Hajoi zuřit a v takové chvíli
otbyl aoi Člověka podoben Po
hlédl oa Bratfucbe přistoupil k
němu docela blízko a obořil ae
zhurta oa něho: "Co je ti po
tom? Přijde-li čí nepřijde-li co je
ti po tom I S Pánembobcml Až
bude s:húze pozvu ti a o jiných
záležitostech nemáme aí co poví
datí" Bratfisch ae zapálil po uší a Sel
jakoby ho honili
Malý aluba byl již veoku Sotva
ipatřil že ae pán jeho zlobí vy
tratil ae tile ven
Když Hajol opět ciamotněl
klesl hněvivě na dívaa a mrzutě ae
zamyslil "Co teď?" uvažoval v
duchu "Mám ji blcdati? Scho
vala ae utekla ae k někomu zná
mému Či aoad si sáhla na Život?
Raději volila amrt nežli mne? Aoi
to není nemožné! Mám jí psáti?
Ale kam? Mám láti na VorŠilky?
Či mám svěřiti své bolesti vfdefi
aké policii? Hoj jak mne to div
te vzrušiloi Přece jen mně ne
zbývá nic jíoého než abych vrátil
ae do Vídat a dal bledati svou
dceru"
Hraběti hlava hořela Žíly mu
na čele naběhly tvář jeho atáte
vážněla "Ano půjdul" rozhodl
ae náhle ' ' Zítra vyjedu"
Opět ozvalo ae zaťukání Přišel
Ivan Ostrov "Loď jest koupe
na) A je nádhernál Miss právě
mne zpravila o zdaru koupě Již
máme tedy loď!" volal hrabě ra
dostně "Miss a my všichni pře
jeme si zítra odjeti do Doweru
kde loď jest zakotvena Musíte
se na ni také podívati vy jste od
borník cestoval jste mnoho jste
muž zkušený a světa znalý!"
Hrabě Hajoi unaveně ae opíral
o lenoch pohovky "Nu to ještě
scházelo!" bručel si do vousů —
"Co teď učioiti dříve? Splnění
povinností výpravou spojených
anebo pátrání po dceři? Počkám
do zítřka zatím snad přijde z
Vídně dobrá zpráva"
A obrátiv ae k Ostrovoví pra
vil: "Ano milý hrabě Půjdeme
do Doweru a prohlédneme si loď
určenou k nalí výpravě do Klon
dykel "
KAPITOLA 19
Ruka osudu
Nazejtří nepřišla z Vídně žádná
zpráva Hajol se zlobil byl zne
pokojen obával se o svou dceru
ačkoli dříve o ní ani nedbal
Soudruhové doléhali na něho
aby jel a nimi do Doweru podívat
se na loď HajoS jim slíbil že
půjde hned ale za hodinu mluvil
již opět jinak
K návrhu hraběte Ostrova byl
odložen odjezd do Doweru na třetí
den "Zatím dojte Vídně ně
jaká zpráva o zmizelé komlevke
Adéle pravil Qmov — "Hrabě
Haiol pak ae upokojí a bude ae
moci úplným klidem vypravit! do
1
Návrh tento byl přijat a hrabě
Hajol telegrafovat několika víden
ským přátelům aby něčeho se do
svěděli} do dlouhé custy přece jen
at mu nechtělo — růiné ptáče ho
jeltě sdílovaly Přátelé vlak ne
odpověděli mu na nic čím by se
upokojit "U nás neaíl Není!"
laily vlečky zprávy stejně Kom
lessa Adrii Hajolova nebyla ni
kde nikde ji nemohli nalétli ač
ji Llcdá I tajal rolkie
Třetího dne z rána přinesl li
atonoi doporučený dopil 1 Vídně
liylo to prosté malé psaníčko bez
zoaku 1 adresou napsaoou pek
ným pravidelným písmem
Hrabě Hajol poznal rukopis
své dcery S velikou radostí sáhl
po listě a nedočkavě ho rozevřel
List byl skutečně od Adély
Hrabě vlak se přilil z obsahu
jeho neradoval
Paaoí 000 zoělo takto:
Drahý otčef
Po zralé úvaze odcházím z klá
Itera VorŠílek aoiž bych slovem
se jim zmínila o svém odchodu
Představená mně na základě Valí
zprávy přísně nařídila abych se
ihned uchystala na cestu do Paříže
k Vám Já jsem vlak nechtěla
rozkazu tohoto poslechnout! a ra
ději jsem utekla V Paříži nemám
zhola nic na prácil Láska Vale
otče neuspokojí mou duli protože
je to láska jenom líčená a ne pra
vá A také hrob své drahé matky
nemohu opustit! IJeztoho mne
nikdo kromě ní nemiloval Zůsta
nu a ní a budu te nad její rakví
modlit! Nepátrejte kde jsem
Žiji u dobrých lidí netoužím po
lesku a nádheře volím raději chu
dobu nežli onen pustý panský
Život který by mne Čekal u Vás
milý otče Můj roční důchod vy
plaťte každého roku airotčí po
kladně vídeBské Litujete-li toho
vlak anebo domoíváte-li se že si
toho nezasloužím pak neplaťte
ničeho nebožka matka moje na
učila mne pracovati a já se života
nebojím Jenom o jedno Vás
prosím a prosím Vás za to velice:
nehledejte mne nedejte po mně
pátrali neboť bych raději život
obětovala nežli abych ae vrátila
do Vaieho domu To jest jediné
přání Valí dcery Adély
Hrabě Hajol chvíli ae díval
ztroule na dopis avé dcery Pak
uložil ho zvolna bezděky do zá
auvky "Spletli jí hlavu" bručel
si do vousů — "Nenávidí mne
bojí a hrozí se rnnel Ze by jí byla
matka tomu naučila? Tomu nevě
řím Ale budiž nechť ee její
přání splní Nedám po ní pátrá
ti nedám ji hledali celý měsíc A
pak uvidíme zdali za měsíc bude
se jeltě mé vůli proti viti Je to
pouze dětský rozmař Ale nechť
pozná že k avému otci nesmí býti
rozmarnou!"
Hrabě Hajol zazvonil Sluhovi
který stanul na prahu nařídil by
svolal všecky členy klondické ex
pedice aby se 1 nimi mohl dohod
nout! o cestě do Doweru
Chování Adelino se mu nelíbi
lo ale hrabě byl mnohem cyničtěj
ším nežli aby se ho bolestně do
tknula lhostejnost dceřiua
Několik dní po té aeděl hrabě
Hajoi se svými soudruhy ve vla
ku Jeli do dowerského přístavu
Ubíral íe a nimi také Itratfísch
který ae nemohl ani dočkati až
bude na Aljalce a bude moc! pro
kopávati ona zaslíbeni zlatá polu
Loď jíl koupili prostřednictvím
anglické miss líbila se vlem Cle
uům anglické výpravy Prohlíželi
li ji podrobně
Společnost potěšená výhodnou
koupí uspořádala na radost na
palubě velkou hoillmi K hostině
byt poiváa tél kapitán a lodní
personál jakol se stulelo Uspo
řádání hottiny svěřeno bylo Urat
ftichovl který a velikou horlivostí
sektavoval jídelní (Útek V do
wtrikém ptlitavl nslla se také
kapela hudcbulkftf i slibovala
tedy hotina dvojuisoboý pilitek
Aogttiká mittt byla nadřena
vnitřní latUcnl lodof i jí otsmír
ně latulouvato A nsell byli také
Dupuy Ostrov ba i aárn hrábl
Hajoi jenž od té doby kdy Paříž
opustili o dceři ivé ae nezmínil
Hostina vesele plynula Společ
nost z různých Živlů sehnaná byla
trápena stejnou touhou po zlatě
Přátelili ae objímali a v nadie
oých jednohlasných fečícb alibo
valí že budou nadieoými a horli-
vými Členy nadějné výpravy
Hajol připíjel každému zvlálť
Pobízel ie k vytrvání a přátelství
Anglická misi padla Hajoloví
na orsa ae slzami v očích ho
prosilaaby vedl energickou rukou
společnost jež ebee nejen zbo
batoouti ale i učinit! iluŽby světu
vědeckému
Večer byly na lodi praporečky
vyzdobené rozžaty také pestré
lampiony V celém přístavě bylo
známo že na lodi nazvané 'Klon
dyke' koná se velkolepá a skvost
ná hostina (Ono jméno dáno bylo
lodi toho dne) Na břehu v pří
stavě i na ulicích k moři vedoucích
kupily ae houfy lidí a dívaly se na
ozdobenou loď a poslouchaly ve
selé zvuky hudby jež větřík lodi
na břeh přinášel
Pojednou padla do přístavu
mocná a oslBujícf zář V přístavu
objevila ae jachta s jejíhož před
ního itěžně vrhal elektrický re
flektor paprsky na vlny mořské a
oa lodě v přístavu zakotvené
Celý přístav byl jakoby v den
ním jasu Kde kdo pohlížel zvě
davě na jachtu do přístavu spěcha
jící na níž již z daleka bylo vidět!
že majitel její musí býti bohatým
Ha ol a kapitán "Klondyke"
vystoupili oa velitelský můstek a
dívali se odtud na loď
"Znáte ji?" tázal ae Hajol ka
pitána
"Vidím ji poprvé ve svém živo
tě Ale musím dozoati že je to
skvostná stavba Elektrický re
flektor pak jest z brusu nový na
svých cestách světem jsem podob
ný ještě nikde neviděl"
"Milí bychom zvědět! komu
náleží Je li majitel na ní pozve
me ho i a kapitánem k hostině Co
torna Hkáte?"
"Jachta bude asi náležet! Člově
ku nadmíru bohatému Dle vlajky
na stěžni jest z Mexika '
"Pošlete oa ni dva důstojníky a
pozveme vlastníka i kapitána té
lodi"
"Počkejme dříve až přistane
Pak tam půjdu třebas já sám"
"Výborně"
Množství námořníků kvapem se
sbíhalo by viděli přibylou jachtu
jež vrhala z reflektoru tak jasné
světlo před sebe
Na "Klondyke" trvala hostina
dále Hajol aeděl vedle anglické
dámy a seznamoval ji se svými
pláoyt jež chtěl v nové vlasti
uskutečnit!
Mnozí námořníci c mužstva
"Klondyke" užili té příležitosti a
veslovali k jachtě Prohlédli si ji
se všech stran a vyptali ae muž
stva a přistáváním lodi zaměstna
ného odkud přijíždí a komu loď
patří Pak so obrátili a spěchali
k hodujícími aby jim oznámili co
viděli
Jeden lodník stanul před kapi
tánem Kapitán seděl bezprostřed
ně vedle Hajole a tak slylel !
hrabě každé slovo jež lodník pro
nesl "Toť skvostná jachta!" pra
vil námořník "IJoky má pokryté
ocelovým pancířem kajuty v nljaou
ako dvorany v nich! se plesy
pořádají A jaká nádhera jaký
přepych v tařfzenlt Vlečko ae
jen lesknel"
"Odkud připlula?'1
"Z Mexika'
♦Co přiveilař"
Nic Přiveila jen ivého ma
jitele a jeho choť'
"ik ae ta loď naiývá?"
"Lea"
llratl Haiol tuohodiit "Toť
jméno nadmíru snámél AU ntmo
hu si hned upomenout! odkud je
tnam
"Komu oileltr" lítat a ka
pitán
"Hraběti Armandu Levslov!"
jste to fekl?'
jol 1 vyskočil zara
zachvěl
řekl bývalému
byl vínem již
"Co to? lak jste to fekl?''
ie Hajol 1
ženě od atolu
♦'Mužstvo a "Ley" odpovědělo
oám na nale otázky že jachta
patří mexickému plukovníku hra
běti Armandu Levalovi" odpově
děl lodník který nemohl pochopi
ti proč ie hrabě tolik polekal
"Toho pána známi" zvolal hra
bě Hajol nutil ie rychle ke
klidu
Poznal Ie ae přilil zaleknul Že
i kapitán skoro tázavě na něho
pohlíží — neboť ani on nemohl ai
domyslit! proč ie hrabě tolik po
lekal majitele mexické jachty —
"Vida vídal ' pokračoval brabft
"To Pánbůh panu hraběti pěkně
pomohl Nu ať jen v míru užívá
avé drahé lodi Netoužím po bliž
ším poznání se Davme ie páno
vé! Jachta mne více nezajímá
třebas byla sebe krásnější a velko
lepější!'' A pokynul hudebníkům
Tito bráli jeltě větlím Žárem a
hlomozem
Dratfisch naléval Čiše zařinČely
a provolávání alávy opět ae ozva
lo Připíjeli majitelům Klondyke
Hajol na oko byl veselý Tvářil
ae jako by mu bylo nadmíru vese
lo zatím však ae chvěl a byl velice
poděšen Při vhodné příležitostí
obejmul Dratíische a zavedl ai ho
dolů do kajuty "Tuším něco
zlého kamarádel"
fiakristovi který
notně rozjařen
'Co zlého? Ráčil jste mnoho
piti? Ob to nic neníl Budeme
pít! ještě více a to mine'
"Měj rozum Dratfiíchil"
"Dnes jest svátek pane hrabě!
Dnes rozum nepotřebujeme"
"Viděl jsi "Leu"?'
"Jakž bych neviděl Vždyť avítí
jakoby slunce chtěla nahradili "
"Vil komu loď ona náleží?"
"Slylel jsem že hraběti Arman
du Levalovi"
"Znál hraběte?"
"Ovlem že znám Kdo by ne
znal z Vídně rodinu Levalovou?
"Já bych ae a hrabětem nerad
setkal"
"Acb takt" vzpamatoval ae
Bratfísch "Již počínám chápatil
Hrabě Levat byl nevlastním bra
trem komtessy Zuzany Levalové"
"Ano"
"Ale co je nám po něm?"
"Mohl by ae dozvědět! že jsem
zde"
"A?"
"Mohl by ie se rnoou opětně
utkat!"
"K tomu nepřipustíme nikdy
My se již nepamatujeme na nicco
ae dříve dělo"
"Mám temné předtuchy Do
mnívám ae Že anad přišel do
Evropy jenom k vůlí mně"
"Kdo?"
"Kdo jiný n-Žli Leval"
"Aj aj přece jen musí býti
hrozná věc — to svědomí Něco
bych vám radil pane hrabě?"
"Nuže?"
"Nařiďte našemu kapitánovi by
vyplul námi do otevřeného moře
zůstafime tam do rána"
"To by llo ztěžka Vytáhnout!
kotvu a neočekávaně vyplout! ze
středu tolikerých lodí v přístav!
jest skoro nemožno Nejmou Jřejšl
bude odejdeme-li sami Anebo
odjedené jako jame přijeli drá
hou do Paříže"
"Skoda kazili veselil Na lodi
vlečko jáiá a tone v radosti
"Já tu nezůstanu Odjedu půl
nočním vlakem Aoi ie soudru
hy nerozloučím Ty mne jit nějak
omluvil Jsi chytrý a akuleoý
vlak toho dokilel"
"Kdo! vf proč hrabě Leval
sem připlul? Dnea večer nemůže
se jeltě dovědět! Ie jíle v Do
weru" "To jest lhostejoi Nic oelae
jittotou pledvidati Vyhnu mu
proi bych ním inova sváty poíl-
"čiňte jak myslíte pane hrábí
Já vli fáď hostům umluvím1
kam odpluje
a postel mne
"Děkuji vám
"Prosím"
"Jeltě něco"
"Poroučejte"
"Káno vyzvíl
"Lea" z přístavu
hned O tom depeší"
"Ano a zpravím ihned pana
hraběte"
"Kdyby 19 Leval náhodou po
mně vyptával povězte mu —-"
Hrabě Hajoi ie na chvíli zamy
lil Uyl brozoé rozčilený a nepo
kojný Objeveni so "Ley" napl
nilo bo zlými předtuchami
"Co mu máme říci?'' tázal ae-?
Dratfisch
"Že — jsem jel napřed do
Klondyke"
"Dobrá povíme mu to"
"Myslím že tušil proč se hra
běti Levalovi vyhýbám?"
"Uuďte klidný pane hrabě já
vál zapru a myslím že soudruzi
mně v tom budou pomáhali"
Hrabě Hajoi se vrátil k hodov
níkům ale brzy prohlásil že mu
není volno a lehl ai v kajutě aby
se zotavil když pak nadešel čai k
odjezdu vlakem požádal kapitána
aby ho nenápadně dat dopravit! v
člunku na břeh Že má ve městě
jakéii řízeni Kapitán ochotni
uposlechl
KAPITOLA ao
Osudné setkání
"Lea" vzbuzovala v dowerském
přístavě všeobecnou pozornost
Neuplynula ao! hodina a všichni
jíž věděli že loď má jméno po
choti svého majitele a tato že jeit
mexickou milionářkou Milionář
ka ze závoříl
A přei to že bylo již pozdě ve
čer hrnuli ie lidé na pobřeží av
lednicí i obyvatelstvo prohlíželi ai
ie etejoou zvědavoatf krásnou
stavbu lodi
Hrabě Leval chotí se nezdržel
dlouho na jachtě Sotva "Lea"
přistála sestoupili z ni a dali se
dopravit! na dowerské nádraží
Přirozeně atal! se rázem před
mětem všeobecné pozornosti 1 v
takovém přístavním městě jako je
Dower jsou milionáři nápadní
zejména když také rádi ukazují že
mají miliony Armand Leval ce
stoval v občanských latech Byl
oděn v cestovDÍ šedivý oblek Lea
rovněž měla na tobě jednoduché
anglické laty
Ubírali ae do čekárny vedouce
ie pod paži Na nádraží bylt ce
stující ze viecb končin světa a če
kali na vlaky odjíždějící odtud do
různých částí Evropy Náhoda
tomu chtěla že brabo Leval se
tkat se v čekárně 1 několika zná
mými z Mexika Byl tu také atal
rosta města Mexika Byl vyslán do
Londýna kdež měl důležité poslá
ni vyřídit! Starosta i ostatní
mexičtí pánové uvítali a vřelým
účastenstvím manžele Lcvalovy
kteří byli po celém Mexiku velice
oblíbeoi
"Kam pak? Kain?" tázal ae me
xický starosta
"Jedeme do Paříže" odpověděl
hrabě Leval
"V obchodních záležitostech
arciže"
"Nikoli Cestujeme pouze v
rodinných záležitostech pane sta
rosio" V tom okamžiku vstoupil
do čekárny hrabě Hajol Přešel
bezpečně lát a usadil se na druhé
itraně u stolu
Levalová ae zachvěla "Nebe
saon jest tady!" leptalaroititeoě
"Kdo?" tázal ie Leval a roz
hlédl ie
"Hrabě Hajol1'
"Kde jest?'1
"Sedl tam na právo v koutě ta
vchodem"
Hrabě Leval ohlédl sov namá
čené mUlo "Skutečně jest to
on" pravil 1 tvál mu váleli
"To jekt podivná náhoda"
"Uaduji 10 velké 1 přílet mnft
jil do cesty Nemusíme etpofi do
Pařili"
i
4fc
1
-