ififi litiil ririTf Yivi
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
Román od Vilémi fioroie
ririririrjririTiiit
aw n x a - r m r r r m r a r tm r
'Je-li bychom hned Leo"
'Ale tyt jefitě cburavr
"Mořský vzduch moe uzdraví"
A skutečně odDluli Pluli na
Eskobedo nejednou pomtfllel na
tebevrazdu ale atal se tak pobož
ným že by li oetrojfal pozved
doijIí zbrafl Da sebe Vysílen kle
nádherně zatížené jachtě mladé čel u nohou sochy císsře Msxmíli
ni ayz nezet kolem iiuha z
A pod večer když kapitánem ústavu "Nál pán ae Ital preai
useal ai na palubu zadíval se
Armaod na sličnou avou nevěstu a
rdce jeho přeplývalo nevýslov
nou radostí Na Zuzanu Často
Často vzpomínali
KAPITOLA x4
Eskobedo
V Mexiku se politické stranv
spojily a jméno Resbartovo ozý-
dentemT' zvolal sluha na Eakobe
da "Důh bo zachovej já mu ne
Závidím' odoavtAtí KtlnheAn
"Ďas aby vám věřili'' škádlil ho
sluha "Mohl jste teď býti sám
presidentem kdybyste zůstal na
cestě cnosti Ale ze psa není ni
Jtuy sianinar & Jískobedem i
sluhové trouíali si takto mluviti
bývalý generál se nehněvá
valo se jednohlasně po celéříSi A Takové popuzování již ho nefiká
wij i""'uuii vyi uiniu-1 umo smutné prikyvai hlavou a
nář Resoarto zvolen za oresiden- odonvírt! nm tnii
ta mexické republiky aniž by měl kdyby sleCna Lea byla již doma!"
vs vwuo buk oprava o vome &iuha při těchto slovech zasta
způsobila v celé říši velkou radost vil tc u Eskobeda "Přijede brzy
uť0eui a málo dni bude již tady ale ne-
Jenom ten se netěšil koho zvo- myslete si8tarýpokiytCeže se vám
nu ivcBuano jia za iveno zívoia lépe povede Pan správce se do
ť'"" iuuuuu Hcovai a iquzii spise stará o to aby z vás smyl i posled
ťu uuyoLiunu dczji po vysiupo- lni kapku svěcené vody"
ui vejucm j&skobedo posadil se u paty
isuueuw uyvaiy prosiuiy ge- pomníku Upřel vpadlé unavené
nerál mexický zvěděl v chudobin- oCi na sluhu a tázal se tichým
ci ve Guanajuatě o volbě presi- mírným hlasem: "Přijde sleCna
ucuibkc ii uvgre cnuaoDince l Lea opravdu!
zveaaia se v na i krovin a tro- "Are ni ii a
pických stromů socha císaře Max přiváží si důstojníka budeme míti
míhána Dala ji postavili Lea
Resbartova na památku velikého
toho panovníka Eskobedo byl
vetchý předčasně zlomený a fiedi
_ i 1 __ _ _ a 9 1W + A u
vy xmei tvayz uracci odčný v
modravé fiaty chovanců cbudobin-
tady svatbu SleCna je sice již
trochu stará ale ze staré panny
bude mlada pani Ano ano sta
rochul"
"KOneCně tedy bde doma
OCekávám ii velmi těžce nebol
ce sennut o hůl se opíraje nikdo přináší mně mír a klid1'
py byl neřekl že tento muž kdysi "Jenom si mysli starochu Po
Udil osudy státu mexického Kaž kud bude Stroliwell správcem tu
ucuu Kecei prea sočnou cua nebude zde pro tebe jiný svět
ns maxmiiian Moani se zae "SleCna Lea je drahá dobrá
jaz pyl Slíbil ale city jeho inad duše
se tak otupily duše jeho již tolik "Co je to plátno když jí všecko
1 —
"Ji jí podám vysvětlení"
"Tvoje slova starochu jsou
jako bankovky vzaté z oběhu
Nikdo na ně nebude cl báti "
"SleCna Lea mne zná'
"Ta nebude míti Casu zabývati
se s takovými ubožáky Dude se
chystati ku svatbě nezbude jí na
pokoření Denně prosil pána ne
bes o smrt ale smrt se mu stále
vyhýbala
Správce jehož dozoru byl chu
dobinec podřízen byl Julian
Stroliwell Byl to týž letník
jejž vyslal Eskobedo za Casu
zajetí císaře Maxmiliána do klíště
ra kapucínského na stráž aieiž Nin arn "
tehdy pronásledoval tak krutě jen "Kdo jest její Ženich ?"
proto ze přijal od císaře Maxmi- Raději se ptejte koho si sleCna
"oaiemu béře Jakéhosi ArmaodaLeva
Stroliwell jednou už eenerála h
fikrtil a slíbil mu že ho ukrutným "Ah anol Pamatuji se již
způsobem sprovodí se světa A He hle iak e stlvi „
teď když Eskobedo toužil po pomněnlivýml Poznali se v Goer-
uusiii dc puu uojor tonoio géal v Uhrách 1
Clověkal Tím viak aebyl ještě "Nevím kde ho nafila"
vypit kalich hořkosti až na dno 'A obyvatelstvo města chyst
Domácí starosti o chudobinec se k uvítání sleCninu?"
jako vaření prádlo nákuuv měla "VnLrx nk %
hospodyně 1 ato hospodyně byla stě visí prapory od těch dob kdy
Vdovou DO cenfiřáln Mhrtu! i-m _r ' ' ' ul
T"7" uosia zprava o voiue Kesbartově
dinném muCedlníku již Lea dala za presidenta"
nechtěla neCinně žiti odkázána na "Čemu? Té výzdobě města?''
- mvuw uia ji misio 'ztu hraběti
domácí správcové v chudobinci "TěsI ho to prý stejně ako ore
v naarecn ovdovělé Mehové sidentství Kdyby mohl vykou-
dovedla by ti sebe více velkomvsl iaima
nou a řlecbetnou přece jen nodo- "Ale hrabě Armand Leval iest
vedli se opanovati tolik aby na muž velmi hodný" '
vraha svého manžele svého Štěstí "Třeba byl hodný co na tom
na Lskobeda vlídně se mohla po- Kesbsrtuvl a nám Mtilkáuům ů-
c:i !ae íe SleCna Lea mohla
kTi! k i 1 1 5 lm lM oi oM vlasti naléiti
miuws íwucuovi pyio uioieno teoicha vhodného"
lameuni ložnic na veCer ioisvI- "Reibarto ledy neral vidí tento
vwtiui itiup uvjoicBii provi-i sňatek ř
V 7 7 " " A Buy """nava mohla biti kdysi tvuil
těžká práce ho vysílila on bti paní hlrď starochu iak hiulňuft
ii a „ a _a i
tíjuc cnurav uíci na iciiku v
nemocnici ditavoí lapomoěla tnu
pani MtlnovA i pravidla jídlo po
lati Ktkobedo snila) mICky i
bei Stílooiti toto oaobyCajoé po
koíeol a asJoitsttk Neměl sni
nikoho kdrou by si poitCJdval
lil klol lunll ulnmi
'Nslituj mat hoJoý horku'
"Kuklíka tě lituje ji Qti ra
je wol po tobě — kdyby lámali
stati tvé těla koleml"
"Děkuji
lUdo st slito tinachul AU
jíž jdu vta správce sem pHchit
uvidí že ttbou mluvím a bude
si na konec jeltě mylíií U jsem
také takový niCema jsko Jsi ty"
Sluha se uikliblDomnivalse Že
řekl Esksbedovi něco velikého
ze ho svou hrubostí notně po
bouřil
Hývalý generál tni to viak oe
pozoroval Nedbal niCebo Od
té chvíle kdy vstoupil do chůdo
binct Leou Kesbartovou založené
ho neměl ani den klidu
"Pokáníl" třííl se stále "Po
kaní— ne za mé mexické Cíny ale
za nevinně prolitou krev kněžny
Lukreciel A já snálím tvé těžké
zkoušky trpčil vcPine můjl Nikdo
mne posud ncislyScl bědovatl A
nikdy si naříkali nebudul Ty
Iiože můj vil kdy bude mé kajíc
oosti míra dovrlena Tys mne
hrozně potrestal a ty mně přijme!
optt na milost Otíeníí
V tom okamžiku stanul Julian
btrollwell před Eskobedem —
"1'roč tady ukráJáš Pánubobu
den?'' obořil se na něho prudce
Pardon mně jest dovoleno
pobýti hodinu denně zde u této
sochy '
"Kdo ti to dovolil?"
"SleCna Lea Resbartova"
"Láryíáryl To jest stejná lei
jako vřícko tvoje ostatní tvrzení"
"Chodil jsem sem až posud
každý den a vyjíte tomuneodoo
roval pane Strollwelle"
"Jefitě odmlouvá? ledna dvě
hooem do kuchyněl Paní Mehlová
potřebuje dříví a vodu hleď ať
všecko sneseš! Nu ovsem tvářit!
se nemocným tomu ty rozumíl
Vyhnouti se kde jaké práci! Styď
se starý ničemo I Jenom co se
sleCna vrátí viak tě odtud vyho
dím Lenochů zde nenatfehnii
lim méně lstivých bufííů My
slil le nevím co mně tropil za
zádyr Pomlouvá! mne Rozsévá
símě koukolu mezi obvvstelv cbu
m #
dobincet vCera si také ednomu
starci řekl že á tloustnu na dCet
chudých Dobrá dobrá ien do
'
sruchuj uvidí! iak to skonCÍ"
Eskobedo stál se sklopenou hla
vou před správcem Neodpovědí
ani jediným slovem na jeho uráž
ky naopak chopil se hole
opirsje se o ni těžce kráčel pro
dtivi a pro vodu — pro druhého
svého nepřítele paní Meh bvou
Správce chvíli díval se hněvivě za
ním "Tak se musí pokoíiti s
a zdrtiti nepřátelské Hle " hlup
při tom "Ale to jest ien zaCá
tek vlak zkusí ještě více"
Ve městě s chvatem kooánv bvlv
přípravy k vyzdobení a slavnost
nímu uvítání Starý Regbarto sám
_! _íl -1 i
bi pfai aoy acen eno dostalo se
slavnostního uvítání třkolí mu
volba Leina nebyla po chuti
ixa aioune cestě na moři na
pohodlné jachti Leioě se hrabě
Leval uzdravil Rána se mu za
celila Leiny starostlivé ruce za
chovaly Armaodovt Život Leval
byl jí vděěným za tuto její něhu
Miiorai ji opravdově a upřímně
Několik oněch neděl jež ns lodi a
prohlídkou světových měst stráví
li podobalo se opravdu sou Ni
svatební cesta nemohla by býti
krásnější uea byla Ifastaa ve
líce Iťaitna Zdálo se že v itěttf
svém omládla Na háfích jejích
jež i jindy byly sliCné prostíral se
svřll ruměnec Rozmar její byl
vždy veselý a jasný Jitro pozdra
vila zpěvem veCer písni se loučil
i dnem Po Cas ulavbv na moři
celý svět pro ni neexistoval Ví
děla ie doma ieit olaklulm
Ceká ji otéct Dívka jtl poiděii
se zamiluje dovede si vátiti kal
dého okamžiku S Armaodem
lacháicla jako l nadnoiemtkoi
bytostí 6la mu i mylléokv Za
hroovala ho tvou poaoroostl svou
nilnostl Aimaod opětoval Leiou
nělnost spflsobvni nejroitnmilej
lim Po cestě ani nauociťovalL
le Zuuna jest mrtva ifepaut L
valdvá sůttati tanu v Kvrotti a
kdyl plo tmíaka o uld ta stili
asioulil ie Armiod pokaldé
Al Lea dovedla vic vždy obrať
né zalídítj Objala ho políbila a
odvedla Uq nahoru na palubu kde
se procházeli a roirnlouvsli o
svém ItCtlí
Přistáli v Mtaíku Les rsdostí
plakala kdvž potvrdila se zorává
že oteo její stal presidentem
"Což tě tolik lítí zvolení tvého
otce?' otázal se Armsod Ley
"Nesmírně neboť mám za to
že fířad tento bude mému otci na
obtíž''
"A to t tělí?"
"Ano protože ty mu práci ve-
íce usosdníi Ty bude! jeho
pravou rukoul Záležitosti státní
povede! vůbec ty táml Oh jakž
bych se tedy neradovala takovým
Ititlmr
"Z posavadního chování a
tvého otce jest zřejmo že nemám
mnoho vyhlídek na takovou přlzefl
u něho V depetích svích se o
mně ani slůvkem nikdy nezmínili
kdežto tys mu vždy posílala mé
pozdravy"
"Nezná tě a proto se nevyjadřu
e Mexikáoi jsou v tom ohledu
velmi zdrženliví Mně oostaCÍ
vím-li ie mne otec nesmírně mi-
uje a když mne miluje přivine i
tebe na svá fiadra protože já opět
miluji tebe"
Domy v městě Mexiku byly
vesměs vyzdobeny prapory na
nichž bylo zříti poCáteCoí písmena
méoa Resbartova
Hrabě Leval hrdé si prohlížel
vlající prapory neboť dcera onoho
Resbarta jehož jméno hlásá tolik
praporů jest jeho nevčstal
Do rodného měita Leina při
bylí po železnici Skoro celé město
vyšlo na ulici V hlavoějiích tří
dách jimiž se průvod ubírsl do
Resbartova paláce stály řady ha
vířů v slavnostních lstech Na
nádraží uvítal je starý Resbtrto a
stsrosta pozdravil Leu i Ženitba
jejího slávnostní feCíi tomuto přál
aby v Mtxiku nafiel svou druhou
vlasť a aby miloval lid mexický
který lne k rodině Resbartově s
láskou tak velikou
Hrabě Armand odpověděl po
hnutým ale zvuCným blátem a
krátkou letí "Mně přivedlo sem
srdce moje' děl na konci své
řeCi "A toto srdce bude milo
vati láskou a věrností synovtkou
svou novou vlasť Mexiko!"
Staroitu obial a políbil První
dojem působil na přítomné neoty
Cejnou měrou Statná postava
Armandova jeho vážné a přímé
způsoby Činily ho i jinak milým
Se starým Resbartem spřátelil se
za první čtvrt hodinku a starý
Resbarto ani jedioým slovem se
nezmínil že by si Lea mohla
vybrati za chotě obCana mexi
ckého
Také Eskobedo přál si viděti
příjezd snoubenců nádherný nrft
tm
vod hlavně vlak Leu Resbartovu
V den kdy mladá mi Uonářka se
měla vrátiti vstoupil Eskobedo
ku správci Strollwellovi Stanul
před ním s hlavou pokorně sklo
penou na prsa
Co chce!?" ptal se správce
trúbě a tupě jak vůbec s Eskobe
dem mluvíval
"Až posud jtem vás o nic ne-
protil" pravil Etkobedo "Dnet
ři ela sleCna Lea a li bvch 11 rád
poidravil Dovolte abvch se směl
na hodinu i ústavu vzdálili'1
Správce rukama v bok opře
nýma tlottoě pohlížel na bývalého
{nertla "Co chcel? Poidrtviti
i? Ty prolhaný pokrvtCat Chce!
mne iradiliano anol Ca ia ti
po tleCoi Resbartové? Uuď rád že
(I tem mli a punktuml Ni kroku
neučinil při práhl Ani na oka
mlik ntimli býti bei dotorul —
Ostatní musím t tebou něco vyti
diti llylo mně otnámsno U jsi
pomlouval pana Ktibirtt V noci
ii vypravoval svým soudruhům
o Mtatko svolilo si Kcibaita ku
tvé Iko Jř protole le littví na
Ulý a etoistický Vil cos lo
tMř vil koho lil litu uiaiill
Sváho chUboditcel Svého dabta
díoce ty ty nevděCoý írí-
zejCer Poslední slova pronesl
správce f hlubokým opovržením
Žluté tváře Eikobedovy Červe
naly Toto obvinění přivedlo ho
přece z míry Ruce sevřely se mu
v pěstě vpsdlé oci se znaven za
leskly Hrdé se vzpřímil
"Dlouho a mnoho jsem snášel
ty necítclaý tyrane!'' zvolal hla
sem uraženého sebecítu "Nepo
važoval isem zs hodno híiti ie
tobě proti tvým lžím Až potud
jtem mICel Ale co je mnoho je
mnohot Já jiem Resbartovi nikdy
neublížil nikdy jsem ho neurazil
nikdy jsem ie o něm nešetrně ne-
vyjáďill boudruhúm viem se zda
vyhýbám se žádným ani nemlu
víml Toto obvinění zrodilo se ve
tvém Ipatoém mozku! Věz tedy
že odejdu i tohoto dbtavu ano a
Žo se nikdy více nevrátím! Ani
I w
jsem si nevzpomněl abych proti
tobě něčeho podnikal ale teď pů
jdu a řekou vlečko Lee Resbarto
vél Důh tě potreitej ty mtti
vá necitelná bestie I"
Etkobedo pohrozil správci pění
a měl se k odchodu
Stroliwell byl překvspen Chvíli
mICky pohlížel na Eskobeda pak
skoCil za ním chytil ho za límeca
strhl ho ode dveří "Zpátky!"
obořil se na něho "Co si myslil
kdo jsem? Vyrazím z tebe tvou
Černou duli pro niž v pekle již
dávno a dávno jest místo uchystá
no! Ani na krok nepůjde! z ústa
vu to pravím a poroučím jál
A ty nestoudoý lotře! Ty opová
ží! ie i ruku výhrůžné na mne
vzttfhnouti! Jednou jsem tě držel
jíž za hrdlo měj te na pozoru ne
donuť mne abych tě jefitě jednou
pocuchal Ku předu! Za tuto
vzoouru doprovodím tě do domá-
mm
čího vězení! Dal jtem i takové mí
tteCko připravili věděl jsem ie
ho bude třeba Ku předu!'
Správce strCíl do Eskobeda tak
silné až tento ku dveřím zavrá
vorsl I
"Nepůjdu Raději mne zab
lotřel Ale nepůjdul Mne neza
vřel!" křičel Eskobedo zoufalým
hlasem a počal biti holi Stroli
well Správce Čín tento teprve rozzu
řil Srazil bezvládného slabého
starce na zemi 13 í i ho tloukl
kopal Sluhové a oletřovanci
sbibali se hlukem přilákáni Byli
velmi ulekáni S hrůzou viděli
jak Stroliwell mučí starého ofie
třovaoce
"Vztáhl na mne hůl Udeřil
mnel Nazval mne lotreml'' svčel
Stroliwell v nesmírném vzteku a
bil nefiťastnfka dále
Eskobedo ležel na zemi Z ruky
mu vypadla hůl z nosu í z úst se
muřioula krev Chroptěl plakal na
říkal Sběhnůvfií se lidé prosili
právce sepjatýma rukama aby ho
již nechal vždyť jest již napolo
mrtev a ubit
Stroliwell ani vztekem neviděl
Uchopil muže na zemi ležícího
za límec a táhl ho za sebou na
lín Táhněte odtud!1' obořil te
na ostatní "Tak trestám já bou
řící se psy Mne udeřili? Mne
který poctivě jsem sloužil své
vlssti? Z cesty lidé Pryč ať
jste již odtud sice se vám blaze
doea nepovede!''
Sluhové a chuďasi bázlivě a
skrčeně se rozeili
Etkobedo bolestně úpět Stroli
well dovtekl ho do blíiké komory
Zde ttičil ho do dveří "Pojdi
Umři hladem ty bídný úpírel
Trýsnil jii a mučil ji po léta ná
rody mé vlasti!'
Etkobedo ležel bei vědomi na
mramorové dlažbě v komůrce —
ftkruáMl
Chladnější ptůvín můl takto
půtobiti pHjrruoý pocit avlak
ihuit te plihiií Ie jim přivodě
na bývá neuralgie proti ktttél
nestává nic Upliho nad St Ja
knbs Of) kkrýi tihlivl i bolesti
tlil
