10
i
4
i
V
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA
tA
pra
tl te
Roioii oJ Viléme Boroii
KAPITOLA 4}
Na St Opí
Vnitřek rlgadského tunelu nipl
díI sc dýmem
Ze stroje ni bok převrženého
vycházela se sykotem pár
Dým výbulnd látky otravoval
vzduch který 10 itai nssoesitcl-
oým
Pátrající policisté byli blízcí ta
dušení
Všecka skla it svítilen ae rozbila
veliký tlak vzduchu světla zhasnu
1 v tuoelu nastala tma
Jenom řeřavé uhlí z ohniště pa
rostroje osvětlovalo trosky vozů a
malou část tuoelu
S klenby tunelové spadly veliké
kusy skal koleje byly v délce ně
kolika kroku zkřiveny
Policisté a detektivové pobíhali
te svítilnami a pochodněmi
rukou po tunelu kolem trosek
Kordonu kolem tunelu rozlože
nému nařídil sám policejní ředitel
aby teď ani detektivům nedovolil
návrat z tunelu
"Znám vlečky avé strážníky a
detektivy Kdo bude chtít! projiti
skrze kordon zadržte ho a podej
te mně o tom zprávu teprve až se
na něho podívám a sám ho propu
stím bude moci jiti Ale jinak
nesmí býti nikdo propuštěni'
Pravý dvorní vlak v kterém
měli jeti dvorní hodnostáři musil
Dyti odřeknut a zastal zatím v
Bruttelu
O tom přirozeně zpráva ihned
te roznesla
Hádali proč asi ee to stalo
proč měl býti učiněn útok na vlak
1 hosty V
O oblíbenosti korunního prince
svědčí nejlépe ta okolnost že po
atentátu u rigacjtkeno tuoelu niko
mu ani z daleka nepřišlo na mysl
le by snad útočníci měli v úmyslu
jeho drahému životu ublížiti
Uvítání brusselské bylo tak
skvělé že nebylo lze myslit! si na
možnost zločinu tak hrozného
Stmívá o se jíž a policie posud
neměla žádné stopy posad nebyl
nikdo zatčen
Dráha vyslala z Brutselu dělní
ky aby upravili opět koleje
Pracovali bořečným chvatem
na odstraňování zřícenin a úpravě
jízdní dráhy
Kaněný strojvedoucí a topič byli
dopraveni do nemocníce
Vlečko Šlo úplni hladce a v po
řádko jen policie nebyla tpoko
jena
Policejní ředitel pak nechtěl se
bez výledku do Brusselu vrátili
"Máme přece jednoho zatčené
ho onoho simulanta" řekl detek
tív Promm "Měli bychom ho
vyslecbnoutj"
"Musili bychom užiti pří tom
drastických prostředků jinak ne
poví ničeho A k tomu se místo
a L n tK I K é II
Ale zkouiei nadarmo
Muž přetvařující te za líleoce
ee nepřiznal
Krajina počala ae zahalovati v
tmu
Kopce se čeroaly v údolích pak
válela se hustá mlha
"Nehneme se odtud" pravil
policejní ředitel "Útočnicí musí
býti tady ukryti Policejní kor
don nesmí býti ani na okamžik
přeruien Bylo by to hanbou pro
bruselskou políciikdybychom do
pustili aby nám útočníci uprchli"
V tom přiváděl strážmistr za
ruku malého pasáka k policejnímu
řediteli
Hoch teoto přiběhl z lesa nad
tunelem k strážmistrovi aby mu
řekl co viděl
"Opakuj tedy hochu před tím
to pánem co jsi mně řekl" pravil
strážmistr ukazuje na policejního
ředitele
"Nu íuo viUI jim ''
vílo dítě
"Co jsi viděl hochu?" táta
policejní ředitel
v lese ta edním stromem
svlékl sc otrhaný člověk OJhodí
uípiněoé laty a pod nimi mě
pěkné laty myslivecké Pak sun
dal ai vousy i kníry a brejle scho
val do kapsy Proměnil se v pá
na A pak lei do chaty hajného
a zůstal tam"
"Kdy jsi to viděl?"
"Před soumrakem"
"Čí jsi?"
"Pastýřův"
"Jak se jmenuje!?"
"Říkají mně Juni Nevím jaké
to je jméoo ale 1 otec mni tak
říká"
1 j 1 i to a m
"ftioni uys mne umati ono
místo kde se onen otrhaný muž
1 vlékl?'
"Ano"
"Pojď tedy se mnou veď mne''
"škoda cesty— ten pán jest jeltě
v domku hajného '
"Chci sebrati laty které odlo
žil"
"Ob ty si on uložil do příruční
brašny"
"Viděl jsí to?"
"Ano"
"Pojď tedy semnou Ukážel
mně cestu k domu hajného"
Policejní ředitel pokynul něko
ia„
iiks poucistom a uDirai se za
chlapcem
Hoch vedl strážníky klikatými
stezkami v tmavém leso
Ale vykračoval si směle: bylo
na něm viděti ze v lese je domo
vem že i ve tmě se zde vyzná
Z oken hájovny vycházelo do
ud světlo
Brusselský policejní ředitel při
stoupil s detektivem Frommem k
oknu a díval se do světnice
Uvnitř seděla rodina hajného u
stolu a večeřela
Hajný se právě modlil před
jídfem
U zelených kachlových kamen
seděl vznelený myslivce s nohama
křížem přeloženýma Opíral se po
hodlně o studená kamna a vypou
itěl z krátké lovecké dýmčičky
husté kotouče dýmu do vzduchu
Policejní ředíte' tile zavolal ho
cha k sobě
Ukázal mu oknem na pohodlně
sedícího lovce
"Jest to 00?" tázal se ho
"Byl to on ano" odpověděl
hoch
"Dobrá!" praví) policejní řeií-
tel "Strážnicí obkličte dům
Vlichní si připravte revolvery k
výstřelu"
Policisté a detektivové po lpí
čkách se rozestavili kolem domku
Ředitel pak aamoten a směle
vstoupil do myslivny
Muž u kamen it pokuřující o
hlédl se po něm úplni lhostejni
Policejní ředitel přistoupil pří
mo k němu
"Ve jménu zákona vás tatý
káml" pravil hlasem zvučným a
pevným
"Tak?" řekl muž nadmíru klid
ně — "A směl bych zvédětíproč?"
"To se dozvíte na policii Nyní
vstalí te a pojďte se mnou!"
"Pardon pane snad jste se
zmýlil v osobě Víte kdo jsem?"
"Vím "
"Nuže?"'
"Jste útočník Jste původcem
atentátu který se stal v rígtd
ském tunelu"
"Já jsem kníže Oktáv Dupuy z
Paříže"
"To jest ctihodné jméoo'' od
pověděl policejní ředitel "ale
teď mni nikterak oeimponuje Ná
sledujte mne odvedu vás do Brus
selu a tam budete mítí jíž příleži
tost abyste se prokázal''
"Dobrá půdu Ale vy st nt
lolpovle ta obmerenl mé osobni
vobody "
Dupuy se iveJt a lavice a popo
Id k hajnému
Podal mu ruku
Hajný byl neočekávaně pfekva
pen
Knl pnhfdliv mu Jekh
"O knllcte Dupuye není třeba
so strachovali příteli Za to bude
policie notně pykat!'
Policejní ředitel otevřel dvéře
myslivny k ostře zahvízdal
Ze tmy vystoupilo lest striŽ
niků
"Spoutejte tohoto Člověka I" na
řídil policejní ředitel
"Proti tomu protestuji To je
potupa!" propukl Dupuy "Vždyť
vás chci dobrovolně následovstí— -
co tedy chcete jeltě s tím spoutá
ním?"
"Svažte ho!'' opakoval policejní
ředitel
Dupuy sáhl po puice jež stála
v koutě za pecí opřená o lavici
Uchopil ji do ruky a chtěl na
mířiti
A'e Promm udeřil ho do ruky
takže putku upustil
Policisté vrhli se na něho
Dupuy počal jím klástí odpor
ale podlehl přesile
V malé chvíli měl obě ruce pev
ně svázané
Dupuy klel Lál belgické vlá
dě orgáoům sprsvedlnosti poli
cíi kopal kolem sebe a kousal ale
strážníci na nic nedbali
Hajnému zářil soucit z OČÍ- Li
toval patrně knížete Ale netrou
fal si promluvit! zas! přísnou po
věsť brusselské policie slyicl o ní
a bál se že by mohl pronésti sám
jeltě něco neprozřetelného zač
by musil pak pykatí
"Pane strážmistře" řekl náče!
nik policie strážníkovi "rozepně
te zatčenému kabát a odebeřtemu
z kapes vlečky předměty"
Dupuy zbledl a zachvěl se
Sáhl sí rozčileně do kapsy ale
byl spoután nemohl ruku zvěd-nouti
"Syn smrti kdo mně sáhne do
kapsyl" zasyčel Dupuy třesa se
hněvem
Policejní strážmistr vlak nedbal
na tuto hrozbu Rozhrnul kabát
Dupuyův a vyflal mu z kapsy
vlečky spisy
Především objevila se zde legi
timace tajného policisty
Po té dopis patřící knížeti Du-
puyovi uylo to psanf milostné
podepsané komtessou Zuzanou
Levalovou
Oitatnf spisy zněly jen Robertu
NeJlymu "červenému tygru"
králi pařížských žebráků
"Kde je tu souvislostí" přemý
Hel policejní ředitel "Není přece
možná že by kníže Dupuy a Ro
bert Nelly byl jednou a toutéž
osobou Ale není není to nemcž
né — vždyť sc jíž mnoho jiného
stalo na světě Podívejme e na
zralou myslivcovu co v tobě taji
1 skrývál"
Zavolal nahlas strážníka
"Otevřte brainu zatčeného!"
Dupuy se hryzl do rtu
'f httílí mnet Lbrft iktx
cení myslil si v duchu 1 zamra
čeně pohlížel na svou brainu lo
veckou kterou strážmistr otevřtl
Z lovecké braloy byl vytažen
roztrhaný Žebrácký oblek nepravé
vousy a kníry brejle a podobné
drobností
"Co je to?" ptal se policejní ú
edník zvedaje nepravé vousy
"Vousy Coby ťo bvlo jiné
ho?" odpověděl Dupuy
"Jak se tem dostaly?"
"To jest mé tajemství'
"Spáchal jste rigadský atentát?"
"Nevím nic o tom"
"Dokáží vám to Zmocněte se
ho a odveďte ho za mnou! Vrátí
me se do Brusselu máme vinpíka
máme pachatele Tento muž jet
králem pařížské lůzy tento muž
jest Robert Nelly ikůdce společ
ností pravým jméoem kofže Du-
puyl"
A odvelí! knllttř který by
oděn v krátné lovecká laty
Policejní náčelník vfial s to
botky tli dukáty a vtiskl je Jumc
vl do ruky
"Zde hochu malá tiloha
Zmocnili~li jíme ae pravého do
stancl jeltě více postarám se c
tebe"
Hoch bvl radostí vleček bit
sebe
Doprovodil četu al k rígadské-
mu tunelu kde železniční dělnici
horečným chvatem pracovali na
odstrafíování zřícenin
# #
#
Zatím hrabě Leval v Brusselu
byt velice znepokojen
Dohodli se t knížetem Dupu
yem že spolu se sejdou a kníže
nepřišel
Poslal pro něho služebnictvo
ale nikde ho nemohli najiti
Dupuy nepřišel ani do večera
Hrabě Leval chtěl se již vrátit!
do Paříže vyčkal však do ranniho
vlaku
Pozdě v noci přišli k němu po
licisté t
"Hledáme pana Alfonse Bar
d V řekl strážmistr i
"U mne nebydlí" odpověděl
Leval mrzutě
"Stopy vlak vedou sem"
"Tady ale nebyl "
"Vy jste hrabě Leval?"
"Ano" ' '
"Kdo je komtessa Zuzana Le-
valová?"
"Moje dcera"
"Vězte tedy Že kníže Dupuy
jest zatčen Spáchal atentát na
dvorní vlak"
"Probůh! A byl někdo pora
něn?"
"Před dvorním vlakem byl na
Štěstí vyslán prázdný vlak — Ale
přes to jest 1 vale slečna dcera
kompromittováoa U knížete Du
puye byl nalezen její list a jíž byl
odeslán do Paříže policejní pří
kaz aby byla zatčena"
"Kdo?" vzkřikl Leval "Moje
dcera Zuzana? '
"Ano ano" dosvědčil stráž
mistr
"Ah to je skandál Ale vždyť
přece necí k tomu nižádné pří
činy!"
"Atentát v rigadkém tunelu
jest zločin o němž asi komtessa
Levalova také věděla Do zítřka
zde bude uslyšíme pak její vy
znání"
"Nebude zde Překazím její
příjezd má dcera nesmí býti za
tčena ona ntsrrff přijití před toud
to vám dokáži já hrabě Leval I"
Strážmistr pokrčil rameny a
odcházel
"Ten se zlobí" myslil si "Je
nom ať něco mluví pan ředitel
policejní dá ho také zatkooutil"
Leval odeslal zmatený nesroz
umitelný telegram do Paříže tvé
mu synovi
Hrabě Armand nerozuměl ani
slova z této depeše a neučinil tu
díž Žádných kroků v zájmu své
sestry
KAPITOLA 44
Odhalení
Co mladé dívky ani a rým vlast
ním matkám nesvěří zapisují si
do památníku Žárlivě střežená a
ustavičně ukrývaná knížečka jest
opatrovatelem tajemství dívčích
srdcí
Bol nebo blaho první lásky za
pisují se a rozmílou upřímností do
denníku-
V denníku bývají také někdy
malé trochu tmavli skvrny
Jsou to élzy
Slzy potají roněné
Jaká škoda že na papíru oe-
obráží ae lesk očí a blažený úsměv
retů takové zamilované dívky f
Pak teprve by byl denník o-
pravdu věrným!
Slovem věrnost ovšem nelze
zde mysliti věrné zachovávání ta
jemství ale věrné podání citů
- Neboť osud denníků dívčích
est že octnou se z pravidla buď
v obni nebo v rukou manželových
a nebyťli manlclvm ten kdo v
dívce první lásku probudil octne
se denník opčt v ohni byl-li vlsk
on lím kdo srdca její prvním
žárem vtnltil prohlížejí ai ho spo
dl jako smě lnou historii směji se
"té komedii" a panička (t ) pa
nička t niž po boku maoielovi
Mane ae starostlivá a pečlivá ho-
podyně) — užívá pak zbylých
čistých stránek ve svém dívčím
denníku k zapisování denních vý-
dají -
Takový jest osud větíiny div '
čích denníků Ani t nejlepil vůlí
nelze o nich tvrdili Že jsou věr
ným tsjemnikemt
Také komtessa Zuzana si psala
denník
Její Život na události tak neo
byčejně bohatý činil denník tento
velmi zajímavým
Opravdu vlak počala ho řádně
sepisovali teprve tehdy když po
znala knížete Dupuye
O knížeti Westerburgovi byla
sem napsána jen slova snivá leh
ká slova věčného loučení a bolu
Byly to pestré sny snivého děv
čete
Ale na listech pozdějších kde
bylo jíž jméno Dupuyovo obrážel
ae ze f&dkQ těch plamen čisté s
vřelé lásky zamilovaoého děvčete
Ples u knížete Dupuye na
němž jí kníže lásku vyznal nepo
psala již slovy dítěte jako událo
stí v goergéQském lese
Tehdy byla dítětem teď již jest
dospělou Ženou!
V lásce tl se podivuhodná
moci
Látka povznáší anebo zatracu
je Zušlechťuje anebo vrha v
prach! Ničí rozdíly mezi bohatými
a chudými mezi olklivými a hez
kými Láska odstrafiuje rozdíly
oditrafiuje hněv zlost zášť — al?
naopak zase je vyvolává
I vedle oejvětší lásky číhá ne
návist jako stín
O tom v životě nalézáme tisíce
ré příklady " s
Ti kdož dnes spojují se z nej
čistší a nejvérnější lásky zápasí
spolu zítra již jako úhlavdí nepřá
telé
Opáčně ttávfte nadmíru zříd
ka ale přiházívá se také že 1
těch kdo se oenávidéjí stávají te
nejleplí manželé'
Zuzana dostala se do přístavu
pravé lásky
Kníže Dupuy úplni opanoval
její srdce
Bělovlasá sličná kněžna matka j
Zuzanína pozorovala potají stále ]
tvou dceru aby poznala její du- !
levní ttav " i
A t překvapením poznala že
tváře dívčiny te opět červenají že
pohled její jest opět živý že jest
veselá ba Že i chůze její jeat leh
čí pružnější křepčejší než jak
byla až posud
Matka potají pískala a pja
tým a rukama děkovala Bohu že
dívčinu povahu obrátil
V nejbiižlích dnech vyšívaly již
spolu prostěradlo na oltář zhoto
vené z drahých krajek brussel-
tkých
Prostěradlem tím míl býti pro
střen oltář pří Zuzaočině svatbě
Chtěly bo vyšiti bohatě a bez-
ky aby byl důstojný k vejko raao
sti jež srdce jejich nsplfiovata
Jednoho dne seděly právě při
prácí i
Zuzana vyšívala zlatými vlákny
na jedné straně písmeno D kněž
na Helena pak písmeno L
Dupuy a Levalova!
Komorník ohlásil dva cizí pány
Byla to obě jména neznámá ale
dámy přece je předpustily gjf%
"Račte promínouti" ozval %y
jedeo páo "Přináším nepříjemné
zprávy ale konáme pouze tvou
úřední povinůost Já jsem prefekt
pařížské policie Mfij soudruh jest
Promm detektiv z Belgie" '
Helena a Zuzana pohlížely lho
stejně na oba pány
'Co je nám do policie? ' myslily
sí obě
U Brusselu r rieadském tu-
i
i
