10 i 4 i V CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA tA pra tl te Roioii oJ Viléme Boroii KAPITOLA 4} Na St Opí Vnitřek rlgadského tunelu nipl díI sc dýmem Ze stroje ni bok převrženého vycházela se sykotem pár Dým výbulnd látky otravoval vzduch který 10 itai nssoesitcl- oým Pátrající policisté byli blízcí ta dušení Všecka skla it svítilen ae rozbila veliký tlak vzduchu světla zhasnu 1 v tuoelu nastala tma Jenom řeřavé uhlí z ohniště pa rostroje osvětlovalo trosky vozů a malou část tuoelu S klenby tunelové spadly veliké kusy skal koleje byly v délce ně kolika kroku zkřiveny Policisté a detektivové pobíhali te svítilnami a pochodněmi rukou po tunelu kolem trosek Kordonu kolem tunelu rozlože nému nařídil sám policejní ředitel aby teď ani detektivům nedovolil návrat z tunelu "Znám vlečky avé strážníky a detektivy Kdo bude chtít! projiti skrze kordon zadržte ho a podej te mně o tom zprávu teprve až se na něho podívám a sám ho propu stím bude moci jiti Ale jinak nesmí býti nikdo propuštěni' Pravý dvorní vlak v kterém měli jeti dvorní hodnostáři musil Dyti odřeknut a zastal zatím v Bruttelu O tom přirozeně zpráva ihned te roznesla Hádali proč asi ee to stalo proč měl býti učiněn útok na vlak 1 hosty V O oblíbenosti korunního prince svědčí nejlépe ta okolnost že po atentátu u rigacjtkeno tuoelu niko mu ani z daleka nepřišlo na mysl le by snad útočníci měli v úmyslu jeho drahému životu ublížiti Uvítání brusselské bylo tak skvělé že nebylo lze myslit! si na možnost zločinu tak hrozného Stmívá o se jíž a policie posud neměla žádné stopy posad nebyl nikdo zatčen Dráha vyslala z Brutselu dělní ky aby upravili opět koleje Pracovali bořečným chvatem na odstraňování zřícenin a úpravě jízdní dráhy Kaněný strojvedoucí a topič byli dopraveni do nemocníce Vlečko Šlo úplni hladce a v po řádko jen policie nebyla tpoko jena Policejní ředitel pak nechtěl se bez výledku do Brusselu vrátili "Máme přece jednoho zatčené ho onoho simulanta" řekl detek tív Promm "Měli bychom ho vyslecbnoutj" "Musili bychom užiti pří tom drastických prostředků jinak ne poví ničeho A k tomu se místo a L n tK I K é II Ale zkouiei nadarmo Muž přetvařující te za líleoce ee nepřiznal Krajina počala ae zahalovati v tmu Kopce se čeroaly v údolích pak válela se hustá mlha "Nehneme se odtud" pravil policejní ředitel "Útočnicí musí býti tady ukryti Policejní kor don nesmí býti ani na okamžik přeruien Bylo by to hanbou pro bruselskou políciikdybychom do pustili aby nám útočníci uprchli" V tom přiváděl strážmistr za ruku malého pasáka k policejnímu řediteli Hoch teoto přiběhl z lesa nad tunelem k strážmistrovi aby mu řekl co viděl "Opakuj tedy hochu před tím to pánem co jsi mně řekl" pravil strážmistr ukazuje na policejního ředitele "Nu íuo viUI jim '' vílo dítě "Co jsi viděl hochu?" táta policejní ředitel v lese ta edním stromem svlékl sc otrhaný člověk OJhodí uípiněoé laty a pod nimi mě pěkné laty myslivecké Pak sun dal ai vousy i kníry a brejle scho val do kapsy Proměnil se v pá na A pak lei do chaty hajného a zůstal tam" "Kdy jsi to viděl?" "Před soumrakem" "Čí jsi?" "Pastýřův" "Jak se jmenuje!?" "Říkají mně Juni Nevím jaké to je jméoo ale 1 otec mni tak říká" 1 j 1 i to a m "ftioni uys mne umati ono místo kde se onen otrhaný muž 1 vlékl?' "Ano" "Pojď tedy se mnou veď mne'' "škoda cesty— ten pán jest jeltě v domku hajného ' "Chci sebrati laty které odlo žil" "Ob ty si on uložil do příruční brašny" "Viděl jsí to?" "Ano" "Pojď tedy semnou Ukážel mně cestu k domu hajného" Policejní ředitel pokynul něko ia„ iiks poucistom a uDirai se za chlapcem Hoch vedl strážníky klikatými stezkami v tmavém leso Ale vykračoval si směle: bylo na něm viděti ze v lese je domo vem že i ve tmě se zde vyzná Z oken hájovny vycházelo do ud světlo Brusselský policejní ředitel při stoupil s detektivem Frommem k oknu a díval se do světnice Uvnitř seděla rodina hajného u stolu a večeřela Hajný se právě modlil před jídfem U zelených kachlových kamen seděl vznelený myslivce s nohama křížem přeloženýma Opíral se po hodlně o studená kamna a vypou itěl z krátké lovecké dýmčičky husté kotouče dýmu do vzduchu Policejní ředíte' tile zavolal ho cha k sobě Ukázal mu oknem na pohodlně sedícího lovce "Jest to 00?" tázal se ho "Byl to on ano" odpověděl hoch "Dobrá!" praví) policejní řeií- tel "Strážnicí obkličte dům Vlichní si připravte revolvery k výstřelu" Policisté a detektivové po lpí čkách se rozestavili kolem domku Ředitel pak aamoten a směle vstoupil do myslivny Muž u kamen it pokuřující o hlédl se po něm úplni lhostejni Policejní ředitel přistoupil pří mo k němu "Ve jménu zákona vás tatý káml" pravil hlasem zvučným a pevným "Tak?" řekl muž nadmíru klid ně — "A směl bych zvédětíproč?" "To se dozvíte na policii Nyní vstalí te a pojďte se mnou!" "Pardon pane snad jste se zmýlil v osobě Víte kdo jsem?" "Vím " "Nuže?"' "Jste útočník Jste původcem atentátu který se stal v rígtd ském tunelu" "Já jsem kníže Oktáv Dupuy z Paříže" "To jest ctihodné jméoo'' od pověděl policejní ředitel "ale teď mni nikterak oeimponuje Ná sledujte mne odvedu vás do Brus selu a tam budete mítí jíž příleži tost abyste se prokázal'' "Dobrá půdu Ale vy st nt lolpovle ta obmerenl mé osobni vobody " Dupuy se iveJt a lavice a popo Id k hajnému Podal mu ruku Hajný byl neočekávaně pfekva pen Knl pnhfdliv mu Jekh "O knllcte Dupuye není třeba so strachovali příteli Za to bude policie notně pykat!' Policejní ředitel otevřel dvéře myslivny k ostře zahvízdal Ze tmy vystoupilo lest striŽ niků "Spoutejte tohoto Člověka I" na řídil policejní ředitel "Proti tomu protestuji To je potupa!" propukl Dupuy "Vždyť vás chci dobrovolně následovstí— - co tedy chcete jeltě s tím spoutá ním?" "Svažte ho!'' opakoval policejní ředitel Dupuy sáhl po puice jež stála v koutě za pecí opřená o lavici Uchopil ji do ruky a chtěl na mířiti A'e Promm udeřil ho do ruky takže putku upustil Policisté vrhli se na něho Dupuy počal jím klástí odpor ale podlehl přesile V malé chvíli měl obě ruce pev ně svázané Dupuy klel Lál belgické vlá dě orgáoům sprsvedlnosti poli cíi kopal kolem sebe a kousal ale strážníci na nic nedbali Hajnému zářil soucit z OČÍ- Li toval patrně knížete Ale netrou fal si promluvit! zas! přísnou po věsť brusselské policie slyicl o ní a bál se že by mohl pronésti sám jeltě něco neprozřetelného zač by musil pak pykatí "Pane strážmistře" řekl náče! nik policie strážníkovi "rozepně te zatčenému kabát a odebeřtemu z kapes vlečky předměty" Dupuy zbledl a zachvěl se Sáhl sí rozčileně do kapsy ale byl spoután nemohl ruku zvěd-nouti "Syn smrti kdo mně sáhne do kapsyl" zasyčel Dupuy třesa se hněvem Policejní strážmistr vlak nedbal na tuto hrozbu Rozhrnul kabát Dupuyův a vyflal mu z kapsy vlečky spisy Především objevila se zde legi timace tajného policisty Po té dopis patřící knížeti Du- puyovi uylo to psanf milostné podepsané komtessou Zuzanou Levalovou Oitatnf spisy zněly jen Robertu NeJlymu "červenému tygru" králi pařížských žebráků "Kde je tu souvislostí" přemý Hel policejní ředitel "Není přece možná že by kníže Dupuy a Ro bert Nelly byl jednou a toutéž osobou Ale není není to nemcž né — vždyť sc jíž mnoho jiného stalo na světě Podívejme e na zralou myslivcovu co v tobě taji 1 skrývál" Zavolal nahlas strážníka "Otevřte brainu zatčeného!" Dupuy se hryzl do rtu 'f httílí mnet Lbrft iktx cení myslil si v duchu 1 zamra čeně pohlížel na svou brainu lo veckou kterou strážmistr otevřtl Z lovecké braloy byl vytažen roztrhaný Žebrácký oblek nepravé vousy a kníry brejle a podobné drobností "Co je to?" ptal se policejní ú edník zvedaje nepravé vousy "Vousy Coby ťo bvlo jiné ho?" odpověděl Dupuy "Jak se tem dostaly?" "To jest mé tajemství' "Spáchal jste rigadský atentát?" "Nevím nic o tom" "Dokáží vám to Zmocněte se ho a odveďte ho za mnou! Vrátí me se do Brusselu máme vinpíka máme pachatele Tento muž jet králem pařížské lůzy tento muž jest Robert Nelly ikůdce společ ností pravým jméoem kofže Du- puyl" A odvelí! knllttř který by oděn v krátné lovecká laty Policejní náčelník vfial s to botky tli dukáty a vtiskl je Jumc vl do ruky "Zde hochu malá tiloha Zmocnili~li jíme ae pravého do stancl jeltě více postarám se c tebe" Hoch bvl radostí vleček bit sebe Doprovodil četu al k rígadské- mu tunelu kde železniční dělnici horečným chvatem pracovali na odstrafíování zřícenin # # # Zatím hrabě Leval v Brusselu byt velice znepokojen Dohodli se t knížetem Dupu yem že spolu se sejdou a kníže nepřišel Poslal pro něho služebnictvo ale nikde ho nemohli najiti Dupuy nepřišel ani do večera Hrabě Leval chtěl se již vrátit! do Paříže vyčkal však do ranniho vlaku Pozdě v noci přišli k němu po licisté t "Hledáme pana Alfonse Bar d V řekl strážmistr i "U mne nebydlí" odpověděl Leval mrzutě "Stopy vlak vedou sem" "Tady ale nebyl " "Vy jste hrabě Leval?" "Ano" ' ' "Kdo je komtessa Zuzana Le- valová?" "Moje dcera" "Vězte tedy Že kníže Dupuy jest zatčen Spáchal atentát na dvorní vlak" "Probůh! A byl někdo pora něn?" "Před dvorním vlakem byl na Štěstí vyslán prázdný vlak — Ale přes to jest 1 vale slečna dcera kompromittováoa U knížete Du puye byl nalezen její list a jíž byl odeslán do Paříže policejní pří kaz aby byla zatčena" "Kdo?" vzkřikl Leval "Moje dcera Zuzana? ' "Ano ano" dosvědčil stráž mistr "Ah to je skandál Ale vždyť přece necí k tomu nižádné pří činy!" "Atentát v rigadkém tunelu jest zločin o němž asi komtessa Levalova také věděla Do zítřka zde bude uslyšíme pak její vy znání" "Nebude zde Překazím její příjezd má dcera nesmí býti za tčena ona ntsrrff přijití před toud to vám dokáži já hrabě Leval I" Strážmistr pokrčil rameny a odcházel "Ten se zlobí" myslil si "Je nom ať něco mluví pan ředitel policejní dá ho také zatkooutil" Leval odeslal zmatený nesroz umitelný telegram do Paříže tvé mu synovi Hrabě Armand nerozuměl ani slova z této depeše a neučinil tu díž Žádných kroků v zájmu své sestry KAPITOLA 44 Odhalení Co mladé dívky ani a rým vlast ním matkám nesvěří zapisují si do památníku Žárlivě střežená a ustavičně ukrývaná knížečka jest opatrovatelem tajemství dívčích srdcí Bol nebo blaho první lásky za pisují se a rozmílou upřímností do denníku- V denníku bývají také někdy malé trochu tmavli skvrny Jsou to élzy Slzy potají roněné Jaká škoda že na papíru oe- obráží ae lesk očí a blažený úsměv retů takové zamilované dívky f Pak teprve by byl denník o- pravdu věrným! Slovem věrnost ovšem nelze zde mysliti věrné zachovávání ta jemství ale věrné podání citů - Neboť osud denníků dívčích est že octnou se z pravidla buď v obni nebo v rukou manželových a nebyťli manlclvm ten kdo v dívce první lásku probudil octne se denník opčt v ohni byl-li vlsk on lím kdo srdca její prvním žárem vtnltil prohlížejí ai ho spo dl jako smě lnou historii směji se "té komedii" a panička (t ) pa nička t niž po boku maoielovi Mane ae starostlivá a pečlivá ho- podyně) — užívá pak zbylých čistých stránek ve svém dívčím denníku k zapisování denních vý- dají - Takový jest osud větíiny div ' čích denníků Ani t nejlepil vůlí nelze o nich tvrdili Že jsou věr ným tsjemnikemt Také komtessa Zuzana si psala denník Její Život na události tak neo byčejně bohatý činil denník tento velmi zajímavým Opravdu vlak počala ho řádně sepisovali teprve tehdy když po znala knížete Dupuye O knížeti Westerburgovi byla sem napsána jen slova snivá leh ká slova věčného loučení a bolu Byly to pestré sny snivého děv čete Ale na listech pozdějších kde bylo jíž jméno Dupuyovo obrážel ae ze f&dkQ těch plamen čisté s vřelé lásky zamilovaoého děvčete Ples u knížete Dupuye na němž jí kníže lásku vyznal nepo psala již slovy dítěte jako událo stí v goergéQském lese Tehdy byla dítětem teď již jest dospělou Ženou! V lásce tl se podivuhodná moci Látka povznáší anebo zatracu je Zušlechťuje anebo vrha v prach! Ničí rozdíly mezi bohatými a chudými mezi olklivými a hez kými Láska odstrafiuje rozdíly oditrafiuje hněv zlost zášť — al? naopak zase je vyvolává I vedle oejvětší lásky číhá ne návist jako stín O tom v životě nalézáme tisíce ré příklady " s Ti kdož dnes spojují se z nej čistší a nejvérnější lásky zápasí spolu zítra již jako úhlavdí nepřá telé Opáčně ttávfte nadmíru zříd ka ale přiházívá se také že 1 těch kdo se oenávidéjí stávají te nejleplí manželé' Zuzana dostala se do přístavu pravé lásky Kníže Dupuy úplni opanoval její srdce Bělovlasá sličná kněžna matka j Zuzanína pozorovala potají stále ] tvou dceru aby poznala její du- ! levní ttav " i A t překvapením poznala že tváře dívčiny te opět červenají že pohled její jest opět živý že jest veselá ba Že i chůze její jeat leh čí pružnější křepčejší než jak byla až posud Matka potají pískala a pja tým a rukama děkovala Bohu že dívčinu povahu obrátil V nejbiižlích dnech vyšívaly již spolu prostěradlo na oltář zhoto vené z drahých krajek brussel- tkých Prostěradlem tím míl býti pro střen oltář pří Zuzaočině svatbě Chtěly bo vyšiti bohatě a bez- ky aby byl důstojný k vejko raao sti jež srdce jejich nsplfiovata Jednoho dne seděly právě při prácí i Zuzana vyšívala zlatými vlákny na jedné straně písmeno D kněž na Helena pak písmeno L Dupuy a Levalova! Komorník ohlásil dva cizí pány Byla to obě jména neznámá ale dámy přece je předpustily gjf% "Račte promínouti" ozval %y jedeo páo "Přináším nepříjemné zprávy ale konáme pouze tvou úřední povinůost Já jsem prefekt pařížské policie Mfij soudruh jest Promm detektiv z Belgie" ' Helena a Zuzana pohlížely lho stejně na oba pány 'Co je nám do policie? ' myslily sí obě U Brusselu r rieadském tu- i i