Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, October 05, 1904, Page 10, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    10
ti
-1
í l MU M W PW V% I I
W L 5AKUVNA ALZBLIA
Fi 1
lij rwuiaa wn litina vviviii m
Eskobedo opáial se lavlíachlě
rovořl oJcjíti kdyl v loni vitou
pia k nímu Lta Kcsbartova
♦'Na rlcvílka EUUdw!"
vil dívka
''Rychle mim před sebou nutn
práce"
"Jest pravdou io aíira budou
oJiouíťuci zastřeleni?"
"Arciže pravda Nebyli bychom
je jinak posadili do síně oJsouze
ných
"1 císař Maxmilián bude ta
střelen jako
"Jako hrabě Harrish Buďte
klidná Leo Stane se víe
jak jsem byl slíbil"
"Důvěřuji vám vždyť jsem vám
slíbila za odměnu svou ruku
Ale
"Nu chcete mně vyhrožovat!
Leo?"
"To není výhrůžka ale určitý
shb přísahal Bude-li císař Max
milián opravdu zastřelen budete
synem smrtil Já sama vás zabiju
já —vlastní rukou a bez lítosti! '
Eskobedo se lstivě usmíval
"Nebojte se o svého císaře vím
dobře že ho milujete! Stane se
mu jako hraběti Harrishovi oeo
klamu vás buďte ujíštěnal"
"Chci vám včřiti sice byste byl
již teď na márách
"Kdo?"
"Vy pine vrchní generále"
"Leo Ecsbartova vaše krása
js světová velmoc Poděkujte se
jí za to že jsme k vám tak shoví
vaví a pozorní Ale teď mně
odpusťte musím odejití"
"Kam jdete?"
"Ke kapucínům'
"Mohu jití s vámi?''
"iNiKon to lest -— ano
Chcete-li pojďte"
"Mohu promluvit! s císařem?"
"Můžete"
"Kdo bude zítra veleti pří za
střelení?"
"Velitel stráží Týž kapitán
jemuž byl svěřen dozor nad obě
nu generály a císařem'
"Poučte ho náležitě aby na
císaře dal jen na ilepo střelit!'
'blfbil jsem to učiním to
ledy"
"Děkuji vám pojďme"
Eskobedo odcházel se slečnou
Leott Resbartovoii z vládní bu
do vy
Císař se svými generály v černé
síni klášterní posud bděl
Nikdo z nich nechtěl se odebrat!
na lůžko
Míramon četl francouzský ro
min Mehia psal své chotí císař
Maxmilián pak císaři francouzské'
mu Napoleonu III
Dopis císařův v němž duchem
jasným a prorockým předpověděl
Napoleonův pád v ťiryvku zde
podáváme
Zněl takto:
"Sire!
Nemusím zasahovat! daleko do
minulosti abych mohl tvrdítí že
pnrpur vašeho císařského hávu
jest nejednou krvavou skvrnou
potřísněn Zvěst o vašich úspě
ších nezaslcpila ani jedno oko
s by nebylo vidět! zradu a ukruť
tiOit jimiž jste úspěchů těch do
byl Abyste ukojil žízefl po slávě
válečné pustil jste se v tažení
mexické Důvěřuje vaSím slibům
dal jsem se provolat! za císaře!
Když v5ak severnfčást Spojených
Států zvítězila nad jižními kte
roužto možnost mohl jste podivu
hoJoým bystrozrakém svým také
pozírali obrátila se americká
Unie náhle k vám vyzváním
abyste íboed vyprázdnil stát me
x cký
A vy nejvyšší vojenská moc na
iwltě vy který jste rozhodoval o
rudech národů vy před nímž se i
Evropa chvěla kdyl jíte matli
Čilo vy liorempldrm odvolil jste
ivd vojsko nevysloviv ani nej
iiivtikilio protestu
já zpečetil jsem vlastni svou
krví omluvu kterou jcm pode
psal — u valcha jména pečeť
taková jcStfi schátfale na tu dojde
Vítte mně ačkoli jsem jii jen
pouhý stín ze všecky ty obchodu
smlouvy jež jste tak lstivě doved
uplétati všecky ty oslavující vás
hymoy míru jel vyrábějí placen
básníci chrámy průmyslu jež jste
vystavěl za nahrabané peníze
klamné obrazy svobody jež podá
váte svým poddaným jako hračku
všecky ty prázdné a dobře nauče
né řeči jež k oslavě liberalismu
se rtů plynou — vře to nebude s
to uchránili vás před pádem
hanbou jež vás čeká
Opojení obdivovatelé vaší moci
vidí již jen konec stébel slámy
jimiž jest vaše modla vycpána
Svědomí tak dlouho ve spánek
ukolébávané počíná se již rozpo
mínati na výkřiky obětí zavraŽdě
nýcb v prosincové noci na vý
křiky jež volaly do nebes JiŽ
ozývá se zvučně po celé říši slovo
velikých myšlénekl Nová Francie
počíná již nahlížeti že t pro muže
existují předměty důstojnější skvě
lých boulevardů hustin a pitek a
děv 9 Domalovanvmi tvářemi!
0
Zradou a násilím počala vaše vlá
da která neschopností pokořením
ukončí — a dynastie kterou jste
doufal založiti zahyne dříve než
ji založítel Kéž by se vaši ná
stupcové naučili sloužiti té říši
kterou jste dovědí nekalými pod
vody v jařmo uvrhnout!
Maxmilián
Soiva dopis tento ukončil
Vstoupil do síně velitel stráží
"Pánové pravil hlubokou
uctivostí "generál Eskobedo při
nesl teď do mé kanceláře poslední
své rozkazy Tuarez jest ne
úprosný rozsudek bude zítra o
třetí hodině odpolední vykonán
Připravte se na velikou cestu —
toto jest poslední noe kterou na
živu trávíte!"
Na tato slova nikdo mu neod
pověděl
Všichni tři pohlédl! na sebe a
uhodli si navzájem myšléoky
Teprve po chvíli když velitel
stráží chtěl odejiti oslovil ho
císař
"Pane setníku račte toto psaní
odeslat! na místo patřičné Zní
císaři Napoleonu mám za to Že
president republiky bude je moci
bez překážek odeslati"
Velitel stráže přijal list
"Zařídím ihned" pravil "aby
ist byl odeslán Pane generále
Miramone nechcete mně pranic
íci?"
"Ba ano' odpověděl Míramon
naprostým klidem "Děkuji vám
za román jest velmi zajímavý Do
tří hodin ho tu dočtu celý"
A vy pane generále Mebio?
"Později dopíši psaní Píši své
ženě loučím se ní a se svým dí
tětem Prosím abyste je dal do
ručili"
"Stane se"
Velitel stráží odebral se do své
úřadovny
Seděl zde Eskobedo s Leou
kesbartovoú
"Pan president Tuarez napsal
vám vlastnoručně několik řádek
ekl Eskobedo veliteli stráže a
odevzdal mu malý složený líste
ček který však psal Eskobedo
sám aby to Lea neviděla
Na lístku tom bylo napsáno:
"Slečna Lea mohla by zítřejší
náš den pokazit! Jest nebezpeč
ně oblíbená u lidu Nyní si přeje
vidět! Maxmiliána Slibte jí že ji
k němu dovedetel Nahoře pak za
jela jí do něktrté celly a lprve
(tra Vfícr ji piuftt ti svobodu
Na mou lodpovědnottl Kskobe
Jo"
Velitel máli div ! údivem ne-
tkamenll
Ale na oko byl klidný liikobe
d) byl mocný mul a obyčejný ka
pitln nemohl jeho rotkaram se
protivili
"Odnouzeol nechtějí dnes spá
li 1 prohoJil kapitán aby Jen něco
řekl
"Císař také bdí?" látala se Lea
"Ano"
"Mohla bych ho viděli? Mohla
bych s ním promluvit!?''
"Dovolí-li pan geneti!
"Nemám ničeho proti tomu"
řekl Eskobedo
"Počkáte na mne!" ptala se
Lea generála
"Ano"
"Půjdu hned Doprovodíte mne
pak laskavě domů! '
"S radostí sličná Leo"
Lea obrátila se ke dveřím
Velitel stráží pohlédl na Esko-
beda který lstivě zamžoural o
číma
"Jenom opatrně!" šeptal 'Esko
bedo veliteli stráže
Lea běžela kvapně po schodech
nahoru
Velitel stráží kvapil za ní
Srdce dívčino prudce bilo
"Uvidím hol Budu mu moci
říci aby doufal Že pušky budou
nabitv ien na sleDol" tišila r Lea
a chvěla se radostí "Že budu če
kali s povozem Že odvezu ho
do přístavu veracruzského '
"Sem prosíml" zvolal velitel
stráže za Leou a před černou síní
obrátil dívku na levo
"Slyšela jsem "Že hovorna klá
šterní byla upravena za černou
siB "
"Ano ale račte ien tudv
íti císař jest samoten
Lea Ecsbartova věřila
Velitel stráže stanul před malou
cellou
Klíčem otevřel těžké dvéře a
strčil dívku před sebou do tmavé
světničky
"Co činím děje se podle vvfiší-
ho rozkazu" pravil velitel stráže
a vyskočiv rycblo z celly zavřel
za sebou dvéře
Lea křičela pronikavým ostrým
hlasem o pomoc
Ale volání její odráželo se ien o
silné zdi světničky — nikdo je ne
slyšel A kdyby je snad i slyšeli?
Kdo by jí přispěl v klášteře kapu
cínském ku pomoci? Tady byli
všichni ve službách Juatezových a
íKODeciovychJ
Lea Resbartova bušila a kopala
do dveJL ale nadarmo
"Ab bídníčel" zasyčela Lea a
sevřela ruce v pěsti "Lhali E-
skobedo mne oklamal podvedli
A teď mne odstranil s cesty (
Ani můj otec neví kde jseml V
poslední době nechal mne zcela
volně jednatil A onen lotr Esko
bedo může mne zde dát! 1 uškrtí
ti nikdo se tobo nedoví nikdo to
neuvidíl Ob iá lehkověrná! Ne
šťastná! Šílená! "
Lea hořce plakala
Tápajíc v celit po tmě našla
rukama lůžkoj klesla na ně a bo-
estně vzlykala
"Ab až vyjdu odtud na svobo
du! Bude II Maxmilián zabiti Běda
pak Eskobedovil Běda mul"
Eskobedo se smíchem se
tázal vracejícího se velitele stráží'
"Nu—Šla na lep?"
"IiŽ jest neškodná Zítra ne
způsobí nám žádných nepříjem
ností'
"Svaluji za to na svou hlavu ve-
iký hněv a ztratím i její ruku ale
povinnost V vlasti jest u mne nade
všecko i nad lásku!"
Druhého dne bylo město
Queretaro jakoby vymřelé
Obchody byly zavřeny obyva
telstvo ukrylo se v bytech
Stoupenci Ley Resbartové ze-
ména vsak ti kteří s kočárem a
rakví měli čekati na blízku místa
osudného očekávali znepokojeni
Ltu a nemohli se domyslili co st
jí stalo proč se ukryla?
OJpoledna o půl třeli vybrat se
od kapucínů smutný průvod
V Čele lla sclnlna vojska
Za nimi v Černých občanských
Šatech císař Maxmilián Míramon
a Mthla
Po boku každého kráčel kapu
čínský mnich
Za odaoiiMnýmf ubírala IC Op!
setniafc vojska
Kdyl vyšli od kapucínů byl cí
sař Msxmilián uprostřed Po pra
vé straně byl Miramon na levo
Mehia
Císař obrátil se k Miramonovl a
hlasitě mu řekl:
"Vy jste byl hrdina vám patř
místo prostředniť'
A pustil Miramona do prostřed
Za císařem vsdlc mnicha byl
také věrný císařův komorník Ty
déš
Tři odsouzení ubírali se na
smrt jakoby šli na ples
Průvodu velel velitel stráží
Smutně sklíčeně třásl se Ve
vzpomínkách svých sám napsal že
mu i zuby cvakaly jak byl dojat a
jak nesmírně dobrého císaře lito
vat
Obě setniny postavily se na poli
u starých zřícenin klášterních do
Čtverce
Z řad vystoupila četa mužů
Odsouzení postavili se do řady
První Mehia uprostřed Mira
mon pak císař
Velitel stráže vytáhl rozsudek
Podle obyčeje chtěl ho přečistí
V tom okamžiku ozval se od
města zvuk polnic
Na bílém kont mávaje bílým
šátkem blížil se tryskem poboč
ník Eskobedův
Odsouzení kteříž již prožil! mu
ka předsmrtelná! předvapením
ohlédli se směrem odkud bylo
slyšetí zvuk polnic a když spatřil
ezdce mávajícího bílým šátkem
zazářily tváře jejich jasem naděje
"Juarez jest také Člověk!" še
ptal císař bezděky
Kurýr přicválal
Pozdravil velitele zvnČným
hlasem mu hlásili
"Zde přináším písemný rozkaz
pana vrchního generála Eskobeda
odle telegrafického nařízení pana
presidenta Juareza máte rozsudek
odložit!! Pane setníku račte
doprovodit! odsouzené opět ke
kapucínům do dřívějších cel"
Velitel stráže převzal písemný
rozkaz a na znamení že rozuměl
vzdal také čest
jfjuarez poslechl radu Viktora
Iug' řekl velitel stráže tiše cí
saři "Nyní již obrátí se všecko k
epšímui"
"Počínám důvěřovat! 'odpoví
děl císař "Pojďme rána Míra
monova silně krvácí "
Smutný průvod v stejném po-
ádku jak přišel vracel se zase do
městakde posud bylo úplné ticho
Ti kdož z oken uviděli vracející
se průvod vybíhali radostnými
výkřiky na ulici a blaženi říkali:
"Odsouzeným byla udělena mi-
ostl To učinila slečna Lea
tesbartova To Jest její dílo I"
Oh proč byla tato milost je'
nom rozmarem?!
Byla to milost ukrutná jak se
známe pozdějil
KAPITOLA 14
oshtses proskčlio králem Viléma
Vrchní generál hněvem a zlostí
rudnul takřka K okolí tvému
yl hrubý surový nevrlý Lál
uarezovi nazýval ho zbabělcem
ničeho schopným a kde koho po
bouřil aby na odpo!ednebyli avo-
áni všichni v Queretaru dlící cle-
ové národní rady
Juarezovi pak zaslal do Potosl
depeši sepsanou tajným písmem:
"Před členy národní rady obvi
ním tě z velezrády nebude-lí roz
sudek ve dvou dnech vykonán"
Bušil právě pěstí do stolu a
ysvětloval svému pobočníku své
mínění když se dvéře beze všeho
zaťukání rozlétly a jimi vstoupil
feditel dolů Resbarto
"Nu-teu jclií se
i Kikohrdo v duch
:háieir myslil f
u "HichltlJ
II „ A
V tas najun mna t uwmh uiii
"Lra ntplUla večer domů Kde
r ?" ptal ss Hcibarto
Etkobedo aadíval se tlostně na
ředilelo dolů
"Já mám vřdětl kde Jet" prsvll
nevrle "Dosud nJem jcltě je
jím mantclem abych jl Udal o
vysvětlení kJs v nod ta zdrlujfi
Vy jste jejím otcem proč jl dovo
lujete aby se v noci potulovala?
Jiitě běžela k Juarezovi do Potosit
Juarea se také obrneacu a oavoiai
ntnřátcle na!o iž rřed samou
smrti'
"Ale ale vy jste jaks! podrá!
děni Račte se mnou mluviti hla-
snad trochu klidnějším já f
mexického J
li]
i u
1 1
'
ti
svobodoý občan
nebeské
starostí
pwJ
Či ne?"
sem
sem
slátur
"Pro mne třebas císař
fíšel Mám sám dosti
proč mne vyrušujete ještě
svou dceru!"
"Snad se smím řeptati
"Nctažte se!"
"Včera večeř byla Lea viděna
iak a vámi Šla ke kapucínům Od
té doby všecka stopa po ní se ztra- }
tila" f
"Snad nemyslíte si že jsem ji v '
snědl?" í
"Nikoli za tak hloupého mne '
nepovažujte pane vrchní generá- Ljí
lei Ale domnívám se Ž jste pH'V
vedl mou dceru do nějakého ne í
bezpečí" - h
"Já?" žasl Eskobedo lstivě (
"Ano vy!"
"Já že bych ji uvedl do nebez-
peČÍ když hledím si získat! jtjf í
i
Á
ruky?!"
"Po dnešním vašem brubství
nikdy bych k tomuto sňatku ne-svolili"
"Mám slovo vaší dcery''
"Rozházím celý klášter kapu
cínský nevrátí-li se hned dcera
má domů"
"Buďte přesvědčen že kapucíni
sou v této věci úplně nevinni a
byla by škoda působili jim proto
škodu Ostatně mám zde také
dosti vojskal''
"Nemůžete mně tedy dáti ni
žádného vysvětlení o tom kde se
Lea zdržuje?"
"Tuším jen kde je"
"U Juareza?"
"Nejspíše odjela do Potosí Že
bylo vykonání rozsudku odročrno
připočítávám jenom jí"
"Budu ihned telegrafovat! do
"Prosím vás povězte mněstalo
se poprvé za sporu císařova 20
dcera vaše domů nepřišla?''
"Nikoli"
"Vidíte!"
"Ano jenom že jindy jsem vždy
vědčlr kam a proč odešla"
"Nyní pak nezbylo jí asi času
aby vás zpravila Buďte klidný
slečna Lea ve dvou — třech dnech
se vrátí"
"Budu po ní pátrat!! Mám
akési tušení že v náhlém zmizení
mé dcery máte vy prsty Ale to
bychom pak spolu účtovali!"
'Přijdu k tomu účtování!" pra
vil Eskobedo 9 posměchem
Resbarto spěchal na telegrafní
úřad aby telegrafoval Juarezovi
"Pardon— není možoáj pravil
telegrafní úradník
"Co není možná?" 'tázal se
UsbartO zaraženě
"Telegrafovat!"
"Proč ne?"
"Jest zapovězeno až do dalšího
nařízení dopravovat! jiné depeše
mimo úřední"
"Kdo to zakázal?"
"Eskobedo"
"A podle toho tedy jest dnes
Queretaro odloučeno nadobro od
Ostatního světa?"
"Eskobedovo nařízení platí ne
en pro gueretaro ale pro ceiy
mexický stát Vláda si nepřeje
aby cizina byla zpravena o nyněj-
iia postavení"
"Chci telegrafovali do Potosi
presidentu Juarezovi"
"To je jednot Jest to soukro-
!
t