Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 28, 1904, Page 10, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    -tou-řitfja-
j iMru niiuni n ni rrnrT
v
i
řomátt ol Vílími íoroic
Slov támcckého kapitána stále
ji hučela v ullth Zuli támecké
ho hejtmana jakotto mule válné
no vcimi nodnčho a vátila u
jeho slov
"Že by to byla pravd? Ž
ly ji miloval? uvalovala
duchu uiczitím co obchodní per
sonál v hlubokých úklonách j
ukazoval ncjdražŠÍ a nejjemnějŠ
hedvábí
Usmívala se Činila ještě i Žer
tovné poznámky v krámě ale ve
skutečnosti by se dala nejraději do
pláče
Sotva se mohla doíkati aby
byla doma
"Promluvím s Hajdukem po
prosím ho aby nenavštěvoval více
hraběnku Levalovou Mrzl mne to
již jen proto Že by u dvora o tom
mluvili Zámecký kapitán může
vše včdčtil Nechtěla bych státi
se předmětem hovoru nebo snad
útrpnostil"
Julie vykonala v krámě co j
bylo nařízeno
Dala si ukázati hedvábí i kraj
ky jež nakupovala na základě
nejvyššíbo nařízení
Její veličenstvo byla jako vždy
jindy k Julii milostiva
Když dvorní lokajové kteří
kočáru hedvábí přinesli odešlí
pohladila vznešená císařovna Julii
po tváři a milostivě se jí tázala:
"Schází vám něco Julie? Zdá
se mně že jste příliš bledá a smut
ná"
"Oh nic nic vaše veličen
stvol'' koktala Julie zmateně a za
pálila se až po uši "Snad jsem v
noci Špatně spala"
'Nebolí vás nic?'
"Nikoli veličenstvo''
"Ani srdce ne?"
Julie pohlédla překvapeně na
císařovnu
"Má Julie již není ke mně u
přímná" pravila císařovna a vlíd
ně se usmívajíc dívala se dívce
hluboko do očí
Julie teprve byla zmatena
"Uhodla jsem že vás srdce
bolí?"
"Oh nesmírně veličenstvol"
koktala Tulie dojata "Ano bolí
mne srdce ač nemělo mne ani bo
leli" "Co se stalo?"
"Vzbudili v mém srdci žárli
vost" "Podezřívají generála Hajdu
ka?" "Ano"
"A čím?"
♦'Že orv
"Nu jen směle 8 tím ven! Ko
mu byste si mohla lépe postěžova
ti než své císařovně? '
"Jenomže já tomu nevěřím co
lidé praví"
"Co praví?"
"Žc prý jest Hajduk zamilován
do hraběnky Levalové"
"Do hraběnky Levalové?" pra
vila císařovna a zamyslila se
"Hraběnka jest dáma velmi vzne
šeného rodu Ale to jest ve
dlejší! A hraběnka opětuje
lásku generálovu?"
"O tom jsem neslyšela"
"Pošetilá proč tedy truchlíte?
Láska není-li živena váŠefi není
li rozdmyebována uhasne jako
vzplanutí slámy!"
"O paní Levalové se praví že
je nebezpečnou dámou"
"Spíše nešťastnou než nebez
pečnou Znám historii jejího ži
vota Tato pani mnoho trpěla za
jediný chybný krok"
"Ano ale ten chybný krok byl
veliký"
"Veliký nerada na to myslím''
"Ale přes to nemám příčiny
žárlili na Hajduka?"
"Povím vám něco "
"Prosím veličenstvo
"1 ji bych ráda mata charakter
paní hraknVy Lcvalaví Púdiub
me ji i koulíce
"A jak?''
"Velmi opatrní Jenom pak
mlčte Julie"
"Veličenstvo!"
"Vím vím Žc si rozválíte kaž
dé slovo Ale teď jedná se o vaše
vlastní záležitosti — a hněv a vá-
Šefi neznají z pravidla Šetrnosti!"
"Nehněvám se ani na Hajduka
ani na hrabčnku Levalovou Je
nom mne ta zpráva mrzela mrze
ly mne hovory lidí"
Císařovna popošla ku skleněné
skříni v saloně a vyňala odtud ne
obyčejně krásný "a velmi cenný
prsten démantový
"Podívejte se na tento prsten'
pravila její veličenstvo
"Překrásný!"
"Znáte vlastnosti velkosvČt
skýchdam?"
"Domnívám se že marnivost
jest u nich největŠÍ vlastností '
"Pravdu díte Milují klenoty
hezké a nápadné Šaty klobouky''
"Paní hraběnka Levalová není
však dámou z velkého světa Žije
skromně a v ústraní ačkoli mohla
by penězi plýtvali''
"Uvidíme jakou je V případě
že Hajduka miluje a že trvá mezi
nimi nějaké dorozumění přijme
tento prsten"
"A kdyby ho přijala?"
"Musíte si o Hejdukově srdci
učiniti náležitý obraz Můíete ho
upozornit! odmítnout! přestat! s
ním mluvili "
"Na to jsem nemyslila veličen
stvo'
"Nač tedy?"
"Tento prsten má cenu veliké
ho jmění''
'Císařovna ráda obětuje tento
prsten aby Julii zjednala klid"
Julie se hluboce poklonila
"Zná vás hraběnka Levalová?"
"Dnes mne mohla viděli na Vá-
covské třídě'
"Přestrojte se tedy učesejte
se jinak na tváří se trochu zapu
drujte toaletní prostředky vám k
změně pomohou a navštivte sama
hraběnku Levalovou V takovém
případě nejlépe jest přesvědčíte-li
se sama''
"Ovšem že veličenstvo"
"Můžete říci třebas Že jste pří
buznou Hajdukovu který po vás
posílá jí tuto maličkost jako dáre
ček z lásky''
"Smím něco říci veličenstvo?"
"Jen mluvte!"
"Pan zámecký hejtman jest
nám velmi nakloněn Rád by to
učinil kdybych ho zasvětila do
svého tajemství a nabídl by hra
běnce Levalové prsten jménem
lajlukovým"
"Myslíte?"
"Jsem přesvědčena o tom Oh
pan zámecký kapitán jest muž
velmi hodný a charakterní!"
"Budiž tedy odneste mu ten
prsten ale nesmí se dovědět! že i
á se o tuto věc zajímám'
"Nikdy se ničeho nedoví
"Nuže jděte a promluvte s ka
pitánem Po návratu kapitánově
pak přijďte a oznamte mně co se
stalo"
Julie přijala drahý prsten od cí
sařovny a odebrala 6e k zámecké
mu kapitánu
Kapitán vracel se právě z pro
cházky v Pešti
"Milostiví slečno říkal jsem
pravdu!" pravil když spatřil Julií
"Generál Hajduk procházel se po
ulicích pešťských jen proto aby
mohl pozdravili projíždějící se
hraběnku Viděl jsem to viděl
sem to na své oči! '
Julie sdělila s ním svůj úmysl
Zámecký kapitán le vtliťf imil
"To j ikvottný nápad! Po
tvrdím tím iVvele I musilo míli
nejdříve svatbu sice lnulo grnerá
hraběnky Lcvilovél"
Zámícký kapitán přijal puten
pozorné li ho prohlížel
"Překrásný velico krásný!" bru
čet si Jo vouiů "Tento priten
nemine te úcinkeml"
Trefím vás rfkař pane kápl
láne spravte mne al te vrátíte!"
"Vzkáži vám ihned"
"Ale osobně nepřicházejte pro
toŽc generál Hajduk bude u mne"
"Můj sluha podá vám kytici to
bude znamenat! Žo hraběnka pr
sten přijala
"A kdyby ho odmítla?"
"No — to se nestane!"
"Ale kdyby se to přece stalo?"
"Pak vám tedy pošlu knihu
básní Bude to dobře?"
"Děkuji vám"
Zámecký hejtman dal si píivo
lati nakr a ocnei pres most na
peŠťský břeh k paláci Telekyově
Hraběnka Levalová přijala ho
velmi vlídně
"Přicházím od pana generála
barona Hajduka" pravil kapitán
"Pan baron bude asi velikým
podivínem Byl zde před chvílí a
neřekl čeho si přeje"
"Pan baron je poněkud nezku
šenýv podobných záležitostech
srdečních '
"Srdečních?'' divila se hraběn
ka Levalová
"Ano ano" usmíval se kapi
tán "Pan generál na důkaz své
ásky posílá vám po mně tuto ma
ičkost Neměl dosti odvahy aby
i osobně odevzdal"
Spanilé čelo hraběnčino se po
krylo vráskami
Tvář lejí se zasmušila a skoro
uražena vyskočila ze stolice
"Pan generál mně nerozuměl!
pravila prudce a hryzla se do rtu
"Pardon snad měl pan generál
nějaký důvod k tomu že si myslil
Že ho milujete "
'Ujišťuji vás pane kapitáne že
sem k tomu nikdy mu nezavdala
příčinu Generál pokud jest moč
známo má velmi rozmilou hezkou
a upřímnou nevěstu a pan generál
také tuto dámu miluje slyšela-li
sem dobře a mně nikdy ani v du
chu nenapadlo abych jí ho odlou
dila Mám svého chotě a bude li
Bůh ke mně milostiv budu za ne
dlouho žiti se svým manželem
Kdyby nebyli zabili hraběte Tele-
kyho možná že bych se ještě
dala od svého manžela rozvést! a
za něhu se provdala ale pan gene
rál Hajduk neměl se domnívati že
jsem schopna takové lásky která
jest spojena s předchozími dárky
o není hezké) Velíce mne to bo-
í ba mohu říci že i uráží! Po
vězte panu generálovi prosím vás
že jsem toho neočekávala a my
sli li o mně tak nešetrně neřku-li
ošklivě Žc ho prosím aby mne
více nenavštěvoval! Já jsem se
domnívala Že jsem v něm nalezla
přítele pravého a nezištného a
ble ukazuje e že si mna vyhlídl
za milostnicit Abl "
Hraběnka plakala
Vzlykala hořce z hloubi srdce
Zámecký kapitán byl překvapen
Na to nečekal
Schoval s nemalým zmatkem
démantový prsten do kapsy a slav
nostně pravil:
"Urozená paní prosím vás za
odpuštění pro tuto nabídku prste
nu Generál Haiduk neví o tom
ani slova Dovolte paní hraběn
ko abych se upřímně vyjádřil
Tady v uherském hlavním městě
hledí mnozí velmi špatně vaši uro
zenost vylíčili I na dvoře se po
vídá fe jste přišla do Budapešti
za dobrodružstvími Umínil ísem
si tedy že si opatřím úplné pře
svědčeni o tom co pravdy jest na
oněch pomluvách S radostí shle
dávám že řeči o vás jsou haneb
nými pomluvami a ujišťuji vás
urozená paní hraběnko Že nalez
nu ipoifib abych vám díl doko-l valotlmUinottí a hrdinnou! jako
I _ !- n r I -
naiv imuhiiiviiiui
"Byla to tedy tkouikar" látala
c brabínka překvapením
"Ano"
"Hajduk iq tuhlo ta to hně
viti"
"Itit to v ti mu visi ureieno-
iti aby celá ta vře lůstala nalfm
tajemstvím Al posud vát v Buda
pi!:l jen cbtííovall a padutíttli
teď budou vás ctíti a váliti si
Mohu důvěřovat! ve vaši mlčcnli
vostl"
"Mflřcte pane kapitáne"
"Děkuji vám Na Budín ta
chvěje se jedno srdce dívčí pli
této tptávě ndostll"
Hraběnka Levalová podala ka
pitánovi ruku
"Ale očekávám zadostiučinění'
Pravila hraběnka a nutila se k
úsměvu
"Zadostiučinění bude skvělé
paní hraběnko snad i vás pan
manžel bude děkovali za tuto hi
storku s prstenem 1"
Julie seděla v budínském
hradě ve své komnatě a netrpělivě
čekala
Hajduk byl u ní a mluvil o hra
běnce Levalové
Řekl Že z hloubi srdce lituje
tuto paní kterou tak mnozí odsu
zují
"Je to počestná dáma? tázala
se Julie nutíc se k lhostejnosti
"Mučednice! odpověděl Haj
duk
"A tvůj soucit b ní jest veliký
velmi veliký pravila Julie a
ze slov jejích vyznívala jakási na
rážka
Hajduk zaraženě pohlédl na
Julií
V tom okamžiku bylo zaťukáno
na dvéře
"Volno!" pravila Julie a sama
přiskočila ku dveřím aby je otevřela
Na prahu objevil se s4nba záme
ckého hejtmana
"Knihu! Přinesl knihu básní!"
zvolala Tulie s nesmírnou radostí
dychtivě vytrhla knihu sluhovi z
rukou
Sluha žasl
"Budu zde hnědl" obrátila sek
lajdukovi "Musím jen něco o-
známiti jejímu veličenstvu '
A běžela k zámeckému kapitá
nu aby se dověděla co hraběnka
íkala
KAPITOLA 12
Ze Života císaře Maxmiliána
Rozsudek vojenského soudu me
xické republiky byl telegrafován
do světa
Cizí národové plní účastenství
četli o tragickém osudu šlechetné
ho a vznešeného panovníka A
když z překvapení se vzpamato
vali ozvali se po celém světě ve-
icí a vynikající mužové — a pro
sili Juareza o život císaře Maxmi-
tána
Jest to neslýchaná událost v dř
inách světových!
Juarez dostával celé kupy dopi
sů výtečných mužů a byl jimi uve
den v nemalé rozpaky: co má dě-
ati?!
Mezi jinými dopsali mu také
generál Garibaldi a Viktor Hugo
Garibaldi hrdina' a modla Ta-
iánů!
Viktor Hugo proslulý veliký a
nesmrtelný spisovatel francouz-
ký který za svobodu Francie
trpěl ve vyhnanstvf
Garibaldi — muž z lidu — 8
fugo apoštol lidské svobody!
Oba chopili se per k zachránění
životá císaře Maxmiliána a slova
ež v listech svých napsali svírají
srdce zachvívají myslí trnou krví
těle!
Zlomili holou upřímností ba
možno říci s nešetrností hůlku
nad císařstvím ale přáli s! zachrá
nili Život císařův
Generál Garibaldi mezi jiným
psal toto:
"Vysvobodí-li se který národ od
svých utiskovatelů s takovou vytr-
f
I
r
4
l
1
í
ti
k
M
jako to učinilo Mrilko nibuda
tím údy ti národů bratrských
Bylo Itřttí lidMva le slml a
tikků přenesené do nového světa
se neujalol Bohu diky aa lot
Budil pozdraven udatný náro
de mexický! Závidím ti vytrvalou
onu odvahu odvahu lelrtnou i
kterou ji tachtánil svobodu ivé
liilllď U!lllik)r I
Buď zdráv Juarczil Ty hrdino
svobody světové a lidské důstoj
nosti buď zdrávi Tys neklesl v
zoufalství nid svobodou svého li
du ale — zahanbiv mnohé zrádce
— vzdoroval jsi nejen síle tří krá
lovství ale podrývajícím bojům
domácím kteří zhusta bývají vždy
ochotni tyranštví se naklonit!
Italský lid rád Tě pozdravuje-s
vděčnosti a s radoitíl
Ale jakožto rozhodní nepřátelé
krveprolévání Tebe prosíme: od
pusť Maxmiliánovi a daruj mu Ži
vot! O to tě Žádají demokratičtí
občané Ganbaldiovi již tolik kr- H
ve za avoooau Bvcno nuu proiiiujr
Odpusť mul Vrať ho rodiněnechť j
je příkladem velkomyslnosti lidu t
který vždy vítězí a také vždy od
pouští I ' '
V Casteletti c června 1867
Josef Garibaldi"
List francouzského velikého bá
sníka jest tento:
"V Houteville bouse
dne 20 června 1867
Presidentovi mexické republiky!
Juarezi Vy jste stejně veliký jako
John Brown! DneSoí Amerika má
dva hrdiny: jedním jest John
Brown druhý Vy! John Brown
popravil otrokářství a Vámi Žije
svoboda I
Mexiko zachránila jedna zásada
jeden muž — a mužem tím jste
byl Vyl
S jedné strany stála dvě císař
ství s druhé strany jediný muž s
nepatrnou četou hnán z města do
města ze vsi do vsi z lesa do lesa
a pronásledován až do jeskyň" jako
dravec na něhož íest cena vvosá
1 — r —
na Nřltnlilf zoufaltfch mulň nn
volali jste za své generály hrstku
žebráků za své vojáky Neměl jste
ani chleba ani pušek ani dělí 1
Křoviny byly Vám hradbamil S
jedné strany bylo tyranství jež se
zvalo zákonným naproti němu
pak bylo právo jež bylo za bandiť
stvf prohlašováno A právo pod
stoupilo boj s bezprávím
Pět let trval zápas jeho zápas
jednoho proti v£em Měl jste sice
nedostatek lidí ale z ostatního
teto aí iitvnfil rlirint tl rfi-rxi nnA i
nebí byli VaSími spojenci! Žhavé
slunce mexické stalo se nejlepším
vašim soudrunemi uezedna jezera
byla Vašimi obhájci močály z
nichž se vyvíjela zimnice rostliny
dýšící smrtí žlutá zimnice tropi
ckého podnebí holé pouště pou
ště bez vody a vláhy v nichž lid '
i zvěřena hladem a žízní zmírál
Holá vysočina Anahuacká jež
jako Kastillie pro svou holost jest 5f
nedostižná Colíma bohatá na '
sopky kde půda se chvěje vulka
nickými výbuchy! Pusté Cordille- '
ry vysoké bazaltové hory obrov
aké porfyrové skály byly Vašimi
přirozeným! ochrannými baštami
Podnikl jste zápas gigantů a hory
jste kácel na nepřátele
A když jednoho dne se roz
prchly pětileté oblaky dýmu z pu
šek a prachu vidíme obě císařství
v prachu! Nebylo tu_yíce Žádné
monarchie nebylo tu více žádné
armády všecko bylo v zříceninách
a nad těmito zříceninami zlomené
ho násilí stál jediný muž: Juarez a
po pravici jeho stála svobod!
To vše jste vykonal vy Juarezi
a jest toho mnoho! Ale co nyní
ještě máte učiniti jest ještě vícet
Poslyšte presidente občanův
mexické republiky
Ukázal jste prvé moc demokra
cie ukažte teď i její krásu! Do
volte aby po bouřlivé noci nastalo
jitro ozářené růžovými Červánky
Ukažte barbarům civilisaci tyra
nům zásady prával