Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 25, 1903)
l Hospodářská Besídku IU-U H Jiti vKliokoholioliolioliokoiiliúlicliolioliolioiiolioliuliolioiiolioliiMiiH ko ) lit )tlmi It stávají i illonhtilf lnu r V u I n o H i lat Mnlil fkilíl a)m s)ám thtri tt4Mal Kolník vo slav po dlouhou dobu podceňoval Vllvf parna- mála neskulených mistři v ) tuh luvolánl~atak tah m a tuimm U j lil th Vk pMlkovými konkurovali afálifhlk nedávnem ve ttaté vlauli v t f r 1 1 i rolnici i tvé láMupc jrn ty nr-jménl athopné ayny Kil) 1 kluk neobstál ve niuliM vral n ho milý táta domft luorbou: "Hudci acdláki-ml" A Itké byl a poillfl toho llo i sfdlaírni Dnrl nllio dn však a avlálti léto těmi počíná o !' povoláni rolnické bráti tctU jiný rát rol niclvo m emancipuje ktrrářio emancipace pokračuje mnohem rychleji tiríli celá emancipace Ženská která! přec pokolení mul akému nemálo strachu nahání Dříve (cl na studie jenom len kdo chtěl hýli doktorem panáí kem učitelem aneb něífm podob ným Chtěl-li být i písařemmuael studovat! na ševce pak nebo na truhláře muacl ae alespoň učiti ale sedlákem mohl býti beze vše ho mohl jím býti i tehdy když ae k ničemu jinému nehodil Kolníku nebo-li farmáři trvalo to dlouho nežli ae vymanil z tich atarých kolejf kteréž mu jeho děd naznačil a nežli poznal Že on nemusí orati a alti právě tak jak to tento dělával Kdybychom ee dnešního dne spokojovali a ta kovými úrodami i j&kými apoko jovali ee naSi předkové a kdyby chom též tak primitivní žili jako oni nemuseli bychom vynalézat! žádných nových způsobil hospo daření a nemuseli bychom si též ani lámati hlavy a různými studi emi a zkoumáním jednotlivých odborů naší práce My viak po kračujeme v našertí Životč spole čenském naše okolí pokračuje obchod a průmysl pokračuje vše bere se ku předu proto musí po kračovat! i rolník ve tvém povo lání V zemědělství nastaly v mnoha ohledech veliké zrniny následkem čehož vydán je farmář prudké konkurenci v trzích světových ri rroto anycnom se udrželi na úrovni musíme snažití se aby chom dávali do trhu zboží které jde na odbyt a kteréž přináší oám slušný zisk je-li zboží to laď nym musíme se snaziti lacino je vyráběti aneb musíme věděti jak aí počínati abychom je lépe zpe něžili Dnes musí se vypěstovali na akru více a lepších plodin př nižší ceni výrobní nežli dílo se v dobách dřlvejSích ííeSeoí otáz ky této není tak snadné jakou se otázka ta na první pohled být! zdi Odborné vzdělání kteréhož farmář vlastně farmářaký řeka- nec dosáhl jest klíčem k rozřeše ní toho Když průmysl domohl e odchováním si odborníků toho stanoviska že vyrábf nyní deaate ronásobné ano i stonásobné množ ství zboží při stejné ceně nežli íaae vyrsDCi předjety proč ne mohlo by ae toho dodělat! i zemi ueiam tayz oacnovavaio by ai ve svém středu podobné odbor niky? Dnešní Školství hospodářské i léto zemi dospělo již takového atupně že může svoje odchovance směle postavili v boj existenční Mladík ktirýž hospodářství ne studoval je učedníkem když po stavíme je na farmu on musí i po léta se učiti tak jako ae učil jeho otec nežli poznal vlastnosti své půdy nežli seznal jakého obdělávání jeho pozemek vyžaduje zda li třeba mu hnojiva ]ké plodiny rodí atd- A takové učení přijde velmi draho Člověk v oboru tom nevyškolený j hříč kou náhody neboť dělá všechno na zdař bůh — povede ae to pove de — nepovede se to nepovede Za to vlak farmář vyškolený od borní vzdělaný nechá všeho bá daní stranou a počne kriticky po suzovali hodnotu jindy podmínky povětrnostní prácí atd načež rozhodne se o plodinách kteréž pěstovat! bude aneb i o způsobu hospodaření jakým pokračovali rnlol znaje jodnotlívé odbory hospodářské a jsa též vyškolen v znalosti požadavků té které plo diny On udělá si pak plán a pokračuje na jito Pakli roz hodne se pro pěstování plodin volí ta nejlepší známi semena chopí-li ae dobytkaření použije tetu nejicpaich plemen která ae pro tu kterou krajinu hodí Vě nuje-li ae mlékařeni nepočíná a brakem nýbrž opatří si nejlepší kusy ralékařských rázů kterýmiž položí si základ nejen k okamži tým příjmům ale k budoucímu úspěchu A k tomu je třeba vzdě lání odborného Farmář musí býti v každém tomto jednotlivém odboru náležitě vzdělán totiž od kořene aby pak na základě toho to původního systematického vzdělání mohl dále ze svých zku šeností prospěch čerpati Matkou umění je dnelnfho dne ikola — zkuíenost je jeho učitel- klný ntml ani Ikot odborných ani mnoholetých tkiilrnntifř A jak má pak takový obstáli vedla 1M1 il mail obé ř Proto nrvá 11'jli- rolnki a vínujn nějaký tm dolar na odborné vrlMíul svýih synů— pravím odborné K tomu nestačí aby vál syn proftnl vyUÍ skulu neb obyčejnou kol lam nabývá sne vzdělání vle obecného slává se vzdělaným občanem ale ne vzdělaným far málem Všeobecné vzdělání mělo by býti dnes údělem každého ať j to dělník řemeslník nebo (ar mář ale kromě toho musí míti ksždý jistou hlubší malost svého oboru A té docílí řemeai tik ve Ikole průmyslové obchodník v obchodní a rolník v hospodářské ZárětH pra fáraní Závětřím míníme pásmo stromů kolem farmy kteréž chrání oby dlí atáje dobytek i obyvatele před prudkými větry a bouřemi Na závětří takové hodí ae nejlépe strom jehličnatý Když stromy jehličnaté dorostou tvoří takřka neprostupnou stínu kteráž po skytuje nepřekonatelnou ochranu jak pro člověka tak pro dobytče Pro nale západní státy hodí se nejlépe amrk norvéžský (Norway spruce) borovice bílá (white pmej a jalovec virgiDský (red cedar) 10 jsou tri druhy kteréž se nej lépe hodí pro vyšší polohy Kro mě nich může se též pěstovati borovice bahenní (Austrian pine) a borovice obecná (Scotch pme) borovice obecná roste rychle pr vých deset nebo dvanáct roků avšak potom krní kdežto borovi ce bahenní routě pozvolnu ale nabývá vzrůstu silného složitého zlepšujíc se stářím Závětří sází se od strany zá padni a severní Obyčejně poita Čí Čtyři řady sUomú fíady sá zejme na deset stop od sebe stromy pak v řadách na dvanáct stop vzdáleně a to střídavě tak aby atrom v Jruhé řadě přišel do prostřed mezery řady prvé— tedy ne do čtverců Tím způsobem docílí se závětří mnohem hustší ho Nejlépe jest zasázeli do ven kovních dvou řad závětří bílou borovici a do vnitřních dvou nor véžský amrk Pakli vysadíme závětří tím způ sobem a řádně jo ošetřujeme docílíme takřka neprostupného pruhu stromů Pozemek který na závětří věnujeme jakož i prá co která vypěstováním jeho spojena jest vyplatí se nám mno honásobně neboť tím chráníme před zimou nejen stáje a obydlí jak praveno ale i dobytek v krm oýcp ohradách Při vyaazování jehličnatých stroma je niavni veci pečován o to aby kořeny Jejich nevyschly Tobo docílf ae nejlépe tím když po vysazení okolo nich naateleme chlévské mrvy kteráž zabraBuie rychlému vypařování se vody z půdy Když kromě toho i jinak stromů náležitě hledíme bude procento stromů neujmutých aneb zaschlých velmi maiým Jehlič naté stromky k sázení má skorém každý čelnější tkolkař Jehličnatá závětří je mnohoná sobné lepším a prospěšnějším nežli i to nejlepší závětří stromů listnatých poněvadž listnaté atro my v zimě listí shodí a nekladou tudíž větrům takový odpor jako jehličnaté kteréž i v létě skytají žádoucí atfn T ' w W a" nejcastejsi tnynou uterez se rolníci při vysazování jehličnatých stromků dopouští jest ie sází sadbu přilil velkou K sázení hodí se nejlépe stromečky od 12 do to palců vysoké Když se řáduě zasadí a půda se kolem nirh V nrunlrh ltrh rAtiA my ae udržovala kyprou a zabra ňovalo ae vypařování aneb když ae přikrývá mrvou k dosažení téhož účelu atromečky tyto se lehce ujímají a rychle rostou Pásmo jehličnatých stromů ob klopující ohradu a krmným do bytkem se mnohokráte zaplatí neboť poskytuje výhody neoceni telné A kromě toho dodá i celé farmě na vzhledu a kráse Proto nikdo kdo mi farmu doposud větrům í bouřím vysazenou neměl by tohoto jara opomenouti zavčas stromky ai objednali a k sadbě při kročili jakmile se mu první příle žitost naskytno místo na polt) odváleli do trky n„p lata sula ta svytMt a l)k ) ttlnnl kolil liottlinnl potravy humusu (Mroucímu IjMt láitk rnstlinnýtli) pňJi Mál Hhjkalo avšak oni to npo uiovali jakttiíla vlak ubývalo humutti ubývalo t athopnotti půdy udilotati vláhu To vystl Hovíno Km It Mstívají milí lita ačkoliv lomu vt skuitčaosti nrbylo tsk tokuJ byla půda bohatl na humus látky livné vyvinovaly se na nl bujni rostliny kurél ispoultély st kořeny biu boko a id čerpaly slále dostttr vláhy Kd)l vlak nrodnoM byl vyčttpána rostliny krněly a Indii ani tak hluboko kolmý nrsspou 1 ty aby vláhy v hloubce Josáh nouti mohly Pakli aa lakových okolností dostavilo se tilkol horkých týdnů tu přirození slabé zakořeněné rostliny vsdly a půd nedostatkem humusu trpící vytý chala Humus ač není přímou potravinou rostlinnou jest přece důležitým činitelem v půdě a bez něho nedá as půda úrodná myslit! Humus hraje též důležitou úlohu v udržování vláhy neboť jím ae množství pojmuté vody u obyčej né půdy takřka zdvojnásobuje Půdu humusem obohatili lze pouze hnojením mrvou chlévskou a hnojením zeleným totiž zaorá váním zelených rostlin na půdě vyrostlých Kde možno pěstovat jetel tak hradí jistou část humusu zahnívající kořeny jetelové Avšak jetel se na půdách o humus ochu zených ncdafl a tím právě stěžuj se nahražování tohoto Pakli farmáři kdekoliv nepřejí si dospeti k nemilým koncům musejí na prvém místě učinili pří trž dalšímu ochuzování půdy Bohužel však máme ještě mnoho farmářů takových ktfí stále stále otupují to dědictví svých předků na úkor svých potomků aniž by brali ohledu na to že jsou povinni odevzdali jim je tak jak je byli sami přijali Dobrý hospodář dnešní doby neodváží mrvu do řeky aneb do potoku nýbrž on schrifiuje vše co se dá aby to opět poli svému vrátil Vždyť je dost toho co odvezem do trhu I trvnibo sJtjJu Č(skyo uíttelft oJtyviiUlio v Alít fict dne 28 finon 1903 Stav námořní moci Spojených Států a Evropy Jak zarborall rnlnt pftily Otázka jak zachovali úrodnost půdy jest otázkou doby otázkou nynější generace NaSi předchůd cové neměli a ni co činiti Oni nalezli zde půdu tak bohatou aa látky potravní a burnus že pova žovali za nemožné úrodnost tu vyčerpati Proto ze svých po zemků (tile jn sklízeli a mrvc I Kapitán Charles DSigsbeechef zpravodajské kanr- v našem námořním odboru předložil před ukončujícím se zasedáním kon gresu zprávu o našem námořním lou st vii která rai zajímavost pro každého občana této země a proto se jí zabýváme v tomto článku Din této zprávy máme nyní mšem námořním loďstvu 109 lodi schopných k činné alužbč jež maji dohromady 278250 tun snosnosti vedle těchto nalézá se ještě 44 bitevních lodí o 300484 tun anosnosti ve stavbě V lodích schopných k činné službě máme nyní 10 bitevních lodfprvé třídy majících 112329 tun anosnosti dále máme 10 ji ných bitevních lodí a obrněných lodí k obraně pobřeží a úhrnnou anosnosti 41000 tun 2 obrněné křižáky se anosnosti 17415 tun 2 první třídy chráněné křižáky se anosnosti 15750 tun 12 chráně ných křižáků druké třídy se ano snostf 47100 tun a 23 jiných chráněných 1 nechráněných křiži ků se anosnosti 32111 tun Mezi loděmi dosud nedohoto- venými jest 9 bitevních lodí prvé třídy se anosnosti 131300 tun obrněných křižáků se snosnosti 111800 tun 3 chráněné křižá ky prvé třídy a 6 chráněných kři žáků druhé třídy ae anosnosti 18 600 tun V této správě kapitána Sigsbee ho nejsou zahrnuty ony 3 bitevní lodi prvé t'ídy a jeden obrněný křižák jichž stavba byla posled ním kongresem povolena Kapitán Sigsbee v této své pře hledné zprávě o stavu naší ná mořní moci činí porovnání a loď stvem Anglie Francie Německa Kuska japonska a Kakouska a uvádí v jaké sil'! tato loďstva stála dne 30 listopadu r 1902 Kdežto Spojené Státy mají 100 lodí dohotovených a k Činné služ bě schopných a 44 nalézá se jich V konstrukci tu Anglie má v celku 546 lodí achopných k činné služ bě jichž anosnost obnáší 1401- 018 tun a 78 lodí se snosnosti 406856 tun má ve stavbě Francie má 370 dohotovených lodi a ve stavbě jich má 83 Ně mecko má 205 dohotovených a 20 rozestavených lodí Itálie má 200 lodí ve službě a ve stavbě 15 Rusko má 220 lodí ve službě a ve stavbě 55 Žaponsko má 142 lodi ve službě a ve stavbě 22 Rakousko mi too ve službě a ve itavbě s Dle tohoto výkazu stojí Spoje né Státy ve čtvrté řadě pokud se týče lodí nalézajících se ve stavbě Francie zaujímá místo prvé Anglie druhé a Rusko třetí Ačkoli počtem lodí ke službě schopných zůstáváme daleko po zadu za ostatními námořními vel mocemi tu pokud se týče dokona losti loďstvo Strýce Sama stoji na místě prvním I l o přftřtsu prol Jfllnka aaiijal mino Mam kl pioí !( 1 Mílii t promluvil n "pravém vý inamu ufilrtského povolání" aá tltitovnli Přátelé Ikolyl-Kdyl jsem byl pořádán abych oslovil dnelní thromllděnl utkvěly mytlénky mé na předmětu "Pravý výrnam iičtlrUkého povolání1' Volil jsem pkdmét tento poněvadž t lau IrnoMi nabyl jtrm pfesvldčrní le není snad Jiné nlátky ktrrá by at tsk pilino dotýkala idaru neb ne Zdaru školní práce "Jaký učitel laková Ikola" jcnt aajisté pravdivé přísloví a protol chceme-li táhnout! na pravý kořen škulní práce musíme začíti a učitelem Zajisté tudíž uzná každý že předmět který jsem ai vyvolil měl by upoutali pozornost a vzbudili zájem nejen všech učitelů a rodičů nýbrž i každého vychovatele a přítele mládeže vůbec mb jenom ve správné výchově mládeže záleží naše Dudoucí Štěstí Jedno přísloví staré praví že "otec málokdy napomíná syna svého by jej následoval v jeho povolání'' a přísloví toto zdá ae býti v plné míře pravdivým po kud ae týče povolání učitelského Jsem si plně vědom toho Že jest mnoho a mnoho překážek jež se staví učiteli v cestu a proto nelze nám jej vžity vinit snad v ně kterých případech nesplnil veške ré naděje naše v něj kladené Peněžitá odměna jest nemalou ne li dokonce největší příčinou toho že ve mnohých případech nadaný a schopný mladík neb vzdělaná dívka vzdávají se dobro volně učitelského povolání a vrhají se na pole obchodní kde finanční vyhlídky do budoucnosti jsou ja řejší a skvělejší a kde duševní schopnosti bývají všeobecněji da leko více ceněny Ano drazí přátelé má li se "učení" státi pravým povoláním musí zajisté mladým lidem poskytnout! neje nom prozatímní dosti výnosné za městnání nýbrž ono musí poskyt nouti jim zaměstnání tak výnosné aby zaručilo jim pokojnou domá cnost a zajistilo jim bezstarostný stařecký věk A toho bohužel nynější vyučování na veřejných školách nikterak neposkvtuíe Než doufejme v lepší budoucnost! Nežli zanechám tohoto oddílu dovolím si uvést! několik příkla dů jichž by si bedlivě měli po všimnouti každý svědomitý a uvě domělý občan školní rada pě stoun a zejména rodiče Nuže milí přátelé co jest hlav ní příčinou Že učitelské povoláni jest tak malicherně odměňováno? Na prvém místě jest to neznalost neuznalost pravého jeho význa mu Rodiče v plné míře nepo chopili co asi znamená učenost i vzdělaní pro dítky jejich a proto také nedovedou ji oceniti Vím a mnohý z váa vi tak dobře jako já žt pouhá služka konající hrubou práci zachová si do roka více peněz nežli mnohá učitelka a mnohý nádenník ušetří ai též více než venkovský učitel Jak to přijde? Pouze tím že rodiče dnes všeobecně uznávají mytí oken že hlení prádla a zametání světnic za práci výnosnější než jest práce těch kteří pracují na zušlechtění povznesení myslí jich dítek" ano ouze tím Že uznávají práci čele dína jenž pečuje o jich dobytek a oře jich role za práci výnosnější nežli jest práce oněch již mají na starosti výchovu nejdražších jejich pokladů a kteříž nich mají učinili pravé a užitečné členy lidské spo lečnosti tělesně duševně i mrav ně vyvinuté Zdá se to býti skoro nemožné ale nicméně jest to holá smutni pravda Žc někteří rodiče jsou lak nevšímavými budoucího vzděiiní vlastnosti svých dítek Mnozí jsou zvědavi aby vyzvěděli ficto o povaze svého čeledína jenž mi na starosti jich dobytek alo v mnohých a mnohých přípa dech nesnaží ae zvěděli praničeho učiteli jenž má na starosti jich dítky po 6 hodin denně po 5 dní každý týden po 9 měsíců v rocel Rodičové vám dány byly dítky byste se o ně svědomitě atarali a jestli toho nečiníte provinujete se na lidskosti a za svůj čin zle bu de pykati Dříve však nežli nám lze zapo- číti a pojednáním o učitelském povolání jest zapotřebí abychom se shodli na cílech které mají za hrnovali podstatné body pravého Školního vzděláni aneb na cíli1 jehož si přejeme dosáhnouti Uči tel jenž pracuje 4icz určitého cíle podobá se korábu jenž pluje po mořské hladině a nemá n zřeteli Žádného přístavu Jest to smutná pravda ku kteréž se každý z nás musí přiznali že velké množství naší mládeže ubírá ae tímto svě tem bez jakéhokoliv cíle a tak rok po roku rozmnožuje počet těch kteříž místo zvelebováni pohřižují svět do hlubších bezpráví a stávají ae konečné břemenem lidstva ) li trty MpotlrM jiného ŮMlt (mýiii p-uUuiih j řit) Um vita Urba V povoláni ucitrUklm l nnohýih itran taléiajl k nim varovní hlasy tnalli st pouklisti nám na to to via ml býti aahrnoto v pravém Ikolnlm vnlélánl V) til únavy k nám volajf l nrplipraviijrntt doni lákypio vtltl ústavy Ut si léliijí lělrtný vývoj tartva "!! r!sf cteheáald IV hrají t Vyučováni nn( dotli praktické a tak by aa (dálo le místo ku předu kráčím do stlu Nil nejtrm jrdním ( tich kulil chmurným irakem pohtllí do bu ' iloiicnoKli Ncbylyť lkaly nait nikdy v Irptím stavu ml jou nyní Nicméně (bývá jeMě veliké pol pro jich (velel enl a ídoko naienl a vl čeho k tomu třeba irtt vytknouti si cestu a touto pak neúnavná btáti ae ku předu Nuže tedy co a kolik všeho třeba aby ve směru tom vyrovnán byl školní běh učební? Nejen že je třeba přikročili k přípravě mládě le pro vyšli vzděláni a pro povo láni obchodní nýbrž třeba přikro čit! k přípravám mládeže pro všechny případy k přípravám pro pravé žití vývoj tělesný du ševní i mravní ano k přípravám pro pravé vznešené užitečné Žití Cíl jsme si tedy již vytkli při kročíme nyní ku vzdělání učitele Toto může býti rozděleno na tři oddíly Prvý oddíl záleží z příprav intcllektualnícb čili příprav čer paných z knih Každý jenž za mýšlí státi se učitelem nechť pamatuje že nejlepŠÍ přípravou jakou si může získali studováním est rozsáhlé a určité uvědomováni li Kdo chce býti učitelem musí býti zárovcH studujícím Pro cvi čení učitelů jest nejlepší normální škola Nepostačí však aby učitel pou ze znal a vedél to co má učit nýbrž on musí též vědět jak nej lépe ten neb onen předmět žákům svým přednésti Musí tedy na druhém mÍ3tě míti jistou methodu V tomto ohledu není opět nic lepšího nad přípravu v učitelských ústavech Než velkému počtu na šich učitelů není dopřáno použiti této příležitosti a proto třeba aby se uchopili jiného nejlepšího pro středku totiž aby bedlivě četli a následovalipříkladů vyhlášených učitelův Každý kdo zvolil sobě důležité povolání učitelské neměl by v knihovně své postrádati ná sledujících vědeckých knih: Page's Theory & Art Kozenkranz Phi losophie White's School Manag Roark'8 Method in Ed Art of Study Herbert Spencer's Ed některá díla Komenského a někte ré dobré a spolehlivé knihy peda gogické a psychologické Jsem úplně jist kdyby každý učitel bedlivě studoval díla tato že by velice rozšířil svůj rozhled a stal by se hlubším a užitečnějším vv chovatelem Školní rady měly by se přesvědčili má li kandidát u čitelství nějakou knihovnu obsa hující díla pedagogická neb čím jest náčiní dělníkovi tím jsou knihy učitelovi Však kdyby i všechny jiné po třebné vlastnosti učitel si osvojil zbývá mu odstranili ještě jeden velký nedostatek a to jest udržo vání pořádku neb bez systému a poslušnosti nelze žádnému učiteli konati dobrou práci Jsou dvě cesty vedoucí k tomuto cíli a sice cesta lásky a cesta moci neb trestu Každý vzdělaný učitel měl by se snažit hráti se cestou první — cestou lásky Tyto tři oddíly jež jsem tutd naznačil jsou více méně pouze mechanické a každý učitel jenž jest dbalým může se v nich dodě lali akvělého úspěchu Však milí přátelé z toho co sobě žák po odříkáni všech úloh ze školy od nese nejdnležitějším bude vliv jaký na něj učinil učitel a pak názory jež mu učitel vštípil pro budoucí jeho život Každý učitel měl by ae snažit svým přlkadem vzbudili v každém žáku touhu po vyšším vzdělání ano měl by jim stále hlásati: "vzhůru do koleje i na uaiveioitui" Milí přátelé práce učitelova po dobá se práci malíře neboť učitel maluje neustále v srdcích dítek charakter jaký on sám v srdci svém nosí aneb práci sochaře neboť tesá živoucí sochy pro všechna budoucí pokolení Učitel mnoho musl poskytnout! žákům: on je musi stále varovali a usta vičně poskytovat! jim a dostatek látky z nichž jim možno čerpati příklady pravdy lásky a spravedl nosti pro své ideály A nežli může učitel pokládat! práci svou za skončenou musí býti přesvědčen že trvale vštípil v srdce svých Žáků vlastnosti jež jim nápomocny budou v budoucím žití při tvorbě lepšího pokroči lejšího a statnějšího pokolení je muž budeme moci a důvěrou ode vzdat! z klesajících svých rukou svítilnu pokročilosti Pokr?orial) OboralvA dvfi řádky najednou to ttnhiN I I II IIOIIIl II I i M lir afe? i ti 1 The DEMPSTEIt dvouřadový kultivátor byl zkoušen po léta na stech lánech kukuřičných flíto co praví o nli-li psn Hun: "Zkusil Jmmi víS dvoufilovy kultivátor a Jnorn s nim úplní spokojen konií v kiikiiUri tUeni priM dolirou Lidé říkali le Jo lo liumbug ala nyní mno vlili nim oborltvHtl s ifkajf že je lo niifailí 'skvostné- F Husa Pakli váš obchodník jej nemá pište nám Náš kultivátor pouze se třemi kofimi a jedním Člověkem vykoná tutéž práci jako dva jiné a dvěma páry koni a dvěma lidmi Vyráběli v BEATKICE NEB Odbočky: v Omalia Kansas City a Sioux Fulls DEMPSTER MILL MFG CO NO MORE BLUE-MONDAYS SWIFPS PRIDE SOAP Good in hard water and good in soft water Mado by SWIFT & COMPANT Swířtovo Priilo mdlo Jest aoJleplSím mýdlem Jaktfkoi lze ku praní prádla dostati Setřto STého prádla— nikoliv obalů v Gudahs Standard Rex šunky jsou naše za nejlepší uznávané šunky S výjimkou našich Diamond "C šunek jsou nevvrovnatelné co do zevnějšku chuti i uchovacích vlaHtnostf Prosty úplně oné drsné slané chuti tak odporné osobám jichž žaludky nejsou tak silné jak by být mohly Jemné lahodné hnědé The Cudahy Packlnf Co South Omaha Vet J''írllVntV tmím rjlííwir Záchvaty i JiILllIulJ nftrToenoet imli po Jeduo-ď-nnlm ugívtnl fr K ln't Oreat Nerve Ktorr ZnAtatfisl proS UM láhev natkfin Iku DMrliw JI tilrm lir U Kline Ltd m A ran HUťblldiibl ť Předplaťte ae na Pokrok Zápa du —pouze fioo ročně HOTEL na rohu 13 a Wilium ul Omaha Čisté a pohodlně zařízené pokoje pro cestující Jakož I výborná ieiká strava a vzorná obsluha V hoitlncl obdržíte vy"tuony 8T0IIZČV LKŽÁK nJI!pM druhy vln a likóra a neJJnmnf-JM doutníky Krajané zavítáte li do Oniahy navfiUívou ubytujte ne v hotelu Praha a uSi-tdte nejenom penřz ale zbavíte te I vícllkých nímiiízf a Td L1X24 O pllzeň krajanfi Mdit YINCKNC Ji líOBROrisKV Paroplav Spol Sev-nemeckého Lloydu Po paroIodí:h expresních nejrychlejší jízda přes moře za 5 dni 15 hodin a 10 minut ~~Tyjgi rf Hlavnl enrl£3v Po parolodích expremnlcn z Nw Yorku do liremen fMOtí Po parolodích pravdelných c NeW Yorku do řlremen i!000 Po parolodích axpreimilcb z Hrřmen do New Yorku 8IM) Po parolodích pravidelných z Břemen do New Yorku (() 50 fi-tllavnl ú řxlovn aiai- JELMCHS & CO 5roadwayISrow Yorl -Hlavni lednateló pro aSpadůk H CLAUSENIUS & CO SííŽMÍÍSS:!"" LEtrGIass-AndreesGíi Hardware 0: Vwtttslé — aruflit j v TlkM— TWtní vyrážen ikované plechoví náliaf — CítcTaaý plana žHezný pleca aovov ih-' - - orít hiakfky ttraké zboží oicykly střelné stíráni náboje aaportovaaé saoat Sth laney alic m lefcr