Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, October 29, 1902, Page 6, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    X
G
'i
i
í
í I
a
í
i ?
! í
Poustevník na skále svatojanské
— 1 7 — " " 1 1 í
Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlcnovó
PŘELOŽIL HUGO KOSTEKKA
PokníuTiuS
"Ah milý pane poručíku" vy
jídfil se Luktars-Kalle i malou
důvěrností kterou obyčejně spo
lečné záležitosti lidem vštěpuji
a uškodí vám pane poručíku tuto
víc plijímati tak ohniví! Ostatní
víte že kdyby bylo naspěch ne
dopřál bych si nikdy tolik času
ale nyní jsem st myslil: Kdyby
pana porťčíka měla raniti radostí
mrtvice tížilo by mne to velmi na
svědomí"
"Pozoruji že's při neobyčejně
dobrém humoru" odpovřJíl po
íu !k namáhaje se jeviti klid
"a poněvadž i toho soudím že's
měl příležitost posloužiti koruně
prosím tebe abys trápení to u
rychlil'' "Nu jk jsem tušil byl přijíž
dějícím zrovna
Poručík takřka poskočil na po
steli radostí "Holmer sám?'1
zvolal a jeho ruka se bezděčně
sevřela
"Tak jest tak jest Když
bylo několikrát zaklepáno na dvé
ře předsíně procitl Kasmusson a
šel sám otevřít 'Jemine zvolal
'patron je dnes sám venku a tak
pozdě ' 'St' odpověděl Hol
mer 'kam bychom zašli — musím
o něčem důležitém proraluviti '
'Mažete pane patrone povědět
tuhle v jizbě co chcete' mínil
Rasmusson: 'spí tam všechno '
'Jdi tedy a zařiď aby kůň přišel
na chvíli do stáje' šeptal mu
Holmer 'počkám zde zatím ohřeji
se trochu'!''
Yachtový poručík zavzdychl
zhluboka ale neodvážil se jedi
ným slovem pobídnout! svého
podřízeného který jak se zdálo
chtěl : ho bavili vypravováním
pouze pomalým '
"Když se Rasmusson vrátil
slvšel isem Holmera sotva oba
odstoupili ke dveřím povídati asi
tohle: 'Vzal bys si na starost
odvéztt někam pro mne náklad
ryb? Dostav se zítra večer k de
sáté hodině na Strand ' 'Znám
vaše rvbv nane patrone ode
dávna' odvětil Rasmusson 'ívSať
nyní neodvážím se vzíti si na
bedta tento obchod neboť se už
u nás vypravovalo že jste v ne
přízni s yachtovým poručíkem:
muže býti někde v záloze a vyčí
hali až vyjedu a pak víte patro
ne co mne očekává za tu námá
bu ' 'Hlouposti' řekl Holmer
'vždyť jsem ti vždycky dobře za
platil Rasmussone a tentokráte
budeš jistější poněvadž darebák
yachtový poručík (odpustťe ale
jsou to vlastní slova Holmerova)
leží na Rosso zbit: hoši z Rosso
natloukli pořádně tomu darebáku
že se tak brzo neodváží přijití
poctivým lidem do cesty a proto
milý Rasmussone musíme si po
spíšili abychom kuli železo do
kud je žhavé'!"
Pan Ture byl by se bezmála
udávil nesmírným vztekem "Já
si ho zapamatuji Nu co bylo
ujednáno?"
"Tak po velké nabídce a po
velkých řečích bylo konečně ujed
náno aby Kasmusson přijel na
ítrn4 ítr večer v jfeíí-ooo do
bu A aby se úplně zajistili že
nebudou překvapeni hi hi
hi byl bych bezmála prokousl
pokrývkj abych e udržel od
smíchu přijede Holmer dnes
dopoledne sem na Rosso a přeptá
se jak se panu poručíkovi daří a
po té se rozhodae má-li dáti
dovézt zboží domů které prý má
blízko"
"Aha tedy přece na některém
ostrůvku dobře dobře zna
menitě Ale to je po čertech
zlé že sem Holmer přijde!"
"Ne to je tím lepší! Můžete
se tvářili nemocnějším než jste
já a Olaus můžeme si tak pohodl
ně počínati jako bychom myslili
že zde zůstaneme celý měsíc
Holmer tenkrát nežil když se vy
nalezl prach: dá se lebko ošáliti
když nás uvidí všschny tři v kli
du A až potom odjede připra
víme se a přijdeme za ním právě v
příhodnou chvíli'1
"Nu oni už nám nevyklouznou
t ruky a bude to lov z kterého si
můžeme slibovati velký zisk snad
největsí jaký jsme kdy měli co
plujeme pospolu"
''A nemluvím ani o výhodě
která padne vám do klína pane
poručíku že se budete moci
pomstiti na Holmerovi!"
_ Kalle byl mnohem smělejší než
nebožtík Osterberg Kdežto onen
chtěl býti ve všem za svým před
staveným nepřál si Kalle ničeho
tolik jako aby bo mobl předstih
nout! Ale pan Ture dal si pozor
aby to tak daleko nedošlo Zatím
nechával vál li vítr z určitého
místa plachty své vrchnosti spu
štěny ale jakmile se vítr otočil
uvolnil pan Ture nejprv jeden
pás po té druhý a když
byla celá plachta roztažena přišla
zase řada na Luktare-Kalla aby
skasal plachty a bez meškání vy
táhl vlajku subordinace neboť
yachtový poručík měl úplně v
moci uškodit Kallovi alespoň
stejně tolik jako Kalle jemu
"A ani slova nevyzvědel jsi o
místě kde ukryli ono zboží?"' ptal
se pan Ture tváře se jakoby ne
rozuměl poslední narážce
"Ne — ale to nám snad nevadí
když známe dobu kdy se oni
sejdou Pane poručíku tedy
přijmete Holmera?"
"Budu se musili k čertu přemá
hat avšak abych mu dodal úplné
jistoty odhodlám sek tomu'1
Patron Holmer dalek předsta
vy o vlivu jaký yachtový poručík
i ve svém nynějším stavu měl
přirazil brzo k můstku u Rosso a
uznal za vhodné tvářili re neoby
čejně udiveným když spatřil celní
yachtu odtaklovánu jako by se
chystala k přezimování
Na cestě k paa! Stromstenové
u které se patron vždy zastavoval
potkal se s jedním z chlapíků na
Rosso právě z těch kteří číhali v
záloze na yacbtového poručíka -
Když se byl Holmer na to ze
ptal dověděl se třebas z polo
vičních slov dosti aby tím jeho
odvaha o sedm procent se zvýšila
a vzrostla ještě o dalších sedm
když vstoupiv do jizby našel Luktare-Kalla
klidně sedícího se skřl
ženýma nohama u kamen a za
městnaného zašíváním kazajky a
Olause jeho soudruha stojícího
u stolu a zaměstnaného kroucením
tabáku '
Když byl Holmer pozdravil a
zeptal se po hostinské kteráž ná
hodou nebyla doma usedl též u
kamen a jal se hovořili s celními
zřízenci kteříž se tvářili neobyčej
ně Sšlíčenms
"Nuže Kalle děkuji ti za po
slední! Měl jsi tenkráte sice jinou
tvářnost než nyní Lituji že
se přihodilo takové neštěstí naše
mu poctivému poručíku!"
"Předevčírem ano" odpověděl
Kalle tváře se jakoby byl nesly
šel poslední narážky "tenkrát se
i pan patron jinak tvářil a mobu
li býti smělý a říci co si myslím
vytasil bych se 6 přirovnáním"
"Prosím příteli jen se oeroz
pakuj! Nemyslím tím zajisté cic
zlého!"
"Nikoliv Bůh chraň" pane pa
trone byla by to špatná odměna
za traktát který jsem na Strandn
obdržel!'
"Nuže chlapíku co chceš vlast
ně říci?"
"Že jste předevčírem vypadal
zrovna jako zajíc kdežto se dnes
tváříte jako opravdový lev!"
Patron Holmer uznal za vhodné
pokláJati toto přirovnáníza smčš
né a též se mu zasmál z plna
hrdla
"No no" řekl "kdo by b
nestal zajícem když ztratí zboží
ale vždyť 6e brzo zase zotavíme"
"Patrone neměl byste se tvá-
řiti tak zbaběle když jste mohl
víc ztratili!"
"Tys opravdový znáte llidí milý
Kalle Yachtový poručík si ovšem
umínil že musím někdy ztratiti
víc Ale když si v duchu řeknu:
co se stalo stalo se hůře než se
stalo už se mně státi nemůže inu
pak je zase moje odvaha silná
Ale poslyš budu míti dovoleno
vyjádřili osobně panu poručíku
svou soustrast?"
"Myslím že to tak snadno ne
půjde co myslíš Olausi?
"Tys jeho komorníksm proto
můžeš k němu zajít a přeptat se
— ale nemyslím že ti yachtový
poručík poděkuje za tvou náma
hu!" poznamenal líný soudruh ani
nevzhlédnuv od svého tabáku
"No no mohlo by ee tak státi
— pan patron musí se pro dnešek
vzdáti táto ochoty!"
"Bůh chraň aby zlo trvalo tak
dlouho abych sem musil přijíti
několikrát! Doufám ' srdce pa
trona Holmera bušilo blahou na
dějí "že to není životu nebez
pečno?'
"A já doufám" chopil se toho
Kalle s dobře sehraným rozhořče
ním "že nikdo neroznesl něco
takového Ale přece se pře
ptám chce li vás vidět pane
patrone"
Kalle odešel a vrátil se brzo s
odpovědí že poručíkovi návštěva
patronova je vítána a Že si ne-
mftže odepřít! aby jí nepřijal —
— "Ano umím je klamat!'1 řekl 6Í
v duchu Holmtr při čemž hladě
se spokojeně po bradě následo
val po Špičkách Kalíc do ložnice
Pan Ture měl nyní přes Čelo
ltolý obvaz který jako obruba
žlutýth víček jizev a modřin do
dávat mu velmi povážlivého vze
pření Ležel roztažen na zádech
a zcela netybně na posteli a jak
se tvářil mohl jen s velikou ná
mahou otočili poněkud hlavou na
znamení že poznává a vítá svého
dobrého přítele
Patron Holmer byl zjevem pana
Tura tak překvapen že přes své
potěšení viďa jak jeho nejšílenějšl
přání jc téměř překonáno ztratil
v první chvíli svou obvyklou zá
sobu slov
"Přistupte blíž pane patrone!"
pronesl yachtový poručík slabým
hlasem "To je milé že ah
ti darebáci — nemám síly"
"Bůh je zatrať!" zvolal Holmer
pokrytecky kdežto v nitru svém
blahořečil oněm záslužným mu
žim kteříž se chtěli pomstiti na
nenáviděném celním úředníku
"Bůh je zatrať šibenlčníky!
NejmilejŠÍ pane poručíku jsem
tak dojat a překvapen Že ani ne
dovedu vyjádřití své rozhořčení"
"Díky díky vám! Žili jsme
spolu přátelsky - ha má prsa
moje hlava mé oči Jsem roz
hodně přesvědčen že útlocitná
slečna Fanny nesměje se mému
neštěstí?"
"Nesměje vždyť je dobře vy
chována pane poručíku! Když
uslyšela o vašem neštěstí zvolala:
'Můj Bože otče nebudu moci této
noci usnouti! Ubohý yachtdvý
poručík — byl sice na nás přísný
ale jednal z povinnosti zákona
což mu nikdo nemůže zazlíti"
"Řekla to skutečně tak?" zvo
lal Gran poněkud prudce Ale
hned po té připojil zdlouhavě:
"Ó jak se trápím Ta děva
ano pane patrone kdybych měl
sebe menší jiskérku naděje
Avšak ani nevím co pravím!"
Holmer boje se by nevybočil
z mezí kdyby bylo dále mluveno
o tom předmčtě a mimo to nepo
třebuje už jiné jistoty než kterou
již měl loučil se nyní namítaje
že nechce déle obtěžovati pana
poručíka
"Přijďte zase brzo!" žádal ho
pan Ture "Nezbývá mně než
několikatýdenní karantéoa
"Zajisté že přijdu nejmilejší
pane poručíku: rři nejbližSÍ příle
žitosti budu míti Čest a radost
vrátit se co nejdříve''
"Ty liško — však budeš brzo v
pasti!" zabručel jásající celní úřed
dník když se jeho host vzdálil
V takovém dobrém humoru že
se nepamatoval že by kdy podob
ný měl usedl patron Holmer
znova do člunu a vesloval domů
Cestou zaměstnával se Holmer
tím že v myšlénkách probíral ono
potěšení které pocítí až bude
Fanny vypravovati o své návštěvě
na Rosso a znova si ji v myslí zo
pakuje "Nyní" zvolal yachtový poru
čík když se Kalle vrátil od
můstku kamž doprovodil hrozně
oklamaného muže "pryč s křeč-
mi! Jsem ovšem k ďasu velmi
na těle sláb že bych měl spíše
chuť ležet zde a křičet než vydat
se na moře a lopotit se a--šak nic
ranč nepomůže Rada na darebáky
z Rosso přijde později: záležitosti
koruny mají přednost před osob
nimi Dej sem šaty pokusím se
vstát!'
A opíraje se o rámě Kallovo
prošel se yachtový poručík poko
jem až ponenáhlu nabyl úplně
vlády do nohou a jak se vyjádřil
otužilosti proti bolesti
Ponenáhlu byla doplňována jeho
toileta až konečně stál úplně
oblečen v prostý námořnický šat
at syúVčsťvHčúí ijlubocě vtlače
ným do obličeje — tento poslední
vložil si na hlavu peuze na zkouš
ku neboť scházelo ještě několik
hodin do příslušné doby
Kalle Šel pro oběd a ohlásil Že
pan poručík chce spát a že proto
nesmí živá duše k němu vkročit a
bo vyrušovat načež zastrčil klíč
od předsíně do kapsy
Jakmile 6e sešeřilo vstoupil
opět do pokoje oblečen stejně
jako poručík
Když byli si uschovali unifor
mu aby mohla v příslušnou chvíli
bezvýznamnému námořníku dodat
veškeré oné důležitosti jakou změ
něný úkol vyžaduje odplížili se
oba zadními dvířky usedli do
člunu který si byl Kalle proti yě
domí majitelovu vypůjčil a s přá
ním všeho zdaru od Olause který
zde měl zůstat aby hájil celní
yachtu a odvrátil veškeré podezře
ní odrazili zticha od břehu aby
nikdo na - ostrově nepozoroval
jejich úanyslu aneb netušil něco
jiného než že yachtový poručík
leží v posteli
IV
Asi za hodinu po té když člun
yacbtového poručíka minul výbě
žek Mossholmu blížil se za
veslování sotva slyšitelného jiný
člun
Byl to člun Fannia
Již dávno ohlašovalo otcovo
znamení dvě svíčky v levém okně
podkrovní komůrky Fanny Že
cesta je volná A když nyní tni
ona aui čeledínové ačkoliv napí
nali bedlivě orgány sluchové i
zrakové nepozorovali nic po
dezřelého bylo mezi nimi rozhod
nuto přistáli
Než byly kameny odvaleny
pohlédla ona ještě jednou se stís
něným srdcem k'doraovu otcov
skému Jasný plápol svěc doka
zoval že jsou bedlivě ošetřovány
přikyvoval jí důvěru a naději aby
si pospíšila než přec čekala v ne
rozhodném napjetí
Kdykoliv chtěla dát čeledínům
pokyn aby započali práci byla
zadržena vnitřním neklidným tu
šením děsnou stále se vzmáhající
úzkostí Nezdaři li se celá ta zále
žitost vydá se tím velmi mnoho v
Šanc! Přes všechna šťastná zna
mení byla by přece kdyby nezpů
sobila otci nenahraditelný zármu
tek ráda svěřila dau mořskému
břímě tolikerých starostí
"Slečno" pronesl Berndt hla
sem prozrazujícím že už váhali
dosti dlouho ba takřka přebyteč
ně "myslím že už se musíme dát
do práce neboť jednak není pro
vás zdrávo stát tu tak dlouho v
chladu aniž pro patrona není s
prospěchem zůstane-li člun zde
dlouho: pojede-li někdo mimo
bude se mu to zdát jistě podezře
lým" Fanny obrátila bledý obličej od
Strandu k jeskyni v níž bylo zboží
uschováno
"Nuže tak je vyneste!" řekla
avšak po tomto rozkaze nemohla
notlačiti hluboký povzdech
Čeledínové dali se rychle do
práce Za malou čtvrthodinku
byly balíky v člunu kterýž nyní
rychle chvátal domů
Smutná podezřelá barva roz
kládala ée po tomto nočním pod
zimním obrázku
Šedězelené vlny valily se ospale
semtam ohlašujíce jednotvárným
únavným taktem že vlastně nyní
odpočívají po posledním boji s
bouří Menší černé skály s bílými
kameny rozptýlenými semo tamo
zdály se Fanny když n kormidla
truchlivě pohlížela do širého pro
floru jako mořem vyhozené rak
ve obrovské stíny hor tvořily
draperie velké smuteční komory
jejíž jedinou rozžatou lampu před
stavoval měsíc kdežto pohřební
zpěv byl prozpěvován několika
roztroušenými křičícími ptáky
"Nevidíte otce? Nemohu ho
nikde rozeznat!" řekla Fanny za
nechávajíc svých snů a vrhajíc
pátravý pohled k múitku
"On snad ani člun neslyšel
Ale jsem jist že sem zahlédne co
nevidět!" ujišt oval Sven
"Jemine nekmitá se tam za
svícemi?' vpadl do řeči Berndt
jenž zdál se rozeznávat! - stín
člověka
"Ty máš nějaké hloupé oči
vždyť sem pan patron běží přímo
po schodech"
Fřnny byla již vyskočila z člunu
a upozorněna slovy Berndtovými
a tušíc nebezpečí z každého vy
čnívajícího rohu podélných budov
spěchala nerozpakujíc se na okam
žik ke dvoru běžela mimo otce
jemuž dala znamení aby byl ticho
a v nejbližších okamžicích stála u
chléva
Ale nikde nebylo zříti stopy
nějakého člověka
Fanny prozkoumala velmi bed
livě místo kolkolem Všude vládlo
ticho jako v hrobě
Odkvapila nazpět
A když hluk Fanniných krokn
vymizel otevřela se tiše dvířka
kteráž v jedné stěně chlívu vedla
k seníku a třlo jehož pohyby byly
Svižnější než úhoře proklouzlo
s obdivuhodnou neslyšetelností
dvířky
Když přišel na kopec naslou
chal špehující Kalle y skrčené
poloze směrem k můstku načež
po rukách a po nohou plížil se
podél stěny a zmizel mezi vinou
čími se stezkami horskými až
konečně dostal se do sluje kdež
se přiblížil k velkému kamenu za
nímž nalézal se někdo jioý ne
hybný jako onen kámen
"P:-e poručíku" zašeptal Kal
le "to byli oni! Slečna Fanny
která má čertovsky dobrý čich
byla by mne bezmála vyslídila
ona vlastně sama byla na moři a
přivezla sebou zboží"
"Dobře dobře!" řekl yachtový
poručík stejně tiše "Kam pak je
odnesli? '
"Neodvážil jsem se tam déle
meškat abych pozoroval však se
mně zdá slyšel jsem zaskřípět
vrata přímořního skladiště A tak
jsem si pomyslil: nyní víš už
dost!"
"Jednal jsi chytře"
"Kolik myslíte pane poručíku
že připadne na mne?"
"Totě nemožné bned stanovit
ale je jisto £e'a ještě nikdy neměl
takového štěstí a počkáme si než
nám někdy podruhé podobný lov
padúa do klíaa St někdo
jde!"
A nehybní jako skály seděli
yachtový poručík a jeho služebník
v skrčené poloze
Hlasy a kroky se blížily
"Tys dnes nějak cholerická
dcero!" bylo slyšet! Holmera
"Kolikrát mám tě ještě ujišťovat
Ze stlučený darebák nemůže hnout
ani jediným údem natož aby se
vyškrábal po stěně na senoík
Ha ha ha já jsem jim utřel bra
du! Já jsem člověk kterýž vím
co dělám: pan Ture není na mou
věru první liška kterou jsem
oklamal"
("Ty čertovská želvo pukni
okamžitě" zašeptal Kalle a kousl
do kamene aby se nedal předem
do smíchu)
Naíoukaný kupec pokračoval
tímže tónem až se zastavili u
stěny v níž byla ona dvířka
"Berndte" řekl k jednomu z
čeledínů kteříž je následovali
"slečna by ráda vykonala malý
výlet na senník přistav schůdky
vezmi lucernu a jdi napřed!
Tato místnost kdež byla pouze
uschována menší zásoba píce byl a
brzo prohlédnuta: Berndt prohra
bal svýma svalnatýma rukama
takřka každé stéblo že kdyby
tam byla ukryta nějaká živá by
tost byla zdrcena prvním sáhnu
tím ruky
Ale nebylo tam nikoho A když
Fanny sestoupila zvolal Holmer
se smíchem: "Našla si něco
děvče — snad jsi nezabavila o-
právněného žíznivce královského
majestátu a koruny?
"Nežertuj otče — raději pro
hládněme každý koutek a každou
skrýš! A" zašeptala ještě
"nechte dvéře k moři otevřeny
kdyby "
"Ne cyní mám už dost té opa
trnosti! Jdi si Faninko lehnout
tvůj rozum není již tak jasný a
silný jako jindy!"
"Nikoliv otče je úplně jasný
a rada bychom při nejbližším ob
jevení se nebezpečí vhodili zboží
do moře je zcela dobrá Kdyby
byla má poslední zkormoucenost
tak zbytečná — nemohl bys
otče"
"Nemohu přece dnes zůstati
bez večeře!" broukal Holmer
úplně svým osudem oslněn "Pro
své vrtochy zapomínáš na všech
no!"
"Rozhodně nezapomínám otčs
Lisa připravila již večeři Ale
dřív neodejdu dokud neprohlédnu
stěnu na této straně! '
"I s největší radostí baví-li tě
to Ale nyní musí Berndt dopro-
diti mne nazpět ke skladišti —
chci tam ještě leccos uspořádat!:
chci spočítati a rozdělili balíky!"
A nedbaje proseb Fanniných
šel s Berndtem a s lucernou v ruce
k námořnímu skladišti
Několik okamžiků stála Fanny
nerozhodnuta má-li ri dojiti pro
jinou lucernu a má-li sama vydati
se ven Když však uvážila jak
by to bylo nebezpečno kdyby
takto bez ochrany upadla do ru
kou hanebného Grana vzdala se
svého rozhodnutí a kráčela poma
lu k domu
"Snad nenajdcu člunu kdyby
Šij prohlížet břeh?" zašeptal yach
tový poručík a znova si oddechl
"A kdyby ho ke kozlu našli
tak daleko kde jsme přistáli my
oni nepůjdou — a pak jsem ho
vytáhl za kopec a naložil naS
tolik mořské trávy- že ho jakživ!
oni nevyslídí Ale zato bych
se nejpokorněji zeptal nemyslíte
li pane poručíku že by bylo dobře
vrhnouti se na ně nyní kdy mají
práci v rukou? Přijde-li tamten
diblík míním slečnu Fanny
můžeme býti jisti že se celá ta
nádhera vhodí do moře sotva ona
zaslechne první náš krok který
jistě zaslechne i kdybychom se
plížili jako kočky!"
"To nejde!" byla rozhodná
odpověď pana Tura "Nesmíme
si dáti ujít nejmenší zisk z rukou:
až přijde vozka a až bude zboží
naloženo budeme míti dosti času
jednati"
"Ale budeme-li zatím prozra
zeni bude konec se vší kořistí!"
"Buď klidný nevykonám nic
co jsem si dřív nepiomyslil Ale
pro víeibin případ měli bychom
se uboouti víc k silnici a ukryti do
křoví"
Kalle prohodil něco pro sebe
což se příliš nelišilo od stížnosti
na zbytečné váhání a od napome
nutí aby snad jiné příčiny než
příjezd vozky nepřekážely jeho
představenému vyplnili povin
nost které již mohlo býti vyho
věno — nikoliv proto Že by Kalle
nedovedl si na svých pěti prstech
vypočisti že jim připadne mno
hem větší zisk propadnou-lí jim
koně a povoz ale proto že ne
mohl nějak ve svém jasném rozu
mu srovnati že by poručík pro
takový ípoměrní nepatrný zisk
dával větší zisk v tane
Pnkratovial bud
(£ První coský hudobní závod
mttbirp
Veškeré dechsvé a smyčcové nástroje
a všechny příslušnosti k nim
i-
A US-
i i
České tahací harmoniky
Ccnníky zasílám
zdarma
v —
Jednatel firmy: V F Červený a Synové z urauce
Králové hotovitelů světoznámých hudebních nástrojů
Louis Viták 204 Wabash Ave Chicago Dl
í
FAUST ffl PIVO V TRHU
čepuje žoviální náš hostinský
Tolin Omlritčelr v IVrlrocliií Nínl
Ochutní zíkiuek není u Jobnit nikdy notwo Kromě TÍtefným it-louiikým mal
uicm obslouží ví též výbornými vlny a likéry s Jemnými doutníky
Nvltlvto jej a potiruuč Jlnm nepři drte
iJIIIIIIIIIIIIIMIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII HlllimilllllllllllllHIIPIIIIIIIIIIIlUlIHIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIHI 111111
= Vkusné
zařízený
Hostinec
MctzflT řlzoílcM stálena cepn i
Výtečná vína jemné likéry
O a vonné doutníky I
I Anton Linneinann m ° pf '"n k"i"flt íádá I
i roh JSté a Dare ul Tel L 2127 ' AltOl Mmil H
Ťiiiiimiiiiuiiiiiiiimiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii iiiitiiiiiiiitiiitiiiiiiiiiitiiiiiiiiiiitiitiiiiiitiíitř
Tliatal
SÍRZ BWISaiPffl
-vyrAbí-
y sudech I lahvích a po celém západě rozesýiá výtečný ležák
i E Ifii l Son Co
CVelkcobchodnícI a iraportéřK"
Lií KCO"VI3Sr a LIKÉRŮ
Sástnpcl firmy: L Klntcht Sr Frlck crbeU
Tel óiiTL— 1001 Farna ul Omaha
Fred Krug Brewing Co
OMAHA NEBRASKA
Htňtní vzorný pivovar"
Vaií nejlepšl drala ležálrtt
Ca"biMet a Esctiev "blacté "v o-adJcAcía o v laOwíclv
Vyrovná se- leažiém-a av iawSjxé 2a© aepied41'
NAŠE ZÁSADT: KeJlepSÍ materiál a nfjlepii techolrká dorednost
um Yr'"A peělirost a obchodní opatrnost
SAŠE SXAIIA: Uspokojit! obewnstro
KAŠE ODMĚNA Stále se irMSajfcí obebod
Dopisy se ochotné vyřizují dle přání
Staří a spolelilivi sl£doi
-í-Vaří a lahvují výborné plvo
Telefon 119 r' OMAHA NEBR
Pro stůl
Ti kdož dovedou ocenili výborný stolní nápoj
oblíbí si zajisté naše "GOLD TOP' lahvové pivo
Jest lehké perlící se a řízné a jako jest zdravé jest i
chutné Vyrobeno jest z nejlepsího chmele vybrané
ho ječmene a čisté vody — neníť v n£m ani jediné přísa
dy jež by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciné
pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepších
a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými našimi
zákazníky
Dodává ' sc v bednách a sice v lahvích kvarto
vých neb paintových Objednejte si u svého obchod
níka aneb telefonem — Tel Omaha 1542 So Omaha 8
JETTEB EEEWING CO Taft a MTUji if torní 5ÍT0 if
SOUTH OMAHA NEB
f
§ÉÉ
$2000
do Salt Lake Gity
do Ogden Utah a do Grand
Juncion a Gleenwood Springs
Colorado
Každý den v říjnu
Veskrz oé turistické spací vo
zy denně Pouze t} za lůžko
z Omahy do Salt Lake City
nebo do Ogden
Žádejte o brožurku —
jest zdarma
Cřaiovoa: Nádraží:
1502 Farnam 10 a Mason
Tel 2ďu TM 128
i t