Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 17, 1902)
Poustevník na skále svatojanské Román z pobřeží od Emilie Flygaré Carlénové PŘELOŽIL HUGO KOSTERKA 2MULi Pokračováni Tv mlííS Wilhelmt! pokrajo vala a pozorovala mne s udivením Proč jsi byl tak nerozumný a ne promiuvil již dříve s Richardem a nevysvětlil mu bezvýznamnost ta ková pro tebe urážlivé pomluvy? Lsopoldino tys příliš přísná Ne rozhodně nejsem Ale froí rozhoJovat o tom co se mělo uneut Když mame dosti dělat v l-řtoronosti! Včí Wilhelme že ic3yz to aovte uvážím neouvaziia bych se urazit Richarda tím že to l ojínám vážnŽ: žertem lze to lépe vyřídit neboť i když mři můj šle chetný Richard byť na okamžik snad nějakou prchavou nedůvěru zajisté že jí vážně nevěřil — a proto by ho velmi bolelo kdybych se musela ospravedlňovat Ó jak mne trápila! Chtěl jsem odejít chtěl jsem co nejrychleji připravit se k odjezdu Ne kam pak jdeš jen zůsta5 prosila naléhavě Sama já sama: ne oba musíme sdělit Richardovi tuto pomluvu a ty Ale najednou se odmlčela: její pohled uklouzl rychle s mého obličeje který již nebyl s to udr žet na sobě škrabošku Wil helmel Pronesla pouze toto jediné slo vo avšak ve zvuku jeho tajil se takový srdce rozrývající bel vztek " -a lítost že jsem při tom ztratí poslední zákmit rozvahy Leopoldino zvolal jsem a klesl k jejím nohám dovedeš opovrh nouti tím který po tíi léta nosí tvou podobu v srdci aniž jediným pohledem jediným slovem pro zradil své trápení aniS tě jedinou myšlénkou urazil ' Opusť mne odjeď okamžitě vše je skončeno! A jf ji slzy nnuly ss nikoliv pro mne nýbrž pro zlo kteréhož pří činou byla má bídná slabost Kdo by byl viděl ony slzy kdo by byl s!y Sel ona slova: Opusť mne odjeď okamžitě — vše je skončeno! a znal příčinu toho vý buchu byl by tomu jistě poroz umři Nicméně byl tu někdo kterýž ač neslyšel předešlé rozmluvy viděl slabě pootevřenými dveřm slzy a slyšel poslední slova Byl tu někdo jenž viděl přítele u no hou své manželky V pokoji bylo šero Nevěděl: jsme tedy o tom Uprchl jsem do svého pokojíka Leopoidina zůstala tam v ně xné ti bolu Toho večera nemluvila s Rí chudém: bezpochyby znalost přís ných zásad milujícího mažela o cti posílila její rozhodnutí vyčkat můj odjezd Chtěl jsem odjet časně ráno Kekl jsem jí to Ale ona neměla pro mne jedí niho pohledu jediného slova od puštění IV Nastala noc — ach jaká noc! Ztrávil jsem větší část noci píše dlouhé psaní Richardovi v němž jsem se pokusil urovnat a spořádat tvé myšlénky i dojmy které posledních třech ' letech vynořily se v mé hlavě a v mém nitru Popisovat jsem hlubokou Leo poldiau ošklivost k mé slabosti Ach nevěděl jsem že vlastní zrak Richardův a "jeho vlastní sluch následkem krutého nedorozumění pjchopil poměr docela jinak! Co jsem toto psal byl jsem bi čován stále se rozmáhající trpkou jistotou že zena kterou jsem ohnivé zbožňoval vzpomíná na mae -pouze s nenávistí — s opo vržením! A jsa jf opovrhován co jiného očekávám od života? Nenaleznuv klidu ve spánku vyšsl jsem ven ochladit rozpálenou svou hlavu Zahlédl jsem k pokoji Richar dovu a pocítil jak najednou chvě jící se tušení mnou prokmitákdyž jsem pozoroval že on je tak dlou ho v noci vzhůru Myšlénka razila si rychle cestu mým duševním zmatkem Vyhle dám bo nyní v tomto okamžiku! A plížil jsem se opatrnou chůzí provinilce po schodech zastavil se u dveří a naslouchal Bylo všude ticho a klíč byl vytažen Konečně jsem zaklepal Ale ani jediný zvuk neprozra zoval že jsem byl slyšen Sklonil jsem se tudíž a nahlédl dovnitř klíčovou dírkou- ' Tu jsem spatřil divadlo které tmí moje mysl věrně až dosud každý den připomíná Richard stál a štolo opřen jednou rukou o jeho kraj V druhé III© ruce držel podobiznu Leopoldinu Na obličeji jeho zápasilo zoufal ství Plakal tiskl podobiznu prudce ke svým retům pak ji zase držel daleko od sebe a tu se křivi ly jeho rysy takovým hrozným bolem že jsem při tom cítil jak na mém tě!e vystupuje smrtelný ledový pot On je přesvědčen o íejf nevěře! Ubohá Leopoldino budu moci zhladit černou skvrnu kterou on chtěl poskvrnit tvou sněhobílou duši? Uvěří mně Richard? Znovu vrhl jsem pohled na toto němé zoufalství Nyní byl skloněn nad stolem s tváří skrytou v dla ních Najednou vznikia v mém nitru pochybnost: Muž který jako Ri chard velmi těžko přijímá pode zření také je tak snadno z mysli nevypudí Ale ať už je to jaké koliv musím s ním nyní promlu vit! Zaklepal jsem opět tentokráte tak silně že on sebou škubnul Ale v tom jsem zaslechl jemné kroky po schodech Coufl jsem rychle za dvéře vedoucí na chod ou v niž byl mm pokoj a sotva jsem je za sebou zavřel již jsem viděl štěrbinou pružnou postav Leopoldininu v bílém nočním úbo ru nést se k dveřím Richardovým Ona nyní zaklepala Kdo jest? ptal se Richard Já drahoušku! odvětila s jistým tonem nevinnosti Nemohu se tebe dočkat když nepřicházíš A proč pak? pronesl přísně Drahý Richarde vpusť mne sobě! Nakoukl dveřmi Jdi si lehnout Leopoldinol Zítra mne uvidíš: dnes bych byl rád samoten O nikoliv prosím tebe snažně neodpuzuj mne od sebe Mአnějaký zármutek — svěř se mně ním! Tato slova jak se zdálo ho podráždila v zuřivost Jdi nešťastnice hanebnice zvolal prudce a zavtel dvéře na zámek Domníval jsem se že vidím Leopoldinu klesat v mdlobách po takovém krutém oslovení avšak zatím zaslechl jsem ji pronést hlasem prozrazujícím uraženou hrdost a zároveS tol srdce rozrý vajicí: Nuže s Bohem Richarde těchto slov budeš jednou litovat Výrok a ráznost jejího hlasu ho patrně okamžitě zarazly neboť otevřel dvéře a řekl: Vrať se Leo poldiao chci tě vyslechnout? Avšak Leopoldina se nevrátila Byla uražena v nejcitlivějším mí stě Svého srdce Ještě jednou volal toužebným hlasem: Vrať se Leopoldino chci to považovat za znamení tvé ne vinnosti! Zítra odpověděla ma nemálo jsouc rozechvěna vysvětlíme si tol A chvátala pryč Na Kichaada účinkovalo toto odmítnutí pouze jedním dojmem jeho jednou přijaté přesvědčení se tím ještě víc upevnilo Vidě! jsem v ní ženu která dosud měla úctu před pravdou že se neodva žovala vrátit když to na ní žádal jako znamení její neviny Ale Leopoldina nebyla schopna v rozechvění v němž se nalézala by správně uvážila jakou důleži tost vkládá Richard do jejího zdráhání Nastalo opětně ticho v pokoji Opustil jsem svou skrýš zakle pal na dvéře a řekl: Otevři Ri cbarde— přicházím se s tebou roz loučit! ' Vím to odpověděl hlasem ne přirozeného klidu Ale poněvadž j3em náhodou něčím zaméstdán Odložíme loučení na pozdí j šek: v šest hodin budu tobě úplně k službám (Následovala spousta škrtů i poznámek a doplňků což vše do hromady dokazovalo jak těžko bylo ubohému samotáři na Svato anské skále pokračovat! ve vy pravování Posléze počal těmito slovy:) Než budeš Georgu pokračo- vati ve čtení přečti' si přiložené psaní Richardovo jeho manželce Obdržela je ráno po zmíněnénoci {Georg poslechl rychle toto na řízení které mu otec v zápiscích dával a četl následující:) Leopoldino! Již dva měsíce trápím sestupeB zi stupněm všemi možnými pekel ými mukami Vzal jsem si ženu kterou jsem bcžSoval ~Má duše kypěla celou vděčností k torna který mně vž- noval nejdražší dar svět?: krásnou vřrnou manželku Všechen můj život byl jed os jediná láska jíž jsem zasypával jen ji J -st blaze ještě jednou si to vše připemenout: jeť to moje poslední radost na svítě Žit j3cm tvou láskou moje Leo p ! I no nepřežiju její ztráty u zeno bohyně kterou jsem u 1 ibužňoval jak se mohlo stát ž i íradila Črnost svého manžel -tl — odkud jsi čerpala to neslý ihaoé pokrytectví? Neviděl jsem tě tak nevinnou a přec současně tak hříínou Nenávidím ošklivím si té pro uvoé zlomyslné ženy kteráž pekelnou radostí strhla obvaz mých očí která 8 opatrnou lstivo stí začala jedovatými narážkami pak mně ukázala že každý věděl víc než já že mně věnují němo soustrast zatím co se smějí mé slepotě Zápasil jsem mocnou silou prot ziu: pyi jsem srasten ze jsem věřil v něco tak hrozného jako je úplné zničení blaženého méh žití Jane cnvue nyní pro mne na staly! Si divými zraky vyčkával jsem jeho příchodu On se přetvářel tak znamenitě ?e už jsem se chtěl chvílemi vrh nouti do jeho náručí a přiznat se rau se svým podezříváním Když však viděl že bych to udělal prchal boje se mého pohledu přec jak bych rád pochyboval! Neměl jsem klidu ve dne ani v noci: démon žárlivosti rozrýval mé srdce stále krvavěji Odkud jsi čerpala neslýchanou jistotu že's se v mé přítomnosti klidně k němu blížila? Vidíval jsem vás vyměBovat spolu pohledy tajné důvěrnosti rsecnci no ani pojmenovat! jménem Pr' 13 v v 111 nav na zemi vctíi zrádce nsd něho jenž pod škraboškou přátelství vlil umrtvující jed do srdce přítelova zbořil chrám který tento své lásce vystavěl uloupil jeho nejdražší klenot vydal jeho poctivé jméno v šanc nejkrutšímu osudu: znesvěcení posměchu! ' Ten zlosyn nezasluhuje ani opo vržení Když jsi v noci přišla k mým avenm teopoiaino nadchla se znova moje rozdrásaná duše šíle ným snem že s nevinna — jak jsem mohl být tak pošetilý po všem tom co jsem toho večera viděl a slyšel! A což tvá pověst tvá pověst — o moje Leopoldino jaké pal čivé slzy jsem proplakal za beze sných nocí pro tvou poskvrněnou pověst na kterou jsem byl kdys brd! Dokud jsem se tvářil že věřím anebo jiera také skutečně věřil tvou Čistotu nemohla zlomyslnost a závist povznést úplně své hlavy tvůj manžel tě pořád obhajoval Co jsem planul touhou vidět téci jeho krev přemáhal jsem se projevuje mu větší přátelství než jindy a to všechno jen pro tebe Leopoldino — svět musil by o tom pochybovat kdyby viděl můj klid Kdybys byla měla sebe menší jiskérku sympathie kteráž nás dříve k sobě poutala byla bys musila ve snu cítiti horké polibky úzkosti které jsem tiskl na tvé vlasy A když už jsem přebytkem těchto pekelných muk měl bez mála ztratili zdravý rozum přišel zase blahodárný vánek naděje na šeptávající roně 2e co jsem trpěl bylo pouze chorobou která se co nevidět upřímným přiznáním vy léčí lak zmítaje se stále setntam vyjel jsem z domu včera čašně ráno Dal jsem se vésti náhodou a na neštěstí zavedla mne tato k u ovym k roaine kterou jsme dříve pokládali za své nejdůvěr nější známé Ph jícle když víno rozvázalo nerozvážnému hostiteli jazyk pro nesl tento slovakterými rozhodně vzkypěla moje krev a jeho po zaejsi omiuvy přivedly mne na vrchol zuřivosti Chtěl jsem vlast ně -tam zůstat přes noc avšak nyní vsedl jsem rychle na koně a chvátal domů s úmyslem že rázem přeruším tento pekelný poměr Když jsem vstupoval do salónu setkal jsem se s Henrikou Dávala mně znamení abych byl tich a kráčel po špičkách při čemž S rozechvěním kteréž jsem si příliš asaě vysvětlil ukazovala mní ke dveřím napolo do předsíně po otevřeným Horečnatý žár pálil mou krev Připlížil jsem se ke dveřím Pochopíš Leopoldino milova- á nešťastná Ženo že jsem já tvůj manžel spatřil tvého milence klečet n tvých nohou slyštiho ddychovat horkými plápoly sví ílené lásky slyšel jsem tě proné&t ona slova která byla bezpochyby vyvolána blížícím se neštěstím Že jste prozrazeni: Opusť mneodjeď odjeď okamžitě — vše jest skon čeno! Neviděl isem nic líného a ne slyšel už nic jiného Henrika táhl mne mocí pryč A zas je tu noc kdy jsem tebe viděl naposled Již jsem se loučil tvou podo bou s tou podobou která jest ti tak podobna Najednou proběhlo všemi mými udy prudké chvění zaslechl jsem tvé kroky Přišla jsi pobízet mne abych šel dolů Aui sám nevím co jsem ti odpověděl možoá něco krutého co prozradilo mé myšlénky ačkol nebylo mým úmyslem je prosadit Urazila jsi se jimi a odpověděl jsi mně hlasem majícím všechnu silu pravdy: Richarde těch slov budeš jednou litovat! Úzkostlivě zadržoval jsem jiskru naděje která v tom vzplanula mém nitru a volal jsem tě nazpět A ač jsem přesvědčen že můj hlas prozrazoval všechen zmatek mých myšlének přec jsi se nevři tila Volal jsem z hloubi své duše Vrať se nazpět a budu to pokládat za znamení tvé neviny! Zastavila jsi se a odpověděla jsi: Zítra si to vysvětlíme! Zmizela jsi a s tebou zmizel též poslední sen Znám tebe: jsi příliš hrdá než abys mne namlouvala lež když jsem na tobě žádal důkaz tvé ne viny Ale já Leopoldino uspořím ti v odměnu za poslední zbytek tvé pravdy ono vysvětlení které jsi mně ráno slibovala Než budeš moci dát své vysvět lení obdržíš jiné které tě navždy zbaví pohany ukázat mně červe nající se obličej _ S Bohem tedy ubohá polito vání bodná! Nemohu tě nenávidět neboť vím Že tebe očekává trest mnohem krutějšínež jaký by tobě připravila moje slova a po něm též lítost Ale nešťastná Leopoldino až budeš za bezesných nocí vidět vznášet se nad sebou mou podobu až budeš objímat naše dítě a do mnívat se že's snila ošklivý sen který zmizí s temnotami noci bude ten kterého jsi připravila o nejkrásnější co bylo v žití jeho o svou lásku to jeho neposkvrněné jméno prošiti za tebe u Všemo houcího Nebude se dříve těšiti úplnými radostmi nebeskými do kud té jeho prosby neočistí a do kud nevyvedou tvého osvobozené ho ducha úplně do světla z temnot jimiž tvá cesta nějakou dobu po vede Tam milá Leopoldino budeš zase čistá tam budu moct vložiti na tvé čelo korunu odpuštění a opětné nabyté bezúhonnosti — tam budeš zase patřili svému Richardovi Když Georg dočetl toto psaní byl tak rozechvěn představuje si jaká trápení jeho otec musil po kíždé snášet kdykoliv jeho zrak na něm spočinul (roztrhané okra je dokazovaly zřejmě jak často psaní rozevíral a znova ukládal) že zapomněl úplně na svůj zármu tek pro účast s otcovým Jak se musil ubožák přemáhat pomyslil si než se odhodlal 1 tomu aby vložil do rukou syno výca toto vysvědčení svého mladi stvého Georg se rozpakoval jakého slova by měl použít — po blouzení a především neštěstí! připojil tiše Ale jak se to skončilo? Tušil že stojí před hlavním vstupem do taiemného labyrintu jímž jeho otec od té doby bloudil bezútěšně po tolik let Chopil se znova rukopisu V "Usedl jsem u okna a vyčkával východ slunce Mlhavé pod zimní ráno nechtělo se nějak vy jasnu un a prec vyjasnilo se příliš brzo! Vyskočilo slunce to krvavé slunce Odbíjelo právě půl sté - JeStí zbývalo půl hodinky Snažil jsem se zabít ji tím že jsem vyndával a urovnával poslední své věci Chtěl jsem po rozmluvě s Richardem okamžitě odjeti Cím více se doba důležité schůz ky blížil tím stísněnějším jsem byl Nepřipadal jsem si tak nehodným ak jsem se asi zdál Richardovi: neblahá tajemství bylo vlastně uschováno pouze v mém srdci en jedinkráte porušily rety věr nost kterou (líbily cti KOnečně stála ručička na šesti Vzal jsem do ruky klobouk Přejel jsem kapesníkem čelo abych setřeí smrtelný pot kterýž tekl po něm ve velkých krůpějích Svědomí má zbraS před kterou bledne i nejodvážněji Přestoupil jsem práh ale znova sem se vratu nazpět a pohlédl ještě jednou na hodinky Nic ne pomáhalo -musil jsem rozhodně jít ' Konečně jsem stál přede dvtřmi ichardovými ' J Byl jsem tenkráte tak vysílen i jsem delší dobu nebyl s to za klepat Klíč byl v zámku Ale hrobové ticho vládlo uvnitř Nyní zmocnil se mne nejhroz ořj&í strach Žj by Richard Celé mé tělo se chvělo Rozevřel j-em dvéřa— Richard stál uprostřed pokoje Chtěl jsem pokleknout a před Bohem odhalit své nitro ale sotva jsem zahlédl obličej Richardův padla znova tíže zděšení na má prsa Obličej jeho který dříve byl ozářen paprsky štěstí a lásky tyl nyní bledý a chladný jako smrt Rety které dříve se na mne nc ščetněkráte usmívaly nepohnuly sebou ani málo Oči dříve neoby čejní výmluvné zdály se nyní býti zamŽenýnii zrcadly které už nezachycují obrazů Nebyl to Richarrd — a přece jím byl Přiblížil jsem se k němu Byl jsem s to pronéit pouze několik trhaných vět: Přísahám li při své duši že to včera byla po-! prvé' I S rozkazujícím pohybem ruky dal mně mámení abych mlčet a nepřibližoval se k němu Po té pronesl slova která se od té doly nevytratila z mého sluchu — ozý vají se v hluku bouře v šumotu vln v klidu v odpočinku: Wil helme von U nepřeji ti štěstí bys zahynul v poctivém zápasu — aniž chci přijat smrt z tvé ruky Ale před soudnou stolicí boží budu tě volat k zodpovědnosti z toho oč jsi mne oloupil a okradl — a nyní viz výsledek svého činu! S rychlostí blesku chopil se pistola jedné z obou ukrytých pod polryvkou stolu a než jsem se mohl nan vrhnouti -stiskl ko houtek příliš jistě:' klesl na podlahu — a jeho krev mne potřís nila - - Georgu — můj synu — tehdejší mé dojmy si nedovedeš představit Současně s ranou která ukon čila Život Richardův ozvala se jná Ale moje ruka se chvěla: smrt nechtěla mít víc obětí Týdny uplynuly než jsem nabyl jasného vědomí v nemocnici U mé postele seděla žena Rysy jejího obličeje byly zažloutlé vpadlé Ale podle prudké křeče sevřevší mé srdce jsem jí poznal byla jí Henrika A tato osoba měla slzy v očích! Tys procitl ty Žiješ! vzlykala s hlasem jthoř vášnivý výraz roz trhal závoj který nemoc rozložila poslední noci na Sorgenfri nabý val jsem opětně vědomí abych znova prožíval Život z kterého mne chtěla vysvoboditi moje vlast ní ruka S ošklivostí jsem ji odstrčil od sebe Neopustila mně Klesla na ko lena otravovala mne svým de chem vykoktala něco o urážkách neblahé lásky prosila zaklínala mne abych jí odpustil abych se nad ni smiloval Řekla runě že opustila všechno aby mne mohla ošetřován že mne chce stále ní sledovat a mně sloužit Neodpověděl jsem jí slovem pokoušel jsem se však potlačit svou ošklivost dokud nedostanu odpovědi na otázku která se mně ustavičně drala na rty Konečně jsem si dodal odvahy pronesl jsem jméno: Leopol dina? Nyní zbledla to zatvrzelé stvo ření které aby pomstilo svou ne sdílnou lásku spúsobilo tolik hrozných následků ' Je to as něco hrozného! Avšak dovědět se to musím i kdybych musil proto život ztratit Ostatně co znamenal nyní pro mne život? Mluv řekl jsem mluv A můj hlas dal jí bezpochyby tuíiti že má před sebou člověka který ji tak lehce bez odpovědi nepustí Uklidni se prosila 'ichotným hlasem hadím nezatajím před tebou ničeho! Je mrtva? Chopil jsem ji pevně za rámě jako by ze strachu že mně u- klouzne ~ - Ne ne není mrtva — ona Nu co? Je v blázinci Georgu — když budeš čisti tato dvě slova vzpomeň na toho kterýž je sem napsal! Jednou byl i on Šťastním a veselým mladíkem a jasnou a vef kolepou budoucností před sebou Ale zbloudil do vypráblé pouště vášní a marně hledal z ní potom východu: horký vír točil se kol něho oslepil ho strhl ho sebou ž po děsném putování mohl teprve otevřít oči a viděl se hnán do jiné pouště studené ledově studené Octl jsem se v nekonečné říši lítosti: podoba zničeného života Leopoldioina za mřížemi ústavu choromyslnýcb byla sluncem mne ozařujícím Krvácející mrtvola Richardova stála ustavičně v ble dém měsíčním svitu výíítky (vě domí byly mými hvězdami vzpo mínky mým dnem a myšlénka na věčnost mou nocí Pokr I "Lot íiio COLD DUST ®@LŠ2 chHIi-hiI Už1učH"- ku prťlin iioy % vňith pxxllhh a Ůfe7&: B'ch pfcdipíin-iifinl Je tuk řUtjmi íh1h lnid a ikkoímt Jako IpťliUlik Nic Uik Jutrt'bi ii tirli if ínlft nádobí - - Mad ©nty by THE N K FAIRBANK COMPANY Chictf o Kt York - Smím Sk Louh Mkt oL OVAL FA1RV SOAP NEBRASKA CTCLE CO Velký výprodej šicích strojů Právě jsme obdrželi železniční aáklfid Wheeuer & Wilson Bmx Beakisc šicích strojů a nemáme místa kam bychom je složili r proto prodáváme bčhem tohoto týdne ÍOO sioiotL stroj "ů- V těchto zahrnuty jsou šicí stroje všech soustav vyráběných a to za ceny v Omaze dosud nebývalé : - Zamýílíte-li si koupili šicí stroj neopomeňte nás nuvštíviti Buiom pnxlírnfl rařn m'nlernl "tírov l±Ts $1500 "Bo tnp" Hici Hru) druh ruky loldle ilomnínl unťhu bjrly úf vt licí-ié po 1 budou Ull tuU) Vj ii a "y 0 " Pronajímáme šicí stroje za 75 ctů na týden Opravujeme a prodáváme jednotlivé části ku každému šicímu stroji vyráběnému s ' Vyučujeme zdarma Šití na stroji každý Čtvrtek a sobotu NEBRASKA CYCLE CO ' ' UEO JI K KEL íiilitcl" Telefon 1662 Holi 15 a Harney ul -i -- 334 Broadway 6ia sev 24 ul 5 Council Bluffs Iowa -"' South Omaha Neb storz mwn mtm VYRÁBÍ— ' ' ' v sudech I lahvích a po celém zapaďS rezesýtá výtečný Uíik j V CW{:cbcuodníci a ImpcrtéřKJ : Kástuprl firmy: L Klrwbt hr Fri it erbetz Tel 544 Fred Srng OMAHA t Htfltní vzorný pivovar" "Vatl nejlepěi drun SAŠE ZÍSiDTl 5-Jli-píí Materiál a — — !ÍAÍE SX AHA! UupokojiU abocetmlTO _ 5 AŠE Dopisy se ochotné Mets - Bros- Steiři a spolelilivi siadoi - 1 --?Vaří a lahvnjí Telefon 119 Pro stůl - Ti kdol dovedou ocenit! výborný stolní nipoj oblíbí si zajisté naše "GOLD Jest lehké perlící se'a řízné a jako jtu zdravé jest 1 chutné Vyrobeno jest z nejlepšího chmele vybrané ho ječmene a Čisté vody — nenfť v dy jeí by byla škodlivá neb nezdravá Není to laciné pivo v nižádném smyslu ale jest to jedno z nejlepších a ti kteříž je jednou okusili stali se řádnými našimi zákazníky Dodává se v bednách a sice vých neb paintových Objednejte nika aneb telefonem— Tel Omaha JETTEH EREflKS C0vTafí SOUTH OMAIIA twlns da your work" mm BUS? 'ji é fin iiin-n li 11000 lid I roje $300 puuut THoet tM Ivrlk lM-h ltri]S iri Jma flákiadijí a klerví burtm kona'1 floLmii Hlulbu Opatfe1 jedou umístit ii vr (puduk budeu mitl U lit dobríciirJ Jeden PVV 1001 Farna ul Omaha Browiiig Co NEBRASKA ležálna nijlopí! technická dorednoxt Veliká pMlirotit obchodní epatrnort 0DXĚ5A Stále se ZTřUujírí abched vyřizují dle přání iiewfe Oa výborné plvo~f- OMAHA NEBR TOP" lahvové pivo něm ani jediné přísa v lahvích kvarto si u ivéhopbchod 1542 So Omaha 8 xehtuji Ttmž sítí NEB V' & Bm Co t -i ti