4
Pokrok Západu
Chytá v politice českého národa
tAffftul
II
Chicago 25 března
Mnoho nejpřednejších zástupců
národa českého poukázalo dílem
ve sněmovnách a dílem před voli
či svými ve schůzích na jisté smě
ry v německém lidu Rakouska
jež "Národní Listy" vyznačily do
cela správně tímto způsobem:
"Německý lid říše rakouské
jest nyní veden jednately politi
ky vlcnémecké Jeho snahy ne
popírattlnč čelí na rozbiti
kouska a na zřízení takového
útvaru středo-evropského v
němž by veliká Čásť posavádní
říše rakouské byla připoutána k
nové veliké většině německé
tak aby svými známými pro
středky buď pohltila nebo vy
hladila v ní znenáhla všechno
co není v ní německé hlavně
ovšem národ český"
Zcela dobře o tom nemůže
býti sporu a také to není vůbec
nic nového an to tak celá žurna
listika a všechna veřejnost všech
Němců dříve skrytě a nyní bez
okolků zřejmě hlásaly a hlásají
leč ono z toho vyplývá také ještě
néco jiného než pouhý ten fakt
něco takového nač bylo v Če
chách dosud zapomínáno ačkoliv
to mělo býti již dávno takřka hlav
ním kompasem veškeré politiky
českého národa Budu hledět to
naznačiti
Není to velevýznamnou a důle
žitou okolností když vfechny rakou
ské vlády nynčjll tak zvané "konsti
tučni éry" té říše ano kJyi t sám
císař rakouský třm všenčmeckým
snahám rakouských JVčmců vidy víc
molnt 'nadržovali a nadržuji f Na
padlo jiŽ kdy zástupcům českého
národa pozastavili se nad tou ne
slýchanou zvláštností že vládni
kruhy i samo Členstvo císařské rodiny
rakouského státu upravuji zúmyslné
cetu protirakouským smčrům a že
Činí vše možné aby jim zjednávaly
čas a prostředky? Všechny ra
kouské vlády bez rozdílu takřka
zimničně mařily a maří vše co by
v něčem sílilo národnost českou
ať tato nalézá se cela uvnitř državy
rakouských panovníku — vedle to
ho ale právě tak nadržovaly a na
držují nejenom Němcům na Seve
ru nýbrž také Italům na Jihu ač
oba tyto Živly národní mají svůj
hlavní peri v příbuzných státech
sousedních: co pak to znamená?
NÍC jiného než že sama koruna
"Á'akouska" vlády ty dosazující
onu svou vlastni řlíi nepokládá za
žádný svůj cil nýbrž toliko za do řas
ný prostředek cílů jiných jež klade
nad Rakousko a do nichž se txis tence
českého národa nebo Českého státu
vůbec nehodí
V takovém pádu však byla a
jest česká politika v Rakousku
chybou jelikož usiluje aby hroz
bou nebo prosbou rakouský císař
byl donucen k spáse té jeho říše
před pohlcením se strany oněch
dvou jmenovaných sousedů Tím
se jeví národ český rakouštějSím
než samy rakouské vlády a než
sama rakouská dynastie z čehož
vyplývá že pokládá svou existen
ci bez Rakouska za nemožnou a
že tedy jest vlastně otrokem té ří
še za všech podmínek Proč pak
by mu tedy bylo v něčem povolo
váno třeba se to týkalo jeho nej
přirozenějších práv když sám
hlásá Že bez Rakouska toho by
na tom byl ještě hůře a nebo žeby
vůbec musel zahynouti?
Směřují-li Němci rakouští při
blahovůli svého císaře do "VŠeně
mecka" a Italové rakouští při té
že blahovůli rakouského potentáta
do Všeitalska by tam za sebou
táhli všemožné houíy okolních
Slovanů co ukořistěné otroky: tuť
jest přede svrchovaně na čase by
si národ český hleděl vypátrat! a
pojistili nad hlavou střechu ujino
pro případ uskutečňování oněch
německých a italských snů Tou
hy Němcův a Italův rakouských
jsou protivenstvím toužení Rusův
a Francouzův — národ český by
měl tudíž zcela odhodlaně a muž
ně odhodit! každý Špendlík své
zvané "loyalnosti" k Rakousku
nad nímž zřejmě láme hůl i sám
rakouský císař a měl by se směle
dovolávati povinné ochrany proti
"VŠeněmecku" a "VŠeitalii" u
Rusů a Francouzů Spoléhati se
tu — dle oblíbených hesel — jen
na "svépomoc" a na pouhou
"vlastní sílu" se mi zdá skoro
holou pošetilostí Dokud se toto
nestane a dokud budou Čechové
dávati na jevo tak úzkostlivou be
dlivost aby "Rakousko" se spasilo
před úklady rakouských vlád a rakou
ského císaře dotud budou jeho
otroky a dotud se bude jejich
spravedlivé svaté věci každý ně-mecko-Židovský
burŠ směle po
smívati Taková politika česká která
má účel udržeti Rakousko za kaž
dou cenu z bázně před všeněme
ckou záplavou jest chybou — a
právě v tom se mi také zdá leželi
příčina proč tam jest z ubohého
idu českého ždímáno tolik hroz
ných obětí by se ono "Rakou
sko" udrželo ač nemá pro národ
náš rozhodně žádné ceny Když
iž ani rakouské vlády a sami ra
couŠtí ísařoé o existenci toho
útvaru nestojí nadržujíce elemen
tům za hranice Šilhajícím měli by
mu i Čechové dáti svíčičku na
rakev a potom klidně čekati až by
si Pangermáni pro nč přišli Byla
by to pak zajistě v Evropě krásná
"mela" — však bití by dostali na
každý pád Němci tak Že by jim
na dlouho zašla chuť na nové pře
pady pokojných sousedů !
Lid český vůbec chybuje také v
tom že svoje oprávněné pretense
na pevnině evropské sám dobro
volně v přílišné skromnosti a ne
smělosti staví a Že každou výhovu
požadavkům svých práv považuje
takřka všude za pouhé dobrodiní
jieb za jakousi almužnu Příliš
ná skromnost — říkává se — jest
hloupostí Ono to s českým ná
rodem dokonce nevypadá v Evro
pě tak zle však musí objeviti ko
nečně dostatečnou smělost a hlá
sit! se o svá práva také jinak než
pouhou suplikou k trůnu svých
řezníků Neb což není zjevným
Že rovnováha evropských sil exi
stenci českého národa potřebuje a
že by vlastně musela jej z pouhé
nutností své vlastní křísili když
by umdléval? Dokud se však
Čechové dobrovolně nechávají vys
sávati a dokud trpí dobrovolné ne
slýchanou v L-echách bídu pro
výkrm svých sužovatelů nevzbudí
Žádnou takovou pomoc odjinud
také se dostává nnde iinym za
slabších poměrů Francouzům
nemůže a nesmí býtí lhostejným
pád české národnosti protože by
po germanisaci Čech a tím Ra
kouska í Balkánu sklesli v moci
na pouhého svázance německých
císařů třeba by Rusko zapomělo
na svoje Slovanství Proč na
ních tedy nevymáhati ochranu pro-!
ti německým surovostem odhoze
ním rakouské myšlénky a livropu
tím nutit aby tam konečně udělala
lepší pořádek? Trpělivé čekání
až by Francouzi neb Rusové Slo
vany rakouské k rozbíjení toho
žaláře jejich cestou občanské vál
ky vytvali by bylo zpozdilstvím
protože by to trvalo ještě hodně
dlouho mezi Čímž by se ty mocno
stí staraly více o tuleně severní
točnu a celého světa "pohany" než
o ceskc mučedníky evropských
zájmů a bezpečnosti svobody
francouzského národa
Smělá odhodlaná výpovéd Česká
rakouskému státu by měla za ná
sledek nutnost neodkladného ře
šení otázky evropské na místo
řešení otázek jiných což by všem
bědám a útrapám Slovanů rakou
ských učinilo pro vždy rázný ko
nec lak nyní se věci mají slouží
Rakousko pouze pro blahobyt
Maďarů a Něiiců při soustavném
ožebračování Slovanů zvláště Če
chů
Což by se mohlo Německo vů
bec vyhnouti nutnosti podříditi
své choutky spravedlnosti a prá
vu když by se o ně rakouští Slo
vané tak přihlásili? Vždyť by v
tom pádu bylo zbaveno celé váhy
svého spojenství s Rakouskem
kdežto bez pomoci armády toho
státu by stáli zde páni Němci tak
řka osamoceni naproti hrozné síle
všech rozhořčených národů neně-
CRUI3ER NEW YORK
meckých celé Evropy 1 Německo
by se tu neopovážilo vstoupili do
zoufalé války nýbrž podrobilo by
se každému diktátu těch ostitních
mocí evropských a nechalo by se
vnutili do přirozených hranic
svých skutečných práv Kdyby
slovanští národové Rakouska od
hodlaně dali světu na srozumě
nou že na žádný pád nedají své
syny zabíjeti pod praporem tak
zvaného "trojspolku" ve prospěch
zájmů germánských — co pak by
tu ta ubohá na všechny čtyry
chromá "síla" mohla dělali? Ono
jest vůbec zločinem že se to již
dávno nestalo protože tím celá
sta milionů lidstva jsou drŽána v
hrozné bídě následkem ohromné
ho militarismu Jen slovanští ná
rodové Rakouska a Balkánu to
mají v moci hlavně ale národ če
ský co zevšech nejsilnější a nej
krajnější by se kolo evropského
pořádku konečně hnulo v před
Proč tedy váhat přihnati věc na
takové rozhodné konce bez vůle
nebo nevůle ostatní sobecké Evro
py která zatím kutí dobro svých
židovsko-obchodnických zájmů při
nechávání chlácholených Slovanů
Rakouska v bídě a hladu?
Kdyby se v tom ohledu na Ru
skou a francouzskou diplomacií z
autoritativních míst národa české
ho zakročilo bez ohledu zda-li se
to komu v Rakousku líbí nebo ne
líbí ta diplomacie dvojspolková
by se nikdy neodhodlala pokrčili
snad pouze rameny a nechati pro
padán Kakousko germanisaci
protože by tato znamenala zkázu
váhy jejich velitelů
Proč tedy váhat? Čeho se obá-
vati a nač Čekat? Vždyť jest Ra
kousko státem který může býti
jedině při hrozných obětěch a při
děsné bídě národů jeho slovan
ských udržován aniž by vůbec
poskytoval jakousi naději že by
to kdy pod jeho Žezlem mohlo býti
lepším 1 Proč tedy má býti udr
žována ta agónie bez míry do ne
konečná? Cím dříve by to tam
vzalo za své tím lépe by bylo Ra
kuŠanům i Evropanům vůbec —
arciže kromě Němců kteří jedině
v tom bídném živořen ítamních ná
rodů slovanských musí spatřovali
svojí politickou sílu a národoho
spodářskou spásu
Včznéní a smrt Marie Antoinetty
Badatel G Lenotre získal sobě
již vydáním celé řady zajímavých
prací z dějin francouzské revoluce
nepopiratelných zásluh svým sna
Žením aby dopátral se Čistě lid
ského cítění i v Časech tehdejších
krvavých orgií jež ze zpráv sou
casniKQ Konespierra uantona a
Marata vyčisti lze a dovodit! z
toho Že i odpůrcové království
cítili soustrast s vězněnou králov
skou rodinou jež propadla smrti
Vysoce zajímavon v tomto ohledu
jest tedy kniha jmenovaného děje
pisce jež vyšla nákladem Perrina
pod názvem: "Marie-Antoinette
la captivité et la mort" která
různé novosti a zajímavosti o po-
vaze Ludvíka avi vypraví a
p tě
mnohé objasňuje co temným zů
stávalo v dramatě roku 1792 Dle
vypravování Lenotre-a zůstáyai
král stále stejně lhostejným Svůj
dobrosrdečný hlasitý smích král
zachoval a očitý svědek vypravu
je jak výskal směje se když se
valilo kamení z domu který na
proti Templu (vězení Ludvíka
XVI) byl bořen Rovněž tak se
smál když jemu bylo oznámeno
že národní shromáždění se usne
slo rozbořiti pevnost která se
nepřátelům vzdala "To jest ve
liký avšak příliš odvážlivý Čin"
tak pravil směje se Stále se
zabýval zeměpisem a i dauphina
(prince) v té vědě vyučoval a s
princeznou Alžbětou hrál často v
šachy Víděl-li střežící jej národ
ní gardisty hráti "domino" vzal
jim kameny a se zvláštní zručno
stí zbudoval z nich malou budovu
Byl znám co velice zručný muž
Nikdy nikdo na něm nespozoroval
rozčilení nebo nepokoj což jedni
vykládali za klid filosofa jiní za
nedostatek vnímavosti Sotva že
se odstrojil usnul ihned tvrdě a
počal chrápati Obhájce králův
Malesherbes doznal že se jemu
nepodařilo upoutati pozornost krá
lovu tak aby se aspoň trochu se
svým procesem zabýval Ba i
když krále odvedli od jeho rodiny
zachoval týž duševní klid S urči
tostí tedy tvrdili lze že duševních
muk po čas svého zajetí netrpěl
Tím hroznější byl lós jenž byl
usouzen Marii Antoinettě Jsouc
dcerou Marie Terezie byla
svou pýchou známa avšak po celý
čas jejího zápasu se smrtí ani na
okamžik neztratila trpělivosti
Očití svědkové vypráví o jejích
slzách nezměrném bolu který se
jí zmocnil při zprávě o smrti její
ho manžela a při loučení se se
svým synem Jednohlasným jest
uznání jejího důstojného chování
a mluvy Nikdo jí nevyíítá Že by
se byla kdy dala uchvátili hně
vem a že by jen jediným trpkým
slovem vyčetla co jí v duši hára
lo těm kteří se na ní provinili
V jejím statečném 'chování vedle
její víry sílilo ji přesvědčení a to
po popravě samého krále že Ra
kousko ji neopustí a že republika
nemůže chovati nějakých zájmů
na její smrti Proto stále a stále
se ptala službu konajících měst
ských gardistů o nichž se domý
šlela že k nim může míti důvěru
s bojácnou naléhavostí na zprávy
z cizozemí Myslila Že o jejím
osudě dojde aspoň ku diplomati
ckému vyjednávání které skončí
obapolným dohodnutím Dokud
uvězněna byla v Templu byl jí
tento stav aspoň trochu snesitel
ným mělať u sebe svou dceru a
princeznu Alžbětu Pravé mu-
Čednictví podstoupili musela te
prve v noci ze druhého na třetí
rpen 1793 kdy tato královská
trpitelka byla převežena do Con
ciergerie Služka ve jmenovaném
vězení z něhož vŠicci Šmahem
byli popravováni Rosalie Laor-
liere líčí následovně tento památ
ný výjev: "Bylo kolem třetí ho
diny po půl noci Domovnice
soudního paláce a já očekávaly
sme oběť bylo k udušení horko a
krůpěje potu jako bohatý hrách
perlily se na úběli obličeje králov-
' s
mna a ona si je stírala kapesním
Šátkem Chudoba a prázdnota
světnice která jí byla přikázána
Í přímo zděsily" První strážco
vé její v tomto vězení chovali se
dle všeho ku nešťastné královně
soucitně a uctivě avšak po od-
rytí "karafiátového" spiknutí
byl domovník nahražen jiným
irubým chlapem a tomu byly dá
ny ty nej přísnější rozkazy Nový
ilídač jménem Bault byl svým
Životem zodpověděn za královnu
on samojediný měl klíče vězení v
opatrování ale směl pouze v prů
vodě důstojníka a brigadéra četni
ctva ke královně vstoupili Zvlášt
ní stráž byla postavena v malém
dvoře ženského vězení a ta níz
kým oknem královniny komůrky
musila tuto pozorovati Královna
zbavena byla i toho nejnutnějŠího
neměla ani skříně ba ani zavaza
dla pro hrstku prádla které za ní
bylo zasláno a výše jmenovaná
iosalie se nad ní ustrnula a půj
čila jí papírovou Škatuli! Dále
zaopatřilo toto dobrosrdečné děv
če královně malé zrcadélko které
koupilo na nábřeží u kramáře za
25 sous! Lampu nebo pocho
deň míti bylo královně zakázáno
a po tmě musila se ubírali na lůž
ko Nej větší bolest však jí způ
sobilo Že jí vzata byla vůbec ve
škerá možnost zabývati se ruční
mi pracemi Čímž trapně prodlu
žovala se doba úzkosti a čekání
loře zkažený vzduch a nedosta
tek pohybu zničily konečně krá-
ovnino zdraví Chrlení krve se
dostavilo o čemž však mimo od
dané služky po přání královnině
nikdo nevěděl V tomto nezdra
vém vězení kde v srpnu bylo
udušení horko bylo v říjnu
mrazivě vlhko Aby ubohou ne
mocnou aspoň trochu zahřála no
sila Rosalie Lamorlicre noční ka-
átec královnin a nákrčník Tc do
movníkovi kde je na kamnech
ohřívala a běžíc sotva dechu po
padala je zpět odnášela Vzdor
všem těmto útrapám zůstala Ma
rie Antoinetta tak obdivuhodně
nezdolnou Že obdivem naplnila
ji k smrti nenávidějící posluchač-
stvo které její soudní při bylo
přítomno aby se na její hrůze a
strachu páslo KdvŽ však bvla
4
přivedena na popraviště bylá jak
pan Lenotre vypráví již jen svým
vlastním stínem
