4 Pokrok Západu Chytá v politice českého národa tAffftul II Chicago 25 března Mnoho nejpřednejších zástupců národa českého poukázalo dílem ve sněmovnách a dílem před voli či svými ve schůzích na jisté smě ry v německém lidu Rakouska jež "Národní Listy" vyznačily do cela správně tímto způsobem: "Německý lid říše rakouské jest nyní veden jednately politi ky vlcnémecké Jeho snahy ne popírattlnč čelí na rozbiti kouska a na zřízení takového útvaru středo-evropského v němž by veliká Čásť posavádní říše rakouské byla připoutána k nové veliké většině německé tak aby svými známými pro středky buď pohltila nebo vy hladila v ní znenáhla všechno co není v ní německé hlavně ovšem národ český" Zcela dobře o tom nemůže býti sporu a také to není vůbec nic nového an to tak celá žurna listika a všechna veřejnost všech Němců dříve skrytě a nyní bez okolků zřejmě hlásaly a hlásají leč ono z toho vyplývá také ještě néco jiného než pouhý ten fakt něco takového nač bylo v Če chách dosud zapomínáno ačkoliv to mělo býti již dávno takřka hlav ním kompasem veškeré politiky českého národa Budu hledět to naznačiti Není to velevýznamnou a důle žitou okolností když vfechny rakou ské vlády nynčjll tak zvané "konsti tučni éry" té říše ano kJyi t sám císař rakouský třm všenčmeckým snahám rakouských JVčmců vidy víc molnt 'nadržovali a nadržuji f Na padlo jiŽ kdy zástupcům českého národa pozastavili se nad tou ne slýchanou zvláštností že vládni kruhy i samo Členstvo císařské rodiny rakouského státu upravuji zúmyslné cetu protirakouským smčrům a že Činí vše možné aby jim zjednávaly čas a prostředky? Všechny ra kouské vlády bez rozdílu takřka zimničně mařily a maří vše co by v něčem sílilo národnost českou ať tato nalézá se cela uvnitř državy rakouských panovníku — vedle to ho ale právě tak nadržovaly a na držují nejenom Němcům na Seve ru nýbrž také Italům na Jihu ač oba tyto Živly národní mají svůj hlavní peri v příbuzných státech sousedních: co pak to znamená? NÍC jiného než že sama koruna "Á'akouska" vlády ty dosazující onu svou vlastni řlíi nepokládá za žádný svůj cil nýbrž toliko za do řas ný prostředek cílů jiných jež klade nad Rakousko a do nichž se txis tence českého národa nebo Českého státu vůbec nehodí V takovém pádu však byla a jest česká politika v Rakousku chybou jelikož usiluje aby hroz bou nebo prosbou rakouský císař byl donucen k spáse té jeho říše před pohlcením se strany oněch dvou jmenovaných sousedů Tím se jeví národ český rakouštějSím než samy rakouské vlády a než sama rakouská dynastie z čehož vyplývá že pokládá svou existen ci bez Rakouska za nemožnou a že tedy jest vlastně otrokem té ří še za všech podmínek Proč pak by mu tedy bylo v něčem povolo váno třeba se to týkalo jeho nej přirozenějších práv když sám hlásá Že bez Rakouska toho by na tom byl ještě hůře a nebo žeby vůbec musel zahynouti? Směřují-li Němci rakouští při blahovůli svého císaře do "VŠeně mecka" a Italové rakouští při té že blahovůli rakouského potentáta do Všeitalska by tam za sebou táhli všemožné houíy okolních Slovanů co ukořistěné otroky: tuť jest přede svrchovaně na čase by si národ český hleděl vypátrat! a pojistili nad hlavou střechu ujino pro případ uskutečňování oněch německých a italských snů Tou hy Němcův a Italův rakouských jsou protivenstvím toužení Rusův a Francouzův — národ český by měl tudíž zcela odhodlaně a muž ně odhodit! každý Špendlík své zvané "loyalnosti" k Rakousku nad nímž zřejmě láme hůl i sám rakouský císař a měl by se směle dovolávati povinné ochrany proti "VŠeněmecku" a "VŠeitalii" u Rusů a Francouzů Spoléhati se tu — dle oblíbených hesel — jen na "svépomoc" a na pouhou "vlastní sílu" se mi zdá skoro holou pošetilostí Dokud se toto nestane a dokud budou Čechové dávati na jevo tak úzkostlivou be dlivost aby "Rakousko" se spasilo před úklady rakouských vlád a rakou ského císaře dotud budou jeho otroky a dotud se bude jejich spravedlivé svaté věci každý ně-mecko-Židovský burŠ směle po smívati Taková politika česká která má účel udržeti Rakousko za kaž dou cenu z bázně před všeněme ckou záplavou jest chybou — a právě v tom se mi také zdá leželi příčina proč tam jest z ubohého idu českého ždímáno tolik hroz ných obětí by se ono "Rakou sko" udrželo ač nemá pro národ náš rozhodně žádné ceny Když iž ani rakouské vlády a sami ra couŠtí ísařoé o existenci toho útvaru nestojí nadržujíce elemen tům za hranice Šilhajícím měli by mu i Čechové dáti svíčičku na rakev a potom klidně čekati až by si Pangermáni pro nč přišli Byla by to pak zajistě v Evropě krásná "mela" — však bití by dostali na každý pád Němci tak Že by jim na dlouho zašla chuť na nové pře pady pokojných sousedů ! Lid český vůbec chybuje také v tom že svoje oprávněné pretense na pevnině evropské sám dobro volně v přílišné skromnosti a ne smělosti staví a Že každou výhovu požadavkům svých práv považuje takřka všude za pouhé dobrodiní jieb za jakousi almužnu Příliš ná skromnost — říkává se — jest hloupostí Ono to s českým ná rodem dokonce nevypadá v Evro pě tak zle však musí objeviti ko nečně dostatečnou smělost a hlá sit! se o svá práva také jinak než pouhou suplikou k trůnu svých řezníků Neb což není zjevným Že rovnováha evropských sil exi stenci českého národa potřebuje a že by vlastně musela jej z pouhé nutností své vlastní křísili když by umdléval? Dokud se však Čechové dobrovolně nechávají vys sávati a dokud trpí dobrovolné ne slýchanou v L-echách bídu pro výkrm svých sužovatelů nevzbudí Žádnou takovou pomoc odjinud také se dostává nnde iinym za slabších poměrů Francouzům nemůže a nesmí býtí lhostejným pád české národnosti protože by po germanisaci Čech a tím Ra kouska í Balkánu sklesli v moci na pouhého svázance německých císařů třeba by Rusko zapomělo na svoje Slovanství Proč na ních tedy nevymáhati ochranu pro-! ti německým surovostem odhoze ním rakouské myšlénky a livropu tím nutit aby tam konečně udělala lepší pořádek? Trpělivé čekání až by Francouzi neb Rusové Slo vany rakouské k rozbíjení toho žaláře jejich cestou občanské vál ky vytvali by bylo zpozdilstvím protože by to trvalo ještě hodně dlouho mezi Čímž by se ty mocno stí staraly více o tuleně severní točnu a celého světa "pohany" než o ceskc mučedníky evropských zájmů a bezpečnosti svobody francouzského národa Smělá odhodlaná výpovéd Česká rakouskému státu by měla za ná sledek nutnost neodkladného ře šení otázky evropské na místo řešení otázek jiných což by všem bědám a útrapám Slovanů rakou ských učinilo pro vždy rázný ko nec lak nyní se věci mají slouží Rakousko pouze pro blahobyt Maďarů a Něiiců při soustavném ožebračování Slovanů zvláště Če chů Což by se mohlo Německo vů bec vyhnouti nutnosti podříditi své choutky spravedlnosti a prá vu když by se o ně rakouští Slo vané tak přihlásili? Vždyť by v tom pádu bylo zbaveno celé váhy svého spojenství s Rakouskem kdežto bez pomoci armády toho státu by stáli zde páni Němci tak řka osamoceni naproti hrozné síle všech rozhořčených národů neně- CRUI3ER NEW YORK meckých celé Evropy 1 Německo by se tu neopovážilo vstoupili do zoufalé války nýbrž podrobilo by se každému diktátu těch ostitních mocí evropských a nechalo by se vnutili do přirozených hranic svých skutečných práv Kdyby slovanští národové Rakouska od hodlaně dali světu na srozumě nou že na žádný pád nedají své syny zabíjeti pod praporem tak zvaného "trojspolku" ve prospěch zájmů germánských — co pak by tu ta ubohá na všechny čtyry chromá "síla" mohla dělali? Ono jest vůbec zločinem že se to již dávno nestalo protože tím celá sta milionů lidstva jsou drŽána v hrozné bídě následkem ohromné ho militarismu Jen slovanští ná rodové Rakouska a Balkánu to mají v moci hlavně ale národ če ský co zevšech nejsilnější a nej krajnější by se kolo evropského pořádku konečně hnulo v před Proč tedy váhat přihnati věc na takové rozhodné konce bez vůle nebo nevůle ostatní sobecké Evro py která zatím kutí dobro svých židovsko-obchodnických zájmů při nechávání chlácholených Slovanů Rakouska v bídě a hladu? Kdyby se v tom ohledu na Ru skou a francouzskou diplomacií z autoritativních míst národa české ho zakročilo bez ohledu zda-li se to komu v Rakousku líbí nebo ne líbí ta diplomacie dvojspolková by se nikdy neodhodlala pokrčili snad pouze rameny a nechati pro padán Kakousko germanisaci protože by tato znamenala zkázu váhy jejich velitelů Proč tedy váhat? Čeho se obá- vati a nač Čekat? Vždyť jest Ra kousko státem který může býti jedině při hrozných obětěch a při děsné bídě národů jeho slovan ských udržován aniž by vůbec poskytoval jakousi naději že by to kdy pod jeho Žezlem mohlo býti lepším 1 Proč tedy má býti udr žována ta agónie bez míry do ne konečná? Cím dříve by to tam vzalo za své tím lépe by bylo Ra kuŠanům i Evropanům vůbec — arciže kromě Němců kteří jedině v tom bídném živořen ítamních ná rodů slovanských musí spatřovali svojí politickou sílu a národoho spodářskou spásu Včznéní a smrt Marie Antoinetty Badatel G Lenotre získal sobě již vydáním celé řady zajímavých prací z dějin francouzské revoluce nepopiratelných zásluh svým sna Žením aby dopátral se Čistě lid ského cítění i v Časech tehdejších krvavých orgií jež ze zpráv sou casniKQ Konespierra uantona a Marata vyčisti lze a dovodit! z toho Že i odpůrcové království cítili soustrast s vězněnou králov skou rodinou jež propadla smrti Vysoce zajímavon v tomto ohledu jest tedy kniha jmenovaného děje pisce jež vyšla nákladem Perrina pod názvem: "Marie-Antoinette la captivité et la mort" která různé novosti a zajímavosti o po- vaze Ludvíka avi vypraví a p tě mnohé objasňuje co temným zů stávalo v dramatě roku 1792 Dle vypravování Lenotre-a zůstáyai král stále stejně lhostejným Svůj dobrosrdečný hlasitý smích král zachoval a očitý svědek vypravu je jak výskal směje se když se valilo kamení z domu který na proti Templu (vězení Ludvíka XVI) byl bořen Rovněž tak se smál když jemu bylo oznámeno že národní shromáždění se usne slo rozbořiti pevnost která se nepřátelům vzdala "To jest ve liký avšak příliš odvážlivý Čin" tak pravil směje se Stále se zabýval zeměpisem a i dauphina (prince) v té vědě vyučoval a s princeznou Alžbětou hrál často v šachy Víděl-li střežící jej národ ní gardisty hráti "domino" vzal jim kameny a se zvláštní zručno stí zbudoval z nich malou budovu Byl znám co velice zručný muž Nikdy nikdo na něm nespozoroval rozčilení nebo nepokoj což jedni vykládali za klid filosofa jiní za nedostatek vnímavosti Sotva že se odstrojil usnul ihned tvrdě a počal chrápati Obhájce králův Malesherbes doznal že se jemu nepodařilo upoutati pozornost krá lovu tak aby se aspoň trochu se svým procesem zabýval Ba i když krále odvedli od jeho rodiny zachoval týž duševní klid S urči tostí tedy tvrdili lze že duševních muk po čas svého zajetí netrpěl Tím hroznější byl lós jenž byl usouzen Marii Antoinettě Jsouc dcerou Marie Terezie byla svou pýchou známa avšak po celý čas jejího zápasu se smrtí ani na okamžik neztratila trpělivosti Očití svědkové vypráví o jejích slzách nezměrném bolu který se jí zmocnil při zprávě o smrti její ho manžela a při loučení se se svým synem Jednohlasným jest uznání jejího důstojného chování a mluvy Nikdo jí nevyíítá Že by se byla kdy dala uchvátili hně vem a že by jen jediným trpkým slovem vyčetla co jí v duši hára lo těm kteří se na ní provinili V jejím statečném 'chování vedle její víry sílilo ji přesvědčení a to po popravě samého krále že Ra kousko ji neopustí a že republika nemůže chovati nějakých zájmů na její smrti Proto stále a stále se ptala službu konajících měst ských gardistů o nichž se domý šlela že k nim může míti důvěru s bojácnou naléhavostí na zprávy z cizozemí Myslila Že o jejím osudě dojde aspoň ku diplomati ckému vyjednávání které skončí obapolným dohodnutím Dokud uvězněna byla v Templu byl jí tento stav aspoň trochu snesitel ným mělať u sebe svou dceru a princeznu Alžbětu Pravé mu- Čednictví podstoupili musela te prve v noci ze druhého na třetí rpen 1793 kdy tato královská trpitelka byla převežena do Con ciergerie Služka ve jmenovaném vězení z něhož vŠicci Šmahem byli popravováni Rosalie Laor- liere líčí následovně tento památ ný výjev: "Bylo kolem třetí ho diny po půl noci Domovnice soudního paláce a já očekávaly sme oběť bylo k udušení horko a krůpěje potu jako bohatý hrách perlily se na úběli obličeje králov- ' s mna a ona si je stírala kapesním Šátkem Chudoba a prázdnota světnice která jí byla přikázána Í přímo zděsily" První strážco vé její v tomto vězení chovali se dle všeho ku nešťastné královně soucitně a uctivě avšak po od- rytí "karafiátového" spiknutí byl domovník nahražen jiným irubým chlapem a tomu byly dá ny ty nej přísnější rozkazy Nový ilídač jménem Bault byl svým Životem zodpověděn za královnu on samojediný měl klíče vězení v opatrování ale směl pouze v prů vodě důstojníka a brigadéra četni ctva ke královně vstoupili Zvlášt ní stráž byla postavena v malém dvoře ženského vězení a ta níz kým oknem královniny komůrky musila tuto pozorovati Královna zbavena byla i toho nejnutnějŠího neměla ani skříně ba ani zavaza dla pro hrstku prádla které za ní bylo zasláno a výše jmenovaná iosalie se nad ní ustrnula a půj čila jí papírovou Škatuli! Dále zaopatřilo toto dobrosrdečné děv če královně malé zrcadélko které koupilo na nábřeží u kramáře za 25 sous! Lampu nebo pocho deň míti bylo královně zakázáno a po tmě musila se ubírali na lůž ko Nej větší bolest však jí způ sobilo Že jí vzata byla vůbec ve škerá možnost zabývati se ruční mi pracemi Čímž trapně prodlu žovala se doba úzkosti a čekání loře zkažený vzduch a nedosta tek pohybu zničily konečně krá- ovnino zdraví Chrlení krve se dostavilo o čemž však mimo od dané služky po přání královnině nikdo nevěděl V tomto nezdra vém vězení kde v srpnu bylo udušení horko bylo v říjnu mrazivě vlhko Aby ubohou ne mocnou aspoň trochu zahřála no sila Rosalie Lamorlicre noční ka- átec královnin a nákrčník Tc do movníkovi kde je na kamnech ohřívala a běžíc sotva dechu po padala je zpět odnášela Vzdor všem těmto útrapám zůstala Ma rie Antoinetta tak obdivuhodně nezdolnou Že obdivem naplnila ji k smrti nenávidějící posluchač- stvo které její soudní při bylo přítomno aby se na její hrůze a strachu páslo KdvŽ však bvla 4 přivedena na popraviště bylá jak pan Lenotre vypráví již jen svým vlastním stínem