fili
Napoleon III a Eugenie
Ilitttorlťký román M jxmÍ dub
ltYkríoni W)
Po 4 září dopoledne vyšla cí
sařovna v ranním obleku a lolni
c do své soukromé komnaty
probdivŠi colou noc
JcStě neměla ni tušení o tom
co a tylo minutého večera při
hodilo ale přec byla jii t ná
ramném rozřilení Byla tak ve
lice myšlenkami a plány rarnřs'
tiána 2 ai toho ani nepovšímhi
le její komornó nepřicházejí
Tyto x Jo bývaly jindy vldycky
jak milo vyšla a ložnice do km
naty aty ji pomohly so ostrojili
a aby jí připravily snídani na
st31
Tentokrút ale komorné nepři
šly Minuta za minutou ncházc in
a Kolonie měla tento den tak
mnoho priít ie nechtěla zmařit
ani okamlPt Hned po ustrojení
chtěla jit na m li svatou pak chtě
la svolá i ministerskou radu a
ufinit tf prodlení potřebné kro
ky !
Císařovna u2asla nemálo nad
tíra Je jsou její komorné dnes tak
nedbalé i avonila ' na všecky
zvonce kUré šly do pokojů jejich
dam
Ale ani na toto zvonění nikdo
nepřivhásvl Eugenie avonila
jcllé silněji a koneCně e rot hr
nuly kvapné záalony a předního
pokoje
Císařovna myslila že to budou
její komorné a jil se chystala
projevili jiiu svou nevůli Že jt
nechaly tak dlouho cekali ale
byla nemálo překvapena spa
třivši osobu která do její komna
ty tak mimo Káláni vrazila Hý
la to její stará důvěrnice Madame
Lebretou která se byla jil mnoh
dy cítařoTně k službám propůjči
la Tato paní prozrazovala celým
svým xevnějlkem a oblekem 2o
ji něco k náramnému spěchu po
nouká a když ji císařovna spatři
la le jvt v obličeji tak bledá a
vlekaná ncouvla zpět a xvolsla :
"1'ro Boha co se stalo ? Vy
zde r
Madame Lebreton vrhla se před
cinařovnu na kolena a spínala
ruce itkajic neboť nemohla s pos
cátku ani promluvili:
"Ach loje strašné !" vykokta
la konečně ze sebe "to jwou útko
sti — to jou úzkosti — takové
neiteati — Ty nevíte o ničem?
Jen pospětte abyste co nejdříve
a ťuillerií se doptala Mírníte pr-
li nou ti a sice hned nel bude
pozdě"
Ale vstařite přece Laurence
ty vaSe strachy jou cb tečné
Já vím le to míníte dobře a dě
kuji vám za váli ntarosllivost ale
tak zle nebude"
"Jen nejry hlejíím útěkem md
lete e jfltJ zachránit! Madame
a proto nezmařte jil ani minuty
sice jet viecko ztraceno"
"Ale vy jle přilil rozčilená a
věřte mi le jsou ty vale strachy
zbytečné Jen se ia© upokojte
Trochu mi slíbil ie mi kaidou
chvíli pakli mi bude nějaké ne
bezpečí hrozili na pomoc pospíší
— a já na něj spoléhám"
♦'Ach Bole vy mi tedy nevěří
te r
Císařovna přitáhla paní de Le
breton k pohovce a pravila :
"Jen so upokojte Laurence
Kdyby bylo zle oŠle mi Tro
chu aspoíí svého pobočníka aby
mi dal o vletn zpráva a sdělil mi
jeho rado — ale já nemyslím le
toho In fe zapotřebí vldyť mám
ješté své přátele a rádce — "
Jil nonáte nikoho Madame
Ti vlickri j-u pryf dílem prchli
a dílem přcili k vašim nepřáte
lí m"
"To není molná !"
"Já vám moha na to přísabati
Vy jste sama jediná u prostřed
svých nepřátel kteří sem mohou
kal Jou chvíli vrazili"
"Vldyť tu mám jelté sluiebni
ttvo" "To uteklo'
Mám tu zámeckou strál — "
MTa Jil xde není Vojáci se
přidali k lidu"
Císařovna silné xblodla a na
byvši nyní přesvědčení le na její
zavolání v skutku nikdo nepřisel
pravila tónem zoulalým :
Tedy jsem v Tuilleriích sa
ina — "
"Ano sama a ode všech opu
llěna Mne se podařilo jen a vel
kou tílí a velkým nebezpečím
akrze ty řvoucí davy lidstva al k
zámecké bráné so dostali celé ná
městí Jest hustými zástupy lidu
pokryto stráXe jsou pryř komoří
a dámy a veškeré služebnictvo —
to je viecko pryř komnaty jsou
prázdni"
"A col krelna Kssljngen TOj
vodky iiS de Bassano — "
Tj oa také pryí !'
~ Tedy ta aspofi bude na blízku
brablnka Primolí markýzka Bar
tolini anebo Palikao Chevreau
Rouher taron David —H
'Nikdo zde neníti jsoo vŠickni
iil na úleku"
To přec není molná aby mne
byli všickni opustili Já přec
míla tolik oddaných přívrlenca
tolik jioých kteří json mni k
díkfitn zavázáni — M
"Ti jaou viickni nevirnfei kte
ří váa opustili Flylls tor
sařovna zfistala celá zkamenělá
neboť viděla le jest ztracena
Tento pokřik se vzmáhal víc a
Více a a náměstí sem bylo docela
jasně slyleti hlučné volání i
"Ať zhyne císařovna ! Ať žije
republika 1"
"Teď honem pospěšme pryí !"
zvolala pani de Lebreton "Od
hrote trochu některou zAslotm
pedí vějte eé přece jednou na ty
bouřící davy lid-tva"
"Ano já so musím sama pře
svědčit zdali jo to vlečko prav
da"
Pojala svou důvěrnici za ruku
a spěchal a ní skrze prázdné po
koje kde bylo na pře vrhaných
kusech nábytku a na otevřených
iaplatech pozorovati le byli ne
dávno odsud prchali lidé kteří se
jí druhdy y otrocké oddanosti
klaněli
Kdy! přistoupila Eugenie k
oknu a spatřila dole na ulicích a
na náměstích hemžící so davy
lidstva tu ji teprv pojala hríza
Zakryla si bledý obličej dlaněma
a zvolala usedavým hlasem :
'Olympio tys mluvil pravdu J"
Eugenie byla skutečně ode
všech opuštěna
"Pojďte Laurence pospěšme —
ale na každý spBsob musím s se
bou vzít svou příruční pokladni
čku tolik řasu Ještě musíme míti"
"Hned vedlo knihovny Pojďte
musíme si jít do mé komnaty pro
klice Ještě štěstí le je tam
všecky mám"
Pani de Lebreton nahlížela že
jest peněz k útěku nevyhnutelně
zapotřebí neboť musela císařov
na tentokrát co lena z městského
stavu cestovat i a všecko hotoví
plaliti Bělela a ni tedy pro klice
a pak skrze knihovnu do pokoje
kde měla císařovna svou přímeni
pokladnu"
Eugenie otevřela železné dveřo
a pospíšila k vysoké skříni v
které její soukromá pokladnice
se nalézala
Když otevřela skříni zůstala
jako hromem omráčena Její po
kladnička byla pryř a peníze
byly udradeny
"Ach kdo mi to udělal H zvo
lala zoufale zpozorovavši le jí
byly i poslední jfl"Mředky k útě
ku ukradly AJá jsem přece
každého ze svých dSvěrníku pe
nězi zasypávala a některý z nich
so in' takto odměnil A k tomu
měl klíče jen Chevreau !" zvolala
císařovna
Tu spatřila pani de Lebreton
na zemi před skříní lístek Se
hnula se pro něj a zbledla
"Přečtěte to Laurence kdo byl
ten zloděj jenž měl tak na spěch
lo to zde ztratil" pravila Euge
nie "Na tomto lístku stojí jméno :
Leonide le li la ne" odpověděla
Madame Lebreton
Leonide le Bláno — to je mi
lenka pana Chevreau !" zvolala
císařovna "Ale na druhé straně
je také něco páno — přečtěte to
honem Laurence'
Paní de Lebreton čtla
"Mon cher Chevreau !
Je ťattends ce eoir 3 Septbr
1S70'V)
'O ten bídník!" zvolala Euge
nie a zaťala obě pěsti "On mne
včera večer okradl a pak hledal
avou spásu útěkem poněvadž vě
děl le nebudu mít dnes jil tu
moc abych ho dala odvezli na
galeje Ti bídníci ti zrádcové
Nyní nemám ničeho abych mohla
na útěk se vydali"
"Jen buďte dobré mysli Mada
me zde mám několik kusu dvace
ttfrankfi které jsem vzala s sebou
a ty zatím postačí"
"Vy jste ta jediná která jste
mi zfistala věrna" zvolala císa
řovna a přijala od paní de Lebre
ton tuto almužnu neboť byla v
tom okamžení skutečně v horším
postavení nel lebračka
"Nyní ale pospěšme od nud ne
boť se ten divoký ryk pořád blil
a blíie sem valí
Eugenie přehodila přes aebe
naspěch lehký pláštík a chvátala
a pani de Lebreton prázdnými
sály a chodbami Bojíc se aby
si nezmýlila cestu zastavila se na
okamžik a opamatovala se na
malé postranní dveře hned vedle
loubí paláce Louvra
Na Štěstí nebyly tyto dvéře
zamčené a když chtěli na ulici
pospíiiti zalekla se paní de Le
breton nemálo neboť ai teprv
povšimla le jest císařovna ještě
v ranním obleku Ale jil bylo
pozdě aby se byly zase vrátily
neboť se dral lid jil do Tuillerií
aby tam napořád viecko ničil a
kazil co opomfoalo na císařství
"Acb Bole" leptala pani Le
breton "Oni váa poznají poně
vadž jsme tak nápadně oblečeny"
Eugenie však tato slova nesly
šela poněvadž lid silně řval : vy
stoupila na ulici pani de Lebre
ton ila za ni Ale sotva byla
několik kroku učinila ozval o
vedle ni hlas:
"Císařovna! Zde je císařovna V
Eugenie by byla strachem sklo
ala neboť jil viděla v duchu jak
ji rozkaecný lid pod goilotina
vleče -
"Již jsme ztraceny" leptala
utlumeným hlasem
Její společnice vlak" sebrala
vlečku avou sílu a přítomnost do
cba obrátila ae rycbU k Člověku
Jni byl ta osudná slova vykřikl j
ale lid se hrnul Troudem do Tu i l
leriía nejblíls u nich stál v k osně
oblečený pán pan! da Lebreton
nafi opřela pronbný pohled i
zdálo se že mu tento muž poro
zuměl neboť se od nich obrátil a
díval se na druhou stranu
Kromě tohoto nepoznal je až
posud nikdo Paní de Lebreton
pojala Eugenii za ruka a leptala:
"Jen buďte dobré mysli sice
jest viecko ztraceno"
Na blízku spatřila fiakra poja
li císařovou docela lhostejni pod
paží a Ila s ni k tomuto kočáru
Koři si je ale prohlížel s patr
ným podezřením neboť mu byl
jejich oblek nápadný
"Honem vsedněte do toho ko
čáru" šeptala pani de Lebreton
Eugenie sebrala všecky své Hly
dohromady neboť se vzpomněla
právě na Olympia
"Na Vendomské náměstí Číslo
6" velela pak kočímu pevným
hlasem
Když seděly v tomto krytém
kočáře a když se tento již hnul
tázala se paní de Lebreton :
"Kdo pak bydlí na tom námě
stí v čísle 6 ?"
"Ten jediný v nějž mohu du
věřovati a od něhož moha očeká
vati pomoc" odpověděla Eugenie
"On byl ten nojŠlechotnější Člo
věk s kterým jsem se na tomto
světě setkala Já ale jeho rady
neposlouchala Je to Olympio
Aguado"
Dejž Buh abyste se v této na
ději neklamala"
"On mi řekl že vidí blízkou
zkáza a že odjede % Paříže ale já
myslím že bude ještě ve svém
paláci"
'A kdy jste s ním mluvila V
"Před šesti nedělemi O na
ten den nezapomena nikdy ! On
mi to řekl všecko již napřed"
Konečně stanul kočár před pa
lácem na Vcndomském náměstí
Paní de Lebreton otevřela dvířka
a pohlédla na vysoká vrata a na
okna i pojala ji mrazivá hrůza
neboť byla vrata zavřená a též
všecky okenice Pomohla císa
řovně z kočáru vystoupiti a tato
pak pospíšila nedočkavostí a na
dějí puzena ka vratům Zatím
co pani de Lebreton silně zvon
cem zatrhla odjel fiakr pryč
Malé dveře ve vratech so otev
řely a v nich se objevil domácí
správce starý to muž kterému
byl Olympio tento dum v opatro
vání odevzdal Císařovna ho ještě
nikdy neviděla a také on ji v
tomto nápadném obleku nepo
znal bledě na ně na obě jaksi s
podezřením
"Ohlašte mne Donu Aguadovi
anebo jeho manželce Polores"
pravila Eugenie pevným hlasem
ač se strachem třásla aby ec no
vyzradila Starý správec na ni pohledl s
užasnutím a pravil :
"Donu Aguadovi vás nemohu
ohlásili Madame a rovněž také
jeho Šlechetné manželce"
"A proč nemužeto?"
"Don Aguado odejel so svou
manželkou před Čtyřmi nedělemi
do Spaněl na své statky"
"On tedy již odejel ?" opako
vala cí-tařovna a již nemohla své
zoufalství déle utajili
To byla pro ni rána která zni
čila její poslední naději
Paní de Labreton w však hned
zase vzpamatovala a leptela jí :
"Tedy musíme pospíšit dále
Madame"
"Ale kam pro živého Boha?"
"Zatím k někomu zde na blíz
ku kdo nás zná a kdo by nás
mohl a sebe až do večera nechá-
ta
Eugenie přemýšlela neboť cíti
la že se musí něco stáli a že so
nesmi zmařit ani okamžik
"Evans ten Amerikán I" zvo
lala najednou
"Vál zábni lékař?"
"Ano ten bydlí Avenue de 1
Imperatrice"
"Máte pravdu ten vás mfiže u
sebe až do večera nechati : pak
ale musíte a Paříže pryč jeho
služebnictvo by vás mohlo vy
hradit — tamto jsoo kočáry pojď
me a vsedněme do jednoho"
Obě dámy spěchaly ka kočá
rům jež stály zde pohotově Se
všech stran se sem rozlehal hro
zivý pokřik rozkacenébo lidu
Eugenie viděla jak nosili císař
ské znaky s sebou a jak po nich
šlapali mezi tím zpívalo tisíce
hlasu "Marseillaieu" a kde se
který policajt okázal byl hned
odzbrojen a tajní jednatelé poli
cejní jichž zvláště Napoleonova
tajná rada ožívala byli se již ve
směs rozoiíkali
Obě dámy vsedly na spěch do
kočáru pani do Lebreton dala
kočímu hned peníze a císařovna
mu poručila aby je dovezl do
Avenoe de 1'Imperatrice Číslo 21
Eugenie ae přikrčila v kočáře
do koutka aby ji a toho pokřiku
jícího zástupu lidstva kterýmž
musely feti nikdo nepoznal
Konečně dojel kočár k nazna
čenému doma Obě dámy s něho
vystoupily a velly rychle otevře
nými dveřn i na chodba Euge
nie byla tak ustrašená le nemo
bia ani oddechnout Madame
Lebreton ji táhla za sebou ka
schodům po nichž se chodilo do
prvního patra
Kdyl přišli nahoru zatrhla sil
ní za zvonec n něhož byl nápis :
"Mdr Evans"
Služebník lékařův otevřel dve
re -
"Pas Evaaa odešel nikam do
města" oznamoval jim a jil chtěl
zase přiraziti ale císařovna qb
v tom čxbránila '
"Jen nit trra pttríte" pravila
Služebník mrštil podezřivým
pohledem na obě dámy jicbl o
blek byl v takovém nepořádku
ale přece je uvedl do čekárny
kde nebylo právě ani živl duše
Teprv ke čtvrté hodině se vrá
til pan Evanl zase domu Je to
bohatý Amerikán a co neobyčej
ně vzdělaný muž v celé Paříži
známý
Sluiebňlk ma ohlásil že na něj
jii od dvou hodin dví podině
vypadající dámy čekají
Evans posptlil ihned do tohoto
pokoje a poznal císařovnu hned
na první pohled Tato jej požá
dala o pomoc a on ji také přislí
bil žo všecko vynaloží aby ji do
stal na bezpečné místo a měl ta
ké svfij plán hned hotový Ze
Šatnice své paní přinesl sem hned
obleky botky a klobouk pro císa
řovnu a požádal je aby se při
strojila Zatím poslal svého slu
žebníka pro krytý kočár Pak
objednal po telegrafu na několika
stanicích čerstvé koně aby mohl
s těmi dámami až k mořskému
přístavu so dostali
Jeho plán byl dobrý i zdilo
se že se zdaří Po železnici s
nimi jeti nesměl poněvadž byly
na všech nádražích davy lidstva
z nichž by byl mohl někdo císa
řovnu vyzraditi a její útěk zmaři
li Kočár přijel k domu a pan
Evans vsedl s oběma dámami do
něho Již byla tma když tyto
tři osoby beze vši překážky a Pa
říže vyjely Nikdo netušil že by
císařovna ve fiakru z Paříže uje
la Jeli bez ustání přes Evreux
Bernay a L:ssieux k malému pří
stavu v Trouville jen! leží neda
leko města Havre Evani byl
schválně tento nepatrný řistav
si zvolil maje za to žo budou
bezpochyby ve vlech větších pří
stavech již rozkazy aby tam cí
sařovnu zadrželi
Když přijeli do Trouville za
vedl Evans obě dámy do hostince
a pospíšil pak k přístavu aby se
postaral o přeplavení Eugenie do
Anglicka V tomto přístavu se
nalézaly právě jen dvě lodě
Evans so obrátil na kapitána
větší lodě a tázal se ho zdaliž by
chtěl a za jakou cenu ihned do
Anglie odplouli Kapitán se vy
jádřil hrubým spfisobem že mu
to není právě vhod aby hned od
plul Nyní pospíšil Evans k ma
jitelovi druhé lodě Také tento
jity Angličan jménem Borgoy
no se zdráhal hned odplouti a
vlečky prosby byly marné
Jiné lodě nebylo molná zdo se
dopátrat! a čas kvapil Zaněko-
lik hodin mohlo být již pozdě
Konečné uznal Evans že snad
bude to účinkovat! kdyi se tomu
Angličanovi svěří koho má pře
vezti Byl to sice odvážlivý krok
ale podařil se Angličan byl
ihned ochoten odplouti a zaručil
se čestným slovem že ty dámy v
Anglii na bezpečné místo dopra
ví
Evans mu vyplatil velkou su
mu peněz a zavedl pak Eugenii a
paní de Lebreton na loď
Angličan uvítal císařovnu a její
společnici s největší zdvořilostí
alo Eugenie mu ještě nevěřila
neboť byla v posledních dnech
všecku d3věru v lidskou pocti
vost ztratila
Evans se rozloučil s císařovnou
a s paní de Lebreton přál jim
Iťastnou cestu a napomenul ještě
jednou kapitána aby byl na vše
cko opatrným a aby ti co molná
pospíšil
Eugenie děkovala doktoru E
vansoví a molná že to byly v
celém jejím živobití první upřím
né díky
Kapitán Borgoy ne řekl císařov
ně že je doveze na ostrov Wíght
Císařovna byla so vlím spoko
jena neboť byla na duchu i na
těle tak zmalátnělá žo neměla
ani vlastni vlilo
Loď odrazila a k večera téhož
dne byla již u ostrova Wíght a
zakotvila v přístavu Bydeském
V tomto městečku zdržela se
Eugenie několik dní čekajíc
marně na nějakou zprávu o svém
synovi a její nepokoj byl čím dál
tíra větií a když byla na všecky
strany po telegrafu dotazy roze
slala obdržela" konečně zprávu
le dítě Frssncie také Šťastně ute
klo a nyní v anglickém městě
Ilastíngs se zdržaje
Císařovna se vydala bez odkla
du na cestu do tobolo města a
shledavli se tam se svým ynem
jela s ním pak do Londýna Zde
vyzdvihla o několika penělníkS
potřebné sumy peněz a pak se
hleděla co nejdříve a Londýna
odstranit! neboť se tam již roz
nášela zpráva že francouzská cí
sařovna se svým synem tam při
jela což jí učinilo další pobyt T
Londýně nemožným Odjela te
dy % Londýna do Chislehurstu
kterážto vesnička asi lest angli
ckých mil od Londýna vzdálena
jest a tam se konečně sešla také
a Napoleonem když ho byl král
Vilém ze zajetí totiž x Wilhema
boehe propustil ' !'ři
Svirt a pohřeb X Napoleona
' Dne 9 ledna 1873 roznesl tele
grafický drát po veikeré Evropě
ano i do jiných dílo svita překva
pující správa Ie samotiř v Chí
slehuratu a posud nesaviif pta
tichaf jen! Franciisotva Sa tato
volitčji djthati polilx rrymi t
stydxtíni a tattttsj'! rzati~
nepřestával ie tento poimoorník
a lbář téhož dne k 11 hodině svSj
bídáckj Život skončil a sice ná
sledkem velmi bolestné nemoci
která ho již po dlonhá léta trápila-
Dojem jaký tato správa na
veškerý svět učinila byl mimo
kruhy bonapai tistické jen docela
všední neboť byl Ludvik iťapo
leon vlastně jíž od Sedaná politi
cky mrtev Ve Francii vzbudila
vůbec tato ipriva jen trpké upo
mínky na jeho tyranství kteréž
byl přes dvacet let na ní páchal
a místo slzí soustrasti bylo všude
slyláno jen zlořečení
O jho pohřbu kterýž M konal
dne 14 ledna podávám tuto
krátký popis : Mrtvola Napoleo
nova byla oblečena v lat fran
couzského maršálka jejž měl Na
poleon V bitví u Sedaná a v němž
se Bismarkovi Vzdal Na rakvi
byl nápis udávající den narození
a smrti Napoleonovy Na prsou
mrtvého ležel malý stříbrný kří
žek a na zbělelých prstech leskly
se prsteny ve světle voskových
svíček Purpurový příkrov splý
val od křaja rakve k zemi Po
obou stranách dlouhé jízby stála
řada stříbrných svícnu s velkými
voskovými svíčkám! a na tma
vých stěnách visely erby s císař
skými korunami Veliký počet
fialkových věnefi a kytic posla
ných a Francie budily zvláštní
pozornost Ve čtyřech rozích
síně klečeli kněli v bílých a pur
purových rouchách Nad hlavou
mrtvoly visela francouzská t ri ko
lo ra která vinouc so po skleně
ném stropu zastírala světlo slune
ční Vlo je připraveno od císa
řovny která truchlí podle etique
ty až do sluhft kteří si počínají s
jakousi pýchou Venku stojí
zvědavé množství čekajíc na a ra
mení které mu vstup do 8
otevře Ale k torna není ještě
čas neboť dříve mají si prohléď
nout mrtvilu princ walesský vé
voda z Edinburku a princové ro
diny Bonaparti
(Foli rmJtoT a I )
SYNOVÉ JIDÁŠOVI
Z FRANCOCZSKRUO
— ! —
v
PonBona du Torrail
(Komín Irnto nota! Ych-li ti-m ti to
hoto rutatka Mtntr n-o f nl wt potkt
rHunu T twb bi tt olbrtrl mo
hou tl taobdrtrUi iaiuait u lotto u
ltl I
Proslov
Vidění
(ťokntloTtnt 4 )
"Slečno Marto !" pravil koneč
ně Tony tiše ale pevným a od
hodlaným hlasem : "vy mne tedy
opravdu nenávidíte V
Při slovech těchto zachvěla se
dívka a pozorovala mladého toho
mule pocitem opovržení smíšené
ho s bázní
"Kdo pravi Vám že Ván nená
vidím ?"
"M6j bože vždyť to vidím"
"Mýlíte 66 — nemám nikoho v
nenávisti"
"Skutečně ? Vy snad též ni
koho rierailujeter
"Miluji pouze svého otce"
"A více nikoho než svého
otce ?'
A Tony smál se velmi zlomysl
ně Marta zbledla
'Pane Tony" prav ila "rozmlu
va tato Je mi nepříjemnou"
Při tom vstala od stolu a počat
la rozličné nádobí jel bylo na
stole přenášeli na kredenční st 31
Tony byl povahy tvrdošíjné
téhož večera však měl nadobyčej
nou porci smělosti
"A přeco bych rád věděl proí
mne nenávidíte"
Marta neodpovídala
"Vy nejen nenávidíte mne Vj
mne máte i v opovrženi !" pokra
čoval Dívka posnd mlčela
"A přece jsem oddaný sluha
otrok věrný pes Vašeho otce"
Při slovech těchto Marta znovu
pohlédla na něho
"Vy ?" pravila a výrazem
A slovo její mělo oosabovat to
lik pochyby nedůvěry a tolik i
ronio smíšené s opovržením že
Tony myslel a sebe: "Já bych ji
nikdy nepřesvědčil I Marná prá-
or ' - 1 -
Marta pokračovala o sklízeni se
štolo i
Tony vstal a přikročil k ni
: "Slečno! Vy mne posuzujete
křivě ! Nechť Vám to bfih odpo
etíl" Dívka sustala nepohnuta
V tom okamžiku obrátil se Cal
lebrand "
"Je velmi tiii děti' pravil
"Nikoriv otče odvětila Marta
pan Tony řekl mi právě že je
poněkud omdlen neboť iet dnes
v noci pozdě spát
"To } pravda"řekl Callebrand
"A žáďat mne aby smll se
vzdálíti"
Pravila slova ta a tak sachým
přizvukem la e Tony neopová
žil odporovati
"Jdi tedy synu muj!" pravil
Callebrand
- Tony držel již klobouk v roce
"Sbohem mistře! Na shleda
nou ! Dobrou noc aleínof
"Dobrou tiocpane Tony T
VČilel podal svému žiku ruky
Tento byt tak drzým Ie vchoptl
malJa rul-u lčny a přitup I jí
ks svým rtíj T"-rta c!v!a a
c:ií!it n — i jT- JL ™J ai-y
Při odeboda vrhl Tony na ai
nevýslovný pohled pohled aášU
plný jenl ji znepokojit
Kroky mladého male toho a
nikly již na schodech a jil slyš
ti bylo zaviráoí dveří domových
za ním a Marta stála ta posad ble
dá rozechvěná a němá
Callebrand s pozoroval toto roz
čílení "Co ti je mé ditl H tázal — JL
Ona netopila živi raka otcova
"Otče ! m8j otře f volala
A hlas jej i se třásl
Otče t já se bojím™
"Bojíl seT
"Bojím so otče ! —
"Kota r
"TonyboP
-Tys bláhová r
"Otče mfij f opakovala neviř
te torna Tonyma ! on je ráJcw"
Callebrand pokrčil rameaama
přece vlak aSstal po celý včer
tich a jil dávno so by! uložil a
slyšel i Marta mi zavlrati do její
ho pokoje když mtf jeité slovo
její zaznívalo v eších
V této noci marně so namáhal
usnouti Callebrand Myslel stále
lo slyší Marta volali : "Tony je
zrádce r
A co se takto marně na toli vá
lel v namáhár' aby odbojný spá
nek přivolal jiebyl to již vtee
vymyšlený nýbrž skutečný hlas
sterý se dotkl jeho uch
Byt to hlas dcery
Marta mluvila zcela hlasitě ve
svém pokoji a vyrazila křik adě
šení se sebe
Callebrand uiekáa vstal a blí
žil se ka dveřím své dcery NahlU
žel klíčovou diroar pokoji by
la tma
A přece mluvila Marta
Ilias její tněl lámavě a mlail
se beze všeho přechod a nevole
na prosebný se zděšení na hrot i-
Marta hlasitě snila
Callebrand přitiskl acho e
dveře a poslouchal
i
Tony odešel vzdor radosti nad
blízkou svoji zradou so srdcem
zuřivým Opovrlenf jel m o
kázala Marta vzbudilo hněv jeho
A ty mne tedy nenávidíš!
Ach ! ty ni odpor proti mně !
Dobrá ! já se pomalím !"
A šel neateiaými kroky v roz
čileni svém pustými alicemi v de
šti jenž opět padali počínal
Měsíc červen byl toho roka vel
mi destivim a skoro každá noe
přinesla bouřka
Ale nebyl to dJř jenl urychlo
val kroky Tonyho : neboť když
došel ▼ u!i-i Deuz-Ponts ka dve
řím starého doma r němí se na
lézala laboratoř Callebrandova
vrátil se vy táhna v hlavni kli?
který byt ui do aámka zastrčil
opět ze dveří
Na to Sel toutéž ctoa jakou
právě urazil zpáteaým směrem
došel na nábřeli "da Nord" a
kryt se ve vzdálí asi dvacetifcro-
ka od obydli Callebrandova
Zde čekat Oči upřel na osvětle
ná posud okna domu
Tu zhasl nsjprvé 'Callwbrand
světlo ve svém pokoji aa čtvrt
hodiny na to též Marta tak čini
la
'Oni spí l" vyslovil Tony
Dal se opět ceetoa k laboratoři
Tentokrát nemeškal ale velel do
vnitř
Veliká ta místnost byla zahale
na tmou a Tony myslel 1 ho v
tuto hodina nikdo vytrhovali ne
bude Odbíjela se právě pSlaoc mI
tedy tři bodny pro sebe
JiozdJIal ohen v kamnech a
přistavil kotlík do něhož ráno
kousek platiny hodil V několika
minutách počal ae kov rozliv a ti
Co takto Tony roadmyehoval
ohen za zněl a altco - -ky
laboratoře hlas jenl počal zpívali
íaridondaina
"Aha! myslel Tony "pánové
Baut a Thompson si trvám věc ro
zmysleli xřikočil rychle k okno vy
klonil so s něho a odpovědět po
slední slokou pbnl
Sotva le skončil počaly dva
sliny které posad neohatě stá%
ly u zábradlí na nábřeží bllliU k
oknu
AS byla noe velmi tmavá po
znal Tony přece ihned ostré ob
rysy Saulovy a tlusté břicho pá
ně Thompsoaovo
Vyklonil so ještě dále a okna
a mluví! : MVaie namáhaní j mar
né jestlile nepřinášíte to co jera
žádat"
"Přinásime odpovídat Baal
"Dobře tedy ! hned jsem dole
Zavfel okno a zmizel od niko
Oba společnicí opustili nábřeli
Vstoupili do ulice da Deaz-Poats
(dvou msto) a lekali a vchod
domu 4
Brzo na to otevřely so tyto
dvsře a Tony pravil "vstupte í"
Vstoaptli do vetkl áplal Uaa
vé předsíně
Toaj uchopil pana TttOmpaoa
za roku a šeptal saa po tkha :
"jdi to po IpUkách nesmíme sho
dit! po í~Tb t chyťU e tau"
"Más lokl ThottpeoB
"Já té řekl Baal který so
držel sW -kraj kabáta svibo tpo
leínlka e
Vatocpili boa tramou do prv
n (ho patra Laboratoř aastávaJ
jak ríae sa dvou toatí
aa kUri vLtst UWvatot tvoli
la ki ta lxlay fUÍzÍ tS
strč? l'bv wztzťty r!ta Cr
pHj!mJ ty kJl aadsa si salovi- i
ti přál I
Toay aeJl do laboratoř ný-J
bri aSatal atáii aaJboe : Jea
okamžik pánové atájBjii spo
lu co mlaviti !"
Rosiat svívka pUvtl j a hro
a nabízet poaěksd f řskvpf
spoKsvBikSaa si-JIo
Toay a£tal 4p! ktlaýe a
pita] so i "sepsali jt+ aali smto-
v a polřako r"
Zde jest" řsk! Bat
Cbybl ja aU podptsy" f ři
pojil výborný pJt Thompaoou
Toay uchopí! kolková ý ppír
který ai podávali přUtoepil km
svitla a čtt
"My jme srhvaiaě Bě hali mi-
sto pro jmeoo vynálvs kttj ]
chcom spohečae vyalitkevau
"Připojím tt až podpíWt"" ř-1
kl Toojr ehladn !
Postavit svivka tlí aěml '
bvlo k rBrf aáiL Na to p {
podal podal paa Baalovi prk {
Teaio podpMkj podal fr své- i
n spolčeikaíBl též tak aJa-L !
Poton vzal Tay pero a aapal
ss práacko řádka
"11 ta os t kov i e h lad- i
ý aa islisb m" f
Baal a Thomp-MO ktít
hleděli pře tkfflfu !! v soí
14 výkttk překvapeef
Baal aa t svoUI : j to vv i
alo Bemolaa V — !
"Hned t uhhdlur odov
děl Tofy j
Pak piijil aa lit kraj p '
so svSj podpis slolil popir a tr-
čil jej do kap-y
Nyní stoakl svitlo
-Co diSitt?" ptal so TKap -
son
-11b4 aklí láte"
OuvM dvI Uboratoie v Bil
zář a kia íaitiťV jjm
aot ro zlí vala
Rozlitý kov sv?t v kottika
NajdBoa hrál modravý pla
me nad kotla Tto plam
ozářil -křtltáBL-
Jet jdao4i byt olpmý a o
mámosiý Toay přtaoceo podivati
e sva sarkaMMtkoo tvář JkLÍLíovb
x
Pánové Btal a TV"mprta po
zorovjtU BMjdrý Ua plamen s ve
likým podiveaieu £ la i p4t
mistrného emailového obraza ani
aepoviimti Toay vtk jeal mil
oii oze pro obraz Jkle hío
dil aa tohoto a jakooM hrSaoa
Modrý plamen vrkal bledM zář
na postava arádašao awitola
Jidáš zdát e hleděli b Toay ho
a mlaviti řevi která ai do kostí
páliU a mrazila : "Tys a mého
kmene tys syn mého roka ! Sta
neš so srádevm T
Co Je to zde ▼ kotHk ?~ r í-l
t po a Thop
Toy el }-vi lat
Paa Baal přibili d so ke k%m
nSm ale modrý plameo zalehl
jej ie nlekáa odko?iL
Tony hledil poeoJ b apoštola
Tu odál so nový sjev zvláltsi
a podoba ý onom a a misalé aoci
Mladý teaio ml skle! aa ld'i
a nemohl oči od křlovát" j1
odrrátiU
Zdálo so le obraz téeto tWiy
paprský jel a modrého plame
vycházely chytal a sebe
Toay za]omail aa Bla i
Thompeoaa ba smloovn po!
čenskoa kteroo byt právě pode
peal ano i na Marta jil aeaávt
dil a Cal'r bradla jemai závkliL
Počat
Of i so nm tavřely a v aněa! do
jaklholi4t adt videi sno
vá oděna v rwwcho Jdáova Byt
s tolataimi ap4ioly aa Lř Is
veUaé Yihai spals a2 im póa
a mietr jejkh bditi přtkáxal lká:
"bdi lei a modlete se abys& ao
vešli v pokaeť"
Nikoltk krok! (odát h-iél a
modl'1 k mšetr
Vltchai apvétoluvé dr spali
jediaý Jtdái — aboť Tvíor byl
v aaí vpil Jidálem — jedtsý
Jidáš stavil f jakoby spot
ťlkovlltvv aapaalým I
očekával velíkoa jakoai tá!ow4
Najed ao Tto{)li vojáci a o
sbrojeoý lid do-aahraJy ltl-l
s b hřmota k a pošto! 3 m TI
a probadilt a mistr jesl atal
od uodteBi phloBpl k apoW
lam a pravil jim : "péiel avat a
odpoči&t sb sohoC s přih'
la hodina sráJy '
A co toto pravil vstal Jsiál a
pot Vit ho
lfaétt vrhli so vojáci a oahree-
aý 14 aa stietra a chopit h
— — — — — —
Sea trval dále TxHty Jidál v i
lil a prováaeli vojáky kteři ai-
stra odvádili
kUtboa Udá
saas ja pro
váaea f
Vidět sebo JtU SO skpoa his-1 lák Callelraa ia
voa alieomi Jentalma ai k do-' "O íaký jom met to m" svo
rná bmkapoe kam edvedfl pwla ! Uí paa T%#aps
peaého mistra A fc iyl s dvéle
doma otevřely alta! Jidál a
Pttrota ek Pvtr aasypitat vý
litkami sridca teato chiadaá jej
poaloachat Petr pravil: BldsCeJ
Ty prodal páaa a mietra aaleho
ta třket Btříhrmých Al zráda
tvá bad vtlsi tri ti a aomi!
Viky av vody pomiaoa m povidy-í
tála viti aa had topodliH 11
Tik byt ItdáJ Ilkanouký V
A Jidáš odpovídal a ďlheíakým
asUchotsi phjtmam tvá avvtL
ájuk pm Jidál arádeo av£ak ař
akal jasna aesmrteisoe svého
jt rod ml bad ř:taý a po-
kbtý aoboff pocit jeej caao k
crWI dohnat byl poc:
-
kráJo pcoa! toto jeho aá~
ř!o světiava Bkým a prvl
slovo ja tv4iaío soho mt-idL
voikorvvaw"
ZraJJ ja ho 1 jtn mm
alvídiir —
2Áia ] kráiovBo světa f
Kijl Pcr aa aoaholao ři
jho odpověditl ckiisi (hkUJs
o slalka uiUi v BáJwH k Br
potwlt % fctkfaa a -mil vy a
prlvoda Who -krá-Iwa"
aaaývajtr"
A fotuie Bcllo ssBoho Gtdt po
hliaka té dívky smocstil s feá-
V+tm Í Sal - VsaíWJ u]
1 J
Na to odefat
Ktyl vyrháa4t fbm ftib 4o-
n volala la jiaá slalka a tiez
i tato byl v frtvoda a%itr%rj
-04t Nkl apSaol í ikeiiv !
oť aSBÁm j T
T btoflo jj cao2tvt iit
vla]iih : s-hnro Ir Bállď k
prSvo4 ho
X Petr háaai jat pobral po
iřtt
Na to pravil JUi jJ ho aá-
ival% ám4Im k s4m : vi-
díl zaiur prrnvd 45 tk_ l
kohvot aaapívá 1 Lhkrái a sa-
řš Kdo a sáo do jo vtš3k
i laikem ?"
J vysov a i zazpívat a-
hol
j A Toay so probad-í ho to
b t kWat hiiaih nsi
kýta které odbíJy prav aiiaa
piiaocí
Mlrý va vkl a ajsBotkl
! Iý aph Biraatý Lhurt #
'byU?ítt - aáa ajvitJi to
pasovalo v nu
Co -ixl jeft piay Bl
a TWmpK}om i
Tony jeal pt aahyt přlsm-
mmti 4v-ha pupiI4 ka kaaaaSa
vykal kivmi lavý ahoi fjaks!
aaá a roalal ia svtkw
Jak so podivil d 4 své sv
iírjkt fovaíky leleti ve
liké po4 saeai ekay v -tvrlStst
paL
Tá fteeo avUhliai r
Chtil j trav vaboliU k íj 1
svčllo sv%vky pd!o ta ohraa
kliž iváat
tf4i byly zraky Toay ho yř
Uieoy timtoohraaem predtv
jkim zráda Jláwv
A wpit p-al jema ▼
BŠml so tiwl biu stotďlaěs) JL
M A Jktál vidil Petra LkwU
kvhre plaK-tho ed tím 1 páajk
a ml(r evého tř krátě aapřot
Jtdll stál před vraty doma hi
kapov a viděl who vyvháaeii
jehvl sám zrsd l a kaili k mru
odlii
J tdí sBwcoiLa so aa ohamltk
i aprcht
Zaova atikal h4 dech a smst
aý BV-emi JsrvuWoa prooáei-d-áa
kLsaem jbí m hřmel v
dali ty aradil mietro svého i
bodel po všecky věky haectsý
A CO takto bělet Uael aáal
vrat biskapových Teatokrix
vstaapl a vrkosv foaizo ofedrle
aé bo stl! voLal : veami si apel
své peaia
Bksp toho odepřel
JmIII sehrsi evé pei aprchl
bea dot ha a roaháael t#h třit
stříbra ýh v chráme
Na to odešel #e aby so o-
V t prwhodd Toy aa a
zvolal mys aa Jidáš "Ta
bii-"
A pooěva41 páoov Boat a
ThomfMioos ještě spoli aatřáel jmi
aby jo v zb44
Paa Thop byt rrvalil
so prohodit tHv ret aotáhl
ály své a kr!l: kitojea I"
Paa Baat prad válaě : "N o
ei ikodliviitho aad spaai o
Weka-W
Tey i sÍaéao ducha vypo-
kl ▼ hlasitý emáea
"lásové Beaapomoát 1 jm
po-iepWt smleava spolvakoa
iiova tato vymHula páay Baar
La a Thompeoaa do výtky
Pravda! tamloavaf volal
Thompsoa Nemyll jm jil
aa ! — aio kdo pak jmo T
Podvejt aKco kieaa m-b-
A Teav %vkee4V sviUo svtul
ohvlai ktíeai
JJoa%a aeroaamimr pravil
Thompeoa
Já také a připotíl BaaL
Sípal jm J
Ba krápal iošoid Ty v
f oauh
I Nawh so aa aie rosnmia
tt"
Já Ui a
5jbrto svývh smyiir
í
f
lekl
A oi já aabrSal Baat
lpratdr aikhb so Toay
"páaoté máti sea ?
Pe to hodef wsT pravil
Thompaoa
fSsJiVBý svtáltai sn r řekl
Baat
Jaký tedy sa r ptal so Tay
pohrdavá
Saio' — pravil
a přtBBi
staat
"Ach
' "A titáaa řat v b-Kt
kCo dál" píal so Toa
fsal javm jak a poA lo so
vlas vtm jea 1 mt trsat V
TSAÍaílsl fcsasa tZzzz £
i črt — ' ' ~ -_a r -v : - - r - c
f tr:J- 1 2 j — ve' — - -
i sto ~
řzli rvijvvsi ř um rtjivvi
pm mmm % r
UAMDCUKC do NEW TORSU
aajr- kxi-i--- tbd%
SbjT- kaiij čfvrtk
a
a-SvlC
Z liashrka do N Ymki
LkajtafÍ)Lz:a&a ILkaj IT3
zlata meaipalahi tSS papír
Z Noe York d IL&mwrka:
L kaj IťMsUta IL kaj t kUt
meaipatabt S-t v papírech
Wii wd 1 — 13 rok! píri poío
ti'_ Kieoťt S 11-UstÍ-iSJÍ do
Nov Těrka idt a La i-
v
AUGUST DOLTETi
JJ-0 XimtsA L
kvniiaiiiÍa tx
€1 En-i 5trNT
C O KICHAHI A KOAS
l ISaiay X
Chicago aFIcrthwesY
drahá
#áT ri4 ťtf 3
OMAHA
CHICAGO A KA YYCKCO!
a ta
jediai p ři ai i cesta
do
i La Crv I'raíris
£hé t-ÍM li"-oí "i Vav
trra &3 I2a-% ' rV
OMA II A A CHICAGO:
— "MK úlu
ůeoai i spxcť nzj%
auavsu raxrojzxi
V Miav Tallzv Jtscrtos
do Soa Ciír YasíUhi a do
vievh snést aa eelé k řcu City
a Paciác raIrvad
V UaAa JtscTítóv U Fort
Dode Lk Mtams Ottawa a
kleekak
T XiAaiu d Pit Mia
neapota Daiath a v mx-h mil so
vwvaápadaka
V Cssaa lruisí do VV:ersoo
Cedar Kalí Cbaríos Ctr Bar
Usgíoa a Loai-v
V ClraTo do mttMe Dua
WítX Prairš ln Chiea LaCroo
ka víern iuitém
ca
IrzUbrh
Caaar i"!it lhl-je Cki-
caa XHhsBo a Me-eia
V Fťt do Frwpft Baci
a MJoaake a ka všeo jiaja
saietlA v WocWMat
V CaKjwao e vmi dmiarai a
Calcat je-4t jaii
Lístky fhxě
% r a a
tva-t vx — s w 44 vio
Ctict Esek hlisi z Pati5c
drátia
Tis lreaa C omAravI Itsstc
XZULÁ C S T st E tN i CřlsTA
CO~OÍICAE3 A CA
T f Clkl
Ii VA IhiZvmptíirf
tTa vUkr xvliilal
reaii m Mka aa
1 aer:
- _
V J" fi mi m T pmmsmm r-aO
I"m n 11 11 ~ kwt
ir
M 11 B 11
mmm+ wmA 9mm nnwttmtonwim — wKt
(Mi MfcUwO 4lu 'ia íijmM M tm
— r ' ! 1 ni w r?títm rim
III 11 fc - %fm Mi r ii mil ill 3%i
mmm Sil wr:
Nt M n um Im a- imm fer 4iaBe
Tti 1 -''"1" bws cea
V y L ~ iir Ti tm Kjw
a iéh tn %4m rM ' " " -
Bei ím?""' ama jttmm
r tW é-see
MmTm gf" ae BO Uěm
a- aa%as SaV4Bts1ssay' JBa amíaBiial" 4k %wa)Bpimm mama
V a—B tMSenI ř— nu BjawaS % HiSnl
Sea — m
% BiHai AmBm ct frnm rln ar 3 t
V Ť 1 i t Vím eii 1 tu 1 t in
t tu ja
Práv ta €trí'Jť
tutlal
o cj Ttri ttvtiití tri čjz
r-Jt:
- i j
f
