Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 27, 1876, Image 3

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Napoleon III a Eugenie
UtorLiý román zpotí dob
"Nyní ale zUstaneto u i
Markéto" pravila Dolorea Hkt
rým tónem "Vy ani nevíte ja
kou radost ni i to pSsobl Žo se
varn moha aopoR něřím za všecko
to dobré odměnili co jste mi uři
nila"
Olympio z&stavil Markéto v
ošetřování své leně a odeiel lo
vó pracovny J 12 nechtěl ani
hodinu odkládali neboť byl jii
nati Kndemcm rozsudek vynela
tento ruwíudťk mel se jii pliltí
noci vykonali aby ten bídník
jeni v bleka policejního jedna
tele bezpečným se cítil jeitS um
vých okrutnoeti nespáchal 01} m
p':o so posadil k psacíma stolu
Výraz jeho tvářo byl váloý alelo
jeho hylo svraštělé Ical páti
Ukto :
"Madame!
Nile podepoaný vat iádá o roz
kaz k zatknuti a odpravenl polí
cejního jednatele Maragiu-t a
jeiii © vlastně jmenuje Endemo
a jen! dříve vydával xa vujvo
du do Medina Vykonáni toho
rozkazu a zodpovědnost sa bij
boře na eebo
Olympio Aguado
Slolil paii( a xapefelil je Tak
napsal pozvání na zpovědníka
iiařovnya mimo to jeitě vjzvá
ni na policejního jcJnatelu Karla
Holte a Grilliho aby veíer k do
šité boditie k němu a© dostavili
Také lato psaní zapečetil Pak
zatrhl zvoncem a Lned na to s©
objevil ve d věřit h jeho věrný bla
ha ValeiiliLo Tento býval drubt
dy itihlý a vysoký ale nyní byl
jii o mnoho ailnejSi le muael mít
kaidý před nim úcta
"Co riřite poroučet pane?"
tázal se zůstav u dveří
"Valentino pravil Olympio
"mám pro tebe dSleiitoa úlohu
Maxil to ale vlečko vykonat co
nejrychleji a přísně dle mých slov
Jdi do Toillerií a odevzdej teto
psaní komořímu jenž právě sloi
bu koná aby je i hned císařovně
dodal Tím obdriíi písemný roz
kaz v oěmi ee nařizuje zatknuti
a odpravení Endema jenž se zde
jmenuje Maragnon"
"I zaplať pán Ii3h !" zvolal
Valentino a a jeho ulov bylo lze
aouditi ie mluví z nejhlubSího
ardce
Pak odevzdáš tolo druhé pta
ní zpovědníkovi císařovny Ba-de-li
cbtil ten rozkaz viděli uká
lel mu bo Tato dvě psaní jsou
na policejního jednatele íirilliho
a Holte"
Valentinova tvář na bii bylo
právě výraz radonti a spokojeno
: : — :i_ _ i i _t
11 jwiorui jet na na nuue ua
klé udivení
Vy tedy ráčíte těm dvoura j©
dnatelSm nařídili aby ho zalkli?
tázal Valentino
u2iet to nechci l)říve poslji
co ti chci říci V těch dvou pta
ních není o žádném zatření ani
zmínky ie nebude ani Cirilli ani
Holte věděli oí ee ta jedná Ten
rozkaz od císařovny jim ale neu-
káiei Já je aera objednal jen
proto aby byli za svědky"
MIobře teď torna rozumím"
"Kdyby se ale omlouvali ie
mají nějakou jinou sluibu a ie se
nemohou ke mně dostavlti feknei
jim jen tolik ie toho vyžaduje
sluiba císařovny a oni pak hned
pSjdou
Toť je výborné P zvolal Va
lentino
'Pak pospíší do ulice Bagno
let—'
"Nedaleko hřbitova Pere La-
chaía© ?"
'Ano tam Na konci této ulice
stojí velké a nízké stavení které
jest od oatatnkh doma ohradou
odděleno Ai přijde mimo tento
dQm nileznei v té ohradě dveře
Témito dveřmi vyjde do postran
ného dvora a tam a© poptal po
Ilaydemannovi po pařížském
katu"
"Ano raíte poroučet"
"Jen jemu samému odevzdái
ten rozkaz od císařovny a řeknei
inu Ie a© má ta poprava příiii
noci v jeho voře atátí O p&I
noci přijdou k němá ti dva svědn
Kove zpoveum- císařovny a zio
- — Ě 1 # 1
cinec Endemo"
"A coi budeli chtít llaydemann
vámi mluvit ?" tázal se Valenti
no
"Ať přijde aem Já ale přijda
o pfil noci k němu Z ulice Bag
nolet pospíšíš do paláce neoožli
ka markýze de Moolholon je tam
jeilě jeho aluiebník Leon—
"Toho znám dobře" zvolal Va
lentino pln radosti an viděl ie
na Olympio tak daleiílé ůloby
Věřuje
"Le n je odhodlaný a silný
chlapík"
"Který toho falelného vojvodu
rovně! tak nenávidí jako ji"
doloiil Valentino 'Já ma potře
buja jen říci jméno a jii bode ce
lý hořet"
"Dobře vezmi todj Leona m
aeboa a jdi na Boulevard Bonne
Nouvlle Tjr an&i ten d3m v
kterém tak zvaný policejní jedna
tel líaragnoo bydli ?"
"Ano ten znám"
"Postavte ae tam aby via ni
kdo neviděl a pozorujte ten d5m
Při) Jo li £ndemo řasně domS
▼yjde-li jelU veiar zaae do nista
r tín— yřijda li trrr
poziě postarejte ee o to aby jii
x doma nevylel K jedenácté
hodině bo musíte míti na kaidý
pád v rukou — kdybyste ee ho
měli třebas násilím zmocnili Já
vám dávám neobmozenou moc
Bud o-li so ten padouch zdráhati
svalte ho ale pevně Pak ho na
ložte do fiukru a dovezte ho do
ulic© Bagnolet Čtvrt hodiny
před pul nocí masité ho odvléci
ďo katova dvora kde mne jii na
leznete Kozuměl jsi všemu co
jsem ti řekl Valentino T
"Aio já rozaměl — jen o to
mám starost zdali císařovna ten
rozkaz skutečně vydá"
"Ty vil velmi dobře co v tom
vlaotnS vězí" usmál se Olympio
"Proto buď bez starosti já ti za
to ručím ie ten rozkaz obdriíi"
Tato jistota tapudi! u Valenti
na poslouní obavy Vzal vlečka
psaní poklonil se a spěchal vy
konat co mu bylo uloieno
Olympio mohl ovšem a celou
jistotou říci ie císařovna ten roz
kaz yydá jen kdyi on zodpověd
nost za něj na eeba vezme
Kdyi byl Valentino odešel
odebral ee Olympio do paláce
panělidcého vyslance aby ma
oznámil io jest Juan mrtev Za
roven mu také chlásil ie se svou
manielkoo za krátký řás z Paří
že odjede a do Madridu se odslě
huje aby tam zbytek svého živo
ta t pokoji ztrávil
Pak se zase vrátil do svého
paláce povečeřel se svou manžel
kou a Markétou a pak přijal
zpovědníka císařovny kterýi byl
rávě ▼ ca na kterýi jej byl k
sobě ozval se dostavil Olympio
ma nabídl sklenici ipanělského
vína aby prý so posilnil na ta
ráci kterou i bude mít ai pozdě
v noci
"Já nevím velebný otce" pra
vil Olympio "zdali znáte jii pří
fina pro kteroui jem se osmělil
vás sem pozvati"
"Císařovna byla právě tak mi
loetivá a sdělila mi že se ta jedná
o slední útěchu pro odsouzen
ce" odpověděl zpovědník
"Tato útěcha bude jen krátká
velebný otře a proto jsem si do
volil právě vás sem pozvali jeli
koi jste ve svém duchovním úřa
dě velmi zkušený a rázný Zde
so jedná o duši zatvrzelého hří-
inika jei má na věcnost se ode
brali je to zločinec nenapravitel
ný kterého nyní světský trest
stihne"
My viickni jsme hříšníci šle
chetný pane"
Ale kaidy jiného druha Ten
zločinec jest ale mnohem větší
hříšník nei my vřickni Při tom
se ale nejedná o v} šetření a do
kázání jeho víny poněvadž je ta
to jii stokrát dokázána nýbrž
jen o poslední útěcha svaté cír
kve kteréž bych tomu hříiuíkovi
nerad odepřel — Vy tedy př há
zíte abyste ten úřad vykonal ?
"Ano kdyi je to v&le boží"
"A více vám nemusím vy kláš
dati velebný otce Bezpochyby
jnte viděl rozkaz císařovny a sly
iel jete také její slova — všecko
ostatní uslyšíte od samého od sou
žence Nemyslete ie já také pa
třím do pocta těch k'řf své moci
k toma zneužívají aby ee zbavil
osob jim nepohodlných Já bych
tu moc měl ale neuiil bych ji
nikdy"
Cisařovnín povědník potmě
iilý jezovila jii dospělejšího vě
kojehoi obliřej měsíci se podo
bal pohlédl na Olympia a pravil :
"Vidíte tedy jsem váa měl ne
právě y podezření"
"To se mi často děje velebný
otře ale já ee o to nestarám Mně
se zdá ie záleií hlavně na tom
kdyi má člověk dobré svědomí
a mé svědomí mne nehněte"
''Blaze tomu kdo to mBže o
sobě říci Šlechetný pane"
"Ano blaze torna a já bych
toho také vám přál" doloiil O
lympio významným hlasem ne
boť věděl ie tento zpovědník cf
sařovně odpustky napořád udělo
val jen aby úřelu svého řádu a
kardinála Antonelli bo dosáhl
Nyní oznamoval sloužící Agua-
doví ie přišli oba policejní jedna
telé Grilli a Ilotte To bylo
zpovědníkovi právé milým neboť
ho rozmluva Olympiem netěší
la
"Uveď ty pány sem vele
Aguado — "ještě nebude snad ani
jedenáct hodin máme ještě čtvrt
hodiny řasu"
Zpovědník vypil avé víno a
zdvihl se aby nebyl ve spoleřno
ti a těmito lidmi
Karel Ilotte a Grilli vstoupili
do Olympiova pokoje Měli na
sobě dlouhé kabáty bílé vesty a
kravaty jako kdyby byli do ně
jaké zábavy přicházeli Valenti
no jim řekl že se ta jedná o služ
ba pro císařovna a proto myslili
ie se musí obléci jako do dvorní
sjoleřnosti
Olympio si prohlížel oba pány
a opovržením a kdyi ae tito jaksi
zaraženi před ním a před zpo
vědníkem uklonili ukázal na ně
kolik seslí a pravil :
"Pojďte dále pánové jeStž má
ma čtvrt hodiny řasu do toho vý
konu k němuž jsem vás pozval
Raíte ai posloužili Ještě máme
před aeboa několik hodin práce a
ti je nejlépe kdyi so llověk tro
cha posilní"
Oba jednatelé mohli ai nyní
tím méně vysvětlit! oE ee ta jed
ná Celý ten výstup měl cío sebe
něco neobyčejného Don Aguado
mil na sobě jenerálakoa unifor
mu a v celém jeho jtčzizt tIl
jiirisi TcIrtriylTr— '— a b t:_ z
eště ta mohutná postava a pH-
tomnost cisařovnina zpovědníka
Grilli a Ilotte uposlechli a posa
dili 60 o
"Jen si pomyslete pánové ja
ko podivná otázka mne minulé
noci napadla" jal e© nyní Olym
pio slova Vy e© torna snad jen
usmějete ale kdyi člověk celou
noc aDi oka zamhouřjti nemůže
vynořují se před ním mnohdy
všelijaké obrazy a otázky na
které si jindy nevzpomene Nuže
mne napadla otázka kdo by asi
císařovně ze všech těch úřadnika
a služebníku věrným zastal kdy
by nějakou kouzelnou mocí po
měry náhle so změnily jak to
bývá někdy v těch bachorkách a
kdyby eo stala z císařovny prcha
jící žebrácká ?"
Zpovědník napnul sluchy— ny
ní se obrátil stranou sepjal rueo
a šel na- drubý koneo pokoje an
zatím oba policejní jednatelé do
tažné pohledy epola vyměnili
"Já bych přece rád věděl"
mluvil Olympio dálo "zdali mi
nistr Chevreao a princové z císa
řova příbuzenstva zdali hraběn
ka Rasponi a Madame Valentin
zdali hraběnka Pepoli a Madame
Turr zdali jenerál Moris a hra
běnka Gajau zdali baron David
pan Lebouet také potom k cí
sařovně tak úslužní budou v y
bezpochyby víte ie všecky tyto
vznešené osoby nyní císařské ro
dině velmi oddánj' jsou a že řasto
přicházejí a o své věrnosti ji uji
šťují Jak vid ím je to neobj řejná
myšlenka neboť mi na ni nikdo
vás neodpovídá ale mně se
xdála býti minulé noci docela při-
rozenou ja jsem se piai sam
sebe zdaliž by některá z těch
osob také potom v Tuilleriích 6e
ukázala ? A takových osob je
velké množství a ty všecky užily
od císařských manžela velkých
dobrodiní Máme ta ještě baron-
a Cassiron paní Vysc hraběnka
Primoli a paní Ilatazzi pak kní
žete Gabrieli hraběnku Aventi
A
syna jeron3-ma jjonapana vo
voda de Grammont pány líoa-
her a Olivier zpovědníka císa
řovny a GranierajCÍsařského novi
náře kterého ei drží dvBr jako
na krmnlku — táži ee zdaliž by
jen jeden z nich u císařovny za
sul kdyby se náhle v žebracku
proměnila ? O císaři ani nemlu
vím ten má své maršálky a jene-
rály — ale císařovna To bych
přece rád věděl má li u sebe jen
jediného ílovéka o němž by se
mohlo říci že se u ní drží z pou
hé lásky a věrnosti Vy mlčíte
a nemažete mi ani jediného uduti
Pak je císařovna v skutku velmi
chudá a politování hodna a me z
by někdy něco podobného udělat
aby všecky ty břichopásky a oše
metné dvořany skrz na skrz po
znala Na pouhé slovo ať nevěří
nikomu — Nyní však máme již
řas pánové naše povinnost nás
volá Račte býli tak laskaví a jít
se mnou k mému kořáru
Olympio sešel se svými hostmi
m
doia a přišed s nimi ku kořaru
jenž cekal přod i alácem pobídl
nejprve císařovnina zpovědníka
by se do něho usadil pak tam
vsedli Grilli a Hotte a ra posledy
se usadil Olympio vedle zpověd
nika Kočár ee hnal a jel ápr
kem alicemi dále
Olvmpio nepromluvil ani slova
a byl ještě yážnější než dříve
Konečně zahnul kočár do ulice
Bagnolet
Grilli a Ilotte se tajně ťukli
neboť již počali tušiti oř tu
jedná kdyi kořár před domem
pařížského kata ee zastavil
když jim vyšel llaydemann ee
světlem vstříc
"Zdá se že to bude něco slav
ného" leptal Grilli když byl
Olvmpio a zpovědník z kořáru
vystoupili
"To bude stát někoho život"
odpověděl Ilotte šeptem jemuž
ee to všecko jaksi nelíbilo
Kat eo poklonil před jenerálem
a před knězem a pak také před
oběma policejními jednateli
Jeho postava dělala při plápo
lajícím světle zvláštní a skoro
děsný dojem V tomto okamiiko
vypadal skutečně jako kat ze
středověku
"Jé odsouzenec již zde?" táza
ee Olympio kdyi vbiiA do kato
va doma
"Před řtvrt hodinou byl m
eem odevzdán" odpověděl II a y
demann hlubokým hlasem a prá
vS v ta chvíli bila na věžích dva
náctá hodina
"Kdo jo jednatel Maragnon V
tázal se Don Aguado nahlas i©
ta mohli také Grilli a Holte sly
ieti
"V zadním stavení a mých pa
cbolkfi"
"A mále popravní leicní ji
hotové r
"Všecko dle rozkazu Šlechetný
pane rařt e podívat"
Katote: l zadní dveře jimiž
ee vycházelo do prostranného a
vysokou zdí obraženého dvora
Olympio a jeho prfivodci při-
etoupili ai k samým dveřím i vi
děli na dvoře řernó lešení ca
němí stála gnilotina
Valentino a Leon etáh na blíz
ka driíce pochodni a několik
pacholkfi Heydeman nových opra
vovalo ještě na lešení řernou po
krývka
Grilli dral na tyto přípravy
tviří zděšenou a Hotto se díval
Škaredým pohledem naguilotinu
Ti pánové buda nyní tak
lxzkavi a dí ti předložit císařský
rozixx r
n tt?racJ ta
? íT - fl 1
Olympio tak pevným a vážným
tónem že proti torno nikdo ani
slova namítali ee neopovážil —
"a vy jet© přec© ten rozkaz obdr
iel !" tázal se pak Heydemanna
k němu ee obrátiv
"Ten so nalézá v mých rukou"
odpověděl kat a otevřel pokoj z
něhož byla jeho nešťastná dcera
oběť Pereignybo tenkrát ty klíče
vzala aby zachránila prince de
Camerata— "Račte jít dále"
Všickni čtyři pánové vešli do
pokoje U prostřed byl stBl a na
tom hořela lampa Heydemann
přinesl rozkaz a rozložil jej na
stai
"Zdo jest ta listina veledSetoj
ný pane" pravil Olympio
"Pojďte se mnou k tomu od-
m w a t Xl
eouzenci pozauai nyní zpoveu-
nik kata jenž pak so světlem v
ruce před ním kráfel
Když vyšli pokoje pravil
Olympio k oběma policejním je
dnatel 3 m se obrativ :
Vy pánové budete svědky
? 1 c I
popravy Která ee z cisareaeoo
rozkazu této noci vykoná Žás
dám vás abyste nahlédli do toho
rozkazu Týče se jistého zločince
ménem Endemo kterýž co poli-
cejní jednatel jméno Maragnon ei
dal Počet jeho zločina jest ná
ramný Vy budete za svědky
až s© budo ze všeho vyznávat"
notto a Grilli pohlédli na listi
nu a uznali že je pravá
"Zpovědník císařovny připra
j i _:
vuje touo oasouzeneo k suim
mluvil Olympio dále "Pojďte se
mnou do dvora kde stojí poprav
ní lešení"
Oba policejní jednatelé upoelo-
chli pohlížejíce 8 brfizou a str&
chem na mohutnou postavu mu
že jenž ee zdál býti opráviěn zde
rozkazovati Šli za ním k ote
vřeným dveřím jimiž bo vyebás
zelo do dvora a pak eešli po dře
věných schodech dol3
Zatím co zfittal Leon s© evou
pochodní jako socha u popravní
ho lešení státi pokročil Valentino
ku svému pánovi a oznamoval
mu šeptem :
"Asi čtvrt hodiny před p81 noci
odevzdali jsmo toho falešného
vojvoda katovi"
"Kde jste ho našli 7
"V peřinách na jeho posteli
Musel se obléci pak jsme ho ho
dili do kočáru a přivezli sem"
"Ví co na něj čeká!"
"To uhádl hned jak mne epa
iřI"
"Zdráhal sc jít e tebou"
"S počátku ovsem pak ale
byl jako vfibec všickni zbabělí
hříšníci docela malomocný Třásl
se jektal zuby a studený pot mu
vyvstal na čelo kdyi jsme ho
odevzdali katovým paebolkura
"Já myslím že se ten padouch
přetvařuje"
'To mu málo zpomuže šeptal
Valentino : "iam nahoře přestane
všecka přetvářka"
Při tom ukázal na guilotinu
Grilli a Ilotte použili tobolo
času a ustoupili trochu etranou
"Kdyby zde nebyl ten cínařovs
nin zpoveaniK právu unu
v i tt t-t ' i r ~
Šeptem "musel bych to považo
vat za nějaký podvod"
"Já no" odpověděl Uotte"Coi
neznát© Olympia Aguada lépe?"
"Já vím jen tolik že ho Bacct
ochi nenávidí a že — "
"To již neplatí" vpadl mu Ilot
te do řeči "Nyní platí jeho sloo
Mluví se o něm podivné věci"
"Mluvte— já nevím o ničem
"Zo jest všemohoucí a ie clsa
řovna všecko udělá co on poručí
Ta listina jest v nejlepŠím pořád
ku Don Olympio vyplatí panu
Maragnonovi mzdu za jeho skut
ky jeho vlastní krví"
"Obo tedy eo musíme mít na
pozoru před tím panem Agua
dem On snad nebude jii vědět
ie jsme — "
"Právě proto ie nás zná vy
volil ei nás za evědky abychom
věděli co to má za následky
když někdo jeho nepřátelSm slou
ií a jeho hněv na eeb© popudí
"Maragnon dělal ai příliš mno
ho" prohodil Grilli
"On konat jen rozkazy Baccio-
chiho a následovně rozkazy císa
řovny"
"A nyní bud© k rozkazu císa
řovny odpraven ?"
"To bývá vidycky Olympio
trestá tím také císařovnu neboť
jí odnímá tento nástroj — ale ti
cho tam naproti za vrzly dveře
Grilli a Hotte pohlédli přes
dvňr na staré a velmi nevlídné
etavenf
U jedněch dveří bylo vidětí
chumáč tmavých postav — nejspíše
eem vedli toho odsouzence
Olympio vzal císařský rozka
g sebou a držel ho v ruce Druhou
rukou vzal od Valentina pocho
deň a pokročil ai k etupnSm a
lešení Jeho vysoká a mohutná
postava dělala při lom rudém o-
evětlní mocný dojem i vypadá
jako rytíř od tajného soudu jeni
má vykonat rozsudek smrti
Temné postavy u dveří bylo
jii lépe viděli poněvadž neeli
pacholci po stranách dvS velké
lucerny kdežto jiní dva odsou
žence jenž e© jako zběsilý e nimi
rval k lešení vedli
Hned za ním iel kat Heyde
mann a za tímto kráčel zpověd
nik maje hlavu na prsa evěŠenoa
a ruce sepjaté kteréhož vlak ne
chtěl odsouzenec ani k sobě při
pustit''
"To je hanebná vražda 1" vzkři
kl nyní Endemo Vy jete viickni
od mého nepřítele na mne najati
Jilalta na váa i Col ti 3 tf-í
vzkázáni obstaral ? Ji vám dám
peněz co budete žádat jen do rá-
na posečkejte s tou popravou
Vy jste všickni oklamáni To
není pravda že mám umři ti
Kdyi musím já na to lešení musí
tam jiti tisí vé jiných kteří jsou
moji epoluv luníci T
Holomci kteří byli Endema a©
chopili vlékli jej přes dvfir ač so
jim bránil jako zběsilý
Najednou spatřil oba jednatel©
a křičel :
"Grilli! Hotte? Pomozte mi!
Což nevidíte co mi chtí udělat ?
Endemo na ně zíral vyvalený
ma očima kdyi jej vlékli okolo
nich i vypadal strašně Jeho
obličej byl smrtelnou úzkostí ble
dý a strhaný ježaté vlasy mu vi
sely přes Čelo a po tomto mu te
kly krůpěje potu Pysky měl bílé
jako křída í vypadal v&bec etra
"Ha také vy mi nepomažete
vy ee chcete jen na to díval jak
mne zavraždí?" křičel nyní
ekřípaj© zuby Tak musit© také
J
vy nahoru neboť nejste o nic
ep?ínežjá" _ _
Katovi holomci dovlékli Jinde-
I
ma ai k etopSam u popravního
ešenf na něz ra
něi padalo rodé světlo J
pochodní kteréž Olympio a Leon
drželi
Heydemann vyšel po stupních
nahoru Olympio a zpovědník Šli
za ním oba pacholci velkými
ncernami postavili ee nahoře po
obou stranách slínadla Leon a
Valentino a oba policejní jedna-
elé zBstali dole
Kdvž rak Endemo kteréhož
nvní ODa svalnatí pamahači kato-1
nhnrn nřivlékli Olvmiia sna-
třil jcnl e pochodní v ruce vedl©
— j- — i a
kata stál vzal na s© jeho obličej
eště ohavnější výraz i zaskučel
vztekem jako dravá šelma v kle
ci
Ze smrti si nedělám nic té
sem jii stokrát vzdoroval — ale
J
že jsem podlehl a že tam ten zví
tězil to mne dohání k šílenství
to mi nedá ani umříti
Endemo sebou trhl zuřivě a chtěl
se jim vyrvat z rukou a vrhnout
so na Olympia jenž tu stál jako
socha: ale jeden z pacholka ma
hodil silné černé sukno přen hla
vu a stáhl je tak těsně dohroma
dy že Endemo málem m zalknnl
Olympio podal kalovi listinu
"Svažto bo" velel Heydemann
Pacholci mu stáhli řemeny ru
ce i nohy a pak aundáli sukno a
hlavy Nyní viděl že jest malo-
mocný a že propadl smrti
"Vo iménu císaře" počal nyní
kat zvučným hlasem Čísli drže v
ruce listinu na kteroui evětio po
chodně padalo — "uznali jsm© za
právo a poroučíme aby bývalý
poliecjní jednatel Maragnon ji
nak Endemo zvaný pro octova
né zločiny proti bezpečnosti Iivo-
ta guilolinou sťat byl — Dáno v
Tuilleriích a potvrzeno podpisem
a ječeli jeho císařského Ve'ičen-
etva"
Fnilomn ba dal lo IDU íalého a
strašně znějícího smíchu
Kat odložil svBj černý talár a
Olympio pokročil ku předu
T-_ - _ : r s I : : V I
pravil tento zvučným a povznese
ným hlasem "Vypočítej nám
nyní řadu evých zločina Ty ma
žeš ten jednou umřití ačkoli jsi
io nejméně stokrát zasluhoval
Vyznej se ze svých zločin 3 aby a
mohl tamto evou hlavu lehčeji
položití"
"Ano já je vypočtu !"
zvolal
Endemo a ďábelskou rozkoší : "a "Tmo r ™ zaoma
to mi bud© právě pochoutkou I krčil významné na rib© poklt-
Jen tobo iediného lituii a proto
nebudu moci ani umříti le vv a
Doloreav manželství epolu spo-
jeni jste
"Mluv a zpovídej se !" velel
Olympio
"Starosta obce Mediny byl prv
ní jenž padl mou rukou za ním
následoval ttarý Kortina které
hož jsem dal skrze jistého plave©
neškodným učintti Dolorea o
tom ví Já to byl Endemo Jenž
zasypal u Sebastopol© podzemní
prBchod neboť jsem myslil i©
tam zahynete jako chycené kry
sy Já jsem e© takě poKusil o to
aby váa ta krásná iena v Kamieši
zavraždila ale vy jsi© z toho ne
bezpečí vyvázl Pak jsem přinesl
abych vás zničil ty oreineké pu
my do valebo domu a to otrávené
víno do valebo vězení — ale vím
kdo mne zradil já vím všecko a
byl bycb tu Markéta smrtí potře-
stal kdvbvete mne bvi neDřede-
šel Její matka Gabriela Belan-
gerova zemřela mou ruk©u rov
něi jako princ CameraU Já byl "lřna maBlaIk"
ten jeni v zámku Eontainebleau Giracd r P"" tUm
amrtelnoa rána dvkoii ma xasa- A manželka? — IV
smrtelnou rána dýkou mu zaoa
dil"
Endemo vypočítal avé zločiny
jsa čím dál tím víc© rozvzteklen
a rozhorlen ie pak jii nemohl
skoro ani dech popadat!
e© na chvilka zamlčel
Nyní
"A ooijuan jebol uříznutou
ruku jsi ukazoval ty bldníčeT
tázal ee Olympio
"Na tobo jeem najal v Kahýře
dva Řeky" poněvadž jem se ne-
mohl k niroa dostat P avokl En-
demo vítězné "Jaan miloval
Markéta a proto jsem jí přinesl
darem jeho ruku"
Zpovědník dol© stojící ©věd-
kové otřásli s© nrfizoo slyšit© o
takových ďáblakýoh stol tnech
ano i eám kat jeni byl jii mnoho
aloíincfi viděl a slyšel bl©d51 "
užasnutím na Endersa jemu! mu-
al nrní renn Tífsíbrsfi'!
"Vy vííciw j-st!: o tzUU xXtUlX ct trr
ri r
e'1 r-
1 Cr
sem "Pakli byl kdy spravellivý
rozsudek smrti vyl kast Jt l
rozsudek tento jol oU vzdává
zločine Eudecna v rue katovy
MJn vy jediný jt© ašel jako
nějakým zázrakem saýca r
koum 1" zvolal o49oaznec zářivé
a byl by ae jIti v tomto okamže
ní na Olympia vrhl aby svému
zlití a své malé zadost aíieiJ
kdyby byl nemil ruc a twJsy
svázané
"Modli V velel Olympio
pevným a hlabokým ktaaem
Zpovědník rUařovay pokropil
k němu
"Nechoďte ke mni r vzkřikl
tento "xktsate svých spasitelných
slov na zločincích u dvora ! Tam
aspoň najdete ikolik pokrytci
MSžeta-li mn# zachránit od mrti
pak vám uvěřím a hada e m vámi
I li: i-_r _
"™" ' " l
di" tolik iaa atye6 mu no
ae a© evtia spruvoaiu
° dělal ? Ne vy nmllt# Te-
dy © od© mne klKft©-
7n_XÍB(lr - nimi awB KnkUll
~i~"— rt- —
— "XZZ:
J— — -" —
~ i tt - k 1 kir
w '
"
"KIeimr velel Oíynp
Pacholci strhli Eadema na ko
lena
"Modli a nenapínej treli-
vost evfch eoudca !
Tu e© najednou dálIe pojala
i 0MÍnoQzeQC smrtelná éxkost kdyi
spatřil ku prásei jii připravené
slfnadlo a holomky obaaleaýma
I aléma kteří na a jii čekali i po-
! k m m 9 - m a
cai se ia sune iru az mu xaty
cvaa-aiT
"Konejte evou povianoel pra
vil Olympio obrátí v ka kato
vi Tento přietoopíl k jlrann{m
sloupu slínadla na něm] byla
spouštěcí pen V témž ekamleel
paolci na Endema chU-
ce jej připnout! ku špalku Iivc
ká zuřivoel probudila v aeet zno
vu i kouol jedeoho a holomkl
tak silně do raky ie tento atraiaé
zaklel a ruku utrhL Pak ale při
vlékli Ueydemaneovi porna ta? i
svou oběť lim surověli k atiaaJlu
přitlačili mu hlavu do ilabiey'a
přitáhli ma ji tak pevrJ le by
ee byl KdJcbuo málem uškrtil
Kat e dotkt perm Leeklá I
ročina ae spustila a oddělila hlavu
od trupu Teoto padl na Jaté a
cernym suknem potažen ieei
al ae toio oiřalo a a &o e vy
alil pnu4 -rve Ladem byl
oupraven
rozkaz Olympia byla hlava
a téio rndema U cinove raave
pololeny a rakev byla pak p
alána do Me4iny aby tam v vi vo
da de Medina levobočka evého
otce pohřbil
Markéta šla za několik dni na
to do kláštera aby tam to &h-
ká nevř-ta zármutek a p áada-
tu svého iivoU modlením bahra
Doloree přáU
1 fNlMhlULl
Studentský kousek
km litai Mb-X:
Ue4ee
"Jeu smažíte zmužile!" do
mlouval mi laskavě pan profer
však ono to pSjde ! Bylo tán
tebdái přieně zapovězeao kouřit
avšak proto přec© byl oblek mSj
vSní této Nicotem popmai by
linky tak načichlý ie pan prvfe-
I or jž po nějakou chvíli vzdor
I c - ř__
I j
° fu r n-yMia sam
U jd" lrT
stahuji a on tím otřcji ra ma©
pohliii
"Vy kouřit© tabák !" vatal —
náhle velmi příeni lekaje co ae
na tato bromovou otázka oip
vím Já se ale v© své rozjac Ho
sti dlouho na výmluvu nerozmý
Šlím a jektám : "Bodejť bych kou
řil natě V Pan proíeeor ák + při
mém naivním ale rvaaodaém vy
znáni do hlasitého smíchu od
pustil mni mé proviaěaf Za
krátkou dobu ua to byla tni ©4
P°lď oblíbeným polekadle a
celém gymnasiu zseii sladce ty
AI© kdepak j dae© Jedlíka
vždyť jsem bo ani obfda uevt
děl r tázat teď ViJém "aai do
Seokovny {©iti aepáxbL'
Pt pet f napomínal Tábor
ský "Afrodita i bo objedaala ale
to musí cetat "ub rcwa" ať
to
P° TobiA1 Jli-
Kýho Šlaka a&ad nemá p5-
taču
Dctm saa
a to hezkou a aái Jedlíka aeuaa
tak špatné guatof
"A ty stříbrníky v trublkt pa
ni Tobiáiové budou as také svld-
I nýot lákadl©f pro Václava ť do%
ložil jiný a© apoleČBoati
"Ityjst hned se evou ako-
pároou praktičnoaU a lak Ota ý a
aobéctvim po rucuí CSl uetawie
tél nikdy rdc© k ukové arkad-
eké paatýřc© zahořet? Ale ale
jak ten U utiki l Mezi jídlem
a hovořením pitira a keuřeniaa
aplynnlo tolik hodí© a tuy uyui
maeím© jíl n apátečal teeiu po-
raýileti neboř bextoba jVa ©eue
k Vtli toma Jedličkovi T Ipatuéaa
počasí aabioudili Plaťm© a ne b-
ra© bo sdej on ea4 uepajd© j-
ItJ námi -Plaťi P w páko val
Táborský kou kaj© jednoho au
- ♦ Kade to bezi CZmL
nr:u t
AU kratiivkevé ceoipwviials
pkl lejice jakot by MtJsve bj li
oaeaaěii aa VowWky a Jýaaek
vjeta pjkími
N1 col k Weaa aeot-Lte
a4 aeeí vám za kamraia
aapUutf
M# fiaa jMi aa draae!"
©zval k jedeaw
"U xaa© je ak pna vyWřeai
waulal dntaý
MMlaa kapey tak k V !%!
tletL
Nii kktea kape!
dIulil Ptvrtý a tak to l! koeet
elola ai kaíae a UV aiii
éao ořtlka vytar la ta atralaÁ
pravda 2e cei r-lvía w U
kaUře JeOe ee epwlekal aa dr i
hébo akrýva ♦ taentí í
o fpataeas ui evyra aari t
Jknifaje Ie Wjtf a krye-lr v v
trh
w m k j -
T je kráae aadeleaí ! cw tJ j
Já ván dělal laika a v?
—
prvkolil aaraate Tábooký
C1A pflím aají bvLi
k opařeaa ŽLilaý aevMěl re- ]
jak
df ee4el tu aa-i tMMkkaaú fai-iA
tabule ]ak lidé aad aHaiaat
erkba
Táboraký ty ai muíl po
moci ji vidy tak vttp kíava
oavalo ee ai kolik kler L jak
aouíaie k slnt ptthUIeiío
Ji 11 boliea eTaem paa
sira f odvttil Táborský a poa©- j
--_
ru ©e chvilka v a!Nké př©Ji?a- (
ai"Neaarlá ue uir ek vtré kr
mumlal mm m n raute
Eareka Kareka !™ vakřtal aá-'
kle raJjti pJkře
H mil P d !h%: u? ctat
at chopíc e 4t niti přetMe
řz
"Nalez! jWaa prtxtřeďrkjk e
adta i dotaaeea xnti fc Vťka j a-
tit m ©eelt !
"Ta by byl zázrak pravý aá
zrak avWk vypravuj r
5Jei© a ktijaé a liititi
jtkrni! hwiuký rtiw j t ief
te Ie chcete pítit- Perte m aa
wko e iee piaceaí o ta tmCttai ji
ae putariaB
-rum? VUvt íí 1
aeeaáave aei lajaoiil kretcaraP
aaaaitali krvé
Ni© edlá ! Wlejte jak by
ale fttlít pleé kapey peeet ! Paae
Tobiil r valal aa t TaWrkf
aaokátaf as klawea
Tbíii pcikl%JL
Platitptatit%p!a!tt p'atit pla
tit platit P ©zval- jak a jelo
bo hrdla a je4#o4tkvai dr©
blk' a eatta kde elil a--e}bký
"Sal me hr xakaabit
Nováku daee ji rrviain 4?ef"
"Nikoliv ji 4ee j t a5i
p4TÍoli Srka bytk a via
platil P
Pry? o-Ii--! Sakv a Nika!
V kapaictk falaélkO j i
ett iuk aby aapUťl za ka
ma ra-l v Prví pra isa P
Tobiáš kledél aa ty aaa ie pá
ny jac eaaac Cive # jv:U
korlivvwti v piaceol
Hepruteate Mpeuate! ú ee
jeílě ppewu e Iet aaplavai P
maalat pr ebe ale kolea aJW
e ta mlidei strkala keaaž!a kři
čela a takala ie mu ai zale
bal v
T je klake ta je rias 7
zkřikl tihl TiWrký v teta
aaeeifi ktaaS '"Piaové prvwai
o slovo P
Ulak at-et a ve ekriulo ee k
Táborské
-Tak t a hV iavé aby ee
♦♦cítil lada v arlaa a rhai v
wťre oltď -í-2i ♦mí rva
hwlaot k l je alee aT iet
Tjrwvaal P pravtl jak dWje
Táboraký "Jeiikei via j-retae
e dtaa peee Tiiveekť
j na aiaa tisu aiavI
aýaa K tswu iiela aavaiaa paau
TwbJLSovi vi a kték arJrt
a áe dtde tee beae pUut !
Paa TfcwiJ ee aeeaife dvU tv
aaato pruavtáitaiavu aifada a
však : KJo a vlky mmmi iů'
pofayefl m a vU jak aiiia
trorka at rzali k aeviaaéw U
aauto lerta
Tye pře je vtípei kUvap
ozvalo ee a deeet klai a ka4
byl lilek přprave a kerea ei
piae Tbiišaýťb ekviaia
Ucepodeký by 1 jak v Jd%vu
vidief ale aeuaaj© k ra-twt
a vyvbytralék© aáp4 aaladéW
tudeata poal ikeed ikmiet} k
v ekatek uvádetakanaul taaýe
kritkýuat piiert4 kwUua eebe aa-
eadi bray etlWi kray e eill
aeboť jakaade čt jk aaváaiay
tu a© to kvleaa aea rvzf-et kl
jako kejaa vrabci a a ThJk
lapal px© f vadacka
Táborák f al rjtkl© vCevrel
leokaojcl vedla p#iea aakra
dou k ailawv a kya raka mm
drubSaa uaaaa! iea aby jle
po drukéoa zv cua tea vyekak
valí a utekli
Všcbai avu r raa4:t a ieit
a© o překwt vyakakevat tak Ie
byl ta aaalou vkvili fu Tbvkl
aiia a aise v šeaWeai a jeJk at4
aitý kelu ee ekiael
"Jak ji pře© a4kterka 4 um
poCkejte ieíaaové I a tapl k%é'Ji u
dvtM -Aba jii taAm jedalaP
avvlal a počal kok! uasatavat
které však eketbta© ee kaed aa
pualiL
Tu vetotiptla pMÍ MadWka a
a létala jak- oearáTea ua eek
tát překvapeaLa ie© bul ae
obyčejuým výeve©
l topads W dížii P jřvJ !
k ueeau udiveavi
"Jal bo saáea P avwlaí pi T-
k41 mvmUM st vtájky evé 1 eey
m~
cbyttas T pratil lKM4ký re
tb&i eTv aLÍýkja
A!# viJyf ta f+ 1
mm t J„ efk třeSii r ryeil- j
!a f Mai!eka a ei-% a
vJ t k jt(t-i ftevteoBveMr a p-
pita dř Jy př řlv4 !
č-la jak U4-pJa V a
Iř4 jiT-ktiL
"Jal k atia Ivm!4 !
eyraaJ h+% ivc© jak t
aaevk e k a r s4l rjva
ilte
Ah jaké tn ky W fmir vemá l
kivl aJ ete h4 Im tnJ i
Imul kuieca eW a mi "
wJtl f%Mt Ma-
dlktt eé aar%u
I pe paa kra-' U aaa kra t
a viÍ Mil!i! Ilsjprmeterai4f
i mml v el jeaa rvm atrmt
i t )-—m e- tak ial ielaaatt ?
V aa ka ar%I ao He- i
pewewte ty #iwta ji ti
pt bJ vlhl ~
"AU evpk ee vLaata dj#
vavalaee c4i i Kal!v
"Neewl Wae 'ftei axreaaa
ie aaaé u i 6Uvé tekli a
piath P vyvtélioval kjpadký
kaaaj aa4vřfté ekr a vy
pral lmi eewa aeifeoda
Ta uy La ria r- Tekak ij 1
ta ? y a- jak veíic mm i a
Kka£tuei divila kivl koexrčai
a TbÁ j-aa apie4íe Ve-t j
í
li kiwkt ke k'juiak'v ee
aaaiaiti
£LL4 fd pea Fmaveea
aí aai tMa aepipil a ptwl Um
kwíkrrád aeoa J4Ik j
kUvý aeby I irakn# aeket
aby k tu wiil htr le aaae t ri
aavé La !~
Trreaka ee tIa I VMS jei ti
tak tak ▼$ i a a aedela-a a
ae z'— ii a atraatuwci esrey d ia
ie vie IM9M jedeoo j af k--©
ieiWIa trpéífte Mrvhay f
Itky ava'Jey j kivl pa
Kraae vu aejsKi-kiae-!
Tsty a kary tr'a'y arrtř
aly dke-baie Tjyfin t
e Teree- ae ta e je ti i mmmti
T!a b'f # daJ Jd-2k
Mt ie bí u aakradai aii
"V-U ra jeea ti řekla ri
k 1?Í ai 1 awW a p-t!e ali-
aal ? fuaeatet trt aiia
df4 ae aeroeWu""
laa Tk-á aitwl Ie pa
Fraaw ee aaad přwe aeaiřt k iyi
ee ae 14 eiJ riavvra 11%
4í te ka ► aanraeta tak 1 po
Čtmal bít p&ia a vik2oi 4
dcery pjietep
v:: ar aaJeIáa avtt-
v%l t kié a přw #eaal e- víí e
ťea a'aie pik S pi-ka
e ckaval k JJ:!!ki
eaekl ese twfca ediMMt ie aa
imH kri my kilke aa aaxo
bría sta v avbi piae Traa-
ei a Jedl" ka ka uei pře
dejit dukixae ie eo ueai a te
M W kede vái-C Tabil telily
veliaw aeeiedai éJUaaeeo kp
dKké paaa Jedinký a kivl k-
k aaai-11 ša vyve4Jet p4
ak tkata etraivilMa a kivl
ee přwvétíil% le kat?a3 aa
zbývá aei zkoky k dktoráia
dal e tlB4rt
Paai Maile ka ale vvtikU ta
ai v truMwr amietaead talai v a
Tertaka dala a JI kro toea t4
m aeu luaiit (eaa t-2it
eé dakiíy alr paa Jedlík avě
plae k dukwriía
aca'y truae praaaaay a a
aieai pliii a%'df p djr Je
dlik% e d plueaeea v kapeev I%w
id d:pa před paaa TeUiie aa
i II a pli£al W t&reruw faa
Te©il e &41 jai kab aa
e-bree a přivoial taktveeaad W
peau aetl k ryv ktiikéea arivi a
d t' wkaaeiiau il aeiiWvaá
Ie ei drra {aa aeeaala paaa
keť:iKi i a=a
Vft ati itala vewLá fwlWa-Krf
tíal d~ kpody piai Txkí
loey Et h l uaU hrtraovd kte
H rřil zaplatit e bj l v i
ei dtli aiLaIi Paa T-ii
a 1I p jr t tabtaii aa ml
iSak et#9tekrit ir ae-p-iatíla
aeuř byla aahei eavaijal
paaev Treaky T4-i4 p
aeut d?ktee Je4ka
1 m a fa-
CO CatE PUUREACXCU!
Uve-iweaei UaaU eeé Ktěmi ra
diky Ie íe ey k#pd X eveka
eralra Vi 4 ZileoklW
a fmltmltm kraaalat aefva ee
v kaz mít t wkevu tea pw-tlebt
ew-VoUML S'-a-J jem aaČae
rwsiid a ae4-J tak ie aaava ao
Cřjlepii irjtiř
le ěiW W aaraaete Iid4aa a%š
ii aez CWajř Hd a CWwtl
E-aSw Xaeí at esa-e viw
thtisl
USá
VI3k to1 CCjil
a
IW vtikere tuvtve jkJ4s jea
aaprtřefe4 Vée prli4i bat
i a aek tak bactaa te kds4e
jiaý tr by M kfa-i iim
kdyi Vaaa kra tak dbrv
Up pMdaI &t4 pJaeUVÍ
k ""Svii k avéaaa a vidy
pravdyj
Vidy k aialiaa cfcwui }
mKU mi
tjiil i ' m
II A St BCKKV 4 NEW TOSXTJ
t-t- t
— kai J J-vrt_ mm
2 llaaalMark N Te k
L kmt IIÍX aLita IL kal $7Z
alata useatpalaki tl paf-iT
2 N Vwraa d ilamkurku:
L kaij f - zlata IL kaj iLaJ
neaipataki v papre kw
Iwki J l — l rw2 paú po-
vi% m- Kš-4 a Uaa£ixka £
N Trku tZ i'a'a
v
AUCUST DOLTOI
" "
V Ia — ntf
KrNiuiiiir nu
Vi
Chicago ařlortímesn
drahá
OMAHA
CHICAGO A MA ttCHCO!
% T fc
1 1 d i d i fřioi cisU
do
tra -Jř i-C-"w
wje- Jí 4 Jf
UMAUA X taiCAGO!
(iessť i sia zzy
i Mawwzi taujir Jiscnea
d Sml Cay Yakt ja 4
a Paťtátf ra-Iría-i
V Giav JťacTí d
taie lV Mas IHlaWA ft
bleeaak
V Mizau da Si IN! Ca
aepoa Dnaluik a vmm-U nut ©
erveipadau: a
V Caajk ILa?u da W a:r5tx
Cedar Fall CkarUre O ty Ezr
i m&o a Si Li'-s
loith Prarse lm ťtee LaOrowa
a ku vieea wjilaa lua drakicla
lkacavo t1iafeei XHK%jair Cki-e
ro I&fUie( a Mta
V Ftzjpwa d Frwi-o- llar-
♦ TitUaaaáee a k v Mra )aýa
&Mi£a ve Wavawii
V CaXJée ae vmiai drakami S
Lišily pfísé
r - Jbeu-ra V HZfÁt
m-m'm Tm tm~ - - —
IVt iremt C e-eatrml ttmms
VEULk ť 5 X i L í l CEsTJk
v t en o i
TTe Ve l£-fmmg4rt
'" "i ' - Jl a mm
1 l
_ - - bv - m av VM klT ©V
1 V %va
pm iii ťfc't 9tmiMm 4Mf M iMmr
m ™r n mtfi rA el
1 "' ' — '—"- W m mm
e mmc mtm hrnkrnmm i mt um
niiia i ! — ?m mtmm 1 r a a
m Nf y mtmt Kmtm %mi immm%
I T In m t m a aa tm m mr tma "UU
ST í - Jf I e-ičí
Jii a eMM mm :
V k m nm Owm
V M lim it C " -wrimm mm m fmm
Wm tmr 'ilir-WL imm_ 4
Um IwneMu wTr J!P
T " 11 ' ' ' aLZe%
e— ni immaí""' ~" 1
P? !"—' "" a mmt
vi"iair"WI jwi w aap
jmi r"LLt" i r"
% frtmwtoim mm pa —
- i—
-"-i -n a j —--tmi
ye mmmmmt m4mm
mii?ie"t" © a~T imié