TICH A ETCXITA
řili
Napoleon III a Eugenie
JlUtoriAy román z pod dob
(lYkrJoTU4 45)
XXVI
Vraťme so teďdo Mediny aby
chom viJSli jaký výsledek melo
tamnt vzbouřeni
Vévoda který oknem epozoro
val lejoho d3verný komorník
nesoucí do místa žádost o vojen
fekoujomoc byl zadržána peanl
mu odejmuto byl v rozpacích
Nikdy mj nestaral o zprávu svýth
t-tatkú laninUv to vesměs v ru
kou Kndcma h nimi arci byl ale
lajné zpributnen
Siarý otoč jebo vévoda mel s
manželkou svou inlantku jedi
ného syna tohoto líodriga ny
níjiího vévodu Jeho manžel
atvl bylo pouhá vyplnění práni
rodiči jeho ber láky pouze aby
neztratil prtteu rodiíu a bohatí
1s1m-iví Proto netěíilo jej nic v
zámku jeho kdyl rodiřo zemřeli
a j Uko2 i jeho iianielka byla
rtále i huravá jezdil po svite ku
avemu vyru?e a ulival jeho radu-tí
V" lua lýně oznámil so kráa
immi iíifaikou Sárou llodlor
vti % mzkeho se rodu alo tak
mu nulou 2o iá-!e iky jeho za
tnilovári i"- brzo so objevily—
En léno byl ovoe m láky ti ne
0vdt ii' Sára brzy na to zein-K-U
a vévoda htnrý přijal Ende
ma k f"t a dal mu tak důkladní
vychování jako avemu tynu Ho
lrl_'V! Kdyl pak starý vévoda mel
nnHfi zavolal k svému loli oba
dva ivi y ivé a žádal aby so o
právu statků Medinskýeh vespo
lek rozdělili
Itlrio neluJil tehdy jeŠlé ja
kou obtíži mu to někdy bude
neb neznal zlé vlastnosti Endo
Itiíi v teló juh rozcahu Nicméně
když nepříjemnosti ty zakusil
zůstával přeoo věren svému slo
vu jež dal umirajícímu otci En
demo byl z!otný závistivý a zlo
myslný a poncnáhlu v něm u
zrával úmysl zbaviti bratra své
ho prtn-tvl a sám ne jeho zmocni
ti líyl také pánem na statkách
maje ve zprávě veškeré důchody
a pukla lnu A Iíodrigo obětoval
v Jo co mohl aby uspokojil En
doma a necítil tak plíliS jeho zlo
myslnost Ano KchvalnS k vlili
níiau ani nechtěl bo oleniti by
lak předeSel hrozícím mu nešvá
rám z toho povstali mohoucím
Ohled jeho ale měl týti brzy
zle strestán
Endemo vedl správu ítatku ru
kou Zvleznou ukrutnou jak jsme
ttžvi Jěli 3Iořil dJIníky co nej
tanehréjít pronásledoval sváděl
zeny a dívky visničanS žo žádná
před ním nebyla bezpečnou U-krutnoj-l
jeho konečně vyvolala
vzpouru a líoJriovi ani nepři
padlo aby ukrátil se proti Ende
movl njbri vší kvou zlost chtěl
vyliji na buri£kýh dělnicích
Kndema viseli obrátila so v po
fclední době pruti Dolores která
povi ly mu odporovala a opovr
leně jej ntile odmítala Od té
dahy v Sak co nalezl v její pří
bytku nemluvně- ono věřil pevně
Jo jt to dítko líwlriovo a tím
vétšim vztekem nevraiil na něho
a lim větíi žádosti byl zapálen
ia Ildoreí již doíci myslel 2©
mui
Kd ž IoloreK dítkem v náručí
ozbámila m v zámku cbtějíc k
oli di vězení zaraJoval o Ku de
mo ve svém nitru rudotí ďábcU
kou Jak led lehounce bude mu
Uo i-larého CVrtinu beztrestně
niratitt a ji zmocnili
Zbrani a mty cMiíana nebál
o vue vi ly l' dobře obwadil celý
zúnu k lidem ozbrojeným V noci
potmě pošle mj znovu pro vojsko
a pak jou buřiči ztraceni Vůdce
jejiea nechá postříleli a Ostatní
uvěziií v xámvtkjeh podzemních
sklopeních a duSa jeho bude na
ycená Takové myilcnky plnu
Jyjeho ohavné srdce a ani mu
nenapadlo lo by Iíodrigo vyko
nání tohoto úmyslu byl na pře
kážku Htarý tVríína se srdcem zdrce
u{ni přijal lise a odevzdaně osud
in i určený a byv zavřín do teia-
néhvi plesniviny plného sklepeni
% něhož jen malé zamřížované
okénko vedlo do dvora nesl to
klidně bez nářku Vzpomínal
na vle co pro pána svého učinil
co vytrpěl co mu naulávalo — je
diné jej trápilo — jeho dcera Do-
loroi Co ta počne co ní se sta
ne až jej jak so zdá zahubí
A proto h velikou radostí uvítal
dceru svou když mu ji přivedli
do vězení a líhal ji v lelo těse se
dětinsky a byl hotov zemříli na
isiktě když se to odvátili nedá
jen když dceru svou má u sebe
Ikdoren opět jedině toho se
strachovala aby otco svého ne
ztratila Tim více rozmnožil se
její stracbjkdyž k veceru zasloch
li silné opět střílení neboť dělní
ci počali opět nový útok na zá-
m ik Teď oíekávala žo co nevi-
dH objeví se ďábelský Endemo
aby otco jejího jak byl hrozil
přjlolima buřičů dal zastřelit!
Venku byla noc— temná nocHyal ▼ domu svém hada— ďábla
Naholo v zámku silná střelba
hluk bes kouče
Vévoda nechal všecky svA pos
klady snístí do jednoho pokojí
ka co se dalo nechat uzavřití da
bedniček a připravit! k odnolaní
v nojvySaím případu nouze Oba
val se že by buřiíi v noci třeba
zámek zapálili a ta chtěl aspoň
utéci s poklady svými zadní taj
nou brankou
V divokém tom reji Cortina a
Dolores celí ustrašeni jsoueo a
u už osudné kroky Endoma
smrť jim nesoucí čekajíce usly
ieli u okénka svého známý hlas
"Otce Cortino jste zde a jo va
io I)olorca při vás ?"
"Jsto vy to Fcrnando — my
jsme ta oba"
Za řtvrt hodiny musíte býti
osvobození — přičiním se o to —
venku jo tma ale musíto hned o-
pustiti Medinu a utéci daleko
pryí Co venku jest válořnýryk
dostanu vás ven tímto okénkem"
A už pracoval silným kladivem
na okénku a hnedle vyrazil tři
kuxy mříže zo zdi a ostatní so
poddaly pak lehce
Starý Cortina přistavil epoch-
řelý stolek k oknu vylezl naň
Dolores mu pomáhala
V tom nastalo řinčení na chod
bě před vězením a kroky něko
lika mužu bvlu řlyšeti
Svatá panno už jsou zde pro
nas mlluJte e uz je pozue i
zvolala téměř omdlévajic Dolo
res
A skutečně nalézal e Endemo
několika sluhy u dvéří žaláře
aby vykonal ďábelský svůj úmysl
Fernando vytáhl statého Cor
tinu do okna — Dolores polála
mu iwmlnvně a chtMa právě pa
rna též vylézti do okét ka když
dvéřo u žaláře e otevřely a ně
kolik poc hodní objevilo vztekají
čímu se Etidemovi co se tu děje
11a jtou pryč" zvolal "tu
chyťte ji strhněte ji zpět Ta nes
mí nám ujiti !"
zuby skřípaje iřiskoíil ko
stolu a chopil ji za šaty chtěje
ji zpět zadrželi Než pevná ruka
Fernanda už ji držela obejmutu
silně a za okamžik zmizela vc
tmě í okénka Endemoví zůstat
lo v ruco jen kus latu její
Puku sem rychle ať tomu
starému holomkovi rozdrtím leb
ku!" velel Endemo sluhtm Než
puSky nebylo při ruce a nežli ji
přinesl byly všichni vysvobození
už zmizeli ve tmě
Endemo zuřil Nemohl ani je
pronásledovat! a znovu lapiti
Nesměl se odvážili zo zámku vy
kročit Vztek jeho byl bezmoc
ný marný
Zamyslel se
A tu vstoupila mu do hlavy
myšlénka řcrnřjlí vícch přede
šlých Kletby hodný úmysl rych
o dozrál v ničemné a zkažené
eho duši Dolores tníti musí
Musí tedy za ní ! K tomu musí
míli peníze-hodiiě mnoho peněz!
Ukradne poklady vévodovi a
prchne!
A co si umínil ihned strojil se
vykonali Ještě této noci nežli
nastane svítání nežli bude nebez
peČí větší
I vrátil se rychle nahoru do
zámku a podněcoval velkcré
služebnictvo k pilnému střílení
aby tak pozornost od scboodvrá
til Vc-Sel do pokojlks kdo vše
cky poklady vévody na Medině
byly shromážděny a tu nacpal si
kapny své cennými popisy a kle
noly v ceně více než tři milionu
Pak chopil so truhličky obsahují-
cí íejdraiioecnČjí Iperky dědič
né a zahalen v piáSť bral se zad
ními dvířky od nichž měl klíč ze
zámku V straně té právě neby
o Žádných buřit5 kteří byli
vSichni shromážděni u předu zám
ku A tak poštěstilo se padouchu
tomu dostati se šťastně z hradu
ven Ani dvířka zadní nezavřel
za sebou Spěchal do nejbližSÍ
vesnice aly si koupil koně a jel
dedali stopu Dolores
Zmizel hnedle ve tmě
Zatím vy bouřila se poinerahlu
náruŽivOst vesničanu zámek ob-
éhajích neb nemohli dosíci če
to si přáli tak lehce proti dobře
obsazeným vchodům a oknllm
Už čítali 20 mrtvých a raněných
mezi sebou a když dozvěděli se
konečně že Cortina a Dolores
jsou v bezpečí mimo zámek olo
vili a radili se co teď dále dělali
Fernando napomínal je aby
teď co nejrychleji se vzdálili než-
i je stihne pomsta vévody A ra
da jeho zvítězila
Nežli bylo ráno ženy jejich se
braly co so vůbec cenného sebrali
a od n ís ti dalo a stály připraví ny
k odchodu Muži pak zanechavše
marného dalšího obléhání přida
li so k ním a nežli slunce vyšlo
byli už všichni daleko přes hra
nice statku Medinských
Když v zámku zpozorovali že
buřiči táhnou se zpět domýšlel
se žo jdou v úřaduj a žo hnedle
obnoví sv6j útok Když vsak u
plynulo několik hodin a nikdo se
nevracel poznávali žo jest po
boji
Vévoda dal hledati Endema
ale toho nikdo nebylo Iíodrigo
netuiil co se stale a myslel spí
ie Že Endemo někdo leží zabit
neb chycen Když pak vk roli
do síně kde měl schráněné po
klady své a spozoroval žo větži
na těch nejvzácněilíth schází a
když hnedle na to doslechl že
sadní dvířka ve zdi nalezena o-
tivříná a že někdo nimi prch
nul— tu nemohl více pochybo
vti a seznalže vedlé sebe cIon
Zkušenost tato působila na vé
vodu hrozne
Zamítl návrh by poslal po u
prchlém řlídiči — zanechal my
řlénku tu vzdal ae všech uloupe-
nýcb pokladu a poslal pouze do
vesnicky dolu zprávu Že jest ho
tov vyjednávati a dělníky a po-s
přiti jim BlySecf
Než i tu sklamin I tu bylo
již pozdě Všichni osadníci už
byli dávno přes hranice jeho mo
ci ubíraiíce ee k přístavu nej bliž
šímu aby přestěhovali se do Bra
Bilie kde by nalezli život a svos
hodu pro sobe a své
Vévoda poslal do vězení pro
Cortinu a joho dceru — ale i ti ne
byli nalezeni Tu teprvř přišel
i k poznani ze vzooureni nepo
1 # # V_ I V #
vstalo vlastnS z chyží ale že pla
uu jvuu ují siupucniii iíiiuviuu
Cítil se volmi nešťastným
V krátké době noví cizí dělní
ci usazovali se na panství jeho
Nový pořádek zaěínalnový Život
xxvir
IWlfoudnická lotP
Odvraťme zraku svých teď od
krvavého výjevu povstání v Me
dinS Kde řetězy so lámou kde
porota so odvrhujo tu teče vždy
krev a zuří vášeň Museli jsme
ale popsati výjev ten abychom
ukázali že železná spravedlnost
konečně ničí všecky tyrany a do
stihne všecky zlosyny a zničí
všecky okovy A byť ten pravý
vinník byl uprchl kletba prorá
sleduje jej v patách — a až jej do
stihne zničí je] 1
Vykročme tedy z okolí lohoto
smulbé obrazy nám přestavující
ho a octneme se hnedle 5 míl dá
le v krásném údolí řeky Duero
Kantií slunko svití na úrodné ni
vy kolem po zlolajíciťh Karli
stech tu není památky stáda
klidně se pasou na stráních a sil
nicí polemi so vinoucí ubírá se
římě nesoucí mezek poháněný
svým vodičem
S pahorku po pěšině braly se
dvě osoby dolu— poznáme t nich
starého a hal so opírajícího Cor
tinu a jeho dceru šlechetnou
nesoucí na ramenou nemluvně
"Nebohá Dolores" přerosil
stařec mlčení ' nech mě tcďnésti
to dítko jo to na tobo příliš"
"O nikoli otčo milý sotva jej
cítím — co rádi děláme io vždv
w J
ehkým Jen když nŽ jsme jed
nou bez pohromy vyvázli na svo
bodu !
"Já nebudu raltř pokoje" pra
vil stařec ''poKud neopustíme na-
i rodnou zemi Stálo mně napa
dá tušení žo nás ten zlý Endemo
Tonásleduje Fokud jsem na
domácí pudě bojím se o tebe dis
tě mé proto raději opustím do
mov milý"
'Ach vidím drahý otče jak jo
ti to za těžko ale doufejme žo na-
cznemo si nový domov a útulek-
tam někdo za hranicemi Vždyť
ve Francii nalezneme též dobrých
idi snad"
A za podobných řečí přešli přes
Juero a kráčeli dálo k Burjíos
V poledne pak za nesnesitelného
horka zastavili v hospodě ven
kovské by si odpočali Zde vy-
ravovala hospodská Dolores že
dnes ráno stavěl so jezdec nějaký
který měl velico na spěch měl sil
ný zrzavý vous a tázal se z Jali
udy so bral stařec nějaký s mla
dou dívkou Zaplatil vso zlatem
a pak spěšně jel dálo
Dolores uleknuté poslouchala
ale když slyšela že musí už dales I
ko býlí napřed oddechla si z hlu
boká a pak bo boku otce Bvého
usnula v louM stinném K veče
ru teprvé vydali so na další tes
stu
Dorazili do Burgos A tu jim
zradováno aby nechodili přes
'yrcnci jelikož je to nebezpečno
k voli KarlistBm a lupičQm tam
ním I umínili si tedy že pojdou
do přístavu Santauder odkud se
převezou na lodi do Francie
Přibili konečné jednoho večera
pocdo do hlučných ulic přístavní
ho města Santander a jelikož by-
i velice zemdlení vyhledali nej-
bližší tavernu aby so posilnili a
si odpočinuli
Hospoda tato byla jako vSccky
jiné naplněná rozličnými diuhy
idí lodníkfl nakládači žebrá
ka nevěstek opilců bylo tu hoj
nost Hustý dým naplňoval sí5
že sotva bylo přes celou lze viděli
Dolores vedla otce svého do
zadního kouta kde usedli a kou
pili si posilnění k večeři Hluk
byl veliký kolem nich a každá
chvíle nějaká hádka a rvačka
Dolores už chtěla raditi otci
aby ošklivé to místo opustilikdyž
v tom vkročili do taverny dva
muži Jeden byl zřejmě kapitán
lodě a druhý v plášť zahalený s
velikým zrzavým vousem byl —
jak Dolores na první pohled uho
dla — Endemo
Její zaražení a strach nedá se
vypsati Co teď poČíti On je
uvidí— on jo dostane do ave moci
—jsou ztraceni I
Oba muži posadili se k stolku
u vchodu a poroučeli si vína A
hovořili pak po tichu spolu aniž
by so byli ohlédli vfikol
Té okolnosti chtěl starý Cortí
na použiti a vytratit! ao z hospo
dy ven kdo už bylo značně tem
no A skutečně kradli so ke zdí
přitlačení pomalu ven Když už
byli ve dveřích ohlédla so Dolo
res aby so přesvědčila nebylali
pozorována — než k jejímu po
strašení právě podíval se Endo
mo ku dveřím a spatřil jo odchá
zející
I vyskočil a vyběhl ven na ulič
ku temnou Uprchlici ve tmě
tlačili se při zdi mezi balíky zbo-
žl viudo v cest) itr:lhoapokra-
řorali ku předu Hnedlé tS&k
Bpozorovala Dolores pron&aledo
vnlka svého před sebou stojícího
pod svítilnou a rozhlížejícího se
bedlivé na vše strany
Bylo to u Bamého břehu tu epa
Iřila Dolores žo právS malá loď
jedna připravuje so k odpluti o
kamžitému I vezrnouc otco za
r aku táhla jej s sebou po prkně
na loď tu a když byly na palubě
prosila kapitána rozkazy posleds
ní udělujícího za smilování by jo
vzal s sebou kamkoli žo mu dají
poslodní své peníze
Kapitán so zdráhal — než loď
už odrazila od břehu Klel hro
zil zlobil so že není jí ho loďpro
cestující žo mu to maže nepři
jemnosti přinésti— alo nechtěje
so více zdržovati jich vysazová
ním vzal jo konečně s sebou sli
buje že jo při nejbližší příležito
sti vysadí na břeh írancouzský
"Díky seňore" pravila Dolo
res 'zachráníte mému otci život'
"To vám ale povídám" pravil
kapUáti "ať mi mlčíte ať so v no
ci děje na lodi cokoli sic — "
Dolores ulekla se slov těch —
teď teprvé jí napadlo 2e so bez
pochyby nalézají na lodi lupičské
neb podloudnické Nc2 přemo
hla strach svfij a těšila se jen
tím Žo unikla z dosahu Endemo
va Loď vyplula brzo z přístavu a
brala se podél břeh 5 k severu
Po pal noci ale přistavila ku bře
hu na dané znamení a o a po
cestní byli odvedení do kajuty
na rozkaz kapitána Slyšeli pak
dle dunění a hlomození 2c loď
přijímá tajně nějaký náklad a že
jest to leďpodloudnieká
Když náklad byl nalo2en a ti
cho nastávalo sly šel starý Corti
na nový křik a hlomoz na palu
pS "Párník se blíží! Jo zle!
Držte se hoši ! K hmoždířům P
znělo velení kapitána A sku
tečně přiblížil so párník k lodi a
žádal za vzdání so její a vydání
dvou uprchlíka na lodi so nachás
zejících
Kapitán klel a hromoval a
vida žo mu nelze ujiti poslal lod
níky pro uprchlíky Surovýjes
den lodník přiběhl pro nS a hnal
jo po schodech nahoru Jelikož
alo starý Cortina nemohl dosti
rychle vstoupat! vstrčil do něho
lak silně žo tento hlavou narazil
silně do železného zábradlí — a
omdlel "Dolores vykřikla a by
la by nemluvně z rukou upustila
když ji jiný lodník so chopila
vytáhl ji nahoru a za ní bez vě
domí jsoucího raněného otce A
oba přenesli rychlo na parník
Starý Cortina tu ležel bez aebe
na palubě a Dolores zapomenouc
na celé okolí klečela u něho
Hlavu měl rozraženou a proud
krvo valil so z rány Tu ozval se
hlas vedlo ní : 'Lékaři podívejte
se co tomu starci jo"
A hlas ten poznala Dolores že
jest to EndemBv
Lékař ohledal ránu starce a
prohlásil žo jest smrtelná Kus
lebky vraženo do mozku a nadě
je žádná
Dolores padla do mdlob
Párník zatím plul dále— a když
Dolores probudila so ze mdlob
shledala se ve společnosti nená
viděného Endema který bera
křičící dítko z jejího náručí Šepo
tal jí:
"Nuže teď jsi mou krásná Dos
lores celá mou ! Teď mi více ne
utečeš !"
(rokrafoVini)
ZadiL
Roman od I' 31 A V
Z f-iuicjuwskí bo přelolU prof K K r c J C
-
{l'ukrmí)Vul)
XIX
- Zájma
V Babylonu přijmuli královnu
nadšením které jevívá se vždy
vůči nešťastným princeznám
V mě&lě panoval již poklid
Princ Hirkánský padl v bitvě a
zvítězivši Babylonci prohlásili
žo A ta rtu provdá so za toho kdo
bude zvolen za krále Nechtělo
te ale nikterak aby dosažení prv
ního místa vo světě které zaují
mal král Babylonský po boku
Astarty záviselo na uskoku a
podvodu pročež všichni přísas
hou so zavázali ozuali za krále
pouze nejstatečnějšího a nejmou-
dřejšího
Několik mil od města vystavě
no velikolepé kolbiště obroubené
amfiteátry nádherně ozdobenými
Soupeřové směli vstoupili opatře
ni všemi druhy zbraně a každý
měl za amfiteátrem svCj zvláštní
pokoj kdo nesměl býti od nikoho
viděn ani poznán Čtyrykráto
musel zápasiti s oštěpem v ruce
Všickni kdož nad čtyřmi protiv
níky zvítězili museli pak ještě
pospolu zápasiti a kdo naposled
opanoval pole byl prohlášen za
vítězo vo hrách
Po Čtyřech dnech byl povinen
přijití e těmi též zbraněmi a roz
řeiiti hádanky které dávali má
gové Jcstsli žo hádanky nerozře
šil nebyl králem a muselo se na
novo započíti zápasem a oštěpy
až by so konečné nalezl muž kte
rý by zvítězil v obou přlpas
dech Chtělitf na každý spfisob
za krále pouze nejstatečnějšího a
nejmoudřejšího
Po tuto celou dobu střežili krá
lovnu ' co nejpřísněji směla sice
brati účastenství na hrách avšak
musela býti pod závojem a nesmě
la k nižádnému z nápadníku ani
promluvitLaby nebylo ani přízně
ani nespravedlnosti
O viem tom zpravila Astarta
svého milence doufajíc Žo pro ní
větších podá dúkazS své statečs
nosti duehaplnosti nel kdo jis
nýé Vypravil se n cestu popro
siv Venuši aby dodala mu stateč
nosti a osvítila joho rozum
Den před zápasem přišel do
Babylonu Bez odkladu dal své
heslo napsati mezi ostatní skrý-
vajo bedlivě tvář i " jméno jak
zákon přikazoval a odebral se
pak do komnaty která mu při
padla losem
Přítel jeho Kador který mar
ně hledal jej v Egyptě navrátil
se též do Babylonu a poslal do
jeho bytu úplný oděv se zbraně
mi od královny a svého nejkrás
nějšího koně perského Zadik
dlo těchto darů poznal Astartu
zmužjjost a láska nových dodaly
mu sil pobádajíce k naději nové
Druhého dne když královna
usedla na trůn pod nebesy draho
kamy vykládanými sedadla na
plněna vznešenými dámami a
všemi stavy Babylonskými vy
stoupili bojovníci na kolbiště
Každý položil pak heslo své k no-
houm velkého magia Heslo kaž
dého so vylosovalo a Zadikovo
bylo poslední
První objevil se jeden pán vek
mi bohatý jménem Itobad Byl
to Člověk marnivý nestatečný
neobratný a chudý duchem Slu
hové jeho namluvili mu že takos
vý muž jako on má vládnout!
Ozbrojili jej od hlavy až k pa
te Zbroj jeho byla zlata zelffní
mramorovaný chochol zelený o-
step so stužkami zelenými llned
z počátku dle spQsobu jakým své
ho koně řídil poznali že není
Itobad muž pr něhož prozře
telnost zachovala Žezlo babylon
ské
První jezdec který vyjel proti
němu vybcdil jej ihned z sedla
druhý porazil jej na hřbet koněf
že obě nohy zvedl vzhSru a ruce
roztáhnul Itobad se narovnával
upravoval tak nemotorným
ep2sobem že celý amfiteátr se
dal do hlasitého smíchu Třetí
neviděl ani potřebí oštěpS Ne
chal jej udělati výpad uchopil za
nohu pravou a otočiv jej v polo
ruhu nechal padnouti na písek
podkoní přiběhli a se smíchem
pomohli mu do sedla Čtvrtý z
jezdcům popadl jej za levou nohu
nechal padnouti na druhou stra
nu odvedli jej za hlasitého smí
chu do komnaty kdo musel dlo
zákona ztráviti noc a on pravil
nohama jedva hýbaje: "Jaká to
podivná náhoda pro člověka ta
kového jako jsem já !
Ostatní jezdcové lépe dostáli
povinnosti Někteří zvítězili nad
dvěma jiní to přivedli až natři
Nezbýval již jenom princ O ta ru
ský který porazil čtyry
Konečně započal Zadik svSj
ápas Vyhodil po sobě řtyry
ezdce ze sedla spfisobem nejxruč-
nějším a nyní Šlo oto budeli ví
tězem O tam nebo Zadik
První měl Šaty modré a cho
chol takovýtéž Zadik bílé Mí
nění diváka so různila Jedni
byli pro jezdco modrého jiní
zase pro biieno Královně jiz
srdce tesklivě tlouklo vznášela
rosby k nebi za bílého
Oba soupeřové udělali výpady
a obraty takou hbytostí oštěpy
výtečně namířenými tolikráte do
sebe vrazili aniž v sedlech se ro-
inulí žo každý mimo královnu
by byl přál aby bylo dvó kráia
v Babylóně Konečně když již
koně jejich byli vysíleni a oštěpy
zlomené užil Zadik této lsti
Zaskočí modrého princo se za
du přehodí se na hřbet jeho ko
ně chopí jej okolo pasu a uvrhne
na zemi uháněje v sedle jeho dá
e kolem O Lama roztaženého Ce
ý amfiteátr volá: "Vítězství
jezdci bílému!"
Otam dopálen vstane a tasí
svůj nic? Zadik seskočí s koně
s mečem v ruce Nyní na zemi
započali zápas z nova v němž o-
bratnost i síla nejdokonalejšira
spúsobem jevily se při každém
kroku Peří chocholu hřebičky
z rukavic šupiny z brnění odlé
taly daleko za tisícerých ran pád
ných Uodajl se vedou seky v právo
v levo na blavp na pra couva-
ji doiážejí ua en měří se z nova
vrážejí na se popadnou se opět
jak hadi se plíží napadají se jako
lvi jiskry srší při každé ráně
kterou vedou
Zadik konečně se vzpamatuje
udělá klamný obrat podá kočí O
tama porazí a odzbrojí
Otam zvolá : "O jezdci bílý je
dině vám náleží královati v Ba
bylonu"
Královna tonula v samo rado
sti Odvedu modrého i bílého
jezdce jakož i ty ostatní každého
do jeho komnaty jak zákonem
přikázáno Němí přišli aby Xb
sloužili jo a přinesli jídla MS
žerno so domýšlet! zda-lí snad
malý němý královnin neobsluho
val Zadikiu Nechali je spáti al
do druhého dno do rána kde ví
těz musel přinésti heslctvelikému
mágovi aby je porovnal a osoba
jezdcova so poznala
Zadik pevni usnul ač byl zas
milován tak velice byl umdlen
Itobad který ležel ve vedlejší
komnatě nespal V noci vstal
vešel do komnaty Zad i kovy v za
jeho zbroj tmou b nesiem a zane
chal svou zelenou Časně z rána
ubíral se pyšným krokem k vel
kému mágovi aby so ohlásil jako
Vítěz
Nikdo na to sice nebyl řlípra-
ven ale přece jtc1L1i1í j j tz
vití ze co Zadik Jeitl cpal Astar
ta velice překvapena a mysli sou
fale vrátila se do Babylonu Celý
amfiteátr byl již skoro prázden
když Zadik se probudil Hledá
své zbraně a nalezne pouze zbroj
telenou Nezbývalo nic jiného
nel obléci ji nemučit nic jiného
u'sebe Pln udivení a rozmrzen
oblékl se a nejvělší zlosti a vyšel
v tomto oděvu
Všickni kteří ještě byli v am
fiteátru přivitali jej hlasitým smí
chem Lid ho obklopil a spilal
mu do obličeje Nikdy snad člo
věk nezakusil takých urážek snts
lujícíth Trpělivost konečně ho
opustila a mečem v ruce odháněl
od sebe lid jenž ho urážel Ne
věděl právS co započíti Králov
nu nikde neviděl a žádat! svoa
zbroj bílou nazpět nesměl poslas
lať mu ji a byla by bývala sama
uvedena v podezření Co ona v
hlubokém žalu pohroužena byl
zuřil on v mysli své jako šílenec
Procházeje so na břehu Euíra
iu a isa přesvědčen ze souzeno
mu býti nešťastným bez pře&táai
připomínal sobě všech nehod
počínaje od ženv která nenávi
děla jednooké ak k poslední zbro
je se týkající
"Vida jak je když se ?!ověk
zbudí pozdě ! Kdybych byl měně
spal byl bych králem Babylon
ským a Astarta moje Učenost
mravnost statečnost io&!ou2ily
vždy pouze mému neštěstí Ko
nečně započal láli skoro prozře
telnosti a považoval téměř za
pravdu že vše vSo řídí so osudem
krutým který potlačuje dobré a
přejí toliko jezdcům zeleným
Velikou zlosii pro něho bylo
žo měl zbroj zelenou která jej
přivedla do takové potupy Pros
dal ji okolojdoucímu kupci za
nízkou cenu a koupil obě kabát
a čepici vysokou V tomto riě
vu procházel so po břehu Eufra
tu pln zoufalství a žaloval v srdci
na prozřetelnost která neustále
jej pronásledovala
zx
Na cestě své potkal poustevní
ka jehož dlouhý bílý vous sahal
až po pas V ruce měl knihu a
četl velmi pozorně Zadik se za
stavil a hluboce so cau poklonil
Poustevník jej pozdravil tak
vznešeným a zároveň přívětivým
spusobem že Zadik ze zvědavo
sti dal so s ním do řeči a ptal se
jakou knihu čte
-Toť kniha osu Ji" od re til pou
stevník "chcete sobě tam něco
přečisti r
Podal knihu Zadikovi Ačko
liv více jazykům rozuměl přece
neznal ani jedinké písmeny v
knize což zvědavost jeho zvýšilo
"Zdá se mi že jste zarmoucen"
pravil poustevník
'Ach! jak bych neměl Lýtr
pravil Zadik
"Jestli dovolíte abych vás do
provodil" řekl stařec "mohu vám
srad prospěli jil několikráte po
skytnul jsem útěchy duším ne-
ťastných
V očich Zadikových nabyl pou
stevník vousem knihou ano ce-
ým vzezřením yážnoti velké i
v hovoru jevil náhledy vznešené
Poustevník vykládal o osada
o spraven 11 nos ti o mravnosti svr
chovaném dobru slabosti lidké
ctnostech a nepravostech výmluv
ností tak živou a dojemnou že
Zadik cítil se upoutána k němu
nákhffiostí nepřemožitelnou IW
siiť jej snažně aby z&stal při něm
až by se navrátili z Babylono
"Žádara vál o totí I" pravil sta
řec "Pří"aheilo mi iři Qrosma
dovi že mne ncopustit po něko-
ik dní nechť činím cokoli"
Zadik iřisahal: načež nbfrali
se spolu dále
Na večer přiíli k yťlikolepému
zámku Poustevník žádal za po
hostinství pto Scbo a mladého
muže jenž jej doprovázel Portýr
který vyhlížel jak iaký páa -vedl
je ale při své latkavooti je
vil proti nim cosi opovrženlivélo
Představil je správci domu
který ukázal jim všecky kvosta
upravené komnaty pánovy
Zasedli k tabuli anil )áa jedi
ného iohledu jim věnoval byli
ale obslouženi jako otnalni hojný
mi a vybranými jídly
Když bylo po všem při:eli zla
té smaragdy a rubíny vykládané
umývadlo aby sobí umyli nohy
načež je odvedli spát do krásné
ho pokoje Drahého dne z rána
přinesl sluha každému dukát a
pak byli propuštěni
"Majitel doma" pravil Zadik po
cestě "zdá s býti č!?ek šlechet
ný al trochu hrdý přece vše za
chovává vznešeným spSbobem po
hostinství Při těchto slovech
spozoroval že jakási velmi širo
ká veliká kapsa kterou nel pou
stevník byla přilil napnati a ja
ko nabubřeni Viděl ▼ ni umý
vadlo drahokamy vykládané kte
ré poustevník uzmtLNeehtěi a to
ho z počátku nic dovozová ti ale
překvapilo jej to podivně
V poledne zastavil so poustev
ník u malého nízkého domku v
kterém bydlel bohatý lakemec a
žádal za pohostinství na nakolik
hodin Starý chátrat oblečený
sluha přijal je nevlídni a vevadi
do stáje kde jim dal několik na
hnilých oliv špatného chleba a
zkaženého vína Fo tom obrátil
se k starému sluhovi který je po
zoroval aby nic neukradli nru
ttlla j nctiv k odchodu dal mu
in Cztllj ktxrí rino dostal
Dikova v ix fosereost jkl m
jita doulo pravil : alrch
mohl mlaviti s válla páeea"
Sluha udiven přt4vedl oba et
stovatele
Jasný pauer pravil poustevník
"kládám nejsrdečněji diiy za
íetný pSoh jaký n jte tis po
hostil račte! zároveň příjmeati
to zlaté umyvadlo ts nepatrnou
ajiámku nali otr-alostl
Lakoraee div I radosti neapa
dl Foustev&ik nedal ma Čaa
al by se a překvapeni vspasaatos
vat a odešel eo nejrychleji výt
mladým socdrahem
MSj otíe ! svo!jki Zik w
to ve znamená tu viJíta? V ai
Čera nexdát o podobajm !ňltB
ostatním Tu uxml zlati dra
hokamy vykládané umývadlo
muži jenž ná plijmal taTti
Jito je lakomci který námi na
kládal ha&cbaě
"Milý syna odpotěděl staře-
"mol jenž cixiac přijímá poxe
z ješitnosti a aby jvho poklady
ob-livovali i'ia -e muaiK-jt9
lakomec pozná jak by k-třUi irl
pchotinivL Nedivte ucn
následujte rase"
Zadik netč-icl -ia li mi litmi
m n#jv ětšim Mimem avb
moudřej tim vlčel li 1L Peter tž
le poustevni c talc-il tak zře?
njra vzletem a ZxMk
YazjtQ ruitivj ť rý
t -
! ha následovali
'(Oč"©" ' v Sja~
Spolkových poztUikuvvth iřa
d% en stára nyaí lm v Nctra
ce
1 V Niobrara v evTvrý: hv-d-dnim
rvha slita wwiv i
krcy zápa lní pc íě ll-ru
2 V Naffjik okrx 3I lw
ta K!khorta j n e4 ilu ř-k-horuu
a hracičicj okry
5 V (iracd I dand a dráa
Uuiutt Paciáe X3 i tn J o4 Orswujj
Pro celou Kiředni 2Cc tra kc se
verně 4 řeky PLitt-úda PUtt
k vf chůdu v to íitaje
4 V Lincoln okre Laccaater
v stát&ira LlavLÍt- nVtě pru e
loa jihovýchodní át Nbra-ky
6 V Beatriťv okre prt
oelou xáj aint řá-t j !tí o4 Irky
Platí
L VBIortmijt'-nokrea Fra
klin pro jihzápaJai Nrbrak
7 V North PUtte ji Jrix
Union Paciň pro zir lisí okre
sy státu
teř IVoJ by s neoila velké
rá nemoe a deo-tul z tř!a v mi
tati když to tiá dxiUti jmK
Ayer arapari!Ia
Hambursko-americká
paroplavební společnost
tsstlsrf 9sirriřsxitc XiíititYn
ScnS'#rfrKijstt
raiui roiTwvsí řAtoruvajt
Cd T
mak uum %A
UIWW t l UV
HAMBUIIKU da NEW YOREC
ttair každou středu jst
Z N TORRU d HAMBURKU
tucT kaldý čtvrtek
Z fr fwliiii kMtf t RiskW-
ul Mwkiw rrtr M % mumuii
1'tifJami vay
Z Usrabarku d Nvo Yotka:
L kajuta fla zlatí II kaj %'t
zlata mezipatati iZZ iapír
Z Nov Yorka d llambrk:
I kaj fllMUt II kaj fxl
mez i palubí ÍU r pa{ ír H
Iti iJ I— 10 t'éí lt! {: -vtíka
Kíenci z I'aíuřrk do
Nov Yerka $2 s!sla
V II aa4 kutil !
AUGUST BOLTEN
ké b Mm V ti e
J Mi:i'V IVtNTl It A
V tw Třk rlw t t~l tirat
KUNIIA1UT1 CO
1 ! StrNT
C B RICII A lil k IUV15
61 Brxadway N Y
1 aj lanlili r PaL luOk
pf-ra ar-n£ -i-ťf nr
Pe4 IjlbIc m1-tcI a vypa
dáváal vla3 plj-l al i vá
ním Ua!! Vesjetitr SIv4Íaa Hasr
lU'H-mer kterýlt Uk a#ko
daý a mnohými hkři oJpvrvxe
ný CEKTEAL E E cf
nerjrovnateiaé fpjea!
OUAHA A ST PAUL
a
taalrrml v flniarwata
gmtywiíiaittaB jJfcwiirii 9m%ě mm
SAINT PAUL FJCPItESS
VUlf — ifal witw prmmmm
Pul I manový pžkni spaeť vozy
UmAf Um aMrarta a -— ataaarta
H U nTíMUNt
A tťmtL -ra l rmmm t m l X4
Dúm na prodej
P3ra ta fet H itřeviel Ilroký
a 43 dloahý v nm za!iza t-kaý
alo a kalaCatkauk a i vitate- ~
bydlaleha jeat tlprr pítrokl
tary
Kuapecktivl af %
Josefa XTcri
BELLE PLAUir C-rtt-VVi
I7a prcdcjl
KOViŘÍ DÍLNX v VTIL
BER SALINĚ C a-s
asb k pro
IH !á v triťi VT-í
ber a kUvti L JU!ke tli-
ea a 2cUza4 drily $' 4 o- [
tv Kiadvaío: tf-l$
Kdo fcv jíil V-i hl jjwuk
tea b jej zijvt raljtriU)
af r il o4 adrw%4a r
iíi m::il
WiHner Stli C~ N
KM)
JfcCf Jct tO WC V (M ji-
et p" l8c a fwr IjhUí~i rv t _ L
aa xkk atU Zi e 1 itli S-V - -Z - 9%
aík jj pi
nalr
G2T
ri !le Priai Jt ťivn
Pii
lu Vltt-
FARtMERS HQML
nosn:rsc
lVr lithia
vShai tř 1— -
Per a
III ATM
I
p3ro?!ateí:nia7t::oi!ícVé :
jednatelství i
sutirii it fiu-x unit
-r Vf m K a ii-
ťktardL
"Tkli Stir
5tíe
NtkBjd
Allaa
Anericoa
i- Tf
U" -
_
lttfl - aster
prí L r-
a rr i xuxir!ii
IHLMTll tttí BUlií
uuxnu v !- v 1 -
inuu(T tínaná nia ai
mr kiK aa — — '
"♦ --
i-} rr 1
Tkkei02"i tk a c A NnV
G ras-1 Ca tra! II j u-l
05ÍÍIIA NEIX
C C CrsTca
práraik
v Crvit Bli :c 5
C31J Gtai Ni
Chicago aNorthwcsY
dráha
0 M A II A
CHICAGO A NA YYCHQ3!
jediná přitr i cesta'
v v%
do
t i _
: V St-i #
Vj U ' fJil
#
it ta Ml 1 a 1
O S£ A H A A ťltlťiCo:
— —
a attffUjMM
~" -—
denri i spací xzzf
v— 'iimwm "'in! gt v
4w% a- a =mm '♦aii
mm —m-~ - a ra'l - a
ZnTT-it
ao ! í nrw
BLaTai rt-riut%í
d řn Cit v Yaakua a i
l-ci Jt aa e""ti k Six tiv
a 1í íic rv-rv-vd
lKJe le MMwsa VHl
it" f- j
1 Pnu IM i"h- iUl -
ktt VkS míl-% - dí-alt&
tiws i
V FXT 4 repía RjkCt-!
laaaa a k wa UaiaiJ
íuJa VaaxAatiaa
v Cwcauu m vieoi £ralaai a 1
UtarhawM1ai wa W ImÍ
t +m+-
l mmm
I_f- Zaawí% ÍJ aaOMaft mm " l
li" K- llm fUZf f
taa' l-i-arT 4 V HP%
„ _ - - _ -_t
Tca-a Ca-- fa JCWi
j#ai vidy J s iy Vjx19 o Utm % M J
iaimiai- a mtwr mm m mm aať-nn m
m mmmtm mum ak- ilw
aa— -a ia"a paaraa t r - a f _ mvJSmpmm mm
%" w t 4M i mi i ii-la 1 1"" "'
aA-M - -rf — Marwa — fcJ-t a Hmfí K ? a HB
aa na i4-j a aMa mu nu aa 1 aa aatatf )a Sá ViaM
rraa awf ř v W i—) wiii ' " _ '
3MiraA - jtnj tna at mmamrmh WUm mm
1
rxjssf tis pro rrrerí
ttsvŘx art tXAMrriM u&aIes
— }i n Ut
m — M4iMk W7H1
UliHifMtoii ±mtJt~
Vm itM V ~amm to ftMtt
il mš t lífc m t ysw
i— v 4jo — 1 11 M --iti 11
r na
Frv mam t 1 5i- í
— - ? % av tsaa a
- " l— v r iiTiiiaait i_ a a
' i ' - Z~ a #w tfcinrr I 11a Ct
i W-- mm rim %
n-A s- rvib- r9
j He!řpsj zrgEtký Est
tv-siimitn
f rm sx wcaa
- t Mmtmmm w — i lJ m ta 111 a
V lat 4 1
5 w a
J y4jna
naplili
tt---'
— 'aMH Xaoalaa
r a 1
f tt c r% K
a -f - t C
r aokt rjk av
2TOVA IDEA!
70 ct
IÍIeteli ta NEW TORnTji
ORIEXTAL THA COiíPANT
ťWriit ©rraica polty l Lira vf
brcci tKí-a Ye4ta II r--a
t Crackk? Japai neb
II a -1 uijla- "taiý vJjai
J t atia ca ts?hi zai
wta 1# aoíŤar aprzvraia puity
aá-ulky a(Hkit b a
za rvlaai aitké vjlsr
ai I li Ijtpwss Caa
? jV paz# s
Nw Yrk 1 triuti Tea Ca
p ili%á ttta v t b !t svLállal a
w= síu i kt
I mr L iv davalv aa
Z1 CtNT V £ TEIXtM
va tIj r4 NrlrkaJ
i n
i i ři' I 'té a kc£alvací drm-
1
a'-ljvái lřra a vrfer a jiaýtk
iíft-ai tj i ar? kr iúmíil ko-
kj 4: va a f:ami a a fcý-
í v tar $ % - k a t-rodavaaý
1 -W lN£l)rrM i
I ř1
! a v
řay hvJc -j Cmba m±l- saár-
t a a jmt ta ld k!
- f 4-1 a~f-ti #vm IvMr4 p-C
' i km) fcTfcJ rivLiTaii ttr tinJU
! ' j d-4aJ
PIW CiSTY ĎU!
] ar mx t pHlavva Ciar a Ja
i ř txk lordaHa as
P a vadl at zavedli av
Wi ks ' w řv
I % VlC- a #—! -''iř
4 raky a e v vaiaz
-a PoovaJLI
UÍí pitwrm J--$-y nii+
! t dJ-rt a fcu-if 5 L a ckt?-ka
{t ibry a kurta
pi- uw vj5mvu j %a Tm
" u" V iqMt Thsaa jilam
f %ammm iiM (Man TaX m TV
4 ftilCCm
rsr
t
l v
4% at% r—Jfrm 4wr o mmm
mrm matf mmj 4
MliiMt
pmA mw4 Jm myfmmííL
! -
— — 1 mim mu Smi trpW Blili 111 rt ttr
! twua ijr 4fihs iw rí
} VniiiMi mm jmmm 1 mu řas
___ w #- 1 him m jmm l 111 1 i
f il t li
ti " Kavrits
fa—— 1 — li
"' aa 3a a
$ I Wri91Í BlffíL
