Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189? | View Entire Issue (Feb. 27, 1900)
Pokrok Západu Odplata tžlochfl Španělský dobrodruh Cabeza de Voca již před 400 lety se do stal na potulných cestách svých po této zemi do jižní Arizony Končinu tu obýval již tehdy kmen Iodianů Pima pracovitý a ku každému přívětivý Indiáni tito zavodňovali pozemky své vodou řeky Gila vydobývajíce z nich hojných plodů nejen pro sebe ale i pro jiné sousední kmeny Pě stovali kukuřici pšenici boby a různé zeliny bydlíce pohromadě ve vesnicích Bavlnu dovedli spřádati a hotovili z ní pěkné tka niny a to již dávno před příchodem prvních bílých lidí Když se tu objevili první běloši chovali se k nim Pimové přátelsky ale se sousedními Apachy žili v nepřátelství Pro bělochy i přá telské Indiány byly vždy chýše Pimasů otevřeny kdež se dostalo všem pohostinství i ochrany Do dnes se celý ten kmen chlubí že žádný z jeho příslušníků nepo skvrnil rukou svých krvi bělochů Kdykoliv bojovní Apačové vy stoupili na stezku válečnou bylo vojsko Spojených Států podporo váno a zásobováno mírumilovný mi Pimy Oai z bohatých sklizní svých podporovali nejen bělochy ale i chudší kmeny indiánské bydlící dále na jilm jejichž po zemky nebyly zavodaovány a tudíž také neDOskvtovalv tak bohaté sklizně Když pak vláda Spoj Států tro ně zřídila školu chutě ji navštěvovali a v ní se přispůso bovali moderní civilisaci V posledním desítiletí se však usadili běloši na severu od bydlišť Indiánů kmene Piua a svedli vodu řeky Gila na své pozemky Následkem nedostatku vody jsou pozemky dávných obyvatelů dol níbo toku řeky suché a tam kde dříve bujelo hojné osení zeje nyní na cestovatele suchá poušť Pilní Indiaai rok od roku vzdělávají půdu svou osívají ji avšak když leto nadejde následkem nedostat ku v od v vše SDrahne dříve než může uzxáti Skrovnému počtu Pimů se ještě dostane í časem něco voay z reky tak že mobou vypěstovat! aspoS částečně své potřeby životníavšak veliká většina jich závisí na dobro činnosti Někteří si vydělají na živobytí vožením dříví nebo jinou prací avšak ostatní jsou vydáni bídě která má za následek i zloči ny Tak se ten pracovitý mírný a pohostinský kmen Indiánů po zvolna přeměňuje v zástupy tuláků a zločinců jejich půda pak obnáší asi 350000 akrů Roku loňského stačila však voda řeky Gila na zavodnění jen asi 1000 akrů a to ještě jen ne úplně Dobrá polovina pozemků indiánských nevynesla ani semeno do země zaseté vzdor veliké úrod nosti jejich Jak bylo znalci vy šetřeno dva akry půdy dostatečně zavodněné by stačily k uživení jednoho příslušníka kmene A je tu možnost kterak by se toho dalo docílí ti 'í - Vládní ínžínýři poukazují na to že se nechá na řece Gile zřídni vodní nádržka která by obsaho vala dostatek vláhy nejen pro po zemky Pimů ale ještě pro tisíce jiných Indiánů kteří by tam od stěhováni býti mohli Již mnozí státníci na to poukazovali co na nutnost se stanoviska spravedlno sti lidskosti i hospodárnosti ale kongres se zdá býti itále hluchým ku všem žádostem toho druhu Kdyby to bylí běloši na míst Indiánů ti by si již ku právu na voda ze řeky =: Gila - dopomohli Rudoši již po 400 let požívali práva zavodSovacího aniž jim je kdo z bělochů upíral až nyní jest jim pramen obživy voda z řeky vzat k účelům zavodůovacím osad níků bílých Vláda naše se stará o obyvatelstvo zemí tisíce mil odtud vzdálený ale své staré přá tele a spojence v zemi domácí za nechá v bídě aby žebrotou a zlo činem své životy obhájili aebo zahynuli Již na mnoha reservacích indi ánských byly velké částky peně žité vynaloženy na zavodňování a na vycvičení Indiánů r rolnictví Tuto -pak jest kmen indiánský který již po mnohá století se za bývá zemědělstvím na pozemcích 'zavodňovaných a ten je zbaven vody bílými osadníky od vlády chráněnými Není to i čestnou povinností národa americkéhoaby se jim pomohlo? 'Jedinou pomoci jest postavení vodní nádržky od tlily aa řeše GUa Na nJstě ne jlzijth pokusů civilisořláím di rtl'iíi fcaanft jest více radno za czzzJ ť!riio úpadku kmene jil CLno c£r£=aá jfispůsobentto Organisace nade vše Rozluštění celé otázky sociální spočívá v organisaci Lidstvo se musí seřaditi dle zájmů a dle za městnání v různá společenstva která mezi sebou budou uzavírali smlouvy a dohodovati se o tom v jakém poměru mají mezi sebe roz dělit! jak břemena tak výhody společenské Tato zásada dochá zí stále více uznání a dělnictvo které ji nejprve pochopilo spra vuje se ní Proto se množí tak úžasně řady dělnictva organisova ného Za nynějších okolností jest sna hou dělnictva zlepšení svých hmotných poměrů a toho se nedá docíliti jinak než dobrou organi saci Ojedinělý dělník jest vydán na milost a nemilost svému za městnavateli a jen tehdy když dělníci společně o zlepšení svých zájmů se zasadí mohou se trva lých úspěchů domoci Dříve však než se může dělnictvo pu stiti v zápas o mzdu musí býti po delší čas spojeno a zásobeno ka pitálem z vlastních úspor sehna ným aby mohlo stávkou něco do cíliti Tuto nutnost pociťují nyní Čechách a na -Moravě při ny nější stávce o čemž se dočítáme v Nár Listech: Bylo by něco jiného kdyby uhlokopové byli bývali organiso váni kdyby byli měli přiměřený fond pro případ stávky V pánvi ostravsko-karvínské jest 36000 osob zaměstnaných na do lech Vizme jen co s takovou číslicí dalo se provést i za dobu 5 let za discipliny v jaké udržovala ji strana sociálně-demokratická Jest všeobecně známo že veškeré toto dělnictvo stálo úplně v táboře sociálně-demokratickém a běda každému řečníku který by s jiný mi náhledy nežli měli bývalí vůd cové vystoupil v jejich schůzích! Tak "vyexecirováno'' bylo dělni ctvo t Dalo se tedy zcela lehce prové sti že každý dělník či horník na dolech zaměstnaný byl by platil na fond stávkový denně 1 kr To činilo by ročně okrouhle 120000 zi za pět let bez úroků 500000 zk Kdyby nyní když vypukla stávka bylo hornictvo vidělo že mu zaručena třeba malá podpora týdní tédy bylo by přikročilo ku stávce generální Po výplatě byl by každý horník s penězi vydržel jistě 3 týdny Po třech týdnech mohlo sáhnuto býti k fondu ono mu Jedna šestina horníků nepo třebuje podpory neboť má vlastní úspory Takto tedy mohla stávka generální trvat! čtvrt roku - Mohla by se však stávka vydr žetiv zimě čtvrt roku? Nebyli by nuceni při generální stávce již za 14 dní majitelé hor se podro bí"? Vždyť doprava na celé řadě dráh byla by musila pro nedosta tek paliva ustáti úplně rovněž vý roba veškerých průmyslových zá vodů Školy a jiné veřejné budo vy byly by musely býti uzavřeny K tomu přece by státní moc nemohla klidně přihlížeti Pak by při smírčím čřadě nemohli zástupci majitelů dolů tak bezohledně vy stoupiti proti dělnictvu jak učinili to nyní Organisace jest tedy přvní nut ností ale ta musí býti trvalá pro středky hojně zásobená Spojiti se a hned stávkovati jest nesmy slné Je-li organisace již stará fondem stávkovním dobře zásobe ná: docílí více bez boje bez stáv ky než slabá nebo žádná organi sace stávkou nejlépe řízenou Za městnavatelé si to dvakráte dříve rozmyslí než podniknou zápas s unií mocnou zálohou stávkovní hojně zásobenou a nejsouce si příznivého výsledku jisti raději povolí Pakliže nynější zápas horníků ve staré vlasti nebude mít i žádou cího výsledku ale poučí lid ten o nutnosti organisace pak již tím bude mnoho docíleno KaUrrk aestile býU vyléčen místními aplikacemi poaěradl tyto nemohou dosáhnou tl ('dl neduhu Katarrh jMtkrcrnl neb soustavni neduh k Tjrlétenf Jeho w po třebí Jest lkt vnitrních Hall's Katarb Care aiÍTin vnitrně p&sobi přímo nn krev slisna tá blinr Hall's Katarrh Care není lékem maetičkifmkým Byl pfedepiáa jedním t aej lepiich lékaři v tito aemi po mnoho tet Jest dosud pravidel o£ předptsovin Skládá ie s sej lepiich aiUrek Jel Json aimjr spolu DeJ!epíml prostředky kreTÍltSclml a tli oku je phmo na aliinatá blány Dokonali kombi nace drou těchto přísad Jest příčinou tak lizracnch vysledkl ▼ léčeni katarrna Zatle te si o doarMCenl F J CH1H ET CO majitel TOLBDO O na prooej leaaraiKi aa ne Balťs Family pilníky Jsoa aejiepfi CíetoS (obchodní) knihy Jak Lcdff ers Jonrnala denní knihy a Jaé'd = ahorn Pokrok Zišt± Předplácejte aa Knihován Ame rickou poaz #100 roční Čeští vystěhovale! Také do jižoíAmeriky se obrací čeští vystěhovale! kdež se jim zajisté nevede tak dobře jako těm již do severní Ameriky se vydali Možno tak soudili z dopisu jejž uveřejňuje pražská Samostatnost a který i ní následovně: "Sao Padlo v Brasilii 10 ledna 1900 Brasilie jest ji politicky tak hospodéřsky zemí velice klamnou hospodáříky je zvláště pro dělníka mnohem horší nežli mnohé státy evropské Přistěhovalá rodioa která nezná jiné řeči než české musí zde snášeli pravá muka Na kávových plantážích je obyčejně zřízena venda (prodejna nápojův a potravin) kterou má statkář ve své moci a pracující zásobuje vším co k živobytí potřebují Je-li statkář trochu svědomitý ještě to ujde avšak to ohromné poddan ství! U méně svědomitého upadne dělník za živa do pekla statkář jej u sebe zadluží a dělník je pak u něho uČiaěným ctrokem A nemožno existovati vedle tako výchto velkých statkářův menším majitelům zakoupíš si menší kou sek pozemku chceš pěstovali kávu ale netrvá dlouho všemocná kon kurence velkostatkářův mezi se bou skartelovaná zničila by tě malého v krátkém čase kdybys raději neprodal pozemku a neutekl do města hledati práci třebas ná dennickou Dělnictvu se vede zde zle tak zle jako zase dobře dare bákům kteří vykořisťují přistěho válce anebo dohazují panstvu ne věštky V Sao Paulu v hlavním městě státu Sao Paulo a v druhém hlav ním městě Brasilie žije as 200000 obyvatel skládajících se z přísluš níků všech národů světa nejvíce ovšem Brasilianů pak Italianů Němců (asi 10000) Angličanů Poláků Arabův a jiných Každá národnost má zde své zaměstnání a na prvém místě přeje lidu své národnosti ovšem po tu dobu než najde lacinější sily Angličané mají zde velkoprůmysl i železné dráhy jsou ponejvíce v jejich ru kou Arabové jsou známí jako obchodníci vjnikající daleko nad Židy (proto je zde málo Židů) Němci mají průmysl obchod a kolonie rovněž tak Italiani Nej méně snad je zde Cechů myslí se že asi 100 na určito je jich zde však jen 60 Avšak jinak ve státě Sao Paulo je velký počet Čechův zvláště pak v celé Brasilii j Přičiněním několika občanů byl zde r 1895 zaražen český spolek s názvem: Vzdělávací a podporu jící spolek "Slavie" v Sao Paulo a okolí mezi členyje tendence růz ná převládají však pokrokoví so cialisté TiŽ lidé zřídili si dále i svou Českou záložnu jejíž stáno vy dovolují nejen podpůrnou čin nost nýbrž i vzdělávací "Slavie" má Členů 26 záložna pak 10 "Slavie' dále má své odbory: stavební podpůrný pro případ nemoci a Školský fond Když jsem sem přišel nevěděl jsem vůbec že Čechové saopaulští mají svou — českou Školu ani si nedovedete i představili jak mně bylo když jsem ji poprvé navští vil (a do ní jsem spěchal ihned zvěděv o ní)! Škola nemá ovšem stálé místnosti umístěna je vždy z ochoty u některého člena Také učitel učí zdarma byl to až posud dělník nyní budou učiti dva Vy učování děje se večer a navštěvuje školu právě 7 dítek Návštěva by byla mnohem větší kdyby bylo možno vyučovati ve dne (jednou bylo již i 12 dítek) velká vzdále nost nedovoluje všem dítkám ve čer še vzdáíiii od rodiny Nyní chodí do školy také jedno dítko německé aby se naučilo česky Ve škole uvidíte tabuli dle nového vzoru učební knihy (dávají se dě tem zdarma) sbírky přírodnin — vůbec skoro všecko co sluší míli obecné škole Také vás překvapí pěkný český zpěv nacvičený jed ním členem-budebníkem Ptal jsem se členů jak přišli na tu myšlénku založit si tu českou ikolu a tu mně bylo adpověděno: "Chceme zacbovati památku na šeho jazyka který se nám zdá nad mnohé jiné kulturní Chceme aby naše děti nezapomněly že rodiče jejich byli Češi a chceme aby poznaly ony naše velikány kteří prospívali nejen svému ná rodu nýbrž i národům jiaým Oni musí vědět čím byl Hus Římu stejně jako Amos Komenský mlá deži a svému národu čím Petr Cbelčickýa jiní" Předměty ve Škole jsou mluvni ce národní historie a přírodopis ostatním předmětům nčí se vé ikole brasilské Tímto jsem uči nil částečný náčrt poměrftv ta mfstaích Čechů" K -dopisů bylo- připojeno také provolání spolku "Slavie" k České veřejnosti týkající se organisace Čechů-vystěhovalců v celé Brasilii za účely hospodářskými Život Čechii amerických V posledním čísle Dennice No vověku nalézáme dopis starého česko-amerického osadníka Jana Boreckého z Little Rock Ark v němž porovnává život Čechů ame rických v dobách minulých s ny nějškem Jest v dopisu tom mnoho pravdy obsaženo a proto z něj otiskujeme následující Čásť: Přicházíme k poznání že za nynějších časů ten český duch u nás touha po vědění a po vzdělá ní mezi našinci klesá chuti a žá dostivosti po čtení knih stále ubývá Knihovny spolkové které e tu před 30 — 40 roky s nadše nou obětavostí nás starých zařídi ly leží a práchniví uložené ve skříních kde prach a moli je kazí Mnohde aby se české spolky opa trování vlastní knihovny již zba vily odnesly je do městských knihoven aby je tam moli zničili a kdyby se i nějaký přítel pokroku a vzdělanosti přičinil teď knihov nu spolkovou zařídm uslyší ku svému překvapení a lítosti od knihovníka že si knihy nikdo ne vypůjčuje ani že se nečtou Není- li toto klesání a úpadek ducha českéhó u Čechů amerických? Kam jsme to dopracovali? Že po knihách zláště věde ckých se našinci neshání bude asi příčinou' že po odborné vzdí lanosti a vědomosti nepoznali tou hy a pak bez odporu i to přílišné rozmnožení časopisů ty z pouhé konkurence v zápasu o své udr žení přináší čtenářstvu nadbyteč ného čtení bez ohledu jaké to čtení jest a jakou cenu mívá Časopisy jsou už v tom smyslu upravené aby čtenáři lichotily domněnkou že jiného čtení nemá zapotřebí nikdy i zúmyslně po chválí své čtenáře že isou "osví cení vzdělaní osvojenci" Čtenář tomu věří a tak beze všeho du ševBÍho namáhání a hlubší studie stává se na jedenkrát patentová aým osvícencem Poukázati na tu naši zastaralou zanedbanost ducha a nedostateč né vzdělání pokárati ty všeliké naše vady společenské zlozvyky a neplechy stěží se který časopis VU M k ftVtfW'- ského nebo některý spolek třeba i jednotlivce nepohněval ti by mu pak mohli škodit protože z tako vých nesprávných vášní a lidských náruživostí mnoho našinců pro sebe kořistí Byť to i poctivý vydavatel časopisu za dobré uzná val ty společenské nectnosti po kárati nechce se hmotně oběto vali Bedlivější pozorovatel vidí že lid náš takto odchovaný libuje si v domněnce že jest vzdělaný a že to k jeho Životní i duchovní po třebě dostačuje když svůj časopis nebo dva a více přečetl pak se mu ku čtení knih ani času ani chuti nedostává jindy bývalo -pýchou Čecha státi se Členem některého národ ního spolku i to minulo a v těch spolcích-za nynějších časů za vládá jen naprostá chladná vypo čítavost jaký pak vznešenější účel ty spolky ještě mají? Národ ní zajisté ne Dobročinnost a lásku bratrskou také ne "Plaťte pokud můžete až přestanete pla- lil UBUrjC JIVUVCU Ruch a láska k lepšímu národ nímu a společenskému životu na lezly teď své pěstitelky mezi na šimi ženami Jejich snahy zaři zování Škol pro mládež a zavádění mezi našinci zábav ušlechtilejších se řečněním zpěvy a hudbou zasluhují si uznání Naše spolky národní přivlastni ly si tolika slavných -jmen veli kých našich mužů čtu více časopisů nenašel jsem ale zprávy aby který z těch spolků aspoň jednou v roce byl věnoval den nebo večer kde by svých vyvole ných patronů slušným spůsobem jejich činů a zásluh ze života přiměřenou přednáškou a jinak byl oslavil a uctil K čemu ta slavná jména? U nás v české osadě Házen na mé vyzvání před dvěma roky oslavili jsme narození Karla Hav líčka K tomu cíli vzal jsem si práci vypracoval jsem o KH přednášku (mám jeho životopisy od K Tůmy Masaryka a Kutno horský soud od Veselskýho) tu St Jacob'3 Ool St Jacoďs Ool pretl ti (i (i přednášku jsem v loni v měsíci říjnu poslal sboru "Karel Havlí ček" Č S P S v Detroit s vý zvou aby tam památku svého patrona oslavili Učinili tik ale když mi taj pan Masák přednášku posílal nazpět psal: "Přednáška je velmi krásná ale politování hodno že účastenství bylo slabé ač dostaly pozvání všecky zdejší spolky" Položil jsem sboru Ka rel Havlíček zároveň otázku byl li by volný něčím přispívat že bych přednášku vydal tiskem na tuto otázku nedostal jsem žádnou odpověď Máme tu asi 5 národních spol ků co sobě vyvolily a přisvojily jméno Karla Havlíčka V Detroit v Minnesotě vNebrasce v Texas a tuším jeden v Clevelandu Kdy by ty spolky přispěly každý po $10 na vydání přednášky tiskem peníze ty obdržely by nazpět kdyby se přednáška třeba jen za 10 ctú prodávala Nuže kde jste upřímní ctitelově Karla Havlí čka vzchopte se k dílu! Tím Činem by se mezi námi nejlépe uctila oslavila a rozšířila památka Karla Havlíčka Borovského nej ryzejšího Čecha svobodomyslníka nejlepšího žurnalisty neohrožené ho statečného obhájce svobody a práv národa českého na konec mučedlníka Společnými silami usnadnilo by se vydání i pak pro dej a rozšíření přednášky mezi našinci :'" Ač jest ve slovech p Borecké ho ronotio pravdy musíme přec dozaati že na nynější česko-ame-rický život poblíží příliš černě Ty četné časopisy česko-americké spolky s ohromným počtem člen stva bezpočetoé české školy ano i stále množící se spisy česko americké to vše dokazuje že ten český život náš nepoklesá A Že se Čechové američtí neshání tak po knihách vědeckých jako dříve to asi také nebude se na pravdě zakládati AspoS tak soudíme z toho že první české kuělikupectví založené v New Yorku raku 1872 pány Jandusem a Paldou zaniklo během roku kdežto nvní zde má me v každém městě Čechy více obydleném jedno nebo aspofl jed natele kněhkupeckébo - Děti naše zde rozené 'ovšem raději sáhnou po knize anglické ba i mnohý z těch starých českých přistěhoval ců ale vzdor tomu nalézá zde nyní česká literatura ze staré vla sti odbyt daleko hojnější než kdy dříve v-: - ' - Bývalo v dřívějších letech mezi námi více srdečnosti to se upříti nedá ale totéž nalezneme dodnes ještě tam kde žije skrovný počet našinců a kde se zřídka schází Onen duch krajanské družnosti se jeví všude tam kde jest stýkání se řídké kde však se lidé nahro ' lilfliiijHilii _ ' ' lílíiiíi? : I ZA JEDINKOU NOC Vsedněte na St Louisský rychlík vy jíždějící z Omahy ve 455 odpol I druhé ho rána v 719 jste v St Louisů — 463 mil za jedinkou noc Vsedněte na rychlovlak denverský je doucí z Omahy ve 425 odpol a druhého rána v 710 jste v Denver — 538 mil za 15 Jí hodiny Vezměte vestibulový rychlovlak vy jíždějící z Omahy v 515 odpoledne a jste v Chicagu v 820 ráno Spací a pohovkové vozy při všech třech vlacích Vozy jídelní při vlaku den verském a chicagském TICKET OFFICE: 1S02 Faraaa Strast TturtM u: rovmatiNmu neuralgii bolestem v kyčlích bolestem v zádech vymknutimím pohmoždéninám strnutí bolestem madí a stále spolu obcují ovšedni se jeden druhému a pak ona srdeč nost přestálá Ostatně je to zcela přirozený úkaz že lidé zvláště staří pohlíží na minulost se zra kem jasným a spatřují v ní jen ty světlé stránky kdežto přítomnost posuzují velmi přísně Tak činí i p Borecký ač v té své kritice mnohou pravdu vyslovuje Fort Wayne Ind Kristof Vode blídaě u Peteťa B x & Iviaober Co v našem městě který po 4 minulé roky trpěl záiucbou byl vyléčen a téáí se nynějšímu zdraví Jak se to stalo sděluje jak následuje: "Jak vám zná mo Jm nočním hlíffam o Teter' Box & Luno ber Co a vystaven všeho druhu průvanu a počasí To ml při vodilo prudkou záduchu které jak se zdálo uijak nebyl jsem s to se zbaviti Když jsem své obchůzky nahoru a dolů konal stěží jsem mohl dechu po cbytit a div jsem se nesvalil K tomu přidán byl si'ný kašel Někdy jsem musel kailati půl hodiny v jednom kuse hojně šlemu vyvstalo který div mne nezaduill' Někdo nutil mne abycu vzal Dra Petra Iloboko a třel se léčivým olejem Svolil jsem a každé trochu si objednal V celku vral jsem asi sedm lahvi Dra Petra Hoboka a vypotřebivitl Seat lahvi léčivého oleje a s radostí pravím že léky tyto mne uzdravily Minu nyní a potěšením pracovali a stoupání po schodou je mi tak mále ob: (ž„é jako kdy před lety" Pan Vode bydlí v č 12 Bartbold nlice DrL H SIXTA SCHUYLER NEBR Písárna v Ilollmanově blockn V druhém poschodí ' ' Frank Doležal ooaký prtVvnllc FREMONT : - ' NEBRA3KA Vyřizuje veSkeré soudní a právní zále žitosti při vrchním aneb krajském soud v kterémkoliv okresu Maje důkladné „_K_V ~ — Jt-% AUKIUBM MttV UttVIfil BIUzCU tUfUl VI krajanům ve všech íétlch státu 44lf ' FRCUBA CESKÍ PRÁVNÍK VE SCHUYLER - - NEBR - Vede právní pře při všech sou dech v kterékoliv části státu a po slouží právní radou ve všech pří padech Pečuje bedlivě a osobně o všechny záležitosti mu svěřené Reference: Bankovní dům F Foldy Adresujte: Fr Cuba Schuyler Neb Krásné dva litvprafované ob'ary Představující íebké velikány Husa a Ziiku hodící se pro spokové a veřejné místnosti jakož i pro rodiny mátna nyn na skladi Prodáváme je oba po ElOO aneb co prémii k Pok Západu aa goplafek 60c PcknA Zápttáu Oteaha feb TffTffTVmtTTyJTVTTTTTTa' tURLMGTOH STAT1ÍK ICti tai nasaa Ctmta Tturw m