Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, July 31, 1918, Cast Redakcni Editorial Section, Page 5, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKKOK DNE 81 ČEflVENftE 1918
Strana 6
n ' W— Wl Ml - ' " li--
1 ŽENSKÁ HLÍDKA §
Pofedatclk M Pureéová
Jaroslav Vrchlický!
PÉRO
Upudlo péro hnvratií
v ocstu mou výáe zlehýnka
O nie tak srdce íicrani '
jak Bmutná Iňsky vzpomínka!
JI upřel hned nvflj k íičmu hled
Mám tebou psát avůj žali
Houk' vítr: "Xezlikfiš víc rpťt
t:o jednou osud vzal"
A jen h stočil po utraui
a ztieh ' kdes v rokli pak
já atal na píro havraní
hvfij upíraje zrak
O znám té znám a dobře vím
můj osud havran jest
on vřStby kynem Jajeiimýiu
tí hodil do mých cest
O nic tak duŇi iierniií
jak lásky klam a lež
Sem pojď ty péro havrani
zde na mém nritei lež!
DOBA PO VÁLCE
Dnes když celý svít je v ohni
každý myslil-í člověk uvažuje co
sc bude po uzavření míru konat)
a dlti s ženami které zaujaly mí
sta v industriích a v jiném oboru
mužovy práce
Řešení problému po válce bude
vyžadovati moudré státníky a po
litiky moudré a myslící učitele li
du k uspořádání společenské ú-
rovnč neb poměry budou takové
jimž v minulosti příkladu není
Příprava ku řešení těchto váž
ných problémů nastavsich po val
ce měla by být i započata hned
neboť bude vyžadovati mnohem
vážnějšího přemýšlení nežli pro
blémy ku vstoupení do světové
války
Zvláště nám ženám bude nutno
soustřediti všechen důmysl ku če
lení a řešení ženské otázky Po
měry budou tak změněné a tak ci
zí v poválečné době že každá odu
ševnělá žena bude muset vynalo
žit! veškeru svoji sílu nejen po
válce ale započít! již nyní pře-
mýšleti o plánech organisačníeh
Nové poměry budou vyžadova
ti nový spfisob žití novou iudu-
utriální úroveň mezi mužem a že
nou novou odchovu mládeže no
vý společenský život nové poli
tické uspořádání v němž bude že
na bráti rovného podílu s mu
žem Největší vsak problém ku pf
jednání bude — co dřlati „ a jak
naložili s vrátivšími se vojáky A
co delati s dělnicemi jež nastou
pily místa uprázdněná po mu
žích kteří do války vstoupili Ta
to válka vyžadovala mnoho práe
od žen nejen na poli dobročin
ném ale i téměř v každém oboru
řemeslnickém a učitelském a z té
to příčiny otázky ženské jsou dů
ležité a složité a protož počína
jí se již nyní ozývala hlasy — mu
síme se připravovat! na poměry
po válce!
A Jt
ŽÁDÁNO
25000 žen ku zapsání do student
ské reservy ošetřovatelek
Spojených Států
Vláda žádá 25000 mladých žen
by vstoupily do studentské reser
vy oii-třovfttelpJv a byly připrave
né cvičit i se ve službě jako ošetřo
vatelky Válka činí bezpříkladné poža
davky cvičených ošetřovatelek
Pouze jenom ty které braly plný
kurs cvičení mohou míli nároky
na službu při vojště v zámoří Ty
to ošetřovatelky jsou po většině
brané z nemocnic doma Jejich
místa musí být i nahrazena studu
jícími ošetřovatelkami jež jsou
zapsané ve dvou- neb tří-letých
kursech Kažtlá mladá žena neb
dívka která sě nechá zapsati do
studentské reservy ošetřovatelek
Spojených Států propouští oše-j
třovatelku do služby při frontě a
mohutní domácí armádu na níž
se musíme spoléhati by činila na
ši druhou linii nemocenské obrany
Xa zdraví amerického lidu spočí
vá duch jeho válčící moci '
Stáří — Výzva k ženám stáno
ví KtáH od 13 do 35 roků
Kvalifikace — Intelligentní spo
lehlivé ženy n dobrým vzděláním
a v pliiém zdraví mají přístup ~
Výběr v eelé zemi Kollejní vzdě
lání je vždy cenným aktivem a
mnohé nemocnice za ně kredit
dají Kredit bude dán za zvláítní
v? fackou výbavu aneb předběž
né cvičení v oSetřování takový
jako s nyní udílí ve zvláštních
kursech jež jsou zavedené v mno
hých kollejíeh a školách Někte-
ré školy nepožadují plné vzdělaní
vyšších škol
Zápis — Ženám bude dána pří
ležitost nechat se zapsati do stu
dentské reservy Spoj Států do
jednoho z třech směrů :
1) Když budou držeti sc při
pravené až do prvního dubna 1919
přijmout i vyznačené školy pro o
šetřovatelky 1 Tyto ženy budou
poslány do škol talk rychle jak
budou místa uprázdněna Těm jež
mají lepší kvalifikaci bude dána
přednost a jest také možným že
všechny jež jsou zapsané nebu
dou přijaty
2) Když si přejí státi se kan
didátkami pro vojensiké ošetřová
ní ve škole nedávno zařízené na
řízením válečným odborem s od
bočkami ve vybraných vojenských
nemocnicích
i) Když budou držeti se při
pravené až do 1 dubna r 1919
přijnioutl vyznačení — buďto ci
vilní cvičící školy neb školy pro
vojenské ošetřování Ty které
budou takto zanesené budou po
volány tam kde nejprve se potře
ba objeví t
Vláda má za to že většina z
těch které se zapsaly zanesou svá
jména do obou
Cvičící školy pro ošetřo
vatelky V této zemi je evijěebnýeh škol
pro ošetřovatelky celkem 1579
jejich potřeba ji veliká a nutná
tak jako vojenské školy pro oše
třování Ty které se zapsaly do
těchto škol budou odkázáni jak
mile budou místa uprázdněna
Zápisní karty budou označené!
dvěma třídami registrautň — vy
brané a odložené "Vybraná"
třída pozůstává z těclii které jsou
připraveny přijmouti vyznačené
nemocnice do kterékoliv je vláda
odkáže ač mohou samy označili
do které školy by raději byly po
slány Ty které jsou registrova
né ve "vybrané" třídě budou od
kázány dříve a vyhoví se jim dle
možnosti v jejich přání jak uve
deno "Odložená" třída pozůstá
vá z těch které určují svojí služ
bu to jest" které nepřijmou jiné
Následující školy jsou odporučené v našem státě a žadatelky nechť
dopíšou na superitendentky dole uvedené:
Jméno: Adresa:
Xebraska Methodist IJospital Omaha
liishop Clarksou Memoriál IJospital "
Lord LLster Jlospital '"
Wise Memoriál Jlospital "
Douglas County IJospital "
Nicholas Senu IJospital
Sweedish Mission Iíospital
South Omaha Iíospital
Xebraska University IJospital
než vyznačené nemocnice Tato
třídu jest určena pro ty které ne
mohou pro rodinné příčiny při
jmouti cvičení ve vzdálenosti od
domova Ty které budou regi
strované v třídě odložené budou
brané až bude třída vy
čerpána Vláda úplně spoléhá na vlaste
nectví těch které byly zapsané na
seznamu že půjdou tam kde jich
bude nejvíce potřeba
- Žádná nebude doporučena do
některé školy která by nebyla dří
ve státní radou vyslýehaČŮ pro o
šetřovatelky odporučena
Školní běh cvičení — Školní
běh (termín) ěi-li trvání kursu
sc různí avšak trvá ne méně nežli
dva roky a ne více nežli 3 roky
dle požadavku dotyčné školy
Na co připraví cvičící kurs —
Přítomně každá žena která zakon
čí svoje cvičení uspokojivě v kte
rékoliv určené škole má nároky
na službu jako vojenská ošetřo
vatelka na frontě v zámoří Sou
časně bude kvalifikována vydělati
sobě živobytí v nejšlechetnéjším
povolání ženě přístupným Kaž
dá studující hned jak vstoupí do
školy koná milosrdné skutky a
zároveň vlastenecké
Finance — Každá studentka o
šetřovatelství obdrží stravu byt a
školné bezplatně téměř v každé
škole a v mnohých případech i
malý plat co by krylo vydání za
knihy a úbory Po graduaei jest
schopna od $100 do $300 vydělat
Ošetřovatelky v nemocnicích do
stávají služného od $50 do $250
měsíčně ku stravě a s bytem Plat
ošetřovatelek ' řídí se dle okolno
sti případu jest jisto že mzda za
ošetřování nebude snížena ani po
válce Tato země potřebuje oše
třovatelky nejen v průběhu vál
vati v rekonstrukční práci po vál
valy ty kteří budou porant-ni v
ce
Počestná služba— Ode dnů Flo
rence Xiffhtingalové ošetřovatel
ské povolání bylo nanejvýše ctě
no a nebylo více ctěno nežli je za
dnešní doby Vojsko naše potře
buje každou ošetřovatelku již
může dostati by se udržel poměr s
odvodem studentské reservy o
šetřovatelek Spojených Států ro
vnající se národním armádním
kampům Vláda bude se spoléhat!
na studující ošetřovatelství aby
zápolily s neduhy doma a ošetřo
valy ti kteří budou poraněni v in
ind ústních
Ženy této země by měly okázali
jak ony odpovídají na výzvu vlády
1
2
'i
4
5
li
7
ti
9
10
11
12
IX
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
21
Ložě :
110
80
100
H
80
55
55
musí býti nezbytně aplikantko
odkázána do jiné Když byste se
samy nemohly rozhodnouti inile
rúda vám ve výběru školy pomo
hu Dále kdybyste sobě přála
navštěvovat! školu v jiném státě
tož v tomto případě mně to o
znamte a já vám vypomohu Žá
dejte o jakoukoliv radu a já vám
ji udělím dle možnosti
V úctě
MARY 13 COGHL R X
Chairman Nursing Committeo
State Couneil of Defense
v
VÝCHOVA DĚTÍ V MEXIKU
15d
Dr B F Iiailey Sanitarium Lincoln 85
Stale Jlospital 1'or Insane
Lúícoín Sanitarium
State Orthopedie IJospital
Eslher's Iíospital
Norfojk General Iíospital
Grand Island Iíospital
Fremout Iíospital
Lutheran Iíospital
Xebraska Sanitarium
Xebraska Sanitarium
Monw Jlospital
Ijiitlierau Iíospital
Spencer Iíospital
Norfolk
Grand Island
Frcmont
York
Ilastings
Colege View
Seward
Bcatricc
Spencer !
Ilastings
líebron
Xorth Platte
Beatrice
700
70
150
25
2('
50
40
20
:{5
— ~
29
J!i
45
20
20
20
Mary Lanning Iíospital
25 Blue Valley Iíospital
2( Xorth Platte General Iíospital
27 Jíeatriee Sanitarium
Školy dosud neurčené
Tyto nemocnice jsou v pozdější době otevřené avšak cviče
ní v nich dá t-vičenei dosti dobré podklady tak že dostaJie v kaž
dé ustanovené škole patřičný kredit za práci vykonanou:
Jméno:' -A div™ r
Ford Iíospital Omaha! 75
St Joseph Iíospital " ou
St Klizabeth IJospital Lincoln 175
Lincoln Iíospital " oq
I)r ( ampbell & Baker TTospifal Norfolk
1
o
3
4
Požadavky od aplikantek
Aplikantka musí býti neméně
ne 19 roků stará dobrého cha
rakteru a úplně zdravá a bude od
ní požadováno radou zkouíečů rok
vzdělaní ve vyšsi Škole
Trvání kursu je 3 roky
rt ' Výlohy v
Výlohy jsou poměrně malé ža
datelka obdrží byt stravu a prá
dlo a též úbory v některých ne
mocnicích jsou dané zdarma a v
nXktcrýeh j dáván í malý plat mi-
2k
mo shora uvedené na hrazení vý
loh 8 úbory
Každá žadatelka když si byla
vyvolila do které Školy by sobě
přála vstoupití nechť zašle si pro
aplikací a eirkuláře které vše ná
ležitě vysvětlí' t Jakmile ine 1 roz
hodnete do které školy byste rá
da' vstovpila nechte to hned vř
děti a bude-li to možným hned
budete do oné řkoly v seznam za
nesena a pakli rám Vude jiná ško
la určena hned vám bude ozná
meno neb když je škola plna
-Mnohé zajímavé vlastnosti to
ho neb onoho národa nejsou
správně vystiženy nebo úplně po
střehnuty cetovatcly' píšícími fi
stulky o jiných' plemenech a náro
dech A tak též v Mexiku mnohé
věci byly buď úplně ignorovány
anebo jim věnována jen nepatrná
pozornost
Nižší vrstvy lidu jsou často po
vznesenými pozorovately označo
vány jako nevědomé zkažené a
zneniravnělé a jako nepřístupné
jejich vlastní "vyšší kultuře"
jíž se snad oni náhodou vyznačují
Z té příčiny vzniknul mylný názor
vzhledem k třídě lidí tvořící
většinu patnácti nebo více millio
uň obyvatel mexické republiky
Cizinci kteří bydlili delší dobu
v Mexiku a studovali poměry
zpozorovali jednu vlastnost mexi
ckého lidu která snad jim byla
nápadnou ale v Mexiku samém
není ničím zvláštním' a považová
na jest za věc samozřejmou sotva
zmínky hodnou Jest považována
za vlastnost života nevyžadující
zvláštní pozornosti
Jest to výchova dětí kterým sc
ve všech vrstvách mexického li
du velká láska nevěnuje Nápad
ná jest láska a něha mexických
rodičů k dětem a snášelivost těch
to mezi sebou' Přísné trestání dě
tí dle zvyků některých plemen
jest téměř neznámé v Mexiku
" Plemením sebevražda" — tak
známá mezi "civiliso vánými ná
rody" — anebo která vlastně by
la známa před nynějším vraždě
ním výkvětu lidstva po němž se
snad převrátí tento zvyk způso
bem který sotva odpovídá nyněj
ším pojmům o mravnosti — ni
kdy nebyla známa ani navržena v
Mexiku Od íiejVyšších k těm
nejnižším vrstvám všude jsou po
važováni bezdětní manželé za
kletbou stižené Posměšně se na
tržištích ukazuje po ženě bezdět
né a šťastnou jest ta která mů
že chovali na svém klíně potomky
své rodiny Nejchudší rodina se
necítí tak chudou aby neuvítala
nový přírůstek a vždy se nalezne
místo pro děti které ztratily ro
diče a tím i svůj domov — Děti
jsou považovány za dar nebes a
ten kdo by se protivil jejich pří
chodu jest sledován s údivem a
pohoršením
Poslušnost a dobré chování dětí
vůči rodičům i mezi sebou samými
jest jim více vrozeno než vštípeno
a jest více výsledkem přírodní
ixjvahy než zvláštního výcviku
discipliny Ne snad že by nebyly
plny života čtveráctví a neměly
hádky mezi selu ve škole a ve
hře Ale doma se zřídka kdy há
dají Zřídka musí rodiče použiti
násilného trestu vůči neposlušným
dětem
Málokdy jsou děti bity — tak
zřídka že to vzbuzuje podiv cizin
ců Naopak průměrný Mexičan
by se divil kdyby slyšel o jiných
methodách výchovy Není zapo
třebí násilí
Jiná dobrá stránka mexických
dětí nechť kterékoliv třídy jest
obvyklá zdvořilost k starším a ci
zincům a ta se zdá býti též více
vrozená než vypěstovaná
Ve městě na venkově í na
poušti nebo v neodlehlejším ' zá
koutí v horách můžeme viděti ten
týž způsob chování se Vstoupí-li
cizinec na haciendu nebo do cha
trče dělníka děti nabízejí ruce a
okovají se s tou největší zdvořilo-
tí I děťátka v náručí sotva
schopna mluvení vztahují své ru
čky na pozdrav cizinci A tato
zdvořilost jde s nimi životem a
sotva potřebují ponaučování v
tomto fiiněru Rychle nápodobí
zdvořilost svých rodičů a jiných
staršíih osob a vystavují tuto
fy°jí vlastnost téměř od kolébky
až ku'hróbu ' '
A mluvíce o dětech' jest tu ji
ný bod který dává podnět k pří
krému úsudku těch kteří neroz
umí řítuaei a to jest dost ca stý V
některých venkovských oVícb
zjev totíi j9bMrf ii tm?ř ú
plně nahých Někteří cizinci zve
dají ruce pohoršení nad takovou
— dlo jejich názoru — zpustlostí
Nechápou že se tak děje z pouhé
ho ohledu na tyto maličko a pro
jejich pohodlí že jest jim dovo
leno tak chodili V tropických
krajinách kde tento zvyk pře
vládá i dospělí spokojují so jen s
tolik oděvem kolik slušnost při
kazuje Trýzniti maličké zbyté?
ným oděvem bylo by kruté pro
to z příčin podnebí jest jiní do
voleno zbavili se veškeré zbyteč
né přítěže
Pisatel tohoto článku žil mno
ho let yn různých místech Spoje
ných Států a může říci že nevi
děl nikde takový zájem a lásku
otce k dětem jako v Mexiku O
všem že matka často lásku k dě
tem tím více ukazuje ale pisatel
tohoto žel poznal že i některé
matky ve Spojených Státech jsou
k svým dětem příliš chladné a po
strádají pravého mateřského zá
jmu
Ale mexický otec peon nebo a-
rístokrat se stále stará o blaho
svých maličkých Zajímavé jest
ho pozorovali Nechť doma ne
bo na cestách mají děti vždy ná
rok na všechno co poslouží k je
jich blahu a štěstí i když starší
musí si něco odepříti ! — American
Revievv
#
SPISOVATELKA ÚTOČÍ NA
SLUŽKY
Jsou prý jedinou třídou která ne
utrpěla válkou a nejsou dosti
patriotické Mají prý platiti vá
léčnou daň proto že slouží pá
nům
Neuvěřitelný nápad má "spiso
vatelka" Gertruda Aťhertonová
která se pustila v dlouhém článku
do služek a nehorázně jim vyčini
la že těží z války Služky prý jsou
jedinou třídou která válkou na
prosto neutrpěla Všecky ostatní
třídy přináší svůj podíl na obětích
-- ba i páni pro které služky slon
ží ale služky mají jako dříve svůj
Jatý život Mají svou zvláštní
světnici dostávají jídlo zrovna ta
kové jako jejich páni a jsou den
ze dne línější Za nedlouho snad
nebudou chtít vůbec nic dělat Na
druhé straně jejich paní chuděr
ky nevědí z čeho budou druhý
den živy neboť skoro všechny své
peníze rozdají na různé dobročin
né účely a jen stěží se dočkají
vždycky až jim manžel opět dá na
živobytí Proto měly by se na
služky uvalit válečné daně aby ta
ké něčím na válku přispívaly
Podivuhodné jest že paní spiso
vatelka nenechá spisování a nejde
někam sloužit když mají služky
takový ráj Jest sice pravdou že
v některých rodinách se služkami
zachází lidsky a že mají poměrně
ucházející jídlo ale jest také prav
dou že ve velikém množství pří
padů služebnictvo má stravu zvlá
ště vařenou a ž© poměry jeho jsou
ubohé Nejen to Služky nemají
naprosto žádnou volnost Pouze
asi jeden den v týdnu mají prázd
né "odpoledne a málo kdy mají
prázdno v neděli Kdyby skutečně
služba byla takovým rájem nebyl
by nedostatek služek A nejen to
Služky si musí namnoze nechat lí
bit každou hrubost jak od mla
dých a starých pánů tak i od pa
niček druhu paní spisovatelky
které se domýšlí že služky jsou
od boha stvořeny pouze k tomu
íbv se staral v o pohodlí svých pá
i a i
nů
('lánek paní Athertonové pobou
řil nejen služky ale i rozumnější
ženy veřejně činné protestují
proti článku tomu a tvrdí že jest
naprosto nespravedlivý a že se činí
jím služkám veliká křivda Služky
jsou v takovém postavení že ne
mohou každému odpovídat a ne
mají příležitost aby psaly do no
vin články jako paní spisovatelka
Naprosto pak není pravdou že by
jim chybělo na vlastenectví více
než jejich paničkám Mnohé z
nich mají ve válce své bratry a
mnohé musely jít sloužit poněvadž
jejich manžel byl povolán k vo
jenské službě
Paní spisovatelka navrhuje aby
byla uvalena válečná daň na kaž
dou služku která má přes $25 mě
síčního platu aby w? jejich myslí
obrátily také na něho jiného nc
pořád myslet na to jak se kde
vyhnout prácí " a{ Vydřít e-svého
zaměstnavatele eo nejvíce peněz
To jest skutečně již více než
odvaha Služka která ke stravě za
rok vydělá 300 ze kterých si mu
sí často í stravu přikupovat a mu
í kupovati veškeré mje potře
by měla by z tohoto královského
honoráře platit daň! Mnoho-li da
ně by pak musely platit paničky
které nosí na sobě za několik tisíe
dollarů šperků a za celý svůj život
nevykonají ani tu nejmenší práci
nejen ve prospěch veřejnosti ve
prospěch vlasti ale ani pro sebe
poněvadž na ně musejí dřít služ
ky Mezi zamčstnavatelkami služek
vyvoláno bylo pravé vzbouření a
projeveny byly obavy že bude-li
?e takto proti služkám vystupovat
půjdou dělat do továren a závodů
kde si vydělají více a kde mají ta
ké větší svobodu — u Sprav"
Nadívané zelí
Vezni i půl libry telecího a pul'
libry vepřového masa sejmi s ně
ho všecky kůžičky a mázdry a
rozsekej maso na drobounko Při
dej pak k němu jednu rozmočenou
v mléce a potom dobře vytlačenou
žemličku trochu strouhané citró
nové kůry tři celá vejce a nále
žitě soli Rozmíchej to dobře
Mezi tím odstraň vrchní lupení s
pěkné hlávky bílého zelí dej pak
celou hlávku do osolené vařící vo
dy uvař ji do měkká a rozeber ji
potom Oblož pak dno i kraje
kutháuku vymazaného dobře má
slem aneb sádlem uvařeným zel
ným lupením potři lupení tou ná
divkou přikryj ji opět lupením
to pak potři nádivkou a pokračuj
tak napořád až všecko dodáno
bude Povrch pak přikryj lupe
ním polij to trochu sádlem aneb
rozpuštěným máslem nech to v
troubě hodinu péci a vyklop to
pak na mísu a nes na stůl
Květák (karfibl) omaštěný sýrem
Rozeber květák na několik ku
sů sloupni všechnu tvrdou kůru
rozkrájej ho na stejně dlouhé ku
sy a vhoď je do studené vody aby
vyšla syrová chuť Pak je vař ve
slané vodě do měkká srovnej jo
na mísu pomazanou máslem 'a
stlač je čistým šatem aby byly
dosti stejně na vrchu pokrop je
rozpuštěným máslem a posyp jo
dosti hustě dobrým strouhaným
sýrem a peč v hoťké troubě tak
dlouho až sýr nabude žluté kůry
Maštěné kroupy
Vyper dobře kroupy přidej do
nich velký ždibec přebraného kmí
nu osol a vař do měkká Vysyp
takto vařené kroupy na mísu a
polej je buď rozpáleným máslem
neb sádleni na stůl k nim podej
buď (virstle) neb vařené na říz
ky rozkrájené uzené maso
Dušené zelené bobové luštičky s
uzeným masem
Ober as kvart mladých bobo
vých lustičků a ve slané vodě je
uvař do měkká Rozkrájej malou
cibulku nech ji na třech lotech
sádla zpěnit přidej k ní rozkráje
nou libru uzeniny nechajíc ji du
sit zapraž to pak lžiičkou mouky
přilej trochu vody a nech uzeni
nu do měkká dusit Přidej pak k
tomu ty vařené luštičky svař to
a dej na mísu Do prostřed dej
maso a okolo něho luštičky
Salát z uvařených bobů
Uvař boby ve vodě do měkká
ale nenech je rozvařit sceď je
ptk na misku Polij je trouehem
dobrého oleje a vinného octa po
syp je- trouškem zelené petružel
ky drobně rozsekané promíchej
to povolná urovnej salát na mi
sku a posyp jej troehem pepře a
solí
Jahelník se švestkami
Přeber dobře libru jwkných já
hel vyper je v horké vodě i uvař
je v mléce Pak utři na míse čtvrt
Uhry másla přidej osm žloutků
citrónovou kůru čtyři loty slad
kých mandlí čtvrt libry cukru
posléze přidej vychladlé jálAy
Dobře to promíchej i protáhni le
hce sněhem udělaným z bílků
Zatím vymaž formu dobře má
slem dej do íú vrstvu jáhel o-
blož je švestkami rozkrojenými
na půlky vyndavši z nich peei-
ciy ťoioz opet jamy na ne zaso
švestky na vrch toho dej zase já
hly oblož to máslem i nech tn
půldruhé hodiny péci posyp to
cukrem a dej na stůl
UŽITEČNÉ POKYNY
Šněrovačku lze nejlépe práti
takto: Vyndejme přední ocelové
pruty (steels) položme žuérova
čku na plocha stolu neb jinou ale
ne do vody Vezmeme mydliny z
bílého mýdla a malý kartáč a tím
to drhněme šněrovačku až je či
stá a oplákněme nechajíce z' ko
houtku vodu na ni téci až jevŠc
chno mýdlo z ní pryč pak jí v ni
kou dobře vytáhněme do bývalé
ho tvaru pověsme na sáúru £o
ehlďfku by pozvolna schla