Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 12, 1918)
PO i LáEiMSKA HLÍDKA í AXWWOTM —————— T— 8 Sy ČECH: PiSEtf ROLNÍKA Nechť dav sc rodu zlutu kláni Hlaví reku meč — ja hrdé amozolenou dlani tMm&m prontou kleč Ňad Mu mocuých pcwlueciiá mohu Bkrftné vznfot neb jenom z práce pravá ccun pravá zkvéti čest Á nejpředněji! ro váeoh prací ta již kouá pluh: jí pusté zemi rfijo vrací přirození' bůh 1 To séiuř které pilnou hrstí nořím v matku zem zářícím zlatem vyjde z prsti v rozkoš bratrům všem Jen z toho zlata klusů roben ' Krésúv pyšný šat y i vínek nádherný jímž duben vládci majestát Jen ze- zlatého toho moře n chrpy korálem vám avitla vzdělanosti zoře i umřu zápalem By přeptal ňadra velké matky křísit dělný pluh svět v pustinu by klesl zpátky ve tmu lidský duch Nuž kove piostý v černé líSe hrd blýskej dál! ten rodný lán je moje Hic v ní já volný král Ji dobyl předek ostřím rádla ji můj hájí pot v ní poctivá vždy práce vládla vzcházul dobrý plod 4 4 4 CHLEBÍČEK nahradí mouku Mám po ruce mnoho vládních pokynů jak pouifívati různých náhražek mouky však "tuším že by naše krajanky mnohé nezají maly neboť skoro všude jc hoj nost těchto podávána avšak zdali by si jich některá přála toz s ra dostí je V této stati uveřejním ač jsem tak již mnohé oznámila líylo by záhodno 'kdyby mise ctěné krajanky která přišla na Krfrká pro válkou ioiťiíné ' v krajany: V pravidelné schůzi 0 NV S odbývané v pátek ve čer dne 7 Června od vedena částká $ 1423 Dříve $21255 se osvědčil podala jej Siřeji tak spěch což by dozajista "v tomto čase přiiílo vhod nám všem Ho spodyně v tomto ěase zvláště nia jí příležitost uplatniti sve schop nosti a hleděli co nejvíce upravi ti chutné a levné pokrmy neboť nevíme jak dlouho válka ještě po trvá a rovněž nevíme jaká úroda všeho bude neboť se zdá že i tá příroda letos je proti nám — sa mé živelní pohromy íibude-li nám dosti k výživě tož jc jen o tázkou času PŘEHLED UDÁLOSTÍ Celkem odvedeno $22680 Paní Anna Kublková z Thur- ston Ncbr zaslala $500 na Čer vený kříž které budou dodané' na patřičné místo Je záhodno abychom i v teto sbírce ua dále pokračovali — tře ba jen po malých částkách neboť nám nějaký ten desáěek neuškodí a když se jich několik sejde" tož nějaký ten vynález šatna a jenž přece bude přibývati na jednu hromádku Každý z nasnyní vi co musí naňi krajané ve staré via sti snášeti a proto je jim každá se bé menší pomoc vítanou it $ ŽENA JAKO TVOfcITELKA LIDSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Snad ještě nikdy v Americe ne bylo věnováno tolik pozornosti ma tičce zemi která nám poskytuje potřeb životních jako právě v posledních dvou rocích co válkou zpustošeué kraje v Evropě _ trpí nedostatkem a na nás zde spočí vá povinnost zásobovat i je polními plodinami Až do této doby by lo zde plýtváno jak obilím tak též i -půdou poněvadž bylo obojího nadbytek a tudíž i cena obého jak si zlehčena I na farmáře pohlí ženo mnohdy jako na lověka z menšího tábora neboř rolničeni u mnohých lidiček vřazováno do niž- ší kategorie nežli jiná povolání Což byl farmák proti bankéři ne bo velko- a i maloobchodníku? Však dnes se věci zmínily dnes se na farmáře pohlíží jinak neboť přišla doba kdy obilí chlebíček má cenu dvojnásobnou než-li zla to neboť závisí na něm spása lidu všeho A dnes každý člověk kte rý se věnuje pěstování plodin ku nasycení hladových obětí války vykonává důležitou práci neboť nasycuje ty kteří by bez této po moci museli zhynouti hlady Ač bylo vždy dbáno péstoyájií těchto "životních plodiu však ni kdy jestě ne v tak velkých poža davcích jako dnes a ještě nikdy alespoň zde v Americe nepoznali jsme jejich pravé ceny Shora uvedená báseň našeho slavného básníka sv Čecha plně naznačuje cenu rolnické práce a cenu plodiu též Jsme stále na bádáni vládou ku šetření s potra vinami a zvláště s pšeničnou mou kou což jest docela na místě ne boť Vhceme-Ii vyhráli válku tož musíme udržovati naše vojsko při síle a zároveň lid kde válka řádí při životě Nám zde je snadno se trochu obmeziti když tímto jen jnjalým činem zachováme trpící p- ed hladem a třeba i před smrtí 'Musíme si každý uvědouiiti že tímto šetřením vlastně pomáhá me samí sobě neboť nám zde hro zí rovněž veliké nebezpečí v pá du že by Němec zvítězil Protož třeba napnout! veškeré síly a na všech stranách hledět zamezíti ' nebezpečí tomuto- (o se týče šetření s máslem sádlem J"'h masem jct u nás Če chů vécf dostí možnou při výběru tolika různých způsobů v upravo vání pokrmu Zvláště eo se týče šetření s pšeničnou moukou to je možno v mnoha případech pou žiti přísad hlavně bramboro jak na knedlíkv tak též i do jiného pečiva í do žitného chleba možno trochu vařených brambor jemně rozmačkaných a skrze síto protla čených twužíti tím nejen žV se trochu mouky ušetří ale velice se chlebíček zlepší a zároveň zacho vá déle vláčnost nežij jen ze ta motné mouky Brambory maji irjnosř šknboviny a tni snadno V § Nápor Němců na západní frontě minulého týdne zaujímal té měř všechen čas jednoho každého z nás tak že zbylo málo času ku přemýšlení o něčem jiném mimo válku a tudíž asi naše dopisovatel ky do Ženské Hlídky neměly času zavítali na besedu nicméně dou fám žc v brzku tak učiní § Červený kříž ukončil svoji druhou kampaň koncem minulého měsíce s velkým úspěchem A co nás českých žen se týče můžeme bvt s výsledkem svojí práce-v zá jmu tohoto šlechetného účele úpl né spokojeny Sebralo se zdě v 0- maze pokud možno zjistiti jen při měřeně mimo to eo musili kraja né složili v závodech dílnách a úřadovnách ve kterých pracují hodně přes 1000 A tak i jinde městech tuším že se krajane dosti činili neboť uznávají všich ni nutnost těchto sbírek ke koná ní humánní práce již siroto těle so obralo za úkol Rozměr práce této organisaee jest ohromný ne- Iboť nejen podporuje válečné rane- r i -r-x :„i„í: ne aie zaroveu pomjcii auiujiui pohromami a vůbec jakýmkoliv neštěstím a i sirotky v zemích vál kou aneb jinou pohromou postiže ných pečuje Vůbec jest to nejzá- sluznejxi organizace světová jez existuje a proto zasluhuje podpo ry všeobecné na prvém místě § Velice nemile sc nás dotkla zpráva zvěstující nám že divadel- uí společnost "Ludvíkovcu odvo lala dvě další představeni jez me la na programu 'v Omaze Věru byl to krásný požitek jejž nám ti to čeští odbornici zde připravily po všechny večery a zvláště jsme měli příležitost seznati schopnosti těchto umělců při představení tra gedie od "VY" Shakespeara "Othc- lo" Mouřenín Benátský jenž za jisté byl skvostně sehráu Věru že chicagským krajanům můžeme jen gratulovati že mají ve svém středu tak vyspělé umělce Paní ředitelové B Ludvíkové a jejímu p synu jakož i celé ctěné společ nosti přeji zdaru na další cestě jim vytknuté v práci na národa rolli dědičné by i nadále pěstova li lásku k české naší vlasti v této zemi neboť pěstováním těchto u- sleehtilých zabav se docílí více mezi mládeží nežli si mnohý my slí Paní Bohumile Ludvíkové a jejímu zvěčnělému (již přes 8 ro ku) manželi má zvláště Chicago co děkovati že sc mohou poehlulti se stálou Českou divadelní společ nostíkterá jím poskytuje krásné ho duševního požitku Dvacet pět roků neúnavné práce- již pí Lud víkova a s ní několik věrných člc- nů oblažují český lid v Chicapu svým Uměním a jen teprve v loni a letos přičiněním p Jos Sinku Ic se nám Čechům v Nebrascc do stalo té výhody jednu zase za 2 roků kochali se v krásách české ho divadelního umění těchto od borníků Přeji Ludvíkoveum je ště dalších 2-5 roků by se dočkali 50-letéhó juhilea — Paní B Lud víkové ředitelové - zvláště platí moje poklona a vážím si velice té cti M se roně dostalo hohtiti ji po krátkou dobu jejího pobytu v Omaze Doufám h pí Uudvíko vá jakož i celá ctěná společnost zavítá opt jbrz? xaeú nás načež bud--me ú'hni upnmre t feit i Xa počátku lidského hospodaře ní stál dle dřívějších názorů vždy v popředí muž Nyní však počíná si stále více raziti vítěznou dráhu názor který počátek hospodářské ho života lidstva staví na úplně ji ný základ a označuje ženu za tvo řitelku našeho hospodářství Již dlouho pochybuje se o tom že by ncjstarSí lidé hýli vedli svůj život jen jako pastevci a lovef Tomu odporuje okolnost že západní po lovice světa nikdy nepojala do ho- podaření požívání mléka nikdy neoehočila a nedržela domácí zví ře k hospodářským úmyslům Na př v Cíně nenuvhli se nikdy odho dlati k tomu aby pohlíželi na mlé ko jako něco poživatelného Tak není žádné příčiny pokládali naše nejstarší předky jen za lovce a rovrněž tak málo za pastevce Měli nejen zvířecí potravu nýbrž i smí senou stravu Ale jako je faleš ným předpoklad že pěstování do bytka bylo původně výhradním za uiěstnáním mužů tak platí to ještě méně o získávání a přípravě rost linné potravy Zena posunuta do středu počátků lidského hospodař st ví a vyhrazen jí dalekosáhlý vliv na materielní kultury Jí je hlav ně děkovati za původ hospodářsk práce Tento názor odůvodňuje hospodářský badatel Eduard Ilahn tím že přibírá zde ku' srov nání stav který ještě dnes převiá dá u primitivních národů Afriky a Austrálie U Australců jako u Křováků ne ní muž vůbec výhradním živitelem rodiny nýbrž zahaven je již silně sociálními povinnostmi Muži za bývají se již v těchto praformách kultury ponejvíce věcmi které možno označili jako náboženské ideální a umělecké cíle Tyto zá jmy vvplňůjí jejich čas dobře z polovice a tak ne neprávem ozna čován je Australce v Queenslandu jako ''sportsmen" jelikož sc od dává mnoho svým libůátkám Zá takových poměrů vystupuje silně v popředí činnost ženy pro výži vu kmene Lovecká kořist' kterou přinese domu muž není vždy lak Vydatnou aby z ní zbylo něco ta ké pro ženu a děti Zeua je proto odkázáua ua zaopatření jistějších potravin shání zásoby na jejichž snědení béřou podíl i "pánové tvorstva" neniají-li sami nic V Australců a Křováků je tudíž zavedeno pravé dělení práce mezi pohlavími K tomu se druží žej jisté potraviny primitivních náro dů získávány jsou v jamách kva-! šeiiím to je namáhavý a rozvláč ný způsob který spočívá hlavně v rukou starších žen Velký počet divoce získaných rostlinných po travin byl by bez ohtížného a na máhavého způsobu přípravy kvar šením úplně nepoživatelným Vždyť tito národové živí se dokon ce z části jcdovatýini rostlinajni které teprve touto procedurou stá vají sc neškodnými - Tak jc hlav ní potravou v celém lesním území Brasilie- maniok výslovné jedova tá rostlina Halm přichází po vscui tom k důsledku že část hospodář ství jež vztahuje se na používání rostliunych potravin a pěstovaní rostlin vytvořena byla iniciativou a podnikavým duchem ženy "VČELKY" RVhtÁ iálfi ' Straná Í "Málo nás tnálo nás pojď se střičko mezí nás" Tak by ú raobř ly zpívati naše " Včelky" v mno hé české osedč ačkoliv uplyuulv již více než půl loku od založení této kraín organizace Tisíce (í!ko:Io'nkyc]i zfn jo ař jtnpui nepatťný zloniek pochopil rvo ji' po vináost která ✓ volá naši ženu pó bk! hójujícÍBiu muli 'CefdcofiloVenské Ženy nilly hy 8táti' do jťidné pod praporem naší revoluce protože v této strašné rálee jde v první řadě o budouc nost jejich dltí Táto válka pře vrátí svět a určí na dlouho jeho další vývoj spoícčenuký kulturní hospodářský i politicky Buď zvítězí Spojenci a jejich vítězstvím bude osvobozen svět od strašného nebezpečí neinecko-maďarsko-tu-řeckého anebo zvítězí hordy ger-mánsko-mongolské a celý svět bu de zotročen Buď bude pomstěno Srbsko Belgie Polsko Itusko Iíu- munsko buď bude napravena sta tá křivda na našem národě buď bude dáno zadostiučinění Spoje hým Státům za potopení Luská me a Francii za zákeřné přepade ní — anebo zahynou vykrvácení malí národové ve vražedném ob jetí německé šelmy celá Evropa bude opanována Hohcnzollerny a jejich otroky Habsburky nás ná rod ve sl arem kraji bude neod volatelně odsouzen k smrti hvězd- jiatý prapor bude zneuctěn na vě ky a Spojené Státy budou se mu sit připravovati k strašnému smr telnému zápasu s posílenou bestií pruského militarismu Děti naše ve staré vlasti budou nositi ještě těžší pouta budou ži ti v ještě potupnějším' otroctví německý a maďarský moloch bude piti jejich krev a žít z jejich mo zolů dokud nepadnou pod katan- ským bičem aby udělaly místo potomkům hord ničících ohněm a mečem nejkrásnější kraje Evropy potápějících neutrabú i nemocnič ní lodi vraždících děti ženy star ec znásilňujících nevinná děvčata -srbská a belgická A děti naše v Americe budou se clry stati káiové krvavé koupelí k nové bouři k novým obětem mno hé z mladých matek které dnes nechtí ničeho slyšeli o oběti o práci pro svobodu našeho národa pro zničeuí nejhroznějšího vraha budou za dvacet pětadvacet let prolévati mamó slzy nad hroby svých dospělých synů ubitých v nové válec Česko-slovenské ženy! Uvědom te w co znamená nynější válka a představte si že všechno to hy se mělo v krátké době opakovat! Myslíte že Němci nejsou schopni nového krveprolití že by e spo kojili pokořením Evropy? Němci pohltili milliony polab ských Slovanů a nespokojili se Němci nás přivedli na pokraj hro bu a přece stale a stale pokouše jí se nás doraziti Němci roztrhali třikráte Polsko Němci oloupili Dánsko Němci urvali Francii El-sasko-Lotrinsko a znovu se vrhli na ncjkullurnější národ aby mu vzali nejbohatší severní oblasti Němci zákeřně přepadli Belgii rozvrátili Srbsko dnes kladou svou surovou pěst na Rusko — Myslíte že by se zastavili před A merikou? v Viděl jsem fotografii pěti nebo sedmi mrtvých děvčátek belgi ckých Malá tělíčka byla ukrutně zohavena — až krev mi stydla v těle: tu uťaty nožičky po kolénka tu usekány nebo zpřeráženy útlé ručky krásné usměvavé kdysi hlavičky znetvořeny k nepoznání Všecka nevinná stvořeníčka byla znásilněna a umučena německými vojáky Vidél jsem hrozné věci na bojišti a v nemocnici ale před tímto pohledem jsem ztrmil úža sem a hrůzou V Srbsku byla nalezena matka přivázaná' ke 'stromu a na její zkrváeeiié hrudi připoutáno bylo robatko zadušené uříznutým pr- sem matčiným který mu kaniba lové nČinecko-maďarští vrazili do drobných ústek Když jsem šel do zajetí procházeli jsme polskou vesnicí kde jsem spatřil několik žen polských pobíhajících jako v šílenství a zoufale uaříkajíeích Ptal jsem fce starců kteří je mamě tišili co se stalo— Den nclío dva před tím byli tam ještě maďarští husaři kryjící ústup rakouské ar mády do Lublína Než sami odešli z pomsty rozsekali a na šavlích roznesli několik drobounkých dí tek před pčuna zoufalých matek Myslíte že Němec a Maďar vraždící děti v Evropě bude laská ti děti americké ? Naši dobrovolníci řadí sc v tisí cích po fhfk Spojeneckým aruiá dám ve Fraueiira Itálii aby' tyto hrůzy pomstili aby osvobodili náš národ aby do prachu mrazili g" múuko-ma'Jarskc katauv a tak Za každou spojeneckou armádou stojí svobodný národ obětující vitf aby vojáci měli dostatek po travy odivu prádla tabáku knih Jenom náš voják — hrdina náš revolucionář — dobrovolník stojí y poli sám bez pomoci těch kteří doma úpí pod bičem tyranů a k našemu vojsku hledí s nábožným zanícením' jako ku svému spasiteli Kdo má podati ruku našim re kům kdo má obvázati jejich rány kdo jim má náhrad iti peči náro da od něhož jsou odděleni hrad bou německých bodáků a děl kte rou musí rozbiti svými pažemi kterou musí prorazili nebojácnou hrudí svou? Československá Amerika je nej větší naše kolonie jí připadli na nejvýš zodpovědný ale nanejvýš čestný úkol pečovati o naši mla dou slavnou armádu Československé ženy! Rozmnož it! řady Včelek" a vy kteří jste již Včelkami buďte Včelkami sku tečnými! Hlaste se o práci! Mu síte plést teplé věci musíte síti spodní prádlo musíte nashromáž dili toaletní prbstředky musíte se starati o rodiny dobrovolníků! Včelky včeličky! Všecky k prá- ei Je třeba vašich pilných ru kou ! Čas letí — nutno dohonili eo bylo zameškáno ! Amerikou projde několik tisíc našich hrdinů z Ruska ua své ce stě do Francie Přijdou bez prá dla snad bez bot bez mýdla ! Pra evijte pracujte do úpadku! Ma tky přimějte k práci své dcery dospělé i školačky Jen tak zachráníte 'Matičku na ši naši Vlast drahou zmučenou ty Cechy krásné tu sladkou Moravu to ztýrané Slovensko Když babička Boženy Němcové zemřela vyběhla stará její služka Vorša k úlům a klepajíc na ně s pláčem volala: C Včeličky Včeli čky babička nám umřela" Pracujte aby k vám nedolehl jednou strašný nářek Včeličky včeličky matička-vlast nám umře- Odešla domů a vrátila se oje denácté hodině Ňa zahrádce" na jednom stro mečku uzrály jim třešně Dostala jich při dělení pro sobe tolik ko lik jich pokrylo malý talířek ne- nědla ani jedné a zanesla jc udý chaná do školy darem Jarouškovi Paní učitelová poslala ji za Ja rouškem do zahrady Jaroušek třeSníni neodolal Zatvářil se vážně a usedl dal sc do třešní a jedl Cceilka posadila sc zase do trá vy k jeho nohám 'Když dojedl po dal jí prázdný talířek a řekl "Jdi zase domů!" Holčička povstala přijala prázdný talířek a zaváha la: "Jaroušku" odhodlala se- říci "Jaroušku řekni mi máš mne rád?" "Proč se ptáš?" zeptal sc jí přísně Jaroušek A Cceilka po níženě před sedmiletým chlapeč kem učitelovým z jednotřídní ves nické školy pronesla větu svého smutku a své pokory: 'Když vy jste páni a my jxme jenom lidé!" tí $ $ PŘI NÁVŠTĚVĚ NEMOCNÉHO odvrátiU iu'hezpečí hrozíc v ne- aíwa ouaouenisti ceieniu scm la!" — Fcrd Písecký KASTY Růžena Svobodová Neříkejte mu že jste slyšeli že jest vážně nemocen 1 když jesl bude záhodno zatajiti tuto skuteč nost před ním N Nemluvte mu o úmrtích o nichž jste slyšeli na tutéž nemoc Neříkejte mu že nemoc může se zhoršili anebo že může hýli váž nější než nyní se zdá Vystříhejte se- zviklati jeho dů věru ve způsob léčení jeho cho roby Nemluvte a nesmějte se hlasi tě aniž mluvte o nepříjemných a jiebo vzrušujících věcech Zároveň však neočekávejteže nemocného oavm bude teuKa íirivomi roz právka nebo vypočítávání zábav jichjste užili a které jemu jsou odepřeny NvprodiéV(řjíe příliš dlouho 0- de jdete kdy nemocný by si přál abyste ještě zůstali Nemluvte o svém soužení o sví líeh Nemocný má dosti svých vlastních 4 4 4 t-- UŽITEČNÉ POKYNY Malinký Jaroušek učitelův v pohorské vesnici roztroušené po lukách a stráních na dvě hodiny cesty měl věrnou a uctivou pří telkyni pětiletou holčičku dělníka ze slévárny Jaroušek byl sedmiletý hošík nosil panské šaty a dlouhé kudr linky Ceeilka chodila" jenom celé léto v košilee a kanafasové s-ukénce se slemi Přicházela ráno umytá s vlásky pořádně spletenými do kočičí za hrádky před jeduotřídní přízem ní školu postavenou u silnice vy stoupila na vršiček proti oknům objala holou ručičkou stromek a zazpívala z plného hrdélka: "Sla víček je malý ptáček "To byl signál Líbilo-li se Jarouškovi' vyšel mi lostivě a šel si s Cecilkou hrát do zahrady Usedl-li na lavičku ne dovolila si nikdy posadili se vedle něho Poníženě u vědomí nějaké nicoty usedla u jeho nohou do trá vy nebo na stoJieku V deset Ho din došla mu do školy pro" svači nu a odnesla zase pokorně talířek s vaječnou skořápkou do kuchyně ve škole ' ' „ Jaroušek cítil -svou výsost na fukoval tvářičky a mluvil k ní s výše hlasem zastřeným na rud úst a často nevlídným O prázdninách očekávali vc ško le hosty Měla přijetipříbuzná paní z města s malinkou dceruš kou Perličkou -' Jaroušek přijímal všechno koře ní CccikHuo do posledního dne — Pak jí oznámil: "Od zítřka s te bou nebudu mluvit Nechoď sem Budu kamarádit jenom s Bertič- koů!" ' ' Ceeilka druhý den ráno jakoby neporozuměla zákazu neho jakoby uemobla unésti fany stála ráno v čisté košilee na návrších u před školou objímala tenkou rucinkou stromeček a zpívala smutným hla sem : ' "Slavíček je malý ptáček " Opakovala dvakrát svou pisci — marně Jaroušek nevyšel Při šla zazpívat druhý den přišla za zpívat třetí den Jaroušek sc ne objevil i Hrál si na zahradě s tříletou juěstsfkou Berličkou malou Černou slečinkou v etauiinovýeh šatečkách niasjičkami a CccUky ueslysd nechtěl uslyštti Tíolííttía sapremýšlcla Chcenie-li vyčistit či vyprat peří rozpárejme jeden roh polštá ře a nalemje na ptří vařící vodu z konvice peří pak takto namočené vysypeme do škopu namydlíme dle libosti a vypereme a v čisté vo dě vymáeháme a zase mokré do čisté sýpky nandáme zašijeme a pověsíme na slunce k usušení Pe- ří takto prané se ne rozlitá a když uschne jest pěkné a lehoučké Chčemc-li ustáliti barvu nr aciné látce z níž jsou teď zástěry neb šaty šité namočíme tyto před praním asi na tři hodiny do při pravené vody s terpentýnem na jeden gallon vody přidáme velkou lžíci terpentýnu a látku neb šat áVní namočíme a pak teprve vy pereme Látka ostane pěkně jas ná a barva nepustí Při praní jemných látek jež vyžadují mýdlo aby sevpředešlo uškození barvě rozvaříme mýdlo napřed ve -vodě a pak v této látku pereme jako ve vodě načež v či sté vodě vymáeháme V Ku vypuzení myší je dobře rozmačkali obyčejné mýdlo a při- míchati do něho hojnost papriky a totou smíšeiiiuou myší díry zapl nili Takto se nikdy neodváží myš díru onu znovu proltrýzati PRO ŽIVOT Není znakem dobrého srdce směje-li sc někdo chybám svého bližního Z toho nejsi zodpovědný' co či ní tvůj soused Tvůj život určují předně tvé či ny — Klid a rozvaha pomáhá z nepří jemné situace Dělá zrovna divy — "Trpěl jsem revmatismem od dětství píše S 0 Bombena Elyria Ohio "Zdálo se že žádný lék nemá na moji nemoc účinku každá změna poveírnobti opet ji přinesla Po využití šesti láhví Dr Petra Ho boka nebyl jsem 'déle revma-t is mem trápen není to mnoho chvá ly řeknu-li o tomto léku žc dělá zrovna divyj Tisíce nemocných mužů a žen nalezlo zdraví a síLu v tomto starém časem vyzkouše ném bylinném léku' Není fna prodej v lékárnách jc však dodá váno zvláštními jednateli již do stanou je přímo z laboratoře Dr Peter Fahrney & Sons Co„ Chica T) III -— Mertkemeut