Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 12, 1918)
Strana "i "'"" POKROK DNK 12 ČEttVNA 1918 POKROK PUBLISH1NG CO vydává rOKBOK ZÁPADU miatai vydáni v ('rete pro Salině okres Jíebraaka ve Sclmyler a ťlarkson pro okres Colfai Ncbraska've Wilson Kas pro (tát Kansas v Cedar Rapids la pro stát lowu r St Faul a Minneapolis Mino pro stát Minnesotu a v TyncJall 8 D pro státy South a North Dakoťu Předplatné: Pro Spojené Státy $200 Pro Kanadu $Z£0 Do Evropy $300 rotné Zásilky peněžní déjtež ae pomocí pe ořžjiieh poukázek (Money Ordera) ex přesáních poukázek Express Money Orders) bankovních poukázek (Eifak Draft) anebo v registrovaném dopise Oznamujete li avé přestěhování udej te starou i novou adresu Depisy z kruhu čtenářstva uveřejní me ochotu? Musí být i slušné psané hex úmyslu někoho osobně poSkoditi a podepsány plným jménem at již ma býti v redakci ntajeno anebo a dopi sem uveřejněno KDE BÉŘE NĚMECKO ' SVÉ VOJSKO Ačkoliv Hircdcnburgovi nepo dařilo se dosáhnouti posledně jed noho velkého cíle svých snah zmocnění se Amiensu a průplav ních přístavů a ačkoliv drahým jeho pokusem při útoku některé jeho reservy záhy byly oloupány o široké slupky anebo nemocí což ovšem přivodilo ztrátu jeho pů sobivosti a popletlo jeho strate gii jest přes vše pozoruhodným organizátorem a jeho způsob u držení německé mužné síly je právě tak loupeživý jako houže vnatý Musí býti pamatováno jestliže ztratí lidi že obrací se na" reservy lidského materiálu kte rýž pravidelně může shromáždit! a čepovati svými rekrutujícími seržanty Odkud pochází jeho pa trně nevyčerpatelný příliv reserv? Odpověď jest do jisté míry pře kvapující á zpřevrací morální a rithmetiku mnohých vojenských literátů Lékařští statistikové jejichž -funkcí jest sestaviti přesné ú mrtní seznamy píší žejest zají mavo za našich dnů zaznamená vati odporující si proroctví tak zvaných expertů o vojenských zá ležitostech Tak ku přikladu známý podobný vojenský expert v péře Ililláire Belloc utěšuje své čtenáře číslicemi dokazujícími že němetrká armáda byla zničepa ry chlostí jež nemá sobě rovné v hi storii Jiný pisatel předpovídal rychlé vyčerpání německých re serv Dle toho samotfiý čas byl by zbraní jedině potřebnou Při těchto výpočtech bylo zapomenu to že každého roku 700000 bran ců bylo automaticky smeteno ko štětem prusackeho kaprála a ze zabránění nemoci bylo částí do bře uspořádaného a vědeckého plánu pro značué sesílení armád ve Flandrech Číslice britiekých lékařských expertů jsou jinou známkou Li dé ti pozorně jM)rovnali stupnici úmrtí v německých a rakouských armádách vydanou na veřejnost ve Lvově z jara se stupnicí nemo cí v armádách spojenců Zkuše nost dokazuje žejest definitivní poměr mezi nemocemi a ztrátami v boji dle počtu nemocných lé kařské úřady dedukují počet u- smrcenýeh a zmrzačených Ztrá- ty povšechně vzato nejsou dosta tečně informující i tehdy kdyby získány býti mohly vzhledem i Německu poněvadž zahrnují vel ký počet lebce zraněných Mimo to není snadné ukrýti smrt z ne moci jsou lékařské právní ipo- lečenské a profesionelní příčiny proč jest nemožno falšovati hospi táluí rekordy Z tohoto iUuovífeka odhad ztrát německých jež podává ně mecký statistik Karl Bleibtreu jest zřejmí objasňujíc V dub novém čísle' "Das Neues Euro pe" uveřejňuje čudíce jež poprvé zahrnují padlé vojíny na všech frontách případy naprostého zmrzačelí a nemoci Počeť ten sám ohróuiuje a nevyžaduje žád ného přeháněni Bez opačným směrem působících a vyrovnáva jících vlivů ztráty tyto bylo by zničující Jsou stskupeny dehro raady tášledo : -2 604 961 ti západní frontě 1484500 na vý chodní fronte a 26450 na obou froutácli od 1 srpna 1917 do 31 ledna 1918 Dle toho celkové zírá ty od počátku války udány jsou na 4456961 Jsou některé stránky tohoto prohlášeni jež vyžadují zvláštní pozornosti Poprvé ztráty ínezi ko loniálním a domorodým vojskem objevují a rovněž zahrnují vojíny x Polska Litvínska Ruska a Fin ska Ztráty všeho druhu ve voj sku tom ndávají se na 500000 zhruba řečeno následkem čehož celková suma vystupuje přes pět milionů Jestliže udání že ruští přísluš níci slouží nyní v německé armá dě jest pravdiví jest velice dů ležité' Jest patrně potvrzováno článkem vojenského uherského kritika Bcllas Tibora na nějž se odvolávají britické úřady Týž píše že Německo soustřeďuje své síly k akci na }evnině Pracuje úporně pro vojenský úspěch tak jak zahájen byl 'proti svrchova nosti spojenců na moři Aby u drželo nutné reservy pro tuto kampaň dvě cesty zůstaly ote vřely pro Německo a ono má dva účele na mysli Jeduou cistou je použití mužné síly okupovaných zemí a druhou jest zachránění to lika raněných a nemocných ko lik jenom možno a vrátili je opět jich povinnosti T° ve skutečno sti byla trvalá politika německé ho itábu V těchto obou bodech lékařská statistika jest poučnou Pokud se týká nemoci válka dnešní liší se od velkých válek v minulosti — Dříve úmrtí na nemoc dalekoJ překonávalo počet padlých v bo ji Jjec v moderních válkách jeví se stále úbytekV úmrtní stupnici z nemocí Číslice uveřejněné ve Lvově německým lékařským štá bem vykazují že stupnice úmrtí počala značně klesati v rusko-ja- ponské Válec a jestliže tabulkám jejíni má býti vířeno stupnice nemocí v te-ut onakých armádách činila v posledním roce desetinu jednoho procenta Tato nízká stupnice působí o- pařným tlivém aunožnh Něme cku udržovati jeho anmády a re servy Je to velice důležitý vliv pakliže projeveu jesť' v' víslicích Míci ve skutečnosti že tam kde Němci ztrácí jednoho muže ná sledkem nemoci spojenci ztrácí '3 nebo 4 a anad i větší počet Z to hoto stanoviska pět milionů na- prosto zničených případu není zkázonosným číslem v celkové mužné síle čtrnácti milionů Po nechává ještě devět milionů zpú sbilých Tento závěrek zdá se potvrzo van nasled trancouzskeho vojciui„„i„„ „„„ 'i„i„ seno znaice ivnare cnerauamc Dle jeho náhledu německá armá da jest dnes spíše větší než menší Spočívá mnoho v německé psy chologii co zdá se potvrzovati tento náhled Německý generální štáb jest příliš ekvtrv než bv uvedl v nebezpečí celou svou ště stěnu a posici marnotratným u tráceníra lidí Nejlepší vědecký náhled v Evropě jest že vysílení a -znavení německé mužné síly o níž še stále oznamuje nesouhla sí s faktem Zdá se býti odporu čení hodno zaznameuati a připa matovati si dobře číslice v "Neu ět Eúropa" jež nasvědčují Že Německo počalo sbírali vojsko mezi podrobenými plemeny v je ho moci A nejen onen časopis to nasvědčuje jiné jak poslední zprávy oznamují obyvatelstvo o no — ku příkladu v baltických provinciích — přímo vybízejí a by osvědčilo se býti vděčno za to že je Německo zbavilo nenávidě-' něho jha ruského a vrhlo se do boje za nemeekou "vlast" svou jak to jiné dítky Cíermanic či AŽ K METE POSLEDNÍ! Bývalý zajatec nyní vojín skowovetuke 4nnádypjše : ' Je radostno někdy říci několik takových slov " jen letmo načrt nout jakousi fcUaaci nejkrásnf j íího úsilí a národní naší práce — Pootevřít knihu nenapsaných do sud memoiré které jedenkráte boje o naše osvobození vděčně za znamená Jít trochu ve vzpomínách po vašich xtopách česko-slovenští za jatci v 8rbsku — ba„co říkám — ve vzpomínkách' jií Ne — žít s vámi trpít s vámi doufat vě řit a pracovat vámi tak 'drah nou fobxt a konečně Jřece doče kat £e těch toUk' želýčh kdy řmí e clo vík twho pothté dao'rt a říci sj: -To a to jVjna u- dWali to a to ještě ěká uby naplněno bylo no-ými řiny a no- vym usunn Kttrřno jsme jen schopni — ' Nelze dosud zapomenout dob té zvláštní bezradnosti pirodní v jaké zastihla nás mobilisacc v ro ce 19H A přece byli jsme jedui z prvních kdo uafili sebe sama — NaSe Siny na srbském bojiiti už a srpnu v záři a prosinci dávaly no vou směrnici bezradnému a ne připravenému naroau našemu který uslyšel výkřik našeho od poru vzchopil mt k odboji Náš odboj těžce dopadl na váhu osu du rakouských armád na srbské frontě Dobře jej vystihl rakou ský generální štáb Náš národ a duchu nám žehnal a bratrský ná rod srbský alespoň v ušlechti lých a opravdu bratrských ele mentech docenil naše činy Mlče- livé a smutné hroby za Dřinou a Sávou i tam na Dunaji dosvědčí nám jak těžké byly naše oběti A přece plných 33000 Čechů v poměrně kratičké době sešlo s nás v Srbsku ne proto abychom se ustrašeni skrčili za bariérou bratrských srbských vojsk aby chom poschovávali se do srbských dědin a měst ale proto abychom našli kas pevné půdy kde bychom sorgaiusovali nejradostnější prá ci naši a tou byl odboj proti Habsburkům a proti Rakousku To hříchu však přišli jsme do bědných poměrů v Srbsku Vše cko stavělo se proti každým po kusům o novou a úspěšnou orjra- nisaci aktivního odboje našeho na jihu dvojné monarchie Sami ú- plně vyčerpáni systematickým ú- tiskom všeho českého na rakou ské frontě nijak nemohli jsme če kat pomoci od národa který těž ce sám zápasil o svoje bytí sesla ben balkánskými boji a sám ne chápán v prvých dobácji mocný mi přáteli svými od národa kte rý nemel mimo bohatýrská srb ská srdce téměř ničeho Nebylo zbraní byl nedostatek munice ne bylo oděvů ani sanítetních w- třeb Nedostatek komunikačních prostředků zavinoval i špatnou dopravu potravin a následek to ho byl že z větších i-enter kde bylo pro nás opravdové svnipa tťe rozprchli jsme se po' nově o svojéňých srbských krajích kde lid ač v jádru dobrý a slovansky pohostinný přece většinou ~ a to jen z pouhé neznalosti — nechá pal našeho odboje tak jak toho zasluhoval Jen šťastlivcům po dařilo se už v těchto dobách vmí siti se mezi hérojské obránce stá le ještě ohrožené malé srbské vla sti A pak v patách za námi plí žila se do Srbska hrozná iU-pide- mie tyfová Kolik českých hlav a v n cd ostat eč- uých lazaretech a bolnicích srb ských aby zdolán byl nepřítel tak zarputilý A právj proto žc po mocnou tuto službu konali jsme s pravým porozuměním obětavostí a láskou V tvrdých poměrech ži vota balkánského hynuly stov ky hyuuly tisíce našich hochů po boku těch kdo s nadlidským úsilím nedostatečnými prostřed ky postavili se na odpor zákeřné nákaze Drobné dřevěné křížky na srbských hřbitovech jsou bo lestným památníkem těch hroz ných dob ale tatouslechtilá na še snaha a práce sblížila át tak s trpícím národem srbským že v srdcích a ve- vzpomínkách -srbského lidu postavili jsme si pomník který se nerozpadá Cizozemské missie lékařský v Srbsku našli v českých lidech po mocníky oddané kteří organisač- ním svým důvtipem a zkušenost mi svým vrozeným smyslem pro1 pořádek a čistotu svým nezišt ným sebeobětováním stali se ne postradatelnými a tak výborně representovali český národ před ciziaotfT A jako čeští lékaři tak1 inženýři uchopili se spolnvcdcní sporých továren zvýšili jejich vý konnost pracovali na stavbách že leznic a tratí kojjiuníkačntřh in teligence naše plnila kanceláře sílami prvotřídními řemeslníci dopracovali se v krátké době o blíby a vytvořili kádr nejschop-' nějSích dělníků v arsenále a vi děných dílnách České ruce neú navně a často se zapřením praco valy na národní tbraně srbské Tak připravovala se jistě a sli bně půda pro orfanísaci aktivní ho odboje Cechů v Srbsku proti společnému nepříteli Útfpřéhy České dobrovolnicVé ljc Ve Kraácií utvořené české družiny na Huti vystoupení prof Masá tJ'ká v Ženevě ' ve dnccíi noio vých jto yiecko nás dvzbazova ló a spolnpoáiáhalo Teprve v srci'i 15 roků dutali prv- ní exempláře: C't'choslovaua a Če skoslovenské Samostatnosti ač už lříve lékařská íeko-americká yýprava b dr li Jičínským v ře 1c dokazovala nám že i česko- slovenská Amerika jde s námi A pak — jak nevzpomenput t — Po chvílích první houževnaté pí onérskié práce naší přišla prorn- da bulharská a velký strašný srb ský ústup O tom co vykonal če ský clo vek pro w-sťastny srbský národ v nejtěžší době jejich pro mluví budoucno srbský lid sám Když vlastni jejich a njbližší bratři je opouštěli poškozovali často zrazovali Čech zůstal jim věren po česku! Krok za krokem ustupoval s armádami srbskými bil se pomáhal kde jen mohl hla doval a mřel za to srbské jako za své vlastní " v Přišla Albánie ty strašné aleje smrti kdy český člověk raději volil smrt v nejpřísnější formě — smrt hladem — než aby znovu byl vrácen armádě rakouské Po slcduí šli jsme pustou Albánií — Mrtvolami tarasovali jsme si cestu do neznáma nepřístupnými hora mi Bosi hladoví holí — položi ví vlékli jsme se ne jako lidé a le jako děsivé bídné lidské podo by živící se travou korou stro mů žížalami a pod — ba bez nadsázky a zcela zodpovědně i lidským masem — těmi rokli nami mezi řekami Skuinbi Se mém a vojuskou Trpko vzponunati — Osud vedl nás do Itálie Přišla cholerová Asinara Na pustém zamořeném ostrůvku ničila chole ra řady naše znovu neúprosně A když konečně jsme mohli přepočí tat české trosečníky — všem nám bylo úzko Z hrdých 33000 Čechů v Srbsku zbylo nás po roce pou hých tři a půl tisíce — niuboee jsme so zamyslili nad strašnou skutečností zatím co ital ské slunce a moře zázračně nás léčilo co doma řádila rakouská persekuee co plnily se pověstné Kriminály našimi lidmi — co sta věli tam už i šibenice — — Do přísně upjfftých poměrů zajate ckých prodral se konečné listopa dový nijinifest řeskv v Paříži — Prof Masaryk organisuje náš od por zahraniční přišly první dopi sy našich z Paříže" ' ' Pamatuji se 'jak jsme W íajrtě scházívali a jen septem rokovali o tom co dělat dál Nikdy neza pomenu těch dob a těch nádher ných českých srdcí která jsem tenkrát poznal Byli to jen jed notlivci kteří věděli že nejsme ještě u mety poslední že musíme dál Vím jak isme se báli mluvit před našimi lidmi snad jsme se strachovali že nás nepochopí a zavrhnou strachovali jsme se že snad to utrpení a ty hrůzy ubily všecko lepší v duších našich li dí A přece cítilijsme že ač nás je jen hrstka musí nás být vidět a slyšet v tomto prostředí Nebj-lo české četby Zchromli jsiatí o ui kde se jen dalo Poča li jsme vydávat svojí' psané ča sopisy Tvořily se pěvecké krou žky po táborech Naši čiperní hu debníci vpletli so do vojenské i talské kapely hráli s nimi a vnu tili jim české skladby a ty naše milé melodie jak měkce mluvil v k srdcích našim! Organisovala se sokolská cvičení Naši první chy tili se sportu Malíři a sochaři téměř z ničeho tvořili umělecké věci a tak naše česk kolonie po zajateckých táborech vynikaly vkuscia spořádaiiostí a čistotou Zdálo by se žc to byla práce bez programu A přezce je to zcela programová práce našeho české ho stylu vyniknout ušlechtilostí krásnem dobrem nad prostředí Brzo dostalo sejiána uznání a ú cty Nemohlo být ani jinak Pří- iš zřetelně sc vidělo že jsme ji- něho ducha A když na východě vzplanuly ohně nadějného Brusilovskébó náporu — promluvila čeká srd ce s nadšením jsme je vítali a o- či zapářily tím vším co mysleli jsme že pohaslo -Bylo jisté že u- trpění jen probudila du naác že odpor jo opravdu živelný že jsme ztvrdli v odboji "KDE DOMOV MÚJ7-' Edgar JLnsel Mowrer římský zpravodaj chicagského listu Dai ly News jící život na italském bojišti takto: "Jste v zákopech pá dolftím : Trentinu' Hory vy vstávají před vámi v půlnočpí te mnotě Hladíte k jihu nikoli' k severu neboř to jsou zákopy ra kouské Šedesát yardů k jihu právě pře npatraé AMí -jsou Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ! OHLUCHNUTÍ A HU- CENÍ V HLAVÍ Pise Dr J J Warta Jakákoliv choroba- těla může míti vliv na uši Praví se že u dě tí téměř všechny případy bolestí v uších a výtoků z nich jsou zavi novány onemcKíuělýnii maudlcmi anebo adenoidami anebo obojími U dětí jak už výše bylo řečeno takové bolesti v hlavě dostavují se pravidelně po silném nachlaze ní a obyčejně přestávají jakmile stav jejich sc zlepší Nahluchnu tí zřídka bývá toho důsledkem Ztrácí-li starší lidé pomalu sluch shledáváme žc téměř ve všech případwh jedná se o důsle dek katarrhu a může býti několik příčin této choroby Pravidelně začíná v nosu a pozvolna sc roz šiřuje i na uši Je ale také dědi čná nahluchlost a oto ovšem je těžko k vyléčení Ve skutečnosti téměř veškeré staré a chronické nesnáze uší jsou těžko k vyléče' ní a v iiejlepším případě může při některých těchto chorobách po skytnuta býti jenom úleva Katarrh v nose může býti dů sledkem silného nastuzení anebo přítomností něčeho co vyvozuje tlak Nos může nýt i poraněn ane bo některé kůstky v nčm zlomeny tak že některé jeho částky jsou tlačeny dohromady Dojde-li k protržení ušního bu bínku náš sluch je vážně poško- zeur nicméuělnikoliv na dob) ztracen jak mnozí mají ka Stane se že šuí bubínek jé ý ně uničen v důsledku nějaké ck roby a takové ncho přece neztrí cl sluch jakkoliv tento je mhj poškozen Takové uuho slyin IITUI1U IltCOe IlCň UCHU HVIUMUUi kde je jenom otvor v ušním V bínku — není-li tento příliš ve1 ký -— ncho slyší téměř normálu] Často mánie pacienty kteří m jí otvor v ušním bubínku ktei nedá sc zahojiti a uzavřití Tako ' i ti_ii j ii-r ve otvory pravjueme jívu uuaicii kem výtoku hnisu Otvor pak ncí uzavře se ani po té kdy hnis přej stane vytékati Jsou- to hlavně vnitřní části lí cha jež ve své složitosti jsou vc liee choidostivé a často negatmý' defekt je příčinou nedoslýehavo-' sti anebo i ztráty sluchu Léčíme- li choroby uší zaviněné katarrhem — a asi pětasedmdesát 'procent všech Dříoadú u dospělých a star- ších osob je zavinováno katar-' rhem -— tu stavíme naději hlavně na léčení katarrhu v nosu a po koušíme se nějakým způsobem vefouknouti vzduch do ucha Kkr ze nos Kdybychom se pokos"!! působit i nějakou medicínou vl vanou do ucha nedocílili bychom žádných výsledků Nemáme žád-1 ného léku který by byl schopen působit i prospěšně na uši ale za to je mnoho léků které mohou znůsobiti hučení v hlavě a značné nesnaže v usich treněe italské' Mezí nimi je tnno ho drátl a balvanů !'a jinoňjjnoho 'Vhj tefaia v — místě na rakouské straně se drá ty nadzvihnou Za malým balva nem krčí se rakouský strážník zdá se jakoby spal" "Najednou se probudí Nezdá lo se mu o domově? Ano skuteč ně byl to pozdrav známý Na slouchá nemýlí se Něco volá zti cha česky: "Bratři čeští bra tři" Je to jen slabý Šepot — Strážník přemýšlí "Snad je to i- talská lest" napadne mu Nť- spouini ha puíKy atc proto pťcee zdvihne ruku' J'Kdc domov můj?" sIvki nyní septati "Kde domov můj? Vo da hučí po lučinách bory šumí po skalinách v sadě skví se jara květ zemský ráj to na pohled " Nejsa v stavu déle se udržeti še ptá strážník poslední slova české I Hk t i nymny: "a to je la krásna ze mě země česká domov můj' Však kdo jsi ty?" Cizinec sc přiblíží: "Jsem tvůj českv bratr italských řad Mohu přistoupi- ti k okraji skal?" Strážník ne může to odepříti Temná postava stojí vedle něho a tiskne mu ru- íu Nežli cizinec odejde doví se všecko co mu český strážník mo hl říci o počtu disposici národ nosti a duchu rakousko-uherské armády Cizinec odevzdal stráž ci české časopisy tištěné v Paří ži a pověděl mu o místech na která bylo by možno děsertovati a na která nemožno Nebo'C pív- běhnouti k nepříteli není ani z daleka tak b hko jak by si kdo myslil" To jest jenom ukázka práce české armády která již měsíc dlí na italské frontě Pohrdajíce ne bezpečím chodí patroly česko slovenské za bílého dne a jest těž ko nm v tom zabránili N'čkteré provedly menší útoky sc zdarem Tato ustavičná činnost býválých rakousko-uherský-ch vojáků pů sobí zvláštní nepříjemnosti ra kouským velitelům Čechoslová ci v jejich armádě stávají se ne klidnými ano i Chorvaté a Slo- vinci kteří dříve s ochotou boio- vali proti italským Alpincům vv- povídají ' poslušnost a nechtějí stříMi na své bratry Slovanv kteří v patrolách opouštějí ital ské linie Jenotn Němci Maďaři a čaem Poláci zůstávají loyální uoí Velitelství má a tím mnoho nepříjemností Pinky v nicbž Slované převládají jsou honíny mihta na místo a nikde dlouho nezůstanou To vak dá tnnoho práce a nepříjemností a veliteI-: ství dostóvá záchvaty zuřivosti zvláJté když zprávy z Vídně a z Prahy nejsou nijak vescé Nedávno byla vypsána odměna 500 korun ($100) ve spojení s dlouhou dovolenou pro rakouské ho vojáka který chytí prvního Čecha bojujícího na ' straně spo jenecké' Osud takových zajaté byl by patru fýž jako osud l talů v ''iKOhvobozcnvch územích'' 'Nebojí i-eí" ptal jsem sjc1- "Bát se?" odpověděl mí "Při cházím z Ruska Když jsme prv ně zorganisovali řeské vojsko na frontě v roce 1917 bojovali jsme bitvu u Zborova a zajali v ní4 000 Němců a Rakušanů Rakuša né zajali hrstku našieJi lidí a jed noho z nich oběsili Na to jsme o hlásili že oběsíme deset Němeů deset Rakušanů a deset Maďarů i 8K uz nenyi ooecn ani jcamy z našich lidí neboť my byli býchoi lirozbu splnili Týž systém zavc lleuift í llfl fúnuAní frnníi Vnálo toho naši lidé věří žc jest lépe bý ti oběšen nczl i Žít i' v utisku" ' Vvjáci tito přijíniáni jsou s na dšením v mnoha italských měs tech Ráno dne 24 května byla divise slavnostně obdařena česko slovenským praporem na scho dech kapitolinskcho pomníku ná rodní radou československou — Před oh rom ným zást upem lidu prapor vojáků pozdvihl své Čap ky na bodáky poklekl a zazpíval svou národní livynuu Americký vyslanec Page mluvil k nim dru hého dne a srancouzským svým kolegou Juksem Simonem přehlí žel je V Římě byli velice oblíbe ni V Miláně vítal je lid s naďše" ním stejně i v Brcscii á Veroně "Ačkoli jsou hrdi ua to že de sertovali z armády rakousko-uher-ské muži tito s důrazem prohla šují že nejsou desertéry neboť neutekli od své armády národní a nikdy nebyli zajatci neboť byli přijati mezi své jako bratří Je to zajisté vznešená logika" ' Těžko oslavovat když knid ' v žaludku' Londýn 6 června — Jísjý nc utrál kjerý vrátil se v těchto (Jílech z Porvill v Německu v v právčl konTspondcutu časonisu Times v Haagu žc v celé říši ně mecké činěny fcyly autoritami V--1 kusy ža uceleni uspořádaní oslav německého postupu ve francii který byl označován jako velké a slavné vítězství německého císaře době těchto "oslav" Němcům dostalo se jce trochu více pití a- irprcs to nebylo velkého nadš ní poněvadž nebylo možno táké zvýšiti dávky potravin A tak vlastně oslavovali tato 'vítěuství' jenom ti kteří jsog iiž přes vo jenský věk a krátí u dlouhou chvíli tfcděním u sklenice piva a nad mapou a nazua"ovámm bu doucích osudů Evropy Širo'ké masy německého lidu nejevily žádné radosti a sklíccnost za ví- ipli a ni i ii-ii i in iiivi'H mu ravin zůstala Lid všude jeví nespoko jenost v důsledku nedostatku tiej- potřťbuejších potravin ale nikda nejeví se žádných zúuinťk revo luce anebo volání po míru v sou časné době-ježto obyvatelstvo ži je v slábni strachu před vojen skými bodáky pomocí kterých au tority jsou schopny potlačili j k'koliv projevy ncftpókojcnoíjti úel v zíroď-Kh -