Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Nov. 7, 1917)
V ut-tyju'ijCrjw w Piv„l iiA mhd Lochy jak itad kousk můa kťré t črrvrnlo ti!iI Cauifi-Jt Jj%f Ali LA' v-1-? M ř I 1 Si? ii polévus Jibr ' ' odll jej "Nemám ud Uové lesy pravil itarí ergetit trochu ineian (holicky "Wia jo tmitný vel Tii smutný strom!" dodal jetě Nikdo neuvlpovídal jen otrý — íuramý vítr ohlédl se po ?vé ée té Hvsi leMi Te vlhkém svád kta vře jak před vhvtli pudli tl ivou po dlouhém pochodu krčili jeden ke druhému Rozbité plá ste stihli přes koleua liuuee nnd usi vyhrnuli Bez pohnuli lecii Noh v v prošlapáních botách na- Sir- ty i 'fevU lulka tabákem nacp-d íh ohaek pviohl do il jiidt-ma! - a jAkflby oíl "Co? je tchl vi- flůtueli aebudť jut?' ťhno! Trochu blára trjhn vA "Nvh m:e!" zachroptil Daniel tru!" povídal n přimhouřil eh y-1 ?tk)v "W neh?j j?n abych tré ii-i "Jiné rrimriotv isme rřelmřl v? svatv nokoi'' Sereront nn- stili! to vy vité vy mlvli: T- lile' Tu nic ! Mfup je ťntu : je to moudré íe 8 řwe vrvíme z medxédiho doupote za-: tam kde jsou aípirfi lidé Vsak uvidíte a jen přijdeme do Polsky zatroubí se: stát !"" a "zrnéit frontu! čelem v znl! allons! bodákem!" a ro7e- ženeme jiko psy ty kozáky i Ta- táhli blíže k ohni který dýmal a tnry a Moskity všechnu tu spřeí syěel syrové klestí uechtělo se roz-( která se nám vésí na puty a před hořet Pusky a bodáky stály v py-náni plení pálí a všechny zásoby ramidách Jpn ioší!" odplivl do obné "Věe- "Uí jenom deset jich zbývá !"fa pověsili zase pět sedláků které pomyslil si sergent "dnes mi za-ido adli se zbraní v ruce Viděli se uva z cetv paau ii miaaici jsi je ua ooroncicin pranic nevydrží Zdali pak na vo zy je naložili? Aby tak u cesty ne chali je leíet vlkíím na pospas — " Kozhrabuje pochvou své šavle kle stí doutnající aby lépe hořelo za myšlen rozhlédl se po krajině Ne vlídný kousek zapadlého světa — tfďe na kraji březového lesa odpo čívají na stráni nad pustým údo lím Zde vidět kouřící ohně běla jí se pláště blýskají bodáky celé kolony' odpočívajících čet rozloži ly se mezi prořídlými stromy — Rozbitou eestou pod strání postu puje híit5"sražená jízda k tase nou zbraní Trubka nezazvučí a ni povel e neozve — jen cvakání podkov iu-žání nepokojných zví řat slyseti dutý třeskot prázd ných pochev a střemenu šplýchot vody a ťozjetého sněhu v kole jích Na druhé straně údolí je spálený les černé ohořelé kme ny starých borovic s křilakými ra meny polámaných větví trfí ne hnutř do prostydlého vzduchu — Daleko na obzoru leží kolem do- kola zamodralá chmura chladné zimní slunéěko probleskuje po chvilkáh mezi obleky Počíná mr znout v ostrém větru sníh a blá to -přimrzá k roztrhaným botárn vojáků kteří bloudí lesem sbírá-í jíce klestí Rány seker ozývají se zdaleka s dunivou ozvěnou a po nich třeskot padajícího stromu ' Na estě za plukem kyrysníků je-l dou vozy těžce skřípají kola bi če syiští Ale lidského hlasu ne slyáit jakoby všichni ti lidé oně měli Starý sergent viděl jok tam dole padl kíui odpřáhli jej od vo zu 'odvlekli zdechlinu hodili do příkopu a nikdo v tom houfu který Ke kolem seběhl nahlas ne zaklel Zemdlení vojáci v ubláce nýeh pláštích mlčky opřeli se o liíně za kola chytili a zbylémn koni pomáhali vytahovat vůz do vrchu Příšerná hrůza byla v za mlklosti postupujících oddílů — Sergent úžeji-přitáhl plášť kolem krku zamrazilo jej Chtěl by s někým hovořit Jdaaitě Jiovořit — Aby neslyšel strašlivé ticho Zdár lo se mu jakoby ti ticho křičelo Co jindy bylo na pochodu lomo zu vzteklých povelu divokého smíchu a písniček teď ani slovo neklejí nemluví ti tom dole ml íky jen o překot táhnou s koněm a vůz tlačí jako soumaři "Fi!" odplivl si starý voják Ohlédl se opět po své četě Hoši jako mrtvi leželi kolem ohně Zaryl pochvou šavle do žhavého popela plame ny veseleji poskočily ěpavý dým h piskrami letěl po větru "Březo vé lesy jsou smutné!" začal zno va ohřívaje ruce "Tady v té pro klaté zemi je všechno smutné — Břízy a borovice a zima — hrr! zi ma! U nás platany réva olivy — viď maličký?"- "Mladý černovlasý vojáček nej menší V celé četě se napolo vzty čil "Ah olivy!'' řekl a smutně ne usmál přisedaje blíže k praska jícímu ohni "Nu "čerti!" bručel sergent ''trocha zimy vás už takhlek zmo řit Vzhůru podívejte sc oheji se rozhořel — kde je kuchaří Bep po! polévku ohřejeme — nu vzhů ru f Od země studí! Hej! Kotlí- ky sem vody přineste ! Pod lesem je potok Rozběhni se maličký!" Neradí vojáčkové vstávali 8ami roladt hoši" bezvousí : odněkud z Lnnuedocn které na jaře odve lli J?n jeden moř nehybně zň ml ležet "Co ty Danieli t" zeptal se ho - serpent - r "Mne necb hýt!" zahuocl oslo vený v odpovfcf "Mne necb! — Mám toho dost ! Xeca mné ta zde chnout ! Iipe zemřít nžli se pla hočit tdJí prokletou severní pon ífí!" A rozkašlal Scrarnt na okamžik zamlčel kotlích už se hřála voda Kn ch' z pytlíků vybíral ovesnou kr piei Km nějakého masa vy pr dl od sousední čety "Snad a p i dnes oběd davoříme!" pro hodil trpce "Vždycky sotva vodu se ohřeje zatroubí na poplach pol nice a — nech všeho Kotle převr hni a běz! Psi živobytí!" Sergent dýmaje se zasmál "Eh drozdil neopefení! Kdybyste byli bývali v Alpách když jsme po ledovcích šplhali děla na řetřzích vlastníma rukama vytahovali a zase do pro pasti spouštěli! Obě nohy mi te hdy omrzly na levé čtyři prsty felčaři mi uřezali Tady? Ještě ani mrznout pořádně nezačalo a wi se třesete!" "Však den ode dne je hůře čím dále jdeme od vypálené Mo skvy!" kdosi z mladíků ne příliš hlasitě poznamenal "Kdo pak to naříká?" nevrle ohlédl se sergent "A ovšem Oa- -~ r - ifi i- x- sion: laminem mazneetc a voj ně ti tak nebude jako doma v pan ském zámku Tyhle zámky vše chny měli jsme spálit do jednoho když už jsme se tehdy do toho dali" Za lesem někde daleko ozval sc trhaný praskot střelných ran Vo jáčkové vztyčili hlavy naslouchá- třásd starostlivě hlavou bmiiú Unie vřeštěl opět: "Ho sedla'" Jízda hnula se ku předu ale zmatek v massách nmpnjSei ho vojska neulevoval Teď léln vjídéla mezi pěchotu "Pěkná míchauiee!" pozname nal sergent "ani za púl dne se to ucvyplětfl !" Vojáčkové zahřátí polévkou a na chvilku spokojeni se svým osudem celkem s malvm účastenstvím dívali se na zmatek který tam pod nimi vzrůstal Tvá ře-jí zčervenaly zdravé mládí pře máhalo únavu Na ohni oschla klest' plameny veseleji plápolaly Jenom vítr kdyby tnk mrazivěné fičel! Sedli zády ke větru nohy natáhli k samému ohni a skrčeni jeden ke druhému odpočívali oče kávajíce povel k dalšímu pochodu Listopadové slunéčko už se- klont jo k zapnu ii etivuemi jeno ziate chvějící se paprsky pronikaly říd kým lesem březovým Dlouhé stí ny osamělých Dorovic tulily se po mechu zaschlé listí dubového pod roštu lesklo se šelestíc ve větru A zase přihnal se mrak všechno zčernalo vločkv sněhové se rozle- tělVi "Aspuň doušek vína!" pozna menej (íaston "Nebo pálenky!'' přisvědčil druljý Sergent pokrčil beznaděj ně rumetiy Poslal kuchaře: "Běž k pré četé ať nám půjčí mají-li Xechccine zadarmo oplatíme až saini budeme mít" Knchiíř vrátil sc s nepořízenou "Nemají Proklínají tam všichni Pravili že druhá setniua udeřila na ruskou ves všechno prolezla i klášter jeptišek Nikde ani človí čka ani psa ani slepice Stodoly a sýpky sedláci sami spálili ani riUh i v tyta smi Idy jr$v& uk )ili vistou :matku norád& rcívh oddílu Jako ty tylo joU lluttjno co -íe dfje t volkem traoejíoím e i hořící Moskvy co bude jitra cC č:ki pozítří co nr:i se Vsfmi sě itana I Vyberte si Lily neb Primrose I a jistě ztráty nedojdete ! ní dříve nežli my přijdeme-' "Na zítřek prý ani ovesná kru pice ani maso nebude se rozdí let!" dodal kuchař "Voy se zá sobami nedojely" "Tuze pěkné!' mínili vojáčko vé Na zemi ležící Daniel pod plá štěm sc pohnul "Tu máš vezmi!" pravil podávaje svou láhev ser gentovi "Je tam ještě tuším kapka" "Ne!" sergent nedal mu domlu vit "Sám se napij! Je třeba a bys trochu se osvěžil Nu nedělej sena pro koně ani skývu chlebu Haši nikde- ne vyslídili A klášter prázdný- -- jen abatyše stará ja ko svět šla jim naproti s nějakým svatým obrazem Co s babou? — - li Kuchař zaklel "Neřekl Opálili' klášter a babu upekli v jsem Lz zvedal nohu any ko- plameneit uiK s vouou hoiva oiuaion přeno- Ser-eot „dnlivl "Co i tn lt- :i n ' i í ir I " 1 u éUsV uas noui prokieu mo- 1)of jj koziti ?hd námi sa l'očkcj ! počkej ! Jsou daleko nerřevrneej kotle!" ozvaly sc li st rušené hlasy hladových vojáků Čert je vezmi!" ' Všady celou dlouhou řadou od počívajících čet na kraji březiuy jakoby nervosní zachvění přeletě lo Vojáci rozběhli se od ohňů ke svým ručnicím Důstojníci zablý skali tasenými šavlemi Plukovní trubač u vedlejšího ohně přiložil trubku ke rtům Čekal Ale střelba jak začala právě tak necekané umlkla" "Vidíš zahnali je!" "Však se za chvíli vrátí Jistě to byli kozáci znáš už praskot jejich karabin" Uklidňovali se o- pět kolem ohňů Jenom starý vo ják ležící na zemi nepohnul se ani při poplachu hlavy nezvedl — Sergent dotekl kg ho špičkou boty "Což kamaráde Danieli jsi mrtev? Hej!" "Ještě ne bohnžel ale doufám nebude to dlouho trvat!'' zahučel nevrle starý brach a otřásl se pod pláštěm "Jdi mi! Takový starý sekáč vvznamenanv- u Jeny a Fridlan du— " Dole na cestě mezi vojskem o zval se křik Jezdec postříkaný tuhnoucím blátem tryskem ujíž děl zpět proti vozům "Sapeuři do předu!" znělo volání "Rych leji rychleji!" Přední oddíly u st tipujícího vojska narazily patr ně asi na nějakou řeku V řadě vozii povstal zmatek za stavovaly se jedny druhé 8 pon tony a s náčiním tesařským před jížděly Sapeuři se fiiročinaini přes raměna spěchali po stranách A z lesů vystupovaly nové řady vojska tísnily se cestou ve vzro stajícím zmatku U jízdy zatrou ben signál: "Stát! Sesedat!'' "Což? Dlouho budeme tady če kat?'' hučel sergent Vítr fičel tam na stráni pod březinou Po čínal poletovati sníh Ale v kotlích už se vařilo vo jáčkové nastavovali plechové mi sky kuchař velikou naběračkou rozděloval Hltavě pojídali vře lou polévku "Konečně! Čekal jsem na tuto miska už pět dní!" spokojeně řekl maličký "Myslím ž jest to koňské ma so? laal Ke Oaston nrohlíži Sergent hrabal pochvou Javle v popřít Rozpomínal se "Kde jsme $t prvně sešli spolu Danieli f Ah už vím!" patrně sil né eliteio se mu hovořit "To bv o k čertu! Zdá se mi že na den je tomu itineet roku Jak to utí ká! Pamatuje? Tehdy byly vese Ič časy!" Zakroutil voih a ohlédl se po skrčených vojáčcích "C0 vyi& nu i„]„„- )„i: t rri i fj im in m'íu i ijii miwui I riiiiv — i KU eh marně povídat — Kdo nezku-j sil neuvěří Tehdy jsme svrhli I Ludvíka Kapeta a celou tyranii! A tehdy jsme se po prvé sešli jq matuješ starý?" i Dauie] pod pláštěm eosi netrpě-! livě zahučel "Tehdy pod okny konventu se-! Cl! icmn ua — Uf!"fl i~l k'r-a '-r' 1 - m — — — - — - ----- Kfltl i nii- i li! Vydejte nám krále! A hrozně jsi vyhlížel v rudé čapce a se sta-í rým palašem v ruce Danieli! — j "Vydejte nám krále! Chceme je' ho hlavu!" křičel jsi "guillotinai zaschla a skřípe napojíme ji krá lovskou krví!" A já — pamatu ješ? — ti řekl: "Eh co král hlu-! páku kral má málo krve neviděl jsi jak je bledý a hubený? Ouil lotina potřebuje více krve! Více! Všechny měšťáky na ni! Pátery mnichy a jeptišky! Všechnu tu spí-ež která nedrží s námi! Hod né krve! Hodně krve!" A ty jsi mne obejmul tehdy — pamatuješ kamaráde ? — a křičel jsi se mnou : "Hodně krve! Nebo z konventu nevyjde nikdo živ!" A všechen lid kolem nás křičel: "Hodně krve!" a zpívali jsme carmagnolu: "Dansonsla cnrmagnole vile son du canon!" Jchdy bylo veselo!" starému !g sergentu rozzářily se oči usmíval m se nevědomky a řídké zubv blv-il štěly se mu pod šedivým vousem i§ "Cnž vy víte drozdi!" Slyšeli! 3 jste už někdy zpívat carmagnolu'? j@ Ale do taktu pracující guillotiné? ji 1 ÁltiftSísei F H i 1 fe r trri h r--- i - — - i~ — _ r---l-l1 '-- ' M +m-f t ub 1 r I -i 1 — — ' — -ltx- t M I I " I i yjfkti i r 4 -T-?-1ir-Mli(í 1 i ' Smetana jest ovocrm ilřkílrcrH)f farmy :iíiOfii stňJa n práci ili-lníkú Smotitni ajilíiti poeim-k Toť duvoily [ro koupi odstfeilit ky — stroje m k uftcUťiii Hinctaiiy a žiskáfii penř? Tul" jtou tlfivody proí lisie úpříneh farmíiii ?l-p sili 'y& Dt&da — Lily ii Primrow olstieJivky liilv a Pfiniroiin olslřřdikv zachovají všechnu snutaiiti aí ilo tm- g ' slední kupky Vedlo toho mnji víak Vserhny vlastnosti jirnii dalrá u uspokojivá odstředivka houositi m rmisí (Ilř — Lily i l'rimruxe (d utifdivky jsmi jťdnoduihé trvanliví- snadní k i-istí-ni riioiuo ji- íidn' vycMstiti v nékolika ruinntúi-h K(iUito lí jednu ni h máto stroj vy pravení pro každodenní použití až na regulační upravení píinvii-e jež snadno na vnéjší struně rann é upravenu bí ti muže Vynikající sy-ť in olejování bronzový i-hráuič phi rychlýni opothdii-níui cclislvň vřeteno rychle zitchycujicí a rychle sponte-i svorka jsou dohré duvody ]iroř l-y-ste nu" li koupiti tily neb 1'riinroso Naše cenníky vám okáži proi4 Lily neb 1'nniro-e vám piim-son líži tek dvakráte denní- Ilopištu nám neh nnvítivte našeho jednatele! ř' ii l" SI lij rel ři International Harvester Company of America ' (Incorporated) " j CHICAGO I leioiy když krule ffuillotionvoK v lednu to bylo pamatuji jako bv to dnes bylo! Oh slavný to byl den! Své šátky namočili jsme v královské krvi a iako kokanlv ji připjali na prsaA pak — za Saint Oermaiucm v hnízdě něja kém — teď už na jméno nevzpo- iiom — s národní obranou jsme tam vtrhli poněvadž na zámku u jakéhosi markýze ukrývali se ne přátelé svobody a vlasti — pama tuješ Danieli ř Chladný deu byl ale jasný zimní slunéčko svítilo nám na cestu bezlístými alejemi lehounký přímrazek byl vesele svítily bodáky třepetaly "se pra pory a my zpívali : "Dansons de la earmagnole — " Všechny švadlen ky z Montmartru táhly s námi na hlavách červené čapky s kokarda- mi sukýnky podkasané — co se hlouposti napij se nejprve ty !"Uiadováděly čtverácky! Zníval v a Í!H l „♦' - i r " taneny a ve vsi rozumí se poplach a hrůza ! Maire — veliký chlap hlavu jako mléka — přišel nám vstříc klobouk smekl a hlu boko se poklonil přísahal za ce lou ves že není tu jediného npří tele svobody Jako dnes ho vi dím kterak se namáhal přívětivě hledět a usmívat se A malá Anet ka skočila klobouk starci zahodí la na šedivé vlasy mu svou čer venou čapku připjala a zatočila jím uličnice "A teď nás veď nejkratší cestou do zámku!'' kři čeli jsme "Žádné vytáčky Žád né prfitahy ! Uteče-li nám ze zám ku panská havěť o hlavu budeš kratší a ceJou ves vypálíme!" O sirým palašem zablýskal jsem mu před očima dvě uličnice a obou síran uchopily starce pod pažím a tak vedl nás parkem k bílému zámku Chudák maire třásl se ja ko osykový list a z očí mu kanu ly slze a přece nutil se do smíchu Do zámku nechtěli nás pustit dvé ře zatarasili třesklo tam několik ran Ale my dvéře- vyvrátili okny do vnitř jsme naskákali a kdo zú stal živ toho jsme na dvůr vytá hli Mladičká komteska tam by la — pamatuji se — hezoučká ja ko poupátko starý markýz tři je ho synové nějaké dámy obstárlé v černých hedvábných fiatech pyg ué jako královny Měli jste slyíet uličnice z Montmartru jak se roz ječelyl Zabte je! Zabte je! Tehdy lílancbet — znal jsi ho Danieli? — chytil komtesku za ruku a řekl : "Dáš-lí mi hubičku zahráním ti Život !!' Ale sotva dořakl ft sotva ulekanou holčičku objal nejstar í z mladých páDu najednou zved- ně ruku — měl bambitku a starý Sedl ke starému vojáku a donutil jej že aspoň rty ovlažil Pak teprve- sergent podal láhev ostat ním sám se jí nedotknuv "A což ty Danieli!" pravil sta rostlivě "co se s tebou děje? — Vždycky jsi byl vesel Schvátilo tě už těch několik dní co ustupu jeme z hořící Moskvy? Jdi mi! Pěkný "s voják! Xit já vím bra chu co to jest — ne ta slota vše chna a namáhání ale vztek vztek co nás v prsou hryže viď? Oh taky bych ho bil raději a třeba s čertem nežli takhle ustupovat od tamtud kde už jsme byli pány Ale uvidíš to jen tak — to je cí sařův plán! Jen co do Polsky nás odvede pak: čelem v zad! allon! nuže ku předu! Vždyť ho známe' Už jako konsula jsem ho poznal když nás přes Alpy vedl — tys ne byl pří tom? Ach to ti byla ra dost! Slavný přechod! Prsty u no hou mi omrzly felčaři mi je nře zali'— " Kolikráte se tím už sta rý sergent pochlubil! "Je s ním zle!" mínili vojáčko vé šeptem o churavém Danieli — "jindy svou láhev nikomu by ne světil!" Zatím láhev polovyprázd něná vrátila sc k sergentovi Napil se a otřel šedivé vousy veseleji zajiskřilo se mu v očích "Co tam dělají čerti t" myslil si hledě do údolí na vzrostající zmatek "Tak! Teď ještě garda do toho!" Někde daleko y zadu hučela děla hrubých děl ale Iíúh ví kde až — ustupující armáda byla rozptýlena na několik hodin cesty Mladší vojáci skrčení k sobě ne uznali za dobré' ani e ohlédnout Všichni už přivykli každodenním 'přestřelkám u útokům po stra-'chndák ÍJlanchet s děravou leh po U S A É 1 ' ' I SJčMtJSISJlISÍ r £ f4 P OS u & e P] P Tbi3 6IF]reinnior velkolepý nápoj na uhašení žízné Jest zdravý a osvěžující Jistě se ptejte po "Fremo5 kdy koliv máte žízeň Vyráběné a láhvované Fremont BeverageCo Fremont Neb kou se válel na zemij To víte byl krátký soud pobili jsme všechny zámek spálili a starý maire musil nám tančit s červenou čapkou na hlavě jak jsme zpíval': "ca irVi!'" anebo "Dansons de la curtnaguo IfiV — ' Pořád mu ještě z očí slzy kapaly neobratně zvedal staré těžké nohy a střevíce é Vnu klou zaly po krvavé pudě A hezká Lo la brunetka jako oheň s rozep ja tou blůzou s vykasanou sukýnkou ruce v bok tančila s ním -— Oh směšné to bylo tehdy!" Sergent se zasmál " ' "Škoda té krve co jí zbytečně vyteklo !" tiše poznamenal Oaston "Co ty drozde hloupý?" pře kvapen zahučel sergent "Rylo té krve třeba pamatuj si! Svoboda musí se krví zalévat rozumíš? — Čím více krve tím lépe!í)h ty! Řtěstí máš holobrádku žes nepři šel na svět o několik let dříve! — Tehdy když se z krve rodila svo boda tvá hlava byla by se dojista koulela pod guillotinou!'' Pode přel ruku v bok a zkoušel zpívat : "ca ira! ca ira!" ale hlas mu se lhal Tvrdě a skřípavě jenom do dal: "Krev musila téci hlavy pa dat aby zasvítit mohlo rudé slun ce svobody!" ' Po stráni pod lesem těsně ko lem ohnit odpočívajícího oddílu jel císař Na bílém koni zapadlý jaksi v sedlo zamlklý a zamrače ný Levá ruka spočívala za tep lým kabátem na prsou pravá ner vosně uzdou poškubávala Za ním tlupa jenerálú stejně zamlklých A jak přejížděl od ohně k ohni nesl se hlahol výkřiků: "Vive 1 ecpereurl" Vojáci pozdravovali svého velitele Sergent vzpřímil se a paty přirazil zamával čapkou a zakřičel: "Vive Tempere-ur!" Jen starý Daniel se nehýbal pod roztrhaným pláštěm Císař neohlédnuv se ani přejel Ziichmurenýřiia očima hleděl ku předu kde za lesem nehybně leže la zamodralá chmura věštící mra zy ' Několik denních pochodů je ště scházelo k Berezinž DE JOS P MAEES ěe- ký zubní lékař 1004 First Natio nal Bank 0% 16 a Farnam Q mahft Tel Dotj£ 509 — Adver tisement 5-tř Kde by ii pfal dobrá 5mH a l&cini jiďla přijds do doví a- 4 praveného restaurantu k ♦ V NTJDEILOVI ♦ ♦ : roh 11 a WUUiua sL ♦ Taktéž můie pp eiciaefla po- ♦ louiiti íiítými pokoji ♦ Mejstaršl český lékař v Omaze DR E H0L0VTCHINER Hi4voJÍ lijndutuu V ils 309 Pítnje Block 15 a Hnrofy - ti:iJotl Orphřiira dl?:dlu TlefonÍMdovní: Doni 1418 TeWon v obydli: Uooa 3h8 Paíif-nty pHJilm v obydlí nn l Ciutc!lr ni po 9 hodlnfi vtícrnl X Ry řnfhni ČeJl iottebu)íci lékuhké porady jiua vFele řváui IDr E 0APEK1 český lékař a =E ranhojič = BRAINARD NEB Phone No 81 JOS T VOTAVA PRÁVNÍK Úřadovna: řía yokojt 6M Bm Balldlsf Teltfen: OMAHA Donglat 1(1 KXBXAIXA ~ i - JOHN J08TRONIČ praktický pluabaf IlceuoTaoý pro Omaká a ionti Otesán vrkooivi vidy priei první tMdy r oboru plambafikém záviděni podnlbo topení plynovod 6 vo dovode pod Opravy jaoa aaH tvliitnoití a rykonávámo je k Opliiéma DipokojeuL Veikeri priei víinje m ta oejvttai péíe Výpoťty adarma Zavolejte aia telefonem: Tyler 1299 Dílna: 1414 JUnl II tlíce Omaha Nabraaka