Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 12, 1917)
ČÁST REDAKČNÍ EDITORIAL SECTION POKROK I' j z Dflf Vlliii 1017 V trtxuntM bám6k flU ZBU "J O KROK" twylHtú Jo AdTwrf1ffřít kUuC-vt t 'i PflOd JE NUTNÝM ROZ VRAT RAKOUSKA R íiýcl liňlodXtí a jejich ajedlio- i'('iI#v národních státech Kdoko liv bojoval pro práva kterékoliv národností k uvobodnémti vývoji niti! M nepít eb-m rakouského tá fu ÍOJ ve UHÍ ti ti lh:uteuú i'ií-ht Hlo]tf takoví povstalí pro ti Tukom nalezli iiíjfřtíího ru? pííif!' v rakou-ik vládě 'kwH iodvíiloHt byla uznána jenom v důsledku lífiahy i)Tjíjícli Kpojtti 'ft — KutkuI-Vowíe u Aulie — ! zajúnuvoii Nkufpónortlí íi prť ídciit Aíonrof Vť své lepSí for mulující íloklrínu Uifid nht j ho jíněno tukí' vyslovil se jiro iIíou JK-oilvidost tak ýc kdy mluvíini' o spojcíieídi docňka rnfi fiic k ním připojili Spojem Htú ty Americké Kdy v letech tncáty('li minu- lélio Století BcItfiéiUlé J VHÍ ulí proti iiiidvládé J lidaiiďiiiťi hylo to opětné KakoiiHko podporované l'rii:ikem které hylo pohotovo po lliiéiii fotu linijtí hrannoii nioeí a Wolioda líeljjjie tehdy h la háj" na spojenci diieŇkíi - Aii(Iií a 1'Vniieií Celá historie linutí pro oMvohození a sjednocení Itálie je historií válek pro! i Kakonsku Itá lie děkuje a KV'é OMVohoeiu lle ji'iiom hrdinství Kvýeh vlastních synu ale i hranné pomoi-i Francie a diplomatickému piispéní An 'lic 'o ziiaéně dlouhou duhu Ha kousko hylo nepřítelem sjedno cení Německa které hylo umožně no jedině porážkou Kakouska Pruskem v roce lMifJ KČ p Karla Vntfnu pf('diieji ií na ( lovím nké miíiířťřjlBťí na jižní ulehni v tieJélí dne 2 ttíií viťd UdítífHÍeo- vým zátupi-fu v tipňht Ink? í'0 r -ku tyla jvdiou i iF-jpozoiuhod-fjíích jakí kJykolív tuťU iM'y (i oheectiťt vo piíliíZÍtOUt Mlyietí Zavdífíffie h Jíítř éfnítvu im řemU )lui:V-UlA'i tuto povolil hoJion v pcklodu I Hvét vwtoupil íiyní Jo él vitého loku nejvélAího ipiími V lid%ké hisioríi Když došlo k rozplame uéuí teti války ne všichni ? nás chápali její v(nam iíylo mnoho féch kdož douiiilclí se že jedná se jenom o zi pas o hospodářské výhody mezí dvéua spornými sku pínamí denom tím se stalo že i ve svohodymilovné Americe došlo k napomínání k ueulralílé v slo vě i cínu Jenom pozvolna přichá zel svět k prevédě-ní že kdy cmceko vrhlo svoje vojska do l'eljrie k zniéioií duse tohoto lir-dim-kcho národa zahájen byl zá pii mezi mocí deniokracie a svo body na jedné straně a mocí mili tarismu a zotročení všeho lidstva na straně druhé zápas který in smí zůstali nerozhodným srážka zhraní která musí ztiamciiati ví tězství pro tu éi onu stranu a žť v takovém konlliklu mezí silami práva a mezi sílami zla neutralita je naprosto nemožností Črtám obraz bez obvyklého světla a stínu Napodobím malí ře který užívá jenom silných ba rev při kreslení svého odrazu a následovně nečiní jej pravdivým životu? Isou jisté stavy it jisté úkazy které ospravedlňují tako voii iiiclliodu a linie mezi právem a zh-ui je často tak oslic defino vána že člověk liclihlžc se nhrá uiti ncjsiliiéj 'íin výrazům Ale právě po takových výrazech voli piílomná situace a abychom to prokázali bude uláli za to aby chom vyvolali jistá historická fakta ► II t už Kukoiisko hylo anebo ne bylo jenom německým nástrojem ve vyprovokování této války zii stává stále skutečností že válka zahájena byla brutálním útokem Hakotisko-I berka na malé Srb sIío A to nebylo ničím jiným než vyvrcholením zá-anU udržované po staletí a namířené k zničení malých národnosti Anglický vé dátor Hamsay Aluir nebyl dále ko od piivdy když nedávno pro hlásil že historií Hakouska ve vý tužku je stálý zápas proti tisku leéiiétií principu národnostního liakuuská anebo habsburská zá sada o potlačování iieitéiiieeKých nároibcistí zahájena byla před tři cílilcloii válkou Původní rakou ská konfederace byla volnou unií l( ikiMi--lil vlastního Cech a I hirka Tto nároiltiosti viděly ve leibiaci silnější překážku proti hrozivé turecké výbojnnsti Cent nibsaéiii zásada dynastie ve dla k eciké revoltě V roce Hípt scvazeni ('crdiitunda Itruliébu ja ku krále i e-ki ho a volení Hedři rlia Falckého králem českým A-I- i cvká sb-t li b la poražena v bitvě na Hllé li ne V lote Ibjlt a od té doby režíitt tetrorn aterma noiiii' vbtdl v ( cchái h Siiiiřitině puk I labxburkiiv é neiítikonité a Minilíni porušili siHt'iitnn piíi ech H zohlednil á-ada l ibbot ku i i i uletěni iijbpíeh íivlú 1 tV shi)io uaindiiiho ilola je le-jlépi dlinfioiHiitt skuténosti ji kdv ei llský miř byl iiHUcn i" i lo lalt o iioVlo ui pusti toni kde iďi asi MKIWHl oiidtra itni obvvalťl i!ititn m před iiUko i hl tu prosperující němé I de ii dcidv e tli tiiillioiiv n ttrl V Jedné duliě t!UMte( tt kliuiiicli Im l obit #dilo w í t ' sk (táitidid 1 x t ll Úplné tni r t til llllintlUi lt Ud4 fdikU út-pttšťiou KuktHulirt 1' hrnku iiejpisom v C Iv ttbl proti IrthetiitVIU niuli eim ivývU !inhh liti rud noi J U OId pr4VÍ plil Itltó rtdt ill Jrlltl 4br#llltld lJt)U b I d)ktiiiir toibioi pntt'itt liu iuhhy k IMItule#fMÍ pmbU III Tylo věci mtisítiie zdůraznili ionivadž je nutno pro svět aby Ú uvědomil že Uakousko bylo nejújiornéjAíiii ncpiítclcui svobo dy pro menší národnosti a násle dovně též trvalého míru Ka kou sko je soreanisovaným násilím -Není žádné společné pásky mezi různými živly t volicími tuto říši vyjímaje osoby panovníkovy a byrokracie a v moderní době ne ní to dostatečným k ospravedlně ní existence kteréhokoliv státu Ve skutečnost i rakouský problém je křížovým problémem války a bez jeho rozluštění válka vedena marné Svět ve svém odsuzování pruského militarismu zapomíná že starší než despot ism Jloheuzol- lernu je hohovláda Habsburků A le to nic nemění na správnosti to hoto předpokladu Znamená to prostě více tíhy pro rakouskou fá--i různých otázek kterým čelí vět líyl by to vrchol nedůsled nosti kdvb zničeno bylo panová ní I lohenzollcrnii ale dovoleno a by ještě horší vláda Habsburku pok raéovala "Pokud Německo nebude uči něno ucnchopný m anebo svoboib ným nemyslím že mír Kvropě může býtí získán" pravil nedávno lord Ibdťour lokud Itakousko nebude rozděleno n Habsburkové odstraněni pravíme my po tak dlouho mir světa není hcpečný m liž pied tím než I loheitzolh'1 nové přišli ku vé moci llahsbur kove zaměstnávali se vraždami a loupežemi po staletí Héliem Sedmnáctého stolci i v českých a alpských aeniieh bezohledně po t bičovali jakoukoliv volnou my šlenku a pokoušeli se poněmčili slředuf Kvropu zavedením němé ekého jaíyku do škol v Cechách a mi Moravě Vypudili českou šlechtu do VvhUllllstvi II pokřtili' 1 li zbytky iiárodtt Tak přirvtli lůdu pro nmdcrul nčntccké mámě r v o ut vol cul ktřtiil Kvmpy a opanováni véla Habsburkové nejenom dovolili ale Ve skuleenosti pov buovtdi ro#dčbit rukoiisktt uhelské řie vr dvě části t nuhí v Jedné ne lléllleeké Itárodliosll bylv V)dA- pHiujVíeh ii(i'oiU)0'AÍ v flákou-uko-nierxkti I kdyby povolili ci uteéní a poskytli jísfý ntupcú au tomuoíe neném''ckýii a M-maďií'-ským uArodnoslem bylo by to j jiomi dočasné Jakmíb došlo by k rozpuštění armád npojenci'1 to by tu zalíáníli mohlo Némcdm a Muďarfim aby nesledovali výeh starýtb method a podpory IWIÍ nu i Má li býlí docíleno trvalého di ným {líiimiíitnUii uU pííJéba to na tento případ Tím poskytti jemí dlirdra''í iniiniostí naděje- doplul existujíc v některých mí ifcelt že je možnou iffovmu ifa kouska ltikouko turmůže býtí zreformoulno Je ticha rozvratu Jíakoii' k't má li míli ivét I rvaly mír Odstranění Hohenollet iní íe bo učinění jicb bvzmoenými jf je- mfrii Jlubsburkové musí jífi ajom polovina práce kttrá se pml Kiikyuílo mu4 uu'm- ze utnu Uiii elfrlujíi Icb utátCi íiubHburiká dyfiaUÍf ji kot necvíJtívtjéju ii!)í pímiAiúvký Hitu Hobťnzollťniii Vuúhtt jme riovatý a-poi pokotiSí e pomot-i hospodářskému a Kocíalnímu vý voji lěmckího národa různými sociálními u hs"podářkýmí zlep icfiíml Ale hab-ibufsl á záiada byla vždy diklovářia prázdnými dynadíckými ambiiemi jichž vý slAdnieí byly intriky všeho druliit vojenské i dvorní kamarily a to mělo opětné v důsledku poškoze ní hospodářského života monar- I' r t ¥ i I cine a ozcnraceni rnznycii ranou skýeh národností estližc Hohenzollernové bezpo dmínečné jsou proti moderním de mokratickým myšlenkám nemůže být i přímo i nepřímo přijat před poklad že Habsburkové jsou tře ba jen slabé nakloněni požadav kům demokracie Habsburkové jsou znalci v éa- chrování s kousl ílueí a v dělání slibů ale ještě většími odborníky jsou v porušování svých slibu n přísah Krátká poměrné demokra- námi mlézá bez Hamburků n- řnoblo by býtí HohťfiZollerfiů Mm u l in :!:) o- tu a fa r k éb o Kn k o a k o-L'htr-ku unjoblo býlí urai o ně meidíéni nadvládí ůníiiohlo být i píítouné vulky íťstliž lidsko! má mífi důvě ru v prohlášení spojenců počítají? v to Spojené Stity že zápasí za svobodu malých národností a od stlaném pruského iiebezpcéí sp(J jciej musí se přidrželi svého J)Ů vodíího proramii o rozpuštění líakousko riierska J lahshtirko vé musí hýli odstraněni stejné jako Hohenzollernové sme-li důsled nými pak voláme-li dolů s llo henzollerny 'musíme také volali lolii s Habsburky le nejvVHMi pošetilostí mluvili o zdeiuokrati sování Německa bez iivédoutéiií si že nemůže být i demokracie do cíleno bez osvobození potlačených národností Kakotisko-I 'herska To je ještě VÍce patrnější jestliže si uvědomíme že německý národ až doposud ukázal jenom malou tou hu po svém osvobození ale že v kakousko-riierskii s výjimkou německé a maďarské menšiny Skupina válečných vůdců ve Francii Éř "® M ) ( 1 r WuWí 1 lká H' yWTm V- 1 tieká konstituce z roku lSIs ná Jedována 'liyla desíl ilctítiii nej horší reakce Mírnější režim v padesátých Iřtceh Devatenáctého století následován byl bezohled ným potlačováním v letech šede sátých a systematickými pokusy o poněmčeni a poniiiďaršténi ne německých a ncinaďarskýeh ná rodností v Uakotisko Fhersku ličlicni piítoiuué války Kakou sko slibovalo reformy vždy kdy koliv věci vyhlížely spalně na bo jištích ale jakmile se situace mě nila a stala se nadějnější vrátilo se vždy ku zločinným způsobům a iiiclhodáiii 1'flklnd toho měli j-mic v minulém měsíci Když v prvních dnech létu ťilská armáda ibájila oletisivu a doidlihi pozo ruhodiiých vltěistvl v llnliči nli jpvjly se hhy vnitiníeh reforem a spravedlnosti ntuným luirodno ltm Ale později došlo k poráž ce Kusů Utiská Vojsku odcpicli bojovali a rakouskv i ho tm loni řměuil liuťVU Hrptše i Kodaně datovaná dne srpna sdělila každý jiný národ nejenom žádá demokracii ale věří že demokra cie nemůže hýli docíleno bez zni écní zbankrotovaného pončniée léhn a pomiiďaťštěného nuicnáé sl ví IV A jestliže už mluvíme o trva lém mílii pak bude tlobie také odhalili jiný klam který se stává značitě všeobecným V diplomati cké taktice je možná dobré trvat i na lom že jedná se pouze o vál ku proti německé autokiatické vládě a nikoliv proti německému litlu ale je právě lak dohře ne klamali se a náležité si uvědomili stanovisko německého lidu Toto otniiovisko bylo otevřeně pro vál ku a výhojué Německý liti pova loje se a Kolínu vyvolený nárml n naučil se pohlíželi na všechno iicniiiiceké jako podružné ecitv Němec vl všechno nejlépe "My jiu( Němci " psal Trnlschke "vi mc lép Uťl KNasané kde lcj je íiořiéméování Poláku v 1'oznaníí Protestovala kdykoliv proti pru kýn Ákótitim dle kterých polAtí majitelé nocmkft v nolnké éástí německé fí(i- bylí vy vlastnění T — Ve sl(uťéioltj německá sociální demokracii ani nepovolila dosta tečný slupri autonomie po'-Jté oeíaliKlíelté straně uvnitř sírany a tím v praksi získala si rekord jako slrana ilavíeí se proti uvo bodé potlaéenýcii národiiOKlí Ne bof v mnobojazyéném stálé orya řďycc Mlrony může bílí a !':io je jeíiota rc&iUfiu orijanisace stá tu jak í jí taková of(řarjifacc ptďtavujť V rot 1912 německá sociální demokracii? bla-Jovíil1 pro zvýáení daní pro vojenské úéely To bylo ukázkott co strana lato učiní při' vypuknuli války a cotkutcčné u činila dne 4 srpna roku ÍOH když hlasovala pro válečný roz počet a neprotestovala proti úto ku Německa na civilisovaný svět A jakMlotiho lomu je co něme cký socialista Cunow upíral v ně meckém socialistickém měsíčník u právo malým národnostem k exi stenci i Tato otázka práv malých ná rodností je zkušebním kamenem upřímnosti spojeneckých mocno stí Kýla zkouškou upřímnosti a spravedlnosti německých stran jednotlivců a institucí před vál kou A tato zkouška selhala Ně mecká sociální demokracie v Ka konsku v theorii činila zdání že věří v práva malých národností Ale když jednalo se o praktické opatření vždy hlasovali sesvými otevřeně šovinistickými spoluro dáky Nedovedli otevřeně prohlá sili že poněinéování malých ná rodností je jim odporně A tbeo retikové v rakousko-némeeké o siální demokracii Kauer a Kell ner oba z Vídně přijali neslavnou theorii o assimilaci nenéiucekého lidu Všeněmei mluvili otevřeně o e-cririanisaci tito socialisté na zývali to assiiuilací Poslednější je šetrnějším označením prvněj šíito laky je ve skutečnosti roz díl mezi (íermatiisací a asimilací htký je rozdíl v účinnosti mezi zavražděním člověka Wiiichestc rovou puškou anebo foliovým re volverem ? Kakousko - němečtí socialisté podporovali válku od samotného počátku a viděli v ní příležitost k uchvácení kontroly nad celým so cialistickým hnutím v Rakousku kterou zlratili několik ruku před válkou právě pro svůj šovinisiu ('esky socialistický poslanec Ha berman kterv je redaktorem ča sopisu Nová India v Plzni nedá-i vito odhalil skutečnost že po po-j slam pokryteckého ultimata lia kouskem Srbsku čeští socialisté snažili se vejiti do styku s různý mi socialistickými st ranami Ha kouska Zástupci různých sociali stických národních skupin se shro máždili a čeští socialisté navrhli rozhovor o společných opatřeních která měla by býti učiněna proti válce a která bez jakékoliv po chyby měla by mocný úěinek A le jeden z celných německých so cialistů dal úscěnou odpověď: -"Kamarádi doba pro vyjednává ni minula Nyní je doba činu Vě říme ve vaši upřímnost Ale nyní mluví děla Jestliže jejich mluva a jeji důsledky budou vám čeští socialisté příznivými pak bude me více nakloněni k vyjednávání Jestliže ale naopak jejich mluva ukáže se méně příznivou vám lni ileiue méně smířlivými a pevnější mi" línými slovy němečtí soci wlislé v Kakotiskti nebyli proti ar biiraci braunou moci i mezi ichn 11 svými socialistickými sptduilru hy tři bti věcech mluvím proto abych nanačil Jak lěko je 100 110 tnuli ni my mezi vládou a na lodiitslí Kttská revoluci i těží jínýeb 1 fo tentýž úkaz" který vtídi? ishnuf k ťítoku v ura žených ídícdi m k připoutaní h0y něwkých vojáků ku M ro jovým puškám zatím co Atjlíén ué a Francouzové neprovádějí ú loky podobným způsobem 1ako jedince Němec nemfižf řelítí ne příteli JVolo uchyluje vv k hro mrdným útokům ku tffriflmmu ci k násilí: tuto jříéinu Itle lá vyldazeňí jiných národnostních jednotek A to je zboběhfví A piávé pro tuto píéínn sorjaníío- vané zbaběhitví mmi býti poraže no rozhodné a úpftiě Jinak svět m-kule nikdy bezpečným neje nom pro demokracií cle Už pro cokoliv jiného co fini iívot cen ným jich skutečný ájeiii válečný M v svých iiejteiiiuějšicb iliteeh nebyla námi je viiěťslvi v Hulící u Ku je ht lvedcme k vědomí imcs je -j úplni vvhitsloii Němci tiiktlv 11c uy na iuilo%t a tuiiibmt néiue h' i kvtoě oUiihihU ďvoj se -dilu-né Ijieli siihIiv" vedli revoltu v větším iiiěitt- mcnnt potiporovniie iniíitteiu (im co v druhé bof411 vtolll v rvhtivně poiniťfariťujt- Slov a n v ii 1'uminv sucho pokotiejíct' ti unii uénntt ntroky v pravém bvv inyU a hfbty jiik 1 po druinJjAich niodinli Je o trttltťlvl v iloěmu idovktho mířltU Tíi ptturtvl iloěmu (ohu de ropuši('u poio-vttdí Nímei i if aft nikdy ilobitivcdnvl tivU ji }hmia rul privtlťjjuvuhýrH lni nového potudkU Vili V Útkou sku u ie vbtdil sblťtlabl že oiki kv retotem nejsou luk nalihavt' s ohlcdflU na ib'pini Vojenské si Uuct diny mi hvy lUvéiuďť shhuj m iiapiftviti kly# polieil dril jj a limít nfbo kdyl eKyl4 t pouini ihrnl él jakmit pivInssU nalétl v hfitěni viibí- b Honil kUřhsV b-n n o mil 4 to l# ji v biippě lahijt lamu rl dnt lottpfiviil Můlf e tu ťkU Toto Tleiln hke-oVo prohlášeni j ku tli' nutno pt itititi že eMstuje! je ty pik Vin německý 111 sluifvi j pyi hohee itáioda Umí jisté j tknu oliledně juiveh iouosl í s 1 v sy Ktne Jisti nrti'ouili isi Nnrpresrntuji jenom v'nu J I -lé Hiytdť Pld válkou í uiěbi #4 tft I' umM'k4 uneiAlnl di-mokra-iM j jfdniiu 1 livH v nnioívkém iiárudnlm Jtvntí ktrv je ch tm fok lnout! upravfdbťvst n němfckýni náronotřiii A Iv J4 kou je kkuifěll"n f 1'fotcslnviiU kdykoliv iiíincikV munábii dému kro ie doittitei ioi rnrriíícky jrtti Iv l'roe Nriuře jmlná ll v i i lkl obrm'1 k moci lly proč tk ibolňuje nisili 1'rm jsou tvtrt hni4licV- pokuv v prtuěménil jiiiveli národnosti 'rié uémeckA pikiiy o ItospíMliihké proniknuti ju vidy prováleny ukáikou jrtiskě wwjf Není to německým rýnem? Jí lu ihlekiv l t( ik4i HivýiťViti Ut bav ptrvl kou- V Aby život učiněn byl bodným žití pro milliony a aby zajištěn byl trvalý injr umělý stát zvaný Kakonsko-riicrsko musí býti roz vrácen právě tak jako musí býti fílilranény poslední zbytky ture ckého pavládí v Kvropě pro lu éž příčinu Proslulá nota spojen cii presidentu Wilsonovi prohla--'ujá-í se ve prospěch osvobození ' 'cclio- lová k ů podepírá tetilo předpoklad Presidentovo často opakované prohlášení e žádný' národ neměl by býti nucen aby žil pod cizím panstvím má stejný význam A proto nemůžeme ani na okamžik věřití že presidentova zmínka v notě papeži že rozděle ní říší nemůže opatřili náležitou základnu pro mír jakéhokoliv druhu vztahuje se na Kakousko 1'hcrsko To nemůže býti Bylo by to naprosté popření principu demokracie a zásad presidenta Wilsona několikráte zdůrazně ných Znamenalo hy lo nejenom že Čechoslováci musí zůstali pod cizím panstvím ale že Rumuni v Sedmihradsku a Kukoviuě musí nadále trpět i nevylícílelnými ná silnostmi maďarského režimu že Polska nemůže hýli sjednocena že Kalové v Tridentsku nemohou se spojití se svými bratry v Itá lii že otázka Klsaska a Lotrinska musí zůstat i nerozhišlěna " Kýlo by lo osta'uě i v rozporu -1 dřívějšími prohlášeními presi denta a lu můžeme vycházeli z předpokladu že president měl na mysli ujistili německý liti že je ho národní stál zuMme neporu šen Itakousko není národním stá tem není národností v politickém smyslu islova je čisté umělým tva rem bez pevných základů Presi dent také neměl v úmyslu ujisti fi Německu kořisl získanou v mi nulých válkách Klsasko a Lotrin sku a Poznaň Podepsání mírového protokolu nemusí znaineiiati mír v pravém slova smyslu Slav válečný může existovali i bez srážky zbraní a bez krveprolití Itakousko-Fber-sko bylo scénou toho co v důsled cích bylo vedením války od pro buzení se národního ducha V dů sledku vedení této války parla menlární život v Kakonsku je ne možností slát přiveden byl 1 ne schopnosti a na pokraj bankrotu Má -li byli I rvaly mír loto ne krvavé vedeni války iiiuu býti za staveno a toho může býti docíle no jediné vyhověním požadavků Kumuuu Italů Čechoslováku a lihoslovaini kleti jmui vcmíii's proti rakouští leuom ui nšlni ra kouského lidu Němci a Maďaři chtějí zachování Kakotiska a ti je nom tehdy bude li jim možno u- hovali si nadvládí Mluvě za Čechoslováky - - a doufáni Že lo nebude považová no za domýšlivé - musím prohlá šiti nikdv dobrovolné nepod- Volí se rakouské SV Tchov illlosl i n habsburské vládě Českosloven ský lid přeje si úplné a naprosté neodv islostt a neustane ve véni vedi ní vniky proti domu babslnirs skétitu v Knkousku d-ikiol jeho i deal naprostá neodv idost nebude splm-n To je slunnV iko íflého národa Jak nejlépe je pitllui J in div uýeh prohlášeni v fířkon xkéiii pni Imurttlě $ pfidiiíUeiií 'e kýcb fptrovntrlu a iiěb'A H o pnkov in 1 h prohUšeii ěskýťk lěloikti Trvalý mír Je moino jnioirt tfblv k lyl iirrolit'tí lot dim usMtkjeny ve výb tákou uýeh iiijkdtirr'h I 'i ' ' 1 s i 4 + í 001' " ♦ '' "' - - - -