ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
I'
j
z
Dflf Vlliii 1017
V trtxuntM bám6k flU
ZBU "J O KROK" twylHtú
Jo AdTwrf1ffřít kUuC-vt
t 'i
PflOd JE NUTNÝM ROZ
VRAT RAKOUSKA
R
íiýcl liňlodXtí a jejich ajedlio-
i'('iI#v národních státech Kdoko
liv bojoval pro práva kterékoliv
národností k uvobodnémti vývoji
niti! M nepít eb-m rakouského tá
fu ÍOJ ve UHÍ ti ti lh:uteuú
i'ií-ht Hlo]tf takoví povstalí pro
ti Tukom nalezli iiíjfřtíího ru?
pííif!' v rakou-ik vládě 'kwH
iodvíiloHt byla uznána jenom v
důsledku lífiahy i)Tjíjícli Kpojtti
'ft — KutkuI-Vowíe u Aulie —
! zajúnuvoii Nkufpónortlí íi prť
ídciit Aíonrof Vť své lepSí for
mulující íloklrínu Uifid nht j
ho jíněno tukí' vyslovil se jiro
iIíou JK-oilvidost tak ýc kdy
mluvíini' o spojcíieídi docňka rnfi
fiic k ním připojili Spojem Htú
ty Americké
Kdy v letech tncáty('li minu-
lélio Století BcItfiéiUlé J VHÍ ulí
proti iiiidvládé J lidaiiďiiiťi hylo
to opětné KakoiiHko podporované
l'rii:ikem které hylo pohotovo po
lliiéiii fotu linijtí hrannoii nioeí a
Wolioda líeljjjie tehdy h la háj"
na spojenci diieŇkíi - Aii(Iií a
1'Vniieií Celá historie linutí pro
oMvohození a sjednocení Itálie je
historií válek pro! i Kakonsku Itá
lie děkuje a KV'é OMVohoeiu lle
ji'iiom hrdinství Kvýeh vlastních
synu ale i hranné pomoi-i Francie
a diplomatickému piispéní An
'lic 'o ziiaéně dlouhou duhu Ha
kousko hylo nepřítelem sjedno
cení Německa které hylo umožně
no jedině porážkou Kakouska
Pruskem v roce lMifJ
KČ p Karla Vntfnu
pf('diieji ií na ( lovím
nké miíiířťřjlBťí na jižní
ulehni v tieJélí dne 2
ttíií viťd UdítífHÍeo-
vým zátupi-fu v tipňht Ink? í'0 r -ku
tyla jvdiou i iF-jpozoiuhod-fjíích
jakí kJykolív tuťU iM'y
(i oheectiťt vo piíliíZÍtOUt Mlyietí
Zavdífíffie h Jíítř éfnítvu im
řemU )lui:V-UlA'i tuto povolil
hoJion v pcklodu
I
Hvét vwtoupil íiyní Jo él vitého
loku nejvélAího ipiími V lid%ké
hisioríi Když došlo k rozplame
uéuí teti války ne všichni ? nás
chápali její v(nam iíylo mnoho
féch kdož douiiilclí se že jedná
se jenom o zi pas o hospodářské
výhody mezí dvéua spornými sku
pínamí denom tím se stalo že i
ve svohodymilovné Americe došlo
k napomínání k ueulralílé v slo
vě i cínu Jenom pozvolna přichá
zel svět k prevédě-ní že kdy
cmceko vrhlo svoje vojska do
l'eljrie k zniéioií duse tohoto lir-dim-kcho
národa zahájen byl zá
pii mezi mocí deniokracie a svo
body na jedné straně a mocí mili
tarismu a zotročení všeho lidstva
na straně druhé zápas který in
smí zůstali nerozhodným srážka
zhraní která musí ztiamciiati ví
tězství pro tu éi onu stranu a žť
v takovém konlliklu mezí silami
práva a mezi sílami zla neutralita
je naprosto nemožností
Črtám obraz bez obvyklého
světla a stínu Napodobím malí
ře který užívá jenom silných ba
rev při kreslení svého odrazu a
následovně nečiní jej pravdivým
životu? Isou jisté stavy it jisté
úkazy které ospravedlňují tako
voii iiiclliodu a linie mezi právem
a zh-ui je často tak oslic defino
vána že člověk liclihlžc se nhrá
uiti ncjsiliiéj 'íin výrazům Ale
právě po takových výrazech voli
piílomná situace a abychom to
prokázali bude uláli za to aby
chom vyvolali jistá historická
fakta
►
II
t už Kukoiisko hylo anebo ne
bylo jenom německým nástrojem
ve vyprovokování této války zii
stává stále skutečností že válka
zahájena byla brutálním útokem
Hakotisko-I berka na malé Srb
sIío A to nebylo ničím jiným než
vyvrcholením zá-anU udržované
po staletí a namířené k zničení
malých národnosti Anglický vé
dátor Hamsay Aluir nebyl dále
ko od piivdy když nedávno pro
hlásil že historií Hakouska ve vý
tužku je stálý zápas proti tisku
leéiiétií principu národnostního
liakuuská anebo habsburská zá
sada o potlačování iieitéiiieeKých
nároibcistí zahájena byla před tři
cílilcloii válkou Původní rakou
ská konfederace byla volnou unií
l( ikiMi--lil vlastního Cech a I
hirka Tto nároiltiosti viděly
ve leibiaci silnější překážku
proti hrozivé turecké výbojnnsti
Cent nibsaéiii zásada dynastie ve
dla k eciké revoltě V roce Hípt
scvazeni ('crdiitunda Itruliébu ja
ku krále i e-ki ho a volení Hedři
rlia Falckého králem českým A-I-
i cvká sb-t li b la poražena v
bitvě na Hllé li ne V lote Ibjlt a
od té doby režíitt tetrorn aterma
noiiii' vbtdl v ( cchái h Siiiiřitině
puk I labxburkiiv é neiítikonité a
Minilíni porušili siHt'iitnn piíi
ech
H zohlednil á-ada l ibbot ku
i i i uletěni iijbpíeh íivlú 1 tV
shi)io uaindiiiho ilola je le-jlépi
dlinfioiHiitt skuténosti ji kdv
ei llský miř byl iiHUcn i"
i lo lalt o iioVlo ui pusti
toni kde iďi asi MKIWHl oiidtra
itni obvvalťl i!ititn m před
iiUko i hl tu prosperující němé
I de ii dcidv e tli tiiillioiiv n
ttrl V Jedné duliě t!UMte( tt
kliuiiicli Im l obit #dilo w í t '
sk (táitidid 1 x t ll Úplné tni
r t til llllintlUi lt Ud4 fdikU
út-pttšťiou
KuktHulirt 1' hrnku iiejpisom v
C Iv ttbl proti IrthetiitVIU niuli
eim ivývU !inhh liti rud noi J
U OId pr4VÍ plil Itltó rtdt
ill Jrlltl 4br#llltld lJt)U b
I d)ktiiiir toibioi pntt'itt liu
iuhhy k IMItule#fMÍ pmbU
III
Tylo věci mtisítiie zdůraznili
ionivadž je nutno pro svět aby
Ú uvědomil že Uakousko bylo
nejújiornéjAíiii ncpiítclcui svobo
dy pro menší národnosti a násle
dovně též trvalého míru Ka kou
sko je soreanisovaným násilím -Není
žádné společné pásky mezi
různými živly t volicími tuto říši
vyjímaje osoby panovníkovy a
byrokracie a v moderní době ne
ní to dostatečným k ospravedlně
ní existence kteréhokoliv státu
Ve skutečnost i rakouský problém
je křížovým problémem války a
bez jeho rozluštění válka vedena
marné Svět ve svém odsuzování
pruského militarismu zapomíná
že starší než despot ism Jloheuzol-
lernu je hohovláda Habsburků A
le to nic nemění na správnosti to
hoto předpokladu Znamená to
prostě více tíhy pro rakouskou fá--i
různých otázek kterým čelí
vět líyl by to vrchol nedůsled
nosti kdvb zničeno bylo panová
ní I lohenzollcrnii ale dovoleno a
by ještě horší vláda Habsburku
pok raéovala
"Pokud Německo nebude uči
něno ucnchopný m anebo svoboib
ným nemyslím že mír Kvropě
může býtí získán" pravil nedávno
lord Ibdťour lokud Itakousko
nebude rozděleno n Habsburkové
odstraněni pravíme my po tak
dlouho mir světa není hcpečný m
liž pied tím než I loheitzolh'1
nové přišli ku vé moci llahsbur
kove zaměstnávali se vraždami a
loupežemi po staletí Héliem
Sedmnáctého stolci i v českých a
alpských aeniieh bezohledně po
t bičovali jakoukoliv volnou my
šlenku a pokoušeli se poněmčili
slředuf Kvropu zavedením němé
ekého jaíyku do škol v Cechách
a mi Moravě Vypudili českou
šlechtu do VvhUllllstvi II pokřtili' 1
li zbytky iiárodtt Tak přirvtli
lůdu pro nmdcrul nčntccké mámě
r v o ut vol cul ktřtiil Kvmpy a
opanováni véla
Habsburkové nejenom dovolili
ale Ve skuleenosti pov buovtdi
ro#dčbit rukoiisktt uhelské řie
vr dvě části t nuhí v Jedné ne
lléllleeké Itárodliosll bylv V)dA-
pHiujVíeh ii(i'oiU)0'AÍ v flákou-uko-nierxkti
I kdyby povolili ci
uteéní a poskytli jísfý ntupcú au
tomuoíe neném''ckýii a M-maďií'-ským
uArodnoslem bylo by to j
jiomi dočasné Jakmíb došlo by k
rozpuštění armád npojenci'1 to by
tu zalíáníli mohlo Némcdm a
Muďarfim aby nesledovali výeh
starýtb method a podpory IWIÍ
nu i Má li býlí docíleno trvalého
di ným {líiimiíitnUii uU pííJéba
to na tento případ Tím poskytti
jemí dlirdra''í iniiniostí naděje-
doplul existujíc v některých mí
ifcelt že je možnou iffovmu ifa
kouska ltikouko turmůže býtí
zreformoulno Je ticha rozvratu
Jíakoii' k't má li míli ivét I rvaly
mír
Odstranění Hohenollet iní íe
bo učinění jicb bvzmoenými jf je-
mfrii Jlubsburkové musí jífi ajom polovina práce kttrá se pml
Kiikyuílo mu4 uu'm- ze utnu
Uiii elfrlujíi Icb utátCi
íiubHburiká dyfiaUÍf ji kot
necvíJtívtjéju ii!)í pímiAiúvký
Hitu Hobťnzollťniii Vuúhtt jme
riovatý a-poi pokotiSí e pomot-i
hospodářskému a Kocíalnímu vý
voji lěmckího národa různými
sociálními u hs"podářkýmí zlep
icfiíml Ale hab-ibufsl á záiada
byla vždy diklovářia prázdnými
dynadíckými ambiiemi jichž vý
slAdnieí byly intriky všeho druliit
vojenské i dvorní kamarily a to
mělo opětné v důsledku poškoze
ní hospodářského života monar-
I' r t ¥ i I
cine a ozcnraceni rnznycii ranou
skýeh národností
estližc Hohenzollernové bezpo
dmínečné jsou proti moderním de
mokratickým myšlenkám nemůže
být i přímo i nepřímo přijat před
poklad že Habsburkové jsou tře
ba jen slabé nakloněni požadav
kům demokracie
Habsburkové jsou znalci v éa-
chrování s kousl ílueí a v dělání
slibů ale ještě většími odborníky
jsou v porušování svých slibu n
přísah Krátká poměrné demokra-
námi mlézá bez Hamburků n-
řnoblo by býtí HohťfiZollerfiů Mm
u l in :!:) o- tu a fa r k éb o Kn k o a k o-L'htr-ku
unjoblo býlí urai o ně
meidíéni nadvládí ůníiiohlo být i
píítouné vulky
íťstliž lidsko! má mífi důvě
ru v prohlášení spojenců počítají?
v to Spojené Stity že zápasí za
svobodu malých národností a od
stlaném pruského iiebezpcéí sp(J
jciej musí se přidrželi svého J)Ů
vodíího proramii o rozpuštění
líakousko riierska J lahshtirko vé
musí hýli odstraněni stejné jako
Hohenzollernové sme-li důsled
nými pak voláme-li dolů s llo
henzollerny 'musíme také volali
lolii s Habsburky
le nejvVHMi
pošetilostí mluvili o zdeiuokrati
sování Německa bez iivédoutéiií
si že nemůže být i demokracie do
cíleno bez osvobození potlačených
národností Kakotisko-I 'herska To
je ještě VÍce patrnější jestliže si
uvědomíme že německý národ až
doposud ukázal jenom malou tou
hu po svém osvobození ale že v
kakousko-riierskii s výjimkou
německé a maďarské menšiny
Skupina válečných vůdců ve Francii
Éř "®
M ) ( 1
r WuWí
1 lká H' yWTm
V- 1
tieká konstituce z roku lSIs ná
Jedována 'liyla desíl ilctítiii nej
horší reakce Mírnější režim v
padesátých Iřtceh Devatenáctého
století následován byl bezohled
ným potlačováním v letech šede
sátých a systematickými pokusy
o poněmčeni a poniiiďaršténi ne
německých a ncinaďarskýeh ná
rodností v Uakotisko Fhersku
ličlicni piítoiuué války Kakou
sko slibovalo reformy vždy kdy
koliv věci vyhlížely spalně na bo
jištích ale jakmile se situace mě
nila a stala se nadějnější vrátilo
se vždy ku zločinným způsobům a
iiiclhodáiii 1'flklnd toho měli
j-mic v minulém měsíci Když v
prvních dnech létu ťilská armáda
ibájila oletisivu a doidlihi pozo
ruhodiiých vltěistvl v llnliči nli
jpvjly se hhy vnitiníeh reforem
a spravedlnosti ntuným luirodno
ltm Ale později došlo k poráž
ce Kusů Utiská Vojsku odcpicli
bojovali a rakouskv i ho tm loni
řměuil liuťVU Hrptše i Kodaně
datovaná dne srpna sdělila
každý jiný národ nejenom žádá
demokracii ale věří že demokra
cie nemůže hýli docíleno bez zni
écní zbankrotovaného pončniée
léhn a pomiiďaťštěného nuicnáé
sl ví
IV
A jestliže už mluvíme o trva
lém mílii pak bude tlobie také
odhalili jiný klam který se stává
značitě všeobecným V diplomati
cké taktice je možná dobré trvat i
na lom že jedná se pouze o vál
ku proti německé autokiatické
vládě a nikoliv proti německému
litlu ale je právě lak dohře ne
klamali se a náležité si uvědomili
stanovisko německého lidu Toto
otniiovisko bylo otevřeně pro vál
ku a výhojué Německý liti pova
loje se a Kolínu vyvolený nárml
n naučil se pohlíželi na všechno
iicniiiiceké jako podružné ecitv
Němec vl všechno nejlépe "My
jiu( Němci " psal Trnlschke "vi
mc lép Uťl KNasané kde lcj je
íiořiéméování Poláku v 1'oznaníí
Protestovala kdykoliv proti pru
kýn Ákótitim dle kterých polAtí
majitelé nocmkft v nolnké éástí
německé fí(i- bylí vy vlastnění T —
Ve sl(uťéioltj německá sociální
demokracii ani nepovolila dosta
tečný slupri autonomie po'-Jté
oeíaliKlíelté straně uvnitř sírany
a tím v praksi získala si rekord
jako slrana ilavíeí se proti uvo
bodé potlaéenýcii národiiOKlí Ne
bof v mnobojazyéném stálé orya
řďycc Mlrony může bílí a !':io
je jeíiota rc&iUfiu orijanisace stá
tu jak í jí taková of(řarjifacc
ptďtavujť
V rot 1912 německá sociální
demokracii? bla-Jovíil1 pro zvýáení
daní pro vojenské úéely To bylo
ukázkott co strana lato učiní při'
vypuknuli války a cotkutcčné u
činila dne 4 srpna roku ÍOH
když hlasovala pro válečný roz
počet a neprotestovala proti úto
ku Německa na civilisovaný svět
A jakMlotiho lomu je co něme
cký socialista Cunow upíral v ně
meckém socialistickém měsíčník u
právo malým národnostem k exi
stenci i
Tato otázka práv malých ná
rodností je zkušebním kamenem
upřímnosti spojeneckých mocno
stí Kýla zkouškou upřímnosti a
spravedlnosti německých stran
jednotlivců a institucí před vál
kou A tato zkouška selhala Ně
mecká sociální demokracie v Ka
konsku v theorii činila zdání že
věří v práva malých národností
Ale když jednalo se o praktické
opatření vždy hlasovali sesvými
otevřeně šovinistickými spoluro
dáky Nedovedli otevřeně prohlá
sili že poněinéování malých ná
rodností je jim odporně A tbeo
retikové v rakousko-némeeké o
siální demokracii Kauer a Kell
ner oba z Vídně přijali neslavnou
theorii o assimilaci nenéiucekého
lidu Všeněmei mluvili otevřeně
o e-cririanisaci tito socialisté na
zývali to assiiuilací Poslednější
je šetrnějším označením prvněj
šíito laky je ve skutečnosti roz
díl mezi (íermatiisací a asimilací
htký je rozdíl v účinnosti mezi
zavražděním člověka Wiiichestc
rovou puškou anebo foliovým re
volverem ?
Kakousko - němečtí socialisté
podporovali válku od samotného
počátku a viděli v ní příležitost k
uchvácení kontroly nad celým so
cialistickým hnutím v Rakousku
kterou zlratili několik ruku před
válkou právě pro svůj šovinisiu
('esky socialistický poslanec Ha
berman kterv je redaktorem ča
sopisu Nová India v Plzni nedá-i
vito odhalil skutečnost že po po-j
slam pokryteckého ultimata lia
kouskem Srbsku čeští socialisté
snažili se vejiti do styku s různý
mi socialistickými st ranami Ha
kouska Zástupci různých sociali
stických národních skupin se shro
máždili a čeští socialisté navrhli
rozhovor o společných opatřeních
která měla by býti učiněna proti
válce a která bez jakékoliv po
chyby měla by mocný úěinek A
le jeden z celných německých so
cialistů dal úscěnou odpověď: -"Kamarádi
doba pro vyjednává
ni minula Nyní je doba činu Vě
říme ve vaši upřímnost Ale nyní
mluví děla Jestliže jejich mluva
a jeji důsledky budou vám čeští
socialisté příznivými pak bude
me více nakloněni k vyjednávání
Jestliže ale naopak jejich mluva
ukáže se méně příznivou vám lni
ileiue méně smířlivými a pevnější
mi" línými slovy němečtí soci
wlislé v Kakotiskti nebyli proti ar
biiraci braunou moci i mezi ichn
11 svými socialistickými sptduilru
hy tři bti věcech mluvím proto
abych nanačil Jak lěko je 100
110 tnuli ni my mezi vládou a na
lodiitslí Kttská revoluci i
těží jínýeb 1 fo tentýž úkaz"
který vtídi? ishnuf k ťítoku v ura
žených ídícdi m k připoutaní
h0y něwkých vojáků ku M ro
jovým puškám zatím co Atjlíén
ué a Francouzové neprovádějí ú
loky podobným způsobem 1ako
jedince Němec nemfižf řelítí ne
příteli JVolo uchyluje vv k hro
mrdným útokům ku tffriflmmu
ci k násilí: tuto jříéinu Itle
lá vyldazeňí jiných národnostních
jednotek A to je zboběhfví A
piávé pro tuto píéínn sorjaníío-
vané zbaběhitví mmi býti poraže
no rozhodné a úpftiě Jinak svět
m-kule nikdy bezpečným neje
nom pro demokracií cle Už pro
cokoliv jiného co fini iívot cen
ným
jich skutečný ájeiii válečný M v svých iiejteiiiuějšicb iliteeh nebyla
námi je viiěťslvi v Hulící u Ku je ht lvedcme k vědomí imcs je -j úplni vvhitsloii Němci tiiktlv 11c
uy na iuilo%t a tuiiibmt néiue h' i kvtoě oUiihihU ďvoj se -dilu-né Ijieli siihIiv" vedli revoltu v větším iiiěitt-
mcnnt potiporovniie iniíitteiu
(im co v druhé bof411 vtolll
v rvhtivně poiniťfariťujt- Slov a
n v ii 1'uminv sucho pokotiejíct'
ti unii uénntt ntroky v pravém
bvv inyU a hfbty jiik 1 po
druinJjAich niodinli Je o
trttltťlvl v iloěmu idovktho
mířltU
Tíi ptturtvl iloěmu (ohu
de ropuši('u poio-vttdí Nímei i
if aft nikdy ilobitivcdnvl tivU
ji }hmia rul privtlťjjuvuhýrH
lni nového potudkU Vili V Útkou
sku u ie vbtdil sblťtlabl že oiki
kv retotem nejsou luk nalihavt' s
ohlcdflU na ib'pini Vojenské si
Uuct
diny mi hvy lUvéiuďť shhuj
m iiapiftviti kly# polieil dril
jj a limít nfbo kdyl eKyl4 t
pouini ihrnl él jakmit
pivInssU nalétl v hfitěni viibí-
b Honil kUřhsV b-n n o mil 4 to
l# ji v biippě lahijt lamu rl
dnt lottpfiviil Můlf e tu ťkU
Toto Tleiln hke-oVo prohlášeni j ku tli' nutno pt itititi že eMstuje!
je ty pik Vin německý 111 sluifvi j pyi hohee itáioda Umí jisté j
tknu oliledně juiveh iouosl í s 1 v sy Ktne Jisti nrti'ouili isi
Nnrpresrntuji jenom v'nu J I -lé
Hiytdť Pld válkou í uiěbi #4
tft I' umM'k4 uneiAlnl di-mokra-iM
j jfdniiu 1 livH v nnioívkém
iiárudnlm Jtvntí ktrv je ch
tm fok lnout! upravfdbťvst n
němfckýni náronotřiii A Iv J4
kou je kkuifěll"n f 1'fotcslnviiU
kdykoliv iiíincikV munábii dému
kro ie doittitei ioi rnrriíícky jrtti
Iv l'roe Nriuře jmlná ll v i i lkl
obrm'1 k moci lly proč tk
ibolňuje nisili 1'rm jsou tvtrt
hni4licV- pokuv v prtuěménil
jiiiveli národnosti 'rié uémeckA
pikiiy o ItospíMliihké proniknuti
ju vidy prováleny ukáikou
jrtiskě wwjf Není to německým
rýnem? Jí lu ihlekiv l t( ik4i
HivýiťViti Ut bav ptrvl kou-
V
Aby život učiněn byl bodným
žití pro milliony a aby zajištěn
byl trvalý injr umělý stát zvaný
Kakonsko-riicrsko musí býti roz
vrácen právě tak jako musí býti
fílilranény poslední zbytky ture
ckého pavládí v Kvropě pro lu
éž příčinu Proslulá nota spojen
cii presidentu Wilsonovi prohla--'ujá-í
se ve prospěch osvobození
' 'cclio- lová k ů podepírá tetilo
předpoklad Presidentovo často
opakované prohlášení e žádný'
národ neměl by býti nucen aby
žil pod cizím panstvím má stejný
význam A proto nemůžeme ani
na okamžik věřití že presidentova
zmínka v notě papeži že rozděle
ní říší nemůže opatřili náležitou
základnu pro mír jakéhokoliv
druhu vztahuje se na Kakousko
1'hcrsko To nemůže býti Bylo
by to naprosté popření principu
demokracie a zásad presidenta
Wilsona několikráte zdůrazně
ných Znamenalo hy lo nejenom
že Čechoslováci musí zůstali pod
cizím panstvím ale že Rumuni v
Sedmihradsku a Kukoviuě musí
nadále trpět i nevylícílelnými ná
silnostmi maďarského režimu že
Polska nemůže hýli sjednocena
že Kalové v Tridentsku nemohou
se spojití se svými bratry v Itá
lii že otázka Klsaska a Lotrinska
musí zůstat i nerozhišlěna "
Kýlo by lo osta'uě i v rozporu
-1 dřívějšími prohlášeními presi
denta a lu můžeme vycházeli z
předpokladu že president měl na
mysli ujistili německý liti že je
ho národní stál zuMme neporu
šen Itakousko není národním stá
tem není národností v politickém
smyslu islova je čisté umělým tva
rem bez pevných základů Presi
dent také neměl v úmyslu ujisti
fi Německu kořisl získanou v mi
nulých válkách Klsasko a Lotrin
sku a Poznaň
Podepsání mírového protokolu
nemusí znaineiiati mír v pravém
slova smyslu Slav válečný může
existovali i bez srážky zbraní a
bez krveprolití Itakousko-Fber-sko
bylo scénou toho co v důsled
cích bylo vedením války od pro
buzení se národního ducha V dů
sledku vedení této války parla
menlární život v Kakonsku je ne
možností slát přiveden byl 1 ne
schopnosti a na pokraj bankrotu
Má -li byli I rvaly mír loto ne
krvavé vedeni války iiiuu býti za
staveno a toho může býti docíle
no jediné vyhověním požadavků
Kumuuu Italů Čechoslováku a
lihoslovaini kleti jmui vcmíii's
proti rakouští leuom ui nšlni ra
kouského lidu Němci a Maďaři
chtějí zachování Kakotiska a ti je
nom tehdy bude li jim možno u-
hovali si nadvládí
Mluvě za Čechoslováky - - a
doufáni Že lo nebude považová
no za domýšlivé - musím prohlá
šiti nikdv dobrovolné nepod-
Volí se rakouské SV Tchov illlosl i n
habsburské vládě Českosloven
ský lid přeje si úplné a naprosté
neodv islostt a neustane ve véni
vedi ní vniky proti domu babslnirs
skétitu v Knkousku d-ikiol jeho i
deal naprostá neodv idost nebude
splm-n To je slunnV iko íflého
národa Jak nejlépe je pitllui J
in div uýeh prohlášeni v fířkon
xkéiii pni Imurttlě $ pfidiiíUeiií 'e
kýcb fptrovntrlu a iiěb'A H o
pnkov in 1 h prohUšeii ěskýťk
lěloikti Trvalý mír Je moino
jnioirt tfblv k lyl iirrolit'tí lot
dim usMtkjeny ve výb tákou
uýeh iiijkdtirr'h
I 'i ' '
1
s
i 4 + í 001' " ♦ '' "' -
- - -
