Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 29, 1915)
POKJtOK DNU 2 ZXflí 1015 POKROK PUBUSIIIMJ CO y)4v4 1'OKEOK ZÁPADU udatní )"lírií t CrU f Halina okn Nb UVfaulw i íiiřkiioa pro 'olf okr Nti v WiUoii Kuní pro itit Kun m t ' '!ar 11íjIIa lu t4t Iou v Ht Pnul Miiirmjoli Minii pro itit Minntu v Trmlalt M JJ pro iitAty Hjutu Nortu Dukátu I'řed platné: Pro Mj-n4 Mi4ty llM l'ro Knalu $200 Dg Kvrojr $J'a roiuo ZlUilky [aoiížul iJjteí pouiocl p uiíiifrb ouk4-k (Moty OrJor) jřMileti tioukíink (KipreM Mone Orier) buukuviiíi h poukázek (Dttuk Uraft) nbo v řujímlrovanru dojjUe Oznamujete li vé pfel£bovaiii udej U nitrou i novou alreaU DopUy í kruhíl ÍU-nfifittva ochotně oveřejiiíme Muní býti íluáné pudné bz únirdlu nf-kolio osobni poíkoilitl pod(íiuy plným jmíiiom ut jit mú býti v rdkii utajeno anebo dopi rn ovefejnDO FINANČNÍ SITUACE SPOJENÝCH STÁTŮ Následkem velkých proJjii pro duktu všech druhu Anglii u její spojencům Spojené Státy nají velmi zajímavou finanční zkuše nost Pčhem posledních několiku měsíců směnky na Londýn pokle sávaly v ceně a hýly prodávány při znaěně velkém diskountě Asi před desíti dny směnka k vyplace ní po vidění na libru sterlinků by la by prodána za takový diskount že přinesla by jenom :tIóO ačkoliv její skutečná hodnota byla $lbti Tukově poklesnutí hodnot směnek nemohlo býti lhostejno Anglii a a by zlepšila svij j úvěr poéala posí- lati do tělo země zásoby zlata a ví ee jak sto millionů dollaru ve zlatě bylo již sem dopraveno Tyto zá silky zlata ale způsobují neklid ve finaněníeh kruzích na východů — Praví we že Anglie je ochotnu po slati sem více zlata za ťiěelem zlep šení diskountu Ale finančníci ne přejí si zásoby zlata které uloženy byly by v jejich nedobytných po kladnách a ležely ladem Oznamu je sc že dne 3 září měli jsme je nom v pokladně Spojených Států skoro billion a pět set millionů dol larů ve zlaté Lid Spojených Států ule nepřeje si jenom pouhého zlata jehož pře bytek mohl by sváděti k neopatr ným spekulacím ale příležitost půjčiti peníze do jiných zemí na dobré jistoty V Anglii a Francii mají za několik set millionů akcií našich železnic a průmyslových podniků Když válka vypukla ml lo sc za to že tito cizí majitelé ak cií zaplaví jimi trh v snaze je zpe nežiti a že tím poklesnou značné v ceně Ale nestalo se tak Francou zové a Angličané ponechali si ty to americké akcie jako jisté in vest menty Nikdo neví co stane se v Kvropé jako následek války a li dé kteří uložili kapitál do nmeri ekých podniků mu jí nepochybně za to že v nich je nejjistějším Nu 5i finančníci by nejraději viděli kdyby Anglie shromáždila tyto akcie a dala je jako vedlejší jisto tu za půjčky a svoje zlato nechala si domu Delegace prominentních angli ekých a francouzských finančníků nalézá se nyní v New Yorku aby kofiferovula peněžními magnáty této zejné v záležitosti uzavření pňjěky v obnosu jednoho billionu které bylo by použito hlavně k zu koupeni produktů v této xemi — Zprávy které už doposud objevily so v tisku nasvědčuji tomu že tito angličtí a francouzšti finančníci doposud neučinili žádného opatře ni V jfúlťíitosti Vedlejil jistoty A ln wtšitia fínamitiků ochotných podíleli Mí lut této rijeee ládl bv takovou Vedlcjii jistotu im'U H h lit by ji V IUté iálu Ukoiá kle rá tvotena bU by iiaííuií ukeiemi i Imudy 7di ii' tito f iiuuiénfti upojeru ů jiej až jji piť)kytimtf rt!Ji jistoty t i nudu' N'abu'jí jenom ViKiuly v ú h rui ti p lj Čťtié peljUť To po!"kil f lp S ku kuiiípLkKÍ Vťvi N4U ťuunčni i li-Hitu !i h by půjvii ti peld ite iiít ouTt ké tik te b"il' J ki VťUjí jitits f j t t4kwU ochotu ('Sjčitt pťiliít im bOí ly tal kť r ití itiU'4ji iw ! ' Kuinui lup (ij'itců pt KlMgi i ň ! m Mord p k) ř f tti j U%n di(J f :AO- ánf jJth liikupů # SpítjoHírlí Htáttvh TroliUi-úl h u u jia ( la ly vipjčU ti hipivj luťb HUtť-h proU rdii sk y Maji dMt W p to' f lnttt ůéel doma I'léína tr uzavřeni půjčky v této zemí vězí hlavně v touc mítí fondy nu této utrané o- ceánu z nichž placeny byly by produkty zde nakoupené To u xponlo by jim posílání zlata do opojených Státu a snížilo by vyso ký výměnný poplatek který v po sledních dnech byli nucení platiti 1'rohlaíují dále že nebude li puj čka zde uzavřena budou nakupo vali tu dále sliclivo zbraně a uu ♦ omobily u platili za všechno zla tem al- zemědělské produkty a ji né potřeby které mohou býti zí skány jinde budou nakupovali v jiných zemích Je tedy patrno že v zájmu prů myslu a obchodu ♦éto země měla by býti tato půjčka učiněna Ně kteří prohlašovali že uzavření ta kové půjčky mohlo by býti pova žováno porušení americké neu trality Ale všechno nasvědčuje tomu že vláda naše takovou půj čku by nepovažovala za porušení neutrality Přátelé Německa pra cují ze všech sil proti uskutečnění této půjčky a vyhrožují bojkotem takových bank které nu půjčce budou se podíleti Dojde li k uzavření půjčky pak zajištěn bude dobrý prodej ameri ckých zemědělský' li a průmyslo vých produktu Jestliže půjčka u zavíeua nebude pak prodej země dělských produktů bude obmecn a země jiho aineri"kě a Austrálie budou míti lepší příležitost zpeně žili svoje zemědělské produkty Je přirozeno že lidé různí se v náhledech na uzavření této půj čky Jedni prohlašují že půjčku tukovou lze považovat i za poruše ní neutrality Soudí asi následov ní' : Jestliže spojenci obchodují S americkými vyrabiteli střeliva pro střednictvím bank v New Yorku které opatřují jim zlato k nákupu potřeb pak se vče netýče ameri ckého lidu Ale když spojenci vy půjčí se peníze od amerického lidu a půjčka taková je schválena ame rickou vládou pak je tu otázka je-li vláda Spojených Států oprav du neutrální Znalci mezinárodní ho práva prohlašují že taková půj čka je v mezích neutrality ale přá telé Německa mají rozdílný ná hled Alf je dnes téměř jisto že tyto německé vlivy nepoškodí naděje uu uzavření půjčky Dle posled ních zpráv z New Yorku je většina půjčky již upsána Mnozí jsou to ho náhledu že k její uzavření do značné míry přispělo odhalení ně meckých rejdů v této zemi jež u činěno bylo před nedávnem Titíž činitelé v německé propagandě kteří snažili se poškodit i americký průmysl vyvoláváním stávek pra cují proti půjčce a činili v minu lých dnech tlak na banky a fi nančníky presidenta Wilsona a fe derální úředníky aby půjčku zne možnili Má se za to že tato agita ce proti půjčce je vyvrcholením německé propagandy Silnou pro tiváhou této agitace je okolnost že peníze tyto budou věnovány na ná kup produktů v této zemi NÉMCI V RUSKU Nezdar ruských armád v bojích v Polsku a litevsku přičítá se ne jenom nedostatku střelivu n těž kých dél ule také podvratné práci německého živlu v carské ííši kte rý snažil se ze všech svých sil po škodili sílu carských armád Sta tisíce Němců žilo v carské říši když válka vypukla ve skutečno sti mnohokráte více než v zemích o-tatnb h spojenců dohromady - Néinci v ruské ííši nalézali se v četných zodpovědných niNtcch v obchodě u průmyslu Do nedávná němečtí kolonisté v rinké i ÍAi těši li sít ptuui jako občané jimi své fenu byl i práce za Účelem uvelebe ní ÍLW Teprve V posledních le tech kdy obnovena bybt touhu o poruštěni eelé obrovité carské ní německé školy bvly potlačeny a ji iii e-patíeni piyUa ku uceleni { incm-tii vlivu in' 'iiieek hit juyLit ' iti-l tvořili V N'liic'ku Itilto heiit d !éj4i vi I íífí liti všeobecně Ž4 to jejich řad V V ÍA i ! einesliib i í!i tuťdéb pln foionth!č( obchodní i ii pi ituv ! ni 1 1'otouo liéioei 'kýt U kolon) ntů kleti p-UVrb'hŠ bv It b !' ťareuioU k!ehluti Velkou jol wtni bv U německt pi Mocí run) s?H prťiiinťnttdi práv niky iii uvístifimt ucitfti ifUtory m M'ýrv ařtuádaluii d iljtsú v i pitii'V průmyslu a členy mk4 ty- rokřrtcK m tlíp!n!íAU-K í ch t"! i !ť'iinl( v Wébiigtooi a ii h f A í kb istr i h láVn!Í tulii dé snášeli se přátelsky Německý jazyk byl dorozumívacím pro středkem Všude ať to bylo V Pe liobiudé anebo ve Vludívostokii V Arclujiigclskii anebo Chersonu — -Kolonisté vélšinou trvalí nu uží vání svého mateřského jazyku jmi sílali své dílky do německých škol konali náboženské obřady ja zykem německým v lutheránských kostelíeh kde mé!í své německé pastory a zachovávali zvyky kle ré přinesli si ze Savka líavorska a West fálska Němci ruští rozděleni byli na čtyři skupiny: kolonisty obchod ní třídy prolesionalísty a šlechtu Německá šlechtu majitelé rozsá hlých slut ku nalézala se hlavně v baltických provinciích Ku cti těchto německých statkářů musí býti řečeno že zemi pozoruhodné povznesli a proměnili neužívaná pole v úrodné kraje Hustí panov níci jednali s nimi velkomyslně a popíávnli jim různé výhody a vý sady Hurónsko livonsko a ]] siónsko staly se sídly mocné ten loňsko ruské šlechty starých ně iiieekých rodin které před tím po staletí žil v v Německu Zastávali důležitá a zodpovědná místa v ru ském státě čestné a schopně a ni kily jejich loyalita nebyla brána v pochybnost Tčměř všichni byli lu íheránskčho vyznání Německý ži vel uplatnil se náležitě 1aké v ar mádě a byly doby kdy většina ru skveh generálů bvla německého původu Prolesionalisté— právníci léku ři umělci inženýři vědátoři ar chitekti a pastoři -a obchodníci tvořili důležitou součástku něim ekých [oddaných ruského eura V mnohých městech všechny lyto o bory zaujaty byly Němci Něme čti obchodníci v Hušku bohatli a stávali se millionáii Teutonští íi nieslníci průmyslníci a obchodní cestující naléali se v každém ro in ruské rise rrcii vaiKou nyio možno je nalézt i v každém ruském městě v obchodních a průmyslu vých podnicích Němečtí kolonisté byli zcmědčl ci Kateřina Velká přivedla je do země za tím účelem aby sloužili jako učitelé svým slovanským sou sedům a zavedli nové methody při vzdělávání půdy Kolonistům těm to dostalo se rozsáhlých pozemků zdarma Jedno pásmo těchto ni meckých kolonií je v údolí řeky Volhy v okolí Tveru a dále jižně k Charkovu Četné výsady bvly u děleny těmto kolonistům a něme cké osady rychle bohatly Jejich vesnice byly postaveny na způsob německých a koleni každého stave ní na lézal v se ovocné stromy Je jich farmy byly vzdělávány pokro čilým německým způsobem ba v mnohých případech pokročilejší methody uváděny byly v prnksi nežli ve starých domovech Slo vanští sousedé mnohému naučili se od Němců Ale postavení koloni stu bylo v mnohých případech lep si nežli jejich sousedu Němce ne nyl nevolníkem n niv panem na své pudě Německé osady v střed ním Hušku iiáslcd ivuě zkvétilv a dnes patří k nejzá možnějším v ee lé carské í íši RUMUNSKO A BULHARSKO Mohiíisaee bulharských vojsk jež naríeua bvla v minulých dnech způsobila značný pnpUch v ostatních balkánských státech' Bulharsko v přítomné době je ja ko ona záhadná sťingu Není jisto hodlá ll vstoupili po bok některé zi skupin válčících zemi anebo chce li zachovávali ozbrojenou ne utralitu nadále Zprávy docháze jící v posledních dnech liavědi o V aly tomu e telttuosk V lil spiijc lí cům podařilo se tskati piu-ú Ibilliarska a ťohodnc-li se hto ze mě k opuštěni své neutrality po stav i se jistě po bok ciitoii'4yi i spojenci! Takové rozhodnutí o vš tu bUo by si-iá' n pro ot slnl bi ! káoske t mé ibv eliVstil) e k ČiUU U iiťpoeht bilé Invlo by 4 ná !edek liovou á!ku nu Itali -né V přvuí lítdč Hiiaun-k k' i č itekbdem pojsiru j biilíuvrské br% j iií bvbt by i(i(i e!ti ( kru' n 'li Uiiiun-ke!i) a Ui!!utiťiu piitoljí n 4p) II ktefv diMj-' se y[ roku I1?" Toto iiiipjeti bvla e lilrlui jn-' ďi bílí kil ti lišili v4litll li Vli ku vint svéiíii oiiuvlt ni oř i i! Vují špit! i ' í-ii i i vél ťC O' l lu %í)i v j ku k i4 Uu' kt t p tkj' i toto i U-l iik i Vjk puUU-iri r t 1 0 4 V4!' f ' ťtl lě k H Pbnis4 p"f ai ! ♦ lojík t -tumui -ii čltoi #l'l 'l b V bl ip' lul Huško N k oft e'e v ř řloě klvt j rt-tfedkov siU miř tiťi iiaket % Toru k lil Uum iiukvl bylo přinuceno aby vzdalo se ná roků na licsHurubíí poněvadž toho to území bylo nutné třeba Hušku ze strategických důvodů Náhra dy za to mělo sc dostali Humun sku v Dobrudží bažinaté a málo úrodné krajině Tuto Dobrudžu mčlo piedat Kuuiunsku nové ntvo n iié Uulharsko liulharsko ale nikdy tuto Do brudu svému sousedu tni severu neptedalo Proč tak neučinilo ne dovede žádný bulharský státník vysvětlili Hiimunsko šak nikdy nezapomnělo na to že íulhiir%ko porušilo svuj slib a nechovalo k němu žádného přátelství Hakou- sko a Německo nelibě nesly že Ku sko zinkalo na Dalkáné vliv a pro to štvaly Humunsko proti Hušku Práce talo dosti dobré se dařila ježto Humunsko těžce neslo že při praveno bylo o Hessainbii Humunsko počalo se klonili k Kakousku a toto rádo vystoupilo v rolli velkého bratra svému latin skému sousedu neboť lyto přátel ské styky mezi oběma vládami u držovaly pokoj v Sedmihradsku Ale veřejné mínění v Humunsku počalo sc měniti ještě před ba kánskou válkou v roce líMU Když liulharsko nepohodlo se s bývalý mi svými spojenci Humunsko za kroéilo a svým vojenským mané vrem přinutilo svého souseda na jihu k uzavření míru Při míru tomu získalo Kuniiiiisko Dobrudžu na kterou čekalo více jak třicet let Humunsko v roce l!H'J přišlo k přesvědčení že neutralita se ne vyplácí Dobrudžu jistě nestála a ni za námahu Z toho důvodu lz očekávali že Humunsko zakročí jakmile liulharsko upustí od sví' neutrality a vstoupí do války EVROPA PO VÁLCE i — - Přední počtáři světa jsou nyní pilně zaměstnáváni vypočítává ním jaký obrovitý náklad vyžádá si přítomná válka bude li trvalí další rok anebo více let Tito po čtáři tvrdí že nejhorší nesnáze pro země nyní na válce se podílející přijdou až po zakončení tohoto strašlivčho zápasu největšího a ne jnákladnějšího v dějinách lid stvu Obrovitá břemena dluhu u- valcna budou na všechnv národ v a bude to vyžadovali mnoho deseti letí pilné práce aby ztráty způso betié v několiku měsících bvlv na hrazeny Nikdy před tím v histo rii válka nevyžádala si lak obrovi tého nákladu jako válka přítomná Nikdy před tím dílo zkázy v kraji náeh kde sváděny byly boje ne bylo tak úplné a nikdy před tím tolik lidských životů nepadlo za obét strašlivému molochu války Každá válka v minulosti byla nákladnou ale v vdáni na moderní válku předstihuji' všechny před (házející Statistikové dávají iiáni nahlédnout i do těchto ťinauěnieli stránek válek a praví že v posled nich padesáti letech cena vedení války pozoruhodné stoupla Ná klad Anglie Huška Francie a ji nývb zemí podílejících se na Krymské válce bv I + 1 !K)()(M)i()(iO Válka v roce I "' stála Hakoiisko Francii a Sardinii t:!OUl)0(l(M)i) a váiku rakoiisko-pruská v roce vyžádala si nákladu !!() ItO(llHM) Cena 1'raucoiizsko-priiské války v r 170 71 bvli (i:i:OOU0(M) a Francie byla nucenu zaplatit i větší část tohoto ů'tu Huško turecká válka v btecb ls77-?s stála tvto dvě lioiliosti ! -HMHHUMMI Tuk Vidím e války od loku" ls"l ď roku IsT-s tedy i pouhých pětadvacet -t vyžádaly si náklu ibt o IMIIHHltHHI Občanská válka Ve Spoj- in i h ístáteeh stala sever li jlil í (UM) (HMI IMBI nepočítají- V lo maty následkem slaveni prá lovilo a tiát na obchode Ale tv to náklady nedají se ko l (Hlt SloV Osli i s ntUd lil lul pil toUUiOSi Viliku Sfíti Zapas K !" pč bode skončen imlZe pl IsHI :Shl tnu': vvkvéttl to iiékoKkit líiťie dl padiKMt) na bosll Celi4 pi i ntifi ho ( lueii niiii tltwtOUplt i O bfx i'- i o o! nox) ItHMkMlmnl tnv ( i ip- I it- lt skutečné e lič V a - A V ftlU) puvsttlič ÍUi"-eii'lO liujelku U l bl !'! 1 prťdithee Splaví 0 -rii brtke%p-iiruv dt ! til : "Jkýn-i Mi4tiy j-u ti Mortelok-i'" 5tÍ-m ulo lnř4 li i'' d isítdky putovně straUc v ilk v iU Iv) 4 pi ivedt b!4iy k IVItilmi bieboi IfjívJiíiJ í'(H io!tei ti!ý Uiir Jiou ld1 kt i i v ji i j-í iKmu-i 4!k4 ] po ahnl-aí f!kol lkU lad bu-t b ! k I i i U úi bb'di Jk dt4e i" 4 m m p' i li H t b- imho lo ubď4tt t O b! inu eo t lfa rny kupdAl bsil luttnu n nějak ifiillíon tnrzáků a další milliony vdov a sirotků První rok války nepočítají! v to národohospodářské ztráty Jed notlivých národů stál ♦1!0HHWH) 000 Odhaduje nc ž cena druhého roku války bud" o M) procent vět- ší to jest :iO000000l00 To zna mená že ilcniii náklad na Válku je 40000000 To ale není skutečná cena války K lomu dlužno pf ípo čítali obrovité ztráty povstalé za stavením produktivní práce odvo láním mužů na bojiště k duu niče ní Další ztráty puk povstanou tím že životy ve'ého množství mladých a zdravých lidí schop ných výdělku budou zničeny Sta tistikové prohlašují že každý den války znamená pro národností nu ní se podílející ztrátu 1 U00J0 (KM) a zdá se že tento obnos není nikterak přehnaným Jistý statistik vypočítal že Iv vropa v přítomné době vydává v 'Jó a pul hodině tolik co Spojené Státy vydávají na svojí armádu za celý rok Za liŮ hodin celkové vy dání váléíeích zemí rovná se ná kladu Spojených Států na armá du a námořnictvo za celý rok Za týden věnují evropské válčící země na válku tolik co stojí železniční ►yslciii v Pcinisylv anii jenž pova žuje se za nejlcpší na celém světě Cena války za šest měsíců rovná se ecnč celého železničního systému ve Spojených Státech Dividendy amerických železnic za fiskální rok l!H4 zaplatily by jenom vydá ní půl druhého týdne války Jak K v ropa zbaví se obrovitého dluhu který na sebe uvázala tou to válkou T To je otázka na kterou není možno dáli dnes odpověď — Touto otázkou budou lámati si lila vy evropští finančníci až po zakon čení přítomného zápasu Možná že znamenali bude lo všeobecné snížení mzdy délnictva a nebýva lé zvýšeni daní Všechno bude zda něno Je přirozeno že následkem toho zdraženy budou všechny pro dukty Zle bude v Kvropě po této válce Iidé budou klesali pod tíží břemen a bude více bídy a hladu než kdykoliv před líni Pude mno ho liilí kteří budou viděli vylčče ní jenom v poražení přítomných vlád a nahrazení jinými Pude mnoho lidí kteří nebudou moci ztratili v revoluci niécho a získali všechno Velká bídu zachvátí K v ropu po válce a bídu vyvolává re voluce A revoluce z hladu býva jí vždy strašlivější než kterékoliv jiné a pravidelně setkávají se s ú Npěehcm CENA VELKÝCH NĚMECKÝCH VÍTĚZSTVÍ Německé zprávy o velkých vítěz stvích v Hušku oznamuji pravidel ně jenom velké ztráty ruské ale o ztrátách německých vojsk nemluví ničeho Německá veřejnost je in formována o vítězstvích a ruských Iráláeh O ceně německých ví tězství dovídá sc jenom z úředních výkazu o ztrátách Přesné číslice o ztrátách v této teutonsko -slovanské kampani která zahájenu bylu asi dne 1 květnu nebude možno zí skali nyní u budou známy až te hdy až porovnány budou četné ú iciliii a podrobné zprávy velitelů jednot livých sboru Francouzšti a angličtí vojenští odborníci ale odhadují že ztráty Tciitoiiu uu ruské frontě od 1 květnu tohoto roku byly nejméně MMHUKH) lllUUU Je to Velká čísli ee ale zdá se býti správnou a pra vdě odpovídající iychny zprávy IcuSonských pramenů připouště jí že Husové kladli Vsilde vytrvá Iv odpor Zatím co hlavni armády IÍ-~tupoY atV Zadlii Voje 'Uké bo jovalv "do poledního dechu" pú-ubujice Vetřele) Velké Zllit V jun hovíte pi i l e k raeo v án i lib hd inoslv bvly ničeny a v opev něných lld-teídl Fronta nu které německé a in kouké ísiniídy bjui prolí Hu sům je laW) nul dloubu Filríeni takové linie proti teplit1!) V) íl dovalit l v jednoho uutiu in kaidč dvu urJv Fox! tipováni proti y lrviu td['ruji"iiou ocputeU vy je apoii jedaohu liiuiť IU '( v id frouly V pi v t i bol) a !) dva loilio i 4 Vald Uohv l dl Úl iii i i k i - dv t[ l'r it v š-t set ld ťovti-l se i !!- r A l tl tielui Itj lo I lul k lídý Viird k leiitoiiská Aimttv ly i i i 1 1 íi jvt jiHiía %h!élv- li pu-tupuV4ll l i tjk dlouhé fťttOttV Niiťi H4 luV írvtili tijoji dvooí l v ťtř 4 půl o'd Čui l Cl vluí d l l UÍ iiojK lo obme I l ji ' 14 J i!o Iivbli lul ! I'-' v V V fv tělní f o 1 1 ! flon ttV h iluM UtV4 llvře V V 4 byl i lo jvie tli %t ptttvi I e v bv ly každodenně v několik místech Někde lakový útok seiktl mi ú s[iěehcm jinde útok po útoku byi odražen I 'točící vojsko klesalo pod írapiiejy a palbou m l rojo vých pušek Každý tu kov úlok znamenal obrovité zlřáty Némi-í samí doznávají že byli nuceni bojovali o každou bystřinu o každý pahorek o každý kousek lesa a v mnohých případech i o každý větší kámen zu kterým skrýval se nepřítel Husové kladli" postupujícímu nepříteli relkó pře kážky v cesiu Zu lakových okol ností jisté denní zdály Nčmeu by ly průměrní 15000 usmrcených raněných a zajatých To je jenom 15 usmrcených roněných a zaja tých denně nu každou mílí dlouhé léto fronty Poéíláme-li ledy 15 000 mužů denně eož jistě není pří liš mnoho pak shledáme že zu P(5 dní byly ztráty L'005 000 mužů Jestliže Němci a Hakušané zu hájili nápor proti ruským armá dám s II 0001100 mužů a doplňovali nepřetržité mezery ve svých řa dách pak zaměstnali armádu o 5000000 mužů proli Hušku I íy 1 před časem oznámeno r Pa říže že několik pokusů prolomili francouzskou linii západně od Verdunn znamenalo pro armádu německého korunního prince ztrá tu 100000 mužů Armádu korun ního prince chrání frontu usi (10 mil zdčlí čili asi desetinu rozsahu ruské fronty Armádu tuto ule ne bojuje denně Zakopala se hned na podzim minulého roku a nečiní mnoho pokusů o postup Jestliže několik těchto pokusů nu poměrné úzké frontě slálo 100000 mužů pak jisté není přeháněním jsou li udány německé ztráty na !i00 mil dlouhé frontě ruské nu 15(KH) den ně Vojsku německá nu ruské fron tě bojují každého dne Ve skutečnosti německé ztráty jsou daleko větší nežli ruské zvlá ště v mrtvých a raněných Tyto velké německé zlráty budou míti jistě vliv nu další výbojnoii schop nost Německa A ruská armádu doposud nebyla zničena Doposud je dobře soranisovBiiým a celým tělesem Jenom velké území ruské bylo zaujato tcutoiiskými spojen ci Itudouciiost ukáže zdali ten to zisk dul se srovnali k obě tní i které Německo v zájmu docílení ví tězství nad Husy přineslo Je jisto že musí nusluti obrat Válka je teprve vedenu nu druhý rok Každý kdo znal německou připravenost a pohotovost využit kovat i rychle všech zdrojů očeká val že německé armády zvítězí v rozhodných bitvách hned nu po čátku války Ale k takovým roz hodným bojům dosud nedošlo Ně mecko v plné své sílu mohlo zvílé zili v takových velkých bitvách a le jeho postavení se od počátku války značně ztučnilo Není inož no aby tyto velké německé ztráty zůstaly bez trvalého účinku Zdá se správným náhled že výbojná sí lu německá ochabuje a že nikdy již nemůže býti přivedenu nu svoji bý valou výši Přesnost poskvtuje mnohé vý hody Schopnosti možno docílit) vytr vahm cvičením Pravda sc rodí z čestnosti n u- pl íiiiliosti Tu ptekáky stoji v eesle itave d ni mim v Mexiku Cammii Vlila o ipatu Je liilioho lidi kleli nedovedou lopoliah štěstí když j" nihodoU potka t lesopm piniislv v numlveli docelí íplúvv hiicheiter lii 4 e!ké pii kvapeni pru Němec Aby si tA v v hrnul rukávy pustil ta do Němců ánt ? itiVk ja jukl ivštovrti lmsf či k Je tuiiohu tl i tiýeh včel M lv nu M by i '( k p'iíiés!i ule plaveb lni ih piiiá i l i' ho ne! několik ů'ú v lukohk rvk'4mdeh eif klťii l KoiíiU řb V 4 jcíl došli líiiU tul ťelvt V rd I It!l je Vť vU i ti li ifi-lnv ni ) t ilein Kd vbvede !eet V ! ul t bd b )tk Jntvt trH ! 114 f i btíJi ivU kb d Kribi) N"o- ki d j s:i l tojrn í -kuti Pl jí!:4tIU pni 4lti HuUí iiski i po ni líni I iji tt rr- ko o'- ké pri Ulvi % tutH t J nrbil berÁtuk t m vlk m piK I 4 íi 17 i { i ll