Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 10, 1915)
POKJtOK DNK JO lifťKZNA 19ir# Hlmná 7 TAJEMSTVÍ Emil Kalilar I H'lírr v vlaku a nudím se Proti mně hovoří tlumené dvě dívky Opodál v rohu sedí vkus- nč uč jednoduše oblečená paní která se chvílemi dívá nu mcdai lonck A fotografií nějakého dítěte jpji sruane sintuiic oci znají se 1 1 ' t i jako zaroseny pří pohledu nu obrázek díl čte A přeco co fitčstl je v tom pohledu a spokojeností Nevím ani proč sledují tuto pa ní a proč infio uČíníi zajímat f Snad fa mám dlouhou chvílí ktc ion marnč Mědím zahnatí čtením Vlak staví u rozmluvu obou dí vek je juHfičji slyšeli " jo hodný ani nevíš juk " " — promiň ale vždyť jej tak málo ještě znán" odporuje star ří "Myslím že jsem jej dost po znala uč h ním mluvím teprve dva mČHÍee Vím že má jen mne lád " Zarazila ne vidouc že jí nuslou- „ ehame Ostatní už jen šeptá i Paní v rohu kc horce usmála "A budeš KÍ jej blát?" táže 8e polohluHitč Ht a 1-hÍ z lívek "Jiutlu za měsíc budeme mít ohlášky" Šeptá dívka a obličej jí zrůmčnil "Huď jen opatrná a nespěchej tolik m vdáváním" "Tyn zvláštní Vždy tak nedú 'íivá a plná podezřívání proti mužům Tak se nevdáš nikdy" podráždčnč odpovídá mladší " Ipe zíiHtat i starou pannou nežli se dožít zklamání" Paní v rohu zakývlu na souhlas mimovolnč hlavou a její oči ho miulnčly ještě víc Zamyslila se "Jak myslíš " V tom hnul nc vlak a další rozmluva zaniká v hluku V Hořovicích obč dívky vystou pily Zůstala jsem paní sama v Kujmí Jely jsme dlouho micky každá pohroužena v myšlenky — Až pak na přestupní stanicí jsme nu seznámily VyHtu[wvala napřed a ohlédla ho po mnč a když viděla že H já jdu týmž Kmčrein usmála se pří větivé A náhodou jsme byly po ukázány do téhož kupé Seděly jsme opčt pohromadě a zcela sa my f i mvaia jsem se cnviti oknem ven na dozrávající ovoce a obilí alo puk jsem vzala Macharovu knížku básní "Zde by měly kvést růžo" a začala jsem v ní listovat Má sousedku viděla nadpis mé knížky Usmála se málo Myl to týž úsmčv který už dříve dráždil mou zvědavost "Znáte Macharovy spisy mo hu vám snad posloužili" Otázala jsem se {Kidávujío jí knížku "Znám některé věci až příliš dobře četla jsem často ku příkla du tyto básně co právě v rukou držíte" Zamlčela se a pokračo vala "Co v třeli je pravdy! Ta jedna je mi zvlášť blízká " zamlčela se za chvíli pak dodala "ty bývaly kdysi mým nejmilej KÍm čtením čerpávala jsem z nieh uklidněni ve svém žalu Později jsem tvykla Člověk zvykne zkla máni poníženi všemu A teď mám pro vše jen nsmčv o povrženi" Tedy úsměv opovržení to byl který no tak často objevil na jejich rtech Hyl jsem avčdavá xnát jjí mi nutý život Cestou se stalo ii jsem J se dověděla román Jejího života Vypravovala "HyU j'in mladá důvěřivá & lu4 ideálů kdyl Jst iu mí učinila oiámoM Můj nastávajíc! mul byl do umo lamibkváii a tu mně štaci to NepátruU jciu po jeho minu lKti ani pi jeho uáruitvootech nim stačilo ii iititA tul kra t ují !il íi Wov luno lit tifiitůJc A je jmu pr viiiu i4 svčlč Citáte prvo tnladč tirku lul dhky U ková slov jo pmádi do ttUe r it I so lit V livbi t h vS il k váti miu čtu limit ny vruty j u aby nun vidíd bý U U Jim v Iv ti u vi tily n sUlku tutikAtli le tuiiuU ?ft?att kdtl Ulil n-jt lil H MU U týl smutný lould MpuA tuu uUu !U j vl mil d4 tpVH4l4 j'i prwta ivutlnm AU imi bjl ivtr4livý utvbtíl Jkt J4 nklM4 d4t tdiHÍkivil )iiUmiU jHt m tu wá ul4di A tu j-Uoi ph dKitl h4 itutupinlt Mil H4 kl kfiuu H w J"i Mi'dlJií tMl i W IMlfvIl Toto doznání činilo mne ířant nou JívIh jwm tak nezk uňená u viděla v této výhrfižcH jen ohrom nou lásku ke mnč A tak ncAlo de le jej takto trápit ulíbíla js"m( ž "í j''J vezmu Jnmíhl co ehfčl byla naíc sviil bii Ale po nvulbč m: brzy celé lo mnou očekávané štěstí rozplynu lo Nebyl dlouho něžným muži- čkem brzy slul se málomluvným mrzutým a mne si mnoho nevší m1 Trucovala jsem vc vč malé no vé domácnosti h chuti jen aby on se cítil ňťiiKtným u spokojeným — Alo jako by toho neviděl J'i'íše najedl se přečetl si zamručen no viny nepromluvil téměř slova a zase odešel do svého úřadu O mne se nestaral Tak uběhly dva roky Manžel ství naše zůstalo bezdětné Toužili jsem po dítěti celou silou své díl- še cítila jsem so osamocena vedle svého muže a zdálo se mí že jen příchod dítěte by učinil můj bez rudoHlný život lepším sncsitclněj Mm Ale moje přání zůstalo nc splněno Můj muž byl čím dále tím mr zutějším a zamlklejším Mnohdy uplynulo mnoho dnů a on nepoci ťoval nutnost se mnou si pohovo řiti Zdála jsem se být v iiiiší do mácnosti zbytečnou a můj život vlekl se smutné bezradostnč Ale mělo být ještě hůře Jednoho dne vrátil se můj choť úřadu neočekávaně domů a na říkal si na malinký nádor který se mu utvořil v ústech a který mu lélá obtíže a bolí Zprvu se zdá o že se jedná o muličkost která nule nrzy odstraněna Ale němot se vlekla bylo stále hůře až jed noho dne mi lékař sdělil hroznou pravdu že se jedná o rakovinu jazyka ii veškerá pomoc že je tu marná Byla to pro mne strašná lana milovala jsem svého chotě vzdor jeho podivínské povaze a u- vykla jsem mu a tak zdálo se mi že život můj bez něho bude mi pou ští vlekoucí se do nekonečna Nemoc pomalu postupovala uč už tvář mého chotě byla celá zne tvořená a tělo jeho rapidně schá zelo V lil dobu dostala jsem dopis žc se má nejmladší sestra venku roz nemohla Nemohlo se hned do bře rozpoznat co jí vlastně je a proto jsem uprosila muže že si ji k sobě vezmeme aby mohla cho dili k profesorovi Svolil k to mu a tak sestru mou přivezli — Ulekla jsem se jí jak špatně vy padala Doufala jsem však uči-ním-li vše na její zachránění že musí být přece dobrý výsledek Ubytovala jsem jí v útulném pokojíku docela zvlášť od našich pokojů jen aby nebyla ničím ru šena a stala jsem se ošetřovatel kou dvou nemocných Zvláštní bylo že můj muž ač už těžce churav stal se najednou ho vorný a často byl i veselý Oh nevíte jak byla jsem mu za to vděčná Mé sestře se u nás poča lo velice líbit uni domu so jí ne- chtělo Mydlila sice většinou dne ve svém pokoji ale při snídani o- bědě a k večeru kdy? se počulu st mívat i sedávali jsme pohroma dě To bývaly příjemné chvíle Můj choť liovořívul smáli jsme se rozličným příhodám x jeho diívěj iibo života a zupomíiutli jsme vši chni tři na nedalekou hroznou budoucnost Naplňovalo mne ča !o ni Midivftdm jak můj uuú ímeiid On který byl celé naši maiiJelstvi nemluvný zamlklý u mriíiitý býval nyni vesel a namá hal se hovořit a bavit mou setttru ťiťkoiiáva! v jeji píitomiuutti vše ťhny oblije jei um j ho vhoro ba působila A iu4 ketra um imlouf bávala drile ho a ruku a dívala mi mu v jhi vyhublou tvář UčkovaU Joeiu ji čakto v duchu je e k U bidtťtmi tak rdcčně h'4 u h ťltáii-U jH-ui klidný domova 114 kupovat t&tiuS viťi pro dou4ettot kd j n prt iipto bvu 1 buii4 VrtdU V tdtllčrji di-U odť dne ÍKi'U jiu m koiočiiií Iv { Muv-U bV prý m ohromu i lii n e itvjtíivw l4 bt iU4t 4 vlťiuil Vj h v bal ťi by ji t IrdvovaU IhU fii mv4 Jtltw pro UUl# lri#!4 íst lH iivvlvt 'rrUhi j m etlou d u vA dni' nbvK pitní ubílil it UU 11 Dd4 ui n4ti A idor twmii 4'Hki !bi u h4 řbji itrl lýUi dfi d ku l iu&J ituj M j lU i lt4v - - M plWm t(řt míov lu-ioíU jwm fa pfvunilct vU jVm pílí umčsffiánu občma pacíci- Můj muž byl k nič sestře tiiwl míru laskavý a pozorný Ani je tlen tlen mí neopomenul přikážu li abych nezapomněla Anně při nést í nčjakč lahůdky žc ona je lik rádu jí Tiskla jsem mu vždy vdéénč ruku že se tak o mou ubo hou sestru stará VždyC nikdy u ni vfičí mnč tak neučinil Anna stt mí ml nčjakč doby vy hýbala a neradu zůstávala se mnou o sumolč Nevěděla jsem co o tom soudit AŽ jednoho dne když jsem jí přinesla opčt spoustu růz ných jemných věcí k jídlu byla tak dojata mou láskou k ní žc se najednou rozplakala a v pláči mí sdělila že su rozhodla déle mne neobtěžovat u že odjede 11Ž do mů Ncchtčlu jsem k tomu zprvu přivolit ale když i můj muž uč se zřejmě přemáhal sám říkal že lak bude lépe a obu žc se už nu tom domluvili svolila jsem a má sestru odjela domů A opčt bylo u nás tak smutno a teskno jako bývulo dříve Sná- fiela jsem vše resiirnoviinč niko mu jsem si nepostčžovala Můj muž sedával zamlklý ponořen VII lt V 1 V i mysieiiKy tusto ani nevěděl z na něho mluvím co se ho táži a žt jsem 11 něho v pokoji Tuk uběhlo několik měsíců Jednoho dne přišel mi doručený lopis od mé ehiiriivé sestry kle rý jsem mohla jen stěží přečíst — 5yl psán obtížně třesoucí st! ru Kou ISyla jsem nemálo překvape na jeho obsahem 1'sala mi žc cítí blízký konec a žc stí bojí smrti Ze má nu mne prosbu Mám prý jí odpustit vše čím se nu mne pro vinila pak že snáze umře Nerozuměla jsem tomu sice dost dobře ale odpověděla jsem jí tak vřelým dopisem že prý se při je ho čtení rozplakala Asi za týden přišel telegram že zemřela l'lakila jsem celé dny a můj choť tou zprávou trpěl tak že st jeho stav strašně zhoršil Dostal horečku a volal kohosi bytost kterou jmenoval svou milenkou Za několik dnů po sestřině po hřbu přijela k nám má nejstarší sestra Nechtěla se ani s mým cho těm střetnoiiti a stále na mne na léhala abych si s ní šla sednouti někam v ústraní že by se mnou ráda pohovořila Opatřila jsem muže a odešly jsme aniž liy byl můj muz vedel že má starší sestra přijela -sedly jsme si do tichého kout ku odlehlého parku a sestra mi vy pravovala o konci a posledním zá pasu naší nešťastné sestry Anny A když to všechno vypověděla o- levřela zvolna kabelku a podáva la mi mlčky dopis od Anny který mi napsala čtyři dny před smrtí Cellu jsem jej chvějíc se po celém těle Nemohla jsem věřit že by to co zde bylo její rozechvělou ru kou psáno mohlo býti pravda A přece mne vážným u smutným ký váním hlavy sestra o všem tom ujišťovala 1'sala mi že by nebyla mohla dřivé klidně zemřít kdybych ji nebyla odpustila vše i to hrozné proviuě'ni jehož se na mne dopu stila Dala prý se mým chotěm svést a celou tu dobu co byla u nás žili spolu uniŽ bych já byla něco tušila Když však se blížila její chvíle a já už mohla vše po zoro vat i museli se rozhodnout pro rorhod Odjela doufajíc že se k nám ještě vráti Ale po narozeni jeho dítěte jež nesa v sobe zá rudky dvou la-vyhojitelných nemo ct piitUilo se ji a umírajíc prosí tu odpuštění pro sebe a své ubo hč dítě jej tu zanechává Nevitu jak jsem tehdy tbišlt domů a nevím co dál se se mnou dělo Upadla jtem rozrušením a vynileniiii do těikó choroby Ai jednoho duo jsem se plohudiU O- pvt k životu M4 Ktarši sestra by la u mim a obtluhovaU mm v mé nemoci i mého tnul' Můj choť iiťjvčdid přičinil iiulio ochorttvčid ni i lilám jtlio tajemství Kdy! j'lt ludtfttiU VldčU tic jut A na j b tváři ie dny jeho jou nečteny puiuKVU o vícui idj byiH l Učinil jediné VVČit k lt l m siry po Aiu a ťliUI včdíti ihi stalo j hu tli tíhu íukU mu i dii4 Anti) rtaři lo hurtl pt luHueid U iv J4 ničioi neum uby iit4 ttly nti niť itiik U ri 1 J umí iu neívkly yill Í do kutíc Modklý y I tujMvokmi je lťltÍM jvhtf tj-mtt Jmmi 1 4 lil ld4 thlptiMllU j-w jun l HťM'iín v jádíHiii iprdnvmi a jvdtnmi Uku " li Srvídl jwttt ha til lil po slední včlli říci — "A co to máte z roztomilou hlavičku ve svém medailonku" olázala jsem se po chvíli děkujíc zm důvěru ke mnč "To je ten malý ubožák který se narodil mé umírající sestře — Starám se všichni o něj a máme jej ohromně rádi Vždyť 011 chu dinku malá za nic nemůže a kdo TÍ co jcStí nu něho čeká!" a po líbila fotografii asi čtyřletého roz tomilého hošíka i AKliKH V OSAMĚLÉM OUVOZE KjiÍHdu r 18i0' Les í háj pole i louku pahorek i planina lesknou se v zlaté vychá zejícího slunce Skřivánek byl vzlétl ( dupaného žitnišlč datel kloví: zobákem do topol 11 z koře ne vyvráceného červenku iiosku- ikuje v zdrchuném křovisku a bílý motýl poletuje s pokrvácenč chr py na iiokrvaccnv bodlák a s bo-! tlláku na pokrvácenou doušku ma teří A kam oko dohlédne pusto mrtvo Hyloť st vzbudilo carokrásné letní jitro ale usmívá jící se slunce nebudí staré své ziu mé k obvyklé práci role luh i zahrada kostelík dvůr i chatrč jsou liduprázdny pusty jako po vymření Jen ta 1110 v 011 voze je vidět skupení liti ských těl Nad ouvozem stojí kaplička a v této visí prostičký obraz rodičky boží s jcziilátkem — jako by se smutně dívala dolii do oiivozii na kupu lidských tě bez vlády s nejrůzuějším výrazem v stuhlýcli ztrnulých tvářích rt i ' 1 ' ic ie1 cana omic ručnice ša vle tornistrii tamo mrtvv kůň 11 ile část lafety s předním vozí kem dělovým Pod kupou těl možno rozeznali záseku o kterouž byl světlen houževnatý zoufalý boj Jedni hnali útokem druzí záseku hájili Srážku musilu býti prudká u několik výstřelů z tlěl řkupilo ztle mrtvoly nu jednom mí stě auii onzor se vyhoupnuvši čer vencové slunce svítíc přímo tlo ou vozu líbá žhoucíma rtoma různá tratoliště krve která byla zespod 111 rl vol po svahu 011 vozu v několi ka potůčkách lekla Děsný to obraz! Příroda budí se k životu v lest i háji ozývá se zpěv ptáků po lukách a nivách po- tujc motýl lehké bčlavé obláčky plynou po azurové obloze a mírný větřík šelestí v křovinách a tra vině jen člověk po němž ztle ylu zůstala krvavá stopa nejeví posud žádné známky života Nati ouvozem zašuměl těžký let několika vriin Jedna z nich uhc- lla nu kříž nu kapličce a táhlým jednotvárným skřehotem ohlásila svou přítomnost ale hned na to rozepjala svá křídla a odletěla za ostatními A jako by byl skřehot její ozvěnu vzbudil — z kupy mrtvol ozval se taktéž táhlý při tlumený jednotvárný zvuk — lid ské zaúpění Jedna ze zsiua lvch tváří jsouc přímo k slunci o brácena pootevřela oči ale hnětl je zase zavřela Po chvíli po hnula se hlava a naklonila na stra nu lidská ruka zvcduoiic se těž te iiemoiorne marně se uamalia tlosáhiiouti k tváři skleslať opčt bez vlády Po chvíli pohyb ten! se opu kuje hlava se nazvedá a za se klesá mdlá těžká víčka oči se iičkolikrálii pootevřela a zase a vela A opětně po chvíli jevi i tělo vládu — pohne se li pomalu iiiiuiáhavč vytyčuje se 11 kupě mrtvol ale hm-d ttc klesá be lády a biu opory V tom xtunčlu t dáli temná ránu dělu - zu nedlouho následuji I V i lle x si Lim přidušené temné rá ny hromadných výstřelů Uij byl patrně riouuři! pomnu ale un ii daleko od ošumělého ouvtMti v 1 ( lni dle At ho uvedena poiiíe ne- pttrná šrůt k 4 pieduith stráji ně ktcréltu kiidU sniuidy in ho kam iko doblétliif mkde lo ni stopy po loji kromá v ouvtutti 11 beipru iředníni jt-lio okolí Mul jciiJ byl na kupč mrtvol o- i'l 'tevit l JhiIuiuI pil ťh Viti pi i'i'Ui a Htiualil Mtoi se životni iU v ttMti po několik Inulm d'ui mrtvé pu dlouhém namáháni lilu u ipoU st vlvii iiahimio tt4 stranu epiiiu o uiileiut tělu mrtvého sotulrulta J to muj třievtditý ?utl4 tvář jeho in ic sličná K pravididiiái m h-k nuý Nvdr imr hlioV Medu! i jevi v tv4ri jKu dél Ulkk 4 dobl tUUV nllUKil NHulik minut trvt t hnu m Hiindunui m očím Prtk jo mnu tudujt vilýčiti ti Pozor na zrak! G lil tmL' ZSL iTJWť-l-lrffil —-i- tř 1 r&k„ W®tV&4ri I B - V V SOi OMAMA Ní B DO YOUR OWN SHOPPING Onyx" Cívei lbe BEST VALUE for Your Money Éteru KínJ Jrom Collon to Sllk For Mm Womtn and ChllJren Any Color and Style From 25c to $500 per pair Look for lha Trd Muk! Sold bf AU Ccod Dulart WHOLESALE marné — IUuhi setrvati v temže strusném postavení jako dříve Otevřel opět oči u rozhlédl st ko- em Zdá se že tejirve nyní počí ná chápat co so bylo stalo Kal ný vyhaslý zrak jeho bloudí ko- om jako by něco hledal Sluch jeho zdá se vsak hýli by střejším zraku i ostatních smyslů ťaneny patrně slyší vzdálenou mlhu z děl a hromadné výstřely a iomalu nabyva vědomí úplně Posléze přece se mu poduřilo vztýčiti se a doplazití se namáha vě několik kroku od kupy mrtvol až k velkému kamenu jenž tu lt Dale nemohl Sklesl vedle ka menu a opřev se o něj odpočinul Chce proinluviti ale hnilo e vyprahlé jazyk se lepí na pa tro a místo hlasu zazněl jen sot va slyšitelný šepot Vyhaslý zrak upíru se v dál pokud možno ouvozu vitleti ale nikde nevidí ži duše Počíná ehápati bez nadějný svůj stav tuší že marné est všechno úsilí že musí -~ za- ynouti 4 Palba z děl a leiiiné vvslícly vždy více se vzdalují Obnoveny boj táhne se dálo Slunce vy stupuje výše a úpaly jeho jsou už nesnesitelný Kaněný procitá z mrákotné mdloby znovu Ten tokráte však se vztyčuje a Usedl Je sláb Naděje v možné zadírá učni se vrací ale jen nu okamžik Iuch jeho dli v tu chvíli jinde 11 svých milých jež byl už dávno dávno neviděl Namáhavě sáhl do zaúudii a vy táhl kut krvi (hroceného papíru Chvíli jej dril V tíesoiiel se ruce pak jej rozbaluje aby mohl čUti — Písmenka mihaji no mu pivd o čima sluneční iár jej takika sluujn linka listem klesá ale jhi cli vili uovU se ivedá ru nčuý tUkne it k vvhlťdlvm ttňm a blahý nniičv piVU tl jihu tvář rnpoiiieiiulť i dusí kti ni hla tit4 iila pí ipiiitii nul ní i obsah tbtktl ji j J bt mnoho iiuitiho krátt č II imi kaldmi řádku kaldou pUuoiikll Pl to ptmletlnt ttkt ftlařit k matky Milý Jeničku I" lutaU mu — "My viittuii ) i TvA si-itfika T4 HMdrvujeuu pliii Ti snad naposled YMií ni bud 4 mil a ittčwiti )ltiiiiiiiu uatU su ta k naiii MAnif o tilu slrt riMit Pmlhlt tu lo bude %ojua #lť ]4 iiiintl lievčilni Mám ttsrtMit til %U my tu v liurát h su) neiime e jk prutu w Alt MJdotIJM tnHhoáf UK UH gíšbf trik MlklAl#p U bod to ja ku Vtfomu £oldl hlttf iins o4 rtmol ÍMto dobft prlzpAao toé brJ) Tllc lidi ji BftpokoJUI Cny mlmé %n tf A Čecha & Oldřich Čecha rlrovnf čeétl optikové 1248 13 fttr Omahé "I mm 5 Clí p Hosiery Lord & Taylor newyokk 4 mtMllím každý den aby té pán bůh zachoval Vrať so už vrať! O milý drahý Jeníčku I Ty ani nevíš jak se na Tcbu těšíme Viď žc z té vojny nebude nic? — Náš pan farář také něco tukového povídal ale snad mne chtěl jen potěšit Nám se tu stýská — ani bys nevěřili A kovářovic Ala roiišck také povídal žo so těší až přijdeš — mám ti to psát 11 už prý se vrátíš zatančíte prý si spolu poněvadž žádný tuk neumí jako ty Vrať se vrať ! My už Ti všechno přichystaly Sedni čku v které jsi líhával sama jsem vybílila a Anuška vydrhla podia hu i stul i lavici A novou po dušku jsem Ti pořídila aby se Ti měkce studen spulo Už se nu nas nulu tlusicko nehněvej ze li píšu jmaní tak krátké — oči mi už neslouží a ruka se třesu alo prcce plsti suma -a inesic tedy — za měsíc Kaněný připomenul si obsah prostiékého ale předrahého listu Opakoval v duchu řádku za řád kou slůvko za slůvkem jakoby jej četl a poznovu přitiskl pokrvá eený list ke rtům Síly jej opustily Sklesl nazpět na dru u smrtelný pot vyvstal um na cele lleií vědomi a be vlády KŮstul ležeti v úpalu slunce A tak jej teprv k polednímu nalezli vojenští hrobaři na svč polnice po bojišti Irtžcl na nak tváři k slunci obrácenou drže- křečovité zaťaté ruce list pro kal- tlého jiného úplně bezcenný ll l mrtev l)r V Anyž lúknř n rntthojlč rl voiMr ktiHlky 4vurlk rly tuf 4r Pswtikt r stwit i lki oAlrurgUU tliMikjr t t Jrs Kukidy ťu UH VfaHksy leaiké 1 ittsrU iiit tiky 1 iul Uhuulut mMimi m J4Ut m m iis4 av ckttfM tik DrOlua ňťastiuí II UJÍ JUal k si Ottttt f tUt ktkyi (M I 44 S k4 4 kIJf 4 MIMI Uli v ! v iiuk ta 4h S t u Ulu tVtitUt HNt } fttK4M M4(lll tf