Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 31, 1913)
POKROK DNE 31 PJIOKINCE 1913 Strana 7 Povídka ze starých Časů Antonín Skřivan Trhy v oknmním rnČMtfi které j vzdíleno hodinku centy od niwí vhí bývaly ode vždycky v Irní Ži ví'' hlučné Obilí i - x'1iina ňla tu dobřit na odbyt Jejích rÍIot dekovalo nicKfcčko hvc poloze Ha rno na ň puti hor v rovin jed nou Huti rozložené nu vrfiku tvo řilo hranici mezí horami u kra jeru Je Mi rukdo z tich zcela blízkých kopcíi k nim na otázku kam jede odpovídal : "J)o krájel" A když přijeli fuč} lid' k ulitu do roviny zajiMfč ze je lide i j ví tlili "Jhoij tu horáci (U pak nové ho ii vli mi horách f" Mil hory byly ol va dvč hodí Jiy vzdáleny nčktcré notvíi hodi nu Ale pravé nápadný přechod vyvolával tyto rozdíly Tuky ji nak Kdežto dole "v kraji" t j v roviné jNoii kráxná ti rodu A pole malý koiiHck do hor a tam už pole velmi velmi ulálA Tady krřiKiiA píeníec biijiiA řepu tam Klubouc ké Žito éervené zelí a jiné už hor itké plodiny 1 í U této poloze trhy v méHté které tvoří hranící téch fo dvou uvétfi byly od jakživa ve líce živé Krajáci přijíždéli tam Hvé plodiny prodávat horieí ku povát 1'odrx'K tomu tak jak to bývalo před padesátí xto lety — Arci méMto dne jent jinací w'' tenkrit l)ř'vérié domky k podxí némí na nArriéhtí zmizely I5uď Mhořely nebo byly Mrzeny a nu jejích mínté vypínají w domy vy MODNT V — 9797 Détké noční kalhotky Střihy V f velikoHtech J ÍJ H 10 a 12 lét Jest třeba 'i yardy 'Ul palcové látky pro velikost G lét 1 2 ť Vé Mííhy 1 iliUťUi ihU! tM-Í U J'l "lS i-l i hkt put piitMii 1 1 1 k $t Il I H íííi CIT] v UU 4 mi lillkv ri Iřiid tk't přalib-ti tmdu( Hk iMt pll MtWt ko% M l IkU 'ld4ftii4 Mlky 14 lV j'H ifxhHiaaIt UtUli mtna MaataAh éUla jil4 tniru amb itat soké kamenné bez podaíní K Se inu jdýtvati iiíÍHtem? Z takové podxíné jent výnoHiiý krtím Také vyrowtlo rneHto třikrAt vyrostlo a řada fabriekých jeho komínft za hladila dávno už idylický jeho ráz kterým kdysi vynikalo jako mento typíeky Helhké Vňfchno je jina éí i jinou MprAvu má uičnlo než tehda To Htacil jeden píař a dráb )iich mají celou iriČKthkoii kancelář a HtrAŽníkft mnoho Ten král píaiiř byl ani jako dnen ta jemník a drábí bylí dneíní Htráž iiíeí Klovu písař í drAb mélo cti hodný Hvfij pfivod v krAHiiých zla tých éiiHcch karabiču a pánu IVancu u xlyhí li je venkovský élovék jenté dnes mímovolné si odplivne a [ocítí na zAdcch íimrA ní A prAvé na venkovský lid bylí li ehlapi jako vosí Nejen pariAlí pfxaří a drAbové ale i mé štítí To snad za to že venkov ský lid jím nosil do mést peníze liez nich téch venkovských penéz co by tehda když nebylo dmň ního prftfnyslu tukové mento dé lálo? A přece k tém lidem byli jcSté hrubí a pínovití páni písa ři a drAbové Todařeným tako vým kvítkem byl v našem niéstě na rozhraní hor a kraje písař Ko "(Vrt je v křeékoví zasít ý" říkali venkované Kozák byl totiž neveliké posta vy a nosil proto velmi vysoké pod patky u střevíců Kltáčcl li po liiméhtl tedy jnko pév delio je íléréí oéj byly všude ji drobný ten mužík s dvénia dráhy byl poutní ebem i chasy méntské které ze jména za nočních zileffi ňla pal na paty Kn ad tato poslední horlí voM jeho byla výsledkem neumír SVĚT V 9794 Oblek pro hochy Střihy e velikostech J G M a 10 ét Íi hI Iřeliii ynriln 1 1 pulcové látky pro velikost K é( i A (XJ- 'Ji:: i I 1 Oblk pru Ufny a pa l'"l"-b II l' I? H b t J t llt lbl II 'rtl nv tk li hkt I? I I fll l t k fc tlili né smůly u ženských které se mu smály pro jeho titěrnou postavu A byl li přísný na inéwťáky pak U prve na venkovany I "Jako ras!" říkali A v tom šlové které venkovan vyslovuje vždy jen pohrdáním byla vlože na všecka nenévíst kterou mélí li dé k malému pAnovitému písaři Ale nikdo snad ho ncnAvíď'! tak živelné řeknéme vroucné a hlu boce jako strýc Marjánko "Na toho křeéka niAia žízeň 1" říkal a kdykoliv písař Kozík trzích nedélníeli nebo sticdcéníeh hrubé a pohrdavé jednal s lidmi strýc Marjánko v kapse zatínal piVíti l5y!y to důkladné pěst1 tyhle péstí Marjánkovy odpoví ilajíec jeho obrovské postavé slo žité a ramenaté lelkem vzato utkání tchto dvou lidí velikého a silného strýce Marjánky s ma lým písařem slibovalo tomuto po téherd pramalé A přece k iiému došlo Strýc Marjánko který to likrát se vyslovil jakou že na to ho chlapa má žízeň mé se doéka tí okamžiku kdy mohl tuto žízeň uhasili do sytosti Mylo to jedné středy o trhu zvlást! hlučném ne boť bylo to už po polních pracích na podzim kdy lidé mají éa pe níze i vymlácené obilí Náméstí bylo plné všude éerno A tímto mraveníAlém lidí prodávajících i kupujících hádajících se a smloii vijících při écniž i boha se do volá váno nejvíc handlíři! "Sám bfih ví že nemohu víc přidat!" To byl pan Marek kterému ří kali pobožný žid protože u všeho se dovolával boba nebeského za Hvédka své poctivostí Tato po ctivost VNfik a pán búh nebeský mu nevadily aby kde mohl po řádné lidi lupnul Manu Markovi průvodcem velmi ochotným byl písař Kozák Myl jako jeho stín Movídali že ví proé paa Marek i písnř Kozák )okIo li k néjaké mu sporu mezi panem Markem a venkovany rovnal se obyčejné na radnici a tu arci písař Kozák byl osobou vlivnou ii často rozhodu jící Obyčejné to vyhrál pnu Ma rek "Zadarmo to vsak jmíi ř tiedé lá!" říkali lidé otevřené a silák Marjánko skřípaj zuhy už pří pouhém pohledu na neiiá vídé-ného a nadutého písaře dodal: "Ne líc všeho do éliKU -- " Tak tedy toho dne znse pan Marek chodil a dokládal se bohem své poctivosti Mříšel i k Marján kovi který tu niél složenou lorku obilí Man Marek prohlédl a řekl trochu h vysoká : "Není extra ta pšeiiicka ne ní!" Strýc Marjánko pokrčil rame ny a pravil svým prostým způso bem : "Nemohu za to já ji neiidélal Je tuková jak ji milý pán bíili nadělil!" A strčí v ruce do kapes stál lhostejné jako by tu ani pana Marka inbylo Ale on tu byl stál tu jako přibitý a očima při vřenýma se díval do otevřených pyl lú z nichž se na nčj smála zlatá pšeničná zrna Hrábl do nich zas potékal v dlani a puk povídá "Není není jak mne pán buh slyší ale koupím ji ze známosti a pro podruhé ' ' "lak je libo pane Marku !" "Cn pak za korce pantáto?" Tenkrát se ještč měřilo na kot ec a na vťrťle a tníi pčítají tak iešlč podlles To IUUM s lidmi do l ltttlt Marjánko lek! co a korce pan Man k piikl : "Máte sčbnií ť-loV-čc' Mam ilona i nu Čt i v ď ti lá šest" dv ti! sine Mnr lálikn ' ' Musím iw " dušovttl pan Metrik "Já taky!" odpNÍdd klidní Mai láoko T h kb I dn panu MaiU iied-pAli! Ab pnu Mi I k ne Ulitčl optM:it IMM il s" "JiMm jřcce nÁnd a přátc lč " abi Mi'uviid přt ktr'in tottt i Lb- tr e Mrinkv I' k w ! h i t v i J k K- k t d 1 I i k ii ni včdk liiidwd i'lt'"il ilop(nV IJ lč lot nti u i' Mr j ui k 4 1 V -pt f Uě )M UHliMc v v W č ti jMdpítt í-H KiiMt-čiiť dntitiiiV Ht II pl '' Í ki "1'řijri i k "Sbiio-i" pr juř b i pan Mrk "LJ slunce" byla zájezdní ho Hpoda u tam pan Marek mél ja kousi kancelář o trhu a vyplácel peníze Když tam strýc přisel bylo tam plno kouře a hluku Ho dali tam venkované kteří byli připraveni k odjezdu IJ malého kulatého stolu pan Marek a písař Kozák Ktrýe Marjánko nyní přistoupil a pan Marek se vlídné usmál "Kolik dostanete pantáto?" "J vy to dohře víte --" Man Marek se usmál zase a po díval se do zápisníku !" "JVkcjtc hned — aha po čkejte — sestapadesát zlatých" "Ne" zvolal živé Marjánko "obrácené -- pétaíiedcHát -" V tom vyskoéíl písař Kozák : "Dohře dobře — sestapade sát já jsem svčdek -- já byl při tom "Vy mlčt " zahřmél Mar jánko "Vám do toho nie ne ní - " "Mncmné že do toho nic ne ní? Mne písaři tiiéstskétnu kte rý niám dhátí o pořádek a sprAv nost v trhu "Nic vám do toho není poví dám ještč jednou A tam si sed nčte a pijte své pivo bez toho to máte znplaeeio - - " Minář vylctčl bledý s očima kr ví podlitýma: "Ty se opovažuješ sprost!á ku ty - ty" Vyskoéíl jako kolčnva a chll ehytití strýci- Marjánka za krk ' br se zachechtal : "Křečku!" Mo chvíli pojal Marjánka zA chvat vzteku který jako by jeho bez lak už vysokou postavu ještč povyláhl a porozšířil V tom šlo vé "křečku" bylo všechno jeho pohrdání Mísíiř ise mu na krku pořád jako kolčava a poněkud podnapilý rozpřáhl svou ruku a by venkovana udeřil Ten se po bidlívč rozchechtal a roztáhnuv ramenu otřásl se a tím setřásl pí saře že upadl na zem "Počkej budeš pamatovat!" zaúpčl na zemi a zvedl drobnou přsť "Naučí té co to je když sprostý chám sáhne na ouřední ka!" ' Z očí Htrýee Marjánka vyšlehl blesk : "Cos to řekl - kdo že je spro stý chám?" "Já ne" zvolal písař zvednuv ne liž Se Zcmé "Tuk kdo?" Obrovská postava strýcova při skočila k písaři který teď rozhlí žel ne úzkostlivé kolem jako by hledal tváře z nichž mohl by vy čÍHti ochotu mu pomoci Ale žád ní takové nevidčl všechny jevi li škmhťibou radost V tom už se mihla vzduchem pádná dlaň a na tváři písařové cosi plesklo "Ježíši Kriste" - zaječel v úz kosti a chytil se za tvář Zase hc rozhlédl a najednou poloúzkost ně a prosebně a polo velitelsky vykřikl : "Což puk mne necháte lloii ei? Chopte se ho!" "-Marně voláš!" pravil Mar jánko posměšné "Aspoň na ty to lidi Ti všichni ze srdce ti to přeji!' "Však tu nejsou jen oni" -pravil písař n očima zakoulel "lile tam jsou dráhové!" Skutečně do šetikovny vcházeli dráhoví Mrilákal je zástup lidí kteří oblehli hospodu přihlížejí ce rusiijicimu divadlu které je naplňovalo učiv idn ni potěšením n-tatné u nahoře v nuku se do věděli co jik se stalo Že pa llo vity pi-a r 'lostal za vyučenou " liíkal to to " pravil jeden diahll "ze jednou plijde kosil ni káně n Maitc Marjánku t nám ti ii -i to dá liHikit ! " KdV V I -' 1 1 dl álunč do sen koVIlV "ll fsluijre" stál talii plstí' o stul nálevní opiitiy bb d a o limu krvi podht)iiut Trtsl s- Vzteklili liallboil í Htraelient Ulit posli 1 1 Vatk llllted ptitlll nul jakou ťpatlll ilttby sv "plitVČ lit " Ihlllt tltl V sei ) k a ttkítllje tnUoit lit st t sec M tť J illkt Vllti " Ililfej I n s Li I ti a ilit ed ti tlít I tl lllK I Nll tf V! l ) iuo ni U ! 1-1 ) llií-ot e iMi' M liliu i I llál I ktttlt I k't tV et tb ! "Mil v ! " vkitkl 114 ně pí'f Vítekle Tu k"tui ptibmiJ w !rývj rvi "Si1 IKU pAjlu 4int" A I 1 ÍM1 CA xiípjí ňcl ale ne Mám Zástupy lidu ho provázely n mc všech HÍran hc nhíliali lidé tJomácí a přeHpolní aby hc podívali na chlapíku kte rý dal políček nenáviděnému pí Kari Mínař by) tím rozzuřen — Vypadalo to jakoby nevedl on Marjánka al- ten jclio : zA htupij nlyše) eliechtot a zlomyHliič poznámky která platily jemu a proti kterým byl on teď tady u proMlřcil toho Htohlavčlio zAHtnpu lczhraniiým Konečné došli do mu radního Míwiř dráhové i Kfrvc Marjánko hí iiiiihíIí kleMtití centu aby mohli dovnitř A vše chny ty zraky spočívající nu stal né Hlrýcově- joKtnvč jako by ří kaly: '"buď za to žehnán!" Na radnici už pan purkmistr a dva radní čekali príívod Mři pohledu na statnou postavu strý ce Marjánka jaksi tváře jejích zijctivcly Nicméně přikročeno k soudu "Co pak se stalo?" otázal se pan purkmíwt r "Tady ten chlap selský mm' dal facku !" zasyčel jiísař "de to pravda'" otázal se pan purkmistr "1'ravda svatá světitá" pří- svědčil strýc o dodal: "Mroto že potupné mluvil o venkovských lidech!" Pak vyslechli ješlč několik li dí domácích j přespolních kteří to potvrdili Man purkmistr i radní strč-ili hlavy dohromady pak vynesli soud Strýc zaplatí (dsiiři za potupu mu učiněnou pětku ! "Tak málo" vyjekl písař "Jste taky sám vinen" pra vil pan purkmistr "Hpílal jste lidem Slrýc zatím vytáhl z opasku de sítku a položil ji na stul "Nemám zpět" pravil písař zlostné " Dojdi si pro né !" "Nmí třeba" pravil strýc a rozpřáhnuv se udeřil písaře do tváře "Tuk a teď je to ako rát!" pravil a pyšné vyšel rad nice 1'án i na radnici zkobrnéli a pí sař se dusil vztekem Na potkání každému vypravoval tohle že musí "vejš" to že si strýc pose dí až bude éerný Mi v že nemlu vil o šibenici Ale nestalo se nic ne že páni na radnici poučili pa na písaře jak jednat s lidmi A když za nějaký čas pan písař vi dél v trhu strýce Marjánka ne křičel nenadával ale uctivě ho podravil jako by to tmu byl sám kníe pán nt"?k 72 kvartů li I j í 1Mii'n i'if Q ffZT 10 t li i - '1' 1 í kt ťl'i'l I V a A - čz Z '1 Frank Svoboda Umělecký závod POMNÍKOVÝ IMejvétĎÍ sklad pomníků ve Spojených Státech 121rV2ft So mu Htr OMAHA NEBR Mhoneg j Offices Doagíu 1872 KCÍJcřiC! ])()WHM 5216 NeJiiřeNnjfit pMpnivn Mkiifukýcb pfililnfi (Utrh t ttfnirlkýpti IVIHrŽ f filuty K&vovA crkfIAtory 'A ('tcUt ftíiiiHiiovAkelio M proli kfiíli tittWnk nMtu Ur lť)Ny volní tatlttům 75c (tipA TílkfAI tuhák Vlrtlnky BERÁNEK A BYN lékArníci 18 a Wíllam ul Omaha Ncbr ty fy fy fy 4 fy fy fy fy fy fy fy fy fy ř'tulny liontineo ii n roli u Jí a fy fy VVillíiiin ni vltiMní fjun fy ♦ JAN DRÁBEK Na íepu st4ln yiiaiíi(!iiHA pivu fy fy Mi'lilityovo PHroilil vtntt kořitlky fy fy li linp likéry Výher řiejlHpfilcIi fy fy (liMilaitkfi ' mt ť fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy Hčknč zařízený HftQTlNFP — vlmtíil — FronkScmerád 10 % Winiam ulic Oiaatiii Nbr VfUitný Mtfiv MíiU jnkoš 1 pruvá (ipor(fvMrjZj pliiňnkí glllo nu £n ICorbiílovu vlna u iiojlfit Jilinvltiy pro illivk i ft vdlkíui — Chutný íkiisek Hilu pfl Tur + fyfyfyfyfyfyfyfyfyfyfyfyfyfy + ♦ Kdo hy i im ánhrk nk4 In- ♦ ♦ fUií jťlltt ť přlji ito nové upru- ♦ 4 vmitUo rimtimniiitt] k ♦ ♦ V NUDEROVI ♦ f roh 14 k WUllam ul ♦ TukUf mtil pp clla'fti povinu 4 ♦ ftitj Hxlynú pokoji 4 fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy fy + Sctimoller&Muelleťs Jnilíny olii-lioil v Oiniiwi kilo mflícto tirovtiutl VICTOR VICTROLA COLUMBIA GRAFONOLA (letnil po detailu NuvStlvto nalil ohcliodnt mlat iiMt a litu iiIím ziilir&U vfuit viiAí olilí lčinní pÍMi-i'i nu niiftom nitisnt-m strojí Úplný nklitil rccordň — Mnoho rňnýclt vo rň iro výliér Cony od $1000 do $20000 Hplátky ilollnr týdne SCHMOLLER AND MUELLER PIANO COMPANY I3S 1-13 Farnam St OmahaNeb Ncjsturňl ttklitd pluti nit řípmlň I J ťuéinU Ukut tU b K-h4kit tu4 ttt ) hm dti h VilM tl4tu H kk TIIEOOYAL DOEWiriQ 00 m Xí Wti m 8tr„ KkMM Ctly M v i I ♦ i-