Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 3, 1912)
POKROK DNE 3 ČERVENCE 1912 Straia 10 F L Obraz z dob našeho V NAPSAL ALOIS JIRÁSEK V "Pozdrav té Pán Půli Co dělá pan Ceypekf" ptal se P Vrba jak vešel do vybílené síně cihlami vydlážděné "Je doma" "To si myslím" Přisvědčil s úsměvem Dřevěné staré schody vedoucí nahoru jež měly massivní zábradlí se soškou nějaké skrou ené Flory na podstavci u první io whodu minul Kdys po nich Vavákcm vedl nahoru k starému ebrstvaehtrnistrovi poslednímu po wieěí staročeského rodu Maternů z íCvětnicc poslední po přeslici téže řladické rodiny poslední ratolíst tu a kvetoucí Po těch schodech se P Vrba po iaždé mrzutě ohlédl Připomíná ly mu jak se o pannu Terezku 4taral aby z ní byla urow-ná sleč na jak se přičinil aby ta rato tístka se ujala a sama nezašla A iama pak — 1'téei s komediantem! Ublížit tuk svému erbu! U Ceypkových dveří k nimž si oí přišel utíral ještě jednou boty umrzlým sněhem olepené V kle autě nevelké světnici jejímiž dvě aia okny nyní dobře zamčenými a aepanými bylo viděli do hrabécí zahrady zrovna na kmeny sta rých stromů sněhem ošlehané se Jěl starý ťeypek v teplé kamiolc r gamaších a bačkorách u kamen a lavičce Stydly mu a posled oím jich teplem vyhříval hřbet Vlasy v týle černou mašlí podvá toaé měl už bílé i přístřižené kní ry Pyl sušší a oěi v hubené za padlé tváři jakoby vystoupily Pi ta! se na levo ven do zahrady jak aaíh poletuje pak pHrno na pro tější stěnu na ztiž visely staré hou sle a flétna na starý prádelník oa němž stály sloupkové hodiny To byly ty jimiž po obědé uspá ral nebožtíka pána když zatáhl za Šňůru a spouštěl třikrát kou aek po kousku Nebožtík obrst vaebtmistr mu je odkázal jakož i měděné kuchyňské nádobí ústa aovil tak poslední vůlí kterouž po jeho smrti našli v jeho psacím stol ka V tom mrtvém uspanlívém ti chu zimního odpoledne (a bylo br zo po obědě) a jak upřeně se za díval na sloupkové hodiny jejichž mosazné figurky se mdle leskly přikrádala se dřímota P Vrba mu ji však splašil Ceypek ihned vstal skoro se vy mrštil až se cvoček v uchu za bleskl a hned do posice (na bač kory zapomněl) dlouhé ruce k stehnům a stoje tak třeba Že již ne jako struna vítal radostně překvapen t "Poníženě vítám velebný pa- oe: P Vrba začal o mrazu že když dnes trochu polevil ale proto že hodně fičí A CVypek zas ba že však že se nemůže dotopit ne a ae a že ucpal každou skulinu že nemůže vystačit s dřívím třeba že inu pan hrabě přidal na tope ni to že teď padne dříví a pro Po k% živého že ještě všechno pomrz ae "A také mrzne a hladu je mezi lidmi a ptactvem — Tady když j-iem docházel celé hejno vran tady v rněstě mezi domy! — " "A to jich přes tu 'divili máme celý mrak — " Ukázal k oknům oa zahradu "Hladoví to — " "Zajíci a koroptve jdou až ku favení a do stavení na dvory a víecko je to prý hubené jako louč sotva to nohami plete " "To věřím nebvlo bv divu kdy by i vlci — " "Taky že tu jsou tady m Ná chode n ke Kladsku na horách Um se ukáznit — " "I pro pána! Ale já přiložím "! l fiý — " "A pro mu ne je tu heky — i oni i iňtanou u kamen lrí tihnriuť ni pěkně- td Tak oni i"řál dřívím f A uhlím ne?" f it í'im I a litintvfcl - jik (V v pik a něj vyvalil U "fMImT Jakv!m uhlím T Kovář akýiit?" "A lir ktiiM loijto uMÍím To j! je novota To j o lom h H ~" "A jak U aaiioriiné ithli -l kilurll tioft — " "J t kmr(l I ipfí fjřkrtp#nf A kil frWitt jíh wyUji l VEK národního probuzeni opravdu!" "Opravdu Tady u Žebráka a u Hořovic to dobývají — " "A hoří to? A jo tím možná to pit — " "No takoví nedočkaví novotáři 'už začali také některé vrchno stí — Ale já bych s tím netopili Smrad je z toho a páry nezdravé z toho jdou a jak to černí? Člo věk je hned jako kominík a kam na musejí přestavovat — Ah nic po tom není nad dříví — Ale kdy by nebylo tak drahé! A ještě ho 'není lá to vidím z okna Jindy na Dobytčím plno fůr teď sem tam nějaká fůrka a dost a ještě nevědí eo za to Dne) už chtěli povážejí za sáh měkkého 10 zl to je neslýcháno za tvrdé Hí zl! A jršté jaká chatrná míra je toho na saních jako šafránu" Zn řeči už chopil se stolu když ho však chtěl přitáhnout ke ka mnům Ceypek nedopustil a učinil tak sám — Zůstal za stolem na lavičce u kamen P Vrba usedl naproti na židli li hned sahal do šosu pro karty ale kniha která ležela v Jevo od něho v rohu mu přece ne dala Pyl a nevelká prostě váza ná z tuhého papíru Jak jí zvě davě otevřel a uviděl řádky kli katého písma švabachového na lín kách olovem tajených neodolal nachýlil se nahlédl "Naštikň rn odrau Sardelovau Sos Vozrnesc ku4 másla Sardele drobek Manky citronoviho Softu nalejfcse vy na a trošku včemse Ki pavařy" "A oni mlsnoto!" zahrozil P Vrba vesele Ignác Ceypek vázl v rozpacích Usmíval se a že na své úkropy a kaše knihu nepotřebuje ale že ji měl když ještě tú panu obrst vachtmistrovi strojil to ví že teď podle ní nevaří kde pak a co — usmál se zatrpkle — to že si jen tak někdy Čte jakoby vařil "To já vím vědí ale tady to že tu knížku kterou jsem jim o riehdy půjčil jistě nečetli" "Čtu () čtu velebný pane ale ještě s ní nejsem hotov Když také zrak už — a — — " "Ó oni ferino na štiky — a ta dy — " Maně zas obrátil listy a s úsměvem nahlížeje říkal : "Ka nirované Karbonát le — a na ííeo nezr Smaženy Passtiéky ™ na to mají zrak" žertoval "No tak si sladějí život a políkají sliny Ale teď vědí" zavřel knihu a odsfr- cíi Kyz jsme se tatí uouno po- slili Vytáhl ze šosu staré dost usmo lené karty položil je na stůl ale nehnul jimi Seď'l nad nimi oka mžik jako zapomenutý až se o zval : "Pože eo t-n chudý lid zkuní takové mrazy!" "A tak dlouho už to trvá!" "Věřejídi pak že lidé už seka- ijí nábytek když není Čím topit Ja irn tam vedle nás ostává chu dý krejčí Mťli jen dvě postele a jednu už rozsekali — " }' Vrba začal míchat "A vojsko eo zkusí!" vzpomí nal soucitně Ceypek "Teď na marše! A musejí prý mašírovat" "Mašírují Zenou Je za na ty Jakobíny Ale f-nfokrát!" Hlas mu zjadrněl a v očíeb zahrálo "no Kusové — To lyšdi že už táhlí Moravou duKi do Itálie — -" "Tady zidira j-iik uťat jnví íiI já nikam lo-přijďi a že prý mť-li ! ní J ř d Uru -ni ve Mi hu — " "Ve jtnčbu v tčh mritríeh ve dne v ii#"í h jítč ki proiikali nbník a koupali se Pravda ne všichni ale koupali s Koáci "df jejii h jízdid vojsko To prý unii na to koukali A i í W pán tm i Ví lnč píij l t Itřoťmi!i mhijl je ft 1'nvh é finj llkáu!í ve ibraiit mčii při Mini evi Vnl jiilíi v ohni tu iti"j áii! tak ií'0!" }" dal i i'!' inu tij i i ko uprtmtťiun jhí fUS'm kaprá 'fm p dru n iiři ífi i t l-'s!i priMiity " (Vypek phkýll 'div-ii itnitiAI i hrl kirty jel I Vit r- inl I djiU U fV r4i ft hriíi I Vtba ♦!( o i iuvrtól jk Hiu jfwlnři! IUvoii m)J!Mik ťru rí"l NVo-bd! tlk Oivat i jfou di plrtkint kafrt U rlítm iktifdilnl (Vypkovai "A o jejich komendantu slyše lií" C!eypek upřel na něj vyjevené šedé oči "O jakém velebný pane" "O Ruském — " "To ne neslyšel" Znělo to dost netečně bez zvědavosti neboť (Vypek se v boji nerad vyrušoval "A jak by ne! Vždyť byl a ni mi v sedmileté vojně!" Protivník náhle oživl "Je-li možná velebný pane!" "A toť se ví to už bojoval — " "Jak nám Kusové pomáhali!" "To je starý slovenský hrdina Suvorovl Znají ho? Tenkrát byl majorem četl jsem o něm" "A toho neznám" "Ted' už je maršálem a nej vyš ším celé ruské armády — Ten už Turkům něco nasolil skrze hrdin ství" ' "Truiiipť! Trumpf!" vrazil („Vypek do proudu "No a teď nasolili mně" P Vtba se té ráně jen usmál to že se tak rozehřál Husy a Suvoro vem "Ale vědí já se jim také odsloitžím jako Kuvorov Ten byl také zabitý — fitidi Je můj — he le zabitý jak vedl vojsko na Tur ky — Sešikoval to — Dávají! Tak já nesu — S Šikuje to a teď vor waerts 'mars — a v tom báe — dostal ránu omdlel — ale najed nou se vzpamatuje — lnu inu to je karta — tedy co pak chci říct — pravda prokoukne — vidí že vojsko coufá — Ale šlaka — to zas mně? — A tu křičí ještě jak na zemi seděl: "Mé děti já jsem na živu stůjte počkejte my mu síme ty Tureeké psy pobít! Vy skočí a — " 1' Vrba sesílil hlas a přízvukem jenž měl býtí ru ským volal: "Stupajte na pra vý!" Starý kaplan také povstal kartu v ruce nad hlavou pak jí pleskl o stůl a zkřikl u válečné náladě: "Stupajte!" Hned se však nahnul nad stál jak dopadla (Vypkova vítězná a druhá po ní zas- Poslední rány padly Cey pek špulil rty a ticho tichounko pohvízdl zakmital prsty volné pra vice až se zasmál (nemohl se u bránili) když P Vrba vykřikl: "Oni Turku jeden!" Kaplan zčervenal ale dal se hned do smíchu "Tak ještě jednou a půjdu mám ještě cestu" Zápas ten po dvojí porážce vy bojoval P Vrba vítězně Dvakrát se Jiří tom podíval přes karty pře kvapen nedůvěřivé eo ten (Vypek dělá že snad zase naschvál to že by se mu poděkoval Ale (Vypek kmital [osly a tichý hvizd zněl mu se rtu jak se dívaJ do svých ka ret jako by v hlubokém přemítání o poslední zoufalé obraně Nic však nevymyslil když nechtěl — Podlehl na oko statečně se bráně když bylo rozhodnuto řekl s úsmě vem: "Toť jsou jako ten Kus ve: lebný pane!" Karty zmizely v šose černého kaplanova kabátu Nežli se však P Vrba úplně přistrojil pověděl ještě nějakou novinu vojenskou válečnou a také co on o té vojně míní a troufá Kád to tu vyklá dal poněvadž byl tCypek jinačí posluchač nežli stará 1 Jančíka rozuměl tomu Vysloužilý voják! A to starému kaplanu také laho dilo že býval takového náhledu zrovna jako on a že také soudil že s Poiiaparlem je amen t r že je v Kjrypté politován bodejť a teď že Jakobíni — no! — A Su vorov ten šedivý slovenský hrdi na ten že je zničí na padrť — To "slovanský šedivý hrdina" Vrba četl a tuze se mu to zalíbilo Al (Vypek zrovna tomu nerozumél n divil ti- v lilehu proč 'idiiVehiký' když je ten chlapík ('"tierál Km A!" ani m hlesl prisvědčov4l a ttd za "habt nelit" třeba n ji ko f ruiia i v baekofHeh když ttiěl li'"t k odehobt (Klttl tik 8Í mu P Vrba podal ruku Tu mu teprve upřímné dekoval m tit liéj V poltili! 114 Hj Opiti! ié!ii člověka a proil kdyly r veleb- 1 J-!i píliel k lí liV lllfil li' 'byl pi litiny Milane li takll přijdu A při neiti in kiiDku" dtl i ú%m " ni "No ale ní i 'i iJhi lltálll ji ié e ! o " Ale kam M í 'kl i Meiel V v oatmv oltáhl i i! f4 inUto litedí ' li ! í 'k'l II k t eiii a e J lAétuíik v l un )di tokétn tiehu al pije lfliHJ V1l mtihl d!oiiKoi iiini jtravirl hi ióftř lopkíivýťh hťlin li i prá drliilku ul! Hrad jJieh troj jmld Kovové zvuky slabé ale lahod né jako nepronikavá příjemná vůně sladce vyznívající linuly se hlubokým tichem jako zakletého pokoje do něhož padal avit sněhu hustěji se chumelícího tlumený km'eny starých stromů před okny v hrabécí zahrado — Kdys tak uspával svého obrst vaehtmtatra a sám při tom usínal Teď stará vojenská píseň o princi Ku genu Savojském začínala loudit n na víčka jen jeho a hned Kdys ozýval se v takovou chvíli o patro výs chrapot z pokoje obrstvachtmí sirova pak i z toho kde seděl (Vypek u hodin shrben hlavou nachýlenou kjímaje To bývalo duo obou starých vojáků Teď měl (Vypek sol o — P Vrba vyšed ze zahradního domu dal se Lípovou ulicí také pustou a tichou z té do Ječné kterou měl namířeno do fttěpán ské Zmrzlý sníh vrzal pod noha- linu a jak se od Petřína sem opí raly šikmé paprsky odpoledního slunce růžové se rozjískřoval — 1'řit libovalo Všude kudy starý kaplan šel byla okna uepaná pilinami a me chem jako cejn jeden ledový květ a vrata všude dvéře zamče ny Všude se bránili krutému mra zu který ostře pronikal každou skulinou Ani Jeéná ulň-e zasněžená mí stem se závějemi sněhu nebyla ži vější Od shora dolů jako vymře lá ani pes nikde se nekmitl Jen jedny saně přelítly níž s někým v beranicí a v ohromném kožichu KňA od mrazu plný jíní po srsti v uších uháněl tryskem v obla cích páry již vydechoval a zvon ce jeho v ten okamžik se stlumily v hlasu jako by e mrazem zají kaly Dvě chudé ženy zabalené v ob nošených šátkách mihly se kolem I' Vrby a pospíchaly skoro poklu sem k sv Štěpánu Mráz P Vrbu také nutil do rychlejší chůze Cí til zase jeho jehly ve tváři jak jedovaté profukoval pod plášť až do rukávů jak tuhla dobrá obuv a jak nohy začínaly zábsti Vzpo mněl si že by z toho se mohli pro budit brabenej že by měl jít ra ději domů Nešel však nýbrž k sv Štěpá nu Namlouval si však že ne dlou ho nezdrží a těm tam že je hůř Od kostela v právo opodál zvonice sl1l patrový dum ne tuze vzhledný — Dvéře byly přivřeny ale ne zam čeny Jak vešel shlédl nu šeré sí ni kolik mužů mezí nimi obé žen ské které ho pedběhly Všichni se tlačili u dveří do světnice vši chni chudé oď'ní muži v chatr ných pláštích dva i bez nich jen v starých kabátech po krk zapja tých všichni bez teplých čepic jen v třírohých sešlých klobou cích v obuvi ha drn mi otočené vši chni schoulení hladem zmoření zimou se třesoucí zkřehlí sinalí ubozí Jakmile P Vrba rm-zi ně vstou pil oživlí jako by jiskra do nich vjela 'To tu děláte?" ptal se oklepá vaje bot umrzlý sníh "I'roé nejdete dálí" ' ' Nesmíme liem ůžeme ' ' "Nejsme z fčhlu čtvrti" Odpovídali najednou a hned v to prosila jedna Z žen: "Poníženě prosím jemnost pane vezmou nás tam" "Vezmou pro Pobit jich pro sím" Žebroiiila druhá a v kvílí vou tu prosbu žen povzdechl z hlu boká chorobný hlas tuužnký "Už jsem dnt nif nejedl !" A ostatní muži schouleni zslna lí zapadlých raků žalovali sbo řem jeden přen druhého : "A mr?n tr ! Už to in-vy drží- llir!" "Priič i-j I !e do o' čtvrti?" ptal P Vr''ti hodné italdat kon piWip" vnitru šk koř moie t n "Je ! tm p!ti' " "Viii- v křiídé člvr ti " l! S j-i ni I isii den" oznamoval liejxttrd v lu iiiieiiéro liífobéin klob'1'lkll " í v Jttldřieli ale přtiii zi jit I i lf!i e akv rihřit litjt tl jiii tnu l dilic " " K lvi i !é l i ly tolik mid iU tt " v ii čtVflI la Iv viude " - IV Vrl i o lei! 1 1 jjlii t y e nu nu' !! pk d za kliku a íf k ! ' I' (' t "dit int - i VÍ I " J'' ' I ť ' ! ní # V nřnni lUMi )V e idni iolaU dít o KHvirof v trní i a krutvVit mra t a Mali u %IU fary iHfftil l - l - l - í - l - - il - - ! - l - i - lll+l - i - l - ll Upozornění! Tímto oznamuji ct krajanům že jsem přerušil veSkeré obchodní spojení s pánem Ehornem v Orland Cal a žádná Iolečnost Khorn & Bulin už není— a tčm kteří mn5 pali a dostali anglickou a i českou odpověď uvědomuji že se tak stalo bez mého vědomí Každý kdo aobč přeje cokoliv včdčt o zdejší krajině pište na adressu: 49-3 BULIN Sc CO Orland Gal Box 112 neb Hamilton City Cal j !-i!-l!i-I-i+ll-iI-iti-IlH-I-l-I+iI-i!-il-i-!-l-!i+i-!iří-I-l-i+i+" DR JAMES W NOVÁK český zubní lékař ('uiitinmitnl lllock — 15 a I)oii(hii ul Pokuj t 4 v rolm nud Hnrg Clotb iiiK Co — Office VLonei Douglua 5D77 — Jlenlilonru Olí William Strj Plionn: DhukIhi 00 1 (i — Krajané t vnukova kteff nejsou l ilom&nt prací ruhsFukMti iokojiiií uílul dohřn k'ly při nftvltfivě Oiniiby rajilou k Dru NovAknvI iit ym ypikrÁ irfti v otiorn nvm fiiAt 34tf Chudáci hladem a zimou zrovna divočeli Mačkali se a strkali lk ly šťouchali nej vlec mužští aby se dostali hned za pátera a s ním do teplé jizby kdež také podávali občas i teplé jídlo Ženské se brá nily a úpěnlivé vykřikovaly na P Vrbu aby se jich ujal Ten se do stal na okamžik sám do tísně v lom klubku zuřivých chudáku až í ml kliky ho strhlí Ubyti v ji však na novo vykřikl "Žádného nevezmu nejde to — Ale tu mále — Počkejte zpátky! Jíst vám dám" Zarazili a ztichli když viděli že sahá pod límec svého pláště do kapes Ale jak vytáhl kus chle ba a pečiva kus chňaplo po něm deset ruk až jedna Z lih li kostna tá žilovatá ho Vrboví zrovna vy trhla Ostatní byly jiy se na šťastného lovce vrhli ale P Vrba mě pro každého kus Vytahoval z pláště rozdával a dfitklivč nabá dal : "Tu máte jezte nlo tu musíte počkat Počkejte podívám se bu du prosit a bude-li trochu místa nechají vás A teď mne pusťte I" Zaklepal jednou podruhé když se nikdo neozýval vzpomněl si Že ti tu chudáci jistě také klepali a bušili že vnitř ví na to ani ne hlesnou Proto hlasem volal kdo je aby ho pustili — Ženy a mužo vé na chodbě zatím polykali hlta vé hrubá sousta jež z božího daru zuřivě utthovali rukou i zuby Pvéře ohřívárny se na iolo ote vřely a tou průlinou protáhl se starý kaplan Prostorná výtope ná jizba jejíž teplo P Vrbu pří jemně ovanulo pře to že vzduch tu byl dusný byla [dna ubohého lidu Seděli na dlouhé lavici po dél zdi u oken zamrzlých plných ledových květu neděli prostřed kolem dlouhého nekrytého stolu krčili e na podlaze na konci dál ode dveří Stáli o Zed opřeni vše ve směni starci stařeny v šátkách i ěej í h j stařen tu bylo nejvíe a Žen s dětmi Všichni takoví ehu- Sdružení českých lékařů v Omiic n South Omiio DR ŠRÁMEK J M ev-iip rh ě a llifkory ! Trlřua poufLa (} DR K0UT8KÝ JOHN W„ i & ♦ 21 ul So Omaha Tlru fiuuia Ul DR NÍMEC CHAS J l Ufí William ul Omaká Tlfa I- !tf DR r J 8WOU0DA VI A jl td Omak Tuř tw- tm Uf aW% 4at Wkah r4l UtaKaé yitrM tai fUr4 iUitlat M4iif Uaa atM aM Uft% Ut lawtM at f%Umft %t ) )af aylaU t r ''- aiil aW %akk - !l - l - - l - H - l+IM - Hi - l - M+l - +l - +l ž í + ± Mm -4 dáci jako ti tam přede dveřmi 7 chatrném oděvu přepadlí ale m ve tvářích mrazem promodralí ne bo sinají Měli tu teplo a také tu dostali jíst sice jen polévku a kus chle ba ale neměli alespoň tak velkého hladu A neděli v suchu v te plo — Proto také nezmlkla jizba zou falým tichem jako mrazivá chod ba nebo pustá ulice Hovor se o zýval ze skupin těch ubohých vět šinou tlumený nejživější z koutu kde se děti slezly v kupku Někte ří však muž i žena stáli nebo se děli mlčky s hlavou sklopenou a kalným zrakem na Černou podla hu upřeným a mj slili na své pro které tu nebylo místa i na to jak bude ní i také je samy odtud pu sií aby uvolnili zase jiným z far nuslí (Pokračování) HLEDÁTE domov? Na přání mnoha našich odběra telů a vědouce že dnea jest vel ká síla nesvědoraitých pozemko vých jednatelů v této zemi ktg rým se jen o to jedná peníze i ileho lidu vylákat umínili jsme si že podáme čtenářům naiicli časopisu spolehlivou informaci o krajinách do kterých se hodlají přistěhovat a o okolnostech kto- é tam existují Naši informaci mísíme ovšem čerpat z vládních a státních raportu a ačkoliv tím máme hodně práce nemíníme avým čtenářům za tuto práci ničeho Čí tat pouze jen za výlohy kolků papíru a obálek Ale cítíme že tím se našim Čtenářům velice za vděčíme a jelikož jsme první í ský časopis který podává kterou koliv informaci svým čtenářům soukromč a spolehlivá doufáme že snaha naše bude uznána Na výlohy dopsáni a kolků zašlete 10c na: INFORMACE Pokrok Publ Co 141749 So 13th 8tr DR 8IMÁNEK O F 1W2 jii 13 ul Ouuka Iwt DR KÁLAL r J„ '-7 Oty National Kank proti PeniietUiVU !hla Tifa tViutiM jret DR 8W0B0DA LOUIl 3H Iaito Pik OwU Tllf ISnigit Bif