Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 4, 1906)
JAN IIAVLASA Listy ze Západu Pokračováni Americké poznámky Vůbec romaotika Čfotkého Mésti spočívala jen v impeiíectech períectech výkladů průvodco výcb Tamto bývalo nebezpečné doupě ale musili je atrhaouti a vystavili slušný dům zde pod sklepením do něhož váa zavedl bývala pověstná podzemní patra ale ta jsou od loňska zasypána jinde bývaly opiárny i herny "někdy střílelo se to tam ladys a gentleman jako v bitvě" ale dnes oboji je zakázáno a de dektivové stále pasou po přestup ničích zákazů — — Dovolte milý příteli který toto Ctěte abych vás uletřil datlích ne příjemností jichž mně bylo za kouSet Co byste měl z toho kdybych vám líčil Čínský chrám a jeho nestvůry jk se tam modlí s dělají pokání praktičtí Číňané jak zpytují budoucno kde pálí víčky kde ukládají vyznání hfí cbů? Co byste měl z toho kdy bych vál vzal námi k Čínskému hudebníku jenž za pět centů nás mořil přehráváním na tuctu výcb nástrojů vždy střídavě ame rickou písní a prý Čínskou ač znějící přilil civiliiovaně a harmo nicky? Jaký zvláštní požitek mohli byste mftí z toho kdybyste naším průvodcem bylí sešli do jednoho z čínských podzemních bytů kde náí čipera měl aecviče ny všechny děti rodiny k různým zpěvům americkým í čínským k rozmanitému pochodování k zby tečnému recitování? Stálo by vás to deset centů pří nejmenŠím "je to vdova se sirotky sir její muž zemřel před třemi lety a ne chal je v bídě'' a konec kon ců ničeho zvláštního Člflany nebo čínské děti charakterisujícího by ste v tom neoafili Náí sup byl asi "rodinou tři roky( mrtvého" ve velmi dobré známosti děti měly svůj "program" jako na drátkách číslo Bio po čísle bez vadně a když jsme odcházeli dítě po dítěti mělo něco co by řeklo svému "managerovi' jejž téměř všichni nazývali familiérně "Charlie" "Come again Charliel' jefitě za ním volala nej starif asi dvanáctiletá dcerka vyběhouvSi zas na ulici mezi do vádějící děti A když po procbozeoí různých čínských bytů obchodů lekáťen a dílen dobrý onen muž udělal poslední vtip vzal od nás půl druhého dollaru i zmizel v temno tách noci v níž nemihají se stíny Spehýřů a není slyíet ohlasy vý střelů oddechl jsem si jako ně kdo jenž zachráněn byl od uto nutí Pak podíval jsem se pod svě tlem elektrické lampy do očí své mu příteli vzal ho za ruku i stiskl mu ji vděčně i soucitně "Co to?" ptal se udiveně "Cítil jsem vámi" řekl jsem teplým hlasem "Bylo vám ja koby asi bylo mně kdyby mně nikdo vodil po Praze a vykládal mi o ní věci které jsem viděl kdyl mi byla tři léta" jsem přesvědčen Že můj pří tel ač tni to vymlouval nenudil se ut třiatřicet miíců tak jako oné noci rád bych viděl dostane II ho kdy kdo k tomu aby jelil jednou se spletl a vedl někoho i ochoty po čínském MÉitě Dalo by ie vlelicos pnát o toul kách čínským Miitcm nad mnohým byla by přllelitost k úva hám kdyby nim piávi ntllo Jen 0 sbito poiaáatky literátovy bet piy cestovatele nebo odborného 1 a alce 1 všelijaká scéoy a ulic daly by lacbytil ale nemilou náhodou vlocoy tnoje kodakové! womeotky pouličního livo'a vy psdly temně nezřetelně a nad nimi jakoby byly potemněly i ty momentky zachycené pamětí není chuti k jich líčení Je ne jasná i íotografie dvou obstárlýth ČÍRanek v iirokých nohavicích jež se zastavily na ulici jdouce z nákupu pojravin Myslím Že to byl spravedlivý trest nebes za mé rouhání o němž bych se před svými čtenářkami neměl vlastně ani zmiflovat "Podívejte se" chytil jsem pří tele za rukáv "ženské jsou na celém světě a u vSech rss stejné Nedovedou jit kolem sebe aby se nezastavily na klípek To bude nádherná íotografie Až se vrátím do Prahy chytím si na Tylově náměstí nebo u zeleného Trhu někdy dopoledne dvě pražské pa oíčky obě íotografie si dám zvětšit a budu mít roztomilé pro tějšky — nemyslíte?" Fotografie viak nádherná není a roztomilých protějšků tedy mít nebudu Nepovedly se ani ostatní scény nic A tak chci li so po chlubit nějakou památkou z Čín ského Města musím se utéci k Číslu čínského denníku saníran ciského a k třem sloupcům kor rektur jež jsem ukradl v čínské tiskárně Korrektury jsou zajímavé a kol legům redaktorům kteří mají trá pení se sazeči nespokojenými pro přílišné korrígováol jsem ochoten postoupit! za příslušnou náhradu v barvách provedenou reprodukci mých originálů mohou si jí vyvě sit nad pracovním stolkem a řek-oe-lí jim sazeč aspofi očima při některé korrektuře že "horší to již nemůže ani být" nechť uká žou mlčky na čínskou korrekturu a nespokojenec zatřese se hrůzou i zmlkne Opravy prováděny jsou Červeným inkoustem a podle vše ho malým polénkem místo pérem — a každá ta korrektura vypadl jako válečné pole po krvavé bitvě Někde takřka jediná značka je na svém místě v celé řádce Porny slete si jakou asi je slastí sázeli v řeči kde každé slovo má svou značku a uznáte Že by Čínští sa zeči měli být povýšeni za svaté a přijati za patrony cechu typo grafů (Pozn sazeče! Však ony moje korrektury p Ilavlaso než jsem seznal váš rukopis taky vy padaly jako když by přes ně přešla kachna z bahna vylezlá A ještě nyní mnohdy vypadají nejinak) Za to však typografická úprava denníku "Cbung Sai Yat Po" je vzorná tuším Že v Číně se vydá vá nyní na tři tisíce časopisů a Nebešťané tedy mají také svou praksi v novinářském umíní již v Americe dojista zdokonalili si americkými praktikami AspoS na osmi velikých stranách můžete kromě strany titulní všude nalézt! po americkém způsobu oznámky a po obou stranách titulu vidíte v Čínštině bezpochyby táž obchod ní sdělení jaká nalézáte u titulů mnohých amerických časopisů čínský denník v Sao Franciscu stojí ročně jen Šest dollarů Kedakce administrace saiárna i tiskárna takřka ničím se nelišily od amerických aalíienl tál okén ka pro "advertiiements a před plácenl tytél "kassy" tytél stro je — jen ti lidé a ty mačky ode vlad vám kynoucí ukaiovaly te jíte v čínské redakci Kedaktor vypadal pfeinl po člaiku i baretek mil a cop prodal ml tři čísla denníku ta patnáct centft a šate si sedl k práci A teprve! kdyl ul dávno jtem míl Unikl Miito ta sády vipomoll junt si ie jtem se ho uM itput nenl-U ta oa lín san- zasedání přistčhovalecké komise v New Yorku nedávno řekl Ameri čanům několik trpkých slov pravdy do očí i takovou vervou Že to až zarazilo a" sotva kdy "žlutý žurnaliíta" vyslovil větší pravdu v Americe tak bez obalu Copatý novinář zaironisovsl si o té slavené americké svobodě) jíž nikomu nebrání v přístupu do této země Ut Číňanům jichž ru kama spojil ie Západ g Východem tratěmi železnic a jichž k stavbě drah se užívá až dosud — a hří chem Čílaoů že prý jest právě jejich píle a spořivost Do Číny své výrobky že rádi Američané vyvážejí ale k Číňanům jako k jiným lidem se chovat je jim proti mysli A tak Že dnes Číňa nu je právě tak těžko se dostat do léto svobodné republiky jako americkému boháči obtěžkanému zlatem těžko bylo by vylézti po žebříku do nebe — — Že Číflaoé jsou pilni víte už asi ze svých zkušeností ameri ckých kdekoli po Americe mohli jste je spatřit! v prádelnách při práci v kteroukoli hodinu denní nebo noční nebo ranní tak se zdá jakoby ani nespali Trochu rýže stačí jim k vyžití ale to co ušetří mnozí prohrají prokarbsní co nepohltí čínská loterie padne v oběť "pokeru' americkému "íerblu" Ale při vší té píli jsou prý přece jen zdlouhaví — ujišťoval mne přítel inženýr jenž rok stavěl trať) v severní Caliíoroii ve službách Southern Pacific Company a mě zkušenosti čínskými japonský mi řeckými i talskými dělníky Prostředně dobrý bílý dělník udě lá prý čtyřikiáte vco práce než Čmao ale Žádný "dobrý Člověk" při té práci nevydrží V pustině v horku mezi trávou a kamením i v studenu na svazích hor praco vati den za dnem a nejen ženy nyorz v obec ani živa duse mimo dělníky nespatřit vydrží jen žlutý pracovník A jak si společnosti opatřují žlutou dělnou sílu je raso kousek americké "sprave dlnosti" V Ssn Franciscu jsou agenti kteří se společností uzavrou kon trakt: tolik a tolik Japonců nebo Číílanů na takovou a takovou dobu za tolik a tolik Pak opatří si žluté dělníky nějakým způsobem je sem propašují — peníze vládnou světem všude ale nikde tak jak v U S — a nějaký čas je ještě stravují ve svých k to mu zřízených domech přeplavbu Uret Martě stál druhdy u baru kdesi v malé osadě zlatokopův Sierra Nevadě a vedle něho jeden dobrodruhů u druhého konce baru stál jiný zlatokop jenž právě si zapáliv doutník vypouštěl první obláčky kouře se zřetelnou záli bou Náhle soudruh Bret Harteův vytáhl revolver opsal jím křivku vzduchem i střelil a doutník zmi zel od rtů onoho zlatokopa "Tomuto se naučit" řekl li ret Iíarte s obdivem "trvalo vám asi hezkou chvilku a stálo trochu cviku'' A "miner" pokrčiv rameny odpověděl nedbale: "To bych řekl asi třicet Číňa nů stálo Život než jsem se tomu naučil" Ostatně ještě ani dnes nemají čífiané právě na růžích ustláno Věrohodná osoba vypravovala mi že znala člověka jenž do nedávná "dělal peníze" touto jednoduchou cestou Měl smlouvu s jistou společností ve Victoria na Van couver Island v Iiritish Columbii a v temných nocích pašoval Číňa ny přes záliv do Spojených Států — dvacet dollarů za kus Zdálo li se mu že by do Seattle Šťastné nedojíl jednoduše Číňany kus po kuse dal utlouci jak vycházeli ze svého úkrytu na palubu a mrtvá těla naházet! do moře To zní ovšem poněkud podivně ve století dvacátém ale kdo trochu zná po měry nebude se vzpírat uvěřit! tomu ani půl minuty a výživu na lodi i v San Francisku započítají do účtů ubohým svým žlutým obětem a dají si zaplatit krvavými penězi kterých ovšem dělníci posud nemají i stávají se na jistý čas takřka otroky agentů kteří berou měsíc po měsíci větši nu jejich platu Když kontrakty vyjdou dělníci ocitnou bo "na su chu" a poněvadž obyčejně neměli příležitosti pochytit něco z aogli- činy stávají se znova obětí chamtivosti a hamižnosti bestií lidské kůži A o to co přece jen čínští dělníci ei ustřádajl připraví je zase "professionalnl gamblifi" — totiž karbaníci zaměstoáoím Úřady to všechno vědí ale úřady mlčí neboť lid si je takovými udělal Americká svoboda je krásná věc a blaze tomu kdo ji rychle "pochopí" Dnes ut přece však člflan není tím Čím býval v dobách ctliíorn ské romantiky — v dobách tla tokopů a dobrodruhů Tehdy skutečně takřka ani sákonem ne byl Nebešťan utoiván sa člověka lablt Čifiana nebylo událostí nad oll byl by se nikdo poiattavil lccia llttt Harteova lijíc! nyní v Loadýui vypravovala ne dávno charakteristickou anekdotu re liveta slavného tvého otce a lé lit l učinit phdttavu ca vllii ijvut ubohého vyulukovmého jd Jdete zamyšleni nad všemi tě mito věcmi úzounkou uličkou čínského Města a najednou sly šíte dětský hlas jemný a něžný h'as volající na vás: "Good morning sirl" Otáčíte se ale nikde nikoho ne uvidíte jen čmaoy přecházeli tam kde ulička ústí do jiaé ulice "Pojďte jen nahoru sirl" sly šíte zase ten hlásek A pozved nuvše hlavu spatříte obílenou a narůžovčlou omalovanou tvář drobnou tvář se Šikmýma očima s intevsivně nečerveněnými rty Není to jediná hlava která za vámi vyhlíží z půl zabedněných okének po obou stranách vidíte jich několik — všechoy s mrtvol ně bílými obličeji některé až pří šerné jako personifikace hnusu lidské vášně A té personifikace ve všech ob měnách uvidíte v čínském Městě i v jeho okolí tolik že brzo po chopíte proč právě v těchto dnech methodistický jeden pastor kázal ohnivě tisícům Saníran ciscanů že jejich "město sta pa horků1' je vlastně "nejzkaženěj- Sím městem světa " Je takovým více nebo méně myslím každé přístavní město a San Francisco spojujíc Orient se Severní Amerikou ovšem je snad ještě o poznání pestřejší ve výbě ru zkažeností nemravů po hlavních nemocí i těch nejstrašněj ších a všeho druhu pervesit Jeho pelechy kam jdou se poba vit námořníci nejhrubsiho zrna s často Btižení nakažlivými nemo cemi přinesenými z Indie nebo Číny jsou výlupkem pekla kde ani dnes život zdraví a kapsy ne jsou v bezpečí a tam jít byste mohli ledav průvodu detektivovně tak jsouce připraveni oa možnost nějakého dobrodružství rázu ono ho o nimž jsem se zmínil na po čátku této kapitoly A co zaráží — ta zkaženost v Saa Franciscu neleží jaksi stranou peloukryta uprostřed miita se prostírá viditelná i a vozů elek Irické tramwayt jel převeze ván tím peklem v oikolika minutách Několik kroků stačí chcete-li spatřit dno lidské společnosti a i iroké ulice ocítíte v se oiouoké uličce kde Hnit takřka se vtli po dlalbi a kde ie vlcch oken i všech Ovh oana iuc se vata kopávsuéba šlapaného člflaoa jhujl n vámi a homni úiia vol nabídky tak perversní že se chvě jete hrůzou Ten mladý muž jenž vchází do Života a vydán je mnohým pokušením neozbrojen vlastními zkušenostmi měl by z jedinké procházky jen ulicemi onoho Místa Hříchu a Hnusu poučení pro život jehož by neza pomněl nikdy ani v okamžicích největšího pokušení a oejvčiŠÍ své slabostí Ty obličeje a postavy zlomených mužů kteří jdou za svou vášní do těch míst — ty jsou příliš hrůzyplné a výmluvné než aby jich předšla' nezapsala se vám do paměti jako "piece oí human nature' jež skutečně stačí mnohdy aby vám rozrušila nervy aspofl na chvíli Ty půl nahé po stavy prodejných žen často ještě svěHch forem ale s očima a rty z nichž vyzírá moře děsu — jiné půl příšery a přece nalézající své milence ty volají po peře nějakého amerického Zoly Lo žiska Hnusu jsou strašlivými lo žisky pohlavních nákaz neboť není ani policejní prohlídky Ale není nikoho kdo by vykřikl svoje '-I' aceuse'' tak hlasitě aby to mělo účinek — — Můžete však spatřit něco co vám ukáže rub americké svobody příliš křiklavě a osvětlí vám ame rickou politiku na niž náhoda přivádí mne v třetí kapitole z čín ského rr ěsta právě tak jako druh dy Kinplínga ba ještě o poznání lépe a bezprostředněji A pak pochopíte proč varovné hlasy zaniknou vždy byť zněly sebe mocněji: Představte si na Široké ulici téněř několik kroků od střediska města vysoký dům 8 rozlehlým vchodem u něhož sedí policeman v plné parádě Tímto vchodem vidíte vcházet a vycházet gentle many slušně oblečené i méně slušného zevnějšku ale vesměs ničím nepřivolávající pozornosti policistovy vcházejí a vycházejí tak jakobv to byl City Hall nebo Městská Čítárna Vejděte i vy příteli a až vyjdete sto proti jedné — že si odplivnete a řeknete cosi nehezkého o ame rické politice co bych po vás ne rad opakoval Dům má Čistý vnitřek několik poschodí a podobá se "officovým'' budovám obcházíte kolem dokola mimo Číslované dvéře po pavla čích mimo jiné číslované dvéře sta těch dveří můžete napočítat a udiveni pozorujete jak gentlemani dle libovůli otvírají bez klepání tam i onde chvíli s kýmsi hovoří a potom buď vejdou nebo kráčejí dále Dvéře vedle dveří některé jsou i pootevřeny a u nich sedí ztělesněný Hřích co možná mílo oblečený A tento bohu milý pensionát patří mayor- ovi města Schmitzovi Před stavte si prosím že by něco po dobného si zařídil pražský purk mistr dovedete-li — a že by sta tisíce lidí dělajících si nároky na decorum čestných občanů nejen to snesly nýbrž při příštích vol bách zvolili téhož purkmistra tak dbalého prospěchu svého města a když vyšli jste na čerstvý vzduch obávám se že se vám ty úsměvné palmyto laskavé slunce ty vrchy na obzoru líbí tak trochu trošičku méně jakoby do té vší krásy náhle padl stín Pošetilý přítelil Zapomínáte že jst v Americe že jste ve svobodné zemi kde lid tvoří si sám svoje zatíienl a nese jeho ná sledky Amerirká politika je ne věstka nebezpečně nakažlivá miycr Schmiti udělal dobrý vtip na lid který jej učinil hlavou "města sta pohorků" zařídiv si onen lidumilný ústav A saníran- ciltí ač stydl se za své ruitto pokud jdo o politiku dělají jiný ittjni dobrý vtip na okolnost jel je pl[ve Jla do tohoto potěšitelného nivu rokrač !aT Předplaťte se na Pokrok