Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 2, 1903)
a s i = j C1SAHUVHA AULHUA řosa oi VllííM loreia Opíral t o mfkkir I kouli annliouliv oři nj-skovs' li nřkoliktáte PttVui lití r:"-t!:!l ! ? "''" cie býlí vlilikou královnou ř ' KAPITOLA 37 naj císař V Hutám lila luiltnf ssulli ikvM ipoUřooiil II) H to paf íi&tE vulsvysianci e vropských mocnosti I celí nu ick ponrlittt Meel olmi it tské princ Jero m Vlitími očekávají netrpělivě cftift Napoleona Diplomaté roshodnou úaet v dvít hodin otázku mexického cí sařství na velikém mezinárodním kongresu a bodnout prediwdy této porady vymlnil i tvláště Napole on 111 im Hodiny ukazuji ji! skoro devl tou červený princ jest itile víc a vlea netrpěliv "Sir posud nejdi posud nepři cbázl! A já tu sedím opravdu di jehlách již aby byl nový císař jmenován Oh Citto má rozto milá ipsnélská hvězdo v jakém rozmaru jsi na mně takovou víc Žádala A já poSetilecslíbil jí to hned! Což nbude-li se teď nápsdníctví habiburikého prince Ubiti — co pk? Jelté le na mne Citta rozhněvá! Že jsem jí to tli boval Že jsem byl tak lehkomy alnýml" červený princ netrpěliví se vrtěl a náhle ODrítíl se do zadu Před mocným pánem ukláněl se lokaj a tile mu leptal: "jeho veliíenitvo si přeje pro mluviti jeSti před schází vmSí výsostí očekává valí výsost vc vedlejlí komnatě' ierome s překvapenou tváří tpěcbal k císaři "Rád bych něco řekl valí výso o stí před poradou tbyite byl vlem zpraven" pravil Napoleon III "Poroučejte sire" uklonil se červený princ hluboce "Chci vám předem oznámiti své rozhodnutí v záležitosti nápadníka na trůn mexický" pokraCoval cí sař "O tom aby se stal arcikní že Maxmilián habsburský kandi dátem na tron mexický nemaže býrl anířeíl" Červený princ zavrávoral a vle ček zbledl "Jakže ír vy byste nepřál kandidatuře arciknížete? Vždyť — pamatují li se dobře schvalo val jste veličentvo stále kandida turu prince habsburského!" "Až posud ano Ale jíl jsem se rozmyalil Víte milý příbuzný my jsme také lidé nejen císaři A city Člověka utkají s a pláoy cí sařské politiky" "Snad mi vale veličenstvo ná mitky proti mladému Habsburku ví? Snad některá osobní vlastnost jeho získala si nejvylíl nespokoje nost valebo veličenstva?" ''Ani {daleka Vážím sí sám též velíce tohoto nkouského arci knížete neměl bych proti němu jakožto budoucímu mexickému cf saří nižádných námitek' "Ať tedy Maxmilián odejde co nejdříve do Mexikat Vždyť sire závisí vie jedini na valem veličen stvj řízeni osado světových bo hudfk jest nyní vloženo ve vale ruce sire'' Napoleon 111 jakoby za těžko tnu přicházelo co chce říci zadf vsi se pojednou na podlahu "EU vždyť jsme příbuzní!" rozhodl se náhle aby řekl otevře ní co ho tížilo "Milý příteli" pohlédl pátravi na červeného prince "vy víte nejlépe jak císa řovnu zbožBuji Události posled nich dob pak otřásly ve mne pont kud nobmezenou důvěru kterou jsem k Kuženíi cbovsl" 'PromiBte sire její veličenstvo jest věrná milující chot francouz ského císaře" pravil oepřfjern ným překvapením princ ierome "Život bych dal za doklad evých slov' "Věrná věrná milý příteli ale velíce rozmarná" pokračoval cí sař "Tak rozmarná jako motýl Ale motýl nesmi poletovat! kolem písmene snadno by sí mohl křídla pálití" "Nerozumím slovům valeno ve ličenstva" "A přece jste to vy milý příte li kdo by jím mohl nejlépe rozu mět! Vždyť i vy— nevědomky — byl jste súčsstněo v tom že v mém srdci vzniklo podezření k mé cí sařské chotí žárlivost "Ach veličenstvo já jsem úpl ně nevinen" zachvěl se Červený princ "Rad vířím milý příteli proto jsem pravil fe nevědomky Ale dojísta víte o tom fa císařovna podnikla botovou Itvanicí za jistou podobiznou tuto podobiznu Že jíte jí vy konečně laskavě opatřil" "Skuteční ku přání jejího velí čeostva ooatřii jsem jf podobizna brsblte Ďaly Aodrálího ale ne tál ptohřtilil tluita titim proti ptj' iifié řrnoMi k vatanni vdifsn nivu a phluisr-flské oddanosti" kutil! piíiiri Jrii!ii# id tirťutail j tlm smaltem "Ctní? Vine tedyte přivé Itto PííJdIvsu vihudila mně pod itnl" ttkl dtf válnř "Hyl to pmiss nevinný leňky roimar nrr" nutil a krom k (Imiívii "Mohu vát o tom ujistili Clfítřovna Kiileitiu plála i tulti silni poure podobimu hrattlf kiny li taujal tlm le byl ve své vlasti obrazně popraven" "Abyste mní rozuměl milý při telí 1'oiJooizna ona uvedla mne jen na stopu Po letřenl ovlem vilmdily ve mně dřívějlí okolno1 sti Trn člověk se potud zdržuji v Paříži" "Ano ale oženil se a žije právě v líbánkách" "lib to se ststo jen na oko" zvolal žárlivý císař "Neoženil se z lásky učinil to jen ze zvyku A hlavně proto aby zaslepil mé zvědy a aby se mohl ženatý bet stirostně otáčeti kolem dis řovoy'' "Ale veličenstvo k čemu tak temné myllénky Císařovna jistě oevlímala by si tohoto hraběte kdyby osudy jeho nebyly tak tkli vé A hrabě zboŽfiuje svou choť oženil se a ní z lásky a opakuji že její veličenstvo " "Lh budiž) Nepotřebuji žád ného vysvětlování! Rozhodl jsem te a dosti Ten člověk musí co nejdříve odtud- Rozumíte milý příteli co nejdříve hned!" "Jak vale veličenstvo ráčí" pokrčil Jerome rameny "Ale ne tulím kterak bychom mohli hra bíte Ďolíi Aadráliho z Paříže vy povědět! oebude-li se mu odtud chtítí? Docílili bychom toho jn " ř")V) Jiti írti ise sem se ostudou sire a v této otázce musíme se přece viemu nápadné rnu vyhnoutí!" "Arcižearcižel" řekl císař poně kud chladněji "Proto jsem se právě rozhodl Že nepřipustím aby kongres vůbec přijal nápad oictvf arcikoížete Maxmiliána os mexický tron'' "PromiBte sire ale nedovedu sí nikterak domyslili jak souvisí nsie záležitost kandidaturou Mixmilíánovou?" "Dejte sí pozor milý příteli Mexiku zuří revoluce tam bude třeba lelezné ruky a chytrého mozku jinak se cfsařiký trna za několik neděL převrátí Musíte tom kongres přesvědčili a budete tom r zasedání řtčniti' "Prosím sire" "Vysvětlíte páoom !e dříve než se nový císař prohlásí bylo by velmi vhodné vyslat! do Mcxi ks muže pevné ruky a bystrého rozumu který by tsm byl guver oérem a zjednal v Mi pořádek klid a získal také zemi pro nového císaře Přeji si pak milý příteli sby tímto emissrem byl hrabě Dula Aodráli O císařství arci knížete Maxmiliána nebudil pro zstím aniž zmínka činěna" "Stane se vie dle vysokého přáoí valcho líre ' uklonil se po korně červený princ Ale tvář jeho byla na smrt ble dá když nejistým krokem od císa ře odcházel 'Všemu ie konecl myslil fi zoufale "Citta jest pro mni ztra cena A což zvMi ona spanilá kráska i to že fá sám sem na květin odporoval jho fcendí datuřel" červený princ vleček zdrces klesl na křeslo k ostatoím diplo rnutfim "fo teď co teď? Snad by bylo nejlépe nějak celý ten kongres odročití Ano ale jsk Lev bodn bude hned císsr přiide co nevidět a já musím býtí posluleo jeho rozkazu Kde vzíti vhodnou myllénkn kde ji vzítíl" Červený princ všecek rozhořčen opřel li rozpálené čelo o dlaS To to mámel Takl ' honily se trapné myllénky v rozpáleném V Huleni ii) riihts U umlkla (Mpiwniate ttmt t svitt a tlurtni ttiililili Itl lsi ku d lim 1'otlat l v lutlivlit ul iU r tis tslnt ť)li pinlivni uttof n 1 sHoviíit Mul kicl( linl nu Utři nikdy noopiitiii a f toto n ni tolik isdívah NI1 ta aiti Voják ani ul čau Saly jiliií ť)ly f lubroy Ififttimt vykéllkflvná 1'nlv plny láh) l'rt i oMruhami isme itii#tiaiy nm nuli a ni viy mel rotíeiany n Jvř urany Nřbyl ta vřru iihf vňjlul A pfrte to byl hunr pa:tký luair sinullct v podivné Ittisur lié 1 1 v r 1 1 Takové pmtré lntrjr pnřuujl lidi uhvíití lletlitici ivtf mu slul bnictvu "Hlt dám jeho výnoist prince J romi" ozval se os prahu podivný ilOtlíilf 1'ruic Jeroms rytliie vyskočil "Což kyne li mně ado spá jelo mozku "Právě teď kdy koneční počalo mé srdce opravdu cftítí právo teď musím Iťastnou látku svou obětovat! té prokleté politice povinnostem přlbuzeo ským strachu starého žárlivého manžela Oh ukrutný osude jsk straini se mni mstili Mně jenž ttm se vždy posmíval hořké Žár lívosti přelstěných manžela mni kterýž jsem tolika Ženám blavy popletli A teď mám své blaho obětovat! lstivému plánu žárlivého cfisře! Ob Citto má drahá Cit to a tys byla přec první jedinou ženou k oíí choval jsem ilechet oé úmysly Jsi ovlem pouhou ta nečnicí oa otl činí si nároky celý svět ale já jsem ti chtěl povznést! k sobě bavranoí tvé vlssy cbtěl jsem ozdobttt avou knížecí koru nou Vždyť mnohých tanečnic a hereček staly se jíž í panovnice!' Na čele prince jeroma počínaly přemýtlen-n již i Žíly eebíhati ale spssoá myliénka semibla ae zna posud hlavou II ' leptal li s náhlou nsdčji lluiar podal princi list jijl tento ihued otevřel "bkutečně dobře jsem tulil dobře hádali" vzdychl si s ulthčo nlm "Tu joit myliénka záchran ná není tedy jíž třeba sezeni od kládali Citto ml drahá Citto nemusím tě tJy přece ztráceli dříve než bych tě mohl nazvati svou!" Červený princ vleček blažen ledoval drahý liat a v radoti avé dal drahocenný prsten i prntu hu sarovi od centy Vzneleoá společnost za chvíli zase umlkla a povstala s hlubokou UCIÍVOMÍ Dvíle postranní komnaty se otevřely a do žluté sině vstoupil cíisř Napoleon 111 Mlčky zasedl na prázdné před sedoické místo u Velikého relené ho stolu Vytáhl jemuou cigaret- tu a beze vicho omluvení zapálil si ji o svíčku A hned počal rozpravu "Pánové" pravil "vliebni zná me otázku iiz mimo v uucsnl ftcbfizi rozlultíti Oprávněné po lelstvo mexické prosilo nás o cha ře a my také prosbu jeho výslech li Proto jsme svolali také ctěné zástupce mocností Předmětem dneiní oatí porady tedy jest aby chom vyhledali vhodného císař ského kandidáta pro oelťastnou tu zámořskou zemi'' Císař oa chvilku umlkl a upřel pohled na prince Jeroma "Dřlvo vlak ocž tak učiní nit" pokračoval "dříve než uve déme příkluiná jména považuji za vhodné a očistné učiniti spro itředkovací zsřfzení hledali trapue tetu otázce roziusieni za tlníoé Považují za účelné aby chom do vzbouřeného amerického státu — dříve než te v něm át fini tívoě císařství prohlásí — vyslali guvernéra který by tsm bouři po tlačil a nepřátele usmířil Na klidném jistém podkladě vystaví se pak teprve základy troou "Výburně! Výborně!" pří svědčovalí diplomaté "Té&l mne velíce" pokračoval Nspokoo III s patrnou radostí "že vale xcelience schvalují m6j úmysl Proto dovolíme at hned poukázat! oa vhodného muže jenž by se dobře hodil za mexického guvernéra" Velevyslanci upřeli zvědavé po hled na mocného panovníka "Nalím kandidátem iest tni ďarský hrabě Ďula Aodráli" pra vil císař avučným hlasem "Chce te excellence činit! proti němu námitky?" Na diplomatech bylo zřejmo ne smírné překvapení mnozí považo valí slova ta za okázalou démon Straci proti císařskému dvoru ra kouskéeiu A Napoleon III řekl slova svá pohleďm tsk přísným že rozpaky diplomata tím více rostly Nikdo se neozvsl i námitkou V tom svedl te princ Jerome Lstivý úsměv v jeho tváři baed prozrazoval že chystá nějaké překvapení "Promířitež sire" řekl hlasem zdvořilým "Hraběte Aodráiího nebudeme již mocí ryilati do Me xika" 'Jakže? Co Je to princi?" zvo Ist císař hněvivě obrátil ae k Jurornoví "Kačtež ai přečisti tento list sire odvetu červeny pnoe a usmívaje ae podal psaof před chvilkou obdržené císaři Nspoleoo III a údivem přečetl kvapní lísf kterýž zněl takto: "Vale Výsostí! S nejhlublí vděčností se srdcem přeplněným milými vzpomínkami opouitím dnes zbožňovanou Fraa cii f niž jsem v oejtéžilcb dobách svého Života oatezl vlídného příje tí a loučím ae Valf Výsostí Zármutek jejž mni působila po dloubá léta myšlénka že jsem bez vlaiti byl velmi zmírněn vřelou pohostinností ileebetného národa francouzského Slavná Francie byla mni v mém vybnsstvf dru hou milou vlastí bratrským náro dem mého národa a významná milost Valí Výsostí poskytla mně předrahou -domovina skvělé spo lečenské okolí Vy jste to byl Výsosti jenž se mat milostivé ujal (tejne jako frlnjih ioý h kisjsnA VsW lis hns nitce tmie s nimi v nsMrn nálodnt ttnfm lOiholfrnl a Vslr I tt a Sdíint bly natím stdifm lsns Ujná soulsludl vidy io vým baUámifm Vál e s nf pán Jihu WH frtmive cil Nspiion III tov ní 1 v)iniiimával nás Svou n' lilii pútvlnutlt 4 já b)ť 1 dali ku Ol l'ttM in nr (IfUilil nikdy I )'ti thtelm diilvn( vvlili(ili s rhriinu V a Mho citáte Má visťpo nil srdce niOe tak vlels touil volá mne naléhat rpřt a hule vždy mým nvld ifm pláním vulíti v slavném ná rodě Irancoiifkém mocného spo jrncs mé drahé vUsti Přijměte hlubuký-mnj hold výisr vdíku nikdy nciiiuchtijlclho od Vaít lm poníženého sluhy hraběte Ďuly Andráliln}1 Mpoleon III sotva že byl to zsdricli Vfd)chnutíjel i ulehčené dulo jeho vytrysklo ('imívaje se laskavě pohlédl vjífně na čtrveného prince a po chvíli oslovil vlídné vclevyslance Nái milovaný příbuzný právě nám oznámil le jediný vhodný mexický guvernér se vrátil do své vzdálené vlasti a že politické zá vazky jeho inu nedovoluji aby posláni toto přijal Jsme tedy nu ccqi odložili svůj úmysl o zříceni provisorní vlády a nemáte li žád ných námitek mohu vale exeel lence prohlásit! ihned nového me xického císaře he své sírany při pomínáme že Francie s radosti souhlasí s kandidátem všestranné toužebným s volbou habsburské ho rodu arciknížete Maxmiliána' Ať žije Maxmilián císař me xický! Slával Ať žije!" volali oadScně diplomaté Nejvíce provolával slávu Červe ný princ jehož jicrgameoová tvář polila se nachem blaženosti KAPITOLA 58 Tajemství Knížete Petra Medicejského od nesli zskrváceného domů do jeho příbytku v císařském hradě Uložili ho na ložko zavolali lé káře ustanovili k němu oŠetřo vatele Dvůr 1 dvořenlnové byli přilil zaujati smrtí neapolského krále Františka II vlichní chystali se k pohřbu mladého krále Zájem o něho tedv ustoupil a byť i dramatická událost v pokoji Štěpána llsjduka tvořila předmět hovoru přece výstřel Lukreciín a těžké zranění knížete Petra Medi cejského byly překonány důleži tější novinou — smrtí neapolsaého krále Černý kníže krvácel z prsou smrtelná rána zasáhla ho u srdce Lékař lhostejně pravil otetřova teli že hodiny Petra Medicejského jsou sečteny že bude div dožije li se jitra Tak nadella noc Petr Medicejský bolestné se svíjel a chraptěl na lůžku Ošetřovatel mnich dívčích tvá ří sotva ho stačil těiili a utilovati i "Jest rnnš tak jakoby mně ti síce hadů hlodalo prsa a nad srdcem hemžil se mni houf mra věnců tolik rnoe bolí a pálí má rána" leptal kníže "Příteli mni chu prosím vás ve jménu spssite lově ukončete mé trápení jedinou ranou!' "Bolesti Bohem nám seslané máme trpělivě snáleti jasnosti" odpověděl mnich "Modlete se a nepokousejte Boha!" "Modlili se? ' vzdychl sí kníže "To jíž ani neumím Dávno jest iž tomu kdy jsem se modlil na posledy Zapomněl jsem již ta krásná a hezká slova Mou mo dlítbou jest ie věřím v Boha 1 nenávidím lídtvo" "A já nedovedu vás zabití jas oostí" "Zavolej tedy lékaře ať setrvá stále u mne kdyl jsou již hodiny mého života sečlenyl Dejte mně ulehčující utiiujlcí nápoj (zním! Mám horečku smrt tiskna mě silnou pěstí cítím že mne a sebou strhne!" "Léksř přijde boed jasnosti! Jen račte míti strpení! Sel pouze pro léky" "Přeji si poroučím abyste při' vedl mni sem lékaře za límec!'1 zasyčel kníže hněvivě Mnich pokrčil rameny a od cházel "Plejete-li si toho kníže abych vám lékaře přivedl půjdu mu vstříc" myslit si a odebral ae do druhého patra kde bydlil dvorní lékař a kde byla také dvorní lé károa 1 Petr Medicejský osamotněl ťravici přitiskl ai na ránu v prsou a posadil ae o posteli "Jen na krátkou půlhodinka dej mni síly můj Božer leptal bo lestni a tile "Chci být! silný ailný V horečném mozku mém vznikla myliénka rád bych ji provedl! Byl jsem pán narodil jsem ae knížetem žil jsem v pur puru a v jasu a nenáviděl jsem lid! Celý svět byl mni lhostejným Neměl jsem žádných radostí pro nic nedovedl jsem nadchnout! ael Snad budu Iťastoějií budu-Ii cbudým světoběžníkem neznámým člověkem který vlastnoručně a t potu tváře ai musí vydělávali ve- zdejSÍ svůj chléb Snad vzniknou ml tam mrj iml lli pinsluil ťhár r n fps-u b)lti nové M) llénky Cel salnijl li e mni lita tltis? Cul tiplané lt ťil p-H ho Itřt milní livoisř Nřipoi Míl iAj joilitif pfiul fctiý iiA p imio ři-nikl ne máni 'l Karlini til ři a nnvi-tin oku!l 1 1 nlirl mne uu4 utrJl- Pih' iti-l lti žili r t" culili nu i ihu lými a poiřrbnVmi V)t'i i chléb j sněno stttu v n(iirt ni rkvt ne mocnifiil vííný sen) ' Knih Motlicfjský hb Iňlka bilrfiti ip o řh ď řirnýcli ol iikjkh lf v j hr tmi m Hrnec 11 kabátu np:fJl ků o hůl vy IomI ťe ff hi !l Chodlu byla pii lu4 Sešil sn scho10 oa dvůr Na dvoře císařského hradu pře eháida aitál povozy ade brčely přiviielit napqlkém 1 králi ra kev kattíalk a věci ke katilalku potřebné Rytíř v črrném přcvlečnlku no byl nikomu nápadným Píiul hradem císařským všedi do fiakru "Do měsíské nemocnice!" řekl vozkovi a na smrt bledý opřel se o leuocn v kocate U nemocnice zazvonil "Hledám Pietra Marka!" pravil kníže vrátnému "fest doma? Ano ale je opilý" Tak Nevadl zaveďte mne k němu prosím vás" Vrátný prohlížel si a vrchu noč ního příchozího neboť Pietro Marko nemíval hostí takových kteří by e k němu dali dováželi Obyčejně jim jon ukázal cestu kde jest obydlí služebných Ale bolestí zkřivená tvář tohoto hostě a vzni-Sený rpůsob jimž k němu promluvil působily na vrát iieno Mrcn mavu mezi ramena a odvedl knížete k příbytku Pietra Marka Pietro Marek byl prostý sluha nemocniční Byl Vlachem jak již jméno ukazuje Otec jeho byl kdysi ve službách Medicejského a Pietro ve svém dětském věku zachránil kdysi Ži vot knížeti Petru Medícejskému íenay pyi knize takt chlapcem a Marko vytáhl ho z Tibery do niž dováděni kníže spadl netro Marko zkazil se vsak na vojně a odebral se do světa Petr Medicejský ve Vídni náho doj se a ním setkal na ulici a do zvěděl se Že jeho ochránce života z dětských dob je sluhou ve měst ské nemocnici 1 Pietro když poprvé ae setkal knížetem Medicejským ve Vídni na ulici řekl hned te má jedno přáuí na světě aby se mohl vrátili domů do své vlasti a halovým ví ne-n italským k smrti se upiti Rekl to se smíchem a nesebáze lo mnoho že by ae byl dal í černý rytíř který byl takovým nepřlte lem světa do smíchu Poraněný kníže vyhledal v noci se smrtelnou zcifci ranou oa prsou tohoto člověka Nemocniční vratný uklonil se knížeti u dveří sluhova příbytku odcházel Kníže vtiskl mu dukát do ruky ale vrátný teprve doma ve avé avětoičce poznal tento knížecí dar "Hohól Saíraportef" zvolal ikrábaje ae za uchem "to má ten libeničník Pietro vzácného hosta Hned se vrátím a podikuju mu Ale brzo se rozmyalil: "Což je-li to snad nějaký lupič? Pietro Marko ti v přátelích oevy bírál Dnelníbo dne dovedou dáti dukát zpropitoého jen velel páni a zloději) Tvář měl arci jemnou vznelenou a mluvit vzděláni" uvažoval portýr "Počkám až se vrátí psk ae mu podivám lépe do očí a bude-li tobo bodeu po děkuji mu" Kníže Petr Medicejský otevřel dvéře sluhova pokojíčku ťietro Marko ležel oa lavici a t plna hrdli chrápal U okna svítila svíčka "Pietrol Slylíif" zvolal oa něho kníže a počal bo bolí íťouchati Hrom a peklo kdo to?i" zve dl Pietro zlostni hlavu "Podívej se na mne" řekl kníže "Va — ie — ex — ee — Hen ce?" koktal vleček užaslý Kníže Petr Medicejský klesl ns lavici na niž ae před tím aluha protahoval "Stůněte? ' tázal ae aluha "Umírám" "Rychle pro lékařel Utíkám letím!" 'Počkej I Proto jsem nepřisel Lékaře mám také ' Můj Bože bojím ae excellen ci jste tak děsoi bledý!" "Řekni radě jí že olklivý Budu jelti olklivěili Dej si pozor Pietro!" "Poroučejte excellenci" "Máte dnes mrtvé v umrlčí ko moře?" "Máme" "Kolik?" "Devět" "Kdy je pochováte?'' "Pět t jitra čtyři zítra odpo ledne" Pamatuje! ae oa to jak jsi mne bezoucna vytaní z iioeryr Pokratoviai PtúJáváme lf plivft llutky dJ slrih strop skfih plutsvé IS n (tiílll ftivi! a f - 00 dnpiitfme i% na tptnli h pstololl h U Usni biu nu fmrti KolitnlatnU a ta tl) Mladinovou kslda dronl lráei Oa podtobnoMi dopilie si EMIL KISS & 00 IfiS Su ff nik St Now Yor 1 bérovy icKy i ?! Severu v IJaisaiix o a pro plíce Jl:t UU proti knílii nnsttm-nf t-Iirnptivo liti zinítu ptiiiliiVk a plic cliřijKť xiMtrtu holičům v krku n vťkni tlioroliAin plic Cena 2ti o 50 cowtfl m Gotlmrdu g Severuv Olej sv vžily uleví Ixilcsli iwiiiit tiHiíiim nctiríiljíii ftlcv vvmkmititiy lmi přcinuc ní 11 viktliiiy áiií:ty Cena RO cuntA O €) O © S Severův & § Krvečistitel I © © O vyléčí všechny krevní a kožní nemoce křtíce vředy o g nádory růži slaný tok zvětšené žlázy g § a všechny syfilistické nemoce' q 0 Severuv životní g Bal siím © tirnvuje zaZívánf povztui- C% zujftliuť k jí!lít prcmálil a artcfiuljok-stihlavy n vtVili- nu HlíiliDsř IIodÍKc zvhíStč P pro lidi atarí ti Klilé 5 Ceaa 79 cvntA Q O Severuv SÍHtcl ledvin n jater j přivaili tyto frAiiy k pra vklťlné prňti líčí překrvení krvavé moíetií i)íkřeznv ku zíínét Iwlvín žloutenka akutnrrh ntCcliyře Cena 78o o $121 o © o o JOS DUFFY relko-1 'maloobchodník má na skladě výborná Importovaná I kalifornská vna jakož I Impor tované 1 kentucké kořalky a likéry Kuří íssbožf JisttsH Jakonřm tvrdl Jlusk ie tieníae vřítí TELEFON 38 2508 N Street SOUTH OMAHA 'L I lák - & Sou Ca CVelic:obcbodnícl i Importéřl-O Tel 514! NAntapel firmy 1 I Klrsebt Hr Frfek rrlwtx lOOlFarna ! Omaha Frod Krug Browing Co OMAHA NEB RAŠKA ss Ntfitiií vzorný jivov?ir "Váti nejlopůl draix ledbálatu CVsiivt sv Xíxtrav 1&ld4 v oud3cAcb at v leUwielí Vyteva mm kaelému as sUmIs4 apt4l kaAk H li II i l(Jlepl Materiál a acjlřj iM-bnlrki doredsiMt -1 Tullké tNHrtwt Uspokojit! clMteenstre a ntx-bodní epatrnont min se SffUsJírí ebrhH Dopisy no ochotné vyHznJf dle plání lek iřos "Bwfg O® StELí! a spololilivl oiadoi --Viří a la b voji výborné tfvoK~$~ Teleíon 119 t — n OMAHA Nrmn — — -T as isiisTaVV Pro stůl Ti kdoi dovedou ocenítí vťborný stolní náooi oblíbí ai zajisté naše "GOLD TOI" lahvová tivo Jest lehké perlíc! ae lízoé a jako jest zdravé jest i chutné Vyrobeno jest t nejlepsího chmele vybrané ho jeímene a čisté vody—neníť v něm ani jediné přísa dy jeí by byla Ikodliví neb nezdravá Není to laciné pivo v nižádném smyslu ale jest to iedno t neileDiích a ti kteříž je jednou okusili stali ae řádnými naiimi zákazníky Dodává ie v bednách a sice v lahvích kvarto vých neb paíntových Objednejte ai a svého obchod nika aneb telefonem — Tel Omaha 1 54a So Omaha 8 JETTEH BREHM C(L Tařl i ia&TUl Tfiorné píra SOUTH OMAHA NEB n - f4( v 4