Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 12, 1879)
£13 £3 Svatba mmF£r ! I ml wíj !" i '♦! viJet len ' M'! tato (rl I tfc4Í bfyby m arfftllt ml! I m4 '4l IM4 rfrefe Nofj Cf4 ada Klr Jai !iUiirr ptal divati !fll řtír VjhJUI rtdpoVl-Jt Ko9 i rl mftt Jhh J ' 7 byl tf!ml olr"I' frH JíéřU jMrtotn '♦ NeUkMHi f mtl jsmai fara Ji bfl p lli Um-"' ' -Z Mf i i povrfcna li iU do la al — i'4ka w' mm nyní ! jm n kp { tA pat" ťil 'ťl t" '8b ťUH um r4trba nfi ofcrJfti ďp oral hy t k h ty mít — K)(om — b #! ř"1"™ 8flw Bdiiámf — - kut loa ífi JJ l1 los Mbm'lT mht ftt J "AU UIío fNf rib!ik #4hft# tltmí řkml Mt jnA o ftif r tm tím fpr Uaibtt4fci}'' 6SÍ tf # í to tto J4 eb44mM K)bátir' jrobotllt Ito liti!© f udiveni li til 'bliH mnělo bo loťuon t tjbodo pro boJuucDot Čorui llorj feny jcbo obru buoTlo -Km te UiU l) lrol ducha tté fco Mftrie ? iknátky p(njr i kolUty CorBé Hory ukoými tTikm oroo!oa nikdy obojet cti jedt Cemott Uo-ko řmou tojfltt Uk prd J iuot o bí a dot Ji rudu- j0í ty obá4ir mtBTiU trpkoU "jdíiil i -borá moíti být cbori iíc byeb tobl "poxckii bcmobt moodroa' ietru 8knderbegova" "Pr4í J dí ium obivim" ©dpwf děl tato miruě icof kle ' orřuí Ito ČcrnojeviCi ! po gdvibla blaso atého a varovij' blat ten proo'kal ňiruby ebu Opomni na bratra tuébo Jihla Ka-trioto ptijmntm Skanderbw ga mitébo pobatima sííbol i od nechlél nlyiet rady mé } spojil VciecU a U bo aradila Vir mi když totí aridna řepa bliká nejTlce lichotí nejvírDějil přáteUtTi alibaje tebdil nej?l ca na poaoro rolu muíi nebo t tí chvíli jíl počítá moobo ii )l vyneaa přiteUtvl fDou jei ca bodí co tNp nepotřu biý kdy i ai im roepoite le ot-phiioliivl k rMIIhn DO D OSO OiitkO V- rsi aa aoblkO aobík bledl na vf wwv - — r — I body okamžitá nikdy nebledl do t_j oauuuiuunu To vle j pravda a aatn jsem řgto tak oTažoval" priiíidítl Ivo poněkud v aamylieul ''ale tyt přece aama potud nio nemile proti tomu když jaem udržoval dobři aroaaminf Teneoif ano k oevoboseoi Skodry aamae vy blsela proi nyní te proti ožiime vaaku republikou i poulil 7" "Proto že i užil" vece ona "ne ty ani eyn nii ani Hora seatakajl evaakem Um ale repa blik Jak tplr ee fiJejl k tobi vi- se aaajle bes poaninf krev tvou í až f aarter k aeml kleenti Do- brou j vlil nf mltt dobře jent ona ae neipronevlH tobi pokud jeili viUího aiiku od tebe oře kivi to ale jl vidy mJbavl d&H okatovali manil Venecie po blížiím pžiUletvf teboa( a arcivrabu křeefanatva prodá U pomni na bratra mébo Cer noteviíi i" — # - Prlti ie na olbo jem vtpo mfaal nevidil jeem žádni pMíiny k pfeludim Jakovi ti obraanoat Hvůfa pfedmjel taví" ofpcvídřl Ivo vlovy ženy evi přece poii kod dojat a! to nijak na Jevo diti nacbtit 'pfeetMMy ae B nitky jakibo ovoce j!m virolom ttoef přinea'a bes připlul míbo brla by Skodra a fmdlo T podnoži Ifahame AttL Xal ©rotcby ioe epo- !elalt tidíř ayaf jako ji I fabamadeia iidai přtsIH mo lil fH( SVpftt W'lb V " t lí n i- í tlljř VÍ #! 't íi hn-iron j fm((fjJ Mi' li jlltii f "A! h fiřftťhi IrtjVi h 1 Jř"f ftí4ik4 j anab mf!f f "Hi 11 ftat -fwxl ffi ílřS t" n4l a volej tr Man lkft Uřhe ? # fa f-it j HjffnM p'trVftiV SS-I flllřhl l-rr hfiku%tt if Um t i 1 v ho !' ejmonU ilfffca 14 fy I fritf"t H v v 1ra lf m plitím v ťriili4'fc mtila k síiťřlfif iv f ffrt J )%k f J " tjkfií I a y i!Sihí rhfj!í #i(w4 říwflfírt fi i WSKU-tcrh! ( ftrMtir- fvihli (fH]0H í" Ito ne řii nit 11 f'i rhťll vy v ?ifrt' pf"nit pře k Rin ta Kt ! prutiJ lama) před nf ♦ opit tfviv "Vol U f njkoveta knllfta "if-l pU f tn nltí( prita tl tUyc ky řř ale varovat b-5 aiil nik ly r ]" ri munu Hie etfi tMi li b yž lov tni jil ct v (4t vl ?' ptl im "mám arA j ! fn aviurnlltl jk h htit nrtkf — rfcn Rf íai to nir ] to ne jfln 6l tob rmc rhraft Jovent vtf 1" hroíl # jíl pnu 14 my lléiky vrolmtv j 'by ksllf kluk ok'trl mne a k I j Jun4k #tolem e ir Jít mot při Jwlno mim f" A horký pot mu vyvutal na řr0 i otit pfcl lhal nejtltlím rotři!rií po komrmi "Ala ty pravil ne !" tala opt ktifne "le to í I4iot St nilovaj jak noni to k ij! on rik(iy Iloditky nevíílSI a toliž rlwra ilolfts viiSti nemohl? ne aby jen na pouhou povist o kr&i e jujl a ženu ji eobl fidal toho m od Slanily nikdy nadití nemo nu" "Aj u řerta vžlyf ji viděl 1 vyhrknul Ivo "orlem že živou n al v obrate a vnkntko Jo H jvr- polovce tak krásni jako ten olraajfjl tulí ae pranic cedí vlm la I&Nkou tubořolo srdce miadíkovo" "A kdež Jej viděl ten řarovný obra její 7" vyjvfdá Mario 4'U Lorcdana" vypravuje Ivo "raeai Um co my s Um etarým bojovníkem o vtijemnim přo- píbu avatku toho roamlouvi me zahleděl ee Staniia v koňaku Loredanoví do krianého obraau že nebylo jiného abytl nežli mu býtí po vflli afkoliv on jeiti ne vl že ae elalo tak ' Tedy a tebou mluvil Benit&tn o proKpěobu vlaati lv6j roaum přemlouval kdežto u mladíka o bras panny kr&Mni ta dontateřoy měl" pravila kněžna přídechem trpkého ounroíSka "Dost nemo torni to aíť ale Ivo ČernojeviS v ní přece uvíznul) vukodiak ti monol akřlžit centu a věhlasný tvGj rosám uitknul Avlak není jeiti viecbno xtraceno 1" "Rád bych vioět co jeiti vy myalii 7" ptal ae Ivo mocni taje v aobi nevoli nad ouomiikem je jím a poataviy ae před nf pode přel aobi ruce v bok VidělaC tyto snimky nevole jeho ale chladni prohodila: Vak pak když ta pyini dcera bceataká aamttne eyna tvého f kdož vf jak obyidoi jí bo popi to valí 00 polodivocba 1 bude li chtít opurlit radovánky Benátek roamařtlytb ftby pfeaídlil v Ho ry Černi kde mláto sladkých vakfi mandoliny rachot roíoic bývi ieoim ukolébavkou 7' "Haba !" faamil se Ivo vidor ni nemoha taporoencat na pře dei'ý ousmiiek jejf — ba viru! v tom chybila "marni staroetí! deže se dnsvf 1 ona ae dotvf že mett vieml junáky co jako sva tovi do Benátek ku sňatku pfij doa nenajde jedeného kdo by se vyrovnal krásou ženichovi A drers dolete Ierpk4 jafe'j jíni kráa mažná eláva janiki jtoa ta kouťa co každé ardee ženuki rtvlrajt aaK-il pak po clýrk Btnáikárb jediného male eo by ee vyrovral pftatavoa i po# bledém volama jsnikuf a není lil Sunita nejkriaaijU junák po celi Boře V 1 ( I -i i ri '-a dii I nyní ar I U-hn t' adťpila fla tu kry jťil?4 afiu v líní V 'iv !!? výiltka piliU #fii bfilJffe' Jíríi'f IflarH U přil l bu Hinaií kfkťÍ prrapii-b ařat de l'ť te ail piim loK ♦ 1'M hním H mih í hn vlvet a lya ivybU p'§u6fsti jeť-áhl ml atatft se émyi(m mýfft r ř lp r Ji tlak pravím ltare rff ra M" ha la ns'hi tit a y ji pofi-hat lak jako jma avlhrt jh-1 U m fhrt f }ít!# ly ý' H ét tylpl ra(-fl(j ipr4 t l" "Ty p4n m8 h- i far m$i l" dprfll Mřii Saarflffh'' VhS ře- fsa př9 Jřlřiií' "porul a ti lm p'lli Ira} ) ít j jíl ndfhovf # (ail } ři pokvrr ý' h lil j jf K asT'le ímifla e tv4re jho ÍIn4 iíka iíí itu!i k Iřř l tt I tnut iik!e aa npl v oke Jhn j i v4h( má li ji Ud po ifra s h nev le ť(fUUtl ale boje aby (Mibi ana i niMo ntudal olth4iaí nyní volným farohero komnaty Ate toho tbíajrte JI m přare jíi(i ftřpfjíu" nťuvil a4m k ao li v átt hn Mm&J(ke'f k Jo vf to i jlÍ noaiana "' A klidoou irářf betě vil SKiiiiby jakéni Nevole vtmpil liM ti h xtv avé Jak roile e déře ta nfm ta třely taloimla knina rukama : "Jm Kriati S kliinj ae nad ti4ro dotn eým ct krev svou crd ta líru trou 1 anebo mne tha7 tl( b pHtrakS atra'nych panno nej aljil 1 Pr í pr4fi ji vidím hroani net-U ve cTiaiku ťm 7 — Nevím přííiny a přece e bo lekám f tiskla ruce ke akriním aby anad ututlala ty neblahé my ilénky jtsŽ ae jí inotkm vířily prsa ůííly že hlubokým rtdťcbnotira sloritl snažila I tadumala ae a l)ediky ae pobvbovala ňata ojí v polohlaai- tém nádiva ani neviděla ie to pěje strašný vrokovalaa) Arba naifi jak jej byla ř&ato slýchala od bojovníku bratra svého když tito a chvátali rubat hlavy turec ké v boji krvavím A to byl ten amutny dar co přincal Ivo ČernojeviS ženi své kněžně hosodarce Kapitola "VI Pravdu pověděla Marie Ska- derbegovna kněžna a bnsodarka že republika benátská yierni re kami svými sáhne posvatkn pří butenstva a knížetem řernohor- ským nebo teprv po druhé sho dii měníc rohy své když po jesei ře od Skodry blížila se k Žablja ku loď benátská prapor červený na ní vlajíof tvěstoval již t dtle ka Černojeviřoviže dobrřn sir4 vu přiniií že přináií svolení do lete ku sňatku donny Blanky s knižicem Staniiou řili jak byl Ivo v nadšení avÓm ptal že tomu chce aby se spojila rGže benátská karafiátem Zernohorakým Tíž ko popsat city černojeviřovy v prvním okamžiku když uslyiul xprávn že se blíží již loď očeká vaná s praporem červeným Zaratii se tprvku skoro se u eknul tprávy té: ' Což ta žena moje lak creití to předvídala f A když se vyplnila slova její tde proí by se nevyplnila I v ostat ním 7" tamyalil se a myilénky jeho nebyly v tomto okarožéní rfižovl svěsil hlavu a po dlouhoa chvíli trval nepohnat! v trapném mlíční "Alo což 1" pohodil po chvíli hlavou usmívaje se nad vými v!ai-fmi myšlénkami ou to jn ieredni přltraky choré obratnosU její nemSže od pusUt Benátkám arada na bratru ejím spáchanou a proto ta náro živi nelibost její vejiti v svátek příbuaenstva republikou tou j tráda ta byla ovlem mrtká ale což na plat stalo se jíž a aby ae potomk&m mým cos podobného stá ti nemohlo proto jen aaavU rám svatak tento Jdete 1" velni slažebnlkSat svým "vítán ni je poael beeáUký A a lag lUhl vlef hna lest jaká a sluli dSatoj- noeU tak mocné repabltky a jaká M e!a! dSatojnotti mé d&atoj aoeli knížete národa volného je náckéko — H ' mlavl o ea moti dále "hrdá Ve Deci e aeaurou ) VifBf ttf ! M-#fl'f# ll ni f-n'tr1 křV hfm bratrem mim lr f tha U iliryli f íi(íí hf' NI v fíf stij ribe hrotití p Jtiirttí — A ' Ima mi" a hi í lt ( mali i faatiyre tim ♦' b'i' řii "l ona S as r dlffshffl řs l ivsti íq la smátl se bridd fN la4kŠřq svým jab ji kdyby I n rol ml p (nm f Jl fanofljůla mlb malkos JlU mý-tij íarai Míra ale I befnfhoilt slávy irbakl dsif mol Jit #m vlrhny sily f'b I (lig Htovtt J' pf řly kfilftl ra lovaaky t žbljakg po pf(rkfl pola b aitslhi ( kbils liťam tfulsia a ftfříe ben4ui radt( fpfjn tbfil tlili tSkoi i f)4 tváf jff a jínili tfebfVllyr nlrit nelj nl ali lj l a ''i I Mm vl lyí )o ra i vtihy lířy i proto itenitakl nikdo vylauíen 1 poh 'atiaatvl fcftliate A krm " ltl ok4tatl poala benát klínu cl ik íhera kailal fert ftobfiřakfřh 1 ratftb lo batata ti Jur4 tve ktrr4 s nojsvt bo batatvfm ia odiv suviným ani hrami a i4bavemf rotmalitýml ll lila a bjeiroat dutba amru vajícfmij e jednodarbon valeb ftoatl pf iroae nou silnou bajaroa daclism bobatýrakým provltanna brmi bobatýrakými oalavrnoa ) aby měl c povídali poanl v lis ri4tkicb o rá iheřa erniborké o toinjuřiáciva ttnlJat i m Jakovým huaudarové řernohorill vládnou Jedna je lin4ee nora lovala a proiřed tlili radovánek vieh Marie sestra Bkanderbntfova že na CornoJoviHuva matka Slanilo v a AŽ do poaíednl ebvflo doufa la Že támiry mlžovy ae rot prýaknoa na odporu gla varii a voj vod kteří to tliko néali mual Ie kníže i knělio povrhají dcera mi řernohorakými hledajíce kněžna huaudarku v citini meai latiníky která nikdy iiemBžecftit s dětmi černohorskými která vždy toužit bude po Benátkách a rotmehloetech jejich které se hnusit bude přirozená jednodu chost bete v3l nátvařky uanen fernohorskýcb duch volný avo bodný jon počinech bohatýrských nikoli po bradkách milostných prahnoucí janáctva íurroborké bo a jaké to díti vyebová matka taková 7 nebudou JiS bned a mlá dí opovrhovat vším co domácího národu svatého 7 Jací to bu dou knížata národu tak janácké bo volností tvou tak nadšeného! Nemění ai jich národ zhnusit a jedenkráte thnasilé te temi vy pudit 7 aneb Což jeiti boriiho nerotmarnějí neženitějí oni tik rod který jedenkráte tženitilý bet odpora skloní iíji svou pode jho brnurmanské poněvadž o brtna syobody jebo by jej namá bání stála aneb aby jen viru voa obhájil nepoloži li orla své ho k nohnom Iva benátského 7 Jedno jako drahé ať bledí kam ebee viude jen vidí tihuba Čor né Uory této poslední trosky carstva srbského posledního to útulku víry Kristovy Že to ne nahlíží Ivo Černojeviě nahléd nouti nechce jef to jakoby bBb sám táhubo nad Černoa Horoa byl vyřknul že Uk tattepíl kní žete jejího! 3 ním již nemluví o ti vici tkaaila tobo sic jeiti jednou odbyl jl mjrni sice ale uríiti vysmál te obavám Jejím nesmí ae více odvážit domlouvat mu po třetí obivláltni nyef ne kde nad listem dolete a signone benátské v radostném opojení radovánky pro celoa Horu cby stá Zkusila to se synem vždyť ji Uk něžni od jakživa miloval vždy poslouhai radu její nikdy e netprotivil vfili její doufala že láska k matce k národa ko tlávijonáckétvítěif nad láakoa panickoo nad láskou ardce krás nou tváří panny netnámi rot bouřeného ale co jí odpověděl syn t Vyslechnul u trpělivě až do konre ačkoliv to kroalění hlavy jeho ten podirný fian-icb jaký ai kolem na jrbo p hrával avirtli ly ie neadtli obava její 'Ty nií thf-ei vymlaiití láaka mou te srdce ba a duie ai t celi kr vi mi te vieho myilenf mého matko miř pravit v tápalo "takai slunci aby napálilo pod vedrem poledním a pura snad a to jenom aaad ae podaří tobi echladiU va aani plápol ten jaal va mni víM po pani té jíl rot- jnilll f-"l I n sml A 'I- ry hti iťwtkt u nu hU íuy ft t II I J niairi o f tfs 1 1 r I e ř Krimi j#o a ) td ji4k epfřlrioefi t loktacfi jjlrh# al moha lil t i n U ar fe moje as nansahfil-i ohnlnt uU Ja Jírh IsiUatito rhla ln' jak la msno Xaformani ta riii ti n(h 7— PrI J liaýrrt piMs farn ři obral panny klsri nyní llou Jfil řooa procitla dali mi ie {isbi a ji tprv ktřat Jfc krásni jaal krajina vlkol klerol jaam ďřabiy vi lil po k y hm4 a balfry kameni to klály dřeva 1 tmi tuhi lii lim nbroatíl o ti de iranoa Jen k ohlM a napJer1 vle byb řnřltl bal lak# barfíloa I líl! fil' v líl jak to vl liříl I fi najuprnatfl kimaa 1 '41 a ml býlí tnifau laakrm rSl vým 1 fn a 1 141 ml t-ýtí n itvsn f taprta ly bije v la mita v?řnlřn nst to I(ila l4 ni Vod jak4 lo hn lha tnila V d íl) mra( A vil Um l byfo V vykl4 !al an matka nerslío proud tH Jeb" f olatném amv4nl mtfky hopofoahal : "že ae ml je líným p'htdm ntavfela nebe br4a př#dtavovaEř jem sobi obral livý fismltb jeho detbjsho Um se oteiltla br4na nsbek4 ly v ar by pofad duli moa svIraiM mlíkem poprsska ly a ji vidli cell tjevenl p4r roven se stana vyvoleným Jeho ji a a otevřené nebe br4ny proudit s teo Vfikerý život ta tiře v mrtvou krejno a hladina vodní mi tiřila obrat její zpit lumot stromu pod dechem váoka ve řcrnlho leptal jméno její a udy v prsou mých každý tlukot srdce stejni se ojýval A ty nyní ebeel abych vyryal a hader srd ce své abych tniěil trak o?l stuob ull mých 7 Ano to ebeel neb jen tak možno abych přestal toužit po ní al betcitným se sta nu jak se mi jindy tdál hýtí ten kámen od sk4lý odtrolený A pro! tomu cbcei drahá matko má 7" mluvil dojemně "vždyť jsi rané jindy Uk milovala — " "Přivě pro'0 synu m8j!" vskocila mo matka do řeíí nej vělií vroucnost tářila t oka její ho a otývtla se ve blaao jejím "Proto že mne miluje! žádál život inBj 7" iital se Suniia a trpkoatí : "Ne ne ! láaka k sy nu tvímu vyhasla v srdcí tvém sic byt nemohla tbrafio vat abych se napil t Člie blaženosti potemn ské k níž prahnoucí 6aU svá Již přetiskují nemohla bys otravovat nápoj ten po němž duie má práhne celá bytost moje touží příiorami Jež tvoje nenávist k Benátkám jen v obratnosti tvé plodí A jaké to divné přltraky že věru divoo kterak se trodití mohou v motku lidském ! Ona že by sobě netallbila život nái janácký 7 nevím věru kdo by taicusiv no 101 sooe netaubii a právi ona dcera Mocenigova která od dětinství pověstmi o bo hatýrských Jinoch otco tvého na kájena býlí musela I A pro! by pohrdala národem a něhož muž jojí poiel nad nímž děti její vládnout! budou 7 Což pohrdají také andilé boží lidstvem oož ne orodují světice páni ta nia a 00 jsme my prou rum T — Vidli matko kam ti nenávist tvá ta vádí že choei i blaženost eyna svého tniíit že tnad koneěni o- depřei i ieni jeho požehnání svého jímž jediní se m&Ie stáli dcerou tvou 7" "To jest pře přilil SUbiio V okřikla bo matka a bolestí i bni Tem "děj ta Udy vole pini " pravila pak se toulalou ekoro oddanosti "nechtěli jate tlyiet varovného hlasu mébo sami ti odpovitte ta viecbno budoucí ji v loch na vinu od sebe odmítám Jdi a přiveď mi nevista tvou a bych jí požehnala co dceři tvé a věř mi že vroocnijf ee žádni matka nemodlila jako ji ae v onu chvíli modlit buda aby bflb viecbno tli od tebe odvrátil" Tedy I v ona chvíli nevypadli nenávist svou a nředaa iky te trdee svéko" dí StanUa vtdornl 'jaké to pak budí p-Jthoárf 7 Nebylo by dive kdyby opak se stalo vlecho co fitta tvá mlaviti budou — " "Neamytný V svolala prudca knllna hnivi! se sedadla ae Vfhopivli "Ala přeaé vle" pokralaja MU nila v# vtdora tvém dále -ba l Hlt IBfl ttp ' II anka 4i tt tíifhi%ttt 19 !' $ a — " {V} mUuf1 jyil ! a k nérna pr"M o hrUIHI' Mkoli Vn t nktft I4k' a msiafakon nyjliím byla rijtftf knllna hoan larka v ce li dSiťijnoall své fefi brilho vy#k nUva Jajl t lila řl!t VS apřtVřdlifi fcovoll ftt I VI !') rrrn n T i''nK nj a j na rarra Jie pofttf jukrni t bo jajl id4lo leV {tamrny yylUtiovall rtkt ktw } lvi f ntl nlrna prt Itlhls pak ' raa mlby tH lakovým vslilef skfm výraiam kynula k o i Mnf l I vi l'ř jebft mfibam pomlnaf ř "Uik t „il kii ii a ( sil bUva a f div aapjt I II J_ I i j" Třylr tafata "ano Jalti Jm maibna tvou aab Jam (4 nhr4il nd hajhfotnlllho lf řbi ty Hnali by bfethi řntbita na hlavu tvoi svalilo lí UnW" A opít kyaata pra ! ÍJ jl!l taiiuillijl k ohehoda I Of vr4ťia # od r iho ř Blti tkoro pohladil 'soiW na malka araltnoH na bsllni řohnfaAo fisosmllil se od ' t mlnarat aa) nspnalalným b(l se avialoa hlavou odibitei volným krokem t komnaty - ' ' {'Ctese ledy dobrovolní 4) y svi s4baby l" pravila knllna f kdyl s dvéře ta synem jejím ta vřely "oriMi nelřaatnlbo snať ka tobo tallifi jíl půlil otce ' a syna Tam pýcha a rbtnubs ' nikdy nebývali ad nepřiroaen Vl dor ba snad nloo horllho proti i vlastni maU" mlavila potud - 1 Jeiti t hněvivou trpkostí "ale Itil ae hlavo mi" ikla pravici svoa k tělu ana levice rosboul ný tlukot srdce Jejího mírnili aa snažila "aby srdce netapomnllo že lo byl syn mCj dopultěnlm bolím smysli titavený" — Pře lit několikráte komnata u velí kém pohnutí hněvivý výřat tvá ře její ustupoval starostlivé tá dumřivoatl taatavila m a trak majlo na ťěnu upřený jakoby I skraa ni do dAli hleděla i 'A což se jeltě vlobno mfižo stát t" mlu vila polohlasiti sama t sebou "kdo se opřel hretbou matce své nomílo ao Uké opřít vlasti své a víře" — myilénka Uto aniž bv li byla ecola vyřck'la jí vynutila J bolestný touíalý výkřik : "Jesu i Kriste ! tobo nedej spas duii ' dítěto méhot A Jakoby so obránili chtěla myllénk-ira po dobnýra přebíhala rychle po ko- mnatě: "Díky Bohu!" tantavila so najednou obličej její se otářil paprskem nové naděje: "vojvo dové a glavaři Jeltě nemluvili těm sotva bude po chuti opovrže ní panen srbských 1" í Avlak 1 tato alabá ntděje jí klamala Někteří aico měli hlavou když jim kníže sdělil že l dcera dolete mocné republiky bonátaké státi se má ženou syna j Jeho Staniiy aCatkem tim Že te ' taanoubuje Černi Hora 1 Bénát kami na postrach Blsurmanstvu "A což jame potřebovali kdy Benátek k tomu abychom byli potrachm Uisurmana 7" proho dil Obren-Vuk strýo mladého vojvedy OlguBského J "Nikdy r přísvědíil Vuk Ito- domě poglavar a vojvoda Něgo 18 turý to Již junák se sivým i obořím a sivými vousy ale tjít vénou tvtři fa byt těžko epočf Ul která Jita první a ktorá po slední byla tolik již ttop ta ne chaly po aobi jaUicany turecké v obliíeji jeho "akěema vdbec hledat nevistu v eitini metl la tiníky kdyl jich vyrostlo po Černé Hoř ai na výbir krisnij iích nel jaki ty thejřlli matky beniukl rodili mohoa 7 Jaki to bud ptémi a matky slabé krmeni fíky cukrovím a Iťávoa pomeraněS cen! pohodil hlavou pokrřil rameny v nejvlt Km opovržení 'pomyslila na to boaudar7 Dětem aalira třeba ji knížat bosudarS silných janikfi bu ny neklesali pod tíží abrt ni vldyť nebudou snsd doma při krbu aedat a bojovníky ta s be atjímat jako tí kramáři b nátitf tof by potom asi dlouho a pna! kříž avatý na horách na# lichf Já řka na toa iepomysiil boaadare 7 — Ale já to povím pan I jen Černoboranka dovede být matkou dobrých jeniki lak jich černi II ora potřebuje Ano Uk Je to bratři I" obrátil se kol kolem "Dobř má"oaývalyaehiaaovi poch velni vikol ! Čert 3 v chlap Ua Padooil I — Dobře to povi dlí T V (rrA-t() t i I 1 í 4 I i 4