Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, March 12, 1879, Page 6, Image 6

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    £13
£3
Svatba mmF£r
! I ml wíj !" i '♦!
viJet len ' M'!
tato (rl I tfc4Í bfyby m
arfftllt ml! I m4 '4l IM4
rfrefe Nofj Cf4 ada Klr
Jai !iUiirr ptal
divati !fll řtír
VjhJUI rtdpoVl-Jt Ko9 i
rl mftt Jhh J ' 7
byl tf!ml olr"I' frH
JíéřU jMrtotn '♦
NeUkMHi f mtl
jsmai fara Ji bfl p lli
Um-"'
' -Z Mf i i povrfcna li iU
do la al — i'4ka w'
mm nyní ! jm n kp
{ tA pat" ťil 'ťl t"
'8b ťUH um r4trba nfi
ofcrJfti ďp oral
hy t k h ty mít —
K)(om — b #! ř"1"™
8flw Bdiiámf — -
kut loa ífi JJ l1
los Mbm'lT mht
ftt J "AU UIío fNf
rib!ik #4hft# tltmí řkml
Mt jnA o ftif r tm tím fpr
Uaibtt4fci}'' 6SÍ tf # í
to tto J4 eb44mM
K)bátir' jrobotllt Ito liti!©
f udiveni li til 'bliH mnělo
bo loťuon t tjbodo
pro boJuucDot Čorui llorj
feny jcbo obru buoTlo
-Km te UiU l) lrol ducha tté
fco Mftrie ? iknátky p(njr
i kolUty CorBé Hory ukoými
tTikm oroo!oa nikdy obojet
cti jedt Cemott Uo-ko řmou
tojfltt Uk prd J iuot
o bí a dot Ji rudu-
j0í ty obá4ir mtBTiU
trpkoU "jdíiil i -borá
moíti být cbori iíc byeb tobl
"poxckii bcmobt moodroa' ietru
8knderbegova"
"Pr4í J dí ium obivim"
©dpwf děl tato miruě icof kle
' orřuí Ito ČcrnojeviCi ! po
gdvibla blaso atého a varovij'
blat ten proo'kal ňiruby ebu
Opomni na bratra tuébo Jihla
Ka-trioto ptijmntm Skanderbw
ga mitébo pobatima sííbol i
od nechlél nlyiet rady mé } spojil
VciecU a U bo aradila
Vir mi když totí aridna řepa
bliká nejTlce lichotí nejvírDějil
přáteUtTi alibaje tebdil nej?l
ca na poaoro rolu muíi nebo t
tí chvíli jíl počítá moobo ii )l
vyneaa přiteUtvl fDou jei ca
bodí co tNp nepotřu biý kdy i
ai im roepoite le ot-phiioliivl k
rMIIhn DO D OSO OiitkO V-
rsi aa aoblkO aobík bledl na vf
wwv - — r — I
body okamžitá nikdy nebledl do
t_j
oauuuiuunu
To vle j pravda a aatn jsem
řgto tak oTažoval" priiíidítl
Ivo poněkud v aamylieul ''ale
tyt přece aama potud nio nemile
proti tomu když jaem udržoval
dobři aroaaminf Teneoif ano
k oevoboseoi Skodry aamae vy
blsela proi nyní te proti ožiime
vaaku republikou i poulil 7"
"Proto že i užil" vece ona
"ne ty ani eyn nii ani Hora
seatakajl evaakem Um ale repa
blik Jak tplr ee fiJejl k tobi vi-
se aaajle bes poaninf krev tvou
í až f aarter k aeml kleenti Do-
brou j vlil nf mltt dobře jent
ona ae neipronevlH tobi pokud
jeili viUího aiiku od tebe oře
kivi to ale jl vidy mJbavl
d&H okatovali manil Venecie
po blížiím pžiUletvf teboa(
a arcivrabu křeefanatva prodá
U pomni na bratra mébo Cer
noteviíi i"
— # -
Prlti ie na olbo jem vtpo
mfaal nevidil jeem žádni pMíiny
k pfeludim Jakovi ti obraanoat
Hvůfa pfedmjel taví" ofpcvídřl
Ivo vlovy ženy evi přece poii
kod dojat a! to nijak na Jevo
diti nacbtit 'pfeetMMy ae B
nitky jakibo ovoce j!m virolom
ttoef přinea'a bes připlul
míbo brla by Skodra a
fmdlo T podnoži Ifahame
AttL Xal ©rotcby ioe epo-
!elalt tidíř ayaf jako ji I
fabamadeia iidai přtsIH mo
lil fH( SVpftt
W'lb V " t
lí n
i-
í tlljř VÍ #! 't íi hn-iron
j fm((fjJ Mi' li jlltii f
"A! h fiřftťhi IrtjVi
h 1 Jř"f ftí4ik4 j anab
mf!f f
"Hi 11 ftat -fwxl ffi ílřS
t" n4l a volej tr Man
lkft Uřhe ? # fa f-it
j HjffnM p'trVftiV SS-I flllřhl
l-rr hfiku%tt if Um t i
1 v ho !' ejmonU ilfffca
14 fy I fritf"t H v v
1ra lf m plitím v ťriili4'fc
mtila k síiťřlfif
iv f ffrt J )%k f J "
tjkfií I a y i!Sihí
rhfj!í #i(w4 říwflfírt fi i
WSKU-tcrh! (
ftrMtir- fvihli (fH]0H í"
Ito ne řii nit 11 f'i rhťll vy
v ?ifrt' pf"nit pře k Rin
ta
Kt ! prutiJ lama) před nf ♦
opit tfviv
"Vol U f njkoveta knllfta
"if-l pU f tn nltí( prita
tl tUyc ky řř ale varovat
b-5 aiil nik ly r ]"
ri munu Hie etfi tMi
li b yž lov tni jil ct v (4t
vl ?' ptl im "mám arA j !
fn aviurnlltl jk h htit nrtkf
— rfcn Rf íai to nir ] to ne
jfln 6l tob rmc rhraft Jovent
vtf 1" hroíl # jíl pnu 14 my
lléiky vrolmtv j 'by ksllf
kluk ok'trl mne a k I j
Jun4k #tolem e ir Jít mot při
Jwlno mim f" A horký pot mu
vyvutal na řr0 i otit pfcl lhal
nejtltlím rotři!rií po komrmi
"Ala ty pravil ne !" tala
opt ktifne "le to í I4iot St
nilovaj jak noni to k ij! on
rik(iy Iloditky nevíílSI a toliž
rlwra ilolfts viiSti nemohl? ne
aby jen na pouhou povist o kr&i
e jujl a ženu ji eobl fidal toho
m od Slanily nikdy nadití nemo
nu"
"Aj u řerta vžlyf ji viděl 1
vyhrknul Ivo "orlem že živou
n al v obrate a vnkntko Jo
H jvr- polovce tak krásni jako
ten olraajfjl tulí ae pranic cedí
vlm la I&Nkou tubořolo srdce
miadíkovo"
"A kdež Jej viděl ten řarovný
obra její 7" vyjvfdá Mario
4'U Lorcdana" vypravuje Ivo
"raeai Um co my s Um etarým
bojovníkem o vtijemnim přo-
píbu avatku toho roamlouvi
me zahleděl ee Staniia v koňaku
Loredanoví do krianého obraau
že nebylo jiného abytl nežli mu
býtí po vflli afkoliv on jeiti ne
vl že ae elalo tak
' Tedy a tebou mluvil Benit&tn
o proKpěobu vlaati lv6j roaum
přemlouval kdežto u mladíka o
bras panny kr&Mni ta dontateřoy
měl" pravila kněžna přídechem
trpkého ounroíSka "Dost nemo
torni to aíť ale Ivo ČernojeviS v
ní přece uvíznul) vukodiak ti
monol akřlžit centu a věhlasný
tvGj rosám uitknul Avlak není
jeiti viecbno xtraceno 1"
"Rád bych vioět co jeiti vy
myalii 7" ptal ae Ivo mocni taje
v aobi nevoli nad ouomiikem je
jím a poataviy ae před nf pode
přel aobi ruce v bok
VidělaC tyto snimky nevole
jeho ale chladni prohodila:
Vak pak když ta pyini dcera
bceataká aamttne eyna tvého f
kdož vf jak obyidoi jí bo popi
to valí 00 polodivocba 1 bude li
chtít opurlit radovánky Benátek
roamařtlytb ftby pfeaídlil v Ho
ry Černi kde mláto sladkých
vakfi mandoliny rachot roíoic
bývi ieoim ukolébavkou 7'
"Haba !" faamil se Ivo vidor
ni nemoha taporoencat na pře
dei'ý ousmiiek jejf — ba viru!
v tom chybila "marni staroetí!
deže se dnsvf 1 ona ae dotvf že
mett vieml junáky co jako sva
tovi do Benátek ku sňatku pfij
doa nenajde jedeného kdo by se
vyrovnal krásou ženichovi A
drers dolete Ierpk4 jafe'j jíni
kráa mažná eláva janiki
jtoa ta kouťa co každé ardee
ženuki rtvlrajt aaK-il pak po
clýrk Btnáikárb jediného male
eo by ee vyrovral pftatavoa i po#
bledém volama jsnikuf a není
lil Sunita nejkriaaijU junák po
celi Boře V
1 (
I -i
i ri '-a dii I nyní ar I
U-hn t' adťpila fla
tu kry jťil?4 afiu v líní
V 'iv !!? výiltka piliU
#fii bfilJffe'
Jíríi'f IflarH U přil l
bu Hinaií kfkťÍ prrapii-b ařat
de l'ť te ail piim loK
♦ 1'M hním H mih í hn
vlvet a lya ivybU p'§u6fsti
jeť-áhl ml atatft se émyi(m
mýfft r ř lp r Ji tlak pravím
ltare rff ra M" ha la
ns'hi tit a y ji pofi-hat
lak jako jma avlhrt jh-1 U
m fhrt f }ít!# ly ý' H ét
tylpl ra(-fl(j ipr4 t l"
"Ty p4n m8 h- i far m$i l"
dprfll Mřii Saarflffh''
VhS ře- fsa př9 Jřlřiií'
"porul a ti lm p'lli Ira} )
ít j jíl ndfhovf #
(ail } ři pokvrr ý' h lil j
jf K asT'le ímifla e tv4re jho
ÍIn4 iíka iíí itu!i k Iřř l tt I
tnut iik!e aa npl v oke Jhn
j i v4h( má li ji Ud po ifra
s h nev le ť(fUUtl ale boje
aby (Mibi ana i niMo ntudal
olth4iaí nyní volným farohero
komnaty
Ate toho tbíajrte JI m přare
jíi(i ftřpfjíu" nťuvil a4m k ao
li v átt hn Mm&J(ke'f k Jo vf
to i jlÍ noaiana "'
A klidoou irářf betě vil
SKiiiiby jakéni Nevole vtmpil
liM ti h xtv avé
Jak roile e déře ta nfm ta
třely taloimla knina rukama :
"Jm Kriati S kliinj ae nad ti4ro
dotn eým ct krev svou crd ta
líru trou 1 anebo mne tha7 tl( b
pHtrakS atra'nych panno nej
aljil 1 Pr í pr4fi ji vidím
hroani net-U ve cTiaiku ťm 7
— Nevím přííiny a přece e bo
lekám f tiskla ruce ke akriním
aby anad ututlala ty neblahé my
ilénky jtsŽ ae jí inotkm vířily
prsa ůííly že hlubokým
rtdťcbnotira sloritl snažila
I tadumala ae a l)ediky ae
pobvbovala ňata ojí v polohlaai-
tém nádiva ani neviděla ie to
pěje strašný vrokovalaa) Arba
naifi jak jej byla ř&ato slýchala
od bojovníku bratra svého když
tito a chvátali rubat hlavy turec
ké v boji krvavím
A to byl ten amutny dar co
přincal Ivo ČernojeviS ženi své
kněžně hosodarce
Kapitola "VI
Pravdu pověděla Marie Ska-
derbegovna kněžna a bnsodarka
že republika benátská yierni re
kami svými sáhne posvatkn pří
butenstva a knížetem řernohor-
ským nebo teprv po druhé sho
dii měníc rohy své když po jesei
ře od Skodry blížila se k Žablja
ku loď benátská prapor červený
na ní vlajíof tvěstoval již t dtle
ka Černojeviřoviže dobrřn sir4
vu přiniií že přináií svolení do
lete ku sňatku donny Blanky s
knižicem Staniiou řili jak byl
Ivo v nadšení avÓm ptal že tomu
chce aby se spojila rGže benátská
karafiátem Zernohorakým Tíž
ko popsat city černojeviřovy v
prvním okamžiku když uslyiul
xprávn že se blíží již loď očeká
vaná s praporem červeným
Zaratii se tprvku skoro se u
eknul tprávy té: ' Což ta žena
moje lak creití to předvídala f A
když se vyplnila slova její tde
proí by se nevyplnila I v ostat
ním 7" tamyalil se a myilénky
jeho nebyly v tomto okarožéní
rfižovl svěsil hlavu a po dlouhoa
chvíli trval nepohnat! v trapném
mlíční "Alo což 1" pohodil po
chvíli hlavou usmívaje se nad
vými v!ai-fmi myšlénkami
ou to jn ieredni přltraky
choré obratnosU její nemSže od
pusUt Benátkám arada na bratru
ejím spáchanou a proto ta náro
živi nelibost její vejiti v svátek
příbuaenstva republikou tou j
tráda ta byla ovlem mrtká ale
což na plat stalo se jíž a aby ae
potomk&m mým cos podobného
stá ti nemohlo proto jen aaavU
rám svatak tento Jdete 1" velni
slažebnlkSat svým "vítán ni je
poael beeáUký A a lag lUhl
vlef hna lest jaká a sluli dSatoj-
noeU tak mocné repabltky a jaká
M e!a! dSatojnotti mé d&atoj
aoeli knížete národa volného je
náckéko — H ' mlavl o ea
moti dále "hrdá Ve Deci e aeaurou
) VifBf ttf
! M-#fl'f# ll ni f-n'tr1 křV
hfm bratrem mim lr f tha
U iliryli f íi(íí hf'
NI v fíf stij ribe hrotití p
Jtiirttí — A ' Ima mi" a
hi í lt ( mali i faatiyre tim
♦' b'i' řii "l ona S as r
dlffshffl řs l ivsti íq la smátl se
bridd fN la4kŠřq svým jab ji
kdyby I n rol ml p (nm f
Jl fanofljůla mlb malkos
JlU mý-tij íarai Míra ale I
befnfhoilt slávy irbakl
dsif mol Jit #m vlrhny sily
f'b I (lig Htovtt J'
pf řly kfilftl ra lovaaky t
žbljakg po pf(rkfl pola b
aitslhi ( kbils liťam tfulsia a
ftfříe ben4ui radt( fpfjn
tbfil tlili tSkoi i f)4 tváf
jff a jínili tfebfVllyr
nlrit nelj nl ali lj l a
''i I Mm vl lyí )o
ra i vtihy lířy i
proto itenitakl nikdo vylauíen
1 poh 'atiaatvl fcftliate A krm
" ltl ok4tatl poala benát
klínu cl ik íhera kailal fert
ftobfiřakfřh 1 ratftb lo batata
ti Jur4 tve ktrr4 s nojsvt bo
batatvfm ia odiv suviným ani
hrami a i4bavemf rotmalitýml
ll lila a bjeiroat dutba amru
vajícfmij e jednodarbon valeb
ftoatl pf iroae nou silnou bajaroa
daclism bobatýrakým provltanna
brmi bobatýrakými oalavrnoa )
aby měl c povídali poanl v lis
ri4tkicb o rá iheřa erniborké
o toinjuřiáciva ttnlJat i m Jakovým
huaudarové řernohorill vládnou
Jedna je lin4ee nora lovala a
proiřed tlili radovánek vieh
Marie sestra Bkanderbntfova že
na CornoJoviHuva matka Slanilo
v a AŽ do poaíednl ebvflo doufa
la Že támiry mlžovy ae rot
prýaknoa na odporu gla varii a
voj vod kteří to tliko néali mual
Ie kníže i knělio povrhají dcera
mi řernohorakými hledajíce
kněžna huaudarku v citini meai
latiníky která nikdy iiemBžecftit
s dětmi černohorskými která
vždy toužit bude po Benátkách a
rotmehloetech jejich které se
hnusit bude přirozená jednodu
chost bete v3l nátvařky uanen
fernohorskýcb duch volný avo
bodný jon počinech bohatýrských
nikoli po bradkách milostných
prahnoucí janáctva íurroborké
bo a jaké to díti vyebová matka
taková 7 nebudou JiS bned a mlá
dí opovrhovat vším co domácího
národu svatého 7 Jací to bu
dou knížata národu tak janácké
bo volností tvou tak nadšeného!
Nemění ai jich národ zhnusit a
jedenkráte thnasilé te temi vy
pudit 7 aneb Což jeiti boriiho
nerotmarnějí neženitějí oni tik
rod který jedenkráte tženitilý
bet odpora skloní iíji svou pode
jho brnurmanské poněvadž o
brtna syobody jebo by jej namá
bání stála aneb aby jen viru
voa obhájil nepoloži li orla své
ho k nohnom Iva benátského 7
Jedno jako drahé ať bledí kam
ebee viude jen vidí tihuba Čor
né Uory této poslední trosky
carstva srbského posledního to
útulku víry Kristovy Že to ne
nahlíží Ivo Černojeviě nahléd
nouti nechce jef to jakoby bBb
sám táhubo nad Černoa Horoa
byl vyřknul že Uk tattepíl kní
žete jejího! 3 ním již nemluví o
ti vici tkaaila tobo sic jeiti
jednou odbyl jl mjrni sice ale
uríiti vysmál te obavám Jejím
nesmí ae více odvážit domlouvat
mu po třetí obivláltni nyef ne
kde nad listem dolete a signone
benátské v radostném opojení
radovánky pro celoa Horu cby
stá Zkusila to se synem vždyť
ji Uk něžni od jakživa miloval
vždy poslouhai radu její nikdy
e netprotivil vfili její doufala
že láska k matce k národa ko
tlávijonáckétvítěif nad láakoa
panickoo nad láskou ardce krás
nou tváří panny netnámi rot
bouřeného ale co jí odpověděl
syn t
Vyslechnul u trpělivě až do
konre ačkoliv to kroalění hlavy
jeho ten podirný fian-icb jaký ai
kolem na jrbo p hrával avirtli
ly ie neadtli obava její 'Ty
nií thf-ei vymlaiití láaka mou
te srdce ba a duie ai t celi kr
vi mi te vieho myilenf mého
matko miř pravit v tápalo
"takai slunci aby napálilo pod
vedrem poledním a pura snad
a to jenom aaad ae podaří tobi
echladiU va aani plápol ten jaal
va mni víM po pani té jíl rot-
jnilll f-"l I n sml
A
'I- ry hti iťwtkt u nu hU
íuy ft t II I J niairi o f tfs
1 1 r I e ř Krimi j#o a ) td
ji4k epfřlrioefi t loktacfi
jjlrh# al moha lil t i n U ar fe
moje as nansahfil-i ohnlnt uU Ja
Jírh IsiUatito rhla ln' jak la
msno Xaformani ta riii ti
n(h 7— PrI J liaýrrt piMs farn
ři obral panny klsri nyní
llou Jfil řooa procitla dali
mi ie {isbi a ji tprv ktřat
Jfc krásni jaal krajina vlkol
klerol jaam ďřabiy vi lil po k
y hm4 a balfry kameni to
klály dřeva 1 tmi tuhi lii
lim nbroatíl o ti de iranoa
Jen k ohlM a napJer1 vle
byb řnřltl bal lak# barfíloa
I líl! fil' v líl jak to vl
liříl I fi najuprnatfl kimaa
1 '41 a ml býlí tnifau laakrm
rSl vým 1 fn a 1 141 ml t-ýtí n
itvsn f taprta ly bije v la
mita v?řnlřn nst to I(ila l4
ni Vod jak4 lo hn lha tnila V
d íl) mra( A vil Um l byfo V
vykl4 !al an matka nerslío proud
tH Jeb" f olatném amv4nl
mtfky hopofoahal : "že ae
ml je líným p'htdm ntavfela
nebe br4a př#dtavovaEř jem
sobi obral livý fismltb jeho
detbjsho Um se oteiltla br4na
nsbek4 ly v ar by pofad duli
moa svIraiM mlíkem poprsska
ly a ji vidli cell tjevenl p4r
roven se stana vyvoleným Jeho ji
a a otevřené nebe br4ny proudit
s teo Vfikerý život ta tiře v
mrtvou krejno a hladina vodní
mi tiřila obrat její zpit lumot
stromu pod dechem váoka ve
řcrnlho leptal jméno její a udy
v prsou mých každý tlukot srdce
stejni se ojýval A ty nyní
ebeel abych vyryal a hader srd
ce své abych tniěil trak o?l
stuob ull mých 7 Ano to ebeel
neb jen tak možno abych přestal
toužit po ní al betcitným se sta
nu jak se mi jindy tdál hýtí ten
kámen od sk4lý odtrolený A pro!
tomu cbcei drahá matko má 7"
mluvil dojemně "vždyť jsi rané
jindy Uk milovala — "
"Přivě pro'0 synu m8j!"
vskocila mo matka do řeíí nej
vělií vroucnost tářila t oka její
ho a otývtla se ve blaao jejím
"Proto že mne miluje! žádál
život inBj 7" iital se Suniia a
trpkoatí : "Ne ne ! láaka k sy
nu tvímu vyhasla v srdcí tvém
sic byt nemohla tbrafio vat abych
se napil t Člie blaženosti potemn
ské k níž prahnoucí 6aU svá Již
přetiskují nemohla bys otravovat
nápoj ten po němž duie má
práhne celá bytost moje touží
příiorami Jež tvoje nenávist k
Benátkám jen v obratnosti tvé
plodí A jaké to divné přltraky
že věru divoo kterak se trodití
mohou v motku lidském ! Ona
že by sobě netallbila život nái
janácký 7 nevím věru kdo by
taicusiv no 101 sooe netaubii a
právi ona dcera Mocenigova
která od dětinství pověstmi o bo
hatýrských Jinoch otco tvého na
kájena býlí musela I A pro! by
pohrdala národem a něhož muž
jojí poiel nad nímž děti její
vládnout! budou 7 Což pohrdají
také andilé boží lidstvem oož ne
orodují světice páni ta nia a 00
jsme my prou rum T — Vidli
matko kam ti nenávist tvá ta
vádí že choei i blaženost eyna
svého tniíit že tnad koneěni o-
depřei i ieni jeho požehnání
svého jímž jediní se m&Ie stáli
dcerou tvou 7"
"To jest pře přilil SUbiio V
okřikla bo matka a bolestí i bni
Tem "děj ta Udy vole pini "
pravila pak se toulalou ekoro
oddanosti "nechtěli jate tlyiet
varovného hlasu mébo sami ti
odpovitte ta viecbno budoucí
ji v loch na vinu od sebe odmítám
Jdi a přiveď mi nevista tvou a
bych jí požehnala co dceři tvé
a věř mi že vroocnijf ee žádni
matka nemodlila jako ji ae v
onu chvíli modlit buda aby bflb
viecbno tli od tebe odvrátil"
Tedy I v ona chvíli nevypadli
nenávist svou a nředaa iky te
trdee svéko" dí StanUa vtdornl
'jaké to pak budí p-Jthoárf 7
Nebylo by dive kdyby opak se
stalo vlecho co fitta tvá mlaviti
budou — "
"Neamytný V svolala prudca
knllna hnivi! se sedadla ae
Vfhopivli
"Ala přeaé vle" pokralaja MU
nila v# vtdora tvém dále -ba l
Hlt IBfl ttp
' II anka 4i tt tíifhi%ttt 19
!' $ a — " {V} mUuf1
jyil ! a k nérna pr"M o
hrUIHI' Mkoli Vn t nktft
I4k' a msiafakon nyjliím byla
rijtftf knllna hoan larka v ce
li dSiťijnoall své fefi brilho
vy#k nUva Jajl t lila řl!t
VS apřtVřdlifi fcovoll ftt I VI !')
rrrn n T i''nK nj a j na rarra Jie
pofttf jukrni t bo jajl id4lo leV
{tamrny yylUtiovall rtkt ktw }
lvi f ntl nlrna prt Itlhls pak '
raa mlby tH lakovým vslilef
skfm výraiam kynula k o i Mnf l
I vi l'ř jebft mfibam pomlnaf ř
"Uik t „il kii ii a (
sil bUva a f div aapjt
I II J_ I i j"
Třylr tafata "ano Jalti
Jm maibna tvou aab Jam (4
nhr4il nd hajhfotnlllho lf
řbi ty Hnali by bfethi
řntbita na hlavu tvoi svalilo lí
UnW" A opít kyaata pra ! ÍJ
jl!l taiiuillijl k ohehoda I Of
vr4ťia # od r iho ř
Blti tkoro pohladil 'soiW
na malka araltnoH na bsllni
řohnfaAo fisosmllil se od ' t
mlnarat aa) nspnalalným b(l se
avialoa hlavou odibitei volným
krokem t komnaty - '
' {'Ctese ledy dobrovolní 4) y
svi s4baby l" pravila knllna f
kdyl s dvéře ta synem jejím ta
vřely "oriMi nelřaatnlbo snať
ka tobo tallifi jíl půlil otce '
a syna Tam pýcha a rbtnubs '
nikdy nebývali ad nepřiroaen
Vl dor ba snad nloo horllho proti i
vlastni maU" mlavila potud - 1
Jeiti t hněvivou trpkostí "ale
Itil ae hlavo mi" ikla pravici
svoa k tělu ana levice rosboul
ný tlukot srdce Jejího mírnili aa
snažila "aby srdce netapomnllo
že lo byl syn mCj dopultěnlm
bolím smysli titavený" — Pře
lit několikráte komnata u velí
kém pohnutí hněvivý výřat tvá
ře její ustupoval starostlivé tá
dumřivoatl taatavila m a trak
majlo na ťěnu upřený jakoby I
skraa ni do dAli hleděla i 'A což
se jeltě vlobno mfižo stát t" mlu
vila polohlasiti sama t sebou
"kdo se opřel hretbou matce své
nomílo ao Uké opřít vlasti své a
víře" — myilénka Uto aniž bv li
byla ecola vyřck'la jí vynutila J
bolestný touíalý výkřik : "Jesu i
Kriste ! tobo nedej spas duii '
dítěto méhot A Jakoby so
obránili chtěla myllénk-ira po
dobnýra přebíhala rychle po ko-
mnatě: "Díky Bohu!" tantavila
so najednou obličej její se otářil
paprskem nové naděje: "vojvo
dové a glavaři Jeltě nemluvili
těm sotva bude po chuti opovrže
ní panen srbských 1" í
Avlak 1 tato alabá ntděje jí
klamala Někteří aico měli
hlavou když jim kníže sdělil že l
dcera dolete mocné republiky
bonátaké státi se má ženou syna j
Jeho Staniiy aCatkem tim Že te '
taanoubuje Černi Hora 1 Bénát
kami na postrach Blsurmanstvu
"A což jame potřebovali kdy
Benátek k tomu abychom byli
potrachm Uisurmana 7" proho
dil Obren-Vuk strýo mladého
vojvedy OlguBského J
"Nikdy r přísvědíil Vuk Ito-
domě poglavar a vojvoda Něgo
18 turý to Již junák se sivým i
obořím a sivými vousy ale tjít
vénou tvtři fa byt těžko epočf
Ul která Jita první a ktorá po
slední byla tolik již ttop ta ne
chaly po aobi jaUicany turecké v
obliíeji jeho "akěema vdbec
hledat nevistu v eitini metl la
tiníky kdyl jich vyrostlo po
Černé Hoř ai na výbir krisnij
iích nel jaki ty thejřlli matky
beniukl rodili mohoa 7 Jaki
to bud ptémi a matky slabé
krmeni fíky cukrovím a Iťávoa
pomeraněS cen! pohodil
hlavou pokrřil rameny v nejvlt
Km opovržení 'pomyslila na to
boaudar7 Dětem aalira třeba ji
knížat bosudarS silných janikfi
bu ny neklesali pod tíží abrt
ni vldyť nebudou snsd doma
při krbu aedat a bojovníky ta s
be atjímat jako tí kramáři b
nátitf tof by potom asi dlouho
a pna! kříž avatý na horách na#
lichf Já řka na toa iepomysiil
boaadare 7 — Ale já to povím
pan I jen Černoboranka dovede
být matkou dobrých jeniki lak
jich černi II ora potřebuje Ano
Uk Je to bratři I" obrátil se kol
kolem "Dobř má"oaývalyaehiaaovi
poch velni vikol ! Čert 3 v chlap
Ua Padooil I — Dobře to povi
dlí T V
(rrA-t()
t
i
I
1
í
4
I
i
4