Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 22, 1876, Image 3

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    SYNOVÉ JIDÁŠOVI
S TftAXCOťZSKtBO
Pons oaa da Torr ail
Oddílem! prvxí
ltrioni I )
l Inoho rán vstoupil krianý
mladý mul do mého rotu svolal
na mne jako vy : do elyaejskfcb
polt k madame Aealée! — Uhá ním
Mladý pán to mi m&Iete
věřili byl velmi zamilován Kdyl j
mol platil zapomněl ode mne
lá Jati dodavek na jeho zlatý pe%
tds a zazvonil 0m doí později j
řekám P řt u kavárny anglické i
Ten samý mladík vyjde rcl no j
tyl tenkráte samoten Dra rulu- i
dici aprováavli jej z nichl jeden
ke mne na kozlík ti sed n cl
Druhý drlťl podlouhlou malou
skřibku zaohalenou ve vlněnou
látku na kolenou
Tentokráte nejeli jsme k maJa- j
rae A suté? nfbrž do lesíka bou j
Ion kde jcm lekal na blízku do- í
mu chudých flekal zde jii jiný j
v&a a jmi tfi mladíci j
Dobrá — myslel isem — teď i
vím t-o to má znamenali i
Těchto Jest mladík & odebralo i
e za houštiny a za deset minut j
slyšel jem dv rány i
Tet minut na to neen byl onen
krásný mladík z kavárny anglic
ké mrtev do mého vozu
Pyl bych je?iě ani nevadil že
to otia mladá dáma jest která ne
štěstí j riiiáij kdyby byl jeda na
zpit mCij k&5 zrovna před jejíma
vraty riekk — "
'le to phc túrehož nedokázat
je" podotkl sir Archibald
"To je ale teprve" první hmtor
ka Víra ještě dvě jiné"
Sekl koně
"Vypravuj"
Koří Zv : "Vezl jem jeden
kráte tpio atele dosti tlustého
to pána Dobrotnyaluý to páu !
Daroval mi několikráte lístky do
divadla pro tnou Ženu a mé děti
Jednoho dne kdy i se nám opět
ní takového vyznamenání dosta
lo Mi jne do divadla st martln-
kého podívali se na „kouzelnou
nožku'
Já šel do parteru Koho spa
trim ? Madame Asaléu nijakým
pánem v přední loži V prostřed
hry vy lei pán z lože aby ae pro
iel na chodtě Najednou povsta
tc pekelný hřmot v divadle křiíi
-e běháno setu a tam vše vstou
pá na sedadla a já slyším jak ae
volá: "Tojj přece neštěstí" Vy
razím s jinými ven —
Pán byl mrtvit í raněn
"Číslo druhé " pravil sir Ar
chibald chladně
"To není ještě vše" pokračoval
koíí "Nedávno kynul mi za jas
ného -o!edhi nějaký pán na pro
menádě Byl jak nějaký princ
ustrojen pomalý a mluvil plyne
francouzsky Vstoupil d mého
vozu kdyl jwtn ale zvéděl ie si
přeje abych iej k nadanie Asalée
zavezl vzpouzel jsem se toho uči
nit Zavolal strážníka který mi
policii vyhrožoval Podal jsem
ae chystaje se na testu Na ná
městí splaii se k8fi vuz narazí v
lysejských polích o strom a mla
dík zlá tne ni nobu Později byl
amputován a zemřel
Pozorujete pane ie to lákavé
není k madame Asalée jeti
Když byl toto řekl zajel rit
do polí elysejských
Bude-li vám vhod pane mohl
byste zde slézt i
"Jak chcí"
Sir Archibald sc-kfcil dolu
Raj mond nepochybně násled
kem téletmébo ztnslátněrif usnul
zastavení vozu jej vtak probudi
lo MKu předu!" zvolal sir Archi
bald "vystup proroku"
Pomohl mu a vozu
Avšak IUrmond nebyl nyní
prorokem Sílení jeho vzalo na
a jinou tvářnost Povazoval ae
aa k smrti odsouzeného promlu
vil : "Přísahám ie jsem nevinný
Nei jsem připraven vstoupit na
popraviHě nechť vědí ie ae ne
bojím smrti"
Sir Archibald táhl jej ta sebou
Co zatím stromořadím polí cly
eejkýh kráčeli mluvil JUyraond
stále a resty Divil se ie jemu
pro ot co vraždu k smrti odsouze
nému vrahu nebyl obtočen černý
závoj kol hlavy Sir Archibald
neodpovídal
Tak dostali se k mřížovým vrá
tím malého hotelu v nimi ma
dame Aléa jeilě dřímala (
Ht Archítahl zazvonil Co to
to vykonal mluvil Jiay mond :
"Kdo jest popraviště já je ne
vidím" "Je řádné popleten !" zamum
- lal Angličan nemoha Vnitřní ďá
belskou svou radost ukrýli "ne
poznává aii dum v němí celé
své srdce zanechal'
Kdyl míliové dvéře hotelu se
přsd nimi otevřely opanovala
náhle sir Arch i balda okamžitá
eharavont -tu icný pot vyřinol se
mu na cele olácI se okamžik
a&stal stáli mluv utajeni:
"Měli by Paymond a kocí přec
pravdu mít? přináií T skutku ta
to Žena neitésli ?"
XI
Aléa jeitě spala
Acb jaká to pSvabná ložniee
do nli právi první paprsky raní
ť) líit-4 [iil J 11 jcuu-u
Kxin lou rreluxcti lo-
Maik i Jiui tiim til o4 iHXaiku
riataq at rotí tni oibr) hv
bon tiU UolflrUrtt buiiuuU ti totao pUll
Tll I
'%
fialobarevrou ko:o iedivou lát
koi hedvábnou potažena a lístky
obroubena' Nábytek pozůstával
a íbenotého dlí ví vykládán dří
vím r&lovýtn Podlaha takými
hustými smyrskýmt koberci po
ber ct pokryta ie nejsilnijli kro
ie slyieti nebylo A jaké to
'hromné množství div&plných
uměleckých dél postaveno buď na
stolech buď na stěnách připevněn
no ba v každém koutě rozestave
no! Zde bronzové ozdoby tam
skořápky- onyxové v stříbro zas
dělané tu čínské nářadí z letního
sídla v Pekingu a v plném světle
u proti oken skvostný stojan
Všude skvostné náčiní majz
nerský porcelán a před posteli
na niž záslony neproniknuté sta
ženy byly kfiže jaguára ukořis
těna od muže který se ze zoufal
ství zavraždil proto ie krásná
tato dáma jednoho veíera nepo
všimnouo si jej kol něho ila
Ona spala polo oblečená ve
svém ranním obleku na pokrývce
tejné barvy tapety na zdi
Přišla vo dvě hodiny ráno do
mu její obě komorné ruaovlasé a
k řásné jako spaf ky Wasteauo vi
svlékly ji Na to posadila se u
ohniitě hrála si a prsty obnažené
nohy zapomínajíc na ubíhající
hodiny a o překot se hrnoucí
svět vyslovujíc potichounku
sladce tak aby je jen srdce její
slyšeli mohlo jméno : Usy mond
Pak uzavřely se oíj její na polo
a tak jemný spánek jenž sotva za
ranní sen se považovali mohl ob
klopil ji
A jak tak spala probuzena jest
zvukem zvonu z toho snění jenž
snad nejkrásnějším podilemŽivo
ta našeho jest Povstala rychle
spěchajíc k ok nu id záclonami jo
lo přikrytým
Kdo to zvoní v tak ranní ho
dinu Aléa našívajíc se tujednýcb
Asaléa zovouc u jiných' byla ai
20 roku stará velká štíhlá bělo
stné pléti tmavomodrých oči
a purpSrovýcb rtíkB Černý vlas
byl lesku upamínajícího na bar
vu křídel krkavřícb Ruce a nož
ky byly ku podivu malé a něžné
V Aléi soustředilo se dvé žen
jedna usmívající se jejíž úsměv
jak nebeská pHpověďopojiti moh
la a druhá která časem svým
hnědé obočí zvraltěla a jejíž po
hled okamžitě zvliitnfho a osud
ného významu stáli se mohl
Odkud přišla ?
Kaymond děl pravdu nikdo
to nevěděl
Koho milovala ?
Snad toho jehož jméno v dři
molě ji uklouzlo
A když nucena byla po zvoněni
k oknu přistoupili zmizel Asměv
jejž jméno Kaymondovo po sobě
ponechalo a pohled jejl nabyl
tajuplného vzezření o němž jsme
prvé mluvili
Dva mulové kráčeli dvorem
Jednoho oznala okamžitě a z je
jího tmavého oka vyšlehl blesk
Byl to sir Archibald přítel Kay
mondSv raui proti němul nej
větiiho odporu cítila
Druhý byl lisy mond krájející
nejistým krokem vrhaje kol aebe
pomatenými pohledy a usmívaje
se blbé
Aléu pojalo smutné a hrozné
tušeni Vyrazila z pokoje nehle
díc na bosé nohy vé jichl Ipic
ky jen malými trepkami chráně
ny byly bělic vstříc oběma mu-
iam kteříl jeítě před prvním sví
táním do bytu jejího se drali
U schoda stála naproti oběma
múzo ta
Kaymond pravil
"Nebude konec těmto achodQm
k popravíiti nikdy ? Takovouto
hfiai konati jet jako dvakráte
rf-mříti
Hleděl na Aléu vyjeveným
irakem dodav :
"Jste zde kate?'
Aléa zSslala omráčena nejsouc
slova mocna
"Madame 1" pi omluvil sir An
chiLald k ní "víra le béřete na
mém nešťastném příteli podílu
Je li opilý ř je-li pomaten f já to
nevím Jak jej zde vidíte nas
lezl jsem jej na zříceninách vlaš
ských"
Aléa vyrazila ze sebe výkřik
M6j bole ! zvolala "kdo jsem a
jaká taj t plná a nešťastná síla epo-
má na mne ie vie co se mně
blíií a mne miluje hr&typlnébo
konce dojde V
Sir Archibald chvěl ae pohledu
Aléy jak by cítil nad svou hla
vou vánek nemilosrdného osudu
poletovati
XII
Podinu na to seděli všichni tři
v ložnici dámy do níž snad dopo
sod nikdy mužská noha nevkro
čila Paymond nechal ae a povol
ností dětskeu na Iflžko nvésti o
padnuv v spánek kuřáka opia
nekonečná to obrazotvornosti v
nil okrasy stále so střídají N
domníval a být k smrti odaouzc
nýu a nemluvil více o popraviiti
Nyní poutala jiná obrazotvornost
rozháranou mysl jeho: "Proí"
mlu vil "povolal mne jediný b&b
jemuž sloužím již do ráje svého
zpět? Kdyby mne byl déle na
zemi ponechal přivedl bych jeho
záležitosti k vítězoslávě"
IUyraond stal se opětně Maho
metem nevidě jsa v myšlenky
své úplně zadumán ani Aléu ani
sir Archibalda
Tito mluvili pospolu Angličan
dovedl se přetvářit! dávaje sou
strasť na jevo a Aléa naslouchala
a um 1 zenýma očima Vymyslil si
I román podciijfcf so dosti rratř
Při jda o pilnoci do klube sly
šel že u přítele jeho Baymonda
neboť Kaymond byl přítelem je
ho a to Aléa viděla pozorovati
jsou snámky Šílenosti Krátce
před jeho příchodem do klubu
odešel prý Raymond uež sir Art
chibald domníval se že prvější
bude moci opět do kluba se na
vrátiti
Časně c rána opustil prý i on
klub v úmyslu Baymonda vyhle
dat! jaké bylo ale jeho překvas
pení a Jeho bolest když svého
přítele na zříceninách na rohu
ulice hrdinské na lavici sedícího
a v této zvláštní zdivociloeti jak
jej nyní vidí nalezl
Aléa plakala
"Ano" zvoiala náhle "ano já
přináším neštěstí!"
"A přec jste krásná pravil sir
Archibald jemuž nesmyslná jeho
láska odvahy dodávala "jste
krásná a zajisté také dobrá"
'Domnívám se toho alespoň"
odvětila
"Jak mažete neštěstí jenž se
nás dotklo sobě připisovat! 7"
Aléa doposud pohlížela naltay-
monda"a tento jak by cítil vliv
magnetického tohoto pohledu za
vřel oři a usnul
Aléa počala s udušeným hla
dem :
"Nepochybujte o tom já při
náším neštěstí a již dávno
V těchto slovích spočíval tako
vý zvuk hrSzy a takového samo
přesvědřeul že hr&za a přesvěd
čení i v duši Angličana vnikly
"Vskutku ř Myslíte že oprav
dově takový osudu plný vliv kol
vás se rozprostírá ?"
"Ano"
Při kom?"
"Při každém kdo mne miluje"
Sir Archibald ae zachvěl a erds
ce jeho bušilo avšak obličej jeho
zSstal nezměněn
"Měla jsle též co dítko nějaké
nevlěsti !"
"Já nezažila dětství"
Kdyl onen na ní a úžasem po
hlížel pokračovala
"Nevin kdo jsem a odkud při
cházím"
Sir Archibald ji pozoroval pak
pohledl na spícího Baymonda
obrátil zraku svého opětně táza
je se sám sebe "Měla by se i ona
šílenou státi ?"
Aléa uhodla co on myslel
"Vy snad nebudete tomu věřit
co vám povídám pomyslíte si že
jsem fixní idei podřízena avšak
poslyšte "
"Naslouchám" odvětil sir Ar
chibald
"Probudila ísem se ponejprv v
tomto pokoji do toho času neví
děla jsem nikdy ani slunce an
strom 5 ani zelených luk do toho
času nestávalo pro mně ani vzdě
laného ani zdivoči'ébo světa Uek
lo se mi lidi přicházejí jako děli
na svět já čítala 20 let kdy!
jsem na svět přišla
Jelikož air Archibald celý udU
ven byl pokračovala:
"Od té doby uplynulo šest mě
sícS jaro se usmívalo kdyi moje
komorná ponejprv okno otevřela
Já ležela ad o v mém zákoutí v
takovém ranním obleku jako
tento jest u mého lože seděl sta
řec přísuébo vzezření avšak po
hlížel láskyplní na mne
"Mé dítě" pravil "nyní v skut
ku počnei liti"
"A vskutku" pokračovala Alča
s úsměvem "dýchala jsem s roz
koši občerstvující ranní vzduch
proudící ze zahrady do roébo po
koje
"Stařec" pokračovala "mi vy
právtl:
"Vy jste se co šílená narodila
Ai po dnešní dobu byla jste šíle
nou a nemažete ae své minulosti
účty kláš ti avšak nyní zase stela
jste se moudrým tvorem a v kaž
dém ohledu dokonalou ženou Vy
mluvíte Španělsky anglicky ně
mecky jedním slovem řeknuto
vlečky Živoucí řeči vy znáte
hudbu vy znáte malavat a Žádná
z nejelegantnějších dám paříž
ských tohoto hlavního města evě
tového nemohla by vás v ohledu
tomto o něčem novém poučovstí
Tento večer dovedu vás do vlaš
ské opery a jakmile váa spatřejl
zřeknou ře pohledu na bohyni
"Stařec mluvil pravdu!" do
končila Aléa "Já znala aniž by
la bych musela ae čemu učili vše
vyjma jedné věci"
"A které P
"Té co jsem v minulosti byla
aneb čím státi se mohla"
"Zvláltnír' mluvil sir Archi
bald
Tato pokračovala :
"Onen muž onen stařec jenž
mne svou neteři aove jest pln po
zornosti a milosti proti mně Sta
ral se o zřízen íj mého bytu on jest
to který mi každého večera ma
lou pokladničku c!atemnap!Suje
tak ie moha plnýma rukama a n
kořistiti — —
Avšak kdykoliv na mne po
hledne di ji se pod tímto po
hledem a kdyi odchází anil bych
viděla kam jde cítím fiaicki
morální úlevy"
"A vy neznáte jméno jeho?"
"Neznám"
"A v které zemi lila jste kdyl
jste byla šílenou V
"Já takovou nikdy nebyla'
Tentokráte pohnul se sirArchi
bald iivěji
"Nel tento mul lhali Ján
jsem tím co on praví! =
A jelikoi sir Archibald stále na
ni úžasněji pohlížel pokračovala
Aléa t úsměvem :
"Tento hote! zakoupen byl na
t::u(-io při 3 aruris4
rakouského Šlechtice před sedmi
měsíci — Jednoho večera přijel
hrabě sem provázen mužem o
němž fjsem právě vyprávěla a
dvacetiletou dívkou — Příštího
dne opět odcestoval zanechav
dívku kteráž se duševně němče
nou zdála být pod dohlídkou
onoho muže jenž mne svojí nete
ří jmenoval a který k v6H mne
veškeré znamenité lékaře k méo
mu uzdravení svolal
Jeden z Vídně 8 sebou přiveže
ný sluha zSstal u mladého děvče
te On je Již z mládí znal"
"Avšak tato mfadá dívka byla
jsle vy ř"
"Ne" odvětila Aléa chladně
" 'á byla za onu dívku o níi vy
mluvíte vydávána"
"Kdy? a JakT
"V noci její smrti"
Nyní povstal Archibald chvěl
so pod krvavým pohledem Aléy a
slovo "osud" vedral se na rty
jeho
AI II
Aléa vypravovala lakovým po
klidem takovou určitostí že sir
Archibald vzdor fantastického je
jího vypravováni pocítil s ní
útrpnost a lehkověrnějším se
stal
Aléa pokračovala :
U večer mých narozenin
neboť jsem-h skutečnou Asaléou
z Iloffsteina bylo procitnutí mé
k rozumu spolu prvním procitnu
tím k životu— v tento večer pra-
vím vstoupil německý Bluha do
mého dokoje řka : "líechtf major
jak chce říká vy nejste Asaléa"
Kdo jest tedy Asaléa P' táza
la Jsem se
"Dcera mého pána Ve světě
platíte vy za ní
"A — u vás r r
"U raně platí vaše tělo no ale
váš dnch "
Nerozuměla jsem mu a on po
kračoval :
"Slečna Asaléa minulé noci z es
mlela já sám zatlačil jsem jí oči
a cítil jak duch její k nebi so u
nálel Nechť major stále říká že
to byla smrt zdánlivá — já vím
určitě že skutečně zemřela
zde v této posteli do níi vy
lehnete"
a r
"Druhého dne ráno nabylo
mrtvé tělo zdánlivého života oČI
se otcvřelj srdce počalo tlouci
avšak ť byla jiná duše nyní v
těle Asaléy bydlící"
"A ono tělo kam se po-ělo?'
tázala jsem te
"Nyní jest lo vaše" odvětil
A kdyl jsem naň pobliželaj
pravil :
"Vy jste nějaký zlý duch lak
pravá Asaléa nepohlilela nikdy
Vy máte oči jenl pátí Žijle
blaze! Nechci sloužili % pekla u
prchlému duchu' Poznamenav
se křížem pádil pryě
Muž jenž mne neteří naživá a
jehož sluha majorem jmenoval
přišel příštího veíera po odcesto
vání slohy nedivě se hrubému
počínání sluhy ani dost málo Od
té doby nepromluvil se mnou o
sluhovi ani slova
"Ale až doposud" pravil sir
Archibald nepozoroval jsem ko
ma neštěstí přinášíte"
"Všem těmna něž má krása ja
kéhosi dojmu spasobila a kteříl
mne milují"
"A milovala jste jii někoho V
Povzdechla a oči její naplnily
se slzami PoUédia na Baymon
da doposud s jícího kterémuž i
ve snu blbý Úsměv na rtech sta
nul
"A kdybych vát slečno mílo
val 7" počal sir Archibald
"Vy ?!'
"Já r
Náhlá změna nastoupla u Aléy
Oči její usušily se jak kouzlem a
pohled její stal s ostrým a pich
lavým jak ostří meče Osudný
útměv pa hrával kol úst jejích
nichž její bledé Špičaté aubyjaki
ony masojedlých zvířat vypadají
vykukovaly
"Vy! Vyl" opakovala
A posvednouc se chladnou dB
stoj ností ukázala mu dvéře
Pohyb jejl byl rozkazujícím
magnetickým strašným Oči vy
wa
stiaiy jisKry jaK DiesKot v e-
lém jejím vzezření značilo s cos
nadlidského a přemocného s její
zvláštní historií v souhlasu žtojl
čího Sir Archibald uleknut vstal
a ustoupil krok zpět Kdyl ustou
pil učinila Aléa krok ku předu
ukazujíc prstem ku dveřím
Sir Archibald ustupoval vždy
více do zzdu až k dveřím vyjda
náhle s nakloněnou hlavoa ven
jak démon od arcianděla z ráje
vyhnaným s
Nyní stala se Aléa opětně le
nou jak prvé byla Třásla se na
vlech údech proud slzí vylinul
se opět a ona poklekla u loie na
němž šílený posud ještě spal
"Baymonde ! Baymonde I" vo
lala přežalostným hlasem i
Šílený bručel několik nesrozu
mitcloých slov avšak očí svých
neotevřel
Co zatím Aléa zouíralivě ruka
ma lomila vstoupil nějaký mul a
vraitělým obličejem přísného
vzezřeni a brBzného potupného
úsměvu na rtech
Kdyl Aléa mule toho spatřila
zachvěla ae před jeho pohledem
Byl to stařec jehoi sloha
jorem nazlval
' Vf jej milujete ?" tázal a
potupným úsměvem
"Aoo ji jej miluji P
UA přec jest HleDac
"Ach rjr to vítej'
"Vím vŠa" t
Pocit CTioo amoeuH o
"Ach vy víte iteť
"Ano"
"Nule! promluvila př jeden-
kráter
"Čeho si přejete zvědět V
"Především kdo jste f
"Jsem yáí strýc — co dále P
"Pak kdo jsem ji r
Stařec pokríil rameny
"O tom ráčíte mlčett 7"
Aléa stala se zuřivou a snad
ponejprv stalo se le stařec musel
se před planoucím zrakem jejím
sklonití
"Ano" pokiačovala dále "chci
znát svBj osud chci vědít odkud
přicházím a Varn jdu jaké moje
poslání a proč každý kdo se mi i
přiblíží nešťastně skonči Vy
znáte toto tajemství a já chci!
abyste mně je sdělil" j
Stařec usmíval e doposud a!
krčil rameny I
Baymond spal pevně
Na ohništi ležela dýku-— jedna j
s oněch néžnfch zbraní n perleťo-
vou rukojeti a jemně spracovanou
oceli tvořící triumf vlašských nc-
ma
Aléa rozlícena jak pantr
vrhla se na starce chopíc jej
Druhým skokem byla u dveří za
točila zbraní volajíc:
"Vy tento pokoj neopustíte r
Stařec smál se ještě
"Vy tento pokou neopustíte
prvé než jste mluvit!" opakovala
ona
"Vy tomu chcete ?" a zvuk hla
su starcova stal se potupnějším
"Já poroučím !' opakovala ona
"Ostatně odvětil Unto "jet
to vaše právo neb vy nazhát
so po právu Aléa Vy máte pra
vé jméno neboť vy jt ond
a poněvadž mocí toho chcete zvě
děli nuže stan se"
Mezi tím přihodilo s rěco po
zoruhodného Lehká mlha na
plnila pokoj soustředíc se klera
starec Jeho ostré tahy staly ae
neurčitými mlha kol něho stá va-
a so neprablednějíf a byl by
se musel kdyby tak dUe so dJlo
úplně zmízeti
V tom samém okamžiku opa
novala Aléu zvláštní slabt Její
spánky bušily avšak bušení srlce
utichlo a okonČiny zestudeněly
Čím více mlha vystupovala tím
více ztrácel se stařec jako stín a
Aléa cítila že usinv
Konečně stala ae mlha hustou
tak ie stařec zmizet
Na to alyšeti by t hlaa — klidný
a rozkazující blan maj-netisera :
"5pi a pohleď!"
A Aléa klesla bez ducha na
zem
XIV
Tělo Asaléy této ubohé šílené
která někde v sť ra zámku sta
rého Bakouska narazena byla
kleslo smrti v náruč
Avšak duše která onu němec
ké dívky dosadila o&a tajuplná a
snad c pekla pocházející duše v
to tělo uvedená probudila se ▼
bezvládném těle a viděla násle
dující:
Spatřila tré sester osudu s ob-
naienými rameny a Šedivými vla
sy jaké v mramorových palácích
sudíc bydlívají přes měl vlny oce
ánu hrčí Ona viděla tři sudice
jel básníci co staré a vyhublé po
pisují s Šedými vlasy a zvadlými
rukamí jak bez ustání nitě osudu
smrtelníka předou a pak přestři
bují
Avlak nebyly hnusné tyto sn
dice nýbri hezké krásné a spa
nilé jako někdo kdo ncm&že sa
stárnouti — věčné dcery věčného
osudu
Clotho odložila na okamžik
vřeteno Lachesí popustila nit a
Atropos na polo spět položena
držela jednou rukou svojí obnaže
nou nožku a druhou hrála si s
osudnými n&žkami
A všechny tři Iveholily a smá
ly se jak tré pozemských dívek
Šveholl a směje se roluvMi o své
lásce
Clotho vjela si do svých dula
se vinoucích kadeři a natahujíc
ruce pravila:
"Ach sestry neděje se vám tak
jako mně 7 Mně je dlouhá chvíle
"Mně též až k smrti! to jest
kdvbvsme smrtelné tvlv" pra
vila Iacbesii
"Já" odvětila A tropo sestou
pila bych ráda na ivět'
"A proí to moje maloučká?
tázala se Clotho
"Cítím potřebu milovali"
"Co jmenuje s unilovati ť tá
zala se Lacbesia
"Milovali" pravila Clotho "je
mnohem zábavnější než li co my
zde děláme "
"Nedá se upřít" mluvila La
chesis "ie raše zaměstnání jest
zdlouhavé Vyp!řiuj#m řas tím
le jednu nit upřodem abychom jí
konečně přestřihly
"A tato nit" dl Laeneais jest
livot lidského tvora
"Já ji uatřiKnu pravila A tro
po fca kdy 2 bud přestřílena te
dy zemře Člověk Jo lo hnnsné !
"ProS?"
Proto ie bea roadilu snad i
nejctnostněji! lidi asmrruji kte
řfi !y zaklonili! ještě na živa
bfti
A Atropoa uhodila rp říč
ním n&ikami jak nezvedené dě
ko Nei n&Žky padnoec na mramo
rovou podlahu spCsobily hřuot
Tím probudil ae stařec v koutka
aila arpíd stařsc to a velkýma
křídlozaa v jwhož vybal !S ruca
kosu držal a zamračil ee
I vy lenelkyy tak iálita má
nlnír
M"j otče lay jen okamžik c4
"Vy nemile právo tKlpořivat
pravil stařce přísně
"Ale mluvila Larheaia a -o-vzdechem
avodaoa ait "tato
nit jt ještě krátká"
"Myslil ? prm!vit póla
etařet- Přvďjea dáU m4 roani- j
lir
"Budil" pravila A tropo já
mám řasu a moha lekat
"Ach! Ty dmaíváir opa
koval stařec
Jest to lití male neb lenyev v
tomto okamlika spřádáme f tá
zala Clotho
"Jest to lití male"
"Jt krásný tázala a rit2
vá A tropo
1 -VIm kriutt- tta!il l -
"Tím víc dlvodl aby etra
pomaleji předla Co ma týč#
odpočinu
K torna nemál času" pravil
stařec "Tento Člověk jest šlt-
zen zemřít
Od koh 7'
"Ode mne!
Avfak Atropoa aeavadla all
ky pozvedl V ni a atol!:
"A kdyl nechci ~ —
Stařec poatoap t Ukat Zf4L
Atropoa pokrajovala:
A kdyl nechci stále srrovat
a slepě vral Ji- kdo mm mSl k
torna naliti
"M6j otče i rvtiil svila Lah
siajemoým hlasem "odpuste es
ií sestře nyní e spouaejict Zvlá
itnt myšlenky kolaji v hlavě ja
jiV Qnd oh!ižel na tři svých dcer
a promluví' :
"Jellí r dy raně ievaJm
valar Nyní promluvila Qctho
"Atropos nám právě vyprávěla
Že by radej ebtěla aa aeaai liti ji
ale myslím že vi ?ori#!eiky kris
nějlími p!eJtavuje nei skelks
jsoo neboť my ježto osadr jrih
upřádám nevid!i jme jich
kdy"
"Od nynějíka thei prvé vtJěi
nel Bíasrtfm" pravila Atrop
"Slanil se jak chce i dpově
děl stařec P©U#- aahom T
A rt znamení vaada otevřela
s zeď salonu a ohrometé atrajlo
přodstavovato díl světa r obraze
onoho světa na aěcnl Atropoa ni
kdy nebyla a který 1 předmětem
přání jejího a atal
Vidí usraívsjícl s krají&a jvst
to švýcarsko
V pozadí ukrývá l4vý kope
avoa sněhem pokryto hlava ▼
oblacích v předa aaiaivi sa žela
né údolí tichá jezero modré jako
blankyt neb+aký a domek a ven
kovskou střechoa a při teta květ
natá louka ca nfl červeaavé stá
do s pase
Sluneo jeiti a#vyiío ©baorjt
purpurový jet krásné tetat jitru-
Co zatím Atropoa cli adiveei
pohlíží na toto nové divadlo ate
vřou so dveře ebatrče
Dva mulové vstoepL JeJea
nes ros pt4 piždí Vyhledali
kout na loaea a ohíílit a opatr
ně kol sebe
Jsousamotai
Na to svléknou Molti kabi-
19 křižuji meía a pohledy jjvk
srší žir záitě
"Ach! vzkřikla Atropoa od
vrátí c oči svých
Na nové znamení owada zmiaa-
lo okamžitě vše Švýcarsko loaka
a muloví hrající s svými livoty
"Kb předa dcero! vezmi své
nfilky do ruky vidii 1 ti na
skytl obchoď" pravil stařs-e a 4-
šklebkem
Aviak Atropoa s# aai ne po ha a
U
"Nechci T promlaviia
"Ach! Ty aechceiř"
"Ne!"
N v r í aasmál sa stařec hroaaě
Bodil" zvolal "badoacaě b
dei bea vlatf vtle mrrovat
proti své v&lia ne víra zdejako
jindyeýbrl na zemi kam t
vypovídán) a kde kaldý který
U milovali bude wmřilt
Jdi!-
A jedaím vadechaatia klesla
Atropoa 'mrtva k noboam oaada
Drahé aUkaati sadica o4kra%
ly s k stému Hla aebeť osada
ne mol do tpřitu
mmm mmm m ws aws eassaa mmm
Kdyl se Aléa aa avé mdloby
probudila uposaeaal aa teato
svlitnlaea a pravila aiaieeě:
"nyní vím kda em"
Suřec jehoJ svým strýcem na
zývala smtseL
Bayeaoa4 v tes aeapal albcl
třeštit kdyl ji spatřil
žena tajuplnou moci oeada ob
dařená pohlížela aa& taskavi a
mluvila : "Ty jat to jehel jat ta
ve snu svém viděla ty který! k
aoaboji šl a jehoi nit života na
rhlěla tea přeutříhaoatt
"Nyní kdyl jsi ěíUaf aabaJei
mna více milovali I
Avěak Ty asmil seaafili a
ji tě roSla miWvati f
Blížila aa k ubohému tlleaimv
▼tisknouc vřelý polibek čela je
ho iMIflJAAMMki fcffísajlk ěsl
r
By lo př4 zvěděli pr4 piUa
lh městeěka kda mistr iocfcýlek
měl haký domek a okay aa alici
sváželo a zlaté obilí Při aejiati
povětraoatí kýlo a e biti 1 aa
ailřak za SI eprckaoat a OZt s
}ara milý ja o lafeta posyticlsas
bwpodáři Nil mistr aeckvai
j po4uhné obavy neměl po'f a pru-
kdyl ktof44 vl awfcaaa ]
!♦ vrkl sa cíl alaaf eá
— saělř avlj racovi stolek ar
vsa okna — vykakt a £
nil k ! v pft-l kafc]
kaa stJtarkw Uwri m4 f~
asAsaky T NvU aaa !
4eftkv srat jak aUt a Wáaaa
arová rákosová — II IW ty k
a4 Kovaa4ovy t j r4 v$
eko pl aiasa f af — - Lea
1 také vosi a jk tKf atarý
UkLa a — Ut mm za H
bale v l-x"aa!- PtvW tv a
podoka4 KČt obrsx! aai fUs [
ně aelekal o4 leay eIvě-ii a
kbátě aa aakala e 4rie
aaleaýek rk a aa! k?ef4i
kladívka
xbýuk byl taUJý el iuklé
Im vzrUta a kfv aari:ýk vi
ček ♦? kWré tváit jaký výraa
wpaTtVti 4iáva)j přiaaet
tleje ža jeln %yhk eé
I diě dewtlky Uii awkía saiti í
vře svoa paitka a vyp-aXaa ]
v Bia!ka% pl shrbiv pwla
vhs v4Ie aulv' di
smlia Kiku4íV Meai ji v Maí
aXa aa r ah rjww v
ié kaělkéUtyč tě lvilé
které tétaěř p4J#vUt ewb4'a4 p
stavy zakrývaly J4 aa mU:í
ka pa kter it altal isek a
do aěkl — Nktk fi
pracovala # pra taxa utía
saaalrli abyt ta děJtn — -tíem
m vb átaías jK{- t kca
kaldcasthori íiai Prvt
til e také aákle J } IUeW J a
aColjHs at r kvřéii Umv v
pořádku r f laí Ne UřU zta
jila pásy tary — "Teak
zaá klak v práci jak U le h ---íot
si rá j lych alv ms V tr-- S
v a teístji — tuie% ta cat it© !
iřetlt-e k !esiii" '
rhýtek Sará a i kta i
a "P-Jivá! se a kiaka tksi
-iaeCisí
světlo zářivý O Vh p
ď pjJ-
vzaia la t a ilave V-?y
ka m utl a lul~ i 4 # _ v
oetal aamotea tM vtuki'
ŠUpai 4řitl
Jttto avláitai yt v
jzbi kiee a j -lí&4 i
avykl aihle aaioie řkl y%&
1 tn h:x uvtíUJsi aílrv íJ
dcpsd my 'aza tiá sílkala
jdv at-i -e a l 'iě tv
m ji prowtttaf a zaia
F l
a weío e i a aa tr aa aJ
" —
su l p!aě a lila w tvá jeW w
1 iv val ok aaVývala větUWa te
waa IUT4 tat tutali
kdy jaeea svjxmus }iti W4mm
dosaka jakw ~4mi tuaryl v
takový Jo jaa daěl Ui
pd stroaieaa 4přivaje ae
avaka ptata evrhkái brakl
v vce-4 trivě i třepetatieaa
saotýla ve vlacka Bt fy t
přeee bfOl dby ivadykl
-ílovik e-vávaa f-íkl i t t
klada ale itadr aaea v
kap pink teakaavýci wřífcria
kS veeeli draWvé a bealá dev
cata k torna kadW a taaee — a
co aa Je % ie ta Tooďa a!atl C#l
byek aa ai ayat dal f — Ca ak
to k acb aatetr koveřkt aataval
atiaaowlaě 4 práco r p-ky-hovaly
lenivěji aispiaaly va
kliau Mlaif mal aaki4lt aa
okaem ! té saodrl řiaii oblok v
kolem byí a a teplo aal
beeděky !U?i ák!é khJÍ
zavadivši aeba vy ra ' jej -bledl
ae a vi-il le t ma'a zlat
vi atlli jakýih kývá v Utě aa
t4rt Pravě výlet p Uak?é
bole kdyl s mitr přitjíil a r
ko aamivt aby iv chytiL Ba —
ba — zazaeSa to asser kaleaa
hlavy a malka Vyla aa tahali ek
aa vyIJtifc ťhíěl právě imětí
svi maaévr opakovali kiyl ae
avea?( aa dvéře aak'paJs
"Je dále poHsf a tevřeaýst
dveřmi v záři 4eiW evella
veila l jiaky dívka eky?eta4
krásy Podle o44v kjú
alalebai II la v v ai} ree4 aři
zářily Jak traky ai rtlemi
w a? IZ LI '
vyaoaým řeraým Nsm „
pM araaay ttru a
rasa kryla krakaaai aia4
kolika spiti a káJrwk sa-
dro Irěrovaík 2íoa kvit
kvaea sakatc a bilo aaoJř la -
mova aálrk b k
paaíoikyaaaalé paaWk 4
vrvaly 44v lt rae ky ty
rc ki4 a %akov4 MWi a jesa-
tt I byl U2k mrxi
11 a:4 Urvy iy 2t -
tovjm nr x rfea a
ptt poaieaa aa si aa ti aa - atrv
_ Ol V __ _ _ 1
m 3
Střevk-aTT opakoval
iakoby ky a abezJ}%-a£
ta aeb4a a vali ska a lál
6f" I"jbj-fal (
aikl -aa tv ar aklr bti
i' iniJv
T 7 "
tJ Jt í J íStí" Uí
aě-Nkla ake a
kMa aaeKl 4élk mv
ké by byly t%" pav a
aata a aka D4 -
baalo abf atřevV -! ailr
pomáhal Hli P T
TjkaobircítUaýviaa
jeala4ýkaljekek-a4a a -
pit ! vystvi a po-
r' " "J-
tottfafvb 4t vlak je aea
tik vla- vavaí
k! ťaia aika kiavy
? i4- í4 mm 4"- 4a
asédku a -Ji k4 afi
baj řk Va"# tmi sairr
ai 4 }Nt4 aiarji týt"
Tii %~Jy aOr kvai
mimtr a A?a2iw m:rr M
aias m kHíka Wr aaI i
aa eks mm skHaii tkáJh4ts
akl#va" — ky ltf p
mmumt "J# ay tsf la
f řsil bsvW! m Ta a! putkaia
mm agáwiia kasitJKikm í ' a -r a L t-+mt vl
aTrik La%Z H i!lrw"!M vyk4 by l txk
£! a t fcrb 1 lta a kct ! bViaa 1 aet Ta tři-
U k vyevL Bvú taas fH
f-rval
aavraaeti
kei-va ?
k!vl % vlfT ummi+imi a t i
tWi eva4a(f-a kre ít rk !
Jak byla v aoe-ra aeylerpa
taiá a av!4C m měetskýrřa a!e
týaa prai pasivaa akha
ks e4 díva 1 aLa U trjeavo
fřoí" kalka akýva! aeirot
aca NaKl aw- tej-r aaitř
arvvaa zSkvpai liti Z víak
tvaa aeě4i: vyti!! tójje iak
íi4 zraky aa alit a ae-kl
láaaí kalOé htrnm aa dveřmú
Pfi Ua Hitá4 aairy kl
4al k aeí4 je aJ Seáaal ae
na k a --rvtv 4é? iikvav rvzweue a aafe
aaWaaíha paal&£ka aaiř-ví aaj - a4ira fř ítvy k!iaa
Ak ja'a %!at p'rtřrtaí% kJy I Jřv řv- h- % wi ] r$e~
ta keska te-l ala v rar ' křalá aiy oí'k ja aeaaúéaa
lilt ayl sy j Ual hhml Wa a- iaJae 4wr vi Jy vfee a vica
áai k tv aár kW:4l ře- ai-i ett aaptala P
te váe pav Maň fcWy
Seeael a ča4 awávaJL
-Pwef kUa pa saietK diva
er t e w i jp w "wi w w
k ly 1 e!ra aee
M r e aar-á' ! i jfev W H
i -3 :
Viá vaj -E i '
k -v :e-l sval
a'ác
— a- aeaií
aáa t-r
to
mim aa r i t 1 il"
i ie a i t-iS — '
i)!
- a
j j n 4v Nv 2"
1
a t-f
-
Ty:e aa Tr-it
Z tra i ti
1%
Vifvf ařSii "f
A v tjkl fraz
M ditTe mtj
-V"i irlllí vk-~ -ia
tailr 'kisi salřere ta't 4
£p VJRLjh W W aeSiW vr
-Slyty by fy
"t w — tntrti :y avt
val a SNratea Bal- SLa bral
i ř"
J — a visiÁa eeJivka j
-kiwbv tem e iokr4 řek V Fh
Wea ale tkk e-l4f a'
y aai
f
i aa iara ay-Hasa aplv
j llaě!- dvtíml mr aa o -
f k a ítvevictvi a5 tvaS
f H Wřvi-aa vrk rk— t-I
atrevW p3 4aae a4
í MaLej a axWpvě4í
lece iseva aa aasra
ia'- vkvU rřřak a-' pk
a!e řek?: klai" SI y ': a ala
řakaa saSeaa TaaU a p3:4a
mao a abavt ma ara e
tatak ms I j tak řtveraíi
-lvřre pravil axíatr a ti m
polá val děvčeti raka "Zieraaa
ie tady j-iete a # A!e a
aaaxval e a 4al a atrai 4a
a&kha
Da ka ? — Pr3 ae pf~ 4e
Ufranatr — S t-aa vyklsjeaia
aa dveří !U elr aa a! ekaes k'a
iklz aěalikrá a br4l a ti
4_ m ďu-m # Kr4Jsl m I
zayvíiX k Jl vt ? U mtr by l a'
avěUása rualteL Nepřroea4
fOjeal a síar-aa jek lee- pH-fevl-
m aa mjL Zavaiyvl si
a kUbka Kiyl phila kýt
kavi 4c-Směl al vertáaek a-t
aeaf a pprv4 e e vazvi b44
ka sváteai kabit jravi! Pa#a
mawim aěkasa a laki piva
— tě drž! !- řekl lea O-
vleaa ale aeeayaLla la a ai k
riaa vráii
Pajataa e jfeě jak 4líě ta
ým boa! fUohl a aa
maz kaa Tra bábi Cata UveJ
rm -
j ae-f i vvkloaati a
J mA vvWaíi bvía
j M m
1 _ -
eětib kavah seáaaedié
j mKtUi m k
a„U4 awa ra iak i
xM9k„ Wf tr „
m % r-tm k% -?tw
t1%ffJk ow ti
: Jhr „fm kri
4ra
- Jkí rt
ta
i'
aa kI
aia mawv ioiek p t
m - -e % ewaa B S J ilWWP-
a a caaecat &4Kan aaaaoty
i ?!r
i
y £áe£
waaOl vel
vt "
abylpamětalk T4 mml
dHvěaf al aa a kaielaík
j 5 7 TU a
t M
bi
♦ibeili
s % ymsmm arasw -e atsí!a
ka-
!ati xi ii wíx-i
valx 4aa éii aX—a-1 vř4v
ísaaaa bavil r iiaaL aiMMt
I ra4ie4 a kSie ki kkvwa %
atíaal výval ae4 vil
£4 f i kil a-k třv
ktAtoi kWf rkvKI -
i p j %f u
f Prkr4L SÍve-aft 1
j - %
4fm toi aakit
% HrJf % ti
t k t-'_
▼aai tlT % l :- r £' zT
tis efc ltv4 víiry vyf-í-i-v%!y
CXti! aavaír dar-s-%iká
ai hímy zata£
aáýk 1
Na kli S hi t m--ibmLl T 90 v
UskT t-á4 Sc4 Jlkvy" ja #
řr f+~t un ItI U k Nv
% Mr (4lM v 2 a: k cé f tk
vs aaU-4 -Utr%' aMA
taa: -Nk'% Mřvmk
li
s ua-)tmti a aa ř aenJ?í
twřKeea'a SVaaa a&y!a m~
tik pivaj-a ak£a sa-
mm? aarevě erd dÁ2
iia aie -K r4i4 tea sp-isok
j- a a jmi přvaea cLájí% e Jí
lihml lca:a-ě m JsveraJivá
cka k Kiiai)4ji aj ira jsc- Ne
al fhkl s-ajrýatA Wtkt !osk
locré ÍVasW % kiv ky s£a#a zá
ira tará asmř-ela' — ia Jivíe
fraceki jr cai i-i ftalázjua sa
av:4 raai aisra áyíaa v
pwíi-ik Sbírala tedy řeivkv
' pé Uzť h sal a-eakl a
i aií:W oi} 5- 1 1 aai 4vkaJk
í ÍT t
ee-era a~
-í U:k v z: _ st b-! f kapey
a a 1 p x i tíatfoea
í t+ la Sí-' jt T lvi za 4-
a% % j a
kr%
narvi
i
% a ta aratjai
i %x 'va
povk-ť
I Hamtjursko-amenclcs
C % air~!u4t f tfr
íii-il SvZ-3i
t i- i v- r- t-i r a- ? uk v aa
do NEWYOSSr
ka24j-i pasr
i N YoLiKl UAMBUEKr
sajf iz-i x r"- %
i _
t k Vm v V t — i m
i avt v
f
2 IlLuabirka sk# Njv# Tka
L a 4ta t líi- alu I L kaj $TZ
1 ijt ? a l a k l 1 pajr
2XTí Uaabarka:
U ' ' t- Jjf
iaaeaipataet tk ▼ papurtrfe
lěu s-l l— 1 r-l y-ari ptóle-K--a
t a Uaaniavka 4
AUGUST DOLTXZM
KrNUAlílTAC
1 EraiSir3CT
c s il:cuari k U is
$1 Br4aT X T
Ciicajo Rsck Islosá i Pištíc
TTa 4irt l eatral Rete
T ELKC ť S T Ř E I'N t CESTA
C-AHA C0~CKCAG0 A MA
Dra tUTst iv!it3I
Utir reilrt k l-ial ve
rVvh TÝirh tf?rli r
9
T A £iria
laT
Wkai zuael atTT tCT
Xra2ua
EAXS VS CITY SAi:
seseaiswa-' eS 1'f!Iřr's's
9m mm- mv0 mm mm #mutý&&
'& eašk irtkX
I
I Not T r IL a-auu
V BMMrU nim vm a HI Ul
j cm ti a -% -tx a ta a J"
a V f tiH- kja n b
I t niaiN Wn ' fcw r% m niirtfc tmm -
-at mimi " t"t7
v wm c — iwufw aw a
a huHMM líními fmm — i gmm
V v p-innr t eai
in
~a
as a-r -%► -mři Nnt m a
- ~a
B
a i ii m m v- T
C# 1 Cj-5fci --r