Povidka
z
dejin
domacnosti.
Rozina
Ke dni sv. Anny leta boziho 1302 pfi pokhulecli ve svem dome osa
strojil pan Hanus Ruthard ve mglemu syskati se zacalo. byl ji
svem dvofe veliky kvas. Cinil to poslednejsiho casu v nekolika lis
na uvitanou a k ucte panny Ko-teeh tak dutklive nazpet .volA
ziny. jedine dcefi bratra Jifiho, val, ze se koneene zas do Hcry vy
toho casu mestskeho rychtafe. .praviti musila.
Velike polmuti panovalo v roz-: Psalt' ji mezi jinym take takto :
lehlem stavem. a hlucne hemzila "A radost velikou mi zpusobis,
se celed' v prostranne kuehyni a 'icero ma. kdyz konecng i na to
a v boliatych sklepcich. Delyi se pomyslis, abys nekteremu z na
skvostne, ba knizeei pfipravy a'wh uslechtilych mladeneu ruku
shanelo se, nac jen tehdejsi vy
brousena chut' pfipadla, co jen
hrdlo raeiti a srdee potesiti moh-
Skoro cela Ilora byl a toho due
na nohou. Jedni se chystali a ntro
jil, behali a vybirali: jini se pfe-
ptavali a vj-zvidali, eihali a prod-
povidali; jedni sli koneene pfes tvaf
cele mesto za Caslavskou ')ianu; "Jen aby se nikdo o me zaopa
jini stali u oken anebo mezi do- tfeni nestaral a v Hore jiz do
movnnni dvefmi, aby na ne polile- konce ne!" pravila pfi tom sama
deli. Cokoli Hora vzacneho ohova- j k sobe. "Rozine Ruthardove ne
la, bylo dnes hostem u pana Ha-jvoste zenich v Kutnohorskych
nuse. Bohati rudokupei, cili po achtach. Ale podivam se na ne
homicku: erckaufefi, ctihodni zas jednou na ty zamilovane.
Sepmistri a vazeni hornici, jakoz i nevgstochtive horniky, a kdvz o
jejicb pocestne manzelky, kvetou- k0lo nine jako n.nsky okolo svet-
ci dcery a svarni
arni synove koch.ili
se v rozmanite rozkosi pfi skvost
ne tabuli a pfi libezne hudbe. Ne
byloC zajiste zive duse, kteraz by
hostinsky dum pana Hanuse po
zde na noc opustivsi, druheho due
nebyla s potesemm na vecerni vy
razeni zpoinmala a mnohymi slo
vy cbvalu jeho roztrusovala
krom hlavni celeho plesu osoby,
panny Roziny, kteraz byla minu
la ctyry leta v Praze u boliatych
pfatel ztravila a nyni zase ponej
prv mezi krajany se zaskvela.
Panna Rozina byla divka nad
mini spanila, ohnive mysli, plna
podivnych zadosti a napadu. Ja-
kozto jedina dcera nesmirneho bo- ?vych srdce Kutnohorskych jino
kice, kteryz byl pfed jejim naro-chn. Ysickni snazili se nabizeti ji
aenfm dva zrostle syny pocboval ( h.zby sve jako ' panovnici v. nsi
& oplakaV potom manzelku, ves-; ;oilosti. iako vltezce. ufed nizto
kcren Dpklad sve lasky na posled
ni dite pfenesl, vyrostla v rukou
najatych pestounu ovsem o rano
ho volneji a pfi mensi kazni, nez
kdyby ji byli oei a ruce starostli
Te matky hlidaly. Placena celed'.
"vidouc naramnou lasku pana sve
ho k zrustajicimu devceti, vyko
navala ve vsem vuli jeji, aby si
zachovala pnzeri panovu; pan Ji
ff sam nemoha pro hojnost svych
hornickych a obecnich zamestna
ni k vychovani jejimu pfihlizeti,
spolehal ve vsem na stareho du
diodnika sveho, jemuz byl jakesi
dozorstvi nad vychovanim dcery
ve odevzdal takz pucela a vy
kvitala deva jako bujn; prut pod
iirou oblohou, jehoz se bedlivy
prat cloveci nedotkne.
. Pfi torn bezuzdnem vyrustani
neznala dcera Ruthardova v pa-
nenskem veku vetsi radosti, nezli
beze vsi pfekazky pozivati rozma
nitycb zivota rozkosi, a jeiikoz ro
dem bohatstvim, duvtipem i spani
losti snadno k nim pfistupu nale
zala, uvykla si konecng tyto roz
kose povazovati za jediny a ncj
hlavnejsi cil, i neostychala se vo
liti vselikych prostfedku, ehtela
li kdy srdcijnebo hlavg po vftli u
ciniti. Nerada opoustela tedy Prahu,
kdez nachazela, co se ji nejvice li
bilo; pochlebenstvi5 lichooeni a
xamilovane pletky s jinochy ze
vzacnych domu. Ale otec, jemuzto
pfi hornicke peci sestarlemu, ou
radnimi starostmi sklicenemu a
oro
't Zhotoven die pf efpisu, zanechanho 1
mouorymi starymi mmcny, osveu
iil te
SORO L
podivuhodng usp55nym proti
ialudeentm krecim a zaepe,
bclenf v krku, zaduse. bolc
ni hlavy, neckuti k jidlu, na
chlazent hlavy, atil. atd.
Vvrabfn u tcZc snolccno-
Sti, jc vyrSbJ proslaveny
Pain Expcllor", stare
spolelilive mazani.
Prozlravy 6)ov5k chova
stale po ruce lahev kaz
deho z obou. 25c. a 50c.
Te vicch lukarndch, neb u
F. Ad. Richter&Co.
74 80 "WashinRton St.,
New York.
Ruthardova.
Od Jos. K. Tyia.
podala; nebot' bycli nerad sedm-
lesatiletou blavu do rakve slozil,
nevida tebe st'astnou a zaopatfe
nou pro easy budouci po boku mi
lovaneho manzela.7"'
Xevrle svinula panna Rozina
tento otcovsky pfipis, a maly ou-
smesek zohyzdil
jeji spanilou
ja toeiti se z
zaonou, uteku jim za
se do Prahy. Dvacet let. a jiz do
stavu manzelskeho ? do vecnelio
vezeni? Ne, ne! tak casne Rozina
Ruthardova ani svobodu svou, a
ni otcovsky statek za muzskou
ruku neproda !"
S temi slovy dala se do smichu
a chystala se na cestu v tom pev
nem oumyslu, ze neda zadn pou
to na sebe vloziti, ale ze vseelmu
silu puvabii svych napne, aby jine
o)outala a pak co hrdy vitez opet
zmizela.
I pfijela do Hory a roznltila
lined na prvnim kvasu u stryce
ioo qo.Cujao masaq ayuuuTf
siaaKO se Koriti : aie ji same zaaio
se pfi torn, ze nezvitezila a ze je
vsecko klaneni zezlu jejimu jen
pouha pfetvafka; nebot' nejspa
nilejsi mladenec nepadl v jeji te
nata, ba skoro si ji aid nevsimnul.
Pannu Rozinu to mrzelo tim vi
ce, cim ziveji si pfi tom na mysl
uvadela, ze byla az posud vsechen
mlady lid hrou oci svycli pfemoh
la. Snazilat? se ovsem pfi kvasu
tvafe sve co nejlibezneji vyliciti
zertovala i sniala se ; ale tajne
hledaly zraky jeji cloveka, pro
nejz tu fikajie ani nebyla, a srd
ce ji nepokojne tlouklo.
Take na to spatne spala, a ne
vrle, jako rozmazlene dite, kdyz
se mu hracka nezvede, pfechazela
druheho dne po sve komnate. My
slila na vcerejsek, a v duchu stal
ji pfed ocima zase onen spanily,
aie neVsmiavy mladenec. Jeste
jednou citila ono sladke, ackoli
kratke trnuti u srdce, kterez ji
pojalo, kdyz ho stryc Hanus uva
del jeste jednou eitila ale take
ono pichlave bodnuti, kterez ji
projelo, kdyz se mladik po dvor
ne poklong zase chladng vzdalil.
Kratky rumenec pfeletel nyni
lice jeji a kroky jeji se zrychlily.
IT dvefi stal mezi tim stary, ho
lohlavy, hubenv Bozdech, jeji po
lovieni pestoun, radce a duvernik
od nejutlejsi mladosti. Tyl jeho
byl zkfiven, hlava sklonena, a je
nom jiskrne oci jeho pozdvihova
ly se chvilemi a tocily se pod visu
tym obocim po nepokojne divce.
Ostatne nebylo na starei nic po
orovati, ze by s jejim stavem ne
iakeho soucitu mel. Stal tu jen,
ze hodal zavolati a ze nyni jako na
rozkaz jeji cekal.
Koneene se divka pfed nim za
stavila. "Zn.s mladika, jehoz mi
veera stryc jakozto syna sveho
duchodnika uvadel?" ptala se ho,
vsemozng hledic. aby su mrzu
tost ukryla. "Ja ho jiz nemela v
pameti."
"Jakz bych ho neznal," usmal
se stafec "toho milouska pana
Hanuse ! Znam ho zmun dobf e
pana Vita, urburniho pisafe, sjma
stareho Plichty. Jet' to mladeeek
jako panenka," mluvil dale, zpy-
tavyma ocima po divce stfileje
" a neni neuceny, nebot' byl na
outraty vzacneho pana stryce ta
ke v novych skolach Prazskych, i
bylo by divn, kdyby se mu nekdy
jiz o purkmistru nezdalo. "
"Ah tak!"' zasmala se divka
velmi kysele. "Proto mu snad ne
zbylo casu. aby kol okamzeni oso
be obetoval. kteraz k rodine jeho
dobrodincu nalezi. Nu. ted' se jiz
nedivim"
"Co pak se pfihodilo?" ptal se
holohlavec, divci polmuti pozorne
stihaje. "Polineval te snad nepo
v.ovny mladik?"
"Ten bv mi stal za hnev ten
ehatrny Avstfelek cizi milosti!"
prohodila divka hrde hlavu napi
najie, ale vfeni krve utlaciti ne
mohouc "Ne hnev ale nevrlost
a politovani vzbudil ve mne svym
nezpusobii,vm ehovanim. Jen kdy
bych vedela. ze se to stalo s do
brym vedomim a z praveho oumy
slu ; pak bych ovsem pak bych
pomyslila na pomstu."
"A to vsim pravem !'' dosvedco
val starec. "Nesetrne chovani k
mile tete a drahemu hostu dobro
dince sveho zasluhuje trestu.
nechf se stalo z te neb one pfici
ny. Ale ovsem." pokracoval ou
sklebne "tak se deje mlademu
lidu. kdyz jednou sve srdce do
praehu zahodi. Takovy clovek ne
muze pak oci svyeh k slunci po
zdvihnouti ' '
"0 eem to rozpravis?" ptala se
Rozina, smysl feci jeho nechapa
jic. Inu. napadlo mi." odpovidal
Bozdech tak ehladne. jako by na
veci nic nezalezelo : zatim ale da
val dobry pozor, jak slova jeho
divku dojmou "napadlo mi. ze
ma pan urburni pisaf davnoletou
znamost s osobou. kteraz se ovsem
pro nej nehodi "
"Tak?" ptala se divka zveda
ve a jaksi nove ozivena.
"Lide si dokonce povidaji," po
kracoval stary duvernik. "ze je
zenichem "
"Zenichem?" zvolala Rozina jeho
pfekvapena a krev ji vstoupila do
tvafi.
"J'sou to dgtinske hry s Adlin
kou, deerou po stajgifi Materno
vi. jenzto se v dolech pana stryce
zasj'pal," fekl Bozdech velmi
lhostejne. "Pan Hanus jakoz
je clovek od kosti dobry a lidu
vseho miloviv vzal si potom si-
rotka i s matkou jako vlastni dite
na starost, a vcera byla take na
kvasu. Mily pan Hanus mysli, ze
by zadne veselosti ustrojiit nemo
hl kdyby pfi ni sveho zlatohlav-
ka nevidgl jakz pannu Adlinloi
nazyva."
"Vim jiz, vim!" posvedcovala
Rozina mrzutg. "To byla ta bglo-
vlasa beruska, okolo nizto se pan
pisaf napofad otacel Ale podiva-
me se!" zvolala najednou odhod
lane. "Ilonem. starousi. bez ob-
i
jednej ho ke nine! Ackoli vcera
mnoho zpusobnosti neokazoval,
tusim pfece, ze panacek v Praze
alespoii tolik mravu nabyl, ze na
pozvani Ruthardovy dcery pfijiti
neopomine.',
"Davas ho tedy k sobg zvati,
panenko?" ptal se Bozdgch po
zorne.
"Davam ano, zvati ho da
vam!" fekla divka: "i budu hle-
det, aby na tu navstgvu tak brzo
nezapomnel."
"Tak? A co pak s nim hodlas.
, vzacna. panno?" ptal se holohla-
vy s mavm ousmeskem.
"Nebyl jsi nikdy okolo deti a
nevidgl jsi, ze dychtivaji po hrae
kach?" zasmala se divka s veli
kou snadnosti. "Jdi, jdi ! neptej
se a posluz me radosti!"
"A kdy ma pfijiti?"
"Kdykoli hned cim dfiv,
tim lip, aspon budu brzo u cile.
a pomsta moje napasena!"
Stary duvernik pokynul hla
vou na srozumgnou a odesel. Ro
zina zacala na mysli pfemitati,
jak by mela pozvaneho jinocha u
vitat. Nejsouc ale na teto mysli
sve pokojna, nemohla se take nr.
jednom a pevnem oumyslu usta
noviti. Mimo to se v jejim srdci
ngco ozyvalo, co na vzdor vsemu
hnevu jejimu ve prospgeh nevsi
maveho mladence mluvilo. Rada
by ho byla potrestala, ale radgji
byla by v ngm sveho ctitele shle-dala.
I posadila se na mgkke sedatko
a vzavsi do ruky loutnu, rychlymi
prsty po strunaeh pf ebihala ; brzo
ale loutnu zas na luno polozivsi,
do myslenek se zabrala, az pak j
najednou. jakoby sfastny nalez
byla postihla, rychle se vzchopila.
Oci se ji ohniveji zajiskfily. tva
fe ziveji zasmaly. Lehouhkym
krokem pfechazela po komnatg.
Netrvalo dlouho, a stary Boz-
decli vesel zase do dvefi
"Jakz je?" ptala se ho Rozina
kratce ale zvedave. "Pfijde?"
"Jakz pak by nepfisel!" usmal
se stai;v duvernik polotajne, po
hodil hlavou a vypnul potmgsile
pysky. Potom se obriltil zas ke
dvefmi, otevf el je. a pfes prah
vesel Vit. syn Plichtuv.
Urburni pisaf byl jinoch etyra
dvaceti let, stihle zrostly, kvetou
eich. uslechtilych tvafi, ale na
sva leta velmi vazneho pohledu.
Cely zevnejsek jeho byl obraz ne
poruseneho pokoje. Kdyz se mu
clovek do tichych, miruplnych o
ei podival. musel mysliti, ze v te
klidne telesne schrance zadny
jn'iidky anebo jen zivejsi cit ne
vznikne : a pfece byla duse jeho
ourodmi, kypra puda, kteraz je
nom na oracovu ruku a pfihod
nou setbu cekala. aby v ni zivot
bujngjsi procitnul a na denni
svgtlo vystfelil.
jMravni povgst jeho byla jako
padb snih neposkvrngna, a vzac
ne dary ducha jeho od hlav nej
vaznejsich uznany. Mimo to se
radoval z neobycejiie pfizne bo
hateho Rutharda. Tomuto mel
vlastne za sve cele vzdelani a za
nynejsi oufad dgkovat; za to by
la vsak take oddanost jeho k do
mu znameniteho rudokupce a dr
zitele dolu Sekhartskych velika.
Jinak ale byla cela duse jeho tak
f ka pfed celym svetem zavf ena ;
vefejne udalosti se ho nedotyka
ly, neinajice pro nej Ziidneho pu
vabu. V srdci svem byl toliko
tfem. etyrem osobam mista vyka
zal ; po jinych netouzil, ackoli v si
na obecne pfizni a viiznosti velmi
zakladal. Ale blizsiho spojeni ne
hledal se zadnym'. Proto se na
veerejsim kvasu jen take potud
bavil, pokud se stykal s osobami
jiz davno dusevnim svazkem spo
jenymi. Ani sama panna Rozina,
ta velevitana a ctena, nemohla
zfetel jeho na sebe upnout.
Neco jineho bylo ale druheho
dne jeji pozvani. Na zadost tak
vzacne osoby. jakoz byla dcera z
domu Ruthardovskeho, nemohl o
vsem ani okamzeni otaleti, ale mu
sil jiz vedle sve pfirozene usluz
nosti lined na cestu se vydati. Co
by vzacna panna od ngho asi za
dala, to mu vgzelo jen v prvnich
okamzenich na mysli; potom pu
stil vedle sve obycejne mirnosti
vsechny myslenky mimo sebe, po
spisil se starym sluzebnikem do
domu pana Jifiho a stal za malou
chvili pfed spanilou jeho deerou.
Stary Bozdech se tichym kro
kem vzdalil, a uslechtily jinoch
stal tedy pfed kvetouci pannou
sam a sam. S licema ponekud zar
delyma se ukloniv, ptal se ji hla
sem jemnym, co by zadala.
Zhavym okem pfeletela Rozina
puvabnou postavu mladence, je
muz oufadni c-ny sat nad mini
krasng slusel. a veskera mrzutost.
nediivno jeste o ni se otirajic, pr
chla z iiader jejich.
"Odpusfte, pane Vite!" pro-
mluvila k nemu libezn.vmi slovy
"odpusfte. ze jsme vam bezpo-
chyby v dulezitgjsi praci prekaz-
ku zpiisobila, nez jaka jest nav
stiviti prostou divku Slysela
jsem vsak o vas jiz tolik pekneho,
ze mi nebylo mozno touhu pfemo
ci a nepozadati vas o nejakou
sluzbicku."
Pfi tom se pfiblizila ke stolu a
sahala po ngkolik hedbavim sesi
tyeh listech pergamenu.
"Sluzbicku. vzacna panno?" o
pakoval Vit s velikym podivemm
a oci jeho lpely se vfelou zveda
vosti na spanile panng. "Ach.
coz by to mohlo byti, cim bych
jii nepatrny mohl poslouziti vam.
jizto se cely svgt kofi a k uslu
ham nabizi?"
"Cely svet?" prohodila divka s
malym usmevem, a duse jeji ple
sala, pozsavajic na jinochovg po
hnuti, ze se ji zamgry dafiti za
cinaji. "A myslite, ze je dobfe
cel,v svet k jistym usluham po
zvati? Coz nenabyvaji sebe men
si usluhy jen pravg tim velike ce
ny, ze je toliko od jistych osob
pfijimame?"
'A' ja bych mel tedy mezi ve
like ceny, ze je toliko od jistych
osob pfijimame?"
"A ja bych mel tedy mezi ve
likym poctem vasich sluhu a cti
telu vyvolen byti ?" ptal se
Vit, nemoha jestg pochopiti, proc
jej tato zvla'snti pfizeii Roziny
potkava, "ja bych mel vyvolen
byti k sluzbg, kteraz by u vas ne
jake ceny mgla? 0 mluvte, vzac
na panno ! at' dokazi, jak velika
moje ociaanost k vasemu zacne-
mu domu a k vasi usieehtile
osobg jest."
Jako mihnuti sluneniho pa
prsku pfeletelo zas kratinke us
mani tvafe Roziny. Povstalot' z
tajne radosti, kteraz ji naplnila
pri panieke ostychavosti, s nizto
Vit posledni slova pronesl. Neod
)ovedela vsak na ne. ale vzavsi
listy pergamenu se stolu, fekla :
"Kdyz jsem mela Prahu opustit a
s nejmilejsi pfitelkou se rozlouci-
ti avsak abyste prosbu mou do
bfe oeenil, niusim se vas jestg ze
ptat, zdali jste jiz poznal, co pra
ve pfiitelstvi obnasi?"
"Me srdce neni ledove." odpo
vedel jinoch s minr'm usmar.im.
"i tusim, ze bycli velikou cenu
praveho pfatelstvi dobfe vaziti
dovedl. Ale stgsti mi az posud tak
dalece nepfalo. aby se mohl
pfatelstvi mnohyeh osob radova
ti." "Toho si take nepfejte!" fekla
divka rychle. "J,a alespoii myslim,
ze se pfatelstvi jako vzacna byli
na v kazdem srdci nedafi, a ze je
tedy ani mnohym osobam darova
ti, ani od mnohyeh ocekavati ne
miizeme, ma-li mis pfirozenymi
poklady svymi oblaziti. Ja posud
srdce sve toliko s jedinou druz
kou zdglila. a protoz vam nebude
divno, ze je mi kazda pfipominka
na ni velmi draha."
Tato posledni slova pronesla s
jakj'msi polotajenym povzde
chem, a zraky jeji spoeinuly pfi
tom na Vitovi tak milostng, jako
by mu chtgly o vroucnosti pfatel
stvi jejiho povgdit. Potom ale o
bratila je zase pobozng k nebi a
mluvila takto dale: "Casto poz
dvihovaly jsme ducha i srdee k
vysostem v krasvaly jsme ducha
i srdee k vysostem v krasnyeh
modlitbach, kterez byla darem od
nabozneho a uceneho kngze dosta
la; a tyto povzdechy duse kfes
t'anske vyprosila jsem si od ni pfi
svem odchodu, abych si je k po
tgseniopsati dala perem umglym,
jakymz pry vy, pane Vite, vlad
nete. Nebude-li vam tedy obtiz-
no
(Pokraeovdni.)
Kazda reforma byla nekdy
soukromym minenim. Vefiti ve
vasi "lastni myslenku, vefiti, zr
to, co jest pravy m pro vas ve va-
delne ceny, jednejte tedy ihned.
ODVARKA
BEST PATENT
PURITAN
purita, prodej
$375
7T
I a. mam
sem soukromem srdei, jest pra
vym pro vsechny lidi to jest
genius. Clovek, osobni povzneseni.
jest jenom veliky zjev. Kdyz pfi
roda rna nejakou praci k vykona
ni. stvofi genia, aby ji vykonal.
Emerson.
Zena neustoupi nikdy, i kdyby;
byla nejmoudfejsi.
Nejvgtsim poctem svatecnicK
lovcu vykazati se muze honba za
stestim. '
Mate slabe plice?
Usazuje se nachlazeni caso ve vaii'clt
prsou aneb v pruduskach? Ma vas kaiel obM
ceyne dlouheho trvani aneb jste nachylni k!
castym krenim neduhum?
Takove stiznosti maji byt osetreny okanH
zite hlavne uzi'vati se ma hledanych a leci
vych proslredku jez obsazeny jsou v Scott's
Emulsion, Tyto nejlepe vzdoruji souchotina.
mi jez casto nasledujf.
Scott's Emulsion obsahuje pravy rybi tuk
jenz zviaste sesiluje dychaci ustroji a Ha
pravi hodnotu krve, dzelatyn jenz ob$aI)tf
tento prostredek konejsi a hoji jemne caster
hrd'a. Scottova pripravka jest predpisova.
na nejlepsfmi speciaL'sti. Mozno koupit ji V
kterekoliv lekarne. (17-7)
Scott & Bowne, Bloomfield, If. J.
Zde jest neco
z ceho se budete
teiti
Beverage
Jest rizny a chutny
Pnchujthoto napoj.
bnae se zamlouvati
Cisty Lahodn
Obcerstvujfci a
Zdravy
ZKUSTE JEJ!
Storzuv napoj muze byti
proddvan bez license Spoj.
Statu a prodej jest chra
ngn pod prohibicnim zako
nem kterehokoliv stdtn.
Prodava se v lahvich aneb
v sondkach.
Storz Beverage
and Ice Co.
OMAHA, NEBB.
ZLATNiK a MEUUf)
v Dodge, Nebi
Hndinkv snravuift
w - f(
Vsechno zbozi jest zaruceno.
4Adolpl)
Schlosser,
If- B
koupi tento krasny a velky zanovni automobile
ktery musi byt prodan co nejdfive. Chcete-li
dobry a zaruceny automobil za ctvrtinu, pravi-
Hlaste se u (41-4)
BROS., CLARKSON, NEBRASKA.
Vase peceni bude lehkym
kdyz budete pouzivati
"PURITAN MOUKU"
Puritan mouka jest vyrabe
na Wefils-Abbott-Neiman Co.
ve Schuyler. VCIarkson na
u A. V. Hojtminka.