VEJCE CO POTRAVA.
Pise Dr. Miloslav J Breuer,
Lincoln, Nebr.
Vejee jsou dobrym jidlem, ale
iieinaji takovou eenu jako za ne
posledni dobu kupei zadajf. Za
lionnahnch okolnosti potravmch
zasob. jako existovaly pfcd neko-
lika letv. mail pro nas latkv ve
ve.ic-i eenu asi dvou eentii. Totiz
Icon pili bysine to same mnostv
Tyzivy v nekterein iineni tvaru
za tuto eenu. Od te doby, zvyse
111 v eene vajee daleko presahova-
lo zvyseni v eene jinveh potraviti
ku pfikladu mleka a ebleba.
Jsou vejee. pnpravovane tun
samm spusobem. stejne zazivany
y kazdem zdravein zaludku? Xi
koli. Vyzkumy. nikoli pouze
veicemi, nvbrz se vsemi druliv
jidla. dokazuji. ze jsou rozliene
druhy zdravych zaludku, Uvoje
druhy zaludku s kter.vmi se eas
to shledame jsou ty ktere se o-
zvou rychle a ureite vchodu po
travy, a ty ktere se ozvou zdolu-
liave a Ihostejne te same potrave
T)va dalsi druby jsou ty ktere se
11 t
rycnie vvprazam. a tv Ktere se
vyprazdni pomalu.
V nejlepsicb kniliaeh na potrav-
liictvi ze uve na meicko uvarene
vejee vyjdou ze zaludku za bodi
nu a tri etvrtinv. avsak ze to tr-
va tfi hodiny nezli vyjdou dve
vejee na tvrdo vafene. Presnejsi
vyzkumy dokazuji ze v nekteryeh
zuravycn zaiuacieii roto piati, a
ze dve na mekko vafene vejee vy-
" jdou za hodinu a tfi etvrtinv.
:avsak. jsou jine zdrave zaludky,
danlive ve vsem stejne. v kterycb
to trva tfi hodiny nezli vyjdou
dve na mekko vafene vejee do
stfeva
Shledimime, ze to trva dele a
1 I 1 V
oy se ztravuo na tvrdo varene
vejee nezli na mekko vafene. A
vsak ten zaludek ktery vyzaduje
dloiihou dobu na ztraveni vajee,
ztravi vejee pomalu, at' jsou jak-
koliv pfipravovane. Kdyz zaludek
ztravi potraviny s vejeemi ryehle,
tak ztravi kazdou takovou potra-
vinu rychle, at si je jakkoliv pri-
pravovana, vafena. smazena, pe
cena, na mekko ueb na tvrdo: Clo
vek ktery ma citlivou. tak zvanou
.iiervosni povahu. obyeejue ma ta
kovy zaludek kterv se ozve rvehle
kdyz do nej vejde potravina.
rychle ji ztravi. Zdlouhavy, fleg-
maticky clovek miva zaludek, kte
ry vyzaduje dlouhou dobu nezli
se ozve a ztravi veslou potravinu.
Mnoko-li syrovych vajee ma.
clovek za den snisti? Kdyz jest
clovek nemoenym. tak jest tato
otazka pro jeho lekafe k zodpo
vezeni. Kdj'z neni nemoenym,tak
to zalezi na jeho osobni ehuti.
Nektefi lide maji nepfijemne po
lity kdyz snedi jedno neb dve sy
rove vejee, a tu a tarn se najde o
soba ktera jest "otravena" sne
denim vejee jednoho. Jest to to
same jako kdyz nektefi lide se
Toznemohou kdyz piji mleko, neb
jine nemohou jisti nektere druhy
druhy masa, a jine nemohou za
mazeti s npkterym ovocem neb
obilhn. Toto se nazyva potravni
idiosynkracii. Nekdy byva jiste
osobe nektere nepfijemne. aekoliv
nikoli skodlive; jest lepe a by to
dy toto jidlo z potravv vvnecha
la. Jest vypraeovana zkouska s je
jiz pomoci se muze lekaf dozvedit j
dali jistii potrava jest pacientovi
skodliva, Tuze male mnozstvi teto
potraviny se oekuje do kuze. a
die zmen v tomto okoli lze poznat
jakc ea na jeho telo iieinek.
Pocet vajee jez nektere osoby
mohou snisti bez skodlivyeh nas
. ledku muze byti pfekvapujiee vel
ky. Vim o rekonvaleseentovi kte
ry uzival osmnact sirovyeh vajee
a tfi pinty mleka za den mimo
tfech plnyeli jidel : a o jednom ne
mocneni ktery snedl sest a tfieet
vajee a nekolik kvartu mleka. Ty
to jsou pfipady neobyeejne. Oby
Sejne kdyby clovek snedl tolik
vajee a mleka tak by bral do sebe
vice jidla nezli jeho telo muze po
uziti, a tedy by to bylo plytvanim.
V teto dobe vysokyeh cen zivoby-
ti, jest nutno dozvediti se mnoho
li jidla skutecne potfebujem, a
Lychom se odbyli s nejmensim
mnozstvim a zaroven udrzeli vsi
svou schopiiost. Kdyz jime vice
IHiliiliiB ft
" Pohodlny sat pro letni odbdobi ve velke oblibe.
nezli )otfebujem. jest dvoji sko
da : jest to drahota. a pfebytek
potravin skodi patrum, srdei, ce
vam a jinym ustroji. 3Inoho-li va
jee ma jisti zdravi neb nemoeny.
jest, otazkou pro jednothvee, za-
lezejiei na osobnieh vlastnostech
a na okolnosteeh. 01)veeine. kdvz
jest toto tfeba. po sesti syrovych
vejeieh a tfech pintech mleka.
pfibyde eloveku na vaze tolik ja
ko po tfikrat tak velkem mnoz
stvi. Jsou duvody k domnenee ze
bilek syrovelio vejee neni tak du-
Kiaune v reie vvuzitKovan laKo z
vafeneho vejee.
A' padu ze ma clovek vejee ne-
rad, jsou-li dostatecne ztraveny v
zaludku? Ve zkouskach profesora
Hawka na zazivani jidel v zalud
ku, mezi vsemi lidmi ktefi tak
laskave propujeili sve zaludky na
experimenty, nasli pouze jedno
ho ktery mel odpor k vejeim. a
ktery zadal aby jej pouzili ke
zkouskam jineho jidla. Kdyz ran
vysvetlili jak by to bylo cenne
dozvediti se jak zaehazi zaludek s
jidlem ktery je mu odporne, svo-
il ke zkouskam s vejeemi, Shle-
dalo ze zaludek jeho ztravil vejee
prave tak ryehle a dukladne jako
zaludek cloveka ktery ve vejeieh
mi zalibu. Z tohoto se muze sou
dit ze tak zvane ''potravni idio-
synkracie" nezalezi uplne na za-
udku.
Jak maji vejee byti pfipravova-
ny aby byly nejlehci k ztraveni?
Jest vice nezli sto ruznych spuso-
bu pfipravovani vajee. Toto zni
jako pfetahovani, ale jsou dvoji
hde kten toho dosvedei. Jeden
profesionelni 5ef, a druhy jest ne
moeiiy clovek ktery pro nejakou
pfieinu nesmi jisti maso na delsi
dobu. Ileko, vejee. a rostlinna
jidla jsou hlavni latky na nez se
spolehaji lide ktefi nesmi jisti
maso ; a kdyz musi clovek byti
ziv rok nebo vice na takove stra
ve. musi hospodyne vyuzitkovati
vse sve umeni aby pfipravila jid
la tak aby byla chutna.
Vyzkumy dokazuji ze vejee na
mekko vafene jsou nejlehceji
ztraveny: avsak rozdil mezi vej
eemi na mekko vafenymi, a vejee
mi. jinym i spusoby pfipravovany
mi jest tak maly ze nestoji za
fee.
Pi'oe jest smazene vejee tezsi k
ztraveni nezli vafene? Jest hlubo
ko usazene pfedsudek proti sma
zenyjn jidlum. Avsak v tech za
ludcich na nichz byly konany vy
zkumy, se vejee ztravily zcela do-
bfe a snadno. Smazene vejee byly
tak dobfe odbyty jako vafene;
at" si byly jakkoliv mastne. pfeee
je zaludek vfele uvital, a uspoko-
jive ztravil. Tof se vi. kdyz jest
vejee hodne dlouhou dobu seaze-
ne, zevnej
m fist ztuhne. Cast te -
to tube bilkoviny muze pri jit do
stfeva, a koiiec'ii stupne zaziva
ni niohlo bvti znacne zdrzenv. Ta-
ke jest to pravda ze nektere za
ludky nachazeji obtize v ttvp'eni
vejee hodne dlouhou dobu smaze
Avsak celkein. v uvaze vseeh zi:;i
myeh fakt. pfichazime k usudku
ze neni zadny zaklad vsebecnemu
pfedsevzeti proti smazenym vej
eim. Kdyz se smichaji vejee s mle
kem, jest zazivanich obojich ji
naci nezli kdyz se snedi zvlasf?
Ano ! Kdyz je vsak doprovodili do
zaludku vejee, jest to jinak. Kdyz
jest mleko dobfe s vejeem smicha
ne. jiz se nesrazi na velke kusy.
Proto, mleko timto spusobem pfi
pravene, jest lepsi zazivane nezli
syrove samo, bez vejee. Mleko
smichane s vejeem jest zalibenou
potravou pro nemocne, a pficina
toho jest ze vejee nedovoli sraze
ni velkych kusu, a mleko jest le-1
pe telem vyuzitkovane. Vejee. z
teto smesi. jest stejne ztravene
jako vejee samotne.
Jsou vejee ze studeneho skladu
uspokojive ztravene v zaludku?
Ano ; vyzkumy dokazuji ze zalu
dek nedava zadnou pfednost co
se tyce vajee. Stare vejee z mesta
jsou prave tak vfele uvitany jako
nejcerstvejsi z venkova. Kdyz to
clovek upfimne uvazi, musi uznat
ze neni zadneho duvodu k pfed
sevzeti ze vejee ze studeneho skla
du jsou tezke k ztraveni. Ku pfi
kladu. kdyz vezme chemik dve vej
ce. jedno cerstve, a druhe jez by
lo osm mesicu v studenem skladu,
nenajde mezi nimi zadny rozdil.
Pot ra vna cena vejee netrpi timto
zadnou skodu
-Jak se ehovaji zmrzle vejee v
zaludku? Slyseli jsme mnoho ne
chutnech a netecnych tvrzeni o
zmrzlyeh vejeieh ktere jsou v tr
zich na prodej. Bakteriologove je
prohlizeli. a nasli tolik bakterii,
ze je nebylo mozno spocitati. Z
iifadi cistych jidel jest prodej
techto vajee neschvalovan. Proto
jest usudek mezi lidmi ze jidla z
techto zmrzlyeh vajee nestoji si
dobfe mezi temi ktefi dovedou ro-
zeznat dobre vejee od spatneho.
Vzdor vsem temto neuctivych
vecich ktere byly proti nim vyslo-
veny, maji zmrzle vejee jeste jed
noho pfitele. a to jest lidsky za
ludek. Vyzkumy dokazuji ze za
ludek nezna zadneho rozdilu pro
ti zmrzlem vejeim. Jidla j)fipra
vovana ze zmrlzych vajee jsou v
zaludku prave tak dobfe ztravene
jako jidla z cerstvych vajee. Ze
spravedlnosti musime tvrditi ze
nektere ze zmrzlyeh vajee jsou
tuze uspokojujicim jidlem. Zmrz
le vejee ktere byly ve vyzkumeeh
pouzivany neliyly tak spatne jako
ty jez prohlizeli feeeni bakterio
logove. Kdyby v nich bylo i tolik
bakterii. tyto by byly vseehny
znieeni pfi peceni neb vafeni. A
kdyby i zustali na zivu. a dostal se
jim vstup do zaludku. zadostivij
bo.ie. toto by zaludek do zadne
miry neznepokojovalo. Lidsky za
ludek jest sehopen braniti se roti
vetsine utoeniku ; kyselina v za-
iludeeni st'ave zniei snadno vetsi-
liu druhfi bakterii. Nikoli vsak
Stfevo. Jiste druhy bakterii ktere
nekav oyva.ii v miece. voae, a
rostlinnych jidlech, mohou spuso
byti smrtelnou skodu jestli pro
jdou touto ochrannou blokadou
zaludku.
Proc jest omeleta stravitelnej
si nezli jinak pfijiravovaiie vejee
Cim ma jidlo vice povrelmi jilo
chy, tim vice pfistupu maj
k ileum zazivaei st'avv. tim rvch
leji jest ztravene. apravne pri
pravena omelta jest lehka. poro
vita, jako houba. a nasledkem
toho jest vice ploehy pro prist up
zazivacich st'av, nezli ku pfikladu
u smazenych vajee. Proto se ome
let a snazeji ztravi.
Mnohoi vafenych vajee m
miti rozumny clovek dosti? To za
lezi docela na jednotlivei. Jest-1
jest to nejaky hromotluk delnik z
lesa, tak jej neuspokoji mene nez
KUPUJEME D OBYTEK !
Oznamujeme vsem farmerum
j Clarkson a okoli. ze venujeme se
nym zivnosti se zivym dobytkem
; Kupujeme veskery hovezi doby
tek za nejvyssi trzni eenu ajznvn
cujeme kazdemu uplne uspokoje-
ni kdo s njimi jednati bude. Mate
Ji nejaky dobytek v jakemkoliv
mnozstvi na prodej. oznamte nam
to bud 'to osobne aneb telefonujte
na cislo 133. IStf
Krofta Bros., Clarkson, Nebr,
"NICITEL"
skrkavek u prasat
velmi snadno vydela peknou
sumu penez a ziska si mno
ho pfatel mezi sousedy, kte
fi pestuji prasata. Skrkav
ky jsou tim nejvetsim hubi
telem prasat. 'Nickel' jest ji
ty a jednoduchy lek, velmi
snadny k upotfebeni a pfinese
Vam vzdy dobry vydelek. Ce
na pfipraveneho leku jest $1.
ex 13 n tunny
C" Retail and Manufacturing
ff it's made, by Bob' ti coas -the Job
Piste cesky aneb anglicky.
DODGE, NEBRASKA
jest Arabsky lifebec (strakaty)
Pekne postavy: 3 roky stary.
Stati bude v tuto sezonu pouze
doma a sice na farme Adolfa
Teplyho. 2 mile jizne a pul zapad
n e od Clarkson.
Podminky: $15.00 za hfibe kdyz
se mil k zivotu. Dobra pozornost
bude se vsemu venovati, ale v pa
du nejakeho nestesti, nebude ma-
jitel hfebce za nic zodpovedny. V
padu, ze by kobyla byla prodana
aneb odstehovana z okresu, bude
poplatek splatny ihned. (20)
Frank J. Toman, maj.
"Spoddy"
Clarkson, Nebraska
mydlo.
Mydlo na zuSlecht'ovani pleti a ke
koupeli ma miti tyto vlastnosti: ma
byti 6iste, lecebne, antisepticke a
proste ldtek drazdicich.
Severovo
Lecebne
kozni mydlo
(Severa's Medicated Skin Soap) spo
juje v sob vechny tyto vlastnosti.
Jest to vytecne mydlo na koupani ma-lickych-
V mnoha rodinach jest kaz
dodenne upotfebovano vemi cleny
rodiny. Cena 25 centu.
1$1
SEVERA CO.,
. K . H. Breuer
Specialista na zenske nemoce,
a operaeni pri'pady.
Dr. EVIil. J. Breuer
Specialista na vysetrovani a le
ceni tezkych vnitrnfch nemoci.
Pokoj 216 v Security Mutual budove
12ta a 0 nlice
Lincoln, Nebr.
Piste nam neb prijed'te.
W. B. SadiSek,
Cesky pravnik
a bondovani abstraktor
SCHUYLER, NEBRASKA
Room 2. P. O. Building
FRANK HAMPL,
regis trovany
OPT
statu Nebraska.
Jsem vzdy pfipraven kazdemu
poslouziti se vsim co do oboru toho
to nalezi. Navstivte nine v mem
zlatnickem obehodu
v HoweBIs, - Nebraska
Dopisujte do tohoto listu. Uci
uime jej tim zabavnejsim.
IK
Mate jiz jistotu
ze budete miti provazek na zne?
Nedostatek stroju!
Nasledkem toho ze vlada
potfebuje veskere zelezo a
ocel na valecne potfeby,
zasoby hospodafskych. stro
ju se velmi snizili a protoz
jsou obavy, ze bude nedo
statek stroju zdali valka
v kratkosti nei.konci. Potfebujete-li vazak, senovku aneb
jakykoliv stroj kupte si jej hned. Navstivte nas a pro
hlednete si nase druhy stroju, ktere jsou hlavne ROCK
ISLAND a JOHN DEERE vyroby.
Tez si pfejeme vas upozorniti na bleskosvody a zdali je
dosud nemate tak si je zaopatfte hned neb letosni rok bude
velmi mnoho elektrickych boufi. Mame ten nejlepsi druh
bleskosvodu, ktere jsou uplne zarucene.
Bukacek
Clarkson,
Severuv
Anti8epsol
jest antiseptickou slou
deninon k vnitfnimu i
zevnejsfmu upotf ebeni,
jako ustni vodiSka, vy
plachovadlo a k mist
nimu upotrebenf.
Cena 25 centu.
Severuv
Prasek na nohy
(Severa's Foot Pow
der) doporuiuje se na
odstranova.ni nepnjem
nho zapachu a jako
uleva pro potfef se, na
behl6, bolavfi, svSdfci
a popraskan nohy.
Cena 25 centu.
Mimo techto jsouJestS
jine Ieky8 toiletni prlprav
ky pfipravovane a proda
vane pod ochrannou znam
kou "Severa". Zadejtc pro
to vidy a vsude Jen Severo
vy pfipravky. Jsou na pro
dej vsude v lekarnaeh. Ne-mufete-li
je u vas oWr2eti,
objednejte si je pKmo od
CESAR RAPIDS, IOWA ill
Dr. J. W. Koutskf
CESKt LEKAR
Praksi svou obmezuje vyhradnS na
neiuocnici a prostfeuky laboratofe k
rozpozndnf a lCenf nemocf vnitrnfch
a operaenfeh. Ordinnje dopoledne
v npinocnici a odpoledne od 2 do 6
hodin v dfadovul 6. 405 No 24. Str.
SO OMAHA. NEBH.
DR. 3.3. WART A,
cesky specialista v nsmocech
oci, usi, nosu, hrdla a upravo
vdm brejii. 51
322 Rose Building
OMAHA, : : NEBRASKA.
i
Dr.O.P.Schnetzky
lekaf a operator j
Ufadovna v budove First Nat. Banku
Zkusena oietfovatelka vzdy pri nice. 5
SCHUYLER, NEBRASKA !
1
WALTER C. HRONEK
pravni zastupce
Vsem pravnickym zalezitostem
venuje se ta nejlepsi pozornost.
Telefon 90. (9)
Schuyler, Nebraska
Zdali ne tak radeji pfijd'te k nam a dejte
vasi objednavku neb jak vse nasvedcuje
bude velky nedostatek provazku na letosni
zne. Cena tento cas jest nejnizsi a protoz
neodkladejte s koupi ze po pfipade bude
pozdeji levnejsi coz nebude neb bude draz
si. Mame tfi druhy provazku, ktere jsou vse
obecne zname a sice PLYMOUTH, STAND
ARD a INTERNATIONAL.
a Zrusf
Nebraska,
