Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, June 12, 1917, Image 4

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZABAVNY
TYDENNIK
PUBLISHED WEEKLY
Vychazi kazdou stredu. Published Wednesday
Vydavatele : : Publishers
tOVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB.
eJpIatne na rok $1.50 Subscription 51.50
Entered as second-class matter March 10,
1911, at the postoffice at Clarkson, Nebr.,
under the Act of Congress of March 3, 1879.
AcVesa jednoduse:
mRKA BROS
CLARKSON. NEBR.
"Pujcka "Svobody."
Jistota valecnycli bondu Spoje
nych, Statu jest uplne zabezpece
na. Nikdo ve Spoj. Stateeh noma
a nemuze miti pochybnosti, ze kaz
dy dolar povinny jako urok nebo
kapital na ktervkoliv zavazek
Spoj. Statu bude vyplacen na den
kdy jeho splaceni pfipada, necht'
ma vlada stati techto bondu za
sedm nebo sedmnaet bilionu k vy
placeni. Jedina otazka, kterou by
mohl kdokoliv spravne poloziti,
jest: "Nabizi mi vlada slusne pod
mmky za moje penize?"
Kdyby byla nejaka nejistota o
hledne vyplaceni iiroku, nebo ca
su vyplaceni. nebo druliu penez,
kterymi bude plaeeno, tak by by
la pficina k neduvefe, ale tu jest
absolutni jistota ve vsech bodech.
Kazdy, kdo zapiijci vlade tisic
dolaru, obdrzi pfesne tisic dolaru
zpet v ustanoveny den. a mezitim
dostane kazdych sest mesieu $17.
50 jako najem z pouziti svych pe
nez Obdrzi svou pujcku zpet pra
ve v takovych pcnezich, jake puj
cil. Neni zadne poebybnosti o torn,
ze vlada potfebuje ony penize.
.Rozhodnutim pfekvapujicim svou
jednotnosti jsme prohlasili, ze na--se
narodni eest a bezpecnost, a u
drzeni demokracie, za jejiz dosa
zeni a zachovani jsme tolik obe
tovali proti autokratickei vlade,
ktera. nasilim a barbarskou bru
talitou chee vnutiti svou nadvla
du celemu svetu. Tim jest podmi
Heno okamzite sebrani velikych
sxim penez. Vlada ma jen dva zpu
soby, jak ziskati penize bud'
danemi anebo pujckou. Musi pou
ziti obou zpusobu. Placeni dani
jest "odveden." TJcastnik na va
leene pujcce jest "dobrovolni
kem'' Chceme dborovolne kupo
vati valeene bondy? Neucinime-li
tak, nase pfijmy budou odvedeny
danemi. Ale toto jest ta nejnizsi
pohnutka ku koupi valecnycli
bondu.
Podame nekonecne lepsi duvo
dy. Valka vyzaduje obeti. Vojin
nebo namofmk. ktery se sucastni
skutecneho boje, zaneeha sveho
zamestnani, pf?rusi svou zivotni
praci, vda se sveho osobniho bla
hobytu a pohodli. trpi bol rozlou
ceni se s rodinou, a nasadi svuj
zivot, sve udy a zdravi ve sluz
bach sve vlasti. Clenove jeho rodi
ny trpi stalou. nejistotou, mucice
svou mysl obavami o jeho zivot.
.zdravi a musi byti pfipraveni, ze
se navrati zmrzacen. anebo' se
zdravim znicenym. I kdyz tohoto
jsou usetfeni. musi casto stradati
n odpirati si pohodli v jeho nepri
tomnosti, IInoho mista by bylo
zapotrebi vypocitavati vsechny o
beti proti one nepatrne uloziti sve
penize na 3 procenta, ktere by
cbom snad mohli uloziti na 4 nebo
5 procent. Ovsem nikdo nemuze
uloziti penize na tento vyssi urok
s tou samou absolutni jistotou.
Ale i kdyby mohl je tak jiste
uloziti, coz jsme skutecne tako
vymi cachrafi. abychom pocitali
a rozdelovali eentiky v teto vazne
historicke chvili? Jsme takovymi
hrabaly penez, abychom tak jed
nali? Coz nechame Nemecko se
nam vysmat. a ponizovati nas ja
ko criizke, hrabive .a sobecke ple
meno? Coz nemame zluci? Budeme ce
kati az Nemci, oni vandalove na
zemi a mprsti lupici na more pfij
dou k nasim bfehum a budou ni
citi nase mesta a vrazditi die sve
ho zvyku muze, zeny a deti v
nich?
Jiz vlaje nad evropskymi zakopami ve vsi sve krase a moci.
Oce se vlastne jedna? Jen toho
jest S1 procent dobry urok,
za nejz jsme zadani o nase penize ?
TJvazme tuto otazku. Vlada ne
dostane ani kapital ani urok z te
to pujcky zpet z valecnycli na
lirad. My jsme casti vladjr. Kazdy
cent, ktery bude placen, bude zis
kan danemi. Vydame-li za dva bi
liony bondu na 3 procenta, bu
de urok obnaseti 70 milionu roc
ne Vydame-li je na 4 procenta,
musime zaplatiti na danich 80 mi
lionu dolaru rocne. Ani neni moz
nost, aby jediia tfida kupovala
bondy a druha platila dane.
My vsichni budeme kupovati
bondy, a vsicnhi budeme platit da
ne Proto vvssim urokem bvchom
, na sebe uvalili jen vetsi bremeno.
Xechteli jsme bojovati, ale ne
1 mohli jsme se tomu vylmouti.
Kdyz jsme se ale rozhodli pro
boj, chceme to dati nepfiteli ci
titi. M.iize-li nas soused za $30 me
sicne pujciti svuj zivot, aniz vi,
zile se s nim vrati, muzeme my ji
ste pujciti vlade tisic dollaru s
jistotou. ze dostaneme $35 rocne
a pozdeji svuj kapital zpet.
Kdo by mel koupiti bondy puj
cky Svobody? Temef kazdy, kdo
ma $50 nebo vice a kdo ony peni
ze absolutne nepotfebuje jinym
zpusobem. Vsichni z nas, ktefi
jsou moc tlusti. nebo moc mail,
nebo kratkozraci nebo jinak ne
schopni pro vojenskou sluzbu,
spolecnosti, korporace, kluby, n
nit a sdruzeni vsech drulm, maji
v teto pujcce pfilezitost. Jest to
prilezitost, ktere bychom si meli
vaziti. Bude-li se nas nekdo tiiza
ti. co cinime ku pomoci nasi vlas
ti. nmzeme rici : "Vlada nemohla
nine potrebovati v cinne sluzbe,
ale mohla potfebovati moje peni
ze." A moci dati takovou odpo
ved' nas muze naplniti hrdosti.
K veleny nove armade bude zapo
trebi pfes sto generalu a jejich
vyber jest jednim z vazn3ch
ukolu valecneho depart
mentu. Kandidatu jeneralstvi bude to
lik, ze by z nich mohl president
. sestaviti celou armadu, neb jiste
mnoho politikafu a lidi jinak na
prosto nezkusenyeh ve valecnem
umeni bude se hlasiti o jeneral
skou hodnost a president a valec
nv department budou mit co ci
niti, aby se vyhnuli vsemu politi
ekemu vlivu pfi jmenovani velitelu
nove armady. Budou-li velitele vy
brani z dustojnictva pravidelne
armady, mozno pfedpokladati, ze
americke vojsko ve Francii bude
veden sehopnymi generaly, ale budou-li
vybirani z fad civilistu a
lidi, ktefi se ucili vojackovani v
narodni garde, mozno se obavati
smutnych nasledku. Jest pravde
podobno. ze v americkych milic
nich plucich dal by se nalezti jis
ty pocet schopnych a zkusenych
generalu, avsak dustojnici pravi
delne armady jsou mnohem zku
senejsi, nez lide, u nichz vojanci
na byla az do nedavna pouhou
hrackou. Na stesti jest president
"Wilson pfilis rozvaznym a prozi-
rav(vm muzem, nez aby se dopu
stil chyb. jake se udaly ve valce
spanelsko-americke.
Z valeene fronty.
Pafiz. Americka cinna ve val
ce opet se prokazala a sice pfijez
dem Velkeho spolkoveho uhlaku
Neptune do jednoho z francouz
skych pfistavu. Uhlak ten pfivesl
s sebou velike mnozstvi nejmoder
nejsich zeleznicmch zasob, ktere
se nalehave potfebuji na fronte.
Amsterodam. Cistif Karei,
jak se oznamuje z Budapesti, po
vefil sestavenim noveho uherske
ho kabinetu hrabete' Morice Ester
hazyho, ktery se stane tak nas
tupcem hrabete Tissy, a ktevy jest
oznacovan jako vfidce protine
meckeho elementu.
Pafiz. 9. cerTia. Nemci. po
kusili se v noci (itvfikrat zmocniti
se posit, jez pfed tim ztratili po
del C.eiuin-dcs-Dames severne oii
fcky Aisny, ale pokazde'bylt od
razeni. Nemecky korunni princ
draeze plati vsechny tyto sve po
kusy, neb jeho ztraty na muzstvu
stavajf se stale vetsimi.
Londyn. Jak se zde vseobecne
soudi, nedojde k odbyvani stok-
i holmske mezinarodne-socialistic-
ke konference mirove pfed zacat
kem mesice zafi. Dosle sein apra
vy udavaji, ze konference, ktera
mela jis byti zahajena musela by
ti z juznych pficin odlozena.
Kodafi. Do Berlina pfijel bul
harsky ministersky pfedseda Ra
doslavov, ktery bude se podileti
na dulezite konferenci s nemec
kym fiskym kanclefem a pak ra
koi'skym zahranicnim ministe
rem. Konference bude se tykati
mirovych podminek.
Londyn. Druzina americkych
dustojniku, pfinalezejicich k prv
ni vyprave americkeho vojska,
ktera zde jiz meska, pfibyla sem
na lodi, na jejiz palube vratil se
do Anglie zahranicni ministr Bal
four, ktera, jak znanio, meskal
ve Spojenych Statech.
Washington. Ze spolkove po
kladny byly opet Srbsku zapuj
ceny $3,000,000 a Angluii dalsich
$75,000,000 jako spojencka puj
cka Spojenych Statu.
Petrohrad. ctyry pluky 7.
armadniho sboru ruskeho ode
pfely poslusnost svym dustojni
kum. Jiny pluk pak, jak se to
oanamuje, dustojniky sve dokon
ce zatkl. Ministr valky nafidil,
aby vsichni, kdoz jsou za pfipad
ten zodpovedni, byli pozatykani.
Vsichni budou pak postaveni
pfed vojensky soud.
NA PRODEJ! 7ts hfebec
"Caniq'' jest ku koupi za $650.
Nezli bude prodan bude plnit tu
to sezonu takto : V pondeli. utery
a ve stfedu na Pleasantdale far
me : ve ctvrtek, v patek a v sobo
tu v Howells v Suchanove staji.
Podmmky: $15.00 a zive hfibe.
Fiala a Hledik, maj. Ho-wells, Neb.
Zbavte se revmatismu. Nyni je
cas zbaviti se revmatismu. Nalez
nete Chamberlain's Liniment ve
likym pomocnikem. tJleva, jiz po
skvtne, stoji mnohokrate za vie
nez jeho cena. (m)
V Cechach vypukla revoluce!
Jest to jednou z cetnych po
hnutek dociliti svobody.
Z Pafize oznamuje se kabelo
gramem f isle. kanc. C'es. N. Sdru
zeni. ze revolucni hnuti zachvati
lo reehy. Velky pozdvizeni lidn
nastalo v Prostejove. Moravske 0
strave a v Ceskyeh Budejovieich.
Obrovska. demonstrace odehrala
so v Praze prod palacem mistodr
zitelskym za ucasti 15.000 lidi.
("esky poslaneeky klub ve sv.'-iii
prohlaseni v fisske rade zada
sjednoceni vsech eesk.veh zemi a '
Slovonska v jediny demokratieky 1
stat. jelioz Slovenkso musi byti (
soucasti. Cesti poslanci okazale
zdrzeli se ueastenstvi na loyal
nich projeveeh vvi cteni trfinni
feci cisafevy. Nemecke strany za
daly"' )voto stihani ceskyeh io
slancfi za tenlo zlocin urazky Ve
licenstva. Soeialisticky poslanec
dr. Soukuj' rohlasil v organu sve
strany. Pravu Lidu. ze soeialistie
ka strav:a pujde s narodem az do
konecneho vitezstvi. Socialisticky
poslanec dr Winter na vefejne
schuzi lidu a Praze prohlasil se
pro neodvislost zemi ceskyeh a
Slovenska. Narodne-socialni stva
na vydala vefejnou proklamaei.
v niz vita revolucni Rusko a veli
kou demokratickou republiku A-
meriku do boje za prava malycli !
narodu. Klofac, narodne-socialni
poslanec, az dosud zalafovany,
byl zvolen za pfedsedu klubu
vsech ceskyeh poslancu. Vsichni
cesti zurnaliste otiskuji projevy
proti Rakousku a pro neodvislost
ceskoslovenskou. Vseeko to zpii
sobilo v Cechach a na Morave o
brovske nadseni i poboufeni. Au
dience ceskyeh poslancu u cisafe
skoncila velkym fiaskem pro vla-
du. Ministei'sky pfedseda Clam-1
Martinic marne prosil ceske po
slanec. aby se neprohlasovali pro
ceskoslovanskou samostatnost
pfed parlamentem. Cely narod
jest dnes s nami a sjednocen.
Vyrovnany zivot.
Jste-li v nejlepsi nalade a plni
chuti k praci, jest to znamkou.
ze vedete spravne vyrovnany zi
vot. Takovyti stav nicim nerusene
sily zivotni zvysuje sehopnost od
poru proti utokum nemoci. TJzi
vejte Trinerovo Lecivg Vhio k
sesileni svych vnitfnosti. nervu a
celeho tela. Lek ten podnecuje za
zivaci ustroji k pravidelne cin
nosti. Nemuzete dostati nic lepsi
ho pro zacpu. boleni hlavy, nady
mani, nervosu, vselike zaludecni
chorobj'. povseehnou slabost a
pod. Cena $1.00. V lekarnach.
Trineruv Liniment vnese do vasi
domacnosti naprosto spolehlivou t
pomoc jak pro vazne pfipady, ja
ko je reumatismus. neuralgie neb
ruzne urazy. tak j)ro pouhe osvo
zeni znavenyeh svalu nebo nohon.
Ceno 25 a 50c v lekarnach, pos
tou 35 a 60c. Jos. Triner. velko-
vvrobce leku, 1333-1330 S. Ash-i
land ave.. Chicago. Til.
iS?3 Platime nejvyssi trzni ceny
za prasata. Zkuste nas.
Nye Schneider Fowler Co.,
Clarkson. Neb.
O P P E
(Sound)
Topper jest hfebec plemene
Shire, krasne postavy, barvy hne
de s lisinou na cele a vahy 17751b.
Pochazi po hfebci Nailstone Top
per II. 21601. Jeho potomky bu
dou silne a velke. Jest 5. r. star.
Topper stati bude v sezone 1917
na me arme 5 mil jizne a 1 niile
vvchodne
'Podminlcy: $12.00 za hfibe kdyz
se ma k aivotu. Nejlepsi pozornost
bude vsemu venovana. avsak ma
jitel hfebce nebude zodpovednym
pfihodili se nejake nestesti. V pfi
padu ze by byla kobyla pfesteho
vana z okresu aneb prodana, pe
nize se museji ihned splatiti. (19-3
John J. Novotny, maj.
Clarkson, Nebraska, Route No. 1.
T
Longin Folda, pfedseda J. M. Mundil, misto pfedseda
Clarkson State Bank
(Zalozen pfed-25 roky.)
CLARKSON, NEBRASKA
Bankovni obchod b' vyhovel nasemu okoli a vsechny
jine prace se konaji die zkusenosti a opatrnosti.
Penize vzdy u nas k dostani a nase vklady jsou zarucene.
EMVl FOLDA, kasir
F, Jelinek a Jos. Mundil, vyp. kasirove.
FARMER:
Kapital a pfebytek $30,000.00
CLARKSOM, - NEBRASKA
Jest pnpravena vam vy
hoveti ve vsem co spada
do bankovniho oboru.
John D.
Adolf Dudek. kasir
JANESVILLE a
Jsezpocnyoy se pokousite o zisKani te nejvetsi mozne uroajr
kukufice. Semeno a sazba jsou dulezitymi pfedmety, ale prave:
tak dulezitym jest ovoravani. Toto jedine muzete dociliti osved
cenymi ovoravaci, ktere jsou vyse uvedene. Janesville a Moline
stroje jsou temi nejpfednejsimi a protoz dfive nezli budete kupo
vati ovoravac, pfijd'te k nam a prohlednete si tyto druhy.
WOLF a VITEK,
Ciarkson,
a
B
h a
a a
Gets-Em prasek
smiim y
Pestitele prasat :
Tento prasek jest uplne vyzkusen a
protoz mohou jej zaruciti ze da kazdemu up
nou spokojenost.
Cervy nemohou byti na zivu kde jest pouzivan GETS
EM prasek. Jedna zkouska vas pfesvedci. Zkuste jej a za
chrante vase cenne prasata.
Tento prostfedek jest zvlaste pfipraven
na niceni craeliku a jineho drubezniho hmyzu.
Vypar z tohoto znici cmeliky na slepicich. Bid'
te se die navodu a potom jiny prostfedek ne
budete si pfati. Pfijd'te se na nej pfeptati
J. W. KOZA,
delne ceny, jednejte tedy ihned.
ODVARKA
$375
TATE BANKA
Wolf, pfedseda
E. E. Dudek, vyp Jrasfr.
MOLINE svaravate!
a a
Nebraska.
prasa
Old Reliable Lies Killer
Howells. Nebr.
koupi tento krasny a velky zanovni automobil,.
ktery musi byt prodan co nejdnve. Chcete-li
dobry a zaruceny automobil za ctvrtinu pravi
Hlaste se u (41-4)
BROS., CLARKSON, NEBRASKA,.