Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, April 10, 1917, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Zeohrante
vepre s Dobryho lekem
(DOBRY'S WONDER HOG REMEDY.)
Dobryho lek pi prasata jest cisty lek obsahujici nejvyse lecive
vlastnosti. Cini prasnice zdrave a pfivadi jim hojnost eisteho
r 1 VISNf A -m V . I 1 V
- mil n - -a ,- -v s-1 -w -r v 4- n ft Tf7A 11TT
H ' vostou a netrpi ruznymi nemocemi. Lek
iHk do zastavi kasel a znici cervy u prasat, takze
. Mtleji i:a sebe pribiraji.
Dobryho lek pro vepfe byl v uzivani po 21
ui a neni pokusem, nybrz naprosto jisty pro
fIek. Tisiee farmafu jej doporucuji a jeho
-oba a prodej dovoleny vladnim odborem
rc .ledelstvi.
Piste si o knillit anebo nam dejte pocet. 'elikost a stav vasich
prasnic, vepru a pin v.r. Posleme vam dostaeitelne mnozstvi lekfi na
zkouskn po 60 dni a to bez penez. Kdyz to nepomiize, nebudeme
zadat plat. Vy nic neztratite. Piste nam jeste dnes.
JOHN DOBRY MFG. CO.
po cely den. Ani na to nezapomel, ti . mojf manzelkou a dftkami na' rtffll3ffiK2afflHES1Effl!2H
ze na voze usnui, a jaK se ami, nasi ciomovme. Miisim ukoncit, rg si
kdyz otec uvedl jej do chalupy : neb jsem toho napsal dost, jest to
ve Skrejsicieh a ostatni deti, a muj prvni dopis do t. 1. a proto
jak jim ukazoval co vseeko jim podruhe napisi vice. Zde Vam za
nalezi. A vsak ty upominky, ty by- silaiu Money Order znejici na
ly jiz nejasne, a Vaclav by byl 1.:"50. jako predplatne na Vas
zajiste nepoznal rodne vesnicky. easopis. neb se nam velmi zamlou
kdyby byl do ni pfisel. Ve knizeejva. Vas odberatel.
pracovni mel siee napsano, ze se j Simon Partos.
narodil ve Strilove. ale nikdy s !
rodiei o svem rodisti nemluvil. A-j Xe tak jak cheeme ale jak
ni otec ani matka jmena toho ni- muzeme.
kdy pred nim nevyslovili. Aj. vyj .
iste se narodil ve Stnlove? rekl (
Cedar Rapids, Iowa, U.S.A.
DOPISY
CHICAGO, ILL.
Ctena redakce! Zasilain po
kraeovani ineho dopisu
Zle svedomi.
Nutil odesel brzy s pole. Jeho
Jeho poklid zmizel docela. Tedy
jsem si metlu ve vlastnim diteti
"vyehoval, vzdychl si. Boze. nedo
poustej toho ! Cim dale, tim horisi
nasledky zlopovestneho skutku se
jevi Na to jsem bind, nevzpomel !
Chlapci slo tehda jiz na devaty
st'asten byti nemohl. vedomi o vi
ne otcove tizilo jej veliee. a hle
del na vse zapomenouti v rado
vankach. Uplynul rok. U
Xiitiln nezmenilo se pranic, je
nom ze hospodaf vueihlede star
nul. Ve meste zemfel mistr truh
lar, u nehoz Vaclav se vyucil a
pracoval. Mlademu tovarysi nez
byvalo, nez aby si hledal priici
jnde. Na blizku ji nenalezl a hod
lal se podivati dale do sveta. Tez
ce loucil se s domovem a slzel
hofce. kdyz ho matka naposled
rok; myslil jsem, ze na vse zapo- objimala. Ale nejtize loneil se s
mene, nez vyroste. XTezapomel 'otcem, jemuz se zdalo, ze vidi sy
a kterak mohl zapomenouti. Ta- J na posledne. Chtel mu rici, na
kova vec se nezapomma. Kez jest 1 kterou stranu by se mel odebrati.
mi jen poj)rano. abych se oeistil.
Nutil se neklamal. Nejstarsmui
synu nevymizel z iameti ten hruz
ny vecer. Jakoby to bylo dnes. vi-de-1
pomateneho otce, ktery si
stezoval na bolest hlavy, videl
zoufalost jevici oblicej IIuHnske
lio. a slysel jeho upenliva slova.
Pamatoval dobfe. ze se tehdaz jed
nalo o velikou ztratu. pamatoval.
jak deti vycitaly mu. ze otec jeho
jest zlodej ; divil se. ze otec, pro-
aby nezasel do krajiny kde pfed
lety prebyvali, ale neucinil toho.
Xecitil jiz strachu. ze bude vyzra
zen. nebylat' jiz daleko doba. kdy
mohl zapraviti IIuHnskemu svuj
dluh. At" jde hoch, kam jej Buh
povede, myslil si. zehnaje mu tre
souci se rukou.
VII.
Nutilova obirala se podobnymi
myslejikami jako jeji manzel.
kdyz nejmladsi syn odchazel z
mistr, prohlizeje Vaclavovu kniz-;
ku. Jste tarn tedy dobfe znam? S
Nikoli. fekl Vaclav, jen malo se
pamatuji na sve rodiste a nevimjj
ani kde lezi. Vite snad o to obcit
nane mistfe? Vzdyt mame tarn
jen hodinu cesty, usmal se mistr
Dr. Fn G. Kolouch,
Cesky Iekar a
chirur
Zvlastnl pozornost venuje operacfm.
Cfadovna nad Kubikove restauraci.
CLARKSON, : : NEBR.
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
a
Boleni
v zadech
jest obySejne" puvodem
svym z ledvinovych cho
rob a vyzaduje v6asneho
a spravneho oetfeni.
SLABOST.
Citite-li slabost, tinavu a zmaldtnS:
lost, neraite-li chut" k jidlu a je-li pri
ce zazivaci poruSeaa, berte
SEYERUV llVOTNf BALSAM
(Serera's Balsam of Life).
Odstrafiujo zficpu a posiluje celou
soustavu. Cena 75 cento.
S
B
S
S
everuv
B
B
Silitel ledvin a jater
(Severa's Kidney and Liver Remedy)
ma- byti brin v takovych pfipadech. Doporucuje se tak6
pri zapalu ledvin a mchyfe, zastaveni mo6e, obtiznem mo
heni, nabihlych nohach, zloutence a kyselosti v zaludku.
Geny 50 centu a $1.00.
Snnrl ipst vice obci tehoz imena.
a e to lest usto. ze ste se narodil1 3
ve zdeisim Stfilove, nebot' je zde
a
a
dav maly domek, koupii ve vzda-1 domova. XTebylo ji tajno, co deje
lene obci chalupu. A kdyz povy-, se mezi manzelem a nejstarsim
tostl a vseeko, co se stalo, v my
sli srovnaval, nemohl se ubraniti
myslence, ze otec jeho nabyl ne
nadale jmeni zpusobem podivnym
snad nepoctivym. Nutil ani
pfed detmi nikdy se nezminil. ze
Tyhral z loterie, nebot' uechtel a
l)y se to rozneslo. Ve Skrejsicieh
iiikdo nevedel, ze byl drive chu
cl'asem, a to mu bylo prave vhod.
IVIensi deti ovsem zapomely na
minulost, bylat' pfed nimi zastfe
na. jako mlhavou rouskou;, ale
Frantik nezapomel, naopak mi
Jiulost jevila se mu eim dale tim
jasneji. Nutil zfejme poznaval, ze
synovi neni nic tajno, a vedomi
to bylo .pro neho hrozne. Syn ne
Tazil s majetku otcovskeho a ne
muze si ho vaziti, veda. ze neni
jeho, a ze na nem lpi tezka vina
otcova. Snad brzy promarni
Tse, a bude jak nabyto, tak poz
layto. Toho se Nutil nejvice oba
Ta.l. Staral ?e, aby svou vinu na
pravil a detem neco zachoval
a syn zmafl snad jeho vsecky na
deje. Byl to hrozny zivot. Nutil
se vyhybal .synovi, cite se pfed
linn ntjistym a slabym. Jiz ani
jednou mu aedomlouval, ze utra
cr, aby nemusel s nim mnoho mlu
"viji. Pracovali spolu easto po ce
ly den, ani slova nemluvice. Otec
-dobfe veklel, ze chybuje. utvrzuje
svym ncjist.ym chovanim syna v
jeho podesfeni, ale nemohl pfe
xaoci nesmelost Svn se neostvchal
otce a poeinal si jeste prostopas
neji. Matka a sestra jeste nejvi
ce s nim pofidily, prosice ho, by
setfl otce. Obe byly mu vzorem,
vetiujice otei peei vsemoznou. I
ostatni synove pfichazeli v nede
li k rodicum a vidouee otcovu
te.zkomysluost, hledqli ho potesi
ti. Pfieitali jeho zarmutek chova
jii bratrovu, jemuz proto vzdy do
mluovali. Oba bjdi jiz tovarysi a
pracovali u mistru ve meste. u
kterych se byly vyucili. Byli
zdarni synove a fadni femeslnici.
Ani v praci, ani v chovani nebylo
jim zle niceho vytykati. Otec i
matka meli z nich radost a tesili
se vzdy na jejich pfichod. I Lidus
ka byl a zdarne dite. Frantik si
liratru vazil a nikdy jim neod
mlouval, kdyz ho napominali.
Tez ani slovem neprojevil, co ve
del o otci. Videl, ze jsou st'astni,
a nechtel zniciti jejich stesti a
spusobiti tezce trestanemu otci
jeste vetsi zarmutek. Ale sam
synem. vedela, proc se sobe odci
zili, proc necti syn otce tak, jako
bylo jeho povinnosti. Myslenka,
ze by snad i ostatni deti mohly
se dovedeti o jeho vine, znepoko
jovala ji velice. Pak by bylo veta
po sj)okojenosti cele rodiny. Sama
snasela trpelive svuj osud, nemo
houc odhodlati se, by manzelovi
domluvila Snad nebyl by jiz
lak popudlivy, kdyby tak uC-nila
jako drive, kdyz jen malo pode
zfeni projevila ale pfece neod
vazila se toho. Uznavala, ze bv
mu spusobila tezkou chvili; deti,
nyni jiz dospele, zajiste by se di
vily, proc otec nahle majetku se
zbavil, a patrali by po pucme to
ho. Nic mene bdela nad manzelem
neustale. Kdyby byl a jiozorovala.
in hrozi mu nemoc. bvla by sama
k nemu povolala kneze, jemuz by
by a vse svefila, by manzel neo
desel snad na vecnost s tezkym
iinehem. Sama mela nejlepsi u
mysl vinu jeho napraviti. Jen a
by deti o nicem nevedely, toho
bala se nejvice. Jak rada by Vac
lavovi fekla, by nezachazel na
sve ceste do krajiny, kde lezelo
jeho rodiste, ale nemohla tak u
ciniti. Byl a by v nem zajist?'i vzbu
dila podezfeni, jehoz prave chte
la jej odvarovati. Nezbyvalo ji
nez poruciti se Bohu. Araclav ne
dbal pfilis, aby dostal praei na
blizku. filo mu spis o to, aby pfi
sel do vetsiho mesta ke zkusene
mu mistru, kde by mohl v femesle
se zdokonaliti. Jak divne jsou ces
ty zivota, jak divne a rozmanite
se kfizuji. Nahoda, ano spise fi
zeni Bozi bylo to ktere vedlo mla
deho tovaryse do krajin', kde se
zrodil, a kde dopustil se otee je
ho cinu tak osudneho. Doselt' po
nekolika dennim putovani do
mesta S., ktere bylo vzdaleno od
Stfilova asi hodinu cesty. Libilo
se mu tain, a kdyz nalezl mistra,
ktery jej ochotne pfijal do prace.
byl s toho potesen. Netusil ovsem,
ze jest blizko rodiste; netusil, ze
otec jeho pfed lety obtizil sve sve
domi, kdyz sel do mesta, kde on
nyni se zdrzoval. Vaclav pamato
val sice, ze jako maly hosik hra
val si v zahriidce a prede dvefmi
domku, v nemz jeho rodice pfe
byvali ; pamatoval se na dobu,
kdy matka casto plakavala, a o
tee se zlobival. Pamatoval take
jak otec jeje posadil jednoho dne
na vuz nnlozeny nabytkem a jel
poznamenan okres. Ani jsem se
nenadal. ze jsem blizko sveho ro
diste, fekl Vaclav. Nebudu lito
vati cesty a podivam se tarn ne
kdy. To se muze brzy stati. proho
dil mistr Mivam odtamtud casto
priici. Vaclav psal jeste tehoz dne
rodicum, kde dostal praci a jevil
v dopise velikou radost, ze pozna
sve rodiste. Zadal jich, aby mu
psali, kde stoji ve Stfilove jich
domek, aby jej poznal. az se tain
podiva. Rozumi se, ze dopis Vac
la vuv zpusobil rodicum leknuti.
a ne radost. Nutil ani nepromlu
vil, kdyz manzelka eetla synuv
dopis. Jeho jiz nic nepfekvapilo.
ani nepolekalo byl pfipn'venjj
na vseeko. Uznaval. ze jeho vina J
jest velika, a jakkoliv mnoho vy-j
trpel. ocekaval trestu jeste vet-j
siho. Vsak neni jiz daleka doba. I
kdy svrhnu jiz ze sebe te.ke bfi
me, zaseptal sam k sobe, a na hla
dolozil k manzelce: Budes psati
Vaclavovi? Musim, nebot" co by
si pomyslil, odpovedela Nutilova.
a co mu mam psati? Pis jak ro
zumis. Vaclav obdrzel po nekoli
ka dnech od matky list, ktery jej
take malo potesil. (Dokonceni
pfiste. Se srdecnym pozdravem
znamenam se- Em. Stibr.
Dr. S, G. Allen
$ LEKAR A
RANHOJIC $
v Clarkson, Nebraska. g
V. 1 UUJllJ V J IVU UlAUUVUC uuu
iSlekcrnou Kozovounebv
Dr. F. J. KALAL,
Cesky Iekar a
operator,
uic ic&ar&itc ciiKciy iicuziiauiuj i sve pa-
cienty v casopisech. Tel. urad 45. j
Uradovna nad obchodem A. J. Karla.
j CLARKSON, NEBRASKA j
i. m. A
a
a
a
a
a
A bylo po bolesti.
Pan A. Milauskas, II Highland Ave.,
Newton Upper Falls, Mass.. nam psal:
"Trpul jsem bolenim v zadech a die
rady ve Va?em kalendafi poCal jsem
u2ivati Severuv Silitel ledvin a jater a
bylo brzo po bolesti."
SEVEROVY
LEKY
jsou na prodej v5ude v lekrnch.
Dbejte vsak na to, aby vm byly
danyleky SEVEROVY. Keberte
ndpodobeniny. Nemu2ete-li do
stati prave leky Severovy, objed
nejte si je primo od
H
S
B
B
B
B
B
B
B
B
W. F. SEVERA CO., CEDAR RAPIDS, IOWA
B
B
B
B
B
Dr. K . H. Breuer
Specialista na zenske ncmoce,
a operaeni prfpady.
Dr.O.P.Schnetzky
Iekar a operator
Uradovna v budove First Nat. Bankn
Zkusena osetrovatelka vzdy pri ruce.
SCHUYLER, NEBRASKA
I Dr. A. J.
BOMARTON, TEXAS.
Ctena redakce! Mnsim neko
lik fadku napsat z naseho severo
zapadn. Letos jsme meli velke zi
my, ale za to byly suche. Nam zde
nezaprselo od 1. zafi lonskebo ro
kn. ale za to liroda jeste byl a ob
stojna, bavlny bylo take nspoko
jene. Bavlna platila od 15 20c
za librn. a ja jsem ndelal na 100
akreeh tezkych 21 bain. Semeno
jsem platil ze zacatkn i s odzino
vanim $36 a pak k posledn az $50
za tnnn A tak pfinesla bavlna
pekny peniz, od $100 na born za
balik. Zdejsi farmefi by si jenom
ph'ili vice semena. Tez se zde do
bfe dari maiza a kafirka, federi
ta korna jest nejista, nektery rok
je vyborna. ale to se stane za ko
lik rokn jednon. Zeme jest zde
boliata. jen to je spatne ze nekte
ry rok jest drobet snelio, ale to
by ani nevadilo, ty jiho-zapadni
vetry od El Paso, ty jsou suche a
horke, ale je to na prumer dobre.
Ja bydlim v teto krajine jiz S ro
kn a jsem uplne spokojen. Vlast
nim zde 232 akru dobre pastviny
pro dobytek a dobytek ma cenu
dobrou. Ja se zabyvam sice farma
fenim, ale pestuji take hovezi do
bytek, neco koni, miily, drubez,
atd. Drubez se zde tez dobi-e dari,
neoblezuje ji zadny hmyz, vejee
maji nyni cenu 20c, takze nekteri
lide udelaji velke penize za vejee
rocne a i take za smetanu. Lid si
tad stoji dobre. Pozemky se pro-
davaji od $20 do 40, pekne vybu
dovany. Jsou zde nejvice nasinci
a "Irish Scotch." ale dosti dobfe
se snasime v sousedstvi jak s na
sinci tak i jinonarodovci. Cecho
slovane maji zde postaveny kato
licky kostel, vydrzuji kneze pfes
cely rok a mimo toho dojizdi take
do okolnich mist, jako do Sey
mour, Mergagel, Eailent, Stum-;
ford. Ja jsem pfijel do Ameriky
co chlapec 14-lety s rodiei a to
bylo roku 1S83, roku 1890 jsem se
ozenil a za ty leta jsem bydlel v
mnoho okresich Texasu. Ztratil
jsem mnolio penez neurodami
stehovanhn, ale chci spokojeng zi
Knight
lkar a ranliojic
v Howells, - Nebraska
I
Uradovna jeho calezd se v Kov&
fovS budove. Telefon 5(slo 96.
Dr. Mil. J. Breuer
Specialista na vysetrovam a le
ceni lezkych vnilrnich nemoci.
Pokoj 216 v Security Mutual budove
12ta a 0 nlice
Lincoln, :: Nebr.
Piste nam neb prijed'te.
W. B. SadiSek,
Cesky pravnik
a bondovani abstraktor
SCHUYLER, NEBRASKA
Room 2. P. O. Building
Dr. J. W. Koutsky
CESKf LEKAR
Praksi svou obmezuje vhradnS na
nem-)cnici a prostredky laboratofe k
rozpoznnf a IdCenf nemocf vnitfnfch
a operafinfch. Ordinuje dopoledne
v nemocnici a odpoledne od 2 do 6
hodin v lifadovnl 5. 405 No 24. Str.
SO. OMAHA, NEBR.
DR. J. J. WARTA,
cesky specialista v nsmocech
oci, usi, nosu, hxdla a upravo
vani brejli. 51
322 Rose Building
OMAHA, :: NEBRASKA.
FRANK HAMPL,
regis trovany
OPTIK
jDr.H.D. Meyer,;
16kaia rauho.jic
J V HOWELLS. NEB. J
Jeho ufadovna nalezl se v do-
mg p.jos.B.svobody t.j.dm- v Howells, - Nebraska
he dvefe oolednS od obcho
statu Nebraska.
Jsem vzdy pripraven kazdemu
oslouiiti se vsim co do oboru toho
ualezi. Navstivte mne v mem
latnickem obchodu
R. & HART, M. D.
Iekar a ranhojic
Zvlaitni pozornost Teaaje pnpraTaTa
i ni bryli proklidce oS. Tel. 982.
t SCHTTY1EB' NBBAagl
du p. J. E. indele. 28J
Dopisujte do tohoto listu. Uci
nime jej tim zabavnejsim.
WALTER C. HRONEK
pravni zastupce
Vsem pravnickym zalezitostem
venuje se ta nejlepsi pozornost.
Telefon 90. (9)
Schuyler, Nebraska
HERE they are close skimmings simple construction, sanitary
service, easy running and long lasting service.
V- '
lEach feature adds to its value. All are necessary to
make the most dairy profits.
Some of these features can be found in most any separator, but
all of them are found in but one. That should be
the one for you. It s the
Great: Western
jprearn Separator
. ylt can get all the cream. It's the only separator
known that successfully skims cold milk. That's because
it follows Nature's laws and delivers the cream from the
top and milk from the bottom.
It's easy running because it is equipped throughout with
ball bearings. This is an exclusive feature, which also lengthens
the life of its good service. It rns so easy that a child can
easily turn the' crank.
Nothing could be simpler than the Great Western bowl.
The top is readily removed for cleaning the discs. A chain,
two gears and a spindle make up the working parts.
Great Western construction is remarkably simple. This
and its fine finish make it easy to clean and keep clean.
Only the finest of materials are used in its construction.
The steel parts are of the best tool steel. Phosphor bronze is used
to make the spiral gear, bowl bottom, imported ball Learingsj etc.
Here Are the Features that Make Cream Profits:
High crank o7 tank; imported ball beaiings through-
r . fl-.lT 1 1. rll M 1-.,.-.
cc; periect nusning oowi; ioi:uwa nmuica iuwo,
skims cold milk; slowest speed bowl; enclosed gears;
self-oiling gears; sanitary in every detail; noiseless in
operation; years of service; etc
Come to the store and let us demonstrate this ma
chine for you. It's to your interest. Come this week if
you possibly cao We are making a display.
I fill I 111
itmni W
I Bukafiek &
1 ITTIIIH , mi iiTTTTn in -1 T . -;-f.T-T.--li .
Zrust
tL MSB!