Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, March 20, 1917, Image 4

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    r-
P1
r
56
v.
ST-
8? '
nz:-
1 j-
Kir4
s3?
'is.' f
2
ess:?
OZVCNA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
1"
' "PUBJSl
HED
ikfczdou.stredu. Pubtih'
then
OVARKA OTHERS,
CLAkKSON, NEB.
tme'i rok $130 Subicription $130
. iedaoduie : x
tDTARKA. BROS, CLARXSON, NEBR.
HERRICK, SO. DAKOTA.
Ctena, redakce a mill ctenafi a
ctenafky! Pfichaznn mezi Vas
zase a to dost brzy. A mam k
panu redaktoru prosbu a k Yam
. vsem, ale jak s tim ven, aby se
pan redaktor nelineval, a tez pfe
dem prosim redakci a ctene cte
nfife a ctenafky tisickrat za od-
pusteni paK-li tim o co prosim
nesouMasi aneb aby se to snad
dotykalo obchodni veci redakce.
Prosim ctenou redakci aby od
pustila ze jsem si dovolila ve smy-
slu tomto psati. Dekuji tisickrat
za pocbvalu meho posledniho do
pisu; ani nevim zdali jsem si
chvalu opravdu zaslouzila, neb
jsem Jen zena skromna, ktera sve
' smysleni vyjadfuje tak, jak je
' osud utvafil. Tak bycli prosila p.
redaktora a ctene ctenafe a cte
nafky abysm e v besidce zalozili
sbirku pro sirotky, totiz na Br
nSnskou utulnu a sirotcinec. Kaz
da, Seska mati a otec mobjBU maly
' penizek venovat sirotkum po pad-
lych vojinech cesko-slovanj' ch ; a
v utulne tez dostavaji utulek mali
vydedenci lidske spolecnosti. Tb
tiz deti matek neprovdanych, u
; plnopustenych, ktefi musi od
Sisla k cislu kazdy jiny den na
jedno jidlo chodit Vzpomente si
na trapenf tech malych lidskj'ch
tvorii, ktefi osud svuj nikterak
nezavinili. At je besidka zenska
jako krasna zahradka a v ni mno
hp zahonii krasnych kvetin, ktere
J HIasy naich zen.
Hbou vuni vydavaji, a z kterych
. vcelky pel roznasi v podobe pek-
. -nych dopisu a mileho konani. At
je besidka jako ul kam vcelky
sladky med snaseji: ten sladky
med af g'e sraysleni Vase slechet
ne, ktere pero na papir pfenasi
pro., utechu a ponauceni ctenafu.
Ppvun Vam skracene krasnou po- j
" ' Vidku z "Lampafovy Schovan -
ty." Chudy starj' lampaf kdyz vvfena. utahne velky vlak a mno-
jednou vetsim meste anerlickem
kazdy .vecer chodil lampy rozze
hat, oblibil si male devcatko, kte
re vzdy u lampy na neho cekalo ; f Vam )fiklad. Kdyz jsem do A
bylo'to dite sirotek ktere jiz ne-'meriky pfijela bylo nine tfinaet
melo ani otce ani matku. Nosil mu let ; vedlo se mi v Chicagu zle.
vzdycky nejaky pamlsek : jednou
. tez, mu pfinesl malou kocicku z
ktere dite melo velikou radost a
tez zase velkou starost co koteti
da jist, i ptal se ho lampaf. "coz
. maminka ti nic neda pro kocic
kii!''' ale devcatko pravila ze ma
minku nema a zla opila )estoun
ka ze ji bije. Ale dite si kote pfe
ci vzalo, ktere uschoA'alo ve stare
boude, kam mu ze sveho skrovne
ho obeda zbytky nosilo po kolik
dni. Jednou kote pfislo s ditetem
do kuchyiie, a zla opila zena kote
vafici vodou polila a ditko tez
"vyhnala. I slo dite v naruci s ko-
"cickou kterou on mu dal, cekat na
lampaf e' kde ho stary lampaf na
,V. sel uplakane, a zimou se tfesouci,
. 'a .pin ucasteristvi s malykn ne
sfastpym tvorem lidskym pravil,
"Netlrap se ptacku, vzdyC vse za
se dobfe bude" a hladil diteti
v vlasky a. utiral uplakane tvafic
.ky a ocka. Ptal se ho co se mu
stalo; devcatko mu sdelovalo. zq
1 jej zla pestounka vyhnala, a ze
ma 'hlad. Rozmyslel se stary 1am
i.?gJpB$ hned, ze'se ditete ujme, aspon
,t wjia ;-tak dlouho nez se bude moci
o neho postarat nekdo jiny lepe.
Vzal dite do sveho maleho pfibyt-
xjl kde mu na starem kufru luzko
ii1!!' ijano dyz snidani va
5?il, vitala ho r.n'f: tvaf die,e-:
Ctyfi z nasich nejvetsich munic
nich tovaren na jafe 1915 po
depgaly smlouvu, ze dodaji
ctyfdohode pusky pro jeden
million vojaku.
w-w V V " . -1 T
zorane ty mely Dyti ctodany ve
dvou letech, ale dosud bylo jich
dodano jen patnact procent kon
traktu. Die techto cislic da se sou
dit, ze milionovji armada Bryano
va, o niz fekl, ze by se dala se
hnati pfes noc, musila by par let
bojovatl, s vidlemi v rukou. Ale
eo s cislicemi ma delat vlastenec-
ky zapal?
Jest to mysl, jez cini telo bo
h a tym. Shakespeare.
zvykl a miloval to dite tak, ze
by ho byl ani za nic na svet od
sebe nedal. Devcatko vyrustalo;
lampafovi vafilo a poklizelo ehu
dy pfibytek a chodilo do skoly
az vyrostlo v krasnou divku, kte
ra zase chodila vydelavat kdyz
jiz stary lampaf byl slaby a ne
mocny, vodila dedecka na pro
chazku a on zelmal tomu dnu kdy
diteti utulek poskytnul. A kdyz
pout' jelio zivota skoncila a scho
vanka u jeho loze plakala, pravil
ji zase: "Netrap se ptacku, vzdyU
vse bude zase dobfe," a Bub dal
stesti sirotkovi; dal ji za manzela
hodneho muze, jako odmenu za
dobro co staremu lampafovy pro
kazala. Vim, ze mezi Vami do
sud nevyhnul typ teeli hodnycli
panimaminek a pantatiku. ktefi
se se svo.ji bodrosti tak vyzname
nsivali. Kdyz eitiime ve spisecli
Karl a Raise o tech moudrych ces
kych tatikaeli a panimamach, jak
tatik chodil na radu k panimame
no tak co tomu a tomu fikas
panimamo?" a jak nioudfe a roz -
safne vse fidili, a jeden druhemu torn jsme odvazali provazy od po
tou pravou ceskou palicatosti vy-, tahu a mrtveho muze dali do jeho
kladali. I mezi Vami je hodne
tech ryzich ceskych povah: tak
jako pan gtibr, je takovy hodny naprstu prsten ; chtela ho -dojstat
ceskv paritatinek; jelio dopisyia Proto prosila nas jest-li 1b.ysme
jeste dvchaji tim milym staro- ji ho dostali, coz mi odepfeli u-
cestvim. Tak ted' kdyz ma besid-
ka pani Hlavatou za pfedsedky
ni. ktera bude ozdobou v zahone
kvetin, tak tez bysme meli mit
nejaky slechetny ucel. Co tomu
fikate mill ctenafi a ctenafky?
jKonejme dobro dokud muzem,
j neb zivot nas je jako bublina ;
konejme dobro dokud je cast, do
kud vitr smrti bublinu nesfoukne
aneb nesfoukne bublinu zivota
jinych kterym bysme radi dobro
vykonali, aby pak nebylo pozde ;
tak jako para v malem kotli se-
ho nakladu. tak Vase mile usme
vy a Vase dobre konani, mohou
mnoho dobra vykonat. Povim
nekdv Vam tez o torn mill ctena-
fi povim co jsem zazila. Jak jsem !
z maleho vydelku jen 4 dol. tyd
ne, coz byla mzda zebracka, jen
tak udrzet telo a dusi pohromade.
a poslala jsem otci do Cech mas
licku na krk, a on byl tak rad ze
se schvalne dal fotografovat. coz
nikda pfed tim neueinil, jen aby
mel obrazek s maslickou co jsem
mu ja poslala. a toy. si ji vzal se
bou do hrobu. Pak pozdeji kdvz
jsem vice vydelala. posilala jsem
mnpp 7ie"ize jak nie bylo niozno,
ale ona petky nosila v modlitbach
a neutratila je, fikala ze dokud
nemusi ze na ne nesahne. a kdyz
jsem se pfed deseti lety vdavala,
poslala nine moje petky ziase
zpatky. a psala : "Draha dcero.
ne snad abys myslela, zemety pe
nize nebyly mile, ale kdyz ti ne
mohu nic jineho dat, tak ti po
silam co mam, a co jsem neutra
tila a pfeji aby Ti Bull pozehnal.
Maticku jiz kryje posvatna zem
ceska a ja jak rada bych ji byla
pomohl zvlaste ted' kdyz mam
vice jiz nemohu, jiz je pozde. Po
silam jeden dol. na zacatek sbir
kv, a kdvz s tim ctena redakce
a ctenafi nebudou souhlasit, tak
jej laskave poslete Narodni Tis
karne. kam pfispevky na utulnu
posilamS iictou
Frantiska Hauzerovtt.
(Poz. red. : Ct. pani.sduhlasime
s Vasim nahledu a vypomuzeme
see sily nase staci. Mileradi kvi
tovati budeme dalsi pfispevky.
Odpust'te vsak, ze nedopatfenym
zafadili jsme Vas pfispevek v mi-
nulem cisle do sbirky urcene pro
Ceske Narodni Sdruzeni, cinime
o torn poznamku tento tyden.
Pfispevky pro Brnenskou utulnu
zasilati budeme na Narodni Tis-
karnu do Omahy.)
BURLINGTON, COLORADO
Ctena redakce! Zasilam po
kracovani meho dopisu z minule
ho tydne.
Dojeli jsme asi dve mile, kde
rozkladala se pekna vysina, po
radili jsme tern lidem ze to ,ie
pekne misto pro hrob. Zatim mla
da zena vyhodila ryce z vozu a
sla vymefit misto -pro hrob. Poca
la jej vymefovati se starym mu
zem od severu k vychodu, ale mi
je upozornili na to, ze ma, hrob
byt od vychodu na zapad, nacez
ona pravil a : "Kdoz pak pry tu
muze poznati co jest zapad a eo
vvchod," a byla k nam tuze hru
bou. Muz kopal a brz.y jeho sily
nestacily proto jsme od neho vza
li rye a poraohli mu s nim. Kdyz
jsem byli jiz v hloubce tfech stop,
stary myslel ze jiz to jest dosti,
ale f ekli jsme mu ze vlci by mrt-
volu vyhrabaly. Po dobu co jsme
mi kopali, zena ona drzela v ni
ce knihu a neco z ni mumlala a
pfi torn neco zvykala a na to
kdyz jsme jim pravili, ze vlci by
mrtvolu vyhrabaly, pravila,.,ze by
si moc toho nepopadly. Nam to
pfipadalo, ze by zasluhovala. za
to potrestati. Na to odesla k vo
zu a neco tarn pfehazovala. ja se
ohlednu co tarn deh'i a vidim jak
vzala mrtvolu jejiho muze a po
stavila ji na nohy k vozu. Clove-
ka zrovna obletla hruza a k tomu
, jste mrtvy mel oci vyvaleny. Po-
hrobu. Kdj'z jsme jej meli uz do
le, mlada zena uhledla ze on. ma
delat. Ona se tak na nAs rozdivo
cola pocala nam davati vsechny
mozna jmena ktere byste marne
ve slovniku hledali. Stary muz ji
to domlouval by neehala mu ten
prsten, ze co pak je do nej. Ani
jsme hrob jeste nemeli zahrabany
a zena jiz sedela ve voze hotova
k odjezdu 'aniz by nam byla na
bidla nejaky plat za nasi praci.
ale stary muz nam fekl jest-li 'ne
kdy pojedeme do Denveru aby
chom je tarn vyhledali'. Proc ta
zena tak pospiehala nevim, jest-li
se chtela zbaviti jejiho mrtveho
muze aneb byla-li tak marniva a
chtela jiz videti velke mesto.
Dlouho jsme nemohla zapomenout
na tu smutnou pfihodu. Na to 14.
a 15. unora roku 1887. bylo k'ras
Jie a eiste pocasi a zaroven bylo
hezke teplo tak ze nas maly po-
osadniku jsme mysleli. ze'bu-
dome miti nejaky cas takove pek
ne poeasi. Proto nektefi toho
chteli vyuzivit ze pojedou do mes
ta. Seslo se nas poetem tfi kteri
jsme chteli jeti pro nejake potra
vy pro nas a krmivo pro potahy.
fij nejblizsi soused jel a jeste
jeden ktery bydlel od nas devet
mil. Ten mel tficet pet mil od
mesta. Kratce pfed jeho odjez
dem se jim rozstonalo jich male
ditko a mysleli ze je to pouze ne
jaka nastuzenina, casern melo tez
horecku. Iuz povida sve zene ze
pojede do mesta a ze pfiveze pro
dite nejake leky. Slibil ze bude
pfistiho due vecer doma. )olibil
ditko a zenu na rozloucenou a na
stoupil dlouhou cestu. Byla to
cesta mrzuta s potahem, kter.y do
staval jen polovicni porci krme
ni. Jelikoz byla pastva brzy z
podzimu od prerniho ohne spale
na daleko v okoli. nebylo co jim
dat, muselo se proto jezditi velky
kus cesty pro krmeni a s takovym
potahem to bylo pfilis zdlouhove.
Ten samy den, 15. unora, nemoc
ne ditko zemrelo a matka zustala
samotnou v jejim sklepe s mrtvo
lou ditka. Bylo kolem osme hodi
ny vecer kdyz vydala se na cestu
k nejblizsimu sousedu tfi mile
vzdalenemu a po celou cestu tisk
la mrtve ditko ku svym prsoum.
Ten jeji soused zustaval samoten,
jeho zena mela pfijet za nim na
jafe. Mezi placem mu uboha, zena
vypravela co se pfihodilo a snaz-
ne prosila jej aby jel k jeji pfi
telkyni asi devet mil vzdalene a
aby ji pfivezl sebou. Ta jeji pfi
telkyne byla nase nejblizsi sou
sedka. Ten soused tedy jal pre
onu zenu a mlada matka nastou
pila zpatecni cestu k jejimu do
movu, nesouc dite sebou. Sdelil
tedy sousedce smutnou zpravu, a
le ona mu odpovedela, ze muz je
ji odejel do mesta a ona bez de
ti ze by nemohla odejet a s nimi
take, ne neb pravila, ze ma strach
z te nemoce ze mohlo to dite mit
bud 'to zaskrt nebo spalu. fiekla
mu, ze nedaleko bydli jisty muz
na domovine a ze by deti dala
tarn k nemu po dobu jejiho odjez
du, ale ovsem, ze by tarn nechtela
jiti v tu dobu nocni, ale jest-li
by pockal az do dne, ze by je tarn
potom zvala aby ji je opatfil. Tu
noc k ranu napadlo asi na dva
coule snehu. Kdyz se rozednilo
bylo jaksi temno a na severo-za-padu
vysel tezky mrak. Brzo se
pocal roztahovat a za kratko spu
stil se velky vetfak a zaroven
padal snih. Vitr hnal snih pfed
sebou, tak ze nabylo videt ani ne
kolik kroku pfed sebe. Byl to nej-
horei blizzard jaky jsme kdy za-
zili, nebyla sice tuze velka zima,
ale ten vitr byl pfilis silny a tr-
val az do deviti hodin vecera. "Ra-
no dne 17. bylo jasno a brzy po
vychodu slunce bylo videti jak se
v dalce dral potah pfes velke za
veje. Na voze bylo videti lidi, by
la to ona zena s temi detmi. byvse
na ceste k onomu domovinari.
Sdelila mu onu zpravu a pozadala
jej zda by ji ti deti opatroval nez
se vrati. Byl ochoten dati pozor
na ti dve vetsi devcata ale s toho
malickeho hosika, tfi mesice sta
reho. mel jakysi strach. Matka
mu dala radu. ze kdyby dite pla
kalo by mu dal kousek speku eu-
eat a ze se utisi. Odejeli tedy k te
ub oh e zene. ktera stravila sama s
mrtvym ditetem celou dobu pfes
cely blizzard v jejim sklepe. coz
bylo pfes dve noci a jeden den.
Zajiste. ze nebyla to eh vile zavi
denihodna. Kdyz pfijeli do domu
smutku, zena pfisivala na satec-
ky nejakou pentli. Kdo se nii'u'e
tomu divitif Matcinne hise nic
neni nemozneho. Ti deti co ml
domovinaf v opatrovani byly hod
ne az do jedenacte hodiny odpo
ledni, ale potom maly hosik ote
vfel jeho modre oci a hledal mat
ku a zacal plakat a to cim dal fim
vice. Na to vetsi devce poueilo
domovinafe. ze by ditko dosta'o
zachvat kfeci kdybj" jej nechal
plakat. "Dal mu tedy ten spek by
se utisilo a pak za chvili odesel
ven poklizet a netrvalo to dlouho
a devce pfibehlo za nim mu fici.
ze hosik je cely modry v obliceji.
Speehal tedy zpet a videl ze dit5
s dusi. ze maso zajelo mu do kr
ku. Za malou chvili podarilo se
mu maso vytahnouti a bylo do
bfe. Dite za malou chvili zacalo
zase plakat. proto tentokrate do
movinaf uvazal spek na kousek
provazku a nafidil ditkam kdyby
se dusilo by zatahly za provazek.
Pravil potom ze by radeji spro
vodil se sam ze sveta upz aby mel
pfedstoupiti pfed matku toho di
tete kdyby se bylo udusilo. Del ze
byl skutecne vice nez rad kdyz k
veceru zena pfijela zpet. a vzala
si sve deti. Byla to velka zodpo
vednost a zfiroven i zkusenost pro
mladho bcclaka dayati pozor na
deti. Sousede. kter,i se vydali na
cestu do mesta dne 15ho. opozdili
se tim blizzardem a nevratili se az
dne 1 Slio rano a s nimi zaroven
take otec zemfeleho ditete. Kdyz
tento zvedel co se stalo. sel vy
hledat nejake prkno by zrobil
rakvicku aneb neco co by se alc
spoii rakvicce podobalo Konecne
utrhl z mastale jedno prkno a u
robil co se mu dalo. Na to kdyz
matka zhotovene dilo uzrela, dala
se do place, ze pfedce ona jeji di
te nemuze dati do takove hrube
baxny, proto sla do sklepa a pfi
nesl a nejake cerne saty a za
kratko rakev promenila , se v ii
hlednejsi pod dovednymi zensky
mi rukami. Odpoledne o tfech ho-
P6kny pozemek
Mam na prodej 20?tisic
casti Montany kde uroda jeste neselhala za minnlych 10 let.
j Od 2 do 8 mil od zelzenice s dostatkem pramenite vody a po-
. toku, od 80 do 5 tisice akru v jednom kusu. Kde se pestnje
j pestuje vsechno obili, vojteska, timota a jetel, zo ceira velke
j rnirnou. Poskytneme lehke podminky vsem kupujicim;i kte
fi se chteji stati samostatnimi. Odalsi podrobnostia popis
j pozemku. Piste na
r Frank Smrz. Hingham, Mont.
Longin Folda, pf edseda J. M. MundiL misto pfedxd
Glarkson State Bank
(Zalozen pfed 25 roky.)
CLARKSON, NEBRASKA
Bankovni obchod by vyhovel nasemu okoli a vsechny
jine prace se konajj die zkusenosti a opatmosti.
Penize vzdy u nas k dostani a nase vklady jsou zarucene.
EMIL FOLDA, kasir
F. Jelinek a Jos. Mtindil, vp. kasirove.
FARMERS STATE BANKA
Kapital a pfebytek $30,000.00
CLARKSON, NEBRASKA
Jest pfipravena vam vy
hoveti ve vsem co spada
do bankovniho oboru.
John D. Wolf, pfedseda
John Sousek, misto-pfed.
Dulezita otazka
rosmetace mrvy,
V-Nezli pfi kupovai rozmetadla date pfednost jednomu
pfed ostatuimi, musite miti pro to duvody. Tisice farmafu,
uzivajieich John Deere rozmetadla, koupili je s ocima oteyfe
nyma. Tady pod-ivame nekolik duvodu, proc tak vybirali.
Pfedne reputaee John Deere spolecnosti zaruenje nejlepsi
material, expertni konstrukci, dukladnou inspekci a neko
necnou sluzbu.
Za druhe, zkoumam John Deere rozmetadla ukazuje ne
kolik pfednosti, iz zavedeny nasledkem nejpfisnejsich zkou-
il'sek v poli konanych. Cely ram
dv ciODre umisinene a siiacuio se uaji ousuamu. zjami uapia
va u rozmanitych driihii je hodne pod nakladem poskytujie
lehkost.
John Deere rozmetadla jsou pevna, pfihodna a korekt
ne stavena pro riizne potfeby a praci, jakou maji vydrzet.
Jsou vsech tvaru a velikosti vysoka i nizka, zastery nekonec
ne i zratne, atd. Vyberte si nejlepsi rozmetaldo pro svoji far
mu a opravy s muzete objednat kdykoliv potfbea kaze.
WOLF a
Clarkson, :: "
Wallis Cub Junior Traktor
Nejinocnejsi s mensich traktoru.
Zde jest nejnovejsi vyrobek "Wallis Tractor Co., kterazto to
varna udelai-i znaeni uspeeh s jich. "SValis Cub traktorem, kter-jest
zuam po et'le zemi jako uejmocnejsi traktor z prostfedni velikostL
Tento Cub Junior jest zhotoven na stejnem zaklade a ze stejneho
materialu jako onen veliky traktor.
Wallis Cub Junior ma mnoho vyhod ktere nejsou k nalezeni
u zadueho jineho traktoru teto velikosti. Jest jednoduchy -.pfr torn
jest dukladne zhotoven, coz Vam dokaze, ze- tento maly strpj pfedr
zi vset'lmo hrube zachazeni pfi pniei.
Zdali se zajimate o traktor teto velikosti pfijd'te k fnam
o my vam jiodame dalsi podrobnosti o vyliddacK u Cub-Junioft
FAJMAN MOTOR CO., CLABKS6H. NEB
na prodej.
akru pozemku v neitirodneisi
3
Adolf Dudek, kasir
E. E. Dudek, vyp .kasir.
pfi kupovani
lezi pred vami
veskrz a kola jsou ocelova. Kor-
VITEK,
Nebraska.
Vice sily-mene vahyl:
'if.