I
Timm a
L1M1A
4
Poutavy roman z nasich dnu.
"Promluvim nekolik pravdi
vych slov," pravil, "dopoustim
:se na Juliette lieodpustitelneho
zlocinu, protoze jsme zkratka
liloupymi chlapy. A hloupost.. jak
znamo, jest uejtezsim a nejhroz
Jiejsim zloeinem a nejhorsi klct
T)Oii lidstva vsech veku.
Cumime zde s rukama v klin za
lozenyma. vzdycliame a raditi a
pomoci neummie. Monme ubohou
divku hladem a dryaky. podle ne
jakych starych receptu babskyeh
zhotovenymi, jakobychom byli in
kde na Sahafe nebo na severni toe
lie.
A pf ece uznavame vsiehni. ze so
-Julietta neobejde boz pomoci le
kafske. Proe jsme jiz davno ueza
volali muze vedy. odbornika? No
raarae penez, ei co? Ceho sc boji
me? Prozrazeni? Stihani?
Co na mis zalezi? Dabel nas vez
miz vsecky zdechnemez v sat
lavach nebo na hnorjistieh. nebot'
nemame lepsi eeny, ale zachraiime
tu, ktera jest drahocenna uejen
nam, ale i jinym.
Bez ni jsme nicotnym vrakem.
kdezto ona se bez nas obejde. Ne-Tmde-li
nas. budou jini. Takovyeh
oslu, jakymi jsme my, ziska Juli
etta tisice. ale kde bychom vzali
ray druhou Juliettu?
Nechapu. proe jsme jiz davno
nezavolali lekafe! Nechapu. proe
jsme ho nezaopatfili jiz v Neapo
li anebo tedy v Reggiu. Ztratili
jsme zkratka hlavu a dokazali
svou neschopnost. Prof? Zo stra
chu, z hloupe nemuzne bazne.
Nikdo z nas nema kusa muzne
energie, jsme bloupymi olroky.
vlastne jen'spalky nebo topory. k
nimz tfeba eizi ruky. aby z uich
"byl uzitek. Co tedy zalezi na nas?
Pobudem nebudem, ale Juliet
tu nutno zachovati pro nas i nase
nastupce.
Styd'me se, styd'me se az na
"kost! Tolik chlapu pohromade a
vsiehni chodi jako bludne oveo
okolo luzka tezce nemocne divky,
"ktera zasluhuje byti kralovnou a
lctere nejsme hodni zavazovati fe
menky stfevicu.
Vesime hlavy, vzdycliame a ne
chame ji zmirati. Zasluhujeme
vyprask. docela klukovsky vy
prask a navrhuji. abychom si ho
navzajem ustedfil merou , vrcho
vatou ale nejdfiv se postarcj
me Juliette o radnoho h'kare za
kazdou cenu i za eenu zivotu nas
-vsech smahem ! Domluvil jsom !
Chci slyseti po svein zvastu mou
drost nekoho z vas."
"Dusevne jsme si jiz vlastne
napraskali," vzdychnul Pietro.
""aspon ja sam sobo i vam vsem
nadaval v duehu oslu a troupfi jiz
asi tyden. To serozumi samo zo le
kafe sehnat musime."
" Ano. ale kde?'" volali nekton,
-'ktery pak se vypravi do hor a
kdo pro neho pujde?''
"Mluvime jako slepci o bar
vach ! A nekrieme vsiehni razem!'
ozval se Timbal.
"Mluv tedy sam!" volali na
neho.
"Ano. Kdyby to nebylo na jihu
italskem. Ale kdo pujde z lekafu
zdejsich dobrovolne?" hovoril
Timbal, "drive nez se s nim smlu
Time, drive nez so vypravi, aby
pomohl. budeme obklopeni poli
cejnimi vyzlaty a pochybuji veli
ce, ze by se vlada postarala pak
o uzdraveni nasi hejtmanky, az
liy ji mela pod zamkem a zavo
rou!" "Dovol!7 vmisil so malir, '"16
kar nepotfebuje vedeti. kam )fij
da koho leeiti. Bude vybidnut. a
Iy sel, nalozime ho na vuz. zava
zeme mu oei, Maine tisie pomueek
pfinutiti ho. aby konal svou 16
kafskou povinnost!"
Muzum jakoby bylo spadlo bel
mo s oci. Tetsina z nich uderila se
pesti do hlavy. Tak na snade byla
tato myslenka a nikdo z nich do
sud na ni nevzpomnel ! Prave Ko
lumbovo vejee!
I?
? T
dcera
I
Musolinova is
5
i
? i
i T
Napsal J. Sokolovsky f j
il
'Pratele!" pravil Timbal sko
ro plaftive. "pfiznojme si zcela u
pfimno, ze jsme hlupaky! Nejhlou
pejsimu z nas mohlo tohleto na
padnouti jiz stokrat!"
'A ja jsom nejhloupejsi." o
zval se nahle zrzavy Kryspin,
"protoze znam lekafe. ktery by
se nam hodil. Pfinavam so. ze
jsem mezi bloupymi nejhloupej
sim mezkem. "
"Mluv, Kryspine. rychle, do-
kud ti mozek nezamrzne!" volali
na neho.
"Ano! Mohl jsem jiz davno le
kafe zjednati. Dokud .jsem slouzil
v Notabella padousskemu Gabe
louovi. ktery byl easto suzovan
pakostniei. protoze ehlasta jako
velbloud, behal jsem do Beggia
)Yq lekafe chudyeh Gabelou
mu nikdy za cestu a leky nezapla
til. protoze "
"Proe jsi to nefekl lined?" zlo
bil so Pietro.
'Proe jste si nevzpomneli dfiv?'
opaeil Kryspin.
"Nevytrhujte ho!" velel Tim
bal. "Bylo sice lekafu blizsich dost,
ale nikdo nechtel k lakomcovi,
protoze v$del, ze by grose nevi
del. Ale "chudy doktor" pfisel
vzdv."
"A jak se zove?"
"Jak? Emilio Yaleni. Jak by se
mel jinak jmenovati? To se ro
zumi samo."
"Hlupaku!"
"Ano! Jsem hlupak a chy
tfejsi neporadil."
"Take pravda!"
"Znam jeho pfibytek," pokraco-A-al
Kryspin, "jest dosud mlad a
zashihoval by, aby se mu lepe da
filo. Ale on. chudak, nevydela ani
tolik. aby se fadne najedl. Nikdo
mu neplati.
Divim se. ze jiz davno se vsim
neprastil a nesel ryba'fit. Tolik
let studovat a pak delat zadar
mo! A kolika jiz pomohl, ktefi
byli jednou nohou v rakvi? A
kdyby se byl za to aspoil nekdy
pofadne najedl !"
"Nuzo! Jist bychom mu dali."
namitnul ohnivy mnich.
"Starr Gabelou bvl takovvm
lakotou. ze mu nedal ani f izek sla
niny. Rosa mu obyeejne podstrei
la sama. aby tatik nevedel, kus
masa a ehloba na eestu."
"Navrhuji konoe debaty!"
)ravil Pietro.
"Joste neco!" ozval so Timbal,
"pro tohoto Emilia Yaleniho si
dojdeme a pfivedem ho po do
brem ei po zlem. Zustane u nas,
dokud se Julietta neuzdravi a za
platime mu fadne. Penez mame.
ehvala bohu. dost."
"A jidla take." pravil Krys
pin. "V nejhorsim pfipade ma je
starv Gabelou." podotknul Pe
truecio. Ysem so ulevilo. vsem spadla
tiba so srdce. Jak do jeskj'ne le
kafe pfivedou, razem vedeli vsi
ehni. A busili se jeste nekolikrate
do hlav, ze jim tak snadna vee
nenapadla drive.
Joste tehoz due vykonali vsecky
pfijiravy k doprave lekafe do jes
kyne. Kapitola 64.
Hrda osamocenost.
Doktor veskoreho lekafstvi,
graduovanv obfan akademickv.
lekaf eliudiny v Reggiu. sodel v
nuzne zafizene svet niece pfed
mestskeho domku a vofefel.
Jeho vefefi byl kukufieny
chleb. kozi syr a pramenita voda
zajiste skrovny listok jitlelni
iro muze vazne vedy. Ale nestezo
val si, protoze se tomu nikdy m
naueil. Byl asi dvacet osm lot star a
zil odjakziva skromno. vfele jsa
oddan jen sve veded. pro kterou
zapominal na vsechen ostatni svet.
A byl pfece synem zamozneho
fimskeho kupce. u nehoz nebyla
nouze domovem.
Ponevadz byl synem jedinym,
domnival se cely svet, ze mlady
Emilio Yaleni dobude si nekdy
skvelo existence. Osvedeoval na
dani a byl v klasterni skole, kam
ho otec poslal. nojlepsim zakem.
; Abbe, ktery skolu fidil, neinohl
i ho dosti vynachvaliti. Bylo roz-
hodnuto tudiz. ze bude dan na
studio.
Osvedeil se stejne jako drive i
na skohieh latinskyeh. kde byl
sVyelym vzorom ilruhym zakum.
Ufitelove ho vyznamenavali a
mlady Emilio absolvoval )osloz
gymnasium s i)rospechem vytec
nym. Do to doby dafilo so mu pak
ho stihla nehoda.
Emilio vratil se zo skol pod ot
covskou stfechu s vyteenym vy
svedeenim. Y pfibytku jeho rodi-
v,u nalezl stareho abbeho. ktery
mu gratuloval a pak byl na poeest
jeho pfichodu skvely obed. A )o
obede promluvil otec :
"A nyni, synu mily, nastava o
kamzik vazny. Jest tfeba rozhod
nouti o tve budouenosti."
"Jest jiz rozhodnuto." pravil
Emilio vazne.
"Ano. Nas dustojny p fit el. ab
be, doiu'ovodi te zitra do semina
fe, abys se oddal studiim boho
sloveckym. Tot' pfani tveho otce
a tve matky. "
"Odpust, otee!" pravil Emilio
horlive. "Jakziv jsem nepomyslel
na bohoslovi. Chci studovati me
dicinu. ku ktere mam chut' i
sohopnosti a nikdy nebylo na stu
diich mym pfanim venovati se ne
eemu jinemu. Povazuji vedu lekaf
skou za nejnadhernejsi povolani
a proto chci byti lekafem a dou
fam tez, ze budu."
"Coz ti na mysl vstoupilo, syn
ku?" vyrazil ze sebe otec podraz
dene, "dices byti lekafem? Tva
matka nebylo ti tehdy jeste
sest let slibila slavne svemn
zpovednikovi, ze se venujes stu
diim duchovnim a ze slouziti bu
des cirkvi svate. Nedopustis pfe
ce. aby se stala tva matka kfivo
pfiseznici." "A ja " ozval so ctihodny
abbe. "nevynalozil jsem na tebe,
co jsem mohl a nedal jsem ti vse,
cokoli vedeckeho v dusi me bylo.
aby byl nekdy jasnou pochbdni
ve veliko obci kf est'anstva ?
Jake povolani jest vznesenejsi,
nad ufad knezsky, nad lifad slu
zobniku a bojovniku bozich? No
zda se ti, ze neni nic vznesenejsi-
ho nad modlitbu posvecence du-
chovniho: ktera vysvobozuje duse
iidsko z temnot voeneho zatrace-
111
Jest snad posvatnejsilio ufadu
nad knezsky. jenz zatvrzeloe obra-
ci na eestu spasy. zoufalci doda
va liteehy. hfisnikovi osicytuje
smifeni! Rozmysli si to. Emilio!
Z tebe bude knez a iinoho nic!"
"Take bveh nedovolil nikdv.
aby so stal neeim jinym. lee kne-zr-m,"
dokladal otee, eim dal vie
vozeilone. 4 ;nepov;'izirs dosud.
synku hloupy. jakemu nol)ezpe-
fenstvi vystavujes svou matku.
setrvas-li na sve vuli?
To se neda ani pomysleti tim me
ne vysloviti. Nevefim tudiz. zo
bys mohl pfi torn setrvati v chlad-
nem klidu. A pak pfedstav si!
Kdybys byl lekafem a byl bys na
pfiklad vohin k tyfu. ebolefo, nes-
tovicim a zavlekl bys nemoc do
nasi rodinv.
K onomocnelemu niorem po
bohnos a vr:'itis so sam nemoeen a
dotknes so nine, nebo matky Pak
jest nestesti hotovo, prve nez so
muze poznati.
Budeme uchvaceni dfsnou no
moci. budeme nuconi zemfiii. bid
in'm zjiusobem zahynout a prof
a zaf ? Kdo by nas me! na svedo
mi. lee ty jediny?
Emilio. jiste jsi nemluvil vaz
f. !)v nas. stare sv' todifo.
do takovoho nostesti uvrhnouti
ehtel ! Tomu byeh uvefiti nmohi
a nikdy take nouvefim."
Ysichni utoeili na neho stfidave
i liromadne. ale Emilio branil so
vsem a zduraznoval stale vie no
zvratny svuj umysl. stati se leka
fem. Iimo to ubezpeeoval, ze v
sobe neciti nifeho k povolani
duchovnimu a zo by tudiz jakziv
zadnym knezem nebyl ; aspon ne
knezem fadnym.
"Vzdyf jsi pfece pi hie navsto
oval ciiramy," namital otec.
"Prave proto!"
"Zpovidal jsi se."
"Prave proto."
"Pniimal's telo Pane."
"Prave proto."
"Jak tomu rozumotl9 Jak ma
zes byti vufi cirkvi tak nevdef
nyni :
"Neidim v torn nevdeki:. Cho
di ;.ta a sta lidi do chramu a ne.i
sou knohui. Navstevovai jsem
cbrai' y abych nepohors-al mat
ku a tebe. ale nemyslel jsem ni
kdy na to, ze bych mohl v rouse
knezskom vstupovati na kazatel
nu nebo pfed oltaf. Sloh bych
pfednesti velmi mnoho duvodu.
prof, nehodhim byti knezem. no
ehei vsak hadek a nechci tez ura
zeti ei znepokojovati pfesvedeeni
pana 'abbeho."
"Neurazis nine, aniz nine zne
)okojis." namitnul abbe, silne v
tvafi zrudly. "nanejvys bys ura
zol cirkev samu a svate nabozon
stvi. Odporem svym jiz nyni ura
zis nobe i boha. urazis viru. v ni
jsi byl iravovernymi rodifi r:vy
mi vyehovavan."
Y tomto boji, do nehoz se bez
rozmyslu zenes. chopis so mece
dfoveneho a stitu spukfeleho. Nc
pochodis v nem vitezne a budes
zeleti. Ostatne rad byeh slysol
tve duvody, ktere to pohnuly k
odporu proti stavu knozskomu."
"Nuze povim!" zvolal Emi
lio a vypjal se pruzne.
A s uslechtilym ohnem a nadse
nim. vymluvne a pfesvedfivf ho
vofil o zmatcich. odporeeh a ne
srovnalostech v cirkvi, o mnohe
nespravodlivosti. ktera so s teto
strany stala, dotykal so dejin,
mluvil o nucenosti, poddanstvi.
pletichach a zlofinech. zminil se
o knezskem bezzenstvi. jez pova
zoval za schvalovany nemrav,
jenz se nifiiii ospravedlniti neda,
mluvil tez o zneuzivani nauk na
bozenskveh a svatosti k soukro
mym ufelum cirkve a mluvil
zkratka plnou hodinu, jakoby stal
na tribune fecnicke.
A kdyz umlkl znaven, sprask
nul abbe nice, pozvedl je k nebi
a hfimal :
"Jinoch tento jest svobodomy
slnikem. zednafem. noznabohem.
pro nasi svatou voe navzdy ztrace
nym a take pro vas. vy ubozi, zkla
mani rodice!"
"Oho!" vykfikl starv kupoc a
zabusil tfeskne pesti do stolu. tak
zo sklonice a lahve zafinfoly a
kazdym okamzikem hrozily skaee
ti se.
Zadivali so na neho rozpafite.
"Nestrpim, aby byl lekafem.
noznabohem, zednafem!" kfieel
kupeo. "a nepodrobi-li se me vuli.
potahno z meho doniti. Nestrpim
pod svou stfechou neverce. odpad
lika. Pfisaham pfi vsem. coz jest sva
teho me dusi. pfi spase jeji i sve
pfisaham. ze nedostane ode nine
jedine liry. dokud dyehati budu,
ani jedine liry, pravim a vy
nine slysite, pane abbe?"
"Ano. slysim." )fihlasil se du
chovni, "ufinil jste slavny slib.
Snad se tim jeste da zbloudila du
se mladistva na pravou stezku
zvabiti, od niz se uchylila k pro
pasti "
Ale mlada. zbloudila duso noda
la se ani pokryteckou feci knezo
vou ani pohruzkou otce sveho za
strasiti. Pfistiho due prohlasil Emilio s
naprostou klidnou urfitosti. zo
biule studovati medicinu a vodle
mediciny vsecko ostatni. pokud
mu stafi fas. ale zo nevenuje so
povolani knezskemu ani dfiv. ani
pozdeji.
Mluvil jasne a nooehvejne a ne
PI ANA
a
Samohraof
piana-
m
dal se ani pohruzkami otcovymi
ani prosbami matfinymi zmyliti.
Byl if oba stafi lide pfilis bigot
nimi a podlehali velice vlivu sta
reho abbeho. jenz byl blouzniv
oom. Povazovali za veliky hfich.
ze syn znifuje svaty slib matfin.
z norozumu a v nerozvaznosti ufi
neny. Jest chybou. odvazi-li se kdo
urfovati noco do budouenosti, ale
inojvetsi chybou jest, urfuji-li ro-
dife budoucnost. svych deti. jio-hou-li
pfedvidati, jaka nahoda. ja
ky sbeh udalosti zvrtne uplne pu
vodni umysly?
A nejhorsi chybou jest fanatis
mus "Duso tve matky. ktera ti dala
zivot. upeti bude ve veenem ohni
a ty nomas smilovani?" hfimal
tatik.
"Nebudo ujieti. nebof neni vef
nebo ohne." odpovidal syn klid
ne. "tof nazor pohansky, jenz so
pfifi svatomu ufeni Kristovu. Jak
mohou nobesa trestati nekoho za
hfichy iotomstva?"
Otee ovsom smyslel jinak.
Osm dni trval urputny boj v
rodino. osm dni branil se mlady
student zabednenym rodifum a
fanatickomu knezi a boj skon
fil katastrofou.
Rozlieony kupec dal se strhnon
ti vztekem k nerozvaznemu einu.
!Mrstil po synovi tezkou stolici.
pfisahajo. zo mu radeji lebku
rozrazi, nez by
Nez by !
Mlady Emilio vyhnul se obrat
nym skokem smrtelne riine a jes
te tehoz due odesel z otcova do
liui, nepokusiv so o mi-
S rodifi se vice nesetkai. Pro
tloukl sve prazdniuy mezi symi
pfatoli v Kime i na venkove n
skrovn'l se vemozne. zjednal si
nekolilc mlr.dych zjiku a ivil sc,
jak so nejehudsi studeiJi vube-
zivi viamahavym a duchamor
nym davanim hodin.
Pfatele podporovali ho ovsem
velmi skrovne. jak jiz mezi stu
denty byva. Ostatne nebyl Emilio
na hlavu padlym a chce-li sti?do
vany flovfk pracovati. vzdy se
mu naskytne pfilezitost k vydel
ku. Emilio pracoval literarne: ctal
so spisovatelem. zurnalistou. vy
pomocnym ufednikem. Nestaeil-li
mu den k ziskani vydelku. nata
voval noei. i
A studoval horlive studoval,
af trpel hlad velmi easto. il.
vlastne zivofil docela jiodl vzo
ru nejehudsich studentu, zapasil
so zlobou lidskou, rval so s osu-
PALDA'S CIGAR CLIPPING
kurlavy tabak,
nejlepsi toho dmhu- Na prodej je ve vsech. ceskych a i ji
nych obchodech po Nebrasce, Jiani Dakote, Iowe a tez i v ji
nych st&tech. ZKUSTE JEJ ! Vyraben jest ceskou f irmou
Tez vyrabime vseho druhu doutniky.
GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS,
Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West
CEDAR RAPIDS, - IOWA.
I
Prijdte do meho obohodu!
Pnjd'fe nyni!
Usetrlme vam od
$50 do $100 nakou
pe piana.
Dovolte nam to dokazati.
dem o sousto chleba.
A zkousku za zkouskou skladai
s uspechein, az konefne dosahl, po
fern touzil. Akademie svobodnycli
ved. universita. udolila mu nej
vyssi vyznamenani. jakeho muze
moderni flovek dosiei v mladis
tvein veku.
Emilio byl jmenovan graduo
vanym doktorem, tedy dusevnim
slechticem a pravym bojovnikem
vedy, prukopnikem lepsi budoue
nosti lidstva.
Poznal ovsem zahy mlady lekaf,
jak malo znamena v zivote, do-sahne-li
se doktoratu. Neznamena
to vlastne nic jineho, nez dalsi boj
o existenci.
(Pokracovani.)
NA PRODEJ!
Prodam jeden neb dva resi
denfni loty ktere jsou velmi kras
no. Nalozaji se jeden blok od ces
keho kostela. kolem vede eemen
tovy ohodnik. telefon a elektricke
osvetleni. Yyehodni "front".
Jos. P. Zacek, majitel, Howells.
Poctivy dopis od poctiveho muze.
Enos Halbert. Paoli. Ind.. pise:
"Fbnal jsem si velky kasel tohoto
podzimu a kaslal jsem nepfetrzi
te. Sotva jsem mohl spati v noci.
Zkusil jsemjiekolik ruznych leku
ackoliv vse bylo bezvysledne. Ob
staral jsem si Foleyho Honey and
Tar a jiz prvni lahev mi ulevila a
za kratko zbaven jsem byl kasle.
Odporufuji jej vfele proti kashV
Obstarejte si pravy lek. (m)
E. H. Koza.
Pokyn pro letite. Kdyby bylo
lze pfimet lidi pfes sedesat rok&
stare aby sli do postele, a kdyz se
nastudi, a zustali tarn den neb
dva. uzdravili by se mnohem rych
leji. zvhiste kdyby pfi torn pouziK
Chamberlain's Cough Remedy.
Pak take by bylo meng nebezpeci
ze budou iifisledovat jine vaznejsi
nemoei. (f)
Brzy se zbavil nastuzeni. Vsieh
ni chvali Chamberlain's Cough
Remedj-, kdyz toho leku pouzili.
Pi. Geo. Lewisova z Pittsfieldn,
N. Y.. ma toto k poznamenani:
"Minule zimy muj maly chlapec,
petilety, byl nemoeen nastuzenim
po tfi tydny. Lecil jsem jej a uiil
jsem ruznych leku, ale Die iuu ne
pomahalo, az jsem poeal uzivat
Chamberlain 's Cough Remedy
Pak se pocal lepsit rychle a v ne
kolika dnech se zbavil nastuzenL
Pri nastuzeni
natf e so dukladne krk, prs a ehodldla
dra. RIcbter-a
PAIN-EXPELLEREM
CHnkuje ihned, bo'.esti ustanou a mhL
4$n pravf s registrovanoa xndmkem
"Kotvou,,
25c. a 50c. lahev, ve vdech lekamach anebo pKmo od
F. AD. RICHTER & CO.
74-80 Washington Street. New York, N. Y.
Vojf. Svoboda
majitel umeleckeho
pomnikoveho
.zavodu..
v CLARKSON, - NEBR
Mam ten nejvetsi sklad
pomniku na nice zapadni
od Omahy. Proe byste pla
tili od 20 do 25 procent ko
misn, kdyz muzete koupiti
pfimo od vyrabitele.
in
i
FRANK
HAMPL
Howells,
Nebraska