Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (March 6, 1917)
lam, Poutavy roman z nasich dnu. ".Tak se zda. velmi obraMiym. tTiiiy byl by prisel do mpakn. "Pobre tedy! Uznavam, z1 jest mne hovofiti s vami iipihmieji. "Yyslechnete-li mne pozorne a pri-stonp;te-li pak na mfc.i navrh. za bczpeeite si slnsnou vyhotlu. -Isem ochotna uslulm vsisi uobre oome iiit'. snad nikoli dU- zas'uuy ale -aspofi die ujednam. Dovolite-li. nabidnu vam ihned maly zavda vek. Prosim prijmete tyto ban Tsovky." A vytasivsi maly zapisnieek ze anadri, podala Garciovi tfi sto lirove bankovky. Bvvalv navladni, nechte-li "vy padnouti'5 ze sve sluzebnicke ulo "hy, byl ovsem skoro uucen prij mouti uplatek, ale ponevadz byl "Vlachem, chnapnul po nicb az pri lis rychle. Ostatne o nejake vys i ctizadosti nedalo se u neho do bre hovofiti. "Madonno!'' pravil, znovu se tiklaneje, "racite se vyznamenava ti velmi roztomilym a sviidnym nadanim, ziskati si verne sluzeb niky. Jsem premozne a vzdavam se vam na milost a nemilost telem i dusi. Mohu-li vam poslouziti "Chci, abyste mi slouzil,' pre rrusila ho, "nebot' preji si vedcti o lordovi vsecko, rozumite? Vse. co dela, kam chodi, s kym se sty lea." "Za tak mnoho penez tak malo sluzby, madonno?'' zasmal se, "po slouzim vam ihned. Vypovim kaz dy krok, kazde hnuti. Prejete-li si, oznamim vam kazdeho dne vse cko " "Dobre! Povezte predevsim, -proe pfijel do Neapole?" "Proc? Libi se rau mesto. dice e bavit, plavit po mofi, stoupati Tia Vesuv, navstevovati koncerty, -divadla, vojenske slavnosti, koke "tovati s damami pardon ! jen mladymi a slicnymi " "Mluvko! Sotva jste zacal. jiz Tnne chcete obelhati? Darcymu se uejedna o krasu a krasky Neapo le, nybrz spise jen o jedinou kras "ku." "Oh! Mfij velitel snad madou tiu zna ! Ale nedivte se ! Jest mlad ;a bohat. Nebylo by divu, doby se. chtel baviti." "Znam lorda lepe, nez si my slte,,, pravila dama. "pfijel do Neapole za divkou, ktera spolecen ky nedosahuje mu ani po kolena a nehodi se k nemu naprosto. Tim to urcite ! Nuze?" "Hrome! Vi vskutku neco vie. nez jsem si myslel?" zamumlal Oarcia. "Co pravite?" tazala se dama. "Nic. madonno! Komar mi za bzucel okolo ucha." "Odpovezte!" velela urcite. "Nevim, kterak. Madonna se zmifiuje o divce nejake. Ktera by -to byla?" "Jeji jmeno chci vedeti od vas, pane! Znam je sice, ale trvam na torn, abyste mi je fekl." "Ubezpecuji vas " "Nechte toho! Nevymlouvejte te ! Vite prave tak dobfe. jako ja, oc se jedna. nebot' jste se vetfel lordovu pfizen a duveru a on vam rekl, co zamysli. Muz. jenz se s nim denne styka a jemu 'slouzi a aroven s nim obedva, jest jeho duvermkem, ba vice jeste ! Jest je lio pfitelem!" "Ano. Mohu se vskutku pochlu biti pfatelstvim sveho velitele." -odpovedel Garcia, "a ponevadz vidim, ze jste znamenite obeznarne 31a s pomery a ponevadz dobfe pla tite. nenahlizim. )roc bych popi ral skutecnost nejakou. Ale nemo liu byti drive upfimnym, dokud vas neznam, madonno ! Kdoz vi, zda bych neposkodil zajmy sveho velitele " "Jsem zenou, dcerou Evinou a velmi zvedavou. A nestaci-li vam to, jsem zenou, ktera vaseho lorda niiluje. A ponevadz jste zvedav az pfflis. tedy vezte. ze jsem Ad rienna hrabenka de Chavanne." dcera Musolinova Napsal J. Sokolovsky i "Ah!" zvolala Garcia, "vskut-ku-li? Vase jmeno znam." "Odkud?" "Z vist sveho velitele.' 'Tedy si na nine pfece nekdy vziomina?" smala se dama roz marne. "a co vam o nine vypra vel?" "Mhm! Ledacos! Odpusfte ma donno ! Mel s vami kdysi styky velmi caste a a '' "Duverne!" doj)lnila bez osty clm. "mluvil jen pravdu ten vas lordik. Aspoii vite. signore, ze mam ponekud pravo starati se o jeho zalezitosti a pfedevsim pra vo, abych divku, o niz jsem se zmi nila. od neho oddalovala." Garcia, jemuz se otevfel novy zdroj pfijmii, videl take, ze v Ad rienne nalezne snadno spojenku proti Juliette. A krome toho se mu zamlouval vsecek Adrennin ziev. Bvl tudiz rvelile rozhodnut k ziskani teto zenv "Madonno!"' pravil. "jevite by strost a duvtip. Davam vam xipl ne pravdu. Lord Darcy vskutku miluje divku, ktera se mu spole censky rovnati nemuze. Jest hlu boce, velmi hluboce pod nim, jak neobratny Nemec. Ale kterak se zove tato divka?" "Nevite?" tazala se. "Vim a vy vite?" "Julietta." "Spravne! Zove se Jnlietta. Ale znate take jeji rodove jmeno, ma donno?" "Znam je, ale abych mela jis totu, ze chcete byti mym upfim nym sluhou. chci je slyseti z va sich ust." "Nuze Musolinova." "Dekuji vam, signore!" pravi la Adrienna, vztycivsi se a podav si Garciovi ruku k polibku, "vim nyni, ze se mohu na vas spoleh nouti. Zaplatim vam mesicne pet set lir, pomuzete-li mne tuto Juli ettu od lorda vzdalovati. Nectne toto stvofeni nesmi se vysinouti na jeho milenku, nefku-li snad manzelku, nebot jest dcerou drav ce, bandity, sama jsouc horsi ot ce. nebot' vztahuje docela neeis te sve drapy po lordovske koru ne. ' "Ano, odvazno jest az pfes pfi lis toto devce loupeznicke, ale vef te nine, madonno ! Dokud budu ja v lordove sluzbe. nebude jeho mi lenkou a tim mene jeho manzel kou." "Jsme tedy za jedno?" "Jsme. madonno!" "Dosti tedy pro dnesek," pra vila Adrienna. "Mam jeste neco na srdei," pra vil Garcia, postoupiv o pill kroku a zadivav se zhave na Adriennu, "spojencum nalezi. aby si navza jem osvedcili duveru v kazdem smeru." "Uznavam. Proe mi to pfipo minate?" tazala se udivene. "Protoze vas zboznuji," zvolal Garcia, pokleknuv a objav jeji 110 hy v kolenach tak prudce, ze by la nucena rychle usednouti. Teprv za hodinu opoustel Garcia maly letohradek. ubezpecen, ze ziskal nejen vernho spojence, ale skoro tez otrokj-ni. Nehodil se za sluhu a pani Adrienna nemela to lik energie, aby vuei nemu dlouho si hrati mohla na velitelku. Po kofila se svemu mistrovi velmi za hy. Adrienna de Chavanne vskutku stihala lorda. Obratnymi pojitav kami a placenymi slidici zvedela, ze jest v Pafizi a stfezila ho taj ne. A jakmile se odebi'al do Ttali e. byla mu v patacb. V Neapoli nebylo ji za tezko najmouti letohradek. ale zatim se neodvazovala lordovi cestu zkfizi ti. Vedela. ze by ji znovu zamitnul. dokud by mel v hisce Juliettu. Teprv pak. az by divku odstra nila, chtela se mu objeviti a k to niu ji mel byti Garcia napomocen. Vytezek pafizskeho prorokovani a zbytky jmeni dfivejsiho umozuo valy ji dosud pfepychove bloudeni po svete. Garcia ovsem chtel teziti z Adri enny, eo se jen dalo, aniz mTslel dopomoci ji k pfizni lordove. Ad rienna mela mu byti pouhopou hym nastrojem k jeho vlastnim za- merum. ITodilo se mu vyborne toto spo jenectvi, ktere mu jeste poskyto valo vydelek a zabavu. Chtel Ad riennu iiplne zotrociti, pfi cemz byl ovsem odhodlan kazdou chvi li ji obetovati svym zamerum a soucasne zameziti Juliette kazdy styk s lordem. Dafilo se mu to az do osudneho pfeliceni. Vymlouval lordovi do posledni chvile jeho choutku, su eastniti se pfeliceni toho. ale ten tokrate trval Harry na svem a nedal se pohnouti k ustujiu. ani kdyz Garcia vystrazne namital : "Vec neni bezpecna. Soudruzi Musolinovi jsou odhodlani k zou falemu pokusu. osvoboditi sveho mistra. Snad dojde na pumovy atentat, cimz by povstala pani ka " "Neniam strachu." pferusil ho lord, "a zvlaste ne pfed fautasii. ktere chybi vseliky podklad. NTac pumy? Aby zabili Musolina? Tak hloupymi pfece nebudou." "Mylord se dosud vzdaloval vseeh spolecnosti neapolskych a nyni se vystavi tolika znamym li dem. Inkognito bude ztraceno "Nevadi. Nezakladam si na nem. "Proc?" "Protoze z Neapole odjedu." Timto vyrokem zbavil se dal sich doternosti Garciovych a ry chle si opatfil vstupenku do po rotni sine prostfednictvim konsu latu. A sorvaze usedl na vykazant'i se dadlo spatfil '.stupovati Jiu; ettu v talaru advokatskem. 0 ma lo hl by wl;5kl, ale byl pn'.'.s tXnglieanem, nez aby se by! pp'o- vedl opanovati. Jakmile vsak byla ohlasena pf e- stavka a Julietta odesla ze sine soudni, chvatal za ni a hledal ji po cele budove. Pozde dost dove del se, ze meska v malem kabine t, za sini advokatu a podplativ sluhu zjednal si vstup. Nalezi ji ve spanku, tak libez- nou, tak krasnou. Dlouho nod ni stal, nez se odvazil k polibku. Pfichod Bartoluv ho vyrusil ze sladke chvile. Byla nucena s presi dentem utulny kabinet. opustiti, takze se s ni lord nemohl dohod- nout.i Mrzut, odebral se do porot- u sine a po vyneseni rozsudku vy- sel ven. ab' se ochladil. Na ehodbe setkal se s Garciou. "Xuze? Musolinova ziilezitost skoncila fiaskem, jak doufam," o siovil ho Garcia duverne. Na miste odpovedi tahl ho lord tlo pfedsine za sloupy a septal mu : "Ticho! Ani muk ! Videl jsem ji. mluvil jsem s ni!'" "Koho? S kym?" tazal se Gar cia ustrasene, nebot' ho zachvati !a zla pfedtucha. "S Juliettou! S budouci lady Darcyovou." "Nemozno!" zasipel Garcia, "mylord se myli." "Te!" V Garciovi byla mala dusicka. "Proklate!" pomyslel si. "b'lo bv vse ztraceno? Co tomu fekue Adrienna?" A naslouchal s uzasem, co mu lord o svem setkani s Juliettou vypravel. "Mam pro vas rozkaz, Vittorc!' koncil lord. "Racite porouceti?" "Povite kocimu, aby zajel k protejsi kolonade a tarn mne oce kaval." "Die rozkazu " "Jakmile Julietta vyjde. zasta vite ji a pozadate, aby sla do ko lonady." "Ano." "Poznate ji?" "Podle talaru, zajiste! Jak bych nepoznal zenskou?" "Druzi ji take nepoznali." "Hlupaci! -J a vsak vim " "To se rozumi samo. Nejspis ji obecenstvo uspofada oslavu. Dbej te, abyste se k ni prodral." "Rac-te byti bezpecen. Pfivedu .11. ' ' Specham napfed ! ' "Pospisim si." A rozesli se. Garcia letel k po vozu a jiz take spfadal zradny zamer. Lorda zahledl kraceti ku kolonade a proto se mu vyhnul. Vklouznuv do budovy. nacrtnul v rychlosti dopis. jejz ctenaf jiz zna. Dopis ten odevzal vyrostko vi s nalezitym objasnenim. Pak si setfel s cela pot. "To by nine bylo chybelo!" za smal "se jizlive. "nyni jsem jiz kli dem. Zasil jsem semeno roztrzky a postaram se o dalsi. Table Juli etta nesmi nine skfiziti cestu." Poseckal jeste a pfesvedciv se o ucinku dopisu sveho. spechal k lordovi. jenz v povoze sedel a ee kal. a miste Julietty dockal se vsak jen sveho komornika. Garcia ho ubezpecoval. ze s Ju liettou mluvil, ze vsak se zdrahala vyhoveti jeho jiobidce a na dalsi jeho nalehani ze ho pfikfe odmit la. A jeste teze noci zaslal padouch Adrienne tuto zpravu: "Odvratil jsem dues od Vas velke nebezpecenstvi. madonno! Lord Darcy nalezi Juliettu, ale postaral jsem se o to. aby se zase rychle rozesli. Doufam, ze Musolinova dcera o pusti Neapol. nebot' jest prilis hr da. aby se lordovi vnueovala. A tato hrdost bude tez jeji zkazou. Jsem vitezem na cele cafe." Vittore Garcia kalkuloval sprav ne. Julietta byla strasne urazena a roztrpcena. Po tolikerem rozci leni. po tolikere namaze dockala se dvojiho zklamani: jeji otec byl odsouzen. jeji milenec se ji zfikal. Kapitola 63. Horecka zalu. Hhiboky smutek, strasna skies lost duclia zahostila se v Musoli nove jeskyni. Odvazni soudruzi Juliettini chodili bludne s hlava mi svislymi, nemluvice, tazave a starostlive na sebe pohlizejice. Byla vskutku pficina zjevu to hoto vazna? Obyvatele jeskyne byli by dotaz ten zcela jiste zod povedeli kladne. V kamenne sve konmrce na tvr dem, nedostatecnem liizku, skla dajicim se jen ze shimy a houni, lezela JulietaMusolinova a smysly jeji obestfeny byly jiz pine dva tehodny horeckou, mozek jeji zmital se blouznenim a vnadne. vdekuplne tilko vadlo a hubene lo. Tezko se da vyliciti, s jakou na mahou, s jakym sebezapfenim pfenesli clenove roty tezce one mocnelou divku do sve skryse az z Neapole. Od okamziku, kdy pfed justicnim alacem do mdlob klesla, nenabyla jiz jasneho vedo mi. Timbal. Pietro a malif Ilofmann dopi-avili ji do vozu a zamifili s ni pfedevsim do osterie Loretto vy. vedeli vsak dobfe. ze se tain dlouho drzovati nemohou. Osterie byvala casto navstevo vaua polieii a mimo to zadal kre maf. aby uvezneny Bastiano na svobodu propusten. A pak neby la vhodnym mistem pro utlou pa cientku. Na stesti smluvili se loupeznici zahy s rybafem. majitelem barky, ktery druhdy obstaraval cleniim roty Musolinovy prodej ukofiste nych pfedmetu. Rybaf dal se po hnouti za slusnou odmenu k pfe vezeni soudruhu i jejich hejtman ky do Regiia. Ilruzna plavba ! Kadil tehdy prave prudky vichr zapadni, pfi cemz barka silne se naklanela, ti zena jsouc )lachtou a tlaken vzdu chu na bok. A kajuta pro Juliet tu byla praspatna ! Skoro za zazrak bylo lze pova zovati. ze barka bez urazu dospe la k Reggiu. ale odtud bylo pfe nesti nemocnou az do hor. az do PI ANA a Samohracs piana. jeskyne, mezi soudruhy. A Juliet tou zmitala horecka cim dal huf ! Ne vedela o nicem, blouznila, kficela a plakala, vyskakovala z luzka, volala Harryho a otce tak srdcelomne, ze i chlailnemu Tim balovi i tuhemu Pietrovi slzely o ci. Utlocitny malif byl jiz sam vsecek zmofen nestestim milova ne velitelky. Konecne podafilo se Pietrovi . sehnati dva osly, mezi nez npee- na byla nositka, do kterych ulo zili Juliettu na mekke houne. A le pfes to vse byla doprava obtiz na a nebezpecna, jezto hyo lupi cum stfici se styku s polieii. Po nevyslovnych svizelnostech dorazili konecne do jeskyne, stra vivse na ceste deset dni. Tarn jiz pomohli soudruzi vysilenemu troj listku a Julietta byla ulozena ve sve oddelene komurce. "Hohudik. ze mame konecne stfechu nad hlavou." septal Tim bal. sedaje k ohni a jidlu, na ry chlo pfisedsim soudruhum sehna nemu, "zemfe-li velitelko, zemfe aspoii tarn, kde duch Musolinuv rad prodleva, kde vudce vas druh dy miloval a trpel, doufal a sobe hovel.'' Druzina -doufala, ze Julietta procitne ze sveho blouzneni, na-bude-li v jeskyni klidu, ale zahy uznali. ze nemoc jeji jest vaznej si, nez se zprvu domnivali. Krasna divka pohfizena byla v nepokojny spanek. jenz ji vysilo val a vsemi nervy otfasal. Kolisa la spise mezi spankem a bdenim, nez aby spala, ale nepfijimala po travy. slabla a hubenela povazli ve. A z cele druziny nebylo nikoho. jenz by se vyznal v umelem ziveni mladeho jejiho tela. Setfili osty chave jejiho pohlavi, bali se pro hfesiti proti jeji eudnosti kte rak mohli pomysleti na osvezujici lazen, massaz udu, upra zaziva ni a jine telu choremu nezbytene potfeby ? Sedeli cim dal smutneji a zaml kleji u sveho ohniste, strachujiee se o zivot mladeho stvofeni. ktere uznavali za sveho vudce, za jedi ny tmel. spojujici jejich zajmy. Uznavali. ze jest tfeba zakrociti radikalne, energicky, nemela-li ce lii jejich akce navzdy se ztrosko tati. Ale jak jen? Konecne. zoufalstvim dohnani. sesli se v pfednim oddilu k roz prave. jejiz smysl mel vyzneti v "bud?. anebo." A Timbal, clovek duchajilny. uznal. ze jest mu za ostatni chopiti se iniciativy. "Pfatele," ozal se, "dolehlo "1 PALDA'S CIGAR CLIPPING kurlavy tabak, nejlepsi toho druhu- Na prodej je ve vseeh ceskych a i ji nych obchodech po Nebrasce, Jiani Dakota, Iowe a tez i v ji nych statech. ZKUSTE JEJ ! Vyraben jest ceskou f irmou Tez vyrabime vseho druhu doutuiky. GREAT CENTRAL TOBACCO WORKS, Jos. Burianek, majitel. Nad 219-221-223 3rd Ave West CEDAR RAPIDS, - IOWA. Prijdte do meho obchodu! Frijdte nyni! Usetfime vam od $50 do $100 nakou pe piana. Dovolte nam to dokazati. na nas vazne nestesti. Hejtmanka nam zmira nezapirejme si toho! Nadhern'e devce. ktere znovu zbu dovalo. co bylo za jejiho otce ztro skotano, zapasi se smrti! Kdyby nadesra katastrofa. co ucinime? Nanejvys ji pohfbime a rozprch neme se do vseeh koutu. Vetsina z nas jiadne do drapu bificu. Chce-me-li zachovati sebe, jsme nuceni postarati se o zachovani nasi Juli etty. Kdo poraditi muze a umi. orad. Neostychej" se nikdo! Byt nebyl navrh jeho pfijat, pfece se snad da aspoh neco kloudneho porady provesti. Mluvte. kdo chcete. ale neskakejte drub dru hovi do feci !" Malif povstal. (Pokracovani.) NA PRODEJ! Prodam jeden neb dva resi dencni loty ktere jsou velmi kras ne. Nalezaji se jeden blok od ces keho kostela. kolem vede ceraen tovy chodnik. telefon a elektrieke osvetleni. Vychodni " front 77 . ! Jos. P. Zacek, majitel. HoAvells. NA PRODEJ ! Mam na pro dej nekolik dobrych taznych ko ni ve stjifi od 5 do 7 roku. Kdo by potfeboval spolehlive kone pro veskerou farmerskou praci, nechC se hlasi co ne.jdfive. Jos. Kot'an, Clarkson, R. 3. Pokyn pro letite. Kdyby bylo lze pfimet lidi pfes sedesat roku stare aby sli do postele, a kdyz se nastudi, a zustali tarn den neb dva. uzdravili by se mnohem rych leji, zvlaste kdyby pfi torn pouzili Chamberlain Js Cough Remedy. Pak take by bylo meng nebezpeci ze budon nasledovat jine vaznejsi nemoci. (f) Brzy se zbavil nastuzenl Vsich- n." chvali Chamberlain's Congh. Remedy, kdyz toho lekn pouzilL Pi. Geo. Lewisova z Pittsfieldn, N. Y., ma toto k poznamenanj t "Minule zimy muj maly chlapec, petilety. byl nemocen nastuzenim po tfi t.ydny. Lecil jsem jej a uzEt jsem ruznych leku, ale nic mu ne pomahalo, az jsem pocal uzivat Chamberlain R Cough Remedy. Pak se pocal lepsit rychle a v nS kolika dnech se zbavil uastuzenL Padaji Vam vlasy??? Delame copy a fetizky z vye sanych vlasu. Poilete vlasy poi ton. E. Stopka & Co., Schuykr. PH nastuzeni natfe is ddkladn krk, prm a ebodUte PAIN-EXPELLERi tT.Unlrajs ihned, bc!eti nstanoa a zaiA. 4tn prarf s registroTanon znimk. "KotTou" 25c. a 50c. l&her, ve viech iekarnach anebo pHato o4L F. AD. RICHTER & CO. 74-80 Woahlngton Street. New York, N. Y Vojt. Svoboda majitel umeleckeho pomnikoveho .zavodu.. v CLARKSON. - NEBR Mam ten nejvetsi sklad pomniku na nice zapadni od Omahy. Proc byste pla tili od 20 do 25 procent ko misn, kdyz muzete koupitl pfimo od vyrabitele. I FRANK i HAMPL Ho wells, Nebraska